Stenografická, zpráva

o

XIX. sezení V. zasedání českého sněmu

z roku 1883. dne 9. ledna 1888.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší
pan maršálek zemský, Jiří kníže Lob-
kowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího
maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a
poslanci v počtu k platnému usnášení se
dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J.
Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán
Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a
místodrž. rada G. Tőply.

Stenographischer Bericht

über die
XIX. Sitzung der V. Jahressession des böhm.
Landtages v. Jahre 1883 am 9. Jänner 1888.

V o r s i t z e n d e r: Se. Durchlaucht der
Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowitz.

Anwesend: Der Oberstlandmarschall-
Stellvertreter Dr. Heinrich Šolc und die be-
schlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excel-
lenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr
von Kraus, Hofrath Fried Kmoch und
k. k. Statthaltereirath G. Tőply.

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denní pořádek:

1.    Třetí čtení zprávy komise pro záleži-
tosti donucovacích pracoven v příčině reformy
káznice zemské, stavby donucovací pracovny pro
kárance dorostlé a ústavu pro kárance mladistvé,
č. sn. 227, č. t. LXI.

2.  Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zemském účtu za rok 1886, č. sn. 296, č.
t. XCVII.

3.   Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o rozpočtu zemském na rok 1888, č. sn. 277,
č. t. LXXXVIII.

Sezeni počalo o 11. hod. 25 min.

Präsidialmitheilungen.

T a gesordnung:

1.  Dritte Lesung des Berichtes der Commission für
Angelegenheiten der Zwangsarbeitshäser betreffeud die
Reform der Landescorrektionsanstalt, den Bau einer
Zwangsarbeitsanstalt für erwachsene und einer Anstalt
für jugendliche Corrigenden, L. - Z. 227, Dr.-Nr. LXI.

2.  Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommis-
ssion über die Landesrechnung für das Jahr 1886, L.-Z.
296, Dr.Nr. XCVII.

3. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-
Commission über den Landesvoranschlag für das Jahr
1888, L.- Z. 277, Dr.- Nr. LXXXVIII.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 Min.

Nejv. maršálek zem.: Zahajuji schůzi.

Ich erőffne die Sitzung.

Jednací protokoly 16. a 17. sezeni sně-
movního ze dne 4. a 5. ledna 1888 byly
po předepsanou dobu k nahlédnutí vy-
loženy.

Die Gefchäftsgprotokolle der 16. und 17.

Sitzung vom 4. und 5. Jänner 1888 sind in
der vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht aufge-
legt gewesen; ich stelle die Anfrage, ob Je-
mand gegen den Wortlaut dieser Protokolle
eine Einwendung erhebt.

Činím dotaz, zdali někdo proti zněni
těchto protokolů činí námitku?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji tyto
protokoly za schváleny.

Ich erkläre die Protokolle fůr agnos-
cirt.

Jeho c. k. apoštolské Veličenství Nej-
vyšším rozhodnutím daným dne 26. pro-
since 1887 ráčilo nejmilostivěji uděliti
Nejvyšší schválení osnově zákona, o kte-
rém sněm Český se byl usnesl s sezení ze
dne 12. prosince minulého roku, jímžto se
rozšiřuje platnost stavebního řádu pro král.
hlavni město Prahu a předměstí ze dne
lO- dubna 1886 na městskou obec Budě-
jovice.

Seine k. und k. Apostolische Majestät ha-
ben mit Allerhöchster Entschließung vom 26.
Dezember 1887 dem vom böhmischen Land-
tage in der Sitzung Vom 12. Dezember 1887
beschlossenen Gesetzentwurfe, in welchem die
Geltung der Bauordnung für die kön. Haupt-
stadt Präg nebst Vororten vom 10. April
1886 auf die Stadt Budweis ausgedehnt
wird, die Allerhöchste Sanktion allergnädigst
zu ertheilen geruht.

Bei der am 7. Sänner von der Curie
der Städte und Industrialorte vorgenommenen
Wahl eines Mitgliedes des Beriftcationsaus-
schußes wurden 26 Stimmzettel abgegeben,
und es erscheint der Herr Abg. Macháček mit
26 Stimmen gewählt.

Volba jednoho Člena výboru verifi-
kačního, kterou dne 7. ledna vykonala
kurie měst a míst průmyslových, měla vý-
sledek tento:

Odevzdáno bylo 26 lístků hlasovacích
a byl 26 hlasy zvolen pan poslanec Ma-
cháček.

Téhož dne konala kurie měst a prů-
myslových míst volbu jednoho zapisovatele
tétéž kurie, při čemž rovněž odevzdáno
26 lístků hlasovacích a 26 hlasy zvolen
rovněž p. posl. Macháček.

An demselben Tage fand seitens der
Curie der Städte und Industrialorte die Wahl
eines Schriftführers dieser Curie statt, und
es wurde bei Abgabe Von 26 Stimmzetteln
mit 26 Stimmen gleichfalls der Herr Abg.
Macháček gewählt.

Der Herr Abg. Machaček wird in Folge
seiner Wahl in den Verificationsausschuß
seine Function in derselben Gruppe ausüben,
in welcher früher Herr Abg. Nedvídek als
Verificator thätig gewesen ist.

Jakožto členu výboru verifikačního
bude p. posl. Macháčkovi konati dotýčné

funkce v téže skupině, ve které je konal
p. posl. Nedvídek.

Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno,
které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzuthei-
len, welche Druckschriften bertheilt worden find.

Sněm. sekretář Höhm: Tiskem bylo
rozdáno:

č. sn. 300, č. t. XCVIII. Zpráva zem-
ského výboru o novém upraveni platů uči-
telských na školách obecních a měšťan-
ských,

č. sn. 303, č. t. XCIX. Zpráva komise
pro záležitosti hypoteční banky království
českého o návrhu stanov hypoteční banky,

pak jednací protokol 13. a 14. sezení.

Mezi sezením se rozdá stenografická
zpráva o 18. sezení.

Im Drucke wurde vertheilt:

L.-Z 300, Dr.-Nr. XCVIII Bericht
des Landesausschußes betreffend die neue Re-
gelung der Bezüge der Lehrer an allgemeinen
Volks« und Bürgerschulen.

L.-Z.. 303, Dr.-Nr. XCIX. Bericht der
Commission für Angelegenheiten der Hypo-
thekenbank des Königreiches Böhmen über den
Entwurf der Statuten für die Hypotheken-
Bank.

Dann die Gefchäftsprotokolle der 13. und
14. Sitzung.

Während der Sitzung gelangt zur Ver-
heilung der stenographische Bericht der 18.
Sitzung.

Nejv- maršálek zemský: Prosím, by
slav. sněmu bylo sděleno, které petice
došiv.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuthei-
len, welche Petitionen eingelangt find.

Sněm. aktuár dr. Haubner: Poslanec
p. Němec s peticí řemeslnicko-živnostenské
besedy v Žižkově v příčině zřízení stálé
výstavní budovy v Bubenečském parku.

Posl. p Böhm s peticí hospodářského
spolku ve Vodňanech za zvýšení roční
subvence pro rolnickou školu v Písku.

Týž p. posl. s peticí okres. zastup, ve
Vodňanech za zřízení zemské pojištovny.

Posl. p. Hájek s peticí okres. výboru
v Písku v téže záležitosti.

Posl. dr. černý s peticí předplatitelů
a přátel kr. česk. divadla zemsk. v Praze
za zvýšení zemské podpory pro toto di-
vadlo.

Posl. p. dr. Jeřábek Frant. s peticí
dra. Josefa Nováčka učitele při měšťanské
škole v Nové Pace za zvýšení prvního
služebního přídavku.

Posl. p. Macků s peticí okr. výboru
v Poličce, aby zákon zemský ze dne 11.
května 1869 čís. 87. opět v platnost uveden
byl (další vyvažení pozemků).

Posl. p, Schwarz Frant. s pet. místní
školní rady ve Vranovicích za vřaděni
tamní obce do nižší třídy školního platu.

Týž p. posl. s peticí obce Křišské za
vřaděni obce Vranovické do nižší třídy
školního platu.

Týž p. posl. s peticí okresního výboru
v Rokycanech za upravení služebního po-
měru úředníků samosprávných.

Abg. Herr Macku des Gemeidevorstandes
in Schönbrunn um Erlaffung eines Gesetzes
zur Beschränkung der Ehefreiheit.

Derselbe Herr Abg. mit Petition des Ge-
meindevorstandes in Bohnau, Deutsch-Biela,
Bőhmisch-Wiesen , Laudendorf, Riegersdorf,
Böhm.-Rothmühl in derselben Angelegenheit.

Týž p. posl. s petioí okr. výboru v Po-
ličce v téže záležitosti.

Posl. p. dr. Čelakovský s pet. Ustřed-
ního spolku jednot učitelských v Čechách
v Praze za zrušení IV. třídy služného
učitelů.

Posl. p. Macků s peticí okresního za-
stupitelstva v Poličce za zřízení zemské
pojištovny.

Týž pan posl. s peticí obec. předst.
Starého Svojanova, v Předměstí, v Ka-
menci, ve Vitějovsi, v Trpíně, v Trhoni-
cích, v Sedlišti, v Sádku, v Oldřiši, v Ned-
vězím, v Korouhvi v téže záležitosti.

Abg. Herr Macků mit den Petitionen des
Gemeindevorstandes in Schönbrunn, Neu-Biela,
Deutsch-Biela, Laudendorf und Böhm.-Roth-
mühle um Errichtung einer Landesversiccherungs-
Anstatt.

Posl. p. Macků s peticí obec. zastu-
pitelstva v Makově a se souhlasem dalších
33 obec. zastupitelstev, aby sešlo z organi-
sace služby zdravotní v obcích venkov-
ských. .

Nejv. marš. zemský:

Prohlašuji sl. sněm za způsobilý k uza-
vírání.

Ich erkläre das hohe Haus für beschluß-
fähig.

Pan posl. Bromovský se omluvil pro
dnešní sezení churavosti.

Panu posl. Effmertovi jsem udělil do-
volenou na dnešní den.

Dem Herrn Abgeordneten Effmert habe
ich für den heutigen Tag Urlaub ertheilt.

Přejdeme k dennímu pořádku.

První předmět denního pořádku jest
třetí čtení zprávy komise pro záleži-
tosti donucovacích pracoven v příčině
reformy káznice zemské, stavby do-
nucovací pracovny pro kárance do-
rostlé a ústavu pro kárance mladistvé.

Der erste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die dritte Lesung des Berichtes
der Commission für Ungelegenheiten der
Zwangsarbeitshäuser betreffend die Re-
form der Landescorrectionsanstalt, den
Bau einer Zwangsarbeitsanstalt für er-
wachsene und einer Anstalt für jugendliche
Corrigenden.

Dávám slovo p. zpravodaji Heverovi.

Zpravodaj posl. Hevera: Tento slavný
sněm usnesl se v schůzi minulé na násle-
dujích odstavcích v příčině pracoven v
Pardubicích, v příčině doplnění ústavu
Pražského, konečně v příčině zřízení ústavu
pro kárance mladistvé. Dovoluji si za pří-
činou třetího čtení doslovné zněni sl. sněmu
uvésti.

Odst. 1. Stavební úpravy káznice zem-
ské v Praze buďtež obmezeny na to, co
jest k odstranění nynějších křiklavých ne-
dostatků nutno a to s vyloučením všech
nových přístavků a budiž náklad příslušný
s náležitým zřetelem k tomu, že bude lze
čásť těch prací domácími silami provésti,
vložen do rozpočtu na r. 1889.

Odst. 2. Nová pracovna donuoovací
pro 400 dospělých káranců mužských bu-
diž zřízena na pozemku č. parc. 884—I. v
Pardubicích v mezích nákladu vypočteného
na 380.000 zl.

Bude-li státní příspěvek na zřízeni
této pracovny dle zákona ze dne 24. května
1885 již v r. 1888 povolen a vyplacen,
může se se stavbou její na účet tohoto
příspěvku již během tohoto roku počíti.
Náklad na zem připadající budiž vložen
do rozpočtu na r. 1889. Schválení plánů
a upravení rozpočtů vznáší se na výbor
zemský.

Odst. 3. K zařízeni polepšovaoího ú-
stavu pro mladistvé kárance mužské budiž
najat zámek Kostomlatský u Bíliny s pří-

slušnými zahradami ve výměře 7 jiter
777 sáhů za roční nájemné, které nebuď
vyšší než 3090 zl.

Ustav tento budiž v zámku Kosto-
mlatském již r. 1888 zařízen zatím jako
filiální ústav pražské káznice zemské. Ná-
klady s tím spojené buďtež, pokud nebu-
dou příspěvkem státním kryty, prozatím
z hotovostí pokladních uhrazeny.

Odst. 4. Návrh stanov a domácího
řádu pro polepšovnu budiž předložen v
příštím zasedání sněmovním zároveň s ná-
vrhem stanov a domácího řádu donucova-
cích pracoven pro kárance dospělé.

1.  Die Bauherstellungen in der Landes-
korrektionsanstalt zu Prag find auf das be-
hufs Abstellung der vorhandenen schreienden
Mängel nothwendige Maß zu beschränken und
zwar mit Ausschluß aller neuen Zubauten;
der betreffende Aufwand ist hinter gehöriger
Berücksichtigung des Umstandes, daß ein Theil
dieser Arbeiten durch häusliche Kräfte ausge-
führt werden kann, in den Landesvoranschlag
pro 1889 einzustellen.

2.    Die neue Zwangsarbeitsanstalt für
400 erwachsene männliche Zwänglinge ist auf
dem Grundstücke Parc. Nr. 884—I. in Par-
dubitz innerhalb des veranschlagten Aufwan-
bes per 380.000 fl. zu errichten.

2.  Für den Fall, daß dieser Staatsbei-
trag für diese Zwangsarbeitsanstalt auf Grund
des Gesetzes vom 24. Mai 1885 Nr. 90 R.-
G.- Bl. noch im Jahre 1888 bewilligt und
angewiesen würde, kann mit dem Baue der
Anstalt auf Rechnung dieses Staatsbeitrages
im Laufe des Jahres begonnen werden.

Die auf bas Land entfallenden Kosten
find in den Voranschlag für 1889 einzustellen.

Die Genehmigung der Pläne und Appro-
bation der Kostenüberschläge wird dem Landes-
ausschuße überwiesen.

3.  Behuss Einrichtung einer Besserungs-
anstalt für jugendliche männliche Korrigenden
ist das Schloß Kostenblatt bei Bilin mit den
zugehörigen Gärten im Ausmaße von 7 Ioch
777 Q. - Kl. um einen den Betrag Von 3000 fl.
nicht überschreitenden Jahresmiethzins zu pach=
ten. —

Diese Anstalt ist in dem Schloße Kolten-
blatt bereits im Jahre 1888 und zwar einst-
weilen als Filialanstalt der Prager Landes-
korrektionsanstalt zu errichten.

Die damit verbundenen Auslagen find,
insoweit sie nicht durch den Staatsbeitrag ge-
deckt Sein werben, vorläufig aus den Kassabe-
stänben zu berichtigen.

4. Der Entwurf der Statuten und der
Hausordnung für die Besserungsanstalt ist
zugleich mit dem Entwurfe der Statuten und
der Hausordnung der Zwangsarbeitshäuser
für erwachsene Zwänglinge in der nächsten
Landtagssession vorzulegen.

Resoluce navržená p. hrabětem Zedt-
witzem zní doslovně:

"V uvážení, že stále rostoucí počet
oněch osob, jejichž dodání do káznic jest
žádoucí, způsobiti musí veliký náklad,

v uvážení, že příčinou tohoto vzrů-
stání jest hlavně ta okolnost, že přísluš-
níci obcí nemající výdělku a štítící se práce,
nemohou v čas k tomu býti přinuceni,
aby poctivě se živili, ježto nedostává se
na venkově příslušných ústavů,

v uvážení' že podle předpisů čl. 1.—5.
zákona ze dne 24. května 1885 také tako-
vým osobám, které nedopustily se zločinu,
svazkem právními důvody opatřeným ulo-
ženo býti může, aby na určitém místě se
zdržovaly.

v uvážení konečně, že především vše-
možným podporováním a zřizováním o-
kresních neb obecních pracoven působiti
lze na venkově proti stálému vzmáhání se
tuláctva, jakož i proti dalšímu šíření se
žebroty, račiž se sl. sněm usnésti :

Zemskému výboru se ukládá, aby o-
tázku zřizování okresních a obecních pra-
coven vzal v důkladnou úvahu a aby vý-
sledek porad v nejblíže v příštím zase-
dání sněmu předložil.

Die Resolution des Herrn Abgeordneten
Grafen Zedtwitz lautet wörtlich:

In Erwägung, daß die sortwährenbe Zu-
nahme Von Personen, deren Abgabe in Zwangs-
arbeitshäuser geboten erscheint, zu einem un-
verhältuismäßig großen Auswande führen maß;
in Erwägung, daß diese Steigerung zumeist
ihren Grund darin hat, daß erwerblose und
arbeitsscheue Angehörige ber Gemeinden nicht
rasch genug zu einem ehrlichen Erwerb ange-
halten werden können, weil dafür am flachen
Lande die entsprechenden Anstalten fehlen; in
Erwägung, daß durch die Bestimmungen ber
§§ 1—5 des Gesetzes vom 24. Mai 1885 auch
für solche Personen, welche noch kein Berbre-
chen begangen haben, doch die rechtlich begrün-
dete Verpflichtung zum Aufenthalte an einem
bestimmten Orte verhängt werben kann ;

in endlicher Erwägung, daß zunächst durch
thunlichste Förderung ber Errichtung von Be-
zirks- und Gemeindeverbands Arbeitshäusern
sowohl ber Stetigen Zunahme der Vagabondage

als auch der wetteren Vermehrung des Bettel-
unwesens insbesondere am flachen Lande ge-
steuert Werben kann; motte der hohe Landtag
beschließen :

Der Landesausschuß wird beauftragt, die
Frage der Errichtung von Bezirks- und Ge-
meinde-Verbandsarbeitshäusern eingehend zu
berathen und die Ergebnisse hierüber in der
nächsten Session dem Landtage vorzulegen.

Nejvyšší maršálek zemský: Předložím
slavnému sněmu otázku, zda-li usnesení,
na kterých se byl usnesl při druhém čtení,
přijímá taktéž ve třetím čtení.

Ich werde dem h. Haufe die Frage vorlegen,
ob dasselbe den Beschluß, welchen es in der zwei-
ten Lesung gefaßt hat, auch in ber briten
Lesung annimmt.

Žádám pány, kteří přisvědčují, by vy-
zdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die Frage
bejahend beantworten, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zemském účtu na rok 1886.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Budgetkommisston über die Landes-
rechnung für das Jahr 1886.
An Stelle des Herrn Referenten Dr.

Taliř hat der Herr Graf Franz Thun das

Referat zu erstatten übernommen.

Berichterstatter Graf Franz Thun: Meine
Herren! Nachdem ber Bericht ber Budgetkom-
mission über die Landesrechnung für das Jahr
1886 sich bereits feit mehreren Tagen in den
Händen ber Herren Abgeordneten befindet,
glaube ich wohl von ber Verlesung des Be-
richtes Umgang nehmen zu können und mich
darauf beschränken zu dürfen, ausschließlich die
Anträge ber Budgetkommission zu verlesen.

Der Antrag ber Budgetkommission lautet:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Für
die Rechnungsperiode des Jahres 1886 wird
bezüglich aller entstandenen Ueberschreitungen
ober sonstigen Abweichungen vom Voranschlage
die Indemnität zugestanden, die Landesrechnung
pro Jahr 1886 mit einem Ersordernisse von
fl. 8,905.981- 01 1/2 und mit einer Bedeckung
von fl, 9,082.028-14 genehmigt und dem Lan-
desausschuße das Absolutorium ertheilt.

Sněm. sekretář Hőhm: Komise roz-
počtová činí návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Za
účetní období roku 1886. dává se v pří-
čině veškerých překročení neb jakých-
koliv odchylek od rozpočtu indemnita,
účet zemský za r. 1886 vykazující potřebu
zl. 8,905.981-01 1/2 a úhradu zl. 9,082.028-14

se schvaluje a výboru zemskému udílí se
absolutorium.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za
slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre
ich den gebruckten Antrag der Kommission für
angenommen.

Prohlašuji tištěný návrh za přijatý.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise rozpočtové o roz-
počtu zemském na rok 1888.

Der Nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
über den Landesvoranschlag für das Jahr
1888.

Zpravodajem jest pan poslanec dr.
Mattuš.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj poslanec dr. Mattuš : Slavný
sněme! Komise budžetní odůvodňuje ná-
vrhy své ve zprávě dosti obšírné, o které
mám za to, že nebudu museti ji v plném
znění přečísti, poněvadž předpokládám, že
zajisté došly vývody komise od pánů
členů slav. sněmu náležitého povšimnutí.

Dovoluji si jen připomenouti, že na
stránce 10 zprávy nachází se jedna, ovšem
jinak nepatrná chyba tisku, ana v posled-
ním odstavci jest citována zpráva výboru
zemského čís. 157, kdežto správně má
státi 118. ano číslo 157 vztahuje se na
zprávu komise zemědělské.

Dále jest připomenouti na stránce 15.,
že ohledně vyučování psychiatrického v
pražském ústavě pro choromyslné dělo se
vyjednávání se slavnou vládou, že jednání
to ku konci nebylo přivedeno, a že na
poslední návrhy zemského výboru nedošlo
ještě žádné prohlášení vysoké vlády. Od
té doby ovšem došlo další sdělení vlády,
které bylo sděleno komisi budžetní zprá-
vou výboru zemského čís. 214. Poněvadž
však ani touto zprávou, tímto sdělením

vysoké vlády není jednání ukončeno, ne-
zbývá arciť jiného než, co řečeno ve zprávě,
aby se prozatímní stav věcí, jak byl po-
dán ve zprávě, vzal k vědomosti. Vedle
toho dovoluji si připomenouti, že od ukon-
čení komise budžetní v tom stadiu, ve
kterém byla podána zpráva s návrhy, byly
přikázány jí ještě další petice a některé
zprávy výboru zemského, o těchto peticích
a zprávách komise budžetní usnesla se a
zmocnila mne, abych jejím jmenem podal
v průběhu jednání návrhy. Dovoluji si
jen vyžádati si zmocnění, abych je, aniž
by byla předběžně přivedena k vědomosti
snad vytištěním, mohl v průběhu jednání
pak přednésti. Činím tedy návrh, aby sl.
sněm ku jednání o rozpočtu, jak jest ob-
sažen v návrzích komise, nyní přistoupiti
ráčil.

Nejv. maršálek zemský: Zahajuji ro-
kování povšechné.

Ich eröffne die Generaldebatte.
In der Generaldebatte haben sich mehrere
Herren zum Worte gemeldet.

V rokování povšechném se více pánů
přihlásilo k slovu a sice contra páni
poslanci dr. Grégr a dr. Herold, pro pan
poslanec dr. Palacký. Přijde tedy první k
slovu zapsaný řečník proti návrhu ko-
mise, dr. Grégr. Dávám jemu slovo.

Poslanec dr. Grégr: Slavný sněme!
Bývá obyčejem nejen v parlamentě říš-
ském, ve Vídni a v Uhrách, nýbrž téměř
ve všech parlamentech civilisovaných států,
že se mluví při generální debatě o roz-
počtu nejen o poměrech finančních a ho-
spodářských země, nýbrž, že se používá
generální debaty rozpočtové také k tomu,
vysloviti se o všeobecné situaci politické,
o politických poměrech země, o správě
vládní, chování se úřadů zeměpanských,
vůbec o všem, co se týká života státního,
kulturního, politického, národního atd.

Tato volnosť při debatě budžetní jest
zcela ospravedlněna, a přirozeně odůvod-
ňuje se tím, že finanční poměry země, a
hospodářské poměry té které země závisí
z velké části a někdy takřka výhradně
od politického systému vlády, od chování
se politických úřadů, od ducha a směru,
kterým zeměpanské úřady, kterým vláda
provádí ten který systém politický.

Vše v organisaci státu, ať je to po-
vahy politické neb administrativní, vojen-

ské kulturní atd., vše dotýkati se může
a skutečně se dotýká více méně finančních
poměrů země, má vliv na hospodářské
poměry té které země a proto to padá
také do rámce generální debaty o roz-
počtu.

Také sněm království Českého v dří-
vějších dobách velmi často používal této
volnosti při budžetních debatách, aby se
rozmluvil o poměrech politických, aby
vedl kritiku o tom, jak si vláda počíná v
naší zemi, jak si počínají zeměpanští
úřadové, jak dalece zachovávají zákony,
vůbec aby se stal tlumočníkem veřejného
mínění národa českého, aby vyslovil zde
stížnosti a přání lidu našeho.

Pokládám takové řeči za velmi důle-
žité a velmi nutné — a kdyby již nebylo
žádného jiného důvodu, —protože takovými
debatami povznese se důstojnost a vážnosi
sněmu, že se povznese takovými debatami
o politické situaci země sněm z toho nízkého
niveau, na které stlačiti jej usilují vlády
centralistické, mezi něž ovšem počítám
také nynější naši vládu (Výborně!)

Říkává se, ctění pánové, že prý sněm
královstí českého již velmi sklesl ve své
vážnosti a důstojnosti, že se stal rozšíře-
ným jakýmsi okresním výborem, anebo
zastupitelstvem, že se stal jakousi roz-
množenou enketou hospodářskou a bohu-
žel jest velmi mnoho pravdy na tom.

