Stenographischer Bericht

über die

XVIII. Sitzung der V. Jahressession des böhm.
Landtages v. Jahre 1883 am 7. Jänner 1888.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der
Oberstlandmarschall Georg Fürft Lobkowicz.

Anwesend: Der Oberstlandmarschall-
Stellvertreter Dr. Heinrich Solc und die be-
schlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excel-
lenj der k. l. Statthalter Dr. Alfred Freiherr
von Kraus, Hofrath Fried. Kmoch und
k. k Statthaltereirath Hejrovsfn.

Stenografická zpráva

o

XVIII. sezení V. zasedání Českého sněmu
z roku 1883. dne 7. ledna 1888.

Předseda: Jebo Jasnost nejvyšší
pan maršálek zemský, Jiří kníže Lob-
kowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího
maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a
poslanci v počtu k platnému usnášení se
dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J.
Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán
Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a
a místodrž. rada Hejrovský.

Inhalt:

Prästdialmittheilungen.

Tagesordnung:

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denní pořádek:

l. Erste Lesung des Landesausschußberichtes, mit
welchem der Entwurf eines Landesgesetzes betreffend die
Errichtung eines Landesschulfondes für bas Königreich
Böhmen dem hohen Landtage vorgelegt wird, L.- Z.
294, Dr.-Nr. XCV.

1. První čtení zprávy zemského výboru,
kterou se slavnému sněmu předkládá osnova
zákona v příčine zřízení zemského fondu škol-
ního pro království České, č. sn. 294, č. t. XCV.

2. Bericht des Landesausschußes über die Gesuche
von einigen Gemeinden um Bewilligung zur Einhebung
von Heiwathstaren, L.-Z. 295, Dr.-Nr. XCVI.

2. Zpráva zemskéko výboru o žádostech
obcí za povolení k vybírání poplatků domov-
ských, č. sn. 295, č. t. XCVI.

3. Zweite Lesung des Berichtes der Commis-
sion für Angelegenheiten der Zwangsarbeitshäuser
betreffend die Reform der Landeskorrektionsanstalt, den
Bau einer Zwangsarbeitsanstalt für erwachsene und
einer Anstalt für jugenbliche Corrigenden, L.-Z. 227,
Dr.-N. LXI.

3. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti donucovacích pracoven v příčine reformy
káznice zemské stavby donucovací pracovny
pro kárance dorosté a ústavu pro kárance mla-
distvé, č. sn. 227, c. t. LXI.

4. Zweite Lesung des Berichtes der Commision für
Sanitätsangelegenheiten über die Durchführung der
Landtagsbeschlüsse betreffend die Regelung der Siechen-
pflege in Bőhmen, L. - Z. 267, Dr-= Nr. LXXXIII.

4. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zdravotnictví o provedení sněmovních u-
sneseni v příčine upravení chorobnictví v krá-
lovství Českém, č. sn. 267, c. t. LXXXIII.

Interpellation des Abg. Dr. Engel und Genossen.
Antrag des Abg. Dr. Fáček und Genossen.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 Min.

Interpelace posl. dr. Engla a soudr.
Návrh posl. dr. Fáčka a soudr.

Sezení počalo o 11, hod. 25 min.

Oberstlandmarschall: Ich eröffne die
Sitzung.

Zahajuji schůzi.

Das Geschäftsprotokoll der 15. Landtags-
sitzung vom 21. Dezember 1887 ist in der
vorgeshrieben zeit zur Einsicht aufgelegt
gewesen.

Jednací protokol 15. sezení ze dne
21. prosince 1887 byl po předepsanou dobu
k nahlédnutí vyložen. Činím dotaz, zdali
někdo proti znění tohoto protokolu činí
námitky.

Ich stelle die Anfrage, ob jemand gegen
den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwen-
dung erhebt?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji tento
protokol za schválen.

Ich erkläre dieses Protokoll für agnos-
cirt.

Volba devíti členné komise pro zemský
pojišťovací fond, která byla vykonána ná-
sledkem usnesení sl. sněmu ze dne 5. t. m.,
měla výsledek tento:

v kurii velkých statků odevzdáno 35
lístků hlasovacích a byli zvoleni p. posl.
Karel hr. Buquoy, JUDr. Schmied a hrabě
Wratislav-Dirna, každý 85 hlasy;

v kurii měst a průmyslových míst
odevzdáno 25 lístků hlasovacích a zvoleni
byli pp. posl. Nekvasil, dr. Krofta a Bro-
movský, každý z nich 25 hlasy;

v kurii obcí venkovskych odevzdáno
bylo 25 lístků hlasovacích. Byli zvoleni
pp. posl. dr. Rieger, Adámek a Hevera.
každý z nich 25 hlasy. Komise se ihned
ustavila a zvolila za předsedu p. hr Karla
Buquoy, za náměstka predsedy pana dr.
Riegra a za zapisovatele p. Heveru.

Die zufolge Landtagsbeschlußes vom 5.
dieses Monates vorgenommene Wahl der aus
neun Mitgliedern bestehenden Commission für
den Landesversicherungsfond hatte folgendes
Ergebnis:

In der Curie des Großgrundbesitzes wur-
den bei Abgabe von 35 Stimmzetteln mit je
35 Stimmen gewählt die Herren Abgeordneten
Karl Grof Buquoy, Dr. Schmidt und Graf
Wratislav-Dirna.

In der Curie der Städte und Indu-
strialorte wurden 25 Stimmzettel abgegeben
und es erscheinen die Herren Abgeordneten
Nekvasil, Dr. Krofta und Bromovský mit je
26 Stimmen gewählt.

In der Curie der Landgemeinden wurden
bei Abgabe von 25 Stimmzetteln mit je 25

Stimmen gewählt die Herren Abgeordneten
Dr. Rieger, Adámek und Hevera.

Die Commission constituirte sich sofort
und wählte zum Obmann den Herrn Grafen
Buquoy, zum Obmaunstellvertreter den Abg.
Dr. Rieger, zum Schriftführer den Abgeord.
Hevera.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzuthei-
len, welche Gegenstände im Druck vertheilt
worden sind.

Žadám, by slav. sněmu bylo sděleno,
které spisy byly tiskem rozdány.

Landtagssekretär Höhm: Im Drucke wur-
den vertheilt:

L.-Z. 296, Dr.-Nr. XCVII. Bericht der
Budget-Commission über die Landesrechnung
für das Jahr 1886.

Dann der stenographische Bericht der 17.
Sitzung.

Tiskem bylo rozdáno:

č. sn. 296, č. t. XCVII. Zpráva ko-
mise rozpočtové o zemském účtu na rok
1886.

Pak stenografická zpráva o 17. sezení.

Nejv. marš. zemský: Žádám, by slav.
sněmu bylo sděleno, které zprávy byly ex
praesidio' komisi m přikázány.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzuthei-
len, welche Gegenstände ex praesidio den
Commissionen zugewiesen Worden find.

Sněm. sekr. Höhm: Ex praesidio bylo
přikázano a to komisi rozpočtové:

č. sn. 298. Zpráva výboru zemského,
kterouž se žádá o schválení prodeje zem-
ským statkům na řece Vltavě mezi Pod-
babou a Podhoří příslušícího práva pří-
vozního, pak domku č. pop. 30. v Troji a
některých pozemků v,

č. sn. 302. Zpráva zemského výboru
o poskytnutí subvence zemské obchodním
akademiím v Praze a Chrudimi a obchod-
ním školám v Plzni a Ústí n. L.

Pak komisi pro okresní a obecní zá-
ležitosti:

č. sn. 297. Zpráva zemského výboru
o žádosti městské obce Král. Vinohrad, za
povolení k vybírání poplatku za vpuštění
stok domovních do obecních stok uličních,

č. sn. 299. Zpráva zemského výboru
o petici městského zastupitelstva Toužím-
ského a 22 obcí sousedních za zřízení o-
kresního soudu v Toužími.

Ex praesidio wurden zugewiesen, und
zwar der Budgetkommission:

L.-Z. 298. Bericht des Landesausschußes,
mit welchem um Genehmigung des Abverkau=
fes des des Landesgütern auf ber Moldau
zwischen Podbaba und Podhoř zustehenden
Ueberfuhrrechtes, bann des Häuschens NC
30 in Troja und einiger Grundstücke gebeten
wird.

L.-Z. 302. Bericht des Landesausschußes
betreffend die Subventionirung der Handels-
Akademie in Prag und in Chrudim und der
Handelsschulen in Pilsen und Aussig a. E.

Der Commission für Bezirks- und Ge-
meindeangelegenheiten:

L.-Z 297. Bericht des Landesausschußes
ü6er das Gesuch der Gemeinde königl. Wein-
berge um Bewilligung zur Einhebung einer
Abgabe für die Einmündung ber Hauskanäle
in die Gemeindehauptkanäle.

L-Z. 299. Bericht des Landesausschußes
über die Petition ber Stadtvertretung Theu=
fing und 22 umliegender Gemeinben um Er=
richtung eines Bezirksgerichtes in Theusing.

Nejv maršálek zemský: Žádám, by
slav. sněmu byly sděleny došlé petice.

Ich ersuche, dem hohen Haufe die einge=
laufenen Petitionen mitzutheilen.

Sněm aktuar dr. Franta (čte): Petice
dne 5. a 6. ledna 18 8:

Petitionen vom 5. und 6. Januar 1888.

č. 391. Posl. p. Hevera s peticí okr.
výb. v Poděbradech za upravení služeb-
ního poměru samosprávných úředníků,

6. 392. Posl.p. Zeithammer s peticí
obec. výb. města Žižkova za zrušení škol-
ného na obec a měšť. školách,

6. 393. Posl. p. dr. Herold s pet. spo-
lečenstva zahradníků pražských v příčině
změny živnostenského řádu,

ě. 394. Posl. p. Teklý s peticí učitelů
zimních škol hospodářských za vřadění
jich do statu učitelů škol hospodářských,

č. 395. Posl. p. dr. Trojan s pet. okr.
zastup. v Křivoklátě za vymožení, aby se
se splácením státních záloh v roku 1872
obcím a okresům poskytnutých až do vy-
řízení podané petice na říšské radě po-
sečkalo,

č. 396. Posl. p. dr. Šolc s peticí spo-
lečenstva krejčí Staro- a Novoměstských
a Malostranských v Praze v příčině do-
dávek oděvu pro c. k. vojsko.

Nejv. maršálek zem.: Dotyčné petice
budou přikázány komisím dle toho, jak
jejich obsah toho vyžaduje.

Ich werde die betreffenden Petitionen an
diejenigen Commiffionen verweisen, welchen
diefelben nach ihrem Inhalte zuzuweisen eu find.

Prohlašuji, že sl. sněm jest způsobilý
k uzavírání.

Ich erkläre das hohe Haus für beschluß-
fähigl.                                         . . ..

Pan posl. Nedvídek zaslal žádost za
dovolenou; žádám, by tato žádost byla
přečtena.

Sněm. sekr. Höhm (čte): Vaše Jasnosti!
Onemocněl jsem těžkým očním neduhem,
tak že další seděni na sněmu království
Českého tohoto měsíce více účastniti se
nemohu a prosím o omluvenou a dovolenou
na zbývající konec sněmovního zasedáni.

Zároveň skládám také úřad verifika-
tora na dobu tuto.

Jan Nedvídek. V Táboře 6. ledna
1888.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abg.
Nedwidek ersucht um einen Urlaub für die
Dauer der Session.

Pan posl. Nedvídek žádá, by mu byla
povolena dovolená po čas zasedání sně-
movního. Dám o té žádosti hlasovati.

Ich werbe dieses Urlaubsgesuch zur Ab-
stimmung bringen und ersuche die Herren,
welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu
erbeben.

Žádám pány, kteří povoluji dovolenou,
by vyzdvihli ruku.
Jest povolena.

Der Urlaub ist bewilligt.

Pan posl dr. Jireček obdržel dne 25.
listopadu minulého roku 5-nedělni dovo-
lenou. Nyní dopisem, kterým se na mé
obrátil, ohlásil, že pro další trvání jeho
choroby ještě mu není možno dostaviti se
k zasedání sněmu.

Der Herr Abgeordnete Jireček hat unter
dem 25. November einen fünfwöchentlichen
Urlaub erhalten. Derselbe hat mir in einem
Schreiben angezeigt, daß er mit Rückficht auf
feine andauernde Krankheit nicht im Stande
ist, sich gegenwärtig noch an den Berathungen
de» Landtages zu betheiligen.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

První předmět denního pořádku jest
první čtení zprávy výboru zemského,
kterou se slavnému sněmu předkládá
osnova zákona v příčině zřízení zem-
ského fondu školního pro království
České.

Der erste Gegenstand der Tagesordnung
ist die erste Lesung des Landesausschuß-
Berichtes, mit welchem der Entwurf eines
Landesgesetzes betreffend die Errichtung
eines Landesschulfondes für das König-
reich Böhmen dem hohen Landtage vor-
gelegt wird.

Zpravodajem jest přísedící zemského
výboru p. prof. Kvíčala.

Posl. prof. Kvíčala: Slavný sněme!
Zemský výbor předkládá sl. sněmu osnovu
zákona o zřízení zem. školního fondu pro
království České. Jest to zákon velmi dů-
ležitý; zákon, kterým neblahým a neutě-
šeným poměrům nynějším, jež panují
v účetnictví národního školství; má býti
učiněna přítrž.

Zemský výbor poznal a přesvědčil se,
že dosavadní účetnictví národního školství
jest nedostatečné a těžce to nese zemský
výbor, že vznikly u okresních školních
pokladen tak velké aktivní nedoplatky,
jaké dle výkazu ještě i nyní u těchto po-
kladen jsou. Země přispívá na školství
obecné velikou sumou; na rok 1888 prae-
liminován jest zemský příspěvek sumou
převyšující 5,000.000 zl., v čemž příspěvek
zemský na řádný náklad sumou 4,200.000
zlatých obsažen jest; ostatní pak mimo-
řádný náklad jest příspěvek zemský na
učitelský pensijní fond 450.000 zl., náklad
na vyučování náboženství navržen sumou
200.000 zl., dotace na subvence na stavby
škol sumou 140.000 zl. atd. Celý zemský
příspěvek, jak jsem pravil, praeliminován
jest na rok 1888 sumou 5,000.000 zlatých
převyšující. I jest zajisté spravedlivo, aby
země, která takové oběti podstupuje pro
školství národní, měla příležitost důkladně
zkoumati a kontrolovati, jak prostředků
zemských na školství národní povolených
bylo užito.

Zemský výbor již ve své zprávě o
stavu školství na r. 1884 uznal potřebu
uvažovati o tom, není-li žádoucno, aby
účetnictví národního školství přenešeno
bylo na zemský výbor. Zemský výbor za-
jisté v mezích své působnosti — a kladu
zvláštní důraz na tato slova — v mezích

své působnosti učinil vše, co možno bylo,
aby pořádek zjednán byl. Přípisy, kteréž
zemský výbor školním úřadům, zejména
c. k. školní radě v příčině aktivních ne-
doplatků, v příčině interkalárních nedo-
platků, v příčině účetnictví národního škol-
ství vůbec zadal, zejména během posled-
ních čtyr roků, tyto přípisy tvoří takřka
celou literaturu úřední.

Svědčilo by to o úplné neznalosti věcí,
kdyby snad výčitka měla býti činěna zem-
skému výboru, že v této příčině povinnost
svou nekonal.

Zemský výbor konal svou povinnost
v mezích své působnosti. Přičiněním zem-
ského výboru také byly docíleny výsledky
dosti značné; např. aktivní nedoplatky
během posledních čtyr let zmenšily se o
jakous sumu ne nepatrnou — zemský vý-
bor ovšem praví o sumu ještě nedosta-
tečnou — aktivní nedoplatky totiž, které
obnášely koncem roku 1882 1,273.799 zl.,
obnášely koncem r. 1886 903.452 zl. Jest
to tedy ovšem zmenšení dosti značné,
avšak jestě nedostatečné.

Co se interkalárních nedoplatků týká,
tu může zemský výbor říci, že právě jeho
stálým naléháním a přičiněním se stalo,
že tyto interkalární nedoplatky nyní na
velmi skrovnou sumu již jsou zmenšeny.
číslice to dokáží. Tyto interkalární nedo-
platky r. 1882 činily 456.419 zl. a r. 1886
jenom 38.657 zl., zmenšily se tedy během
těchto málo let tyto interkalární nedo-
platky, které z všech předcházejících let
nedbalostí a nepořádkem, který tehdáž pa-
noval, nastaly, o sumu více než 400.000 zl.
obnášející. Co se nedoplatků školného týká,
také docíleny byly výsledky jakési, kteréž
při spravedlivém uvažování obmezené kom-
petence zemského výboru, při spravedlivém
uvažování poměrů nynějších budou uznány
za dosti značné.

Nedoplatky školného koncem roku
1884 obnášely 783.027 zl., koncem roku
1886 — zemský výbor má výkazy jenom
o této době —631.160 zl., avšak, jak jsem
již pravil, zemský výbor sám uznává tyto
výsledky ještě za nedostatečné a usiluje
o to, aby úplný pořádek byl zaveden.

Původně pomýšlel zemský výbor jenom
na to, aby účetnictví národního školství
přeneseno bylo na zemi. Jak známo, má
se věc takto: Podle zákona nyní platného
náleží vlastně účetnictví národního školství
okresním školním radám, avšak okresní

školní rady nemohly vyhověti úkolu, který
byl na ně vložen a žádaly převelikou vět-
šinou, aby účetnictví to bylo jim odňato.
Stalo se pak, že ministerstvo vyučování
ve srozumění s ministerstvem vnitřních
záležitostí, s ministerstvem financí a nej-
vyšším účetním dvorem svolilo k tomu,
aby vedení účtů o hospodářství těch o-
kresních fondů školních v Čechách jmé-
nem oněch okresních školních rad, které
k tomu svolily, obstarávalo účetní oddě-
leni c. k. místodržitelství podle předlože-
ného programu a za poměrný příspěvek,
jenž se má opatřiti z renumerace udělené
účet vedoucím při okresních fondech škol-
ních. To také uvedeno ve skutek a tento
stav trvá nyní posud. Účetnictví národ-
ního školství nalezá se posud u účetního
oddělení c. k. místodržitelství. Avšak po-
měry nynější, jak zemský výbor obšírně
vyložil ve své zprávě, podané již roku
1885, jsou velmi neblahé a nemohou býti
již déle udrženy.

Zemský výbor ve zprávě zmíněné z
r. 1885 hlavní závady a nedostatky, které
se při nynějších poměrech naskytují, vy-
ložil a položil zejména na to důraz, že
jest povinností okresních školních rad o
to pečovati, aby vlastní příjmy školních
okresů, školné totiž a jiné příjmy, na zá-
kladě kterých se rozpočet sestavuje, v pravý
čas docházely.

Zemský výbor také tehdáž důrazně
podotkl, že jest to vzájemnou závaznou
povinností, jak fondu zemského, tak také
okresů školních, a že školní úřady povin-
nosti té přesně dostáti mají, aby okresní
školní pokladny nepřestávaly býti k pla-
cení neschopnými a nespůsobilýmí. To jest
bohužel jeden z nejobyčejnějších případů,
že přemnohé okresní školní pokladny, jimž
zemský příspěvek připadající na ně podle
měsíčních lhůt vždy řádně se poukazuje,
přece nebyly by s to, aby učitelům dne
4. každého měsíce služné řádně vyplácely.
I stává se, že nesčíslné žádosti od okres-
ních školních rad přicházejí, aby antici-
pace měsíčních příspěvků později teprve
splatných byla již povolena a když pak
to dojde povolováním těchto anticipací
až na poslední měsíc — na měsíc prosinec,
tu musí se povoliti okresním školním po-
kladnám, aby mohlo býti služné učitelům
vyplaceno, záloha, záloha ze zemského fondu,
kterážto záloha má býti splacena téhož
roku a nestane-li se to, tedy odrazí se tato

záloha od zemského příspěvku na příští
rok. Ale právě poněvadž se okresním
školním pokladnám tato záloha — jim
dříve poskytnutá — sraziti musí, tedy
zase ten nový příspěvek zemský, který
jest na příští rok povolen, nedostačuje a
trvá tato kalamita stále dále.

Dovoluji sobě poukázati na zprávu
zemského výboru z roku 1885 a podotýkám
jenom dále to ještě, že zemský výbor bě-
hem dlouhého jednání, kteréž v této zá-
ležitosti bylo vedeno s c. k. zemskou školní
radou, původní stanovisko své změnil a že
v této záležitosti postoupil poněkud dále
než původně bylo míněno. Původně zem-
ský výbor o to usiloval, aby účetnictví
školství národního bylo od země převzato,
avšak zemský výbor se přesvědčil, že by
toto opatření nedostačovalo, že by ty ka-
lamity, které nyní panují, nebyly docela
odstraněny, kdyby měly nynější okresní
školní fondy dále trvati.

Byly také činěny se strany vlády ná-
mitky proti původní myšlénce, a zemský
výbor přišel k tomu přesvědčení, že třeba
navrhnouti zřízeni zvláštního zemského
školního fondu, při čemž by pak zpráva
tohoto fondu, kontrolování účetnictví a tak
dále eo ipso připadly zemskému výboru
proti tomu také vláda žádných námitek
nečinila.

Zemsky výbor vypracoval osnovu zá-
kona o zřízení zemského školního fondu
a tato osnova zákona byla předmětem
opětných porad enketních, kteréž odbý-
vány byly pod prostřednictvím Jeho Ex-
celence pana místodržitele u c. k. místo-
držitelství.

Postup tohoto vyjednávání jest v ny-
nější zprávě, kterou zemský výbor před-
kládá, vyložen. Podotýkám jenom, že Jeho
Excelence se zvláštní ochotou a horlivosti
těchto porad se súčastnil a ke zdárnému
prospěchu jich nemálo přispěl.

Stala se mezi c. k. vládou a zemským
výborem shoda téměř úplná, pravím, té-
měř úplná, poněvadž zejména v jedné zá-
ležitosti, v jedné věci důležité, jak zemský
výbor ve své zprávě podotkl, jest ještě
sice rozdílnost mínění, avšak zemský vý-
bor doufá, že ta stilisace, kterou on v o-
snově zákona navrhuje, skutečným, opráv-
něným požadavkům plnou měrou vyhovuje.

Tato diference týká se § 11. osnovy
zákona a sice tohoto ustanoveni:

V třetím odstavci obsaženo jest usta-

novení: "Školním úřadům přísluší právo
povolovati a poukazovati platy v mezích
ročního rozpočtu zemským sněmem usta-
noveného a v mezích zákonem vytčených.
Zemský výbor doufá, že při rokování
o této osnově zákona, kteráž bude v ko-
misi rozpočtové provedena, c. k. vláda ne-
bude činiti žádných námitek proti stilisaci
této, kteráž se nalezá v zákonu štyrském
sancionována, kteráž podobným způsobem
nalezá se v 6 jiných zemských zákonech,
jak zemský výbor ve své zprávě podotkl.

Dovoluji si ještě dvě poznámky na
konci připojiti.

Jest známo, že některé Školní okresy
mají vzhledem k první konkurenční peri-
odě od roku 1870 do r. 1873 jakési po-
hledávky.

Tato záležitost, která jest velmi ob-
tížná a velmi spletitá, nemohla bohužel
posud přivedena býti k řádnému vyřízení
avšak míním, že právě nyní, poněvadž
jedná se o zřízení zemského školního fondu
a podle §. 17. osnovy zákona, mají, jak-
mile se zřídí zemský fond školní, aktiva
i passiva přejíti na zemský fond, jest
svrchovaná toho potřeba, aby s největším
urychlením tato záležitost byla ještě
během tohoto roku vyřízena, a doufám, že
nebude nemožno aspoň u některých okresů
Školních, kde dle mého mínění, pokud
jsem informován, — nepatří to totiž do
oboru úřední mé činnosti a musel jsem
jen soukromých informací o tom na-
byti — bude možno v této věci ještě
během tohoto roku pořádek zavésti, tak že
ty pohledávky oprávněné a odůvodněné,
které mají školní okresy z prvního kon-
kurenčního období, mohou jim býti v
tomto roce vráceny tak, jak jim náleží.

V jednom školním okresu jest tato
věc provedena, bohužel, jen v jednom
školním okresu, totiž v Ašském školním
okresu, a právě toto faktum, že posud po
tolika letech po 16 neb 15 letech nemohl
býti pořádek žádoucí zjednán, svědčí jednak
o veliké nesnadnosti tohoto úkolu, jednak
snad také o tom, že nebylo posud s do-
statečnou důrazností a s dostatečnou hor-
livostí a dbalostí v této věci pracováno.

Druhá poznámka, kterouž ještě na
konci tohoto uvedeného výkladu činím,
týká se taká §.17. a sice právě toto
ustanovení, že jakmile zemský fond školní
se zařídí, aktiva i passiva přejdou na
tento zemský fond školní.

Zemský výbor bude míti pak tu po-
vinnost, aby se postaral o vymáhání
aktivních nedoplatků a zemský výbor
bude pak míti přímý vliv na vymáhání
těchto aktivních nedoplatků a já doufám,
že se podaří zemskému výboru, kdyby
zákon tento byl uskutečněn, vykonati to,
co se posud vykonati nepodařilo.

Omezuji se zatím na tento výklad a
podotýkám jenom ještě, že dle návrhu
zemského výboru má tato osnova zákona
býti odkázána komisi rozpočtové.

Zemský výbor bohužel teprvé nyní
mohl tuto osnovu zákona předložiti, po-
něvadž vyjednávání s c. k. vládou po
dlouhou dobu trvalo a poslední usnesení,
kteréž zemský výbor v této záležitosti
vzhledem ku sdělení od vlády učiněnému
učinil, bylo ze dne 28. prosince předešlého
roku.

Jest tedy z toho patrno, že v skutku
nemohla tato osnova zákona dříve býti
předložena, než se to nyní děje.

Zemský výbor však doufá, že roz-
počtová komise, kteráž s takovou úsilov-
ností a horlivostí úkoly své plní, vzdor
krátké době, kteráž jí vyměřena jest, do-
stojí tomuto úkolu.

I navrhuje tedy zemský výbor:

Slavný sněme, račiž schváliti přilože-
nou osnovu zákona v příčině zřízení
zemského fondu školního pro království
české. V ohledu formálním činí se návrh,
aby byla záležitost tato odkázána komisi
rozpočtové, aby ji prozkoumala a návrh
podala.

Hoher Landtag! Der Landesausschuß hat
sowohl in feinem Berichte vom Jahre 1885

als auch in dem jetzt Vorgelegten Berichte die
Angelegenheit, um die es sich handelt, nämlich
die Errichtung eines Landesschulfondes für das
Königreich Böhmen in eingehender und aus-
fűhrlicher Weife erörtert.

Der Landesausschuß legt in seinem ge-
genwärtig vorliegendem Berichte die Vortheile
bar, welche aus der Errichtung eines Landes-
sfchulfondes resultieren würden. Der Landes-
ausschuß legt dar, daß die Herstellung der so
erwünschten und nothwendigen Ordnung beim
Rechnungswesen des Volksschulwesens nur auf
diese Weife endlich erzielt Werden kann.

Der Landesausschuß motiviert auch, soweit
es ihm nothwendig erschien, die einzelnen ge-
setzlichen Bestimmungen dieses Vorgeschlagenen
Gesetzentwurfes und er galangt am Schlusse
zu folgenden Anträgen.

Der hohe Landtag geruhe den zuíiegen=
den Gesetzentwurf iiber die Bildung eines Lan=
desschulfondes für das Rönigreich Böhmen zu
genehmigen.

In formaler Hinsicht wird beantragt, es
möge diese Angelegenheit der Budgetkommission
zur Borberathung und Antragstellung zuge-
wiesen werden.

Nejv. maršálek zemský : Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Zemský výbor navrhuje: by tato před-
loha byla přikázána rozpočtové komisi.

Der Landesausschuß beantragt, baß die
Vorlage an dix Budgetkommission gewiesen
werbe.

Ich exsuche die Herren, welche diesem
Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Es ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord=
nung ist der Bericht des Landesausschußes
über die Gesuche von einigen Gemeiuden
um Bewilligung zur Einhebung von Hei=
matstaxen.

Příští předmět denního pořádku jest
zpráva výboru zemského o žádostech
obcí za povolení k vybírání poplatků
domovských.
Zpravodajem jest pan dr. Škarda.

Zpravodaj dr. Škarda: Slavný sněme!
Průběhem lonského roku podalo několik
obcí zemskému výboru žádost, aby bylo
jim vymoženo právo, vybírati zvláštní po-
platky za udělení příslušnosti obecní. Zem-
ský výbor, kdykoliv v těch žádostech ne-
bylo zcela vyhověno předpisům zákona,
vrátil žádosti takové k doplnění a nyní
dovoluje si žádosti úplně instruované před-
ložiti s návrhem, aby sl. sněm usnesl se
o dotýčném zákoně. O podobných záleži-
tostech bylo opětně jednáno v sl. sněmu
a několikráte již sl. sněm na tom se usnesl,
by o zprávě zemského výboru ihned při-
kročilo se k druhému čtení. Já si i dnes
dovoluji učiniti jménem zemského výboru
tento formální navrh, aby sl. sněm o zprávě
této ihned přikročil k 2. čtení.

Ich stelle namens des Landesausschußes
den formalen Antrag, es möge der hohe Land=

tag, wie in feinem Berichte erwähnt, rücksichtlich
ber Einhebung ber Heimatstaxe in einigen Ge=
meinden gleich zur zweieen Lesung Schreiten.

Nejv. maršálek zemský: Pan zpravodaj
činí jmenem zemského výboru návrh, by
se ihned přistoupilo k druhému čtení této
předlohy.

Der Herr Berichterstatter stellt den An=
Antrag, das hohe Haus möge sofort in die
zweite Lesung des vorliegenden Landesaus=
scbußberichtes eingehen.

Dám o tomto návrhu hlasovati.

Ich werbe diesen Antrag zur Absttinmung
bringen und exsuche die Herren, welche
diesem Antrage zustimmen, die Hand zuerheben.

Žádám pany, kteří souhlasí s tímto
formální návrhem, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Es ist angenommen.

Následkem toho žádám p. zpravodaje,
by ihned přistoupil k pojednání.

Zpravodaj dr. Škarda: Po úvodu oby-
čejném při každém zákonu navrhuje se,
aby směly následující obce vybírati po-
platky.

Nejv. maršálek zemský. Dovoluji si
poznámku, že tento zákon, jak jest navr-
žen, pozůstává sice z více odstavců, že
však asi nebude zapotřebí, by se o něm
rokovalo v rokováni povšechném a v ro-
kování podrobném, nýbrž p. zpravodaj
bude tak laskav a přečte jednotlivé od-
stavce a pakli proti žádnému odstavci se
nestane námitky, prohlásím jej za přijatý.

Sich t)alte dafür, daß obwohl das vorlie-
gende Geseß aus mehreren Punkten besteth,
Dennoch dasselbe so geartet ist, daß eine eigent=
liche General= und Spezialdebatte nicht noth-
wendig erscheint. Ich ersuche daher den Hernn
Berichterstatter, die einzelnen Absätze nämlich
für jede einzelne Gemeinde vorzulesen und wenn
gegen dieselben keine Einwendung et hoben wird.
So werbe ich den betreffenden Punkt als an-
genommen betrachten.

Zpravodaj dr. Škarda: Navrhuje se
aby mohly vybírati:

1. Obec Domoradice   (okres   Vysoké
Mýto) od osob

v I. sboru volicím   ...    15 zl.

v II. "          ,       . . .    10 zl.

v III. "          "       . . . 6 zl.

Es wird beantragt, daß nachstende Hei-
matstaren eingehohen werden:

1. Gemeinde Domoraditz (Bezirk Hohen-
mauth) von Personen

im I. Wahlkörper.....15 fl.

"II. .......10 fl.

" III. .....5 fl.

2. Obec Tržek v okresu Litomyšlském
od osob

v I. sboru volicím ... 40 zl.
v II. "          .....25 zl.

2. Gemeinde Tržek (Bezirk Leitomischl)
von Personen

im I. Wahlkörper.....40 fl.

" II. "           .....25 fl.

3. Obec Litomyšle (téhož okresu) od
osob

v I. sboru volicím . . . 40 zl.
v II. "          " ... 30 zl.

v III. "          " . . . 20 zl.

3. Gemeinde Leitomischl (bestelben Be-
zirkes) von Personen
im I. Wahlkörper .... 40 fl.
" II. "               .... 30 fl.

" III.                       .... 20 fl.