Však, co a kdo jest toho příčinou?
Příčiny toho jsou rozmanité a jest jich
velká řada a musel bych dlouho mluviti,
kdybych měl všecky ty příčiny, proč
sněm království českého klesl na takový
stupeň, abych tak řekl, nevážnosti, malo-
mocnosti, a bezvýznamnosti uvésti.

Avšak nechci o tom dnes mluviti a
jen tolik podotknu, že i zde uznávám to
pravidlo, že poměry často bývají silnější
než lidé, a že to nepadá vždy na vinu
naši, že se nyní nacházíme v takové
situaci.

Avšak přes to i my musíme přiznati,
že i my často vinu neseme.

Uvedu jen jeden příklad.

Kdo nám na př. brání v tom, aby-
chom při začátku každého období sněmo-
vního obrátili se v adrese ke svému králi,
a v této adrese vyslovili mu tužby a
přáni národa českého, abychom si jako
upřímné děti postěžovali na to, co nás
tlačí, a abychom pověděli, co máme za

za dobré, aby se stalo na prospěch tohoto
tohoto království.

Také se to děje v jiných sněmích
říše rakouské, děje se to na říšské radě a
na sněmu uherském a chorvátském a mám za
to, že koruna Sv.-Václavská nemá menšího
lesku, neb alespoň ne menší ceny pro
říši rakouskou, než koruna Svato-Štěpánská
neb Zvonimírská.

Kdo nám, pánové, brání v tom,
abychom také při generální debatě o bud-
žetu zemském vyslovili se o poměrech
politických v naši zemi, o politické situaci,
jak dalece se vztahuje na naši zemi,
abychom tím pozvedli alespoň, důstojnost
a vážnoť našeho sněmu a dali mu aspoň
větší zajímavost, než posud má.

Z toho co jsem posud pověděl, mohlo
by se očekávati, že sám učiním, co si
přeju, aby se stalo, a že spustím velkou
politickou řeč.

Avšak nehodlám tak učiniti, pánové,
nechci dnes mluviti o politických po-
měrech, ačkoliv mne to skutečně nutká a
stojí mne to jakéhosi přemáhání, abych
zde nevypočet celou řadu stížností a gra-
vámin, které národ český měl naproti
vládě i naproti chování zeměpanských
úřadů (Tak jest!).

Stojí mne to přemáhání, abych ne-
poukázal k tomu, jak i základní zákony
se nezachovávaly v království českém,
jak základní zákony, svobody říše a krá-
loství českého, ku př. svoboda spolčovací,
svoboda veřejného tisku, atd., jak ta se u
náš utiskuje v království Českém, stojí
mne to přemáhání, abych neprovedl důkazi
že, abych tak řekl fundament říše rakou-
ské v zachovávání národní rovnoprávnosti,
a hlavní fundament pro poměry v králov-
ství českém, že i tato zásada národní
rovnoprávnosti ještě daleko není zacho-
vávána, a že se proti ni hřeší.

Avšak, jak jsem pravil, nechci mluviti
dnes řeč politickou, chci mluviti ti pouze
řeč budžetní, chci pouze omeziti se na to,
abych vylíčil finanční a hospodářský stav
země, abych pronesl myšlénku, která jak
myslím, aspoň za to stojí, abyste ji, vzácní
pánové věnovali několik okamžiků své
pozornosti.

Jsem již po několik let členem bud-
žetní komise a ačkoliv to postavení velmi
čestné, přece mne to naplňuje a tuším
každého člena rozpočtové komise city

poněkud trapnými a bolestnými, pocity
takovými, jaké mívá hospodyně, která má
tu úlohu, aby se starala o velmi četnou
rodinu, aby ji šatila, živila a vychovávala
a která na to má příliš málo prostředků
a příliš málo peněz, ctění pánové, která
má tak málo peněz na to, že neví, kam
dřívo je má dát, má-li je dát dříve krej-
čímu nebo ševci, má-li za to koupiti dříve
svým dětem košili a střevíce, anebo má-li
koupiti chleba.

V podobném postavení nalézá se
komise budžetní i sněm náš.

Máme vyhověti Četným, důležitým
a nutným žádostem našeho obyvatelstva,
jež obraci se k nám ve svých potřebách
nutných a spravedlivých, abychom mu
pomohli, a my bychom mu rádi, po-
mohli a všemu vyhověli, avšak není pro-
středků, není peněz.

Nalezáme se, jak pravím, v tom po-
stavení jako hospodyně, které tvrdý, la-
kotný a sobecký manžel jenom tolik po-
nechá pro potřeby domácí, že sotva se
nejnutnější a nejnaléhavější kryjou po-
třeby.

"Náš manžel, ctěni pánové, stát rakou-
ský, jehož si bohatá vdova Česká z dobré
a svobodné vůle byla vzala, a jemuž tak
velikého přinesla věna, že se chuďas
teprvé tím stal velikým, pánové v Evropě
(Výborně!), náš manžel, ten si nechává z
příjmů bohatého věna té své České man-
želky 9/l0) pánové, pro své potřeby, pro
své velkopanské choutky a nechá jí pro
její domácnost jenom 1/10 těch velikých
příjmů z jejího majetku, pánové, aneb
abych to vyjádřil ciframi, musíme platit
do Vídně centrální vládě naší 85 milionů
přímých a nepřímých daní a nám po-
nechává 10 milionů, které musíme ještě
pracně a namáhavě vymačkávat z toho
již vymačkaného citronu, našeho lidu,
abychom tím kryli naše domácí potřeby.
10 milionů tedy pánové máme na uhra-
zení našich potřeb zemských. Věru, to,
pánové, pro potřeby tak velikého králov-
ství a tak velké země jest nedostatečný
obnos; všady nám tedy vadí, všady nedo-
statek, všady přicházíme k tomu, že ne-
máme tolik, mnoho-li potřebujeme; mohl
bych ctění pánové, probírati kapitolu za
kapitolou našeho zemského rozpočtu, pa-
ragraf za paragrafem, položku za položkou
a mohl bych Vám dokázati, že všady
tento nedostatek našich prostředků vadí;

abychom těch účelů dosáhli, kterých
vlastně dosádnouti, máme.

Dovolte mně jenom, abych některé
nejdůležitější probral kapitoly. Zde vezmu
ku příkladu zemědělství, zajisté odbor to
pro naše království jakož především rol-
rolnickou zemi nejdůležitější.

Pánové! V rozpočtu zemském máme
pro potřeby zemědělství vyměřeno 210.000 zl.
Tímto obnosem 210.000 zl. máme povznésti
zemědělství v království českém, máme po-
máhati stavu rolnickému, máme zvelebovati
chov dobytka, koňstva, rybářského hospodář-
ství, máme subventionovati školy rolnické,
máme tím podporovati různá vydání, máme
zalesňovati tím také holé stráně, pánové,
opatřovati technickou kancelář zeměděl-
skou, melioraci, podporovati výstavy atd.
atd. a to všecko za 200.000 zl.

Pánové! Na nemocnice jenom dáváme
951.000 zl., porodnice a blázinec nás stojí
1,600.000 zl.; do porodnice vídeňské jenom
platíme 330.000 zl., za česká děvčata, která
se tam jezdívají přiučiti německy. (Ve-
selost.)

A i na šupáky, pánové, platíme ročně
140.000 zlatých, tedy bezmála také tolik,
mnoholi nás stoji veškeré vydání na zve-
lebování našeho zemědělství.

Desetkrát tolik, ctění pánové, kdyby
se vyměřilo na zvelebení zemědělství v krá-
lovství českém, ještě by to nebylo příliš
mnoho a naše zemědělská rada viděla by
zajisté, jak velice užitečně těchto peněz
upotřebiti, aby největší nesly úroky, ovšem
že by musila míti k tomu větší obor čin-
nosti, nežli má nyní.

Já nejsem, pánové, kompetentním,
abych o podrobnostech mluvil, co se týče
zemědělství; ale abych dokázal nedostatek
a bídu, která panuje v tomto oboru ná-
sledkem nedostatku podpory, uvedu jenom
jeden příklad: ku př. zimní rolnické školy.
Mám za to, že zimní rolnické školy jsou
pro naše rolnictvo instituce nesmírně dů-
ležitá, (Tak jest!) že jsou asi tak důležitá
instituce, jako pro řemesla a průmysl po-
kračovací aneb odborné školy řemeslnické.
(Tak jest!)

Než, pánové, mám za to, že kdybychom
skutečně chtěli pomoci v tom ohledu a
přispívati ku zvelebení rolnictva, zeměděl-
stva v zemi, že by v každém okresu měla
býti taková zimní škola rolnická, snad více
než jedna zimní škola. (Tak jest!) Avšak
V celém království českém máme jen 14

takových škol a ne více. A proč jich není
více? Poněvadž není k tomu peněz; a Vy,
pánové, jste se ráčili před několika dny
přesvědčiti sami, že bylo zapotřebí velmi
skvělé a vřelé řeči kollegy Naxery, aby
vymohl pro Jindřicho-Hradeckou školu
zimní 1000 zl. Budžetní komise vyměřila
50) zl., netroufala si celých 1000 zl. dáti,
aby nepřišly finance zemské do nesnází.

Na povznesení chovu dobytka jsou
vyměřeny 3000 zl., na povznesení chovu
koní 1000 zl., a na povznesení rybářství
1900 zl, na zalesňování 2200 zl. atd. Co
se s takovými bagatelkami, pánové, má
počíti, jak je možno takovými nepatrnými
sumami dosíci velkých a důležitých účelů,
kterých se dosíci má?

Vím ovšem, že také z říšské kasy se
podporuje zemědělství v království českém,
a v budžetu říšském je vyměřeno na ze-
mědělství pro království české — nelekejte
se té velké summy, ctění pánové, — celých
33.000 zl. (Slyšte!)

Avšak těch 33.000 zl., které jsou
v budžetu říšském pro zemědělství v krá-
lovství českém položeny, nejsou snad k tomu,
aby se obrátily na skutečné zvelebení a
podporování zemědělství v Čechách; tam
stojí "für das Aufsichtspersonale der Lan-
deskultur in Böhmen", to jest pro dozorčí
orgány na zemědělství v království českém
je těch 33.000 zl., tedy na služné některých
úředníků, potom na kancelářské potřeby,
na cestovné, diety a t. d. a mezi tím jest
ovšem 14.000 zl. pro zemědělskou radu
království českého na její potřeby vnitřní.
Pánové, ale pro zvláštní potřeby země-
dělství království českého není v budžetu
říšském vůbec ani krejcaru vyměřeno -
pánové — leda že byste řekli, že jest na
školy rolnické tam paušální suma 6000 zl.
umístěna. Mnoho li z těch 6000 zl., pánové,
má ale připadnouti království českému,
z budžetu říšského není patrno — to ještě
nevíme; my jenom tolik víme, že vláda
asi před 2 tuším lety i těch několik zla-
tých, které dala na podporování rolnických
škol v Čechách vzala a že v loni nedala
nic. Možná, že nějakých pár set zlatých
příště zase dá.

Ctění pánové! 33.000 zlatých na po-
třeby zemědělské pro království české,
toť skutečně tak málo a padá to tím
více do očí, porovnáme-li jiné počty; tak
ku příkladu dostává jenom vinařská škola
v Klosterneuburku 20.000 zl, tedy dvě

třetiny toho, co celé království české.
Ovšem Klosterneuburk leží v Rakousích a
blíže Vídně; kdyby ležel v Čechách, ne-
dostal by nic —jako mělnická škola aneb
v Litoměřicích nedostává nic.

A přece, ctěni pánové, daň pozemková
království českého vynáší ročně 11,493.000
zlatých, a z těchto 11 milionů, které platí
náš rolník ze svých pozemků do Vídně,
vrací se 33.000 zl. do království českého
a ne ku podpoře ještě zemědělství samého.

Toť, pánové, takový jeden eklatantní
případ, abych tak řekl, ad oculos, co zna-
mená systém centralisace, a kdo z tako-
vých příkladů ještě není přesvědčen o škod-
livosti a zhoubnosti systému centralistického,
ten již z ničeho nebude nikdy více vy-
kurýrován. (Veselost.) Ale systém centra-
listický právě v oboru zemědělském je
nejen škodlivý a zhoubný, on je také ne-
zákonitý, on je také neústavní. (Tak jest!)
Neboť co základní zákony a zemské zří-
zení praví? V § 18. řádu zemského stojí:
Za záležitost zemskou pokládá se:

1. Všeliké nařízení týkající se země-
dělství. —

§ 11. zákona říšského ze dne 21. pro-
since 1867 vypočítává zejména všecky
předměty, jež patří do kompetence říšské
rady, ale zemědělství v to docela není
počítáno.

Tedy není žádné pochybnosti, že země-
dělství patří do kompetence sněmovní. A
přece máme ministerstvo orby, máme mi-
nistra zemědělství, který se plete do všech
i nejmenších záležitosti zemědělství naší
země, který velmi mnoho poroučí, ale velmi
málo platí. (Výborně!)

Tedy, co se týče mne, jsem úplně
přesvědčen, že by vlastně ministerstvo
orby ani nemělo býti, že by mělo býti
zrušeno a že orgán, který by spravoval
zemědělství království českého, by měl
býti orgánem zemským. (Tak jest) totiž
zemědělská rada a sice bezprostředně pod-
řízená sněmu království českého a nikterak
říšské radě. To myslím, že by byl záko-
nitý a ústavní poměr. Ovšem že by ten
orgán zemědělský musel míti podle toho
patřičnou dotaci z říšských peněz, že by
musel aspoň tolik dostávati, mnoholi po-
měrně platí království české na pozemkové
gruntovní dani říši. Avšak to jsou tak pia
desideria. Pánové, já jsem ovšem přesvěd-
čen a bylo by smutné, kdybychom neměli
té naděje, že konečně nešťastný systém

centralisace v Rakousku také padne, že
stát rakouský přijde konečně k tomu pře-
svědčení, že jen decentralisace jest pravá,
pevná půda pro stát takového složeni, jako
jest stát rakouský. Avšak obávám se že
ještě mnoho vody uteče, než se to stane,
a prozatím jsem nechtěl nic jiného říci,
nežli Vám dokázati, pánové, že ty pro-
středky, které jsou nám vykázány v zemském
rozpočtu na zvelebení a povznešení našeho
zemědělství, nikterak nestačí a že, jestli
budeme chtíti v té věci něco učiniti a
skutečně naše zemědělství zvelebiti, bu-
deme museti sáhnouti zase ke svým vlast-
ním prostředkům, abych tak řek, do vlastní
kapsy, a že v té věci můžeme očekávati
značné výdeje.

Podívejme se na jinou kapitolu našeho
rozpočtu na národní školství.

Národní školství, ctění pánové, má
velkou sumu vyměřenu v našem zemském
rozpočtu, a sice 5,000.000 zl. Velká to
suma, pánové, na naše poměry, skutečně
až příliš veliká a přece, ctění pánové,
ješté daleko nejsme u konce výdejů pro
naše národní školství. Ještě velké a dů-
ležité nás čekají věci. Již během posled-
ních těchto let vzrůstá rozpočet na ná-
rodní školství ročně poměrně, myslím, asi
o 400.000 zl. a nemám naději, že tak brzo
toto vzrůstání rozpočtu na národní škol-
ství se zmenší.

Vždyť ještě dnes daleko není toho
počtu národních škol v zemi, alespoň ne
v českých okresích, které dle samého zá-
kona býti mají, a poroste tento počet a
potřeba nových škol pořád v tom poměru,
jak vzrůstati bude obyvatelstvo a potřeba
vzdělání tohoto obyvatelstva. Avšak již
nyní, pánové, žehrá ten náš lid — a já
se mu nikterak nedivím — na velká bře-
mena, která následkem výdajů na národní
školství ho tíží a tuto nechuť, a, abych
tak řekl, hořkost, kterou má na to, že
musí tolik platiti, přenáší také na samé
školy národní, což jest velice k politování.
Nebo myslím, jestli nějaký předmět, který
zasluhuje plné lásky lidu, jest to skutečně
škola a já se svého stanoviska pokládám
moderní školu právě, ovšem mutatis mu-
tandis, ne tak, jak zrovna nyní jest, a
nechci se déle o tom šířiti, za záruku
naší budoucnosti.

Neboť, pánové, národ tak malý a ne-
četný, jako jest národ český, může se u-
brániti tomu návalu sousedních národů

kulturních jen tenkráte, když vzdělaností
nebude státi na nižším niveau než jeho
sousedé.

Běda národa českému, kdyby měl na
dráze všeobecného pokroku, na dráze
osvěty a vzdělanosti klesnouti na nižší
niveau, nežli jiní národové kulturní jsou.
Vlny pokroku lidského šly by přes jeho
hlavu a potopily by ho v tůni zapome-
nutí. Nechci poukazovati na velké a nutné
výdeje, které očekávají nás ještě v oboru
škol národních a jenom na dvě opravy
chci poukázati, které zajisté se nedají od-
ložiti, a které budou se museti provésti
a budou vyžadovati velkých obětí, to jest
předně zlepšeni hmotného postavení uči-
telstva, hlavně zrušením té nešťastné, že-
brácké čtvrté třídy služného, této hlado-
morny našeho učitelstva, a potom zrušení
školného.

Již loňského roku byl učiněn návrh
se strany německé v předloze od dra.
Nitsche, aby zrušena byla 4. třída platu
učitelského a dr. Plener, to se dobře pa-
matuji, o tom pravil v budžetní komisi
loňského neb předloňského roku, že zru-
šení školného jest jinak otázka času a že
se nebude moci dlouho udržeti. Pánové,
já dovolím si Vám dáti na uváženou, zdali
by nebylo lépe, abychom sami učinili, co
se zdá býti nevyhnutelným a nenechali
konečně vavříny a lacinou slávu vzíti
kolegům Němcům, až sem zase jednou
přijdou. Ovšem, se mně řekne, to jest vše-
cko velmi pěkné, my všichni pro to jsme,
aby se čtvrtá třída učitelská zrušila, my
všichni si přejeme lepší hmotné postavení
našeho učitelstva, my všichni, jak zde
jsme, ani pány velkostatkáře nevyjímaje,
kteří tomu činívali odpor, jsme pro to,
aby školní plat byl zrušen.

Pánové, víte-li pak ale, mnoho-li to
stojí peněz? Zrušení čtvrté třídy stálo by
dle návrhu p. prof. Kvíčaly 300.000 nebo
400.000 zl. a zrušení školného by dělalo
1,700.000 zl. Tedy tyto dvě položky by
zvýšily náš zemský budžet o 2 milliony.
To jest tuším o 12 perct. přirážek, a to
má nésti zase ten gruntovník, který platí
36 perct. přirážek ke své přímé dani?

Pánové, já myslím, že žádný z nás
skutečné by neměl toho svědomí, aby
toto nové břemeno uvalil ještě zase na
bedra našich gruntovníků, našich majitelů
realit. Avšak, pánové, když to nejde, co
zbude, když, jak myslím, jest to věc,

která se nedá umlčeti a utlačiti, než že
budeme museti hleděti jiný pramen příjmů
najíti, abychom tyto potřeby ukryli. O
tom budu mluviti později a to hlavně
bude jádro mé řeči.

Podívejme se nyní na jinou položku,
vezměme ku př. vědu, obor vědecké čin-
nosti. Ku povznešení vědecké činnosti
v království českém máme vyměřenu
v budžetu nepatrnou sumu 30.000 zl. Pá-
nové, co se vědecké Činnosti v království
Českém týče, tu především každému musí
býti nápadno, že v zemi, jako jest králov-
ství České, v zemi, která na tak velikém
kulturním stupni vzdělanosti stojí, v zemi,
která měla v střední Evropě první uni-
versitu, není žádné vědecké akademie.

Máme ovšem učenou společnost, spo-
lečnost to, přeď kterou mám velikou úctu,
a která zajisté své těžké úloze dostála tak
čestně, že si zjednala velmi čestného jména
a slavného jména v celém sboru věde-
ckém všech kulturních národů, avšak co
může tato společnost nauk dělati, těmi
malými prostředky, které má. Co pak má
naše učená společnost nauk? Dostává od
země 4000 zl. a od státu dostává 5000 zl"
tedy 9000 zl.

1 Pánové, co to je pro společnost uče-
nou, která má vědeckou činnost takového
národu a tak veliké země povznésti, po-
znáte z toho, když řeknu, že akademie
věd Vídeňská má ročně vyměřeno 63.000
zlatých; tedy 63.000 zl. má Vídeňská aka-
demie a 9000 zl. má naše učená společ-
nost, která jaksi má zastupovati akademii
vědeckou. Krakovská akademie věd do-
stala od státu podporu 12.000 zl., naše
jen 5000 zl.

Vůbec, pánové, celá vědecká činnost,
a povznešení vědecké činnosti v království
českém stojí nás 30.000 zl.

Pánové! To se v skutku nemůže říci,
že by naše věda byla příliš drahá; 30.000
zlatých pro celou vědeckou činnost národa
českého ! Kdežto jenom očkováni nás stojí
48.000 zl.

Podívejme se na jiný odbor, na odbor
umění.

To není o nic lépe, možno-li ještě
hůře, pánové!

Jak to s naší malířskou akademií vy-
padá, to jsme již onehdy řekli a již jsme
poukázali k tomu, že by naše malířská
akademie nebyla sto zaplatiti malou pensi

svému řediteli, kdyby nedostala novou
subvenci od země.

O tom mluviti nebudu, že stát na
naši akademii malířskou ničeho nedává.
Jeho Exc. pan místodržitel byl tak laskav,
že nám sdělil, že pan ministr vyučování
slíbil podporu naší akademii malířské.
Chci tomu věřiti. Ale, můj ty Bože, co již
toho ta vláda rakouská naslibovala; oby-
čejně však skutek — utek. Dej Bůh, pá-
nové, aby se to aspoň tenkráte usku-
tečnilo.

Ostatně musíme vyčkati, co pan mi-
ministr vyučování za tu svou subvenci,
kterou chce naší malířské akademii dáti,
zase sám bude chtíti, jaký vliv a jakou
ingerenci bude si chtíti vymíniti a vyhra-
diti, neboť pánové, jest to vždycky velmi
nebezpečné. My máme zkušenost, že když
nám vláda dá několik zlatých, chce
býti pánem za těch několik zlatých; a já
nevím, jestli to bude prospěšné naší ma-
lířské akademii, a jestliže za tu subvenci,
které se jí snad dostane, — já nevím, ale
chci tomu věřit — jestli naše malířská
akademie se nedostane do moci a pod vliv
ministerstva vyučování.

Bojím se, že by jí to nebylo na dlouho
zdrávo.

O jiných potřebách uměleckých, pá-
nové, nechci se zde ani šířiti.
Jenom dovolte mě ještě jednu poznámku.
Přítel Tonner onehdy zde velmi pěkně
poukázal k tomu, že není snad země, ve
které by bylo roztroušeno tolik uměleckých
památek, památek, které dávají svědectví
o velikém stupni stavitelského uměni, jako
v království českém.

Já úplně souhlasím s tím, co mluvil
v té věci. Avšak památky tyto nedávají
toliko svědectví o pokročilém uměleckém
vkusu našich předků v umění stavitel-
ském, nýbrž dávají svědectví ještě o jiné
veledůležité věci v kulturním ohledu, ony
totiž dávají svědectví, že v dobách za-
čátku kulturního rozvoje národ českoslo-
vanský nebyl ještě prodchnut vlivem zá-
padu, nýbrž, že byl prodchnut čistě a ryze
pouze duchem slovanským.

Pánové! Ty malé kostelíčky, ty naše
romanské kostelíčky z nejprvnější doby
křesťanské roztroušené po Čechách, ty
jsou němými svědky doby, kdy ještě ná-
rod český i v ohledu víry křesťanské, pá-
nové, stál na tom stupni, že víra křesťan-
ská dle učení velkych našich apoštolů slo-

vanských, Cyrilla a Metoděje, byla v sou-
hlasu s citem a rozumem národa Če-
ského.

A to jsme ztratili, pánové, nepřízni
doby a následkem vlivu západního.

Já o tom nechci mluviti. Náš lid již
nezná významu těch starých, malých, ro-
mánských kostelíčkův, avšak já myslím,
že jest to povinností naší, abychom se
starali o to, aby tyto naše památky slo-
vanské ryzosti byly zachovány potomstvu,
abychom k tomu nešetřili též malých
obětí.

V dobách pozdějších, v dobách, kde
již v našich chrámech nerozléhal se při
oltářích hlahol lidu, hlahol slovanský, nýbrž
jazyk cizí lidu našemu nesrozumitelný,
již v těchto dobách osvědčil národ český
svou vrozenou zbožnosť tím, že stavěl
nádherné chrámy a basiliky, jichž památky
podnes ještě vzbuzují obdiv všech znal-
cův a cizinců.

Tyto skvělé památky stavitelského
umění našich předků, pánové, i ty se roz-
sypávají v prach a popel, v ssutiny a rum.
Není to naší vinou, tento moderní vanda-
lismus nemůže se přičítati na náš vrub;
upoutali, svázali nás, vzali nám prostředky
a nedovolili nám ani tolik, abychom tyto
skvostné pomníky, kterých by si jiný ná-
rod šetřil jako památek nejsvětějších,
abychom si je mohli zachovati, abychom
měli tu nadějí, že na podporu a udržo-
váni našich uměleckých památek značných
dostaneme podpor říšských; tu naději
také nemáme a mohl bych velice drasti-
ckým příkladem to dokázati, kdybych
ukázal na to, jak vláda se chová naproti
restauraci toho znamenitého kostela sv.
Barbory v Kutné Hoře.