4. Obec Janské Lázně v okresu Ma-
rešovském od osob

v I. sboru volicím ... 50 zl.
v II. "          " ... 30. zl.

v III. "          " . . . 20 zl.

4. Gemeinde Johanisbad (Bezirk Mar-
schendorf) von Personen
im I. Wahlkörper .... 50 fl.
" . II "               .... 30 fl.

" III. "               .... 20 fl.

5. Obec Pšoves v okresu Libáňském
od osob

v I. sboru volicím ... 30 zl.
v II. "          " ... 20 zl.

v III. "          " ... 10 zl.

5. Gemeinde Pschowes (Bezirk Libáň) von
Personen

im I. Wahlkörper .... 30 fl.
" II "             .... 20 fl.

" III. "          .... 10 fl.

6.' Obec Mšeno v okresu Mělnickém
od osob

v I. sboru volicím. . . 70. zl.
v II. "         " ... 50 zl.

v III "         " ... 30 zl.

6. Gemeinde Mscheno (Bezirk Melnik) von
Personen
im I. Wahlkőrper .... 70 fl.
" II "              .... 50 fl.

" III "              .... 30 fl.

7. Obec Záhornice v okresu Králové-
Městeckém od osob

v I. sboru volicím ... 30 zl.
v II. "          " .... 20 zl.

v III. "          " . . . 10 zl.

7. Gemeinde Zahornitz (Bez. Königstadtl)
von Personen
im I. Wahlkörper .... 30 fl.
" II "              .... 20 fl.

" III. "               .... 10 fl.

8. Obec Nové Hrady v okresu Vysoko-
Mýtském od osob

v I. sboru volicím ... 40 zl.
v II. "          " . . . 25 zl.

v III. "          " ... 15 zl.

8. Gemeinde Neuschloß (Bezirk Hohen-
mauth) von Personen
im I. Wahlkörper .... 40 fl.
" II. "              .... 25 fl.

" III. "               .... 15 fl.

9. Obec Milešov v okresu Lovosickém
od osob

v I. sboru volicím ... 35 zl.
v II. "          " ... 25 zl.

v III. "          " . . . 15 zl.

9. Gemeinde Milleschau (Bezirk Lobositz)
von Personen
im I. Wahlkörper .... 35 fl.
" II. "              .... 25 fl.

". III. "               .... 15 fl.

10. Obec Přečaply v okresu Chomu-
tovském od osob

v I. sboru volicím . . . 100 zl.
v II. "          "-.. 75 zl.

v III. "          " . . . 50 zl.

10. Gemeinde Pritschapl (Bez. Komotau)
von Personen
im I. Wahlkőrper .... 100 fl.
"II. "              .... 75 fl.

" III. "               .... 50 fl.

11. Obec Benešov v okresu Semilskem
od každé osoby......30 zl.

11. Gemeinde Beneschau (Bezirk Semil)
Von jeder Person......30 fl.

12. Obec Orlice Horní v okresu Krá-
lickém od osob

v I. sboru volicím ... 15 zl.
v II. "          " ... 10 zl.

v III. "          " . . . 5 zl.

12. Gemeinde Ober=Orlitz (Bezirk Grulich)
von Personen
im I. Wahlkörper .... 15 fl.
"II "              .... 10 fl.

«III "              . . . . 5 fl.

13. Obec Lobkovice v okresu Bran-
dýském n. L. od osob

v I. sboru volicím . . . 60 zl.
v II. "          " . . . 30 zl.

v III. -          " ... 15 zl.

13. Gemeinde Lobkowitz (Bezirt Brandeis
an der Elbe) von Personen
im I. Wahlkörper .... 60 fl.

" II. "              .... 30 fl.

". III "               .... 15 fl.

Úvod zákona jest tento:

Zákon, daný dne . . . ., kterým po-
voluje se některým obcím, aby vybíraly
poplatky za propůjčení práva domovského.

K návrhu sněmu Mého království če-
ského vidí se Mi povoliti, aby následující
obce vybíraly poplatky za propůjčení práva
domovského.

Gesetz vom . . . womit einigen Gemein-
den die Einhebung Von Taxen für die Ver-
leihung des Heimatsrechtes bewilligt wird.

Ueber Antrag des Landtages Meines
Königreiches Böhmen finde Ich nachstehenden
Gemeinden die Bewilligung zur Einhebung
von Taxen für die Verleihung des Heimats-
rechtes zu ertheilen:

Nejv. maršálek zemský:

Dám hlasovati o tom, zdali sl. sněm
přijímá tento zákon jak byl přečten.

SIch werde die Frage zur Abstimmung
bringen, ob das hohe Haus das Gesetz, sowie
dasselbe beriefen worden ist, annimmt.

Žádám pány, kteří tento zákon přijí-
mají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche das Gesetz
annehmen, die Hand zu erheben.

Zákon jest právoplatně p řij at.

das Gesetz ist endgiltig angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti donucovacích pracoven v příčině
reformy káznice zemské, stavby do-
nucovací pracovny pro kárance do-
rostlé a ústavu pro kárance mladistvé.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für Angelegenheiten der
Zwangsarbeitshäufer betreffend die Reform
der Landeskorrektionsanstalt, den Bau
einer Zwangsarbeitsanstalt für erwachsene
und einer Anstalt für jugendliche Corri-
genden.

Zpravodajem jest pan posl. Hevera.

Jelikož návrhy, které komise v této
otázce podaly, pozůstávají z více části,

zařídím při této předloze napřed rokování
povšechné a pak rokování podrobné.

Nachdem die Anträge, welche die Comm
mission gestellt hat, aus mehreren Teilen be-
stehen, werde ich bei dieser Vorlage eine Ge-
neraldebatte und eine Spezialdebatte vorneh-
men lassen.

Dávám slovo panu zpravodaji k úvodu.

Posl. pan Hevera. Slavný sněme! Po
dlouhá leta ozývaly se hlasy z lůna oby-
vatelstva našeho pilného i dělného, aby
zbaveno bylo nesnází velikých, jež mu
způsobily nejednou hrozivé poměry tulác-
ké. Hlasové tito zajisté byli oprávněni, a
kdo viděl na vlastní oči, a kdo seznal z
vlastní zkušenosti jakým způsobem zvět-
šuje se trýzeň tato, kdo seznal, jak v na-
šich krajích i v dědinách a samotách způ-
sobeny a stupňovány byly nesnáze tyto,
ten zajisté musel vždy si přáti, aby sbo-
rové zákonodární, aby výkonná moc stát-
ní, čeho potřebí, učinili. Nelze upříti, že
v poměrech našich jak při záležitostech
veřejných tak i důležité zprávy se týka-
jící není podobné řečení snadné; dva sbo-
rové zákonodární, jež nazýváme sbory říš-
skými, zemský sněm, vláda, zemšti úřa-
dové, musí dáti této záležitosti, abych tak
řekl, svou sankci, musí vzájemně se do-
hodnouti. Kompetence jest rozpoltěna a
řešení otázek u nás jako ne jinde činí
mnoho velkých obtíží. Při všem tom nelze
neuznati, že říšským zákonem ze dne 24.
května 1885 stal se značný krok ku pře-
du, a nelze neuznati, že výkonná moc
statní v posledních dobách osvědčila dosti
dobrou vůli v té věci, a že učinila mno-
hých dosti dobrých opatření ve svém pů-
sobení, a že také tento sl. sněm, pokud kom-
petence stačí jeho a pokud prostředky jeho
sahají, vždy jevil velkou ochotu, aby v
důležité této záležitosti stal se nějaký
krok rozhodný.

Tento krok rozhodný po dlouholetých
přípravách stal se v minulém zasedání
totiž dne 27 ledna 1887, ve kterém zase-
dáni ráčil tento slavný sněm naříditi vý-
boru zemskému, aby připravoval věci ve
směru dvojím, aby v první řadě naprave-
ny byly nedostatky zdejší káznice Praž-
ské, která nedostačuje, a na druhé straně,
aby vyhledal místo pro káznici novou —
pro pracovnu donucovací — a aby mimo
to konal přípravy k vyhledání vhodného

místa pro ústav směřující k nápravě mla-
dého, abych tak řekl, pokolení tuláctva,
aby totiž vyhledán byl kraj a místo pro
ty mladistvé kárance, kteří potřebují ná-
pravy.

Zemský výbor zajisté konal přípravy
tyto s příslušnou opatrností; řídil se vše-
možným směrem hospodářským a zajisté
nelze upříti, že práce jeho i kroky jeho
nepozbývaly také žádoucí tendence hu-
manní.

Zemský výbor konal tedy v trojím
směru přípravy, aby stala se náprava při
zemské káznici, která nepostačuje pro ny-
nější poměry, aby vyhledáno bylo místo
vhodné pro větší ústav zemský, a koneč-
ně jak jsem řekl, aby vyhledáno bylo
místo pro mladistvé kárance.

Co se týče místa prvního, tedy velmi
dobře a prospěšně učinil výbor zemský
taková opatření, jež nesou se k tomu, aby
v domácí režii nedostatky zdejší Pražské
káznice byly odstraněny. Co se týče dru-
hé, téměř nejdůležitější věci, vyhledání
místa pro větší ústav donucovací pracov-
ny výhodného, tedy vyhledáno bylo místo
v Pardubicích, a to s podmínkami tako-
vými, které provázela komise upřímným
souhlasem.

Třetí a důležitá zajisté taktéž věc,
bylo vyhledání ústavu pro mladistvé ká-
rance ; to stalo se v zámku jednoho z če-
ských velkostatkářů s podmínkami zajisté
dosti příznivými. Nevelký náklad vyža-
dovati bude ústav tento ve kraji zajisté
příznivém a velmi dobře položeném, na
úpatí Milešovky; náklad nebude vyžado-
vati mnoho přes 20.000 zl., a místa pro
mladistvé kárance vyhledáno a opatřeno
jest přes 100 hlav,

Co se týče úvah a posuzování zprávy
výborem zemským podané, nesla se ko-
mise k tomu ustanovená téměř stejným
směrem.

Ona dovolila si pouze z dvojího hle-
diště upozorniti na budoucí poměry těchto
ústavů, ona zejména poukázala k tomu,
jakým způsobem káranci mají býti za-
městnáni.

Co se týče pražské káznice zemské,
tedy komise měla zření k tomu, aby
káranci v tomto ústavu umístění, poněkud
vydatněji byli zaměstnáváni prací, prací
pro ně i pro účel stejně prospěšnou, a po-
ukázala přímo k tomu, aby zejména mnohé
práce, pokud dovoluje tomu veřejná bez-

pečnosť, pokud tomu dovolují předpisy
platné, aby zejména práce v jednom z pří-
jemnějších, ano můžeme říci, nejpříjemněj-
ších míst naší královské Prahy, v parku
bubenečském, tito káranci obstarávali.
Podle rozpočtu zemského obnáší náklad
na káznici zemskou okolo 70.000 zlatých
a jestliže se má zření k tomu, že 14.030 zl.
jest uhraženo, tedy zajisté jest možno,
aby práce pro zařízení nových sadů vy-
počtená značným obnosem 3000 zl. byla
opatřena, jak jsem řekl, od pracovníků ve
zdejší káznici umístěných. Co se týče bu-
doucí káznice pardubické, která jest vy-
počtena nejméně pro 400 mužských ká-
ranců, tedy poukázáno bylo také k tomu,
aby konaly se přípravy k vhodnému za-
městnání těchto káranců a aby zejména
na Pardubicku mělo se zřeni k značným
melioračním pracím vodním. Není mnoho
míst v naší vlasti, kde téměř celá sít vodní
může býti co nejprospěšněji upravena a
meliorována. Pardubicko chová zajisté ve
svém kraji jednu z těch nejlepších pamá-
tek našeho vodního stavitelství a ještě
dnes cizinci s obdivem pozorují a pohlí-
žejí na práce českých pánů před staletími
vykonané. To tedy dlužno a potřebno,
aby tato tendence byla [všemožným způ-
sobem nejenom hleděna, zachovávána, ale
i také šetřena.

Co se týče ostatních názorů a zásad,
jež ovládaly komisi pro tyto záležitosti
ustanovenou, tož dovoluji si poukázati
taktéž na zprávu této komise, která obsa-
huje zevrubnější popis nejenom způsobu,
zařízení, nákladu a rozměrů, ale i veške-
rých podrobností. Zajisté dopustil bych se
nešetrnosti, kdybych opakoval veškeré tyto
věci ve zprávě tištěné již složené. Dovo-
luji si tedy co nejvřeleji odporučiti slav-
nému sněmu zprávu komise sněmovní a
taktéž stejně vřele odporučuji konečné
návrhy komise této. Doslovné zněni těchto
návrhů, ač nebude činěna se žádné strany
námitka, dovolím si pak uvésti, až J. J.
nejvyšší maršálek prohlásí za skončenu
generální debatu.

Nejv. maršálek zemský: Zahajuji ro-
kováni povšechné.

Ich eröffne die Generaldebatte und in
der Generaldebatte hat sich zum Worte gemel-
det, und zwar für die Anträge der Commis-
sion der Herr Abgeordnete Graf Zedtwitz.

Abgeordneter Graf Zedtwitz: Hoher Land-
tag! Es fällt mir nicht ein, in irgend einer
Weife gegen die Anträge der Commission hier
meine Stimme zu erheben.

Ich finde die Anträge der Commission
vollständig begründet, insbesonders durch die
Ausführungen des Landesausschußberichtes und
es unterliegt keinem Zweifel, daß an dag Sand
die Nothwendigkeit herantritt, eine neue Zwangs-
arbeitganstalt zu errichten, und zu gleicher
Zeit auch die Mittet aufzubringen für die Er-
richtung einer Anstalt für jugendliche Corri-
genden. Besonders die letztere Institution be-
grüße ich mit großer Freude, weil ich darin
ein Mittel sehe, vielleicht so manchen jugend-
lichen Müßiggänger wieder in die Bahn des
rechtlichen Erwerbes zurückgeführt und dadurch
dag Contingent jener, welche die Zwangsar-
beitsanstalten füllen, einigermaßen vermindert
zu sehen. Unbestreitbar ist es aber, daß eben
durch die beiden Auftakten dem Sande von
neuem ein großer Aufwand aufgebürdet wird,
da, wie wir aus dem Cominissionsberichte selbst
ersehen, beantragt wird, für die Errichtung
der Zwangsarbeitsanstalt in Pardubitz 380.000
Gulden in'« Budget für dag Jahr 1889 ein-
zustellen.

Es werden dadurch die jährlichen Aus-
lagen, welche dem Haushalte für die Erhal-
tung und jetzt also auch Errichtung von Zwangs-
arbeitshäusern erwachsen, bedeutend Vergrößert,
und wir finden, wenn wir die Budgets der
verschiedenen Jahre durchgehen, daß sich diese
Auslagen fortwährend erhöhen. Während im
Jahre 1882 die Auslagen noch 37.443 fl. be-
trugen, find sie für dag Präliminar 1888 be-
reits auf 67.000 fl. gewachsen, und wenn wir
nun die Errichtung der neuen Anstatt in's
Auge fassen und die Kosten für deren Ver-
waltung und Instandhaltung berücksichtigen,
so kann man wohl ruhig behaupten, daß in
den nächsten Jahren die Auslagen für die
Zwangsarbeitshäuser als jährlich wiederkeh-
rende zum mindesten 100.000 fl. betragen
werden.

Außerdem geht insbesondere aus dem
Berichte des Landesausschußes hervor, daß
mit der Neuerrichtung der Anstalt in Pardu-
bitz eigentlich noch kein Ende gefunden ist,
Sondern daß man sich die traurige Aussicht
Vor Augen halten muß, daß in einigen Satiren
die Errichtung einer neuen, größeren Anstalt
abermals nöthig fein dürfte und dag alles
zusammengenommen, meine Herren, veranlaßt
mich denn doch einige Bedenken gegen dag

System auszusprechen, welches heute bezüglich
der Zwangsarbeitshäuser besteht.

In dem Commissionsberichte des Vor*
jahes finden wir bereits, daß auch solche
Bedenken ausgesprochen worden find, und ich
weife da nur auf den kurzen Absatz auf Seite
52 hin wo es heißt: "Niemand, der nur
einigermaßen Einblick in die Sache gewonnen
hat, wird behaupten wollen, daß die doch
lediglich für die Aufnahme solcher Personen,
welche die Bahn des Vagabundenthums bereits
betreten haben, bestimmten Zwangsarbeits-
häuser, sie mögen noch so zahlreich und in
umfassender Seife angelegt werden, an und
für sich im Stande feien, dem Vagabunden-
wesen Einhalt zu thun."