Ano, pravím, Jeho Excellenci, který při-
kyvuje, jako by chtěl říci: vláda podporuje
stavbu kostela sv. Barbory v Kutné Hoře.
Ano, podporuje, Jeho Excellenci, já povím
hned. Kostel sv. Barbory přešel do správy
studijního fondu, myslím, za císaře Jo-
sefa.

Stát jest patron toho kostela a má po-
vinnost jako patron starati se o to, aby
ten kostel se nesbořil a nespadl. Vláda se
o to nestarala, on by byl bezpochyby
spadl, kdyby se byli Kutnohorští a sněm
toho neujali, kdyby nebyli naléhali na
vládu, aby tato velkolepá památka Českého
stavitelského umění byla zachráněna. Ano
vláda na to přistoupila, učinila a dělá to,

ale co říká? Ona praví, jakožto patron
toho kostela: Nemám jinou povinnost, než
abych se o to starala, aby se kostel ne-
zbořil a nespadl na ty lidi, kteří tam
jsou, aby jich nepobil, nemám jiné povin-
nosti než pouze konstruktivní části tohoto
kostela opravovati, totiž pouze tu kostru,
avšak do dekorativní a ornamentální části
to mně není nic. Pánové, račte si předsta-
viti kostel sv. Barbory, vždyť vetší čásť
vás jej zná, beze všech architektonických
okras a dekorací! Zajisté by nevypadal,
než jako kostlivec, který nemá žádného
masa ? Toť jest. Jeho Excellenci, ta pod-
pora, kterou dává vláda našim uměleckým
a stavitelským památkám.

A pánové, tedy já pravím, že naději
od vlády očekávati v té věci nějaké větší
podpory, tu nikdy nemám a budeme-li
chtíti naše znamenité umělecké památky
udržovati, nezbude nám nic jiného, než
sáhnouti do vlastního sáčku, a větších na
to přinášeti obětí, než posavad přinášíme.
Ještě to, pánové, chci říci. A jak se to děje
s našimi uměleckými ústavy a malířskou
akademií, tak se to děje s každým jiným
odborem umění. Pánové, všude, kdekoliv
se jedná o to umění v Cechách podporo-
vati, všude se potkáváme s neláskou a ne-
přízní a lakotou se strany vlády, která
nás nechce podporovati.

Na povznešení domácí hudby dává
vláda 5.200 zl., na konservatorium vídeň-
ské 11.000 zlatých, račte si, pánové, té
paralely povšimnouti. Umění dramatické,
to musíme si ovšem vydržovati sami. Po
krejcárkách a groších sbírali jsme po lidu
našem, abychom si vystavěli důstojný
chrám dramatického umění a chceme-li,
aby dramatické umění udrželo se na té
výši důstojné, na které nyní stojí, na výši
důstojné jako u jiných národů, musíme
přinášeti sami značné oběti; již nyní pla-
tíme roční subvenci na české divadlo
68.000 zl. Však to ještě daleko nestačí;
máme zde již petici, kde žádají ještě
30000 zl. (hlas: 60.000) to jest tedy ještě
jiná petice, která chce ještě jednou tolik.
Pánové, myslím, že aspoň tomu nebudeme
se moci vyhnouti, abychom značnou su-
mou nepřispěli našemu dramatickému
umění.

Však těch 60.000 zl. nebo 30.000 zl.,
kdybychom věnovali na podporu našemu
českému divadlu, nebylo by také dosti,
poněvadž žijeme v těch podivných pomě-

rech, že, když dáme na český ústav ně-
jakou zlatku, musíme dáti také zlatku na
německé divadlo; dáme-li na české divadlo
60.000, budeme muset dáti na německé
divadlo nejméně tolik.

Takové nás očekávají výdaje, ale od-
kud peněz vzíti na to? Podívejme se na
jiné odbory, na př. odbor průmyslový.
Pánové, Jeho Excellence pan ministr vy-
učování se při každé příležitosti honosí
tím, že prý velice mu na tom záleží, aby
povzneseny byly průmysl a umění také
v Cechách, že chce povznésti malý prů-
mysl. Jak ve skutečnosti se stará, co se
týče Škol průmyslových, to jsem již při
jiné příležitosti pověděl, a chci jenom ně-
kolika příklady dokázati tu upřimnosť a
snahu pana ministra vyučování a vlády
podporovati náš průmysl v zemi.

Pánové, jeden z nejvýdatnějších pro-
středků novější doby k povznesení prů-
myslu, zvláště malého, jsou zajisté musea
průmyslová a umělecká. Pánové, že to
velmi důležitý prostředek, to uznala také
vláda, která na průmyslové museum ve
Vídni dává ročně 47.000 zl. My také máme
umělecko průmyslové museum, založené
obchodní komorou.

Co myslíte, mnoholi na naše museum
vláda přispívá? Vláda naše nepřispívá nic.
Chtěla dáti 500 zl. (slyšte), to ale obchodní
komora byla skutečně tím uražena z po-
čátku a nechtěla ani těch 500 zl. přijmout.
Potom dala vláda něco větší obnos než z
počátku. Sněm dává na musea průmyslová
v Praze, Liberci a v Plzni 20.000 zl. Pro
nás jest to, pánové, dost, avšak k tomu,
abychom povznesli naše průmyslová musea
na ten stupeň, jako v jiných zemích jsou,
jest přece těch 20.000 zl. příliš nepatrná
částka.

Dále pokračovací školy průmyslové,
v Cechách, na ty dává stát 25.500 zl., země
na ně přispívá 30.000, tedy více než stát.
Za tyto peníze máme v Čechách 125 po-
kračovacích průmyslových škol, pánové,
zajisté to nepoměrně malý počet, který se
bude muset rozmnožit a rok co rok při-
cházejí petice z rozličných krajů, které
žádají o podporu na udržování pokračova-
cích škol průmyslových. Budžetní komise
ráda by jim povolila, žáda by jim sub-
vence dávala, avšak nelze v těch pomě-
rech, ve kterých se nalezají zemské finance,
dávati skutečně značnější podporu.

Na české odborné školy průmyslové

dává stát 74.000 zl., pěkná to suma, pá-
nové, avšak neračte se tím nechati zasle-
piti, abyste v tom viděli přílišnou bene-
volenci vlády.

Vyvedu vás toho, když řeknu, že
na německé odborné školy v Čechách dává
vláda ročně 160.000 zl. (Slyšte), tedy dává
o 90.000 zl. více než na české odborné
školy, ačkoli jest Němců, jak víte, jen jedna
třetina.

Máme-li to, pánové, přivést do jakési
rovnováhy, a máme-li naše školy odborné
řemeslnické přivésti aspoň na ten stupeň,
na kterém stojí naše německé odborné
školy řemeslnické v Čechách to budeme
museti velmi mnoho přispívat s vlastni
kapsy, neboť že by vláda přispěla, to my-
slím, že nelze očekávati.

Ale nyní přichází ještě jiný nový
drub průmyslových škol, které klepají na
dvéře naší síně, jsou to tak zvané vše-
obecné Školy řemeslnické. Máme všeobecné
školy řemeslnické v Čechách, teprvé v Ja-
roměří, Kladně, Mladé Boleslavi, ty stojí
10.000 zl., ještě v Chebu má býti zřízena,
v Kolíně, v Kutné Hoře, Litomyšli a Vo-
lyni, a tu dle zprávy, kterou podal zem-
ský výbor, by ta subvence zemská na ty
školy obnášela 24.800 zl. a zcela lakonicky
praví zemský výbor, že to není dosti, že
se budou muset rozmnožiti a že to bude
státi jiště 24.800 zl. Nuž, pánové, víte, že
v tomto oboru nový a značný nás očeká-
vá výdaj, výdaj, který jest skutečně tak
důležitý s ohledem k tomu účelu, že sotva
budeme moci se tomu vyhnout.

Panové, abych vás neunavoval příliš
mnoho ciframi, chci o ostatních oborech
s potřeb zemských jenom několika slovy
se zmíniti.

Zde máme ku příkladu regulování
řek. Jak to, pánové, s řekami našemi stojí,
to ví každý, kdo má příležitost každým
rokem slyšeti zde v tomto sněmu lamen-
taci, že regulování nejde ku předu, že se
nechce hýbat, a zdá se, že to nepůjde ku
předu. Letos byly předloženy plány na
regulováni hořejšího Labe od Králového
Hradce až k Mělníku, plány výtečné, které
podle vyjádření znalců dělají česť našim
zemským inženýrům. K tomu jest připojen
rozpočet, ten vykazuje pět a půl milionu,
to má státi jenom regulování Labe od
Králové Hradce k Mělníku. — Kde jsou
ty ostatní řeky, pánové.

Kdybychom měli všechny ostatní

řeky regulovati, jako chceme regulovat
hořejší Labe, a myslím, že jest to naší
povinností, tedy by nám k tomu 20 mili-
onů nestačilo a když nyní dává se do roz-
počtu 100.000 zlatých, již křičíme, že jest
to mnoho, že to sotva vydržíme, odkud
pak těch 20 milionů na všechny řeky,
anebo těch pět a půl milionů máme vzít
na regulování Labe.

Co se týče našich železnic, pánové, to
nechci o tom dlouho mluviti, jenom pou-
kážu na událost s naší transversálkou.

Víte, pánové, že vláda zakázala stavbu
proto, že prý od interesentů — žádný ale
neví, co jsou to zač, ti interesenti, měla
dostati 19 000 zl. a poněvadž těch 19.000
zl. nemohlo se sejíti, zarazila se stavba
transversálky a nechala by se nedostave-
nou, kdyby obec Písecká, která jest na
štěstí tak bohata, že může darovat 19.000
zl., nepřispěla (Slyšte, to jest škandál)
ačkoli země na tuto transversálku přispěla
1,200.000 zl.

Pánové, tak přirostly naše železnice
naší vládě k srdci a budeme-li chtíti a
chceme-li nějakou železnici v zemi, tedy
je první vždy slovo: Vláda napřed musí
věděti, mnoho-li na to dáte, mnoho-li dají
interessenti atd, jinak z toho nebude nic.
Tedy, pánové, i v tomto odboru budeme-li
chtíti pokrok v našem železnictví, pánové,
budeme museti opět přinésti sami značné
oběti.

Slovo o našich humanitních ústavech!
Ctění pánové, naše humanitní ústavy, po-
rodnice, nalezinec, blázinec,stojí nás ročně
nyní 2,642000 zl., veliká to zajisté suma,
ohromná na naše finanční poměry. Avšak
slouží to národu českému ke cti, že nikdy
neskrblil, a neškudlil, kdykoliv se o to jedna,
přispěti těm nešťastníkům ku pomoci, kteří
stížení chorobou tělesni neb duševní musili
by bídně zahynouti bez pomoci svých spo-
luobčanů.

Jestli při jiných položkách a vydajích
zemských mluvil chladný vypočítavý rozum
našeho národa, co se týče humanitních
ústavů, tu mluví srdce našeho národa
(Výborně!) a tu poukazuji k tomu, Že i při
této příležitosti se osvědčuje to srdce na-
šeho národa jak onehdy dr. Rieger řekl,
jako srdce zlaté.

Pánové! Avšak ty oběti, ačkoliv tak
velké jsou na humanitní naše ústavy, přece
ještě daleko nedošly svého vrchole a svého
cíle a ještě mnoho budeme museti připlár

ceti na ty humanitní ústavy, než bude
konec velkých těch vydajů.

Úžasným procentem rok co rok vzmá-
hají se ku př. choromyslní v království
českém, a ještě dnes, ačkoliv rozšiřujeme
tak velice naše ústavy pro choromyslné,
přece běhá pět tisíc choromyslných po zemi
české, kteří čekají pomoci v nějakém
ústavě.

Upravení veřejného zdravotnictví, pá-
nové, bude také vyžadovati velikých obětí
a veřejná bezpečnost, budeme-li chtít náš
venkov zbaviti jedné z nejhorších metel,
t. j. tuláctví, také bez velikých peněžitých
obětí se neobejde. —

Avšak dosti na tom.

Tento stručný obraz našeho domácího
hospodářství již myslím, dostatečně ukazuje
i poměry naše finanční.

Každá položka volá na nás: ,,více a
více", a my bychom dali rádi více, jen,
kdybychom věděli, jak a odkud bráti.

Posud nemá království české jiného
pramene svých břemen, než-li přirážky k
přímým daním. Tyto přirážky k přímým
daním, které nejvíce nese přece jen grun-
tovník a majitel domu, neboť ostatní při-
rážky, z výdělku, a živnosti činí jen 4. část
všech přímých daní v království českém,
dnes dosáhly veliké výše 36 pct. a uváží-
me-li, že ostatní přirážky, přirážky okresní,
obecní a školní, průměrně dle výkazu zem-
ského výboru činí v zemi 54 pct., tedy
úhrnně se zemskými přirážkami 90 pct.,
máme skoro alterum tantum přímých daní
v království českém.

A pánové, celé to břímě, jak jsem pra-
vil, celá ta tíha zemských potřeb, leží
právě na bedrách jedné takřka třídy oby-
vatelstva, kdežto jsou celé jiné veliké třídy
a veliké kruhy obyvatelstva, které na po-
třeby zemské téměř nepřispívají ničím.
(Slyšte!)

Máme my ještě, abychom uhradili ty
nevyhnutelné potřeby zemské, více bře-
men ukládati na bedra našeho rolnictva a
majitelů realit? Tuším, že to možné na
prosto není.

Slyšeli jsme onehdy, pánové, jak zde
vylíčen byl stav našeho rolnictva v Če-
chách od dvou řečníků kompetentních v
této věci, obraz to byl velice smutný a
nechci nových černých k tomu podávati
barev.

Tolik jest jisto, že již nemáme daleko
k tomu, — jestli to tak půjde — aby

náš rolník malý jako kdysi za doby fran-
couzských válek utíkal ze statku, ponechá-
vaje všecko bernímu exekutoru a svým
věřitelům (Výborně!)

Již nyní, pánové, jsou celé obce, kde
malý gruntovník není vlástně ničím jiným
více. nožli dělníkem svych věřitelů na
vlastním svém statku (Tak jest!), kde není
ničím, než hlídačem otcovského svého statku
pro své věřitele! (Hlas: Parceláře!) Ano
parceléře! Celé osady by se vyprodaly a
parcelovaly, jen kdyby bylo kupců a utí-
kaly by nám do Ameriky. — Kupců není
a proto i toho parcelářství samo sebou
přestává. (p. Rieger volá: Špatné kšefty!)
Ano, špatné kšefty!

Lehaje vstávaje nemá ten rolník nic,
než útrapy práce za mizernou bídnou stra-
vu, za několik těch bramborů, pánové —
jest trápen a sužován tím strachem a tou
ouzkostí, že mu nebude možno, udržeti
pro svou rodinu ten statek, který dědil po
svých otcích (Tak jest!)

Ne, pánové, — v těchto poměrech
máme míti to svědomí a ještě více uklá-
dati na bedra tohoto rolnického našeho
stavu ? Já myslím, že to naprosto již možno
není. — Mám za to, že jest nejvyšší čas,
abychom v těchto poměrech pomýšleli na
to — ne jak zvyšovati břemena lidu na-
šeho, zvláště co se týče zemských přirá-
žek k přímým daním, nýbrž spíše jak zleh-
čovati a zmenšovati, A jakým způsobem
to máme učiniti, abychom přivedli rovno-
váhu do těchto našich financí zemských,
aniž bychom touto cestou zvýšování přirá-
žek zemských k přímým daním ještě více
obtížili a tísnili náš lid. Mám za to, pá-
nové, že jenom dvojí cesta jest možná,
kterou musí nastoupiti každý hospodář,
abych tak řekl, každý rozumný člověk,
když jeho finanční poměry nejsou v sou-
ladu a rovnováze.

Dvojí tato cesta jest bud zmenšovati
výdaje neb zvýšovati příjmy. Tertium,
non datur.

Zmenšovati výdaje zemské, to myslím
pánové, naprosto nejde, ba naopak, já
myslím z toho, co jsem pověděl, že máme
tu perspektivu, že budeme museti výdaje
zemské po dlouhou řadu let pořád více
a více zvýšovati.

Ukládati větší břemena na majetky
realit, to tuším také nejde. Co tedy
zbývá ?

Myslím, že nic jiného než vyhledati
nové prameny zemských příjmů.

Tento pramen dle mého přesvědčení
jest a povím to ihned, přirážky zemské
k nepřímým daním resp. k daní potravní.

To pánové není žádná originelní ani
žádná nová myšlénka. Já jenom se tomu
divím, že až posud nebyla ve sněmu na-
šem vyslovena.

Tedy přirážky zemské k daním ne-
přímým, hlavně k dani potravní.

Tu nastane především otázka, zda-li
pak jsme ale oprávněni tak učiniti, zda-li
nám to zákon dovoluje.

Já myslím, že ano. Zřízení zemské
v § 18. praví:

Za záležitosti zemské pokládají se vše-
liká nařízení týkající se za 4. rozpočtu
zemského a závěrek účetních, týkající se
ukládání daní vůbec na potřeby zemské
a užívání úvěru zemského.

§ 22. zřízení zemského pak praví:

"Sněm zemský má právo na potřeby
zemské navrhnouti a vybírati přirážky
k přímým domem císařským až do 10 pct.
k větší přirážce a k některé dani přímé
aneb k jiným dávkám (zu sonstigen Landes-
umlagen) zapotřebí jest schválení císař-
ského.

Já tedy myslím, že podle znění sa-
mého základního zákona a zřízení zem
ského máme právo takové přirážky k ne-
přímé dani a k potravní dani činiti.

Avšak kdo by o tom mohl býti ještě
v nějaké pochybnosti, toho okamžitě z té
pochybnosti vyvedu tím, ctění pánové, že
na to poukážu, že ve většině zemí cislaj-
tánských jest tak zvaná zemská přirážka
k potravní dani již po dlouho řadu let
zavedena.

Dal jsem si práci, že jsem studoval
budžety všech zemí rakouských. Dovolte
mi, abych Vám v tomto směru jenom ně-
která dáta uvedl.

V Korutansku dosáhly přirážky zem-
ské k přímé dani v r. 1880 ohromné výše
78 pct., ovšem nesmíme zapomenouti, že
nemají okresních přirážek a že snad také
některé obecní přirážky spadají v přiráž-
ky zemské, ale přirážky zemské obnášely
v r. 1880 již 78 pct. a tu se usnesl sněm
korutanský na tom, učiniti k nepřímým
daním přirážku a sice přiraziti k potravní
dani z vína, moštu a masa 20 pct., a 6 zl.
z hl. kořalky. Následkem této přirážky
20 procentni klesly ihned přirážky zemské

k přímým daním příštího roku na 60 pct.
tedy o 18 pct. a stojí tak až podnes.

V  Krajině dosáhly přirážky zemské
v r. 1870 výše 41 pct. Tu však jako
v Korutansku zavedly se přirážky k dani
nepřímé a sice 20 pct. z vína, masa a
moštu a 3 zl. z hl. kořalky. Následkem
toho klesla přirážka k přímým daním
z 41 pct. na 18 pct. (Slyšte!).

V    Solnohradsku obnášely přirážky
zemské k přímým daním v r. 1884 45 pct.

Tu zavedl sněm Solnohradský 10 pct.
přirážku k potravní dani z vína, masa,
moštu, 30 kr. z 1 hl. piva, 3 zl. z 1 hl.
kořalky. Následkem toho klesly zemské
přirážky nepatrně pouze o 3 pct., ale bez-
pochyby, že tím zase mohli krýti tím
spíše nevyhnutelné potřeby zemské.

Taktéž ve Štýrsku mají zemské při-
rážky, a sice 10 pct. z masa, vína a moštu
50 kr. z 1 hl. piva a 2 zl. 50 kr. z 1 hl.
kořalky; ale nejvyšší přirážku k nepřímé
dani mají Istrie a Dalmacie.

V Istrii obnášejí přirážky zemské
k nepřímým daním z vína 100 pct., z masa
100 pct., z 1 hl. piva 1 zl. 70 kr. a 6 zl.
86 kr. z 1 hl. kořalky. Taktéž v Dal-
mácii.

Tedy z toho vidíte, pánové, že právě
přirážky zemské k nepřímé dani, respective
k dani potravní nejsou žádné novum, že
jsou v celé radě jiných zemí a že se
ve všech těchto zemích osvědčily.

Že bychom měli právo takové při-
rážky učiniti, o tom není nejmenší řeči.
Jedná se o to, jest-li by to bylo také
spravedlivé, uvaliti přirážku zemskou k ne-
přímé dani resp. k dani potravní

Co se mne týče, já myslím, že nemůže
býti nic spravedlivějšího a že by tím po-
někud vyrovnána byla nespravedlivost,
křivda a nesrovnalost, která v našem ber-
nictví vůbec spočívá, neboť že jest naše
bernictví nespravedlivé, nesrovnalé, že činí
ohromnou křivdu, o tom jest přesvědčen
každý a již od několika let jedná se na
říšské radě o to, aby se reformovalo naše
bernictví vůbec. Avšak reforma bernictví
nespadá do kompetence sněmu a nemůžeme
nic jiného učiniti než v naší kompetenci
starati se o přirážku zemskou.

Že také, co se týče přirážky zemské,
jest veliká nesrovnalost, nespravedlnost
a křivda, to, tuším, jsem právě vylíčil, to
z mých slov vysvítá, já chci jenom k tomu,
poukázati.

Mnoho-li, ctění pánové, platí ku př.
na potřebu zemskou advokát, lékař, ob-
chodní agent, bankéř, kapitalista?

Nesmírně málo, pánové! Milionář,
továrnik, který ročne tolik vydélá, tolik
často, že by si z cistého výdělku mohl
koupiti několik pekných statků selských,
takový milionář, továrnik, neplatí na zem-
ské potreby a přirážky zemské ani tolik.
co platí kolikráte malý rolník, který má
několik měr pozemků. (Výborně!)

Jest to spravedlivé, aby právě velká,
abych tak řekl, nejbohatší třída, na po-
třeby zemské nepřispívala ničím a aby
všecko to bříme musel tříti jenom ten rol-
ník neb majitel domku nejakého ? Pánové !
ja myslím, že jest to nespravedlivé, ne-
srovnalé a že, když" uvalíme daň k ne-
přímé dani, dani potravín, alespoň pone-
kud to opravíme a že aspoň ten, který
posud ničeho neplatí na zemskéň potřeby,
alespoň indirektně nejakou tu nepatrnou
čásť bude museti platiti na zemské po-
třeby.

Jaký pak by to mělo, pánové, finanční
effekt, kdybychom zavedli takovou při-
rážku k nepřímé dani, k dani potravní?
Nu, pánové, ten finanční effekt jest velice
pozoruhodný; království České platí po-
travní daně a sice dle kategorií ročně —
jest to dle budžetu říšského na rok 1888
— z kořalky 2.545.000 zl., z vína a moštu
481.000 zl, z masa 705.000 zl., z piva
9,450.000 zl., z cukru 21,400.000 zl. tedy
úhrnem obnáší potravní daň království
Českého 34,148.000 zl. (Slyšte!)

Pánové, kdybychom k tomu přirazili
tak též 20pct. vynášelo by nám to sumičku
6,500.000 zl. (Hlas: Restituce!) Já vím
také, že restituce činí 5 milionů, avšak,
pánové, mně nenapadá, bylo by to pou-
hou utopií a fantasií, že bychom měli
k této sumě 34 millionů přiraziti 20 pct.,
což by nám 6 millionů obnášelo, mně ne-
napadá vztahovati to na daň cukerní, ač
nenahlížím, když stát rakouský má z na-
šeho cukrovarnictví čistého užitku 21 mil-
lionů, proč by také království české,
které jest vlastně sídlem tohoto průmyslu,
nemělo pro svou potřebu zemskou míti
také nějaký užitek ?

ránové, kdybychom jen dosti málo
přirazili k cukru, jenom 4 pct., tedy by
to přinášelo hezkou samičku 856.000 zl.;
a pánové, oč pak by se zdražilo kilo
cukru? Kilo cukru by se zdražilo o 0'48

tedy o půl krejcaru, což by zajisté kon-
sument ani nespozoroval při nynější ceně
cukru, která má ještě daleko tam, aby
dosáhla výše 48 krejcarů, jako v roce
1880.

Pánové! Jak pravím, nechci ani mlu-
viti o přirážce k dani z cukru.

Druhou nejvýnosnější postou by byla
přirážka zemská k potravní dani z piva:

Tato by nám vynášela 2 miliony.
Avšak, ani na to nereflektuji, na přirážku
z piva, a sice proto ne, poněvadž fakticky
již průměrně 20 pct. obnáší přirážka,
kterou obce ve formě pivního krejcaru
právě na tuto daň vybírají, a bez kteréžto
přirážky by většina našich obcí nemohla
obstáti.

Tato přirážka k pivu obnáší asi 20
pct. Avšak, já nikterak nenahližím proč
bychom ku kořalce neměli učiniti přirážku
zemskou, tak jako v jiných zemích.