Die weiteren, im vorjährigen Berichte
der Commission enthaltenen, äußerst schätzens-
werthen Anregungen, hauptfächlich bezüglich
der Errichtung von Verpflegsstationen und
ähnlicher Anstalten haben aber leider eine
weitere Entwicklung in der Thätigkeit des
Landesausschusses nicht herbeigeführt und nicht
zu einer Weiteren Antragstellung geführt.

Ich bedauere dies lebhaft, denn die Aus-
sprüche sowohl der Strafrichter, als auch der
Strashausverwalter und jener, welche über-
haupt über jene Anstalten zu wachen haben,
in welchen solche verlorene Individuen aus
der menschlichen Geselschaft eingespert find,
gehen ja alle dahin, daß die Pflanzschule des
Vagabundenwesens und der Verbrecherwelt
Zumeist in den mangelhaften Einrichtungen
bei den Gemeinden zu furchen ist, und zwar
in den mangelhaften Einrichtungen der Ge-
meindeanstalten.

Dag Heimatsgesetz enthält enthält Para-
graphen und ebenso dag Armenversorgungs-
gesetz, welche die zwangsweise Anhaltung zur
Arbeit bei jenen Individuen, welche ats Ar-
beitsscheue oder Müssiggänger sich unter den
Gemeindeangehörigen herumtreiben, ausspre-
chen, aber auf der anderen Seite find gar
keine Mittel vorhanden, um diese zwangsweise
Anhaltung zu einer Arbeit auch durchzu-
führen.

Wenn wir speziell den § 26 des Hei-
matsgesetzes ansehen, so lautet derselbe: "Die
Armenversorgung, von Seiten der Gemeinde
tritt nur insoweit ein, als sich der Arme den
nothwendigen Unterhalt nicht mit eigenen
Kräften zu verschassen vermag.

Arbeitsfähige Bewerber um eine Armen-
versorgung sind zur Leistung geeigneter Ar-
beiten nöthigenfalls zwangsweise zu verhalten".

Der § 4. des Gesetzes über die Armen-
pflege al. 8 lautet: "Muthwillige Bettler je-
doch, die bei eigenem Vermögen ober konsta-
tirter Erwerbsfähigkeit ober ungeachtet einer
gesetzmäßigen Versorgung dem Betteln nach-
gehen, sind, insofern sie nicht der Bestrafung
nach den Vorschriften des Strasgesetzes unter-
liegen, nach Umständen mit einer Gelbbuße
bis zum Betrage von 10 fl. zu belegen (Hei-
terkeit!) ober mit Hast bis 48 Stunden zu
bestrasen".

Nun überlasse ich es ber Beurtheilung
des hohen Landtages, ob überhaupt eine Geld-
buße bei einem Bettler angezeigt ist. Aber
das eine ist ganz bestimmt, baß diese Bestim-
mungen, welche ba sagen, daß die zwangsweise
Anhaltung zur Arbeit durchgeführt werben
soll erstens an Undurchsührbarkeit leiben,
weil in den Gemeinden Anstalten gur zwangs-
weisen Arbeitsanhaltung nicht vorhanden sind ;
aber auch selbst, wenn sie vorhanden gewesen
wären, meine Herren, so wäre ohne vorher-
gegangenen richterlichen Spruch eine derartige
zwangsweise Verhaltung nicht möglich.

Denn als heimathsberechtigt kann über-
haupt nur ein Staatsbürger erklärt werben
und dem Staatsbürger ist die Freiheit der
Person gewährleistet, die nur beschränkt wer-
ben kann, wenn ein diesbezüglicher richterlicher
Spruch vorausgegangen ist.

Bis zum Jahre 1885 aber war eben ein
richterlicher Spruch wegen Bettelns und
Müßiggehens einfach nicht zu provozieren, also
konnte derjenige, welcher arbeitsscheu ist, effek-
tiv nicht zwangsweise zur Arbeit Verhalten
werben.

Das hat sich nun allerdings glücklicher
Weife, müssen wir sagen, durch bas Gesetz
vom 24. Mai 1885, womit strasrechtliche Be-
stimmungen in Betreff ber zulässigkeit ber
Anhaltung in Zwangsarbeitshäusern und Bes-
serungsanstalten getroffen werben, geändert.
In diesem Gesetze sind insbesondere in den
§§ 1 — 5 alle jene Bestimmungen genau und
zwar in schärferer Weise getroffen, welche eS
möglich machen, den Arbeitsscheuen in ben|
Gemeinden dem richterlichen Spruche zu un-
terziehen und bann zur Detinirung ober ein-
fachen Einsperrung zu verurtheilen, beziehungs-
weise diese durchzuführen, und das ist ein be-
deutender Fortschritt, denn die Meinung und
Ueberzeugung, die in den meisten Fällen solche
Arbeitsscheue haben, daß ihre persönliche Frei-
heit nicht angetastet werden kann, hat dadurch
allerdings eine gang bedeutende Beschränkung
erfahren.

Aber nichts destoweniger mangelt es doch
auch wieber an der Durchführung, denn wenn
auch, wie es im Landesausschutzberichte hervor-
gehoben ist, durch gemischte Commissionen die
Notionirung solcher Individuen zur Abgabe an
das Zwangsarbeitshaus ausgesprochen wirb,
so wissen diese Leute auf der anderen Seite
doch auch wieber recht gut, baß wegen Mangel
an Platz, wegen ber daraus erwachsenden Ko-
sten, mit einem Worte, verschiedener Umstände
Wegen, die Durchführung ber Abgabe an das
Zwangsarbeitshaus zur Arbeit unterbleibt, und
ber bereits zur Abgabe an das Zwangsarbeits-
haus bestimmte erfreut sich noch Monate, ja
jahrelang seiner Freiheit, Die er natürlich nur
bazu benützt, um so mehr als Müßiggänger,
als unverbesserltcher Vagabund in den Ge-
meinden und auch in den weiteren Bezirken
sich herumzuschlagen.

Mit dieser Unzulänglichkeit der Einrich-
tungen, welche bei den einzelnen Gemeinden
und Bezirken, also zumeist auf dem flachen Lande
sich geltend machen, ist aber auch ein weiterer
Umstand, wie schon erwähnt, verbunben. Solche
zur Abgabe in das Zwangsarbeitsthaus Be-
stimmte benützen die ihnen noch zustehende
Freiheit gewöhnlich dazu, um bann, weil sie
nun schon verurtheilt find, auch noch über die
Grenze ihres Bezirkes hinauszugehen, und bann
als wirkliche Vagabunben im Lande herum-
zustreichen; und wir finden, daß dadurch die
Auslage unseres Budgets, welche unter dem
Titel Schub-Auslagen steht, immer wieder zu
einer ganz bedeutenden Höhe heranwächst, so
daß wir im Vorjahre 136.000 Gulden, glaube
ich, nur für Schub-Auslagen aus Landesmit-
teln zahlen mußten. Meine Anficht geht nun
dahin, daß mit ber Errichtung ber größeren
Zwangsarbeitshäuser, in ber Form, wie sie
bisher geübt wurde, in Zukunft ein Auslaugen
nicht mehr wirb gefunden werben. Es wird
nicht mehr möglich sein, damit alle jene un-
fauberen Elemente zu beseitigen und zu be-
wältigen, welche insbesondere unserer Landbe-
völkerung zu einer wahren Landplage gewor-
den sind. Es würde aber leichter möglich sein,
wenn eine Art Dezentralisation dieser Zwangs-
arbeitshäuser stattfände, und Wenn auf jene
Art ber Einrichtung die Aufmerksamkeit ge-
lenkt würde, welche in der Form Von Bezirks-
arbeitshäusern ober Gemeindeverbandsarbeits-
häusern jedenfals viel segensreicher wirkt.
Wenn in einem kleinen Rayon, also in einem
Bezirke ober vielleicht in 2 bis 3 Bezirken zu-
sammen, die Errichtung eines solchen Arbeits-
haufes durchgeführt, die in dem dortigen Be-

zirke als Müßiggänger und Arbeitsscheue be-
finblichen Personen auf Grund richterlichen
Erlenntnisses, welches jetzt zu Schöpfen möglich
ist, in diese Bezirksarbeitshäuser alsogleich
hineingebracht, und bort durch entsprechende
Einrichtungen zur Arbeit Verhalten würden,
so könnte ganz gewitz der jetzt sehr traurige
Zustand auf dem flachen Sande in mancher
Beziehung vielfach gemildert und gebessert
werden.

Es würden dort viele solcher Individuen
schon zur Ueberzeugung gelangen, daß sie durch
redliche Arbeit in Zukunft sich auch ihr Brod
erwerben können, während jetzt, wenn sie in-
folge Verurtheilung Schon als 3wangSarbeitS-
häusler gelten, es aber faktisch noch nicht sind,
bei ihnen jede Hoffnung auf ehrlichen Erwerb
gewissermaßen abgeschnitten ist und sie sich beut
Verbrechen gewöhnlich vollständig in die Arme
werfen. Es könnte durch diese Bezirksarbeits-
häufer das geleistet werden, was man ja mit
den größeren Zwangsarbeitshäusern anstrebt,
aber doch niemals erreicht, und aus diesem
Grunde muß ich sagen, daß es mir nothwen-
big scheint, der hohe Landtag wolle sich dafür
aussprechen, baß der Errichtung solcher Be-
jtrkSarbeitShäufer die größtmögliche Aufmerk-
samkeit geschenkt werde.

Zur Illustrirung des eben Gesagten
würde ich mir erlauben, meine Herren, hier
nur in kurzen Zűgen ein Bild zu entwerfen
über die Einrichtung solcher Bezirksarbeits-
arbettStjäufer, wie sie in anbereu Säubern be-
flehen und darf ich wohl sagen, daß das leb-
hafte Interesse für diese Frage mich veran-
laßt hat, insbesondere in Sachsen die Ein-
richtung solcher Bezirksarbeitshäuser genauer
zu studiren. Ich führe ein concretes Beispiel
an, es ist das ein Bezirksarbeitshaus in dem
Von mir angedeuteten Sinne in Voigtsberg
im sächsischen Voigtlande, im Amtsbezirke
Olsnitz, welches von einem sogenannten Be-
zirksverbande in der zweiten Hälfte der vier-
ziger Jahre errichtet wurde. Es hat damals
die sächsische Regierung zur Errichtung dieses
Arbeitshauses eine Subvention bewilligt, die
ihr mittlcrweile wieder zurückgezahlt wurde,
und dieses Arbeitshaus besteht jetzt für einen
Rahon von circa 40 Gemeinden.

Bei ber Besichtigung dieses Arbeitshau-
ses, die ich, nebenbei gesagt, vollständig unvor-
bereitet für die betreffenden Aufsichtspersonen
dort vornahm, fiel mir vor altem auf, daß
einmal das Gebäude selbst ein wirklich ganz
einfaches mit einem großen, baran liegenden
Garten versehenes Objekt ist, allerdings umschlas-

sen mit einer ziemlich hohen und festen Mauer.
Der diese Anstalt|leitende Beamte, der sogenannte
Hausvater, hält dort Ruhe und Ordnung ganz allein nur unter Zuhilfenahme eines sogenannten
Assistenten aufrecht und zwar damals, als ich
dieses Arbeitshaus besuchte, über 56 Häuslinge,
die aus den verschiedensten Gemeinden, welche
Theilhaber dieses Arbeitshauses waren, bort
hineingeschickt wurden ; diese Häuslinge werben
in verschiedener Art beschäftigt: währe..d der
eine sich mit dem Flechten von Strohdecken
abgeben mußte, drehte der andere ein Spul-
rad, der dritte saß an einem Webstuhle, ein
vierter schnitzte Holzschuhe, endlich etliche, die
eigentlich Besseren, waren auswärts auf Arbeit
gegeben, mit ber Verpilichtung, abends wieder
zurückzukommen und die Nacht im Arbeitshause
zuzubringen, der die auch nachkamen.

Kurz und gut, es herrscht in diesem ganz
einfach angelegten, ohne jede Wach- und Po-
lizeimannschaft dastehenden Gebäube vollständige
Ruhe und Ordnung.

Nun meine erste Frage War natürlich an
den Hausvater, wie er es denn durchführe,
baß diese Leute, die doch als arbeitsscheu her-
ein kommen, denn doch zur Arbeit gehen und
sich überhaupt einer Arbeit beflleißen, und da
bekam ich die sehr einfache Antwort: "Ja,
Herr, bei uns gilt eben der Grundsatz, wer
nichts arbeitet, kriegt nichts zu essen", und
infolge dessen wendet sich jeder, auch wenn er noch
so arbeitsscheu ist, binnen 24 Stunden zur
Arbeit, Wenn er Hunger bekommt."

Die anderen haben ihre ordentliche Kost;
er freilich bleibt ohne dieselbe, infolange er
nicht auch zu arbeiten anfängt. Nun, meine
Herren, das ist der Grundsatz, der dort fest-
gehalten wird, und der, wie gesagt, den Erfolg
hat, baß die dort untergebrachtbn Häuslinge
ordentlich arbeiten.

Allerdings zur Ruheherstellung und zur
Erhaltung der Ordnung trägt auch eine sehr
Strenge Hausdisciplin bei, und die wird auch
Von diesem Hausvater dort in der Weise ge-
übt, daß er z. B. das Recht hat, wenn einer
von den Häuslingen nachweislich einen Schaben
an einem Handwerkzeuge oder einer Maschine
ausführt, benselben aus eigener Machtvoll-
kommenheit mit 5 Stockstreichen zu bestrafen.

Wenn es über 5—10 Stockstreiche geht, muß
der Director der Anstalt — das ist ein
Ehrenamt, ein Vertrauensposten, den dort ein
Rittergutsbesitzer inne hat — diese Strafe
decretiren, und was über 10 Stockstreiche ist,
bedarf der nachträglichen Bestätigung der Umts-
hauptmannschaft. (Heiterkeit.)

Aber dazu kommt es nie; denn, meine
Herren, es genügt vollständig, daß der Hausvater
das Recht hat, die Strafe, bis zu 5 Stockstreichen
allenfalls auszusprechen; denn das Bewußtsein,
daß die Strafe ertheilt werden kann, hält in
der Regel einen Jeden der Insassen vor der-
artigen Bergehen zurück und er hütet sich wohl,
diese Strafe auf sich herabzubeschwören.

Die übrige Verwaltung ist sehr einfach,
und ich möchte nur noch anführen, baß die
Arbeitshaus-Errichtungs-Kosten nun größten-
theils schon aus den Berdienflen dieser Häus-
linge — die, nebenbenbei gesagt, aber noch als
Sogenanntes Ueberverdienst täglich eine kleine
Summe, infofem die fleißig arbeiten, für sich
zurückgelegt bekommen — daß also die Kosten
dieses Arbeitshauses bereits vollständig amor-
tifirt find und daß heute eigentlich die Ge-
meinde, welche ursprünglich zu dessen Errichtung
herbeigezogen wurde, ein Vermögen darin be-

sitzt -

Aber noch viel wichtiger, meine Herren,
ist das Vermögen, wenn man in's Auge faßt,
daß dieses Arbeitshaus, und nicht dieses allein,
fondern biete derartige in Sachsen, eben auch
vollständig sanirend auf die Verhältnisse ein-
wirkten und Sie werden nahe an unserer
Grenze — und ich kenne dort die Verhältnisse
genau — nicht jenes Vagabunbenthum, jenes
Bettclunwefen antreffen, wie es heute bei uns
besteht und wie wir es noch genießen, weil
drüben die Leute es nicht treiben dürfen, wie
bei uns; denn sie würden es nicht ungestraft
thun. Ich weiß Fälle, die mir ganz bestimmt
erzählt wurden, daß Leute aus diesen Arbeits-
häusern als rechtliche, arbeitsame und tüchtige
Gemeindemitglieder zurückgekommen find, und
ich hatte Gelegenheit, einzelne bei der Arbeit
zu sehen, die mir als Personen gezeigt wur-
den, die durch die Arbeitshäuser soweit ge-
bessert worden find.

Meine Herren! Das find Erfolge, welche
berechtigen, in dieser Richtung diese Idee auch
hier, wo wir ja befolgt find, diese Frage in
einer gedeihlicheren Weife zu lösen, anzuregen,
und deswegen habe ich mir erlaubt, um das
Wort zu bitten, wie ich gleich eingangs er-
wähnt habe, nicht um den notwendigen Be
schlüssen der Commission entgegenzutreten, fon-
dern um es dem hohen Landtage anheimzu-
stellen, ob diese Frage der Errichtung der Be-
zirksarbeitshäuser nicht einer größeren und
weitergehenden Erwägung anzuempfehlen sei.
Und wenn ich schließlich auf ein jedenfalls fehr
wichtiges Moment hinweife, (es ist das das
Moment der materiellen Auslagen), so glaube

ich, behaupten zu können, daß, wenn wir einer-
seits vor der Aussicht stehen, alle paar Jahre
ein großes neues Zwangsarbeitshaus mit fo
und Soviel Unkosten für das gesammte Land
errichten zu müssen, und wenn wir anderer-
seits wieder uns vor Augen halten, daß viel-
leicht mit einer verhältnismäßig geringen Um-
tage in den Bezirken und einer vom Landtage
alljährlich zu votirenden Subvention, zur Er-
haltung oder Errichtung solcher Bezirks-Ar-
beitshäuser, daß auf letztere Art ganz bestimmt
weniger Mittel in Anspruch genommen werden
zum mindesten in einer weniger empfindlichen
Form als ber des jeweiligen großen Aufwandes
in einem Jahre, und Wenn ich meine Ueber-
zeugung noch dahin ausspreche, daß jedenfalls
in diesen Bezirksarbeitshäufern mehr geleistet
werden kann, so glaube ich mich berechtigt,
beut hohen Landtage diesbezüglich folgende
Resolution zur Annahme empfehlen zu können:

In Erwägung, daß die fortwährende Zu-
nahme Von Personen, deren Abgabe in Zwangs-
arbeitshäuser geboten erscheint zu einem un-
verhältnismäßigen Aufwande führen muß in
Erwägung, daß diese Steigerung zumeist ihren
Grund darin hat, baß die erwerbslosen und
arbeitsscheuen Angehörigen der Gemeinden nicht
rasch genug zu einem ehrlichen Erwerb ange-
halten Werden können, weil hiefür am flachen
Sande die entsprechenden Anstalten (Bezirks-
und Gemeindeverbanbs-Arbeitshäuser) fehlen ;
in Erwägung, daß durch die Bestimmungen
der §§ 1 bis 5 des Gesetzes vom 24. Mai
1885 auch für Solche Personen, welche noch
kein Verbrechen begangen haben, doch die recht-
lich begründete Verpflichtung zum Aufenthalt
an einem bestimmten Orte nach § 5 des Ge-
setzes vom 27. Oktober 1862 Verhängt Werden
kann;

in endlicher Erwägung, daß zunächst durch
thunlichste Förderung der Errichtung von
Bezirks- oder Gemeindeverbands-Arbeitshäusfern
fowohl der stetigen Zunahme derVagabun-
dage als auch der Weiteren Vermehrung des
Bettelunwesens, insbesondere am flachen Sande
gesteuert werden kann; wolle der hohe Land-
tag beschließen:

Der Landesausschuß wird beauftragt, die
Frage der Errichtung, von Bezirks- und Ge-
meinde-verbandsarbeitshäusern eingehend zu
berathen und die Ergebnisse hierüber in der
nächsten Session dem Landtage Vorzulegen.

(Výborně!)

Oberstlandmarschall. Ich werde zunächst
die vom Hrn. Grafen Zedwitz beantragte

Resolution zur Unterstützungsfrage bringen,
nachdem derselbe beantragt, die Von der Com-
misiion beantragten Beschlüsse diesen Be-
schlüssen zuzufügen.

Wenn die Resolution hinreichend unte-
stützt werden sollte, so werde ich bei der Spe-
zialdebatte nach Punkt 4 die Commissionsan-
träge dieser Resolution noch zur Verhandlung
bringen.

Předložím otázku, zdali se podporuje
resoluce, kterou p. hrabě Zedtwitz navr-
huje.

Jelikož p. hr. Zedtwitz činí návrh,
aby sl. sněm se usnesl o této resoluci co
o dodatku k návrhu komise, tedy, bude-li
dostatečně podporována, dám o ní poje-
dnati při podrobné debatě, při čtvrtém
odstavci návrhu komise.

Ich ersuche die Herren, welche den Antrag
des Grafen Zedtwitz unterstützen, die Hand zu
erheben.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Přihlásil se k slovu p. poslanec dr.
Bráf.

Dávám jemu slovo.

Prof. dr. Bráf: Slavný sněme! Mohl
bych s velkým zadostučiněním pozdraviti
řeč, která byla právě přednešena, a sice
tenkrát, kdybych právě bral věc osobně;
neboť právě před několika lety jsem jako
zpravodaj komise sl. sněmu měl česť před-
ložiti program, týkající se upravení pra-
coven donucovacích, který také obsahoval
myšlénku menších okresních ústavů, které
by byly utvořeny buď jednotlivým okre-
sem nebo spolčením většího počtu okresů
malých.

Tenkrát ovšem, a to se mně zdá nutno
hned podotknouti, bylo pomýšleno na to,
aby náklad zřizovací a vydržovací tako-
vých ústavů nesen byl Částečně od země
a částečně od okresů súčastněných, jak
pravím, zřizovací náklad i náklad vydržo-
vací, — a sl. sněm v r. 1884. přijal zcela
podrobný program na této myšlénce sosno-
vaný i nařídil výboru zemskému, aby,
čeho potřebí, k provedení toho programu
vykonal.

Tento program byl vskutku, jak je
mi dobře povědomo, vzat v zemském vý-
boru v další úvahu, avšak nežli mohlo
dojíti k vypracování předlohy pro slavný
sněm, zatím byly v říšské radě přijaty
vládní návrhy zákonů, kteréž potom ja-
kožto říšské zákony ze dne 24. května

1885 č. 89. a 90. ř. z. vstoupily v život.
Tyto zákony nevylučují sice zřizování
pracoven donucovacích od okresů, ale na
první místo postavily ovšem zemi. I tak,
jestliže s dovolením Jeho Jasnosti smím pře-
čísti v autentickém textu příslušné para-
grafy, zní § 1. zák. ze 24. května 1885
č. 90 ř. z.

,,In den im Reichsrathe vertretenen Kö-
nigreichen und Ländern ist für eine den An-
forderungen der öffentlichen Sicherheit entspre-
chende Anzahl von Zwangsarbeitshäusern vor-
zuforgen.

Die Vorsorge für diese Anstalten ist Sa-
che des Landes. Es können auch mehrere Län-
der sich zu der Errichtung eines gemeinschaft-
lichen Zwangsarbeitsanstalt vereinigen.

Der Landesgesetzgebung ist er vorbehalten,
zu bestimmen, ob solche Anstalten auch von
Bezirken oder von Gemeinden zur errichten
find."

Tento říšský zákon tedy sám o sobě,
myšlénku zřizováni okresních pracoven,
jak ji byl právě pan řečník přede mnou
naznačil, nevyloučil. Ale tenkráte, když
zákon ze dne 24. května 1885 č. 89. vstou-
pil v život, když tu najednou byl dán ta-
kovýto účinný prostředek, tuláctvo moc-
něji stíhati, než to dosud bylo možno, tu
rozpakoval se zemský výbor přejíti teprvé
na tu, jak se z počátku hned podobalo,
zdlouhavou cestu, aby teprvé zemským
zákonem utvořil nějaký základ pro zřízení
takových okresních ústavů. Zemský výbor
se obával, že by se věc protáhla příliš
dlouho, že by právě ještě mnoho let mohli
ti šťastní tuláci po království Českém bě-
hati bez bázně; tedy aby věc přišla
rychleji do proudu, předložil zem. výbor
tenkráte sněmu program, pokud se pama-
tuji, ústy p. posl. dra. Walderta, ve kte-
rém programu podrobně bylo odůvodněno
proč se zemský výbor ve svém návrhu
odchýlil od prvotní myšlénky, která byla
ve sl. sněmu samotném schválena a proč
zem. výbor postavil se na stanoviště do-
nucovacích pracoven zemských. Méloť se
právě za to, že tak jako jiné země, také
království české bude moci ujatí se rychlé
myšlénky nějakého rozsáhlého neb někte-
rých rozsáhlých zemských ústavů a že
tím se otázka tato rychleji a snáze roz-
řeší, nežli kdyby bylo třeba vyjednávání
s jednotlivými okresy. Nebyla při tom
také bezvýznamnou jedna okolnost, totiž
ta, že sl. sněm krátce před tím byl zá-

sadně se prohlásil, že vydržovací náklady
na kárance v káznicích zemských chované
mají se převzíti na zemský fond.

Ctěným pánům jest zajisté dobře zná-
mo, kterak tato otázka dříve byla příčinou
sporů, že dokonce přišla na správní soud
a že správní soud vyřídil otázku tu ve
smyslu pro tehdejší stanoviště zemského
výboru nepříznivém, totiž že prohlásil, že
obec není povinna náklad ten nésti. Jak
pravím, náklad vydržovací byl zásadně
převzat na zem. Vedle toho spěch, který
věc měla, poukazoval k tomu, aby se toho
země sama uchopila, a tak se stalo, že
sám sněm království českého dřívější svůj
program zvrhl, ačkoliv mě toho bylo ve-
lice líto, poněvadž jsem byl sám takovým
činným původcem tohoto programu.

Sl. sněm původní program svrhl a zů-
stal při programu velkého ústavu.

Nyní, pánové, ovšem zákon říšský sám
to dopouští zříditi takové okresní ústavy
a já jsem toho dalek, abych tvrdil, že do
budoucnosti snad máme se na věky věkův
té myšlénky zříci. To, co jsem dříve jako
referent zastával, mohu i nyní zastávati,
že teď nám ukáže skušenost, jak vypadne
výsledek velikých zemských ústavů a jest-
liže ta zkušenost nebude příznivá, bude
vždycky na čase učiniti pokus v tom směru,
v jakém to naznačil právě velectěný pan
řečník.

Jenom musím na něco upozorniti, co
— jak se mě zdá — stanoviště v té věci
prozatím poněkud mění.

Nejenom ten oportunitní ohled, o kterém
jsem se dosud zmiňoval, vede k tomu, aby
prozatím donucovací pracovny jako ústavy
zemské byly zřizovány, nýbrž ještě úvaha,
že sluší všecky ty prostředky, pomocí kte-
rých vystupuje se proti tuláctvu, považo-
vati za jakýsi celek složený ze článků,
které mají jeden do druhého zasahovati,
a jeden druhý podporovati. V jakém smy-
slu, dovolím si stručně ukázati.

Již v roce 1884 bylo ve zprávě sně-
movny samotné vytčeno, že nesmí se za-
pomínati na lokální ústavy, ve kterých by
se chudým ku práci způsobilým, ať již
tedy k ní ochotným neb neochotným pří-
ležitost k zaměstnání poskytla.

Dokud takové příležitosti není, tedy
jest na bíledni, že vlastně co se týče těch
lidí, které potkáváme žebrající na veřejné
silnici, nejsme s to, abychom sit venia verbo,
rozeznali plevu od pšenice. Neboť poměry

sociální všecky jsou takové, že přichází
mnohý člověk na veřejnou silnici žebraje,
který neodmítá práci, který ji hledá, který
ale arci snadno navykna sobě takovým
způsobem se vyživovati, konečně začne
provozovati to z povolání, co dříve provo-
zoval z nouze. Tedy stává se z něho pak
fakticky tulák, poněvadž příležitost k za-
městnání neměl. Ostatně jest právě zapo-
třebí takovýchto lokálních prostředkův,
aby zaměstnávaly se osoby, které práce
nemají a k práci jsou způsobilé již proto,
aby se mohla zkouška provésti, jestli jest
v skutku člověkem práce se štítícím čili
nic. —

V anglickém systému veřejného chu-
dinství jest pracovna workshouse stará in-
stituce. Již před slavným zákonem krá-
lovny Alžběty z roku 1601. takové work-
housy existují a zákonem řečeným byly
znova a obecně uvedeny v život. A tu se
konečně vyvinul onen zajímavý systém,
kterému se v Anglii říká workhouse-test.
Tyto zkoušky, jest-li někdo v skutku nuzný,
ač je-li to ovšem osoba k práci způsobilá,
— to se rozumí — provádějí se takto:
Takovému člověku se praví: "Prosím, zde
jest pracovna, zde budeš vyživován, ale
budeš pracovati. Jest-li zamítne vstoupení,
jest to svědectvím, že mu to s tou ná-
chylností k práci nejde zrovna do opravdy
a pak ovšem v dalším postupu věci může
býti jako tulák potrestán.

Na podobné myšlénce spočívá také in-
stituce jinde. Tak ku příkladu ustanovuje
paragraf — budiž mi odpuštěno, že nedo-
vedu jej číslem citovati — německého říš-
ského trestního zákonníka: Jestliže někdo
nalezá se v obci, jenž dovolává se veřejné
podpory, má obec právo nabídnouti mu
zaměstnání, a jestliže se zamítne, stává se
trestným. Slavný sněm, tuším, v r. 1883.
právě podobné ustanovení také odporoučel,
a my skutečně též toho ustanovení v no-
vém zákoně z 24. května 1885 č. 89. na-
lezáme, ale má to jednu chybu; totiž ta
místa a ty ústavy, pomocí kterých by se
mohla ona proba provésti, u nás nikde
nejsou. Zákon z r. 1885 a sice číslo 89. v
§ 4. ovšem na to pomyslil a vyslovil my-
šlénku tuto všeobecně takto:

Jede Gemeinde, in deren Gebiete sich eine
arbeitsfähige Person befindet ober betreten
wird, welche Weber einen Unterhalt noch
einen erlaubten Erwerb hat ist berechtigt, der-
felben eine deren Fähigkeiten entsprechende Ar-

beit gegen Entlohnung oder Naturalverpfle-
gung zuzuweisen.

Wenn diese Person sich weigert, die ihr
zugewiesene Arbeit zu leisten, ist sie mit stren-
gem Arrest.....zu bestrafen."

Běží tudíž, jak patrno, kromě systému
pracoven donucovacích ještě o druhý sy-
stém ústavů, které ovšem by musily býti
po celé zemi rozestřeny a které by po-
skytovaly právě příležitost k provedení
tohoto velice významného a důležitého
paragrafu. A tu přicházím konečně k my-
šlénce, kterou velectěný p. řečník velmi
trefně vytkl, a lituji jenom, že se o ní do
bližších úvah nepustil. To, co tento cito-
vaný § 4. má na mysli, vystupuje v celé
řadě evropských států nyní velice zajíma-
vým způsobem v život. Kdybych byl měl
tušení, jaký obrat celá ta věc dnes vezme,
byl bych si dovolil přinésti s sebou malou
mapu, je to mapa království pruského,
kterou vydal, tuším, statistický úřad říše
německé, a sice mapa tak zvaných natu-
rálních štací stravních a tak zvaných pracov-
nických kolonii

"Naturalverpflegsstationen"
a ""Arbeitercolonien".

Ty kolonie dělnické,
a pracovnické jsou tam označeny velkými
červenými tečkami, ty naturální staré
stravní malými, zelenými nebo modrými
podle toho, kdo je vydržuje.

Na první pohled jest v tom vidět sy-
stém a systém velmi zajímavý, totiž: žádný
z těchto ústavů nemá charakter tak zva-
ných pracoven donucovacích, v žádném se
nedrží někdo na základě rozsudku soud-
covského, žádný si tam neodbývá jakýsi
dodatek k vazbě trestní, nýbrž ty natu-
rální štace jsou, jak bude pánům pově-
domo, místní zařízení, kde se cestujícím
nuzným za práci, kterou musí vykonat
dá buď něco stravy nebo nocleh. Ale
dlouhý pobyt, dlouhé pohostinství se mu
nedává. Uctivým pokynem vybízí se, aby
šel dál; ale on ví, že přijde, když udělá
cestu několika kilometrů zas k podobnému
ústavu, že si tam podobně může vydělati
večeři aneb oběd neb nocleh, když jistou
práci vykoná; a tak konečně přichází k
tomu velkému červenému puntíku zde na
mapě, to jest k té pracovnické kolonii,
která mu poskytuje pobyt delší, také jej
docela volně drží, podává mu zaměstnání,
dopouští, aby pozvolna si svůj šat při-
vedl do lepšího pořádku a hledá pak pro
něho zaměstnání.                                           

Tam může býti i měsíce. Zkušenost

ukazuje, že velká část lidí, kteří to myslí
opravdy s hledáním práce, skutečně
tam po nějakém pobytu práci najdou.
Takový systém ústavů jest kromě Německa
také ve Švýcarsku a v Rakousku stal se
již pokus, a sice v Rakousích Dolních.
Nevím, jest-li jest to do slova pravda, ale
že aspoň bude mnoho pravdy v tom, o tom
nemám nejmenší příčiny pochybovati, co
pan zemský maršálek v Dolních Rakou-
sích otevíraje sněm poslední prohlašoval.
On radostí oznamoval, že jest tuláctví v
zemi vyhubeno. Není pochybnosti, že se
nám tu tedy ukazuje nový a v principu
zajisté správný systém, jakým lze bojovat
proti tomuto zlu.