A proč bychom k vínu neměli tu při-
rážku učiniti. Kdybychom ku kořalce při-
razili 20 pct. jako v jiných zemích, tedy
by nám to vynášelo půl millionů zl.; kdy-
bychom přirazili ku kořalce 40 pct. tedy
by nám to vyneslo celý milion.

Já si věc tu představuji tak, že by-
chom dle přikladu jiných zemí mohli velmi
dobře přiraziti 20 pct přirážky potravní
daně k vínu, 20 pct. k masu a 40 pct
ku kořalce, což by nám vynášelo 1,178.000 zl.

Nu pánové, není to moc pro králov-
ství české, ale zaplať pán Bůh; kdyby-
chom to měli, tu by těch 1,178.000 zl.
v našem finančním hospodářství byly
velmi prospěšny a užitečny.

A ještě něco pánové, pro ty, kteří ve
všech věcech se rádi opírají na nějakou
autoritu. Pro ty bych, pánové, dovolil si
podotknouti, že největší nyní politická
autorita, kníže Bismark, stojí na témž sta-
novisku. Kníže Bismark se vyslovil zcela
zřejmě kdysi v parlamentu německém, že
považuje za daň nejnespravedlivější daň
z pozemků vůbec, že považuje za jedinou
spravedlivou daň daň na takové předměty,
kterých člověk nepotřebuje nevyhnutelně
ku svému živobytí, a uvádí zejména tabák,
kořalku, víno, kávu a cukr, a povídal kníže
Bismark zřejmě a jasně, že pokládá za
velmi nespravedlivé, když se bóře za mě-
řítko a za podklad přirážek obecních a
zemských daň gruntovní a daň přímá. A
celý směr a účel jeho finanční reformy ne-
nose se nikam jinam a dle jeho vlastního

vyjádření nese se jen k tomu, aby ulevil,
co se týče daně gruntovní a aby to uvalil
na nepřímou daň.

To tedy co se týče autority — a mohl
bych ještě mnoho jiných autorit jak poli-
tických, tak národohospodářských uvésti,
avšak mám za to, že autorita taková, jako
kníže Bismark těm pánům, kteří rádi se
staví na autority, dostačí.

Jediná námitka, která by se mi mohla
učiniti, byla by ta, že by se tím zdražila
potrava chudého lidu. Nu pánové, co by
se tím zdražilo? Aby se kořalka zdražila,
to myslím, že nebude žádný litovati; a
bylo by lépe, kdyby náš lid kořalky ani
neznal.

Co se týče vína, není to velké, těch
9.000 zl., a víno není předmětem potravním
pro náš lid, a ten kdo víno pije, ať těch
9.000 zl. přirážky zemské zaplatí.

Tedy zbývá jedině maso. Pánové,
maso se nemůže počítati mezi obyčejnou
stravu velkých mass lidu českého. Vždyť
náš lid ve velké své masse, a pánové,
z venkova mně to zajisté dosvědčí, málo-
kdy v roce maso jídá a mnohdy že ho
nevidí za celý rok jen jednou o posvícení
a někdy ani o posvícení ne. A také děl-
nický lid ve městech jenom z malé části
má ty prostředky, aby jeho strava denně
mohla býti maso. Hlavní potravou našeho
českého lidu, pánové, jsou jídla moučná,
luštěniny, především brambory a právě
tyto druhy potravy by se tou přirážkou
zemskou nikterak nezdražily, ano naopak
v jistém směru mohou býti lacinějšími,
neboť, pánové, rolník, aby mohl zaplatiti
své daně, své přirážky a dluhy, odkud
beře peníze? Tím, že hledí co možná draze
prodati obilí a svůj dobytek a jestliže tím,
že se udělá přirážka zemská k nepřímé
dani, se umožní, aby rolník mohl méně
platiti přirážek zemských, tedy bude míti
menší potřebu peněz, a bude v jistém
směru laciněji produkty své moci prodá-
vati, které budou vyhovovati potřebám
velikých mass lidu. Tedy tato námitka,
že by se zdražila potrava lidu, ta nepadá
na váhu a konečně, pánové, račte si jen
pomysliti, oč by se zdražilo maso, kdyby-
chom přirazili k potravní dani z masa
20 perc.; prosím, pánové, račte to vždycky
míti na paměti, že to není přirážka k tržní
ceně masa, nýbrž k dani potravní z masa.
Vypočítalo se, že ze 100 kil masa v Praze
musí se platiti potravní daně a sice státní

1.872 zl., obecní daně 39.2 kr., tedy ze
100 kilo masa v Praze se platí potravní
daně 2 zl. 264 kr.

Kdybychom, pánové, přirazili k těm
2 zl. 26.4 kr. 20 perc. přirážku zemskou,
zdražilo by se kilo masa v Praze o 0.45 kr.
a tedy ani ne o půl kr. Já myslím, že by
to zajisté ti, kteří požívají masa ani ne-
cítili a ještě méně na venkově, neboť
na venkově se platí potravní daně z masa
ještě méně a sice v místech až do 10.000
obyvatelstva z metrického centu jenom
94 kr., tedy tato 20 perc. přirážka z masa
zdražila by kilo masa ani ne o celé 0.2 kr.

A pánové, to přece nepadá na váhu.
Ostatně, pánové, co se týče daně potravní,
tedy jest království české v tom postavení,
že nejmenší daň potravní připadá na 1 oby-
vatele. Sestavil jsem si takovou tabulku,
mnoho-li připadá na hlavu jednoho oby-
vatele potravní daně v dotyčné zemi a
zejména daně z vína, masa a kořalky;
z masa, vína a moštu ve Štýrsku na 1 o-
byvatele ročně 80 4 kr., v Dolních Ra-
kousich 78 kr., v krajině 57 kr., v Ty-
rolsku 50 kr. a v Čechách jenom ll'5kr.;
tedy co se týče potravní daně z masa, vína
a moštu poměrně nejméně připadá v Če-
chách a tedy, kdybychom udělali na to
zemskou přirážku, ještě bychom se daleko
nevyrovnali, co se týče potravní daně,
jiným zemím v Rakousku. Celé to zdra-
žení by se týkalo, jak pravím, těch kruhů,
které posud nepřispívají na zemské při-
rážky takřka ničím. Já jsem ctění pánové,
u konce a myslím, že jste mně zajisté po-
vděční, když už Vás nebudu dále těmi
ciframi nuditi. Jen to mně ještě račte do -
voliti. Zbývalo by mi ještě jediné to,
abych ještě hlouběji šel a vyhledal pří-
činy toho, proč království české přese
všecko přirozené bohatství této země, přes
velký stupeň vzdělanosti obyvatelstva če-
ského ; přes velikou pilnost a pracovitosť
tohoto lidu, přece jsme ustavičně, co se
hospodářství naší země týče v tísni a ne-
můžeme se hnouti a nemůžeme ku předu.

Hlavní příčina toho leží v našem po-
litickém systému, v tom nešťastném sy-
stému centralisace, který se dá vysloviti
tou větou: "dej říši všecko, co máš a pak
si doma pomoz, jak můžeš!" nebo jinak
matematicky vysloveno: "dej říši 85 mi-
lionů, sám si ale nech 10 milionů!" To
jest, pánové, matematická formule systému
centralistického. Já bych mohl dále, pá-

nové, rozvinovati všecky ty následky sy-
stemu centralistického, avšak nechci žádnou
politickou řeč míti a končím pouze tím,
že jest moje přesvědčení, že jestli si ze své
hospodářské a finanční tísně nepomůžeme
sami, že nám nepomůže nikdo, nejméně
vláda.

Toto přesvědčeni přimělo mně k tomu,
že jsem o té věci činil studie a výsledek
mého přemýšlení a mých studií dovolil
jsem si ctěným pánům přednésti.

Jádro toho záleží v tom: Učiňme při-
rážky k nepřímým daním, zaveďme zem-
skou přirážku k některým odborům po-
travní daně. Já uznávám milerád, že my-
šlénka ta není ještě zralá, že má ještě za-
potřebí důkladného, všestranného studo-
vání a uvážení. Avšak já jiného nežádám,
než toho; nechci učiniti žádného určitého
návrhu, aby se snad přirážka taková za-
vedla; mně stačí úplně to, jestliže jsem
pozornost ctěných pánů obrátil k tomuto
důležitému předmětu, jest-li jsem je pohnul
k tomu, aby dále o věci té přemýšleli a
pánové, jsem přesvědčen, že snad jest
možná, když tolik hlav výtečných bude
o tom přemýšleti, že přijdeme na pravou
cestu, jak zlepšiti naše hospodářství zem-
ské, aniž bychom uložili ještě větších
břemen na nešťastné naše poplatníky,
kteří dnes veškerou tíži nésti musí. To
jsem chtěl pověděti. (Výborně a potlesk,
i na galerii.)

Nejv. maršálek zemský: Žádám galerií,
aby se zdržela vyslovení souhlasu neb
nesouhlasu a prohlašuji napřed, že bych
v pádu opakováni byl nucen galerii ihned
vykliditi.

Přichází k slovu první řečník pro
zapsaný, pan Dr. Palacký.

Poslanec Dr. Palacký. Slavný sněme!
Když jsem se hlásil k slovu pro návrhy
komise, nebylo to jistě z jakéhosi optimis-
mu, jako bych vše, co v návrzích těch
obsaženo jest, považoval za to nejlepší,
ale hlavně proto, poněvadž v nynějších
poměrech jsem nabyl přesvědčeni, že není
možné něco lepšího pro ten Čas a pro
dnešní uzavření navrhnouti a myslím, že
tu mám jiný náhled o politice; tu platí:
politika jest umění praktické, ordo rerum
agendarum, jak říkával kardinál Antonelli,
a ne, abych tak řekl, theoretický koníček,
který se prakticky provésti nedá, jen že

bych v mnohém nesouhlasil s velectěným
panem řečníkem přede mnou a zejména
děkuji mu za vřelá slova, která promluvil
pro vědu a specielně pro kostel sv. Bar-
bory v Kutné Hoře. Přidati chci jen
jedno: že první znatel, který byl na světě
v starožitnictví, Jules de la Vaux v Pa-
říži, mně před 36 lety řekl, to jest klenot
celé celiny evropské. Avšak přicházím
ke zcela jiným výsledkům, já říkám, že
celá naše soustava přirážek berních nedá
se na dlouho udržeti, ona jest velikým
nebezpečenstvím národním, nebezpečen-
stvím socialním, ona vede ke komunismu
přímo a logicky, a ona se musí zrušit.

Jestli jest nějaký paliativ, — nechci
se pronést o tom, co řekl p. dr. Grégr, ale
i kdyby takový paliativ každý rok vy-
nesl čtvrt milionu na školy, tedy za 4
leta jsme hotovi a začneme znova. My-
slím, že jest třeba, vzíti to zlo u kořene.
Ten kořen jest nápadné, neporměrné a
nikde na světě nebývalé vzrůstání vydání
pro národní školství.

Není žádné země na světě, ve které
by ústřední vydání pro školství bylo tak
veliké, jako v Čechách a nedá se to proto
ani porovnati, pánové! Proč? poněvadž
ve všech zemích jest to věcí obecni, a
výkazy o tom nejsou pohotově a nedají
se porovnati ani ve velké části ani
v malé.

Upozorňuji, že bych mohl hrnout ve-
liké množství statistických dát a paralel
a napřed řeknu, že by nebyly pravdivy,
poněvadž jsou poměry rozličné. Tak se
říká, ku př. v Sasích má učitel tolik a
tolik více proti nám, to přece není prav-
da, v Sasích jest konfesionelní škola, a uči-
teli se připočítává i příjem ze štoly, z
náboženství, což u nás my v Čechách ne-
víme, mnoho-li obnáší příjmy ze štoly a
z náboženství a následkem toho nemůžeme
to porovnati.

Ale dovolte mně, na uhájení cti ze-
mě, aby se řeklo, že jsme skutečně činili
to, co jest nemožným, porovnati buždet
vyučovací jiných zemí s našim budžetem.

Náš budžet obnáší dnes 6 milionů
bez těch 952 000 zl., které jsou splacení
zemských dluhů, což není nic jiného, nežli
kredit, který byl roku 1872 dán školám
odborným a který se na útraty fondu
vyvazovacího musí splácet.

Jest to dodatečný úvěr a stojí prů-
měrně každé dítě 7 zl. v celku.

Když všecky vydeje naše porovná-
váte s těmi v jiných zemích, najdete
strašný nepoměr.

Vezměte bohatou zemi uherskou, tam
celý budžet kultu jest 5 milionů; vezmete
Švédsko samostatně 5 3/4, Sasko na 3 mi-
liony s kultusem i školami a úřadnictvem
ministerstva, Würtembersko 4 miliony,
Elsasko 2 1/2 miliony, Belgie, tak bohatá
země, 8 milionů, tedy v celku na celé
vyučování tolik co my. Když počítáno,
co obce, co okresy a země dává, nespo-
čítáno to, co obce zadlužily, stojí nás
školství České 6 milionů, ve Francii 60,
v Rusku 29, v Prusku 30 milionů. Jaké
jest to porovnáni v poměru k našim fi-
nancím zemským? odkud to pánové po-
chází? Od toho nešťastného zákona říš-
ského, který já prohlašuji za zhoubu a
zkázu země české a zejména národnosti
české; tento zákon byl udělán proti nám,
tento zákon udělaný lidmi, kteří loni
ještě co popírali, letos to uznají ze zná-
mých událostí, hlavně proti Čechům, ale

toho zákona by se neměl nikdo z Cechů
ujmouti, nýbrž měli bychom hleděti, aby
školství se dostalo na jiný zákonný zá-
klad a změnil se říšský zákon, a s potě-
šením jsem viděl, že na pravici říšské
rady se myslí na opravení tohoto in ca-
pite et membris pochybeného zákona,
neboť přece opravy, které bychom zde
ve sněmovně mohli vykonati, nevedly by
k cíli a neměly by hlavy ani smyslu,
poněvadž, ačkoliv v ústavě stojí, že má
říšský zákon o školách obsahovati hlavní
zásady, to přece říšský zákon o Školách
obsahuje téměř všechno a země nemají
z toho nic jiného než mlčeti a platiti.

Proti tomu, panové, není jiné pomoci,
než aby se v říšské radě to zlo odčinilo.

Dovolil jsem si vloni činiti návrhy
v tom smyslu, jak by se to mohlo upra-
viti. Na to nebylo věcně odpověděno a na
ty osobní útoky neodpovídám nikdy, a
myslím, pánové, že mohu to pominouti,
všecko mlčením, protože tato věc jest v
proudu v říšské radě, kam náleží a teprvé
až říšská rada nový zákon vydá— a přeji
si, aby byl dobrý, aby hověl pokroku škol-
ství, pravé svobodě, aby Školu udělal lepší
a lacinější, až ten zákon vyjde, pak teprv
bude možno, ve sněmu tomto upraviti
skolství v ten spůsob, jak to mají všecky
ostatní země.

Nechci se dnes pouštěti do těch po-

drobností, možno, na to odpovím při škol-
ství, ale podotýkám přece těm, kteří pořád
na tom sedí, jako by bylo nevyhnutelnou
podmínkou vzdělanosti, aby děti seděly 8
let ve škole, v té robotárně, jak lid náš
ji nazývá právem.

Italie, Nizozemí, kanton Curych, které
nejsou také barbarské země, také nevzdě-
lané, mají školní povinnost do 12 let,
Francie, Ženeva, Škotsko, Belgie jen do
13. roku. To jest mimochodem řečeno. A
mluví-li se o nedostatečném a nedůstojném
platu, Belgie, země velmi bohatá pod mi-
nisterstvem liberálním, které přálo škol-
ství co možná, ustanovila jednotný plat
učitelů na 1000 franků, to jest 400 zl.

Jak to v jiných zemích vypadá?
Kanton basilejský ve Švýcarsku dává
700 franků — nechci se o tom šířiti, to
patří na jiné místo. To jen proto, abyste
mi věřili, že se dá spořiti ,* ale hlavní pod-
mínka jest, aby se přestalo s tím mecha-
nickým, třeba zákonem nařízeným hro-
maděním tříd. Tím rozmnožením ročně o
100 tříd se nic neplodí a nám dává a dělá
se skutečně jenom proletariat učitelský.
V tom se úplně shoduji s předřečníkem,
neb se 400 zl. se nemůže vyjíti a my ne-
budeme moci ani ty nadlouho dávati.
Důkaz dovolte mi následující.

Pánové, musím vytýkati, že rozpočet
jest neúplný a doufám, že tato zmínka
stačí. Rozpočet neobsahuje zemská aktiva.
Na jednom místě jest zmínka o aktivech,
které pocházejí z nedoplatků interkalárníoh,
ale jest mnohem důležitější, máme aktiva,
které obnášejí skoro milion, 923 tisíc zl.:
z okresních školních fondů dvě třetiny,
totiž 631.000 zl., nedoplatků školního platu
bylo 58.000 zl., fundačních nadačních pe-
něz bylo 3570, z požitků z polí, které
byly dány učitelstvu v užívání 35.000 zl,
úroků aktivních a jiné pomůcky.

Tento dluh ze starších dob velmi po-
malu ubývá; ubyla ho za 5 let čtvrtina.
Kdyby to tak dále šlo, tedy bychom musili
15 let čekati, než-li by byl vůbec dluh
ten docela uplacen.

Dovoluji si prositi jak zemský sněm
a Školní radu, tak i vys. vládu, aby v tom
ohledu co nejenergičtěji zakročila a výboru
zemskému byla na pomoc. Kdo jest špat-
ným platičem, nemá míti privilegium na
útraty zemské. Jak povstává ten ohromný
deficit? Jednoduše tím, že při nynějším
zřízení není to tento sl. sněm království

českého, který votuje daň školskou, není
to zemská školní rada, a není to vysoká
vláda: jest to inspektor, který činí venku
nepředvídané vydání, zejména] v čase,
kdy neschází se okresní školní rada, a
tato vydání se musejí potom prostě při-
jmouti. Zemský výbor proto úplně právem
vyjednává s vládou, aby se celé nynější
to jednání v tom ohledu změnilo a já
uznávám tu dobrou vůli, třebas se spů-
sobeným výsledkem — o tom si promluvím
dále — nejsem zcela srozuměn. Ale dokud
to nebude, dokud přibývá těchhle záloh,
dotud náprava nenastane; kromě těch 923
tisíc máme 779 tisíc kurentních tak zva-
ných záloh, tedy dohromady více než půl
druhého milionu, a tyto zálohy vzrůstají
stále. Někdy přicházejí okresní hejtmanství
již v květnu na zemský výbor: Zemský
výbore, nemůžeme dále, založ nás!

Mně řekl jeden okresní hejtman, že
již v lednu nevychází (veselosť), a že musí
žádati o zálohu. Kdo chce, tomu povím i
jméno, kdo.

Pánové, to jest hospodářství, které
na dlouho nemůže existovati, ačkoliv u-
znávám, že jest to úplně výsledek nyněj-
ších zákonů. Tyto zákony se musí změniti.

Avšak kdyby se tu měla nějaká ná-
prava státi, nepomohlo by to. Dovolím si
nyní přijíti k vážnější části: mají-li se
vůbec přirážky hospodářské k přímým
daním — a mluvím jen o přímých daních
— pěstovati v tom spůsobu, jak se to v
okresu, obci, v zemi a říši činí. A tu při-
cházíme k výsledku, že to jest velmi ne-
bezpečné pro celý sociální stav v Evropě,
když dále takto bude pokračovati. Dovolte
mi dáti zde jednu výstrahu z historie:
máme podobný případ v Anglii, kde z
dobrého úmyslu zaveden byl tak zvaný
powerlaw — zákon pro chudinu. Co měl
tento za následek? Příspěvky se množily
a rostly takovým spůsobem, jako u nás
školní přirážky, jako houby po dešti. Co z
toho povstalo?

Střední stav rolnický v Anglii úplně
vymizel; od minulého století to začalo a
v tomto století vytratil se poslední rolník
a nastala doba, že byli jenom velicí páni
a nádenníci, a následek toho, pánové, vi-
děti dnes v té velké agrární a sociální
katastrofě Irské. Tato jest nutným násled-
kem toho celého. — Myslí-li někdo, že by
to u nás jinak dopadalo, dovolím si upo-
zorniti na to, co velect. p. řečník přede

mnou pravil o těch 3000 rolnících, kteří
byli v loni exekucemi vyhnáni ze svých
statků. Mezi těmi nebyl ani jeden velko-
statkář, to byli samí malí rolníci. Nynější
přirážky zabíjejí selský statek, zabíjejí
malého řemeslníka, zabíjejí samostatného
většího dělníka — ten je nejvíce cítí; bo-
lestně to cítí i ve vyšších stavech, smrtelně
nikoliv.

Bylo v některých novinách žalováno
na to, že velkostatkáři čeští skupují sel-
ské statky. Jest to smutný úkaz, ale oni
jsou prosbami nuceni; přicházejí sousedé
k velkostatkáři, a prosí jaj, aby koupil, a
aby je spasil od bankerotu. — V krajině,
kde jsem sídlil, nebyl statek po 20 let na
prodej a teď běhají rádi za mnou do Prahy;
abych jen koupil.

Chcete-li, pánové, dále slyšeti: Z Ko-
línska byla v novinách zpráva: Ve vesnici
jisté jest 106 čísel; v těchto 106 číslech
dostali tento podzimek na jeden den 102
exekuce — veškeří osadníci mimo dvůr,
kostel, školu a pastoušku — všichni pro
daň, a to jest hlavně pro 30 pct. a více daně
školní. To jest kapka poslední, která činí,
že bez toho plná nádoba přetéká. — Řekl
jsem, pánové, to, co zde přítel můj dr.
Grégr mluvil, že sedláci utíkají ze statků
jako někdy římští dekurioné, jest pravda.
Ve vesnici Chrasti utekli tři sedláci, dali
představenému klíče, a řekli — s odpu-
štěním — odpusťte, pánové, jest-li to tak
řeknu, — aby si někdo jiný hospodařil. To,
pánové, jest faktum, a musí se to tak
státi, poněvadž dnes je sedlák passivni a
jedná dle toho. Sedlák musí se dříti na
dluhy a úroky, a vedle něho staví se školní
paláce a zvyšují se mu rok co rok při-
rážky na toho člověka, který nekoná tak
těžké práce po náhledu toho selského člo-
věka jako on. — To jest velmi těžké a
nebezpečné símě sociální, které jste sili a
které sejete. A dejž to Pánbůh, abyste
neklidili z toho jenom bouři.

Já jsem sice upřímný přítel školy, ale
aby jeden stav chtěl se vyživovati na útraty
ostatních, aby více než dvě třetiny, polovici
zemských vydání shrnul na sebe, myslím, že
by tento příklad byl velmi nebezpečný, kdy-
by všechny ostatní stavy toho následovaly
a kdyby žádaly také existenční minimum.

My máme 200.000 sedláků, který,pak
z nich má čtyry, pět, šest set zl. čistých
příjmů? Odpověď! Podle daně pozemkové
byste mohli dnes choditi a málo v které

vesnici najdete katastrální výnos takový,
sedláci neřeknou Vám, že mají takový ka-
tastráluí výnos. Naše rolnictvo pracuje bo-
hužel teď na dluh. Na důkaz toho uvádím
že za 1 rok minulý přibylo 1,000.000 zl.
směnečních dluhů pouze v okresních zá-
ložnách hospodářských. Kam to hospodář-
ství má vésti ? Následky toho uvidíte. Vi-
díte je v Pojizeří. Tam přichází velký ka-
pitál a co činí velký kapitál proti české
národnosti, nebudu zde povídati, to víte
beztoho. A kdo jest tím vinen ? Ten, který
hlasuje a k tomu působí, aby toto ne-
snesitelné břemeno, které utlačuje střední
stav, bylo pořád ještě větší. Mluvil jsem
o sociální otázce. Řekněte mi následovní:
Já nebudu otázku daní zde hluboce pro-
bírati, probeřme tak zvané třídy našich
přímých daní.

V čele máte daň domovní 262/3 perc.:
tato daň se převaluje z velké části na
nájemníky, nájemníci platí tuto daň. Pak
máte daň pozemkovou 22.7 perc, pak daň
z přijmů, která jest velmi rozličná 5 perc.
až 10 perc, nejvýš 16 perc. beze všech
přirážek — to jsou úroky ze státních pa-
pírů. To není poměr. Ještě menší poměr
jest při dani výdělkové, tu jest libovolná
sazba, která začíná 2 zl. a končí 8000 zl.,
tak že největší boháči na světě jako Roth-
schild a kreditka nemohou platiti více než
8000 zl., poněvadž vyšší sazby není. Jest
to spravedlivé ? Jest to poměrné procento
mezi výdělkem Rothschildovým a jeho
platem anebo kreditky neb kohokoliv ji-
ného a mezi tím, co musi ubohý hausírník
neb nějaký dělník platiti? Pánové tohle
zlo, tohle bezpráví zvětšuje, zdvojnásob-
ňuje právě náš system přirážek. Odporu-
čuji těm pánům, kteří jsou poslanci na
říšské radě, aby tam odpomohli. Sněm
český nemůže odpomoci, ale právě proto
má sněm český se říditi tím, a nezvětšo-
vati stálým přibíráním přirážek nespra-
vedlnost, která od kořene začne. A ko-
nečně dovolte mi citovati sociální nebez-
pečenství. Pánové, dnes leží celá tíže daně
hlavně na chudině; boháčů jest nás velmi
málo, chudina si to odstoná. Každá kapka,
o kterou to přetéká, činí, že Čím dál tím
hůř, pořád přibývá těch, kteří nemohou toho
vydržeti, kteří bankrotují, spadají; slyšeli
jsme, že jejich 3000 ročně — na rok snad jich
bude ještě více. To jest to sociální nebez-
pečenství, neboť sociální revoluce dělají
jenom ti, kteří něčím byli, ale o to přišli.