Pracovny donucovací chytí člověka
potulného teprv. když na této cestě nedo-
spělo se k zdárnému konci. Nežli do ní
přijde, podstoupí svůj workshouse-test. Kdo
nechce do pracovny donucovací, kdo pro
ni se nehodí, ten na své Ódyssei od
jedné štace stravní ke druhé přijde po
případě k nějaké pracovní kolonii, budeli
takové.

K tomuto upravení věci sám §. 4.
zákona dříve citovaného poukazuje a po-
dotýkám jen, že by bylo, pánové nesprávno,
kdybych sobě chtěl osobití zásluhu, že
jsem snad ponejprv na tu věc poukázal.

Jménem zemského výboru před dvěma
lety program tento zde rozvinul jeden
z přísedících zemského výboru, p. dr.
Waldert, minulého roku komise pro zále-
žitosti pracoven donucovacích obšírně a
s doklady číselnými věc tuto rozvinula
před námi.

Tedy, pánové, z toho je zřejmo, že
myšlénka tato také již před drahným
časem vtáhla do tohoto slavného sněmu.
Že se dosud nic nestalo, aby se blíže
provedla, to tuším bude pochopitelno, když
uvážíme, že právě nyní zřízení jedné
velké pracovny donucovací a polepšovny
pro mladistvé kárance jest v proudu.

Ale jak pravím, zemský výbor i čle-
nové ze středu slavného sněmu v komisi
byli již na podobné myšlénky poukázáni
a mám za to, že by zajisté zemský výbor
byl ty věci vzal v úvahu, zvláště když
příklady, které jinde se naskytují, tak
naléhavě k tomu pobízejí. Nyní již Mo-
rava béře se účinně za příkladem Dolních
Rakous a stalo by se bohdá tak i také
u nás.

Vraceje se tedy k řeči svého ctěného

předchůdce podotýkám tolik, že nemám
příčiny stavěti se proti resoluci, tak jak
jest vyslovena. Stavěl bych se proti ní
jen potud, pokud by se návrhem té reso-
luce zamýšlelo jenom zase zřízení donuco-
vacích pracoven učiniti" úkolem okresů.
To na dohlednou budoucnost, pokud ne-
budeme míti negativních, nepříznivých
zkušeností o zemských ústavech, zdálo
by se mi býti nehodným.

Ale resoluce, jak jsem ji slyšel, nikte-
rak nevylučuje, aby byla vykládána z části
aspoň, ve smyslu tom, na který již pou-
kazuje ustanovení § 4, zajisté tedy by
zcela dobře mohly okresy spolupůsobit
při zřízení takých ústavů, jak právě jsem
je naznačil, ony by dovršily důležitý člá-
nek, který má dovršiti systém pracoven
donucovacích — dílo které by tím povstalo
bylo by dle mého soudu dílo zdárné.

Je-li možno resoluci právě podanou
i v tomto směru vykládati, tedy také jen
v tomto směru bych byl s to pro tuto
resoluci hlasovati. (Výborně!)

Oberstlandmarschall. Verlangt noch Je-
mand das Wort in der Generaldebatte?

Žádá ještě někdo za slovo k rokování
povšechnému?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji ro-
kování povšechné za ukončené!

Ich erkläre die Generaldebatte für ge-
schlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravo-
daji.

Zpravodaj poslanec Hevera: Vele-
ctěný pan hrabě Zedtwitz dotekl se věcí
jež zajisté zásluhují v každém ohledu uvá-
žení a slušelo by velice, aby se v tomto
ohledu pomýšlelo, není-li možno sloučiti
s návrhem jeho v jistém ohledu instituci
o postrku!

Zajisté, že nebude neznámo slavnému
sněmu, že útraty postrku v království
českém obnáší téměř jednu čtvrt milionu
zlatých a že mravní výsledek této insti-
tuce nevyhovuje ani nákladu ani účelu.

člověk, který jednou dán jest na
postrk, propadá buď ramenu spravedlnosti,
aneb s mravním životem jeho jest již
veta.

Nalézáme téměř ohromné procento,
mohl bych říci 80pct. těch lidí na postrku,
kteří skutečně od místa k místu nechá-
vají se dopravovati z řemesla.

To zajisté není účelem nákladu tak
velikého.

Jisto jest, že nebude nikdo z nás
mysleti, že by se vystavěním jedné veliké
pracovny úplně plíseň společenská, jakou
jest tuláctví, vyhojila, že jest zapotřebí
mnohých prostředků, mnohých cest, mno-
hých opatření, aby cíle bylo dosaženo.

Co se týče návrhu pana hraběte Zedt-
witze, ten zajisté nejenom nevylučuje in-
tence ani slavného sněmu, ani zemského
výboru ani komise.

Může býti o něm jednáno, ač jest to
bylinou z cizích krajů k nám přenesenou;
je-li ale možno, aby taková bylina u nás
vydávala užitečné ovoce, zajisté nikdo
nebude se tomu vzpírati, aby učinil se
pokus s jejím pěstováním při zdárném
výsledku.

Bylo poukázáno ze strany velectěného
p. hr. Zedtwitze na Sasko. Ale to dovo-
luji si tvrditi, že vzdor té instituci od
řečníka rozbírané sousední království saské
více než o polovičku menší království
našeho má přece více pracoven než krá-
lovství českě.

Království české má dosud pracovnu
jedinou, pracovnu ze staré doby vtěs-
nanou do celé řady domů, v hlavním
městě, kterou nelze účelným prospěšným
způsobem zlepšiti a napraviti a ze tedy
nutno jest, aby se přikročilo v nejbližší
příští době k zařízení pracovny ve větším
slohu a to zejména v takovém kraji s ta-
kovými podmínkami, jaké nalézáme na
Pardubicku.

Že nesmí se identifikovati tuláctví
s těmi, kteří klepou jí na dobročinnost
obyvatelstva, jest zajistě zjevno. Nebo i
mezi těmi, kteří klepou na dobročinnost,
jest veliké procento skutečně lidí mrav-
ných, práce chtivých, kteří pro nedosta-
tek práce chytají se toho posledního pro-
středku, aby sáhli na kliku dobročinného
obyvatelstva.

Avšak rozdíl jest potom mezi těmi,
kteří toulají se, aby přijali dobročinnost
s povděkem a mezi těmi, kteří vzdorovi-
tým způsobem žádají kovovou minci.

Zajisté, že nebude míti nikdo za zlé
tomu, který velikou, skutečnou nouzí hnán
žádá o podporu, člověk takový se spo-
kojí zajisté pouhým bramborem nebo pou-
hou skývou chleba a jest povděčen tomu.
že se mu pomůže; jestliže však tulák pln
síly fysické, vrhá skývu chleba nebo po-

trávu mu podávanou uděšené hospodyni
pod nohy, pak zajisté musíme míti zření
k tomu, aby takový kvas, abych tak řekl,
tuláctva neškodným byl pro kraje české
učiněn, aby byl totiž pod závoru dán.

A to se může státi jen v ústavu, jaký
jest v předloze právě uvedené navržen.

Nepamatuji se tuze dobře na číslice,
ale myslím, že mě má paměť neklame, že
číslice tyto jsou správné, jež obsahují po-
čet trestníků v českých trestnících.

Já shledávám, že v trestnici pražské
jest průměrně ročně ve sazbě 1500 —
uvádím jen zaokrouhlená Čísla — trest-
níků ; v trestnicí kartouzské 900, v trest-
nici plzeňské okolo 1400 trestníků. Máme
tu tedy průměrný počet těch trestníků,
kteří chováni jsou ve vazbě 3860.

Jestliže zřídí se káznice pro 4 nebo
5 set káranců, tak zajistě máme ihned
klíč, jaké as procento těch, kteří jsou
propuštěni z trestnic propadne tuláctví.

Takoví tuláci potulují se po krajích
českých, neappellujíce na dobročinnost,
nýbrž hrozíce obyvatelstvu,

Co se týče toho, co řekl velectěný p.
dr. Bráf, nebude zajisté nikoho, aby ne-
provázel to souhlasem co největším.

Jedná se tedy hlavně o to, aby co
nejdříve zřízen byl ústav větši a aby do
tohoto ústavu dáni byli tuláci ze řemesla,
aby vyčistily se české kraje od té hrozby
a aby konečně vyhověno bylo volání
obyvatelstva venkovského tím způsobem,
jako jest v předloze několikráte uvedené
naznačeno.

Já tedy dovolím si sl. sněmu odpo-
ručiti jednotlivé odstavce, jež schválila
komise — jednomyslně, mohu říci, — a
jež srovnávají se podstatou s tím, co sl.
sněmu výbor zemský také navrhl.

Nejv. maršálek zemský: Po ukončené
debatě generální jest mně otázati se sl.
sněmu, zdali přijímá návrhy komise za
základ rokování podrobného.

Nach Schluß der Generaldebatte habe ich
dem hohen Hause die Frage Vorzulegen, ob
dasselbe die Anträge der Commisston als
Grundlage der Spezialdebatte annimmt.

Žádám pány, kteří k této otázce při-
svědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Frage
bejahen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj posl. Hevera: Slavný sněme
račiž se usnésti:

1. Stavební úpravy káznice zemské
v Praze buďtež obmezeny na to, co jest
k odstranění nynějších křiklavých nedo-
statků nutno a to s vyloučením všech
nových přístavků a budiž náklad přísluš-
ný s náležitým zřetelem k tomu, že bude
lze část těch prací domácími sílami pro-
vésti, vložen do rozpočtu na r. 1889.

Die Commission stellt den Antrag:
Der h. Landtag wolle beschließen:
1. Die Bauherstellungen in der Landes-
korrektionsanstatt zu Prag find auf das be-
huss Abstellung der vorhandenen schreienden
Mängel nothwendige Maß zu beschränken und
zwar mit Ausschluß aller neuen Zubauten, der
betreffende Aufwand ist unter gehöriger Be-
rücksichtigung des Umstandes, daß ein Theil
dieser Arbeiten durch häusliche Kräfte ausge-
führt werden kann, in den Landesvoranschlag
pro 1889 einzustellen.

Oberstlandmarschall. Verlangt Jemand
das Wort?

Žádá ještě někdo za slovo k odstavci
prvnímu ?

Tento odstavec jest přijat, tak jak
jest vytištěn.

Dieser Antrag ist, sowie derselbe gedruckt
vorliegt, angenommen.

Zpravodaj posl. Hevera: 2. Nová
pracovna donucovací pro 400 dospělých
ká:.-anců mužských budiž zřízena na po-
zemku čís. parc. 884—I v Pardubicích
v mezích nákladu vypočteného na 380.000 zl.

Jest-li že by buď příznivým a brzkým
vyřízením žádosti o příplatek státní dle
§ 2. zák. ze dne 24. května 1885 číslo 90.
ř. z. neb příznivým stavem financi zem-
ských usnadněn byl postup stavby: budiž
ieště průběhem roku 1888 započata.

2. Die neue Zwangsarbeitsanstalt für 400
erwachsene männliche Zwänglinge ist auf dem
Grundstücke NK. 884—I. in Pardubitz inner-
halb des voranschlagten Aufwandes pr.
380.000 ft. zu errichten.

Sollte durch eine günstige und rasche Er-
ledigung des Ansuchens um einen Staatsbei-
trag im Sinne des § 2 des Gesetzes vom 24.
Mai 1885 Z. 90 R.-G.Bl. beziehungsweise
durch den günstigen Stand der Landesfinanzen
der Fortschritt des Baues ermöglicht Werden,
so ist derselbe noch im Saufe des Jahres 1888
in Angriff zu nehmen.

Die definitive Genehmigung der festge-
Stellten Pläne und Voranschläge wird in die-
sem Falle dem Landesausschusse überlassen.

Der Bauaufwand auf diese Zwangsar-
beitsanftalt ist mit einem angemessenen Betrage
in den Landesvoranschlag pro 1889 einzu-
stellen.

Definitivní schválení upravených plánů
a rozpočtů ponechává se v tomto případě
výboru zemskému.

Náklad stavby této pracovny budiž
přiměřenou částí do rozpočtu zemského
na r. 1889 položen.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto
odstavci přihlásil se k slovu a sice
proti návrhu komise p. posl. dr. Mattuš.
Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Mattuš: Přihlásil jsem se
v této věci proti článku navrženému, ne
snad, že bych chtěl opříti se věci samé,
s kterou souhlasím, ale proto, abych oká-
zal na některé části, které se mně co do
stylisace návrhu zdají býti poněkud ne-
vhodnými. Proti 1. odstavci č1. 2. nemám,
co bych namítal, avšak v druhém odstavci,
který stanoví, že má se počíti se stavbou
tohoto ústavu v Pardubicích po případě
během roku 1888, namítám neurčitost
ustanovení, v kterém případě se má se
stavbou počíti. Jednak ovšem jest zde
ohled vzat na příspěvek státní, který dle
zákona z r. 1885 stát ku zřízení takovýchto
ústavů dává.

V odstavci tom jest tedy vyřčeno, že,
bude-li příspěvek státní během r. 1888
povolen a vyplacen, by se počíti mohlo
se stavbou na účet tohoto příspěvku.
Druhý případ, který má na mysli tento
odstavec, jest, že by se mohlo také při-
stoupiti k stavbě, kdyby státní příspěvek
nebyl ještě povolen a vyplacen, když
stav financí zemských bude příznivý.
Nyní si kladu otázku, co touto větou asi
komise myslela: tenkráte, že se má při-
stoupiti ke stavbě, když stav financí
zemských bude příznivý.

My známe osi všeobecně stav financí
našich a tuším, že není třeba tedy tako-
výmto neurčitým vyřčením dávati jednak
jakousi plnou moc zemskému výboru, na
druhé straně odpovědnosť na něho klásti
pro případy, které on sám předvídati ne-
může. Stav financí našich lest závislým,
jak zajisté všem pánům jest známo, na
tom důchodku hlavním, na kterém spo-
čívá veškerý výdej zemský, to jsou při-

rážky zemské. My tedy můžeme říci,
že stav financí jest snad příznivým, když
přirážky, které k usnešení sl. sněmu byly
rozepsány, řádně dojdou a nepříznivý,
když tak se nestane. Ale o vypsaných
přirážkách jest již napřed disponováno
zemským rozpočtem, o kterém sl. sněm
se usnesl. Pakli tedy některá věc není
položena v zemský rozpočet, nezbývá nic
jiného, než tak zvaná pokladniční hotovost,
na kterou se může odkázati v jistých pří-
padech něco, co do rozpočtu nebylo vlo-
ženo. Co ale týče se této pokladniční hoto-
vosti, ukazuje zpráva budžetní komise o
rozpočtu na r. 1888, že tato hotovost od
posledních 2 let značně se ztenčila.

Kdežto byl čas, že obnášela na téměř
půldruhého milionu hotovosti, víme, že v
listopadu 1887. roku, obnášela již jen něco
přes 400.000 zl. To jest tedy hotovosť ta-
ková, která po mém úsudku v každém pří -
pade má zůstati skutečnou hotovosť, ho-
tovost, která má zústati v pokladně, aby
pro každý případ hospodářství zemské ně-
jakým způsobem neutrpělo ve svém řád-
ném průběhu žádných překážek. Odkazo-
vati však na tuto hotovosť veliká vydání,
v takovémto stavu když se nachází, bylo
by po mém úsudku nebezpečno aneb aspoň
velice neopatrno. Proto také budžetní ko-
mise při sdělání svých návrhů pro rozpo-
čet na rok 1888 ukázala k tomu, že již
dosti bylo činěno na účet této kasovní
hotovosti, a že zejména veliké stavby, jako
jest stavba musejní, nemohou na dále díti
se na účet této hotovosti, a že pro ten
případ musí se opatřiti prostředky jiné.