Dovolte mi zde citovati, co známý socia-
lista Bebel řekl ve schůzi socialistů; on
nejsa anarchistou řekl anarchistům : če-
kejte, až poslední sedlák bude exekučně
prodán, pak nám pomůže berní úřad, to
jest náš nejlepší spojenec. Tak mluvil
Bebel a bohužel právem. Dnes domácí pán
vybírá již jen 41 neb 45, ve Vídni 48 proc.
hrubého příjmů na dani. Vemte k tomu,
co musí platiti úroků, a zajisté poznáte,
že naši domácí vlastně nejsou nic jiného
než neplacení výběrčí daní. Nemusí pak
jednou vzniknouti myšlénka, že takový
neplacený výběrčí daní jest úplně zby-
tečný? Nevidíte, pánové, jak se kolekti-
vismus, tato moderní forma komunismu
stále šíří i v kruzích mírnějších a vzdě-
lanějších ? Že říkají, načpak má se ma-
jetník lopotiti a pracovati, aby sháněl, pe-
níze na jiné, na dluhy, daně atd.

Zaveďme společné hospodářství; to,
pánové, jest velmi nebezpečná poloha, ve
které se dnes nacházíme, že nám kolekti-
vismus hrozí a sice jakožto zlo následkem
toho. co činíme, když pořád hromadíme
přirážky a odebíráme jimi celé jmění.

Nach der Thräne kommt die harte Zähre.
Nach dem Buchstaben a kommt der Buchstabe
b nach dem Buchstaben b kommt der Buchstabe
c, das ist die Ordnung im abc.

A z těch příčin, poněvadž nechci ani
komunismus ani kolektivismus, byl jsem
vždy pro nižší daně, pro menší přirážky
a kdyby z řad povinných někdo navrhoval
menší přirážku, 35½ perc. s radostí sou-
hlasil bych a dovolil bych si dokázati, že
jest to možno; poněvadž nejen že z těch
aktiv můžeme něco vytlouci, ale proto,
poněvadž kasovní hotovosti nebude zapo-
třebí, jestliže aktiva budou se přísně shá-
něti, což doufám, že se stane, a tu myslím,
že bychom měli politickou satisfakci; neb
právem bylo od nepřátel našich praveno :
"Pokud jsme my tam byli, nezvyšovaly se
přirážky; hned prvně, co tam Němci ne-
byli, musily se zvýšiti, a nebudu opakovati
zde, co jisté, nám nepřející strany bylo
řečeno. Nicméně budu v našich poměrech
hlasovati pro tento rozpočet, poněvadž vi-
dím dobře, že dnes není jinak možná, po-
něvadž nemůžeme zlo vzíti u kořene, po-
něvadž nemůžeme odpomoci najednou a
pro chvíli to přelomiti, já bych jen prosil,
aby sl. vláda, zemská školní rada a zem-
ský výbor byly si pamětlivy tohoto stavu,
a hleděly co možná uleviti lidu platícímu

a uleviti také praxi, dokud to nebude škol-
ním dětem na újmu, školním dětem do-
volte, nejsem sentimentální, ale jak říká
Němec Ich habe mein Herz für Taschenge-
brauch — abych zde také slovo řekl, dovolte
mi, abych uvedl, že v Prusku mají tak
zv. "Reichsgefundheitsamt", kde zdravotní
orgánové školní podávají obšírnou důklad-
nou vědeckou zprávu, která končila tím,
že stav jest velíce povážlivý, že následkem
příliš mnohého sezení nejenom počet ne-
mocných, zejména pak krátkozrakých dětí
jest velmi silný, nýbrž že v povážlivé
míře zejména dívky dospívající stávají se
nervósními atd. a končí návrhy, aby se v
tomto ohledu ulevilo. Já to odporučuji,
pánové, vašemu srdci, hleďte uleviti tomu
ubohému dítěti, které odsouzeno jest na
osm let a neví proč, hleďte uleviti, aniž
by tím účel vyučování trpěl. To jest velmi
možné, neboť jest to ve vašich rukou, aby
se více učilo, aby se názorné vyučování
více pěstovalo, kterýmž jest možná v kratší
době výsledků docíliti.

Pánové, ještě jednou vyzývám pány
poslance venkova, aby přemýšleli o tom,
zdali by nebylo s jejich strany lépe, aby
se učinil návrh na 35 perc. a prosím v
tom případě, aby zemský výbor třebas by
to bylo krušné k tomu svolil a dovolte mi,
abych končil těmi slovy Guizotovými: Le
bien c'est le puisement du mal.

My máme toho zla tolik, že doufám
že musí nastati a nastane něco lepšího.

Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si
ohlásiti, že se přihlásil ještě k slovu pro
návrhy komise pan poslanec dr. Kvíčala.

Přijde nyní k slovu přiští řečník,
jenž jest zanesen proti návrhu, pan dr:
Herold.

Posl. Dr. Herold: Slavný sněme! Ne-
vím, jestli to tak zvláštní osud, že opětně
letos je mi mluviti po panu Dr. Palackém
a odpovídati na některé věci, které při
nejlepší vůli jeho vývodů nejsou správné
a nejsou také k tomu prospěšny, čeho do-
síci chtějí,

Já ovšem se vrátím k těmto vývodům
až dospěju během své řeči k odstavci o
národním školství. Úloha moje jest ta,
dokázati sl. sněmu právě z našeho roz-
počtu, jakým způsobem a jak hluboce
klesla již naše samospráva zemská. Neboť
pánové, vy jste slyšeli již od pana Dra.
Grégra, že nejenom není možno, při ny-
nějším stavu věcí vyjíti s přirážkami,

které se předpisují, že bude náklad zem-
ský vyžadovati daleko větších potřeb jako
dosud, ale k tomu sluší také ještě dodati
to, že prohlédneme li sobě rozpočet náš,
seznáme, že ohromná většina nákladů
zemských jde na věci a na potřeby, o
nichž rozhodovati tomuto sl. sněmu ne-
přísluší. (Tak jest!)

Pánové! To jest ovšem již se stano-
viska pouhého budžetního práva věc velmi
povážlivá, že tento sl. sněm usnášeje se
o rozpočtu zemském, vlastně usnáší se o
tom, jakým spůsobem se má uhraditi ná-
klad, který někdo jiný byl učinil.

Panové! Podle našeho rozpočtu zde
od komise předloženého vyžaduje veškerý
náklad zemský úhrnem 11,423.000 zl. Z
tohoto zemského nákladu připadá na vlastní
záležitosti zemské, to jest na takové věci,
o nichž rozhodovati přísluší tomuto sl.
sněmu, o nichž také skutečně rozhoduje,
počítaje v to také letošní úhradu dluhu
zemského 3,156.000 zl., kdežto celých
8,267.000 zl. týká se vlastně věcí, které
souvisí se zákonodárnými poměry, které
v tomto sněmu upraviti so nedají.

Hlavni ovšem naklad — a bylo zde
o tom promluveno p. Dr. Palackým, —
hlavní náklad zemského rozpočtu jest
obecné školství, a jest tedy také pravda,
že jest to velmi povážlivé se stanoviska
budžetu zemského, že toto obecní škol-
ství a náklad na obecní školství vlastně
nečiní sněm, že sněmu nezbývá ničeho
jiného než odhlasovati to, co od zemské
školní rady a okresních školních rad bylo
předloženo, a že sněmu zemskému nepří-
sluší skutečně rozhodující právo, nebo
sněm na nejvýš může odmítnouti některou
novou položku, ve kterémž případě ovšem
platí to, co již loňského roku bylo schvá-
leno. Pánové! Mám tedy také ten ná-
hled, že to jest nepřiměřené, a že to spo-
čívá v nesprávnosti našich zákonů, že o
tom nákladu na obecné školství neroz-
hoduje zemský sněm sám.

Pánové! Bylo zde zmíněno již také
o tom, že zemskému sněmu nedostává se
ani náležité kontroly na peníze, které
povolí obecnému školství.

O věci té se nebudu šířiti, poněvadž
již zemský výbor předložil osnovu zákona,
kterýmž v tomto směru má býti zjednána
odpomoc. Ale, pánové, jest zajímavé, aby-
chom skutečně prohlédli sobě, mnoho-li
stoji nás naše obecné školství, a v jakém

poměru stojí zákonodárné funkce sl.
sněmu a vůbec vliv našeho národa na
školství samotné.

Já hned při té příležitosti podotýkám,
že ovšem nepřijdu k týmž vývodům, k
jakým přišel p. Dr. Palacký, který z to-
hoto velkého nákladu na školství přišel
k těm vývodům, aby školství naše se ob
mezilo, nýbrž já ovšem přijdu ku zcela
jiným důsledkům, totiž k tomu, aby zá-
konodárství a plná autonomie ve věcech
školských byla autonomním orgánům, ná-
rodu a společnosti odevzdána. (Výborně!)

Podle rozpočtu na r. 1888 vyžaduje
potřeba veškerých školních okresů, která
jest vykázána, tedy potřeba zemská, přes
5,023.208 zl.

K tomu připadá ještě školné, které
vynáší 1,723.131 zl., dále připadají k tomu
úroky z různých příjmů, různých školních
fondů, které činí 79 tisíc a několik zla-
tých. 10 % přirážka činí 2,193.000 zlatých,
tak že celý náklad na . školství obnáší
8,131.000 zlatých, pokud ovšem náklad
tento jest uhražen z okresních fondů ze
školného a fondu zemského. Ale, pánové,
vedle tohoto nákladu na školství se strany
země a okresů, máme ještě jiné náklady
na školství. Vedle statistických výkazů
pro rok 1884 sestavených ohledně obec-
ních příjmů a vydání přispívají obce krá-
lovství českého k účelům školství a sice:
Praha částkou 811.327 zl., Liberec 96.000 zl.
a venkovské obce 3 milliony zlatých, tak
že v okrouhlé sumě vzato — přispívají obce
k potřebám školním ve formě místních
školních přirážek téměř na 4 milliony
zlatých, vyžaduje tudiž náklad na veškeré
školství, připoěteme-li k tomu, jak jsem
již pravil, školné, téměř přes 12 milionů
zlatých. Pánové, takový ústroj našeho škol-
ství a tento stav věcí, ze kterého viděti,
že obce přispívají 32 ½ % veškerého nákladu
školního, že okresy přispívají 18 % veške-
rého nákladu školního, poněvadž jsou ještě
jiné také výdaje a země 43g veškerého ná-
kladu školního, že za takového stavu věcí
dalo by se ovšem očekávati, že školství
to bude u nás autonomním způsobem
spravováno a že tedy těm faktorům, které
celý náklad k školským potřebám uhraditi
musí, bude ponechána taktéž náležitá in-
gerence při rozhodování o tom, jakým
způsobem má býti školství zřízeno,

Ale, pánové, měl jsem již příležitost
v tomto sl. sněmu letošního roku k tomu

poukázati, že tomu tak není, že tedy ne-
náleží těm sborům samosprávným téměř
žádná ingerence a nebudu tedy v tom
případě se opakovati, nýbrž chci jen
k tomu poukázati, že stát, který vyhradil
si veškeré dozorství nad školami a který
taktéž prostřednictvím školních úřadů, tak
jak nyní jsou složeny, zejména tedy zem-
skou školní radou, prostřednictvím tedy
státních úřadů vykonává také veškeré roz-
hodování ve věcech Školských, že stát ni-
kterak takovou měrou nepřispívá na tyto
potřeby školské, aby se to jen poněkud
dalo odůvodniti. Slyšeli jste, pánové, že
země přispívá 43, obce 32, okresy 18 a
rodiče 14; mnoho-li pak zbývá tu na stát ?

Co pak asi stát přispívá na naše školství
obecné v Čechách? Pánové, ve státním
rozpočtu při ministerstvu vyučování je to
zcela zevrubně pověděno. Stát platí státní
dozorství školní. V tom zahrnuti jsou re-
ferenti zemské školní rady, úředníci zem-
ské školní rady, zemští inspektoři, pak
okresní inspektoři a jich substituti a režie,
která je s tím spojena a tu, pánové, obnáší
služné těch dvou referentů zemských
6.667 zl., 6 konceptních úředníků 5.383 zl.,
8 zemských inspektorů 38.450 zl. substi-
tuční příspěvky jich a adjuta dělají přes
7.000 zl., funkční příplatek pro tři členy
zemské školní rady ze stavu učitelského
900 zl, nájemné 50 zl., diéty zemských
školních inspektorů 6.000 zl., remunerace
okresních Školních inspektorů 48.440 zl.,
diety pro přespolní členy zemských a
okresních Školních rad 9.700 zl.. subtituce

21.000 zl, režie 2.680 zl., tedy celkem
159.933 zl., což činí v percentech vyjádřeno
11/5% veškerého nákladu na národní obecní
školství v Čechách. (Slyšte!) a že tento
pakatel, který ani není produktivní, po-
něvadž tím se platí úřednici státní, že za
tento nepatrný příspěvek abych tak řekl
zmocnil se stát našeho školství tak zúplna,
že věru naším autonomním orgánům sa-
mosprávným nezbylo nic jiného než to, co
jsem zde byl vylíčil, totiž těch 10 milionů,
co školství stojí, zaplatiti. Pánové, jest to
dosti povážlivá věc, poněvadž není v té
příčině náležité rovnováhy, není žádné
rovnováhy mezi státní moci a mezi těmi,
kteří na školství přispívají. Já ovšem, když
jsem sdělil tuto sumu 10 milionů, musím
se hned zmíniti o tom, co nám zde řekl
pan dr. Palacký o nákladu na národní
školství, poukazuje k tomu, že v zemích;

které jsou snad daleko více větší a mo-
hutnější, náklad na školství jest menší.
On nám řekl, že na př. Uhry, taková
země, tak bohaté kultury, o čemž ovšem
pochybuji, mají ve svém řádném rozpočtu
5 milionů na školství, ale zapomněl nám
říci, že v Uhrách zřizují si konventy evan-
gelické, katolické a jiné konfese jednotlivé
samy své vlastní školy. Státní Školy jsou
nanejvýše ony, které stát tam zřizuje, aby
ty ubohé Slováky mohl pomaďařit.

Taktéž poukázal na Belgii, že tam
není náklad na školy tak veliký. Tam jest
vedle státních Škol veliké množství škol
konfesionelních, které teď jsou rozhodují-
cími faktory v Belgii.

Poukázalo se také na jiné země a při
té příležitosti vykládalo se to tak, jako
by náklad na školství proto tak vzrostl,
že platy učitelů jsou tak veliké.

Pan dr. Palacký, který, jak je u něho
zvyk, si odporoval, řekl, že těch 400 zl.
nestačí pro učitele na venkově. Nicméně
tvrdí, že platy nyní jsou tak značné, že
není možná je snésti a poukázal na Belgii,
kde má učitel 1000 franků a já nevím,
na který kraj švýcarský, kde má asi 700
franků. Já nejsem o tom úplně osobně
přesvědčen, ale věřím tomu, že tomu tak
jest, ale ty poměry v Belgii a ve Švýca-
řích jsou zcela jiné, zejména poměry dra-
hotní jsou naprosto jiné. Při tom je také
otázka, zda-li právě v takových zemích,
řekl bych ve Švýcarsku, kde se na správu
škol nechává ohromný vliv rodičům sa-
motným, totiž těm, kteří dítky do škol
posýlají, jest-li ti nějakým způsobem na
toho učitele nepřispívají, jak pravím, není
mi to podrobně známo, ale mám za to, že
to tak asi bude. Tedy, pánové, to myslím,
vzdor tomuto nákladu na školství, že nemá
pan dr. Palacký úplně pravdu, když praví,
že jest tento náklad na školství příčinon
toho, že se nám tak zle vede a zejména
v Pojizeři, kde německý kapitál naše če-
ské dědiny a naše česká dítka poněm-
čuje.

Pánové, ne náklad na školství jest
tak vinen toho, ale to jest vinno, že není
dostatečný počet škol českých zřízen a že
státní správa dozorčí, jejížto povinnosti
jest, aby k těmto poměrům, plnou měrou
dohlížela nebere české dítky do ochrany
před útoky od šulfrajnu na ně činěnými.
Tedy v tom neleží příčina a nemůže býti
školství příčinou potlačování a poněmčo-

vání české národnosti, když toto školství
bude skutečně české, ale bohužel u nás
převládá tou měrou školství německé, že
následkem toho celá řada a tisíce českých
dítek v německých školách tráviti musí,
poněvadž není odpomoženo tomu, aby
v této příčině se stala náprava. To jest
ovšem povážlivá chyba a to jest příčina,
že se germanisace u nás vzmáhá.

Dle výkazu v národních školách jest
skutečně dnes 16.653 českých dítek na
německých školách veřejných a 3830 če-
ských dítek na německých školách sou-
kromých, tedy jest ještě dnes 20.483 če-
ských dítek úplně v německých školách.

Ale pánové, jak jest to možno ?

Jest to vždycky jen příčina, že jsou
to roztroušená česká dítka, pro které se
nemůže zříditi náležité české školy ? ta-
kový případ může nastat, ačkoli víme, že,
co se týče těchto případů, že ty náležitým
způsobem v našem výkazu o správě ná-
rodního školství sotva budou tak zřetelně
vykázány, jak by si bylo k přání.

My asi víme zcela dobře, že jest tak
mnohé české dítko, které v německé
škole musí zapříti svou národnost, a není
ta národnost v školním výkaze tak vyká-
zána, jak by měla býti.

Poukázal jsem k tomu již lonského
roku v příčině jisté školy šulfrainské, kde
jsem mohl zjistiti, že výkazy, které byly
předloženy zemskému výboru, byly na-
prosto nesprávné, ano lživé, ale pánové,
podívejme se např. na Budějovice, tam
jest měšťanská škola chlapecká a dívčí ;
v této měšťanské škole chlapecké, něme-
cké — prosím, české tam dosud není —
jest 143 českých dítek a 54 německých
(Slyšte; na německé měšťanské dívčí
škole 210 českých dívek a 70 dívek ně-
meckých.

Pánové, to jest případ, kde se germa-
nisuje naše česká mládež, ne tedy proto,
že by se snad školy zřizovaly, ale že tam
posud měšťanských škol českých zřízeno
není; v tom leží příčina, že se germani-
sují naše školy.

Ono jest také pravda, že např. jsou
školy, které by se mohly zrušit.

Pánové, jest to sice tak neliberální
přimlouvati se za zrušení školy, ale když
pořáde se mluví o omezování nákladu na škol-
ství, jest zde skutečně škola, která by se
mohla zrušit.

Nechci se v tomto zasedání zato přimlou-

vati, poněvadž tu nejsou němečtí krajané,
ale takové školy máme, že tam není ani
zákonitý počet dítek; asi 35 tuším, jest
stav dítek v těchto školách a ještě méně,
ale jsou mezi nimi také školy, kde na
př. jako ve Vesci je 41 dítek a při tom
21 německých a 20 českých, že v Malých
Svatoňovicích jest 21 v německé škole,
ovšem jest 12 českých a 9 německých.

V Kolodějích jest v německé škole
dítek 10 českých a 20 německých.

To jsou takové školy, já neznám po-
měry, ale ve kterých by se snad místy
mohla zjednat nějaká náprava.

Pánové! Pan Dr. Palacký tvrdí, že
by skutečně školství naše vyžadovalo ná-
pravy v tom, aby bylo méně škol, aby bylo
školství méně podporováno. Takovouto ná-
pravu ovšem neuznávám za prospěšnou,
že ale jest pravda, co tvrdil, že v říšském
zákoně, který ani nemluví o dozoru ku
Školám, který zákon vlastně mluví o do-
zoru ku školám, jako o něčem zcela ve-
dlejším, který upravoval poměr církve ke
státu a mimo to se zmínil o dozorství
školském, potřebuje náležité opravy ve
smyslu autonomním, o tom není žádné po-
chybnosti.

Já bych přece jenom, abych užil
toho, co již jednou zde bylo řečeno, není
to tedy žádný nový vtip, připomenul p.
Dru. Palackému synu, co řekl Dr. Palacký
otec, že náš národ jen tenkráte se udrží
ve své existenci, když bude vynikati du-
chem a vzdělaností a k tomu ovšem do-
dávám, že se může udržeti jen tenkráte
ve své existenci, když bude míti školství
takovým spůsobem zařízené, aby ve své
vzdělanosti také vynikati mohl.

Když ale bude chtíti p. dr. Palacký
nyní zrušiti školy a omeziti vzdělanost,
následkem toho nedosáhne národ náš po-
stavení, o kterém myslil starý náš histo-
riograf dr. Palacký, otec, aby vynikal na-
proti ostatním národům svou vzdělaností
a svým duchem. (Výborně!)

Jak jsem již pravil, státní dozor
Školský vyžaduje náklad přes 159000 zl.
a přece bych při této příležitosti, když
jsem se zmínil, že se vyplácí okresním
školním inspektorům, zmínil se o položce,
kterou nyní v zemském rozpočtu stát při-
spívá, totiž 48.440 zl. na remunerace o-
kresním inspektorům.

Pánové, když již stát chce skutečně
vykonávati dozor nad školstvím, tu mám

za to, že jest to s neprospěchem pro ce-
lou instituci státního dozoru na školství,
že máme u nás inspektory tak na výpo-
věď jako děvečky.

Náš inspektor bude tak dlouho in-
spektorem, dokud ho ponechají, není tedy
dosazeným úředníkem státním jest to jen
professor neb učitel neb kněz, koho stát
k tomu účelu určí a tomu se vyplácí ne-
patrná remunerace za toto inspektorství
školské.

Postavení tak důležitého úředníka v
životě státním, jako státního inspektora
okresního jakož dozorce školního, musí
především, má-li skutečně tento úředník
plniti věrně ty své povinností, býti neod-
vislé a samostatné; on musí věděti, že
není na výpověď; že to, co pracně při
nejlepší vůli v některém okresu Školním
vybudoval, že to podruhé za nějaký Čas
nebude rušeno.

Již to samo jest nedůstojno našich
okresn;ch školních inspektorů a přál bych
si, aby to, co zajisté si srdečně všichni
okresní školní inspektoři přáli, došlo po-
všimnutí u vysoké vlády, aby konečně
poměr jejich se upravil spůsobem takovým;
jak toho důležitostí jejich úřadu vyžaduje.

Pánové, když jsem při těch okresních
inspektorech, musím si přece na ně stě-
žovati (Také! Veselost.).

Není sice pravda, co řekl dr. Palacký, že
okresní školní inspektor rozhoduje o ná-
kladu na školství. Těch případu je málo
nyní a jestli skutečně ještě někde v ně-
které okresní školní radě se opakoval, jest
tím vinna okresní školní rada samotná.

Ale, pánové, v jednom směru, myslím,
že okresní školní dozorci dle toho, jak se
to nyní vyvinulo, úplně nepochopili svůj
úřad.

Já totiž mám za to, že jako vůbec
celá tendence státní i dozorství školní
měla čeliti k tomu. aby v paedagogickém
ohledu zachovaly se normy, které stát pro
vychování ustanovil. Ale u nás se někteří
okresní školní inspektoři pletou do všeho,
některý má tu marotu. že to nemůže snésti,
když některý učitel je zvolen do místní
školní rady neb obecního zastupitelstva

Jiný má zase tu marottu, že ať do-
stane od kohokoliv nějakou denunciaci, byť
i nepodepsanou, zavede vyšetřování. Ze
takový inspektor školní — to už mi od-
pustí všichni pánové — nemá pojmu a
nemá také ani právního citu, jak se má

vyšetřovati, to je jisto; že za časté toto
vyšetřování jest na neprospěch škole, plyne
z toho, poněvadž, když se na základě
takového bezdůvodného udání zavede vy-
šetřování a někdy vyslýchají dítky a pak
se objeví, že na věci ničeho není, jak
stojí ten učitel před dítkami a jak se po-
ruší mravnost těch dítek, když mají býti
svědky a průvody proti svému vlastnímu
učiteli.

V té příčině bylo by zajisté zapotřebí,
aby toto dělo se s náležitým porozuměním,
jak to může ublížiti škole.

Toho jest ovšem vinna hlavně ne-
šťastná novela školská, která postavila
naše učitelé také pod dozor četníků. Dnes,
když učitel žádá o definitivum, musí vy-
kázati vysvědčení zachovalosi. Toto má
dáti předseda okresní školní rady, který,
jak se to v přečetných případech stalo,
svěří to četníkovi, aby vyšetřil, zdali a
pokud učitel je mravný a má-li obdržeti
vysvědčení zachovalosti. To pánové také
nemůže býti na prospěch postavení, učitele.
Není toho také ale zapotřebí. Od čeho
by byli dozorci školní, kdyby samotni ne-
měli věděti, jak se učitel ve škole chová;
k čemu třeba vyšetřování toho a poptá-
vání se po hospodách, jest-li učitel neza-
zpíval si písničku, která po názoru tohoto
školního inspektora jest státu nebez-
pečná.

To jsou ovšem věci, na které by měl
okresní školní inspektor náležitě dohlížeti
a míti také náležitého taktu. Ovšem pá-
nové, státní dozor školní i ještě jiný obor
dozoru by měl věnovati školám zejména
tam, kde se jedná o jinonárodní školy,
kde se jedná o to, máli býti zřízena česká
neb neb německá škola. Nechci se o tom
šířeji zmiňovati; mám za to, že v slavném
sněmu při školním rozpočtu o této věci
bude mluveno; ale jenom přece jest mi
podivno, že naší češti inšpektoři, nebo ti kteří
dozor nad českými školami, mají nepo-
měrně malou kuráž proti inspektorům,
kteří mají dozor nad školami německými.

Jest-li to leží v naší Slovanské po-
vaze a z druhé strany v povaze germán-
ské, nevím, ale zdá se přece, že nemají
kuráž proto, poněvadž se obávají, kdyby
k nějakému rozhodnému skutku přišlo,
že dostali by za to úřední nos, kdežto ně-
mečtí inspektori se patrně toho nebojí,
poněvadž i když dělají, co by dělati ne-
měli, dostanou za to ještě pochvalu (Vý-

borně!), Máme takových příkladů na
př. na Vinohradech, kde otevřena nová
třída německé školy.

Ani místní školní rada, ani okresní
školní rada, ani veleslavná zemská školní
rada o tom nevěděla. Bylo by zajímavo
věděti, jak to bylo jenom vůbec možno?
K tomu musely býti místnosti. Ano byly
k tomu místnosti: Tělocvična, která
byla určena pro tělocvik, se se strany správy
školní adaptovala na školní světnici.

Co bylo určeno k zcela jinému účeli
vyučovacímu, stalo se školní světnicí. —
Ale nábytek, ten přece místní školní rada
nedala; když nedala — a ovšem že ne-
dala — tak si ho vypůjčili ti pánové z
hostince naproti a seděly dívky v nábytku
jako v hospodě a když školní úřady na
naléhaly, aby tento nábytek, který dle
svého vzezření celou vážnost a důstojnost
školy hluboce poškozoval, odstranili,
octla se i v Berlínských listech zpráva,
že místní školní rada Vinohradská vy-
klidila německou školu Vinohradskou.
Pánové! O tom všem okresní inspe-
ktor — jak se přiznal, věděl — já nebudu
se zmiňovati o tom, kde zase naproti
tomu naší české škole neděje se úplně po
právu.

Ale myslím, že jenom těmi několika
obrázky jsem naznačil, že skutečně jest
zapotřebí, aby, jak již bylo zde tvrzeno,
zřizování škol a rozhodování o školách
bylo svěřeno autonomním úřadům. Nerad
se k tomu vracím, když mluvím o přispí-
vání státu k potřebám škol.

Zmiňuji se na příklad, že stát přece
také něco jiného dělá. Vydržuje paeda-
gogia — o tom bylo mluveno — a dává
stipendia kandidátům učitelství na paeda-
gogiích a sice v Rakousku je v celku na
všech paedagogiích mužských 4749 kandi-
dátů učitelství a z nich mají státní stipen-
dium 1813, tedy jedna třetina.

Na dívčích paedagogiích jest 2806
kandidátek a z nich 647 požívá stipendia
státního, tedy jedna čtvrtina. Pánové, to
jest dosti slušný poměr, a vidíte, že stát
přispívá na podporování kandidátů učitel-
ství značnou měrou, že dává stipendium
na mužských paedagogiích jednu třetinu,
na divčích jednu čtvrtinu. V Haliči na
příklad jest mezi 803 kandidáty 516 sti-
pendistů, to jest více než polovice, mezi
565 kandidátkami jest 424 stipendovaných
kandidátek, tedy více než čtyry pětiny.

V  Dolních Rakousích jest mezi 578 kandi-
dáty 335 podporovaných státem, v Pří-
moří dočista mezi 67 kandidáty, kteří na-
vštěvují tamnější paedagogium, požívají
státního stipendia jenom 67, tedy všichni.
A tu, pánové, zajisté se budete diviti, jak
to přijde, že přece celkové procento pod-
porovaných kandidátů jest jedna třetina,
respective jedna čtvrtina.

Pánové, to zase jenom Čechy jsou tak
bohatou zemí, která to zaplatí všechno.

V  Čechách navštěvují paedagogia mužská
1498 kandidátů a z nich dostává stipen-
dium 152, tedy jedna devítina. Dívčí
paedagogia navštěvuje v Čechách 622
kandidátek a dostává stipendium jenom
jedna. (Slyšte!) To jest zase jen obrázek
té spravedlnosti která při rozdělování
peněz k našim účelům školským se strany
státu se jeví. Jestli při rozpočtu zemském,
co se týká školství, jest jaksi zemská
samospráva illusorní, jest to také v jiných
oborech rozpočtu.

Co se týče humanitních ústavů, jsem
sice toho rozhodným přítelem, aby huma-
nitní ústavy byly co nejmožněji nadány
a fundovány, aby zemský sněm je zřizo-
val a nakládal na ně, co jich jest zapo-
třebí, poněvadž vykonávání veřejné dobro-
činnosti u nás jest v plénkách.

Ale, pánové, jest to v rukou zemského
sněmu také, upraviti tato celou záležitost ?
Vidíte, že nám byla nedávno předložena
předloha o reorganisaci veřejných nemoc-
nic v Cechách a že se zemský výb. tahal
s vysokou vládou o to, jestli smí rozho-
dovati o tom, jestli jsou nemocnice veřejné,
jakož i o ustanovování tax. Tento náklad
na dobročinné zdravotní ústavy jest u nás
přes to, že to není naprosto organisováno,
dosti značný. Zemský rozpočet požaduje
také náklad 2,624.000 zl. Praha dle počtu
z r. 1884 nakládá na chudinství a na zdra-
votnictví 519.788 zl., Liberec 45.000 a
ostatní venkovské obce 1,369.000 zl., okr.
pak zastupitelstva 93.253 zl., tak že úhrnný
náklad, který autonomní orgány v Če-
chách, obce, okresy a země, vynakládají
k účelům humanitním, činí téměř 5,000.000
zlatých. Připadá tudíž na každého oby-
vatele snad 1 zl. Pánové, ten náklad jest
dosti malý. Nedávno nám předložil zem.
výbor výkaz jenom z několika obci a vy-
počítal, jak se podporuje naše chudinství.
Tu přijde průměrně na jednoho chudého

člověka roční příspěvek 32 zl. porce chu-
dinské.

To dělá snad 2 zl. několik krejcarů
za měsíc, od toho ovšem takový ubohý
chudý nemůže býti živ, musí žebrati a
stává se přes tuto chudinskou podporu,
která vyžaduje takového nákladu, břeme-
nem obci a celému okresu. Taktéž z toho
výkazu jest viděti, že se jen 2 perc. chu-
dých vůbec zaopatřuje.

Já myslím, že stav chudinský u nás
v Čechách za nynějších poměrů, které jak
tu bylo líčeno, jsou skutečně takové, že
jest lépe o nich nemluviti, aby se nestalo
to, čím dr. Palacký nám hrozí, aby se
skutečně ten socialismus tak nezmáhal, jest
takový, že za nynějších poměrů jest pro-
cento chudých v Cechách, můžeme říci
těch skutečných chudých, přes 30 perc. a
pánové, z těch požívají podpory asi 2 pero.
lidí z veškerých obyvatelů v Cechách.

Ovšem organisovati a upraviti toto
veřejné chudinství by mohl sl. snem, ale
v tom dělá vys. vláda překážky, ne sice
snad úmyslně, ale myslím, velkou nehyb-
ností onoho p. referenta u ministerstva,
kterému bylo uloženo vypracovati zásady
a návrhy zákona v příčině upravení do-
movského práva.

Sl. sněm v té příčině zcela objektivně
vylíčil potřebu naši v příčině upravení
domovského práva, slav. sněm loňského
roku opět urgoval vládu, aby se tento
návrh zákona o domovském právu konečně
předložil, ale posud se nestalo nic.

Já to nechci ani příliš uvažovati, ne-
boť není dobře malovati strašáka naproti
slavné vládě, poněvadž jsme nedávno
chtěli interpellovati stran kommasačního
zákona a tento kommassační zákon sku-
tečně byl předložen, ale nikdo se neptejte,
jak; byl zákon úplně předložen, který jest
na Moravě platným, se všemi citáty tam-
nějších paragrafů obecního zřízení a nemá
ovšem zmínky o naší instituci, a nemá
znalosti a pojmu o veřejné správě. Toho
bych si nepřál, aby nám nějaká takový,
následkem takovéto urgence zákon o právu
domovském a chudinském předložen byl,
který by na naše poměry nikterak se ne-
hodil, a musilo se vyšetřovati teprv, má-li
tento zákon dosáhnouti v těchto poměrech
platnosti.

Za tento příspěvek na nemocnice,
který činí na pražskou nemocnici 260.000
zl., na nemocnice v Čechách 40.000 zl. a

mimo Čechy, za to nemá sl. sněm a zem-
ský výbor žádné ingerence na tyto ne-
mocnice, kdyby měl, snad by musil od-
straniti anebo naléhati aspoň na to, aby
se odstranilo to zbytečné a nepraktické
německé úřadování u zdejší c. k. všeobecné
nemocnice, úřadování také v nápisech co
se týče jednotlivých postelí nemocných,
jen proto, aby ten pacient nevěděl, na
které posteli leží. Následkem tohoto neu-
praveného domovského práva jest také
položka rozpočtu, kde platíme na porodnici
ve Vídni 300000 zl. To jest přirozeno, ne-
boť nemůže býti nic nespravedlivějšího,
než abychom my platili za to co, vlastně
ve Vídni se upeče a zejména abychom za
to platili, že se populace Vídeňská vzmáhá,
že za lid, který svoje pracovní síly, svoje
mládí obětuje Vídni, v dobách těžkých
nemocí nebo slehnutí musíme zaplatiti.
Jeden značný náklad našeho zemského
rozpočtu, který se úplně vymýká kom-
petenci zemské, jest bezpečnost. To jest
pravda, my se máme také starati o bezpeč-
nost, jako každý jednotlivý člověk, ale jest
to přece jistá anomalie. O tom, má-li ně-
kdo býti dán do káznice, rozhoduje soud,
po případě policie, nám připadá jen radost,
potom tohoto člověka stravovati a vycho-
vávati ho tam k lepší budoucnosti. My na
př., — o těch šupácích nebudu se ani zmiňo-
vati — platíme na četnictvo 99.115 zl.
Já mám za to, že by to bylo povinností
vlády, aby, když vůbec tento výkonný
orgán bezpečnosti má ve svých rukou, sama
si jej úplně zaplatila, aby se tím našemu
břemenu zemskému ulehčilo.

Panové, já nechci podcenovati důleži-
tost našeho četnictva. Naopak. Četník u
nás má velmi důležité postavení a velmi
těžké povoláni, a přál bych jim z plna
srdce, aby poměry jejich se daleko zlep-
šily. Také jest pravda, že v poslední době
snahou a působností četnictva daleko od-
straněn jest onen, jak bych řekl, strach
před četníky, jako za dob minulých, kdy
četník nebyl nic jiného, nešli trýznitelem
a týratelem občanstva, že nyní již pohlí-
žíme k četnictvu jako k orgánu, který
koná plně a nezkráceně svou povinnost.
Ale, pánové, já bych si také přál, aby
tato důvěra, která po dlouhé době se v bu -
díla v našem lidu k četnictvu, aby nebyla
některými orgány veřejné správy sama
opět porušována, aby se totiž četníci ne-
posýlali tam, kde nemají co dělati a ne-

vzbuzovali odpor proti sobě u občanstva
samého.

Mě se, panové, stalo, že jsem byl v
pátek ve schůzi politického spolku ve Ve-
líme, kdež jsem měl malou přednášku a tam
poslalo okresní hejtmanství 2 četníky —
a myslím, že jich tam v celém okresu více
nemají — a ti od rána až do konce schůze
patrolovali po obci takovým spůsobem, že
se všichni protestanti, kteří přišli se tam
modlit, divili, co se tam děje a nedělo se
nic jiného, než že jsem tam byl. (Veselost).

Co tomu mám říci, že okresní hejt-
manství v Příbrami poslalo četníky, aby
hlídali německou školu a to jen protože
někteří občané vzali tužku a papír, aby
kontrolovali, kteří rodiče budou dávati
děti své do školy německé.

Takovým způsobem se důvěra, kterou
naše občanstvo má v četnictvo, porušuje a
toto v nevážnosť uvádí, poněvadž zase ne-
bude viděti náš lid nic jiného než omezo-
vatele své politické svobody a porušova-
tele národních práv. (Výborně!) Nejdůleži-
tější vlastně pro vývin samosprávy naší
jest náklad zemského rozpočtu; — na
zemskou správu, a tu pánové, jest zajímavé,
že celá zemská správa stojí 324.000 zl.,
tedy vlastně naše autonomie zemská, tedy
ten orgán, který autonomii representuje,
zemi stojí toliko 324.000 zl., a má úhradu
ze zemských příjmů 335.000 zl., tak že na
tuto svou autonomní správu neplatíme ve
formě přirážek ničeho.

Pánové! Při této příležitosti však chci
přijíti k důležitému momentu, který pova-
žuji již proto za důležitý, aby při zemském
rozpočtu byla o něm učiněna zmínka, po-
něvadž v tom vlastně leží veškerý nedo-
statek a veškerá škoda, kterou trpí naše
země následkem centralismu.

Pánové! My máme jistou samosprá-
vu, obecní, okresní a zemskou, a tu jest
zajímavé skutečně se dotazovati, zda-li tato
samospráva vůbec jest taková, abychom
mohli nyní na základě této samosprávy
klásti požadavky další.

Veškeré úřední potřeby našich úřadů
obecních obnáší v Čechách 3,187.349 zl.,
to není prosím, velectění pánové, náklad
snad veškeré samosprávy obecní, nýbrž je-
nom náklad na úřadovaní obcí, a to, co s
tím jest spojeno, kancelářské potřeby,
mzdy, platy atd. Dnes již samospráva obecní
vyžaduje 3,187.000 zl., úřadování okresní
vyžaduje náklad 513.919 zl. a připočteme-li

k tomu ještě úřadování zemské, činí to bez-
mála 4 miliony, Tedy stojí již nyní naše
samosprávné úřadování náklad téměř 4
milionů zlatých.

Že náklad ten jest pánové značný, to
jest již viděti z toho, že náklad veškeré
politické správy v Čechách, tedy od místo-
držitelství počínaje i všechna okresní hejt-
manství činí 1,106.000 zl., tedy že auto-
nomní správa politická stojí již daleko více
než státní správa, politická, veřejné správy.

Pánové, měli bychom si nejprve vzíti
v úvahu, jak jest to možno, že naše samo-
správa obecní, jež nyní dostoupila druhého
stupně svého vývoje, že samospráva obecní
nemá jen ráz Čistě hospodářský, nýbrž že
se obec, obecní repraesentace, zejména
starostové stávají skutečně vynikajícími
správními úředníky, ovšem ještě s jistou
výhradou. To jest viděti z toho, že dnes
obcím respektive obecním starostům z vy-
konávání tak zvané přenešené působnosti
totiž z vykonávání toho, co zlastně poli-
tická správa sama má vykonávati, co by
ale ta vykonávati nemohla, kdyby se ne-
mohla spolehnouti na spolupůsobení jak
fysické, tak materiální a morétní našich
obcí, vzrostl náklad na úředníky, poněvadž
k tomu obec potřebuje úřadníků, aby pře-
nesená působnost mohla býti náležitě vy-
konávána; kdybych chtěl čísti rejstřík, při
čem všem náš obecní starosta musí spolu-

působiti, bylo by to zajisté dlouhé a ne-
chci vysloviti urážku, že dnešního dne
obecni starosta má více co dělati než
okresní hejtman, on musí doručovati trestní
obsílky, seznamy porotní, při pozůstalostech
sepisovati umrtní správy a stav jmění, navr-
hovat poručníky a kuratory musí konskripci
provádět a kurátory, sňatky občanské uzaví-
rati, o země vzdělání se starati, při živnosten-
ských záležitostech se vyjadřovati o tom,
jestli může živnost dle místních poměrů býti
povolena, volební seznamy sestavovati, by
právo volební se mohlo vykonávati, při
odvodech býti přítomen, když se svolá
zemská obrana k evidenci, při ubytování
vojska spolupůsobiti, při cvičení, při mo-
bilisaci, má takový úkol, že nevím jestli
by, kdyby u nás taková mobilisace na-
stala budou, moci starostové zastati tuto
svou povinnost, a teď k tomu přišla ještě
domobrana.

Ted už náš starosta jest generálem
domobrany, což vše mu bude dělati to-
lik práce, přijde-li k tomu, že nevím

skutečně, zdali to bude s to zmoci. Mimo
to musí starosta i při berních věcech
spolupůsobiti, musí nepříjemné exekuce
prováděti, daně vybírati, občanům vyklá-
dati, proč daně jsou pořád větší, omlou-
vati se, za to že on nemůže, že ty daně
nedělá, to víte všichni pánové, kteří jste
na venkově, že tomu tak jest. Pánové,
naši starostové, městské úřady, vybírají
daně a poplatky pro stát, proti všemu
zákonu jsou k tomu nuceny, poněvadž
rozhodl již správní soud, že tyto daně
nemusí starostové vybírati, ale, pro Boha
vás prosím, co má starosta dělati, když
k němu přijde okresní hejtman, aby vy-
bíral platy, dokud se nějaké opatření ne-
stane. A pánové, na to opatření čekají
naše obce několik let!

Tedy pánové, tato působnost obecních
starostů v přenešené působnosti jakožto
výkonného orgánu státního jest taková,
že ten stát, který takovou důvěru má k
takovému starostovi, že při nejvitalnějších
zájmech veřejné správy k starostům obec-
ním se obrací, že ten stát chce-li býti
důsledným při svých názorech, uzná, že
jest v Čechách naprosto zbytečný, ten
dlouho želaný a známý dualismus ve správě
veřejné, že náš národ a naše orgány samo-
správné dokázaly, že jsou schopny k samo-
správě, ti, kteří musí nejtěžší břímě ve-
řejné správy na sebe vzíti, ti konečně by
toho zasluhovali, aby veškerá správa po-
litická byla svěřena do rukou autonomních,
aby došlo k tomu, co bylo dříve slíbeno,
co se uvádí jako podmínka úspor; pouka-
zuji na známou úsporní komisi na říšské
radě, která se tím obírala.

Jest velmi důležité, aby proniklo ko-
nečně toto přesvědčení, že již tohoto
dualismu ve správě veřejné u nás zapo-
třebí není, a ne, aby ještě naproti tomu,
jak zde bylo si stěžováno, tam, kde tato
samospráva jest povinností, stala se také
právem, kde tedy nemluví se o povinnosti
našich samosprávných orgánů, nýbrž o
jejich právech, aby v těchto případech,
kde mají samosprávní orgánové míti též
nějaká práva, tato práva byla náležitě ze
strany veřejných úřadů šetřena a vážena
a ne neustále porušována. (Výborně!)

Pánové, možná, že za ten paušál,
který dostávají naší okresní hejtmani, to
musíme doznati, nemohou vykonávati ve-
liké divy a věděti všecko, co se v okresu
děje, oni mají paušál tak nepatrný, že ne-

mohou nejnutnější písaře vydržovati a to
jest příčinou, že se dává buď všechno
tisknouti, anebo dává se to také našim
obcím a to zejména v posledním čase za-
vládla praxe následkem nedostatečného
paušálu, na kterou musím si veřejně stě-
žovati, poněvadž se jí porušuje zaručené
právo našeho jazyka.

Místodržitelství rozhoduje totiž ve
všech věcech po německu, a toto rozhod-
nutí sděluje okresním hejtmanům, aby to
stranám přeložili. Ale prosím Vás, kdo to
má u hejtmanství překládati? Úředníci
jsou přetíženi prací písaři nejsou k tomu
způsobilí a tak pomohou si tím, že řek-
nou : Toto německé rozhodnutí se stranám
nebo obci doručuje. Když se na to nestě-
žuje, tak to projde.

Že s paušálem 246.000 zl. okresní
hejtmani v celých Čechách vyjíti nemohou,
to jest pravda.

Pánové! Na jednu věc bych si přece
dovolil upozorniti, jest to malicherná věc,
ale když, jak bylo vylíčeno, samosprávní
orgánové konají takové služby státu a
správě veřejné, tu bychom, když nic ji-
ného nemáme, neb peníze za to nedosta-
nou, na něco přece by měli míti slušný
nárok, totiž na kousek té zdvořilosti, aby
se od politických úřadů vždy nepsalo:
obecnímu úřadu se nařizuje, aby jedno-
duchá titulatura se upravila, a aby v ta-
kových případech, kde starosta může říci:
já si nařizovati nedám, poněvadž k tomu
nejsem povinen, aby se aspoň slušně žá-
dalo.

Nedělají to úřadníci tak všude, ale na
mnohých místech jest takový starodávný
byrokratický obyčej, vedle kterého jest
každý bez toho člověk, který musí po
slouchat.

Že ale naše samospráva zaujímá vel-
kou důležitost v životě veřejném celé
země, vychází zajisté z jejího budgetu.

Výdaje všech obci v Čechách činily
roku 1884 29,837.708 zl., výdaje zastupi-
telstev okresních 5,100.791 zl., vyžaduje
tedy jednoho roku náklad na samosprávné
úřady 34,938.499 zl., a když k tomu při-
počteme, co nás stojí samospráva země,
totiž 11 milionů, vidíte, že naše samo-
správa stojí 45 milionů a připočte li se k
tomu těch 85 milionů, co odvádíme ve
formě státních dani, dělá to 130 milionů.

Připadá tedy v Čechách veřejných
poplatku na každého jednotlivého člověka,

dítě v peřince nevyjímaje, 22 zl. ročně.
Tu jest přirozeno, že se musí opětně
vzmáhat snaha mezi našim obyvatelstvem,
abychom při těchto nákladech na samo-
správu obecní také skutečně dospěli k
pravému, trvalému, samosprávnému životu.

Obce naše již. dávno přestaly míti
hospodářský ráz, jsou úřady, a jakožto
úřady nemají míti pouze povinnosti, mají
také práva samosprávy, aby nejen vyko-
návaly rozkazy na ně vložené a obstará-
valy své vlastní hospodářství, nýbrž musí
býti oprávněny vykonávati funkce státní
správy, musí to být skutečné úřadování
veřejné a naprosto rozhodující.

Ale pánové, té samosprávy, které se
nebojí státní správa, jak jsem ukázal v
různých směrech, té se nemusíme báti,
nebo tato skutečná samospráva bude mít
velikých účinků na stát samotný, abych
tak řekl, státní na spojitosti a příslušnosti
všech občanů.

Pánové, tam v samosprávných orgá-
nech, tam se vychovávají našim obyva-
telům pro veřejný život ty svobodné ži-
vly, spůsobilé k řízení veřejné správy,
kdežto dřívější doby vychovávaly otroky,
kteří hlasovali pro pány v kanceláři. V
nich budí se schopnosti k vytvoření ně-
čeho nového, dává se příležitosti k pro-
jevu, aby každý jednotlivec prohlásil, co
žádá od veřejné správy a co zapotřebí k
vykonávání veřejné samosprávy a odstra-
ňuje se ta propasti, abych tak řekl, mezi
národem a státní správou. Vždyť takové
propasti se utvořily historicky z bureau-
kracie a státní správa pokládána za zvláštní
stát ve státě, za národ v národě a že
obecního, co zde bylo, mělo nedůvěru,
ono se krčilo, poněvadž se nemohlo hnout,
mělo velkou nedůvěru k veškeré funkci
státní, poněvadž pokládalo to za nepřátelské
jednání proti sobě. Vložíte li ale veřejnou
správu do rukou samosprávy, tu překlene
se propasti mezi cítěním a smýšlením lidu a
mezi státní správou, poněvadž se dá ná-
ležitá působnosti a náležitý vliv našemu
lidu na tuto správu státní.

Pánové, že ovšem ruku v ruce s ta-
kovým rozšířením autonomie obecní mu-
síme přikročiti k rozšíření autonomie okresní
nemůžeme mlčky snášet, aby byla naše
okresní zastupitelstva, která vlastně, jak
víte, stojí u nás 5 milionů a nemají žádné
exekutivy, aby byly orgány, které, když
někdo se k nim obrábí, mohou skutečně

vyhověti a které by nedělaly nic jiného,
nežli měřily hromádky štěrku na silnici.

Naše okresní zastupitelstva musí se
povznesti, mají-li býti vyšší instancí správní
v té formě aneb ve formě zvláštních
zastupitelstev krajských rozšířením mož-
nosti funkce státní správy a zde by se dal
rozřešiti ten konflikt mezi autonomní, zem-
skou a státní správou.

Zcela dobře ve sněmovně z německé
strany p. dr. Plener k tomu poukázal, že
by krajská zastupitelstva, která by byla
zřízena jako župy, byla přechodištěm
od okresní správy k zemskému sněmu.
A skutečně i také důstojnost slavného
sněmu má toho zapotřebí a vyžaduje to,
aby se v této příčině stala nějaká ná-
prava.