Bylo by neméně pochybeno, když bychom
místo stavby musejní budovy odkázovali
nové jiné veliké stavby na účet této ho-
tovosti. Vůbec se mi zdá, že není zcela
správným výrok komise v případě pří-
znivých finančních poměrů může se to a
to díti. Mátne dvě určité formule a myslím,
že v takovýchto případech, kde jedná se
o veliké vydání, musí se mluviti zcela
konkretně. Buď se řekne: Náklad ten vklá-
dá se do rozpočtu zemského na rok 1888.
neb 1889. aneb, když se tak učiniti ne-
hodlá, musí se říci: Náklad tento odkazuje
se na pokladniční hotovost; — jiného tuším
není.

Na hotovost pokladniční tak velikou
čásť odkazovati nemůžeme a to dle toho,
co jsem řekl, myslím, každému bude jasně
vysvítati. Jednalo by se tedy o to, zdali

by se to mohlo vložiti do rozpočtu; to
arci závisí na usnesení sl sněmu. Ale vy-
chází-li sl. sněm z té myšlénky především,
aby neuložilo se poplatníkům většího bře-
mene, než nevyhnutelně jest nutno, pak,
tuším, že tak velikou sumu do rozpočtu
zemského na rok 1888 položiti nemůže.
Jinak bylo by absolutně nutno, buď zvý-
šiti přirážku zemskou, aneb opatřiti peníze
odněkud jinud, t. j. nějakou úvěrní ope-
rací, tedy zvýšiti zejmena zápůjčku tu,
kterou, jak asi už všem p. členům sněmu
je známo, budžetní komise sama navrhuje.
Ale bylo by to nad míru těžko, vlo-
žiti pro tento případ nějakou sumu do
rozpočtu na rok 1888. My víme ze zprávy
a návrhu, že páčí se celý náklad na káz-
nici Pardubickou na 380.000 zl. a na tuto
částku stát dle zákona z r. 1885 něčím
přispěti jest povinen. Předpokládá se, že
příspěvek státní bude obnášeti 150.000 zl.
Pokud věc ústavně není provedena, nedá
se arci napřed říci, bude-li tento příspě-
vek státní snad větší, než komise a zem-
ský výbor za to má, neb menší. Na každý
způsob není zde určité číslice dnes ještě,
která se může nazvati skutečným nákla-
dem zemským, který náleží v rozpočet a
proto již také z této formální stránky my-
slím, že by bylo těžko vložiti nějakou
částku do rozpočtu na rok 1888.

Není arci vyloučena možnost, a já
mám za to. že se tak stane, že příspěvek
státní průběhem nejbližší doby bude po-
volen, a možná, že ještě i během roku
1888 také poukázán. Pak by nic nevadilo,
aby aspoň na náklad tohoto příspěvku
státního již během r. 1888 se stavbou se
počalo.

Zda-li bude možno celou stavbu, i
kdyby zde kapitál, náklad celý, pohotově
byl, zdali by bylo možno celou stavbu
během r. 1888 provésti, to nevím. Já bych
o tom pochyboval. Myslím, že v každém
případě jistá část nákladu bude se musiti
vynaložiti teprve r. 1889. a vzhledem
k tomu, že poněkud bude uleveno břeme-
nům zemským v rozpočtu našem v r. 1889,
jelikož zejména splátky těch zemských
půjček, které pro vyvazovací fond zemský
letos byly položeny do rozpočtu, budou-
cího roku z něho vymizí, bude mnohem
snadněji větší část k takovýmto účelům
vložiti do rozpočtu r. 1889 a protož učiním
na konec svých vývodů návrh, aby ovšem
v tom případě, bude-li státní příspěvek na

r. 1888 povolen a vyplacen, se se stavbou
na účet tohoto státního příspěvku započalo,
aby však to, co připadá na zemský fond,
vložilo se do rozpočtu na r. 1889.

Ve 3. odstavci tohoto článku praví se
následovně: "Definitivní schválení upra-
vených plánů a rozpočtů ponechává se
v tomto případě výboru zemskému." V kte-
rém případě? Předchází ustanovení, že
počíti se má, pak-li státní příspěvek bude
vyplacen, aneb budou-li finance zemské
tak příznivé, že se počíti může.

Nuže, nechci říci, že snad v tom pří-
padě, když budou finance zemské příznivé,
má míti výbor zemský moc, aby schválil
plány a rozpočty, a když nebudou příznivé,
že snad tu moc nemá. Myslím, že asi
vlastní smysl tohoto odstavce jest ten:
Kdyby se vůbec mělo přistoupiti k stavbě
již v r. 1888., tedy má zemský výbor
schváliti plány a rozpočty.

Nyní nastává otázka: A když by se
tedy nemohlo přistoupiti k stavbě r. 1888,
nýbrž r. 1889, tedy v tomto případě nemá
míti výbor zemský tu plnou moc? Zdá se
mi, že vůbec slova: "V tomto případě" a
také slova ta, která jsou v německém textu,
jaksi omylem přišla sem do tohoto usta-
novení a zdají se mi skutečně zcela zby-
tečnými. Neboť mám za to, že nikdy sl.
sněm detailními plány na jakoukoliv stavbu
se nebude zabývati a když komise nahlédla
do plánů a když s dobrým svědomím pro-
hlásila, že rozpočty tak jsou sestaveny, že
jinak očekává se od šetrnosti zemského
výboru, že bude hleděti, aby částku ne-
překročil, pak myslím, že sl. sněmu nezbývá
nic jiného, než-li dáti na to, co komise
sama nalezla a pak také svěřiti celou
stavbu a schválení plánů a rozpočtů vý-
boru zemskému. Proto dovolím si navrhnouti,
aby tato slova byla vypuštěna.

Ovšem by podle toho také poslední
článek poněkud jinak musil býti stylisován.
A připomínám jen, že jednak přijatý již
první článek mluví zajisté pro můj náhled
ve příčině vložení do rozpočtu na r. 1889,
poněvadž v prvním článku výslovně praví
komise, že mají se odstraniti křiklavé ne-
dostatky v káznici pražské, že se ale má
náklad vložiti do rozpočtu na r. 1889. Tedy
na jedné straně uznává se křiklavosť nedo-
statku, ale přece má se za to, že nicméně
náklad na odstranění těchto křiklavých
nedostatků může býti položen na r. 1889.

Mám za to, že to tím spíše bude možno
při stavbě, která se teprv před se béře.

Já dovolím si, ačkoliv nyní není v ro-
kování čl. 3., aspoň tolik z něho vyjmouti,
že korrektně v tom směru jest stylisován,
že výslovně se praví, že náklad spojený
s upravením ústavu Kostomlatského, pakliže
by nebyl uhražen příspěvkem státním, má
býti prozatím z hotovosti pokladniční u-
hražen. Tedy zde se neodkazuje na jisté
neznámé dosud finanční poměry v budouc-
nosti, nýbrž říká se, že se to má vzíti
z hotovosti pokladniční. Jedná se zde o
22.000 zl. a několik set, není to tedy tak
veliká suma, jako suma, která se má obrátiti
na novou stavbu, a mohl bych se spíše
spřízniti s tím uhražením z hotovosti po-
kladniční pro sumu poměrně nevelikou;
poněvadž kostomlatský zámek jest již na-
jat, a rokem 1888 bude se platit nájemné,
jest to tedy myslím hospodářsky odůvod-
něno, aby, když již jest v užívání země,
aby se také co nejdříve upravil tak, aby
mohl býti k tomu účelu odevzdán, ku
kterému má sloužiti.

Tedy dovoluji si činiti návrh, aby
zůstal nezměněn první odstavec článku
druhého a ostatní odstavce aby zněly
takto:

"Bude-li státní příspěvek na zařízení
této pracovny dle zákona ze dne 24. května
roku 1885 číslo 90- říšského zákonníka již
v roce 1888 povolen a vyplacen, může se
se stavbou její na účet tohoto příspěvku
již během tohoto roku počíti.

Náklad na zemi připadající budiž vlo-
žen do rozpočtu na rok 1889.

Schválení plánů a upravení rozpočtů
vznáší se na výbor zemský.

Nejv. maršálek zemský: činím dotaz
na podporu návrhu poslance Mattuše, on
totiž navrhuje, aby druhý odstavec článku
druhého zněl takto:

Bude-li státní příspěvek na zřízení
této pracovny dle zákona ze dne 24. května
roku 1885 číslo 90 říšského zákonníka již
v roce 1888 povolen a vyplacen, může se
se stavbou její na účet tohoto příspěvku
již během tohoto roku počíti. Náklad na
zemi připadající budiž vložen do rozpočtu
na rok 1889. Schválení plánů i upravení
rozpočtů vznáší se na zemský výbor.

Žádám pány, kteří tento návrh podpo-
rují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Přihlásil se k slovu pan poslanec
dr. Bráf. Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Bráf: Slavný sněme! Jenom
krátce chci prohlásiti, že souhlasím s ná-
vrhem, jak jej byl učinil pan dr. Mattuš.
Komise ovšem vycházela především z té
úvahy, jak jsem sám, jsa přítomen jednání
jejímu, se přesvědčil, že běží o naléhavou
věc a že jest třeba užíti každého prostředku,
aby se stavba provedla. Ze druhé strany
zemský výbor, jak povědomo, nenavrhl
vůbec nic pro r. 1888 a měl na mysli, že
by se počalo se stavbou teprve r. 1889.
Ani tu na mysli neměl zemský výbor, že
by se za ten rok celá stavba provedla,
nýbrž chtěl jenom, aby vložena byla čásť
nákladu do rozpočtu. Myšlénka, která
vedla zemský výbor, jest totiž ta, že pro
první rok bude třeba zříditi jenom přede-
vším jednu z obou velikých místností,
které budou tvořiti ložniční trakt a pak
nezbytné ostatní budovy, aby tam mohl
jistý počet káranců již roku 1890 býti u-
místěn.

Máť zemský výbor na mysli, Že jak-
mile bude možno jednu čásť káranců tam
bezpečně umístiti, hned při dalším po-
stupu práce bude těchto káranců samých
užíváno při stavbě ostatních ohradních zdí
i pomocných pracích dalších traktů ložnič-
ních, při stavbě dílen, které jsou v plánu
ještě vytknuty, při dláždění, zkrátka při
všech pracích, pro které se hodí obyčejné
nádennické síly; zemský výbor nemá nej-
menší příčiny opírati se tomu a ačkoliv
nejsem formálně zmocněn zemským vý-
borem, avšak znám intence jeho: zemský
výbor nemá nejmenší příčiny vzpírati se
tomu, aby snad již roku 1889 se stavbou
se počalo, budou-li k tomu prostředky.

Na jedinou cestu vhodnou, kterou by
se tyto prostředky mohly opatřiti, ukazuje
návrh pana dra. Mattuše, a s toho stano-
viska prohlašuji, že pro návrh pana dra.
Mattuše budu hlasovati.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě ně-
kdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenu.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpra-
vodaji.

Zpravodaj posl. Hevera: Já lituji, že

návrhům velectěného pana dr. Mattuše,
jehož jasné, logické a podstatné vyklady
nejednou provázívám souhlasem a jehož
si velice vážím, tentokráte nemohu nija-
kým spůsobem propůjčiti svého souhlasu,
a divím se velmi velectěnému panu navr-
hovateli, že pustil se s takovou vervou,
s takovou ostrostí proti návrhům našim,
které v podstatě nejsou nic jiného, nežli
smysl jeho výkladu. Zajisté mně dovolí
laskavě pan dr. Mattuš, jehož vzorná péče
a vzorné hospodářství při menším tělese
autonomním v celém kraji jest známa, uči
niti poznámku — nečiním to prosím, ni-
jakým spůsobem osobním, ale appeluji na
něj — jestli nejednou co správce menšího
autonomního tělesa neučinil totéž, co uči-
niti může zemský výbor v záležitosti
stavby zemské káznice.

Neporušuji žádnou slušnost, jestliže
prozradím příčinu tohoto stylisování, jak
událo se v komisi naší. Se strany veške-
rých členů venkovských naléháno bylo na
to, aby hned r. 1888 započalo se se stavbou
káznice v Pardubicích. Žádost tato prová-
zena byla nejen líčením přání veškerého
obyvatelstva skutečnou potřebou, ale i
také možností, aby se tak stalo.

V této věci komise byla téměř větši-
nou svou na straně jednoho z kollegů,
který navrhoval, aby urychlila se stavba
tou měrou, že má být již letošního roku
započata, když vážený pan odborný refe
rent, který právě nyní mluvil, vykládal a
dokazoval nesnadnost stavby roku 1888 a
když konečně snažil se nás přesvědčiti, že
právě v tom případu, kdyby se stavěl
ústav již letošního roku, zemský výbor
sáhnouti by musil k půjčce a že tato ope-
race, poněvadž vyžaduje souhlasu jiných
Činitelů, vyvolala by do života mnohé
obtíže. I tedy upustili jsme téměř většinou
od tohoto určitého požadavku a přistoupili
jsme k mírnějšímu stylisování dávajíce
výboru zemskému možnost, aby tak se
stalo r. 1888.

Odstavec, proti kterému p. dr. Mattuš
s velikou rozhodností vystoupil, skládá se,
abych tak řekl, že dvou článků.

První článek jest možnost dosaženi subvence
státní. V tom případě doznává velectěný
pan navrhovatel sám, že může se začít
se stavbou.

Druhá možnost jest, jestliže příznivý stav
financi zemských to dovolí. Takový příznivý
stav, byť by snad nebyl ihned pravděpo-

dobným, jest přece možným. Nechci říci
jakým obratem, ale může to být obrat
vyššími cenami plodin hospodářských,
zlepšením našich hospodářských poměrů,
rozvojem průmyslu atd.

Taková možnost není zajisté vyloučena,
avšak ta další možnost může nastat ještě
momenty, jež nejsou v tomto odstavci ob-
saženy.

Jestliže zemský výbor — to jest také
možno — dozví se, že roku 1889, ve kte-
rém se má stavba vykonati, bude se sta-
věti velká budova kasáren v Pardubicích;
že bude se stavěti v sousedství železnice,
regulace Labe, meliorace Chrudimky, že
rok 1889 absorbovat bude mnoho tímto
způsobem veliký počet sil pracovních,
Čímž by roku 1889 zdražil nepoměrně pod-
nik zemský; tedy v tomto případě uzná-li
zemský výbor, že to jest bez nejmenšího
alterování rozpočtu zemského, mohlo by
se započíti se stavbou již do roku 1889.
V takovém případě nalezne se zajisté sta-
vitel, který pachtuje a staví roku 1888, a
který spokojí se s platem roku 1889, který
tento rok bude vložen do rozpočtu.

To všechno jsou možnosti, byť by se
mi řeklo, že to není pravdě podobné, ale
tím způsobem dává slavný sněm větší moc
jistou latitudu zemskému výboru, svému
výkonnému orgánu a to bývá přece u
sborů zákonodárných velmi často ; vždyť
mnohdy to, k čemu nestačí čas sně-
movního zasedání, dává se -výkonným or-
gánům těchto sborů.

Prosím, aby se mně odpustilo, že při-
pomínám také to, že velectěný odborný
pan referent shodoval se s návrhy komise
a že nyní shoduje se s návrhem p. dra.
Mattuše. Jak pravím, není to osobní útok,
ale povinen jsem to, abych poněkud závoj,
který vždy bývá mezi tímto slavným
shromážděním a mezi komisi, odhrnul.

Co se týče těch nesnází, jež by mohly
nastati, kdyby použito bylo hotovosti o
tom máme dobrý příklad na stavbě mu-
sejní.

Zde jednalo se téměř o celý milion a
ten milion byl, jak vidíme, — a zajisté
s velkým vděkem uznáváme — se strany
zemského výboru nad míru velmi dobře
opatřen, proč by se to nemohlo stát
s menší částkou při podniku s menšími
rozměry ?

Co se týče plánů, které snad uvažo-
vati, posouditi příslušelo by sl. sněmu, tu

zajisté bych ten poslední byl, který to
právo by chtěl jemu upírati, anebo který
by chtěl stěžovati slavnému sněmu mož
nosť, aby dohledl do plánů ; ale — většina
velectěných pánů přisvědčí, jestliže řeknu
— posouzení plánů takových, v detailech,
v době rozruchu sněmovního jest zajisté
poněkud věcí obtížnou. Vždyť víme ze
zkušenosti, že i výteční znalci když postaví
se před některý plán stavební, že každý
může posuzovati je z jiného hlediště a že
tedy mnohem lépe jest, když úkol tento
slavného sněmu přiřkne se zemskému vý-
boru.