Pánové, my zde sedíme šest neděl,
račte prohlédnouti denní pořádek toho
všeho, co se předkládá, račte se podívati
do komisí, čím musí se ten parlament,
tento druhdy hrdý sněm obírati, jest-li
má povoliti 10 nebo 15 pct. přirážky, jest-li
v Liberci několik sáhů pozemků má prodat
a podobné věci, které ani do zákonodár-
ného sboru nepatří, které by měl vyříditi
buď zemský výbor, anebo taková zvláštní
zastupitelstva, a kterými by zemský sněm
neměl se obírati a měl věnovati skutečně
svou pozornost důležitým věcem, věcem
zákonodárným.

Pánové, podívejme se na tu zákono-
dárnou činnost sl. sněmu. Buď se nám
předloží nějaké vládni předlohy, které
samy nejsou přijatelny, anebo jsou v ta-
kové formě, že nejsou přijatelny vůbec,
nebo se nám předlohy učiní na sklonku
zasedání, kdy sl. sněm nemá ani fysické
možnosti k vyřízení jich přistoupiti. A,tak
se stává, že jest to velmi často skutečně
na neprospěch důstojnosti sl. sněmu, že se
dočká na 5. rok, že nějaká předloha přijde
do sněmu, zde odkáže se komisi, z komise
přijde do zemského výboru, na to přijde
opětně do sněmu, zde odkáže se zase ko-
misi a zase přijde do sněmu a do zemského
výboru, a jedná se o maličkost a stojí to
nekolik tisíc zlatých, nežli tato předloha
prodělá tento circulus vitiosus, aby se ko-
nečně — pochovala.

Tedy ovšem jen takovým spůsobem
by sl. sněm pak se stal neodvislým od
takových drobných správních záležitostí,
a stal by se skutečným zákonodárným
sborem, kdyby representace národu Če-

ského měla náležitou příležitost projeviti
své mínění a spolupůsobiti při sdělávání
zákonů, kdyby se také zástupcům na sně-
mu českém poskytl dostatečný čas, aby
mohl zdělati zákony, které obstojí před
soudným člověkem, před právníkem i před
skutečným životem našeho lidu, aby se
nedělaly zákony ve chvatu a bez náležité
připravenosti a následkem toho bez důle-
žitého účinku na veřejný život.

Pánové, ovšem že pak vrchol tohoto
snažení po přenesení správy veřejné do
autonomních sborů a po — abych tak
řekl — demolestování našeho sněmu od
těchto záležitostí správních, jak se ho stále
a stále domáháme souvisí s rozšířením
autonomie zemské, kterou nám vláda v
trůnní řeči roku 1879, tuším, na říšské
radě přislíbila, a kterou by měla konečně
splniti, aby se přistoupilo k takové de-
centralisaci.

Ovšem, že pánové, ruku v ruce s
takovou decentralisací, musí se ponechati
sněmu království českého, kdyby se měla
provésti, náležitých prostředků, aby mohlo
uhájiti své potřeby. A myslím, že by to
státu Rakouskému nebylo na škodu a že
by to nebylo počátkem jeho decompono-
vání nebo jeho rozkladu, kdyby se zavedlo,
co zavedli v Německu, aby přímé daně
zůstaly zemi, aby se mohly se věnovati
potřebám zemským, kdežto přispíváme
četnými a veřejnými nepřímými daněmi
na potřeby říšské. Tyto přímé daně ve-
řejné se k těm potřebám nehodí a tam
také nenáleží.

My proto chceme aby také důležitost
a vážnost našeho sněmu byla povznešena.
Neboť, pánové, jest to smutné, že sněm
český v těch záležitostech, které konečně
náleží v jeho kompetenci a které se po-
nechávají, aby je rozsoudil, tak malé
úcty a váhy jeho usnešení u centrální
vlády ve Vídni mají.

Já se zmíním — a tu nemluvím jako
stranník o dvou předlohách, na kterých
se slavný sněm usnesl a které mně nebyly
sympatické, a pro které jsem nebyl, tak
že bych mohl jen vysoké vládě za to
vděčným býti, že nestaly se zákony. Ale
ze stanoviska důležitost a vážnosti slav-
ného sněmů myslím, že to nemůžeme
lhostejně vzíti na přiklad, že vláda ne-
potvrdila zákona o zřízení jatek, vlastně
nucení jatečného v Praze a předměstích.

Proti tomu zákonu může býti mlu-

veno, proti jeho formě, — nechci o tom
mluviti, já nebyl jeho ctitelem — ale
jaká příčina byla, že tento zákon se ne-
potvrdil, že tak veliký interes zdravotní
pro Prahu a předměstí se nechtěl umož-
niti? — víme příčinu, poněvadž to mělo
býti v Holešovicích kde není potravní
čára — že se bál ministr financi a těch
několik zlatých potravní daně, které by
mu ušly. Proto tak důležitý zájem hlav-
ního města Prahy nedojde schválení na
místo, aby vláda sama přemýšlela, jak
tomu odpomoci. Letos jsme slyšeli — bylo
ujednáno vámi — že se Radnice měla
vyloučiti z okresu Zbirovského. Slavný
sněm sice rozhodl, že jest to prospěšné a
potřebné — já pro to nehlasoval — a
vláda to zrušila, patrně proto, že by to
stálo několik tisíc zl. Ale jak při tom
trpí vážnosť a důstojnost sl. sněmu, a
také praktický výsledek všech našich
těchto porad, to račte uvážiti sami.

Já si vykládám proč to jest. To jest
následkem, jak již bylo řečeno, centralismu,
následkem toho, že u ústředního mini-
sterstva jsou referenti pro české záležitosti,
které Čechy jaktěživi neviděli, nemají
toho nejmenšího ponětí o zdejších po-
měrech a o zdejších potřebách, neboť
když se to mohlo státi, pánové, že přišla
deputace do ministerstva vyučování a mlu-
vila o Vinohradském kostele a když tázal
se tento ministr: kde pak ty Vinohrady
leží? to jest předce faktum, že není
nejmenší geografické známosti o městu,
které dnes čítá 35.000 obyvatelů, když
ministr sám je nezná.

Halič je mnohem lépe opatřena. V
každém ministerstvu najdete pobratim a
Poláka, který ty poměry zná a proto tam
všechno lépe chodí. To jest kdyby Halič
měla těch finančních prostředků, které
my máme, tož by byla dnes země, která
by byla vzorem skutečně všeho kultur-
ního vývoje.

Pánové, to jsou všecko následky toho,
že tato centralisace se ještě vzmáhá.
Pánové je to úkazem zcela přirozeným,
že v státu, jako je Rakousko, je jaksi od-
por mezi centralisačním směrem a mezi par-
tikularismem resp. foederalismem. Jest to
přirozeno, že v státu, který povstal ne
snad co jednotný celek dobytím atd.,
nýbrž který povstal z různých zemí, které
tvořily druhdy samostatné státní indivi-

duality, nemůže vyhynouti to vědomí, že
ten, kdo byl zrozen v království českém,
náleží k jisté zemi, že má v sobě kus
toho Českého vlastenectví a že nechce na
toto své vlastenectví zapomenouti.

Tato snaha mezi ústřední vládou a
mezi snahou národů a obyvatelů jednot-
livých zemí; tento odpor ovšem vede k tomu
že obě strany hledí pokud možno zasáh-
nouti nejdále, aby pokud možno pro sebe
největší obor činnosti veřejné měly.

Tu ovšem se objevilo, že jsme my
slabí, že i to málo, co nám bylo popřáno
i podle prosincovky, stále se nám ubírá,
že vláda přímo a nepřímo, spůsobem za-
časté nejrafinovanějším hledí vždy stále
a stále princip centralismu, toho soustře-
dění veškeré moci v úřadech centrálních
vzmoci.

My jsme to viděli ohledně minister-
stva orby.

Máme v zákoně komasačním, jak
vidíte zvláštní ministerské komise pro ty
zákony komasační, které by náležely
vlastně do země.

Vidíme to u průmyslových škol, ne-
chce se zákonu, který zemský zemský
výbor ohledně průmyslových škol vypra-
coval, z místa, poněvadž není náležitého
porozumění u vlády, aby byly zřízeny
zemské komise pro průmyslové školství.

Vidíme, že celý obor veřejné a záko-
nodárné činnosti jest proniknut touto sna-
hou vlády, pokud možná stále a stále
více pro centrální moc získati a ubrati
autonomii zemi. Ono se to vládě daří,
že se jí to daří musíme řici, tím že jsme
poněkud sami vinni. Slavný sněme! Krá-
lovství České — a já nebudu se žádnými
historickými reminiscencemi obírati — ale
jest to faktum, že království české při-
stoupilo k této říši jako samostatný faktor
státní na základě dobrovolné shody mezi
národem a králem, tedy že po dlouhá léta
v historii bylo toto království oním kri-
stalinačním bodem, kolem kterého skupily
se ostatní žerně a ne ony domácí země
rakouské, poněvadž toto království dávalo
ráz té domáci moci rodině habsburské,
onen velmocenský ráz, který napomáhal
tomu, aby zřídila se zde ve středu Evropy
monarchie, tak zvaná nyní Rakousko -
Uherskou.

Pánové, víte, že sl. sněm v dřívějších
dobách velmi často spůsobem slavnostním,
spůsobem, abych tak řekl, důstojným a

památným pro celý rozvoj ústavního ži-
vota v Rakousku dovolával se toho u svého
krále, jaká práva historická náležejí to-
muto království, on ale vždy připomenul
a to prosím, chci opět zde konstatovati,
že sněm království Českého a zejména
národ český neobmýšlel nějaké roztržení
této říše velmocenské, (Výborně!) nýbrž
že chce přinésti všechno to, co na zacho-
vání jednoty a celistvosti této říše bylo
b) zapotřebí. Ale, pánové, bohužel tato
snaha po takové autonomii zemské nebyla
korunována výsledky.

Pomocí volebních řádů, pomocí cha-
brusu, dragonád a zkracování ústavních
práv byla zatajována legální vůle národa
českého a většiny obyvatelstva. Vy víte,
že se stalo státním právem v Rakousku
něco, co nikdy před tím státním právem
nebylo, a zejména koruna česká, králov-
ství České stalo se provincií, co se týče
politických práv, nepatrnou, jistého státního
konglomerátu, který nemá pražádné země-
pisné konfigurace a který v našem státním
právě nemá žádného jména. (Tak jest!)
Neboť, pánové, konfigurace státní, ku
které my nyní náležíme, ta posud nemá
jména. Ona není křtěna a poněvadž co
nekřtěnec po světě chodí, myslím, že dříve
než ji pokřtíme, budeme moci změniti
státní poměr v takovém smyslu, aby ko-
konečně autonomie zemská došla náležitého
významu. Ale pánové, my zapomínáme
na státní právo, a snad jest to úplně
odůvodněno, že v nynější situaci přistou-
pil národ český k tomu, aby na základě
positivních zákonů ústavních hleděl spolu
působiti, protože právě jeho vlastenectví
rakouské nebylo na výpověď, a bylo i ten-
kráte, když státní poměry se upravily
proti jeho prospěchu a proti jeho právu.

Ale neznamená to, když stanuli jsme
na půdě nyní platné ústavy a když chceme
na základě této nyní platné ústavy pra-
covati nejen na prospěch státu, nýbrž i na
prospěch země, abychom se vším se spo-
kojili a nedomáhá-li se v této příčině ně-
jakých změn. A pánové, jest-li nás k tomu
politické a národní poměry nedonutí do
našeho rozpočtu dáno nám konečně to
mene tekel, abychom se rozpomenuli na
právo a autonomii země České a králov-
ství Českého, poněvadž vidíme, že nechce-
me-li, aby nastala ve veškerém kulturním,
správním a národním, politickém životě
a životě hospodářském našeho národa úplná

stagnace a úplné kráčení nazpět, musíme
konečně se toho dovolávati, aby zemi bylo
vráceno to, co zemi patří. (Výborně!)

Pánové, já myslím, že jest to v ny-
nější době na to upozorniti státníky Ví-
deňské velmi prospěšno, neboť co znamená
a vždy bude znamenati slabost této říše,
bude to, když jeden národ v této říši na-
bude takové politické a hospodářské pře-
vahy a hegemonie, že poruší se rovnováha,
která všecky tyto země a národy právě
spojovala na Dunaji na střední Evropě,
poněvadž se mělo za to, že tato rov-
nováha národů a politických protiv jest
základem existence a prosperity této říše.
Když jeden národ, který ani kulturně ne-
vyniká, který si musí pomáhati, abych
tak řekl, zrovna injekci cizí krve slovan-
ské, aby se udržel a nevymřel, když tento
národ se zmocnil veškeré politické a ho-
spodářské hegemonie v té říši a když
chauvinismus tohoto národa žene říši tuto
tam, kde si ji nepřejeme míti a kde se
stanoviska vlasteneckého této říše si pře-
jeme, aby nebyla tato rovnováha porušena,
aby tento národ rovnováhu národů ra-
kouských nepoškozoval na škodu a újmu
této říše.

Proto, pánové, jest tento politický
moment, nehledě k hospodářskému momentu,
příčinou, proč musí také sněm český i
vláda obírati se tím, aby docílila opětně
ztracené rovnováhy, té nezjedná si vůbec
ani vláda ani někdo jinak, než když opětně
oživí památku, že kdysi tu stálo svéprávné
a samostatné království české a když fun-
damentem, této říše stane se známé heslo:
"Suum cuique".

Nejv. maršálek zemský: Přichází nyní
k řeči příští řečník, který byl zapsán pro
návrhy komise.

Dávám slovo panu poslanci prof. dru.
Kvíčalovi.

Prof. dr. Kvíčala: Slavný sněme! Mám
nehrubě příjemnou povinnost, . obrátiti se
proti některým výrokům, kteréž jeden
z pánů řečníků v této debatě pronesl. Jsou
to výroky mého kollegy dra. Palackého, a
musím říci upřímně, že některé z těchto
výroků velikým podivením a upřímným
politováním mne naplnily. Ovšem bylo
nesnadno sledovati všechny ty různě a
často spletité vývody a myšlenky tohoto

pana rečníka, bylo nesnadno provázeti ho
labyrintem jeho řeči.

Pan posl. dr. Palacký pravil, počínaje
druhou čásť své řeči, že přechází k váž-
nější části; nechtěl tím ovšem sám bez-
pochyby naznačiti, že by předcházející jeho
výklad byl méně vážný, ale za závaž-
nou tuto první čásť jeho výkladu nikterak
nemohu pokládati a také ne za správnou.
Jako obyčejně, pan dr. Palacký za
kořen všeho zla pokládá národní školství
a vývoj národního školství v království
českém a zdaliž se s jeho výkladem sho-
duje pak jeho výrok, že on mluví jako
upřímný přítel školství, to rozhodnouti
musím jemu samému ponechati; mně se
zdá v tom jakási nesrovnalost býti, Dr. Pa-
lacký poukázal k tomu, že prý jiné země,
a jmenoval nám velké říše, jako Francii,
Anglii atd., nepodnikají takových obětí
pro školství národní, jako království české.

Já mu na to musím odpověděti dvojí:

1. měl k tomu přihlédnouti, že jinde,
jako v Belgii, na př. nebo v Anglii, kde
náklad zemský na školství národní je po
měrně menší, stalo se to tím, že jiní čini-
telé, zejména obce, ale také soukromé
spolky a soukromé osoby na školství ná-
rodní velice přispívají.

Obcím zejména v jiných zemích jest
také, co se týče služného učitelstva jakási
čásť nákladu uložena a já jsem věru dych-
tiv, s jakým výsledkem se potká návrh
od zemského výboru pronešený ve zprávě,
která dnes byla předložena, dle kteréhožto
návrhu má se čásť jistá, ne značná, jenom
poměrně velmi skrovná čásť nákladu se
zapravováním platů učitelských spojená
přenésti na školní obec.

Pan dr. Palacký pravil také, a to mě
naplnilo největším podivením a největším
politováním a myslím, že on sám, až
si náležitě tento svůj výrok ještě rozmy-
slí — ovšem pozoruji, že bohužel neuznal
kolega pan dr. Palacký přítomen býti od-
povědi, kteráž jeho výrokům se má dáti —
(Výborně!) pan dr. Palacký tedy nazval
to rozmnožováni tříd školních, kteréž ka-
ždého roku se děje, zjevem nešťastným,
on pravil, že tím se rozmnožuje proleta-
riát učitelstva — tuším, že jsem dobře si
zaznamenal jeho slova — (Ano, ano!) a
ještě několik jiných podobných výrazů
připojil k této myšlénce. Já ale musím při-
pomenouti, že p. dr. Palacký tu zajisté
neuvážil si náležitě dosah tohoto svého

výroku, neboť jinak by to nebyl výrok
pocházející od přítele českého Školství.
(Výborně! Hlas: Vždyť on není jeho pří-
telem !) Já bych mohl vyložiti a kdybych
na tuto námitku byl připraven býval, při-
nesl bych číslice, kterýmiž by se věc ta
jasně ilustrovala, ale myslím, že i tak se
všech stran se mi uvěří — mohl bych čí-
slicemi dokázati, že právě české školy
jsou bohužel ještě značně pozadu, co se
vývoje týká, za školstvím německým v
království Českém. (Tak jest!)

A kdo tedy si stěžuje na to, že ka-
ždého roku tolik tříd školních přibývá v
království českém, ten si stěžuje na to,
že z největší části děje se to při českých
školách, že se tyto České školy tak rozšiřují,
jak podle zákona rozšiřovati se mají, nebo
že se rozšiřují méně než podle platných
zákonů by se rozšiřovati měly. (Tak jest!
Výborně!) Já bych mohl četné příklady
toho uvésti, Že jest ještě množství škol
českých jednotřídních, ve kterých počet
dítek není snad jen 80, dle kteréhož počtu
má býti některá škola, nýbrž 100, 110,
120, 130 a ještě více, a jsou školy dvou-
třídně, ve kterých počet dítek obnáší 200
a více, ba mohl bych příklad uvésti, že
máme školy dvoutřídně, které by mohly
býti pětitřídními a že máme školy troj-
třídné, které by měly býti šestitřídními.
Kdyby toto p. poslanec dr. Palacký byl
uvážil, pak by byl řekl, že se jeví v tom
jakási zdrželivost a střízlivost, a že se ne-
zřizuje hned tolik škol a tolik tříd, jak by
jich podle zákona vlastně bylo zapotřebí.
(Tak jest!)

Pan poslanec dr. Palacký pravil ale
také na jednom místě, že prý zemský vý-
bor by měl býti více pamětlív zájmu po-
platníků; to byl aspoň smysl slov, kteráž
byla poněkud rychle pronešena, a kteráž
jsem si nemohl docela zevrubně zazna-
menati.

Má-li v těchto slovech, aneb ve slo-
vech, nechť zněla jakkoliv, býti obsazena
nějaká výčitka, že by zemský výbor snad
a zejména vzhledem k rozvoji školství ne-
byl měl na paměti vždycky co nejbedli-
věji zájmy poplatníků, má-li tento smysl
v těch slovech býti, pak s největší roz-
hodností tuto vyčitku odmítám (Výborně)
a pravím, že zemský výbor ve všech svých
předlohách, týkajících se školství, dokázal
i dokazuje, že má velice na mysli zájmy
poplatnictva a že se upřímně o to snaží,

aby uvedl v jakýsi soulad a shodu zájmy
poplatcnictva se zájmy školství, já myslím,
že také ta předloha, která se týká upra-
vení platův učitelských podává, o tom svě-
dectví, že zemský výbor s opatrností a
střízlivostí musí v této nesnadné otázce si
počínati. Panové, pan dr. Palacký ve své
řeči ostatně uznal dobrou vůlí zemské-
ho výboru, — tak zní jeden výrok jeho —
a po druhé asi 10 minut potom pravil, že
by měl zemský výbor k aktivům zem-
ského fondu s větší poněkud přímostí
sáhnouti. Panu dra. Palackému není patrně
známo, že zemský výbor přímé ingerence
na to sáhnutí k aktivnímu restu nemá, a
že by si zemský výbor toto velice přál,
kdyby mohl s většim důrazem na to vy-
máhání aktivních nedoplatků naléhati.

Co zemský výbor v mezích své pů-
sobnosti učiniti mohl, učinil, zejména v
posledních letech měrou svrchovanou tak,
že jak jsem při jiné příležitosti pravil, pří-
pisy, kterých zemský výbor ve příčině vy-
máhání jak aktivních nedoplatků, tak in-
terkalárních nedoplatků snesl zemské školní
radě, již tvoří takořka celou úřední litera-
turu. — Ale není-li kdo dostatečně orien-
tován o věcech, o kterýchž pak v tomto
slavném sněmu řeční, pak arciť se při-
hází takové nemilé věci.

Že, pánové, poslanec, s nímž polemi-
suji, není dostatečně informován, to jsem
poznal nejjasněji z jeho výroku, aktiva z
nedoplatkův interkalárních, a tomu vý-
roku jsem se porozuměti, ale absolutně
není možno i takovému výroku, kterýž se
musí také ve stenografickém protokolu ob-
jeviti, nelze naprosto porozuměti, nechci
říci. že jest skoro podoben, jako známý
"des Lebens Unverstand". Ale pythickým
jest ten výrok náramně, také není pravda,
že školní budžet obnáší 6 milionův, tato
Číslice byla při více příležitostech uvedena,
já nevím komu vlastně patří těch 6 mili-
onů, žádný náklad na školství jest praeli-
minován číslicí 8 milionů převyšující,
8,390.000 zl., celá potřeba zemská jest prae-
liminována na 11,423.000 zl.

Že příspěvek na školství, který na rok
1888 má býti zapraven, jest praeliminován
Částí 5 milionů převýšující a kdybych k
tomu připočetl okresní školní přirážku,
která jest asi více než 2 miliony obnáše
jící, tedy by to bylo 7 milionů, ale nevím,
odkud ta číslice 6 milionů se vzala, musí
se zakládati na nějakém nedorozumění,

anebo jsem já neporozuměl docela slovům
těm, možno že jest vina také na straně
mé. Pánové, dr. Palacký zmínil se také o
zálohách, které se jednotlivým okresním
pokladnám školním udílejí. Také nevím,
zda-li má docela jasné ponětí o podstatě
a potřebě těchto záloh.

Pravil mu jeden okresní hejtman, kte-
rého nejmenoval, že totiž v měsíci lednu
bylo zapotřebí pro jisté okresy školní zá-
lohu poskytnouti, tedy bych tomu neod-
poroval, možná, že to byl jeden nebo dva
okresní hejtmanové, to se vysvětluje, ale
z té příčiny, že jsou to školní okresy, kte-
rýmž od zemského výboru nebyl žádný
příspěvek na rok 1887 povolen a to proto,
poněvadž ty hospodářské přebytky z dru-
hého předcházejícího roku, kteréž dle ú-
mluvy se odpočítají od zemských příspěv-
ků na druhý rok následující, Tyto pře-
bytky byly větší než zemské příspěvky,
kteréž by byly tomuto okresu náležely,
tedy se ovšem stalo, že tento okres školní
neobdržel žádného zemského příspěvku a
pak se mohlo státi, že v městské radě
předseda okresní školní rady tohoto okresu,
okresní hejtman pravil, že jest mu již nyní
potřebí jakési zálohy.

Ta věc musí býti arci uvážena a vy-
řízena důkladně; takovými řečmi a stesky
jen tak pronášenými bez náležité úvahy
nic se nepomůže.

Zemský výbor podal výklad o tom,
jak by měl pořádek zaveden býti v ho-
spodářství školním, předlohou, kterou sl.
sněmu předložil o zřízení zemského škol-
ního fondu a to by se mohl zemský vý-
bor za to zaručiti, že, kdyby tento zákon
došel uskutečnění, pak pořádek bude za-
veden; dříve nebude pořádek zaveden, po-
něvadž zmatek, který již po 15 let trvá,
ba ještě déle trvá, nyní nebude možná
v mezích nynější působnosti zemského vý-
rovnati a odstraniti. Může se od zemského
výboru žádati mnoho, mnoho, přemnoho
žádati, ale nemá se žádati nic nemožného.

S málo kterými výroky pana dr. Pa-
lackého mohl bych souhlasiti; nechci opa-
kovati zde: to, co jest dobrého v této řeči,
není právě nové a co jest nové, není do-
bré — ale mezi těmi málo výroky, se
kterými bych souhlasil, byl jeho výrok o
školních palácích a to skutečně má jakousi
odůvodněnosť a oprávněnost; plně v tom
mu přisvědčuji, ale není to zajisté nová
myšlénka; bylo to bezpočtukráte překro

čováno, v tom skutku stala se mnohdy
veliká chyba, že náklad na zbudování
škol byl přílišný. Zemský výbor má nej-
více příležitost se o tom přesvědčiti ze se-
znamu, kterýž každého roku se mu před-
kládá, když obce žádají o subvenci na
stavby škol a tu arci pozoroval zemský
výbor často s velikým podivením a s u-
přimným politováním, že obecní přirážky,
kdyby se jedním rokem náklad na zřízení
školní budovy měl uhraditi — tak totiž
počítá zemský výbor — by percento
obecních přirážek obnášelo ne snad jenom
300 perc, nýbrž 500 perc, 700 perc, 1000
perc, ba i 1200 perc. a u některých obcí
i přes 1200 perc

Zde jest patrno, že není vše v po-
řádku, že by mělo býti s největším důra-
zem stále a stále na to naleháno, aby ne-
byly stavěny budovy nádherné luxuriosní,
aby nebylo plýtváno s penězi, jak se bohužel
při takových školních palácích — výraz
ten jest zcela oprávněný — stalo.