Uváže to vše, prosím, slavný sněm,
aby ráčil tedy přijetím těchto návrhů ko-
mise učiniti tu koncesi, abych tak řekl, ve-
řejnému mínění, aby vyhověl volání z kruhů
obecenstva, aby možnosť stavby r. 1888
nebyla vyloučena.

Vždyť se ponechává celá věc uvážení
zemského výboru, ponechává se vše jeho
věhlasu, on zajisté neučiní bez rozvahy a ne-
dopustí, aby byl rozpočet v nejmenším
alterován, on učiní co vyžaduje prospěch
země, prospěch bezpečnosti a prospěch in-
stituce kázeňské.

Uvažuje vše to, prosím, sl. sněm, aby
ráčil přijmouti beze změny návrhy komise.
(Výborně.)

Nejv. maršálek zemský: Nežli přejdeme
k hlasování, požádal mě pan přísedící
zem. výboru poslanec dr. Bráf, bych mu
dal slovo po skončeném rokování ke krát-
kým opravám věcí, které byly mezi roko-
váním tvrzeny, a k tomuto účelu dávám
mu slovo.

Přísed. zem. výboru dr. Bráf: Slavný
sněme, dovolím si v skutku jen krátkou
poznámku na opravu.

Pan referent tvrdí, že jsem vyslovil
souhlas s návrhem, který jest obsažen zde
v tisku. Podotýkám, že jsem v komisi bo-
joval proti přání a náhledům dalekosáh-
lejším a že můj souhlas byl ovšem vyslo-
ven jenom se zásadou, že se může stavěti,
jestli že budou ty a ty prostředky po
ruce.

Ale nač p. referent docela ráčil za-
pomenouti a co bych si dovolil zde uvésti
na paměť, jest, že mezi jednáním komise
a mezi dnešním rokováním jest usneseni
rozpočtové komise a návrhy její, které se

týkají zemských přirážek a celého uhra-
zení zemských nákladů v roce budoucím
a že právě tím na celé situaci finanční
velmi mnoho se změní, jestli by od slav-
ného sněmu byly přijaty.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme
k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Der Herr Abg. Dr. Mattus hat einen
Antrag eingebracht, welcher hinreichend unter-
stützt ist, nach welchem der erste Absatz des
in Verhandlung stehenden Punktes 2 unge-
ändert bleiben würde und an Stelle der sol-
genden Absätze folgendes gesetzt würde:

"Für den Fall, daß der Staatsbeitrag
für diese Zwangsarbeitsanstalt auf Grund
des Gesetzes vom 24. Mai l885, R. - G. - Bl.
Nr. 90, noch im Jahre 1888 bewilligt und
angenommen würde, kann mit dem Bau der
Anstalt auf Rechnung dieses Staatsbeitrages
im Saufe des Jahres begonnen Werden.

Die auf das Land entfallenden Kosten
sind in den Voranschlag für das Jahr 1889
einzustellen.

Die Genehmigung der Pläne und die
Approbation der Kostenüberschläge wird dem
Landesausschuße überwiesen".

Ich werde daher zuerst über den ersten
Absatz abstimmen lassen und sodann wird der
Antrag des Herrn Mattuš zur Abstimmung
kommen; sollte derselbe angenommen werden,
so entfällt die Abstimmung über die übrigen
von der Commission beantragten Absätze.
Sollte der Antrag des Herrn Dr. Mattuš
nicht angenommen werden, so wird über die
folgenden Absätze nach dem vorliegenden An-
trage abgestimmt werden.

Byl podán návrh p. drem Mattušem,
který byl již slavnému sněmu sdělen a
který čelí k tomu, by první čásť návrhu
komise byla ponechána nezměněna a na
místo následujících vět by byl vložen ná-
vrh, jak on jej podal. Dám tedy hlasovati
tím způsobem, že se bude hlasovati předně
o prvním odstavci tohoto článku a pak
dám hlasovati o návrhu p. dra. Mattuše.

Jestliže by tento návrh byl přijat,
odpadá hlasování o ostatních odstavcích
dle návrhu komise.

Pakli by návrh p. dra. Matuše nebyl
přijat, dám hlasovati o odstavcích násle-
dujících dle návrhu komise. Dovoluji si
ještě k tomu poukázati, že jsem byl upo-
zorněn, že v druhém odstavci v německém
textu se nachází chyba tisková.

Sm deutschen Texte des ersten Absatzes
ist ein Druckfehler unterlaufen, indem es
nämlich nicht heißen foll: "Auf dem Grund-
stücke Nr. E. 884—1. in Pardubitz, sondern
"auf dem Grundstücke Parz.-Nr. 884—I.."

Odstavec první zní následovně:
Nová pracovna donucovací pro 400
dospělých káranců mužských budiž zří-
zena na pozemku č. parc. 884-I v Pardu-
bicích v mezích nákladu vypočtěného na
380.000 zl.

Die neue Zwangsarbeitsanstalt für 400
erwachsene männliche Zöglinge ist auf dem
Grundstücke Parz.- Nr.. 884—I. in Pardubitz
innerhalb des Veranschlagten Aufwandes per
380.000 fl. zu errichten.

Ich ersuche die Herreu, welche dtesem Ab-
satze zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto odstavcem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.
Jest p ř ij a t o.

Es ist a n g e n o m m e n.

Nyní přijde k hlasování návrh pana
dra. Mattuše. Tento zní: Bude-li státní pří-
spěvek na zřízení této pracovny dle zá-
kona ze dne 24. května 1885 čís. 90. ř. z.
již v roce 1888 povolen a vyplacen, může
se se stavbou její na účet tohoto příspěvku
již během tohoto roku počíti. Náklad na
zemi připadající budiž vložen do rozpočtu
na rok 1889; schválení plánů a upravení
rozpočtů vznáší se na výbor zemský.

Der Antrag des Herrn Abg. Mattuš
lautet:

Für den Fall, daß der Staatsbeitrag für
dtese Zwangsarbeitsanftalt auf Grund bes Ge-
setzes vom 24. Mai 1885 Nr. 90 R.-G.-B.
noch im Jahre 1888 bewilligt und angewiesen
würde, kann mit dem Bau der Anstalt auf
Rechnung dieses Staatsbeitrages im laufen-
den Jahre begonnen Werben. Die auf das
Land entfallenden Rosten find in den Boran-
schlag für das Jahr 1889 einzustellen. Die
Genehmigung ber Pläne und Approbation ber
Aostenüberschläge wirb dem Landesauschußc
überwiesen.

Zadám pány, kteří s tímto zněním
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich exsuche die Herren, Welche diesetn
Texte zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Tím odpadá hlasování o návrzích ko-
mise.

Damit entfällt die Abstimmung über die
weiteren Commisionsanträge.

Zpravodaj p. Hevera: Odstavec 3. K za-
řízení polepšovacího ústavu pro mladistvé
kárance mužské budiž najat zámek Ko~
stomlatský u Bíliny s příslušnými zahra-
dami ve výměře 7 jiter 777 čtver. sáhů
za roční nájemné, které nebuď vyšší než
3000 zl.

Absatz 3.
Behufs Einrichtung einer Befferungsan-
stalt für jugendliche männliche Corrigenden ist
das Schloß Äostenblatt bei Bilin mit den
zugehörigen Gärten im Ausmase von 7 Joch
777 D.-Kl. um einen den Betrag von 3000fl.
nicht übersclireitenden Jahresmiethzins zu pachten.

Ustav tento budiž v zámku Kosto-
mlatském již r. 1888 zařízen zatím jako
filiální ústav pražské káznice zemské. Ná-
klady s tím spojené buďtež, pokud nebu-
dou příspěvkem státním kryty, prozatím
z hotovostí pokladních uhrazeny.

Diese Anstalt ist in dem Schloß Aosten-
blatt bereits im Jahre 1888 und zwar einst-
weilen als Filialanstalt der Prager SanbeS--
korrckttonSauSialt zu errichten.

Die damit verbundenen Auslagen sind,
intsoweit sie nicht durch den Staatsbeitrag ge-
deckt fein werden, vorläufig aus den Aaffabe-
ständen zu berichtigen.

Odstavec 4. Návrh stanov a domácího
řádu pro polepšovnu budiž předložen v
příštím zasedání sněmovním zároveň s ná-
vrhem stanov a domácího řádu donucova-
cíoh pracoven pro kárance dospělé.

Absatz 4.
Der Entwurf der Statuten und der Haus-
ordnung für die Befferungsanstalt ist zugleich
mit dem Entwurfe der Statuten und der .Haus-
ordnung der ZwangsarbeitSshäufer für erwach-
sene Zwänglinge in der nächsten Landtagsses-
sion vorzulegen]

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo k odstavci 3. a 4.

Verlangt Jemand das Wort zu den Abfätzen
3 und 4?

Dieselben sind a n g e n o m m e n.

Jsou přijaty.

Nunmehr gelangt die Resoution zur
Berhandlung, welche der Herr Abg. Graf
Zedtwtzß in der Generaldebatte beantragt hat.

Přijde nyní k pojednaní resoluce,
kterou navrhl v generální debatě p. posl.
hrabě Zedtwitz.

Žádá někdo k této resoluci za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort zu dieser
Resolution ?

Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Resoluce zní následovně:

V uvážení, že stále rostoucí počet
oněch osob, jichž dodání do káznic je
žádoucí, spůsobiti musí nepoměrně velký
náklad; v uvážení, že příčinou tohoto
vzrůstání je hlavně ta okolnost, že pří-
slušníci obce nemajíce výdělku a štítíce
se práce, nemohou v čas býti k tomu
přinuceni, aby poctivě se živili, ježto ne-
dostává se na venkově příslušných ústavů
(okresních a obecních pracoven); v uvážení,
že podlé předpisů §§. 1—5 zákona ze dne
24. května 1885 také takovým osobám,
které nedopustily se zločinu, závazkem
právními důvody opatřeným (§. 5. zákona
ze dne 27. října 1862) uloženo býti může,
aby na určitém místě se zdržovaly, v uvá-
žení konečně, že především všemožným
podporováním a zřizováním okresních neb
obecních pracoven působiti lze na ven-
kově proti stálému vzmáháni se tuláctví
jakož i proti dalšímu šíření se žebroty,

račiž se slavný sněm usnésti: "Zem-
skému výboru se ukládá, aby otázku zři-
zování okresních a obecních pracoven vzal
v důkladnou úvahu a aby výsledek porad
v nejblíže příštím zasedání sněmu před-
ložil".

Die Resolution des Grafen Zedtwitz|
lautet folgendermaßen :

In Erwägung, daß die fortwährende Zu-
nahme von Personen, deren Abgabe in Zwangs-
arbeitshäuser geboten erscheint, zu einem un-
verhältnismäßig großen Aufwande führen muß;

in Erwägung, daß diese Steigerung zu-
meist ihren Grund darin hat, daß erwerblofe
und arbeitsscheue Angehörige der Gemeinden
nicht rasch genug zu einem reblichen Erwerb
angehalten werben können, weil hiefür am
flachen Lande die entsprechenden Anstalten
(Bez.- u. Gemeindevrbandsarbeitshäuser) fehlen;

in Erwägung, daß durch die Bestimmun-
gen der §§ 1—5 des Gesetzes vom 24. Mai
1885 auch für solche Personen, welche noch
kein Verbrechen begangen haben, doch die
rechtlich begrünbete Verpflichtung zum Aufent-
halte an einem bestimmten Orte (§ 5 des Ge-
setzes vom 27. Oktober 1862) verhängt werden
kann;

in enblicher Erwägung, daß zunächst durch
die thunlichste Förderung der Errichtung von
Bezirks- oder Gemeinbeverbandsarbeitshäuser
sowohl der stetigen Zunahme der Vagabon-
dage, als auch der weiteren Vermehrung des

Bettelunwesens insbesondere am flachen Lande
gesteuert werden kann;

wolle der hohe Landtag beschließen:
Der Landesausschuß wird beauftragt,
die Frage der Errichtung von Bezirks- und
Gemeindeverbandsarbeitshäusern eingehend zu
berathen, und die Ergebnisse hierüber in der
nächsten Session dem Landtage vorzulegen.

Nejv. maršálek zemský: Žádám pány,
kteří s touto resolucí souhlasí, by vy-
zdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dieser Re-
solution zustimmen, die Hand erheben.
Resoluce jest přijata.
Die Resolution ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitostí zdravotnictví o provedení sně-
movních usnesení v příčině upravení
chorobnictví v království českém.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung
ist die zweite Lesung des Berichtes der
Commission für Sanitätsangelegenheiten
über die Durchführung der Landtagsbe-
schlüße betreffend die Regelung der Sie-
chenpflege in Böhmen.

Zpravodajem jest pan poslanec dr.
Krofta. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Krofta: Slavný
sněme! V minulém svém zasedání usnesl
se sl. sněm na pravidlech, dle kterých
říditi se jest při zřizováni a zařizováni
ústavů chorobnic.

Zároveň při tomto snešení o těchto
pravidlech bylo zemskému výboru uloženo,
aby pravidla ta patřičným způsobem ve
vědomost uvedl súčastněným kruhům a
aby tak zvané prováděcí ustanovení uči-
nil. Zemský výbor, nežli přistoupil na
to aby tato prováděcí ustanovení učinil,
svolal enketu znalců, aby vyslechla do-
brozdání, jak by jednotlivá ustanovení sl.
sněmu provésti se měla. V této enketě
jednalo se hlavně o jedno pravidlo, které
v předešlém zasedám sl. sněmu pod čl. 2)
byl přijal, a sice o pravidlo následovní:

"Zemský výbor udílí chorobincům
podle ustanovených předpisů zřízeným
právo veřejnosti a určuje výši ošetřovací
taxy.

Již v enketě zástupce vys. vlády upo-
zornil na to, že odporovalo by to

-

vadním předpisům o vrchním dozoru vlády
k humanitním ústavům a k nemocnicím,
kdyby udílení práva veřejnosti chtěl sobě
osobovati zemský výbor sám a kdyby
ošetřovací taxu i výši taxy chtěl ustano-
viti zemský výbor sám beze vší ingerence
vlády. Poněvadž anketa byla toho ná-
hledu, že skutečně jest žádoucí věcí, aby
ústavům které se zříditi mají, dostalo se
práva veřejnosti a zejména by bylo věcí
žádoucí, aby při dobývání tax ošetřova-
cích a příspěvků, které byly vyměřeny
okresům, mohlo použito býti exekuce poli-
tické, tedy enketa již sama přišla názo-
rům vlády vstříc a ustanovila se, navrh-
nouti zemskému výboru, aby meritorně
změnil odstavec 2. v loňském zasedáni
usnešení v tom smyslu, že by rozezná-
valo se udělování práva veřejnosti jednak a
ustanovování taxy ošetřovací na druhé straně.

Co se týče prvního práva, tu byla
ochotna anketa učiniti tu koncesi, aby
zemský výbor uděloval toto právo, slyšev
napřed c. k. vládu Co se týče ošetřova-
cích tax, tedy vzhledem k tomu, aby se
dostalo chorobincům práva vydobývati tyto
příspěvky v cestě politické exekuce usne-
sla se odporučiti slav. sněmu a zemskému
výboru především, aby co se týče usta-
novování této taxy, určována byla zem-
ským výborem ve srozumění s c. k. vlá-
dou. Zemský výbor k těmto náhledům an-
kety přistoupil a navrhoval taktéž změnu
meritorní pravidla druhého, které jsem
dříve byl citoval.

Mezi tím však, když zprávu, o které
dnes jednáme, zemský výbor slav. sněmu
byl již předložil a zpráva ta byla odká-
zána k činění návrhů komisi zdravotní,
došly dvě noty od vysokého místodržitel-
ství, ve kterých se vyskytují zásadní di-
ference v otázce

1.  jaký význam má veřejnost a

2.  kdo jest kompetentním právo ve-
řejnosti udělovati

a následkem toho jsou též diference
v tom, jaké účinky nastanou pro případ,
když tohoto práva veřejnosti se ústavům
těm dostane či nedostane.

Co se týče první otázky, jaký význam
právo veřejnosti má, zemský výbor i sl.
sněm ve svém usnešení loňského roku vy-
cházel z toho náhledu, že pojem a význam
veřejnosti jest pouze ten, že ústavy, jimž
právo veřejnosti se přiřkne, podrobeny jsou
jakési vyšší, potencované ingerenci úřadů

veřejných ať pak samosprávných aneb
zeměpanských a že mají takovéto ústavy
právo k náhradě nedobytných výloh oše