Musím při tom však podotknouti, že
se strany vlády již pozornost se věnovala
této věci, bohužel Že starší jedno nařízeni
c. k. ministerstva, jak se zdá, zůstalo,
aspoň s velké části bez úspěchu.

Mnozí páni předsedové okresních škol-
ních rad, mnozí okresní hejtmanové vy-
hledávali a vyhledávají ještž nyní v tom
jakousi slávu, když v jejich školních o-
kresích co možná největší počet krásných
nádherných velkolepých školních budov
se vyskytuje (Tak jest).

Mezi okresními hejtmany nešetří se
zájmů poplatnictva tou měrou, jak by se
mělo stát.

To jsem uznal zapotřebí se stanoviska
svého při této příležitosti podotknouti a
prosil bych slavnou vládu, aby pozornosti,
již věnovala tomuto předmětu, aby neu-
stala v tom a opět a opět okresním škol-
ním radám na mysl uvedla, by všelijakou
nemírnosť, všelijaké přehonění v této věci
se zamezilo.

Jeden z nejvážnějších předmětů o
kterém pan poslanec dr. Palacký se zmí-
nil a zevrubněji pan poslanec dr. Herold,
jest ta věc, že o to máme usilovati aby
jako všude, tak také ve školství autono-
mistický princip přišel k větší platnosti
než se to bohužel dosud stalo.

Zajisté že na př. říšské školní záko-
nodárství nikterak tak není složeno, jak
by se dle § 11. lit. i. stanoveného základ-

ního zákona z roku 1867 dalo očekávati
a požadovati, neboť v tomto základním
zákonu vyrčeno jest. že v obor kompetence
říšské rady náleží také základní pravidlo
čili zásady vyučování vzhledem k obecným
školám a ke gymnasium.

Základní zásady, základní pravidla —

Grundsätze jest v německém textu Grund-
sätze des Unterrichtswesens bezüglich der Volks-
schulen und Ghmnasien.

Pohlédneme-li však na říšské školní
zákony, tu shledáme, že přemnoho jest
těch ustanovení v tomto zákonu kteráž
při žádné interpretaci sněmovní i sebe při
libovolnější nelze pokládati za základní
pravidla, za základní zásady, jako na pří-
klad když se praví v § 14. jestli na ně-
škole dívčí několik učitelek, má řídicí u-
čitelka titul vrchní učitelky, to že má
býti základní zásada, anebo jinde v § 19.
odpovědný správce školy měšťanské bývá
ředitel.

To že má býti zásada?

Nemohu arci při této příležitosti blíže
a obšireněji myšlénky své u této věci
naznačiti, na příklad bych podotkl že § 2.
říšského zákona školního, by ve
shodě s § 11 lit. i. státního základního
zákona byl mohl asi takto zníti: O-
becné školy dělí se na veřejné a soukromé,
bližší ustanovení o tom přísluší zemské-
mu zákonodárství.

To by byla zásada základní rozdělo-
vání na školy veřejné a soukromé vše
ostatní, která škola má býti za veřejnou
pokládána, která jen za soukromou, to
provedení náleží v obor zemského zákono-
dárství.

Dle mého mínění v § 13. říšského
zákona jest ustanoveno dopodrobna, kolik
podučitelů na jednotlivých obecních ško-
lách podlé počtu všech sil učitelu má býti,
to náleží zemskému zákonodárství a každá
zem nejlépe se v této věcí jako ve všech
jiných postará o své potřeby, poněvadž
každá zem musí znát lepe své potřeby,
nežli na říšské radě.

P. dr. Herold zmínil se ve své řeči o
mnohých záležitostech školských. V jedné
věci váhal bych snad jemu souhlas vy-
sloviti anebo aspoň nemohl bych tak hned
se odhodlati k vyslovení souhlasu. To se
týká ustanovení okresních školních in-
spektorů.

Já pochopuji, že s jistého stanoviska
může býti na to naléháno, aby postavení o-

kresních školních inspektorů bylo za defi-
nitivní prohlášeno, kdežto jest nyní podle
zákona z r. 1873 toto postavení jenom
prozatimné; avšak ta věc musí býti velmi
bedlivě a ze všech stran uvážená a já ne-
vím na příklad, zdali by bylo radno, takto
odloučiti okresní školní inspektory docela
od té půdy, ze které vyšli a ze které vy-
cházejí a ze které mají vycházeti, ze svého
učitelského úřadu.

Já myslím, že jest to záhodno a pro-
spěšno, že jsou také ještě v jakémsi spo-
jení s těmito školami, z nichž vyšli, a myslím,
že by se byrokratismus rozmohl, že by se
páni okresní školní inspektoři snad stali
mnohem větší měrou byrokraty, než bo-
hužel mnozí z nich ještě nyní jsou, pra-
vím, že jsou bohužel nyní mnozí z nich
byrokratickými pracemi velmi a velmi
přetíženi, tak že jest to i na újmu jejich
vlastnímu úkolu, to jest inspekci škol, ne-
boť inspektor nazývá se ab ispiciendo.
Ale někdy okresní školní inspektor někte-
rou školu v okresu Školním, když jest po-
čet těch škol velmi značný — a některý
okresní inspektor školní má více nežli 100
škol ve svém okresu — po delší dobu ne-
může navštěvovati, a což teprv, slavný
sněme, cís. král. zemští školní inspektoři,
kteří také mají své jméno inspectores ab
inspiciendo a ne a non inspiciendo.

Ale málo škol jest tak šťastných, kte-
réž za dlouhou dobu p. zemského školního
inspektora uhlídají; to trvá někdy pět let,
to trvá deset let, ba jsou i mnohé školy,
kteréž svého zemského školního inspektora
ještě nepoznaly. (Tak jest! Veselosť.)

Nikterak nemá to býti na ujmu ře-
čeno, jak se samo sebou rozumí, zemským
školním inspektorům. Vždyť já nemohl
bych žádnou výčitku jim z toho učiniti;
ale jest to v úřadě jejich; oni jsou pře-
tíženi tak mnohými pracemi a i nyní,
ačkoliv jim byly dány dvě výpomocné
síly, tak zvaní subreferenti, přece ještě
množství těch zhola byrokratických prací,
kterých zemským školním inspektorům
uloženo jest, jest tak nesmírně, že při
nejlepší vůli nemohou školy, kteréž jim
jsou podřízeny, tak navštěvovati, jak by
si zajisté oni sami jinak přáli, tak by to
zajisté sami vykonávali.

Pan posl. dr. Herold zmínil se, a
v tom mu dávám úplně za pravdu, že to
jest někdy trapné, že okresní školní in-
spektoři, když se jedná o disciplinární vy-

šetřování, vyslýchají také školní děti. Já
myslím, že tu, kde není absolutní nutno-
sti toho, neměl by se tento povážlivý způ-
sob — nazval bych způsob tento ostřejším
výrazem — zaváděti. Vždyť vskutku tím
hyne kázeň žactva a tu teprve mnozí
žáci a mnohé žákyně jsou upozorněny na
všelijaké nešvary a neřesti, o kterýchž by
jinak snad se nebyly dozvěděly. — Ne-
znám věci, kteráž by tak byla v odporu
s paedagogickými pravidly, jako jest toto
vyptávání se dětí. Kde není možno, vy-
hnouti se tomu, kde jest úplná nezbytnosť
jakási — vím, že v mnohých případech
by bylo možno, jiných prostředků použíti
— jenom v případě nejkrajnější potřeby
by mělo tohoto povážlivého a nebezpečného
prostředku se užiti.

Já svůj výklad dovolím si ukončiti
tím, o čem jsem se již dříve zmínil, že
sluší nám zajisté usilovati o to, aby jako
ve všech oborech i také v oboru školství
princip autonomie, kteráž státním základ-
ním zákonem je zaručena, byl proveden.
Musíme o to usilovati, aby také naši ně-
mečtí krajané přišli k tomu poznání, aby
ve spojení s námi pracovali také; neboť
také oni jsou synové této země a měli by
tedy taktéž uznati, že i jejich prospěchem
jest, aby zemi to bylo dáno, co jí patří.
(Výborně! Výborně)

Nejv. maršálek zem.: Není nikdo více
zapsán za řečníka při rokování povšechném.

Es ist Niemand mehu als Redner in der
Generaldebatte vorgemerkt.

Prohlašuji tuto debatu za ukončenu.

Ich erkläre die Generaldebatte für ge-
schlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravo-
dajovi.

Zpravodaj p. posl. Dr. Mattuš: Neho-
dlám trpělivost sl. sněmu podrobiti ještě
další zkoušce a omezím se na několik málo
závěrečných slov. Byloť zajisté v této po-
všechné debatě mnoho i zajímavé i důle-
žité látky podáno sl. sněmu. Já ze všeho
toho dotknu se jen těch věcí. které v ja-
kési souvislosti skutečně jsou s rozpočtem
předloženým.

Pokud se týče prvního pana řečníka,
dra. Grégra, nechci proto ani reagovati na
některá nepřípadná srovnání, kterých užil,
ani nechci přísně zkoumati čísla, s kterými
hodlal opírati důvody svých výroků, jen

na jedno si dovolím poukázati a mám za
to, že v tak důležité věci, při rokování
takovém, které nejen nezůstává ve svých
výsledcích v mezích těchto 4 stěn, nýbrž
zajisté sáhá daleko mimo tuto sněmovnu,
vždycky se odporučuje tenkráte, když ur-
čitá čísla za doklad pravdy se uvádějí,
aby také skutečně pravá byla. Praví-li se
tedy, že na př. tedy království české od-
vádí pro pokladnu státní celých 11,000.000,
a přes to, pozemkové daně a že z té vrací
se zemi jen 33.000 zl. na zemědělské zá-
ležitosti, pak ovšem si alespoň nepředpo-
jatý a poněkud znalý poměrů musí říci a
doznati, že zajisté těchto 11,000.000 zl. po-
zemkové daně neslouží pouze zemědělství,
nýbrž ku povšechným potřebám státním a
že tepy chceme-li na čistou číslici přinésti,
kterou stát vrací zase tomuto království,
musili bychom vypočítati, co stojí politická
správa, finanční zpráva, mnoho-li dává na
všeobecné vyučovací a úřední účele atd. a
zajisté poněkud příznivější by byl pak
poměr ten, než který p. řečník uvedl.

Ovšem byl bych já zajisté poslední,
který by chtěl tvrditi, že říše dává naší
zemi to, co dle poměru břemen, které jí
ukládá, také na tuto zemi náleží. Jsem
přesvědčen, že v mnohém oboru se nečiní
ještě tolik, mnoho-li by se strany státu
naproti této zemi, této pokladně skutečně,
se činiti mělo, a jest to zajisté jednou
z předních úloh tohoto sl. sněmu, aby na
takové nedostatky, na takové nesprávnosti,
kde skutečně se shledají, a ukázal a jest
to zajisté přední úlohou i těch zástupců
tohoto království na jiném místě, aby tam
na to ukázali, aby k tomu pracovali, by
takové nesrovnalosti konečně byly od-
straněny.

Já aspoň, sl. sněm odpustí, že v té
věci také poněkud o vlastní osobě mluvím,
jsem přesvědčen a mám toho zkušenost,
že zástupcové této země v tom ohledu
svou povinnost! až dosud věrně plnili a že
ji také dále věrně plniti budou. (Výborně!)
Z rozpočtu předloženého, z návrhu bud-
žetní komise, seznal sl. sněm, že přední
úlohou budžetní komise bylo, aby břemeno,
které nyní již tíží poplatníky této země,
marně a bez náležité potřeby se nezvyšo-
valo a protož hleděla dle sil svých bud
žetní komise k tomu, aby návrh zemského
výboru, který se zračí v tom, aby vypsána
byla na r. 1888 k uhražení potřeb zem-
ských 37percentní přirážka zemská, aby

tuto přirážku poněkud aspoň mohla zmír-
niti a příznivější návrh sl. sněmu učiniti.
Můžeme snad litovati, že veškeré naše
úsilí nemělo většího úspěchu, než ten, že
toliko o 1 percento navrhujeme přirážku
menší a to ještě takovými úvěrními ope-
racemi, které vylíčeny jsou v povšechné i
podrobné zprávě budžetní komise. Zajisté
jest to, — a páni členové tohoto sl. sněmu
mně to doznají, velmi poučná stránka 43.
našeho rozpočtu, kde již po několik let
budžetní komise připojuje jakýsi přehled
hospodářství zemského od r. 1870, kde
vykazuje, jaké schodky od toho roku až
do posledního návrhu jsme měli, jaké při-
rážky i k fondu zemskému i k vyvazova-
címu jsme vypisovati museli a jest zapo-
třebí jen 2 čísla sl. sněmu v pamět uvésti,
aby se poznalo, jak velká změna se stala
v ohledu finančním v naší zemi, jak o-
hromně přibylo břemen poplatníkům našim.
V r. 1870 byl stanoven schodek i fondu
zemského i vyvazovacího dohromady na
2.700.000 zl. v rovné sumě, na r. 1888 vy-
počítáváme schodek na 10,500.000 zlatých.

V r. 1870 vypsaly se při užší basi po-
platkové přirážky zemské a vyvazovací
16½| perc., na r. 1888 jsme v tom nepří-
znivém položení, že vypsati musíme při-
rážku 36percentní. A protož není divu, že
všichni páni řečníci, kteří účastnili se po-
všechné debaty, na toto velké břemeno si
stěžovali a že jim před oči se staví bu-
doucnosti a že si kladou otázku, jak dlouho
se ta přirážka zemská může zvýšovati, aby
to poplatnictvo naše vůbec ještě sneslo. A
protož jest to zcela přirozené a zároveň
zajímavé a poučné, že první pan řečník
sám odpověděl si na tuto otázku a že sl.
sněmu předkládá myšlénku, jakým způsobem
asi daly by se budoucí velké náklady
uhraditi, aniž by bylo potřeba ukládati
stále a stále těmtéž větší břemena, t. j.
hlavně majitelům realit, a těm, kteří jinak
arci jsou dosti daněmi státními přetíženi.
My všichni to víme, cítíme a jsme pře-
svědčeni, že do nekonečna nemůžeme zvy-
šovati přirážky zemské k přímým daním.
Ovšem nadejde doba, kde hledati budeme
museti pramen.

Avšak otázka, nálezti prameny nové,
to jest prameny takové, kde bychom neu-
kládali zase břemeno na břemeno, to jest
ta veliká otázka budoucnosti, kterou však
dnes a v tomto okamžiku myslím sotva
kdo zodpověděti by dovedl. Řečník p. dr.

Grégr ukázal ku přirážkám v daním ne-
přímým, zejmena k dani potravní.

Ohledně oprávněnosti sl. sněmu, ne-
může býti ani i nejmenší pochybnosti.
Jedná se toliko o vhodnost a v té příči-
ně arci sám uznal, že na př. výnos po-
travní daně z vína a moštu v Čechách jest
tak nepatrný, že přirážka i sebe větší v
tom ohledu, by neměla vlastně veliký u-
žitek.

Ba ani přirážka z masa, kterou já
nemám autoristicky zapsanou před sebou,
— daň jeho obnáší v Čechách něco přes
700.000 zl. — myslím, není tak velikou
basí, abychom mohli najitívní tu spásu,
kterou hledáme. Nesmí se podceňovati tento
moment, že zdražení se této potraviny,
masa, od které konečně očekává se vlastně
fysická sila obyvatelstva, by bylo přece
jenom do jisté míry povážlivá a že by
snad nejvíce tížilo ten kruh obyvatelstva
který uzavřená města jako jest ku př.naše
Praha. Pro nás mají vlastně význam z po-
travní daně jen ony 3 veliké sumy, ony
3 veliké produkce, které celému našemu
hospodářství v Čechách dávají jisty vý-
znam a důležitost, to jest: cukr, pivo a líh.
Ale, panové, na cukr nemůžeme a nemohli
jsme dosud reflektovati proto, poněvadž
spůsob daně potravní byl takový, že s těží
se dala vůbec mysliti jen možnost, uvaliti
nějakou přirážku zemskou na tento druh
daně, neboť nesmíme zapomenouti, že zde
přichází jaksi v účtu restituce, že byly
časy, že nejen docela žádný čistý výtěžek
nedala daň cukerní státu, nýbrž že musil
stát připláceti ještě na větši sumy, které
se co restituce dala těm kterým obchod-
níkům, kteří vyváželi cukr a že by tedy
byl při jakékoliv přirážce, pro zem jen
veliký deficit. Ovšem od té doby, co se
daně kontingentovaly, bylo by možno snad
říci: na ten kontigent se uloží přirážka.
Ale, pánové, při ukládání daní ze spotřeby
jest to právě spotřeba, kterou chceme
stihnouti daní neb přirážkou, avšak kon-
tingentem nijak by se nebyla zasáhla spo-
třeba, nýbrž obchod, bylo by se přitížilo
právě tomu břemenu, na které celé cu-
krovarnictví a následkem toho také veškeré
hospodářství České, tak tuze si stěžovalo, a
byli bychom musili ihned při prvním ro-
kování o věci seznati, že tato přirážka
jest neracionelní, že ji uložiti nemůžeme.

Arci předlohou novou o dani cukerní
se věc poněkud změní, nyní se má teprvé

státi daní cukerní skutečnou, daní ze
spotřeby, a tu jest třeba kalkulovati,
jestliže by se v takovém případě nemohlo
také něco těžiti pro důchod zemský. Po-
kud se týče přirážek k dani z piva, tu
ovšem sám p. Dr. Grégr již naznačil tu
velikou obtíž, která se zde staví v cestu
a to jest ten pivní krejcar, který dnes
ve většině aspoň větších obcí jest jedním
z nejhlavnějších příjmů pro obecní dů-
chody. A pánové vědí dobře — vždyť již
několikráte obrátili se interessenti se svými
žádostmi a stesky na tento sl. sněm, udá-
vajíce, že právě uložení pivního krejcaru
překáži jak průmyslu, tak zejména i ži-
vnosti hostinské a žádali, aby k vůli
tomu usnesl se sl. sněm, že se vícekráte
ukládati nemá.

Zde přicházejí velmi důležité interesy
obecní. Já nemám za to, že by kdykoliv
si. sněm k takovému úsudku dospěl a ta-
kové usnesení učinil a proto také myslím,
že bude to dosti obtížné, abychom nechtíce
produkci a obchod zastihnouti snad něja-
kým velkým břemenem, mohli konsum
piva ještě ve prospěch zemských důchodů
obtížiti, dobře vědouce, že čím více zdra-
žíme pivo, tím více nadháníme tomu, čemu
nechceme, totiž kořalce. A tak nám zbývá
snad jen přirážka k dani ze spotřeby líhu
t. j. kořalky. Nuž, zdali by to bylo vhodné,
o tom dnes nechci rozhodovati. Nechci
upírati, že vůbec diskuse o této věci, že
výklad p. dr. Grégra bude pohnůtkou,
abychom my všichni se obírali jeho my-
šlénkami a abychom dospěli ve prospěch
našich poplatníkův k nějakému výsledku,
dle kterého bychom mohli věnovati ještě
více na potřeby zemské, aniž bychom pří-
liš břemen a zejména menších poplatníkův
ještě zvýšili.

Pan dr. Palacký hlavně obrátil se ku
školám a shledává, že břímě, které národní
školství ukládá zemi, jest přílišné.

Pokud si stěžuje vůbec na to, že ná-
klad na školství rok od roku roste a roste
měrou vzhledem k prostředkům našim pří-
lišnou, musím mu dáti za pravdu; ale
ovšem musím zase ihned doložiti, že vina
z toho nemůže se uvaliti ani na zemský
výbor, ani na zemskou školní radu, ani
na nižší úřady, ani na tento sl. sněm.

My se pohybujeme na jisté určité zá-
konní půdě. Zákon jest základem, jak se
školy zřizují a vydržují; nám nezbývá nic
jiného, nežli abychom zákonu tomu prů-

chod zjednali a pokud zákon ten bude
nezměněn platiti, nebude podle mého ná-
hledu možno, aby se stálému vzrůstu toho
Školního nákladu položila jistá určitá mez.

Ale to jest to, co nám schází; to jest
změna zákonů, která jednak by hověla
principu autonomie zemské a která na
druhé straně by ulevila poplatnictvu aniž
by však nějakým způsobem hleděla ublížiti
všeobecnému vzdělání národa. (Výborně!)

Zdá se na první pohled, že v této
větě jest jakási protiva, antithesa; já my-
slím, že tomu tak není. Já jsem přesvěd-
čen, že dá se vyhověti všem požadavkům
náležitě, aniž by bylo zapotřebí do nedo-
nečna snad zvýšovati náklad, který zde
nás tíží.

Nechtěl bych zajíti do detaillu toho,
co pan dr. Palacký pravil. Já ze svých
vlastních zkušeností dovoluji si jen po-
chybovati o pravosti toho, že by ty tak
zvané aktivní nedoplatky, které vidí, a
které velikou částku, jak se mi zdá přes
900.000 zl. obnášejí, skutečně existovaly.
Možná že se účtují, ale jestli jsou liquidní,
to jest druhá otázka. (Veselosť!)

Pánové, neračte zapomenout, že nej-
větší část těchto nedoplatků není snad
resultát posledních tří let, nýbrž že se
datují od oné doby, kde se školství na zá-
kladě nových zákonů zařizovalo, že jsou
to do jisté míry nedoplatky, že to jsou
jisté nedoplatky, kde alespoň ve velké
části zejména autonomní správa neměla
žádného účastenství v hospodářství škol-
ním a že právě z jistých důvodů dalo by
se z těží dokázati, že vše se dá tak vy-
máhati, jak pan řečník si byl myslil. Bude
zapotřebí, až jestliže ona osnova, kterou
nedávno zemský výbor předložil, stane se
skutkem, aby pak jakási likvidace se pro-
vedla ve všech školních okresích a pak bu-
deme také asi viděti, které z těch nedo-
platků jsou skutečně aktivní a co jako
nedobytná pohledávka se bude museti snad
odepsati.

To asi jest vše, co se svého stano-
viska co spravodaj dovoluji si připome-
nouti k tomu, co bylo řečeno, a jestliže
všichni řečníci se snášeli v tom, že ho-
dlají přistoupiti k pojednání návrhům bud-
žetní komise, jak obsaženy jsou v roz-

dané zprávě, opakaji svůj návrh, aby
slavný sněm k rokování o návrzích těch
přistoupil. (Výborně! Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Předložím
nyní slavnému sněmu otázku, zdali při-
jímá návrhy komise rozpočtové za základ
rokování podrobného.

Ich werde nunmehr dem hohen Hause
die Frage vorlegen, ob dasselbe die Anträge
der Budgetkommission als Grundlage der Spe-
cialdebatte annimmt.

Žádám pány, kteří této otázce při-
svědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage
bejahen, die Land zu erheben.

Jest p ř i j a to.

Es ist angenommen.

čas již tak daleko pokročil, že mám
za to, že bude vhod, bych nyní sezení u-
končil aby pokračovalo ses debatou podrob-
nou zítřejšího dne.

Die Zeit ist bereits soweit Vorgerückt,
daß ich zum Schluße der Sitzung Schreiten
und die Specialdebatte für die morgige Sitzung
verschieben werbe.

Komise pro záležitosti zemědělské
koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Landeskulturkommission hält Sitzung
heute nach der Landtagssitzung.

Die Schulkommission hält Sitzung heute
um 21 7 Uhr Abends.

Komise Školská koná schůzi dnes o
1/2 7 hodině.

Komise pro záležitosti okresní a o-
becní koná schůzi v úterý o 1/2 10 hod.

Die Commission für Bezirks und Ge-
meindeangelegenheiten hält Sitzung morgen
Dienstag um 1/2 10 Uhr.

Příští sezení se bude odbývati zítra
v 1/2 11 hod. a na denní pořádek kladu to-
liko pokračování o druhém čtení zprávy
komise o rozpočtu zemském.

Die nächste Sitzung findet morgen um
11 Uhr Vorm. statt und auf die Tagesord-
nung setze ich lediglich die Fortsetzung der 2.
Lesung des Berichtes der Budgetkommission
über des Landesvoranschlag (Rufe: 1/2 11 Uhr!)

Prosím, byl jsem upozorněn, že jsem
se při určení hodiny zmýlil; hodina jest
jak obyčejně v 11 hodin.

Ich wurde darauf aufmerksam gemacht,
daß ich bei der Verkündigung der morgigen
Sitzung mich versprochen habe; die Stunde
ist morgen, wie gewöhnlich, 11 Uhr.

Prohlašuji schůzi za ukončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

(Schůze skončena o 3. hod. 45 min.
odpol.)

(Schluß der Sitzung um 3 Uhr 40 Min.
Nachm.)

Gustav Ludvík Pabstmann, verifikátor.
Václavík, verifikator.
Němec, verifikator.

Oprava.
Stránka 439, sloupec v pravo, 22.
řádka shora, má státi: 1888 místo 1889.

B e r i ch t ig u n g.
Seite 439, zweite Colonne, 22. Zeile von
oben soll es statt 1889 heißen 1888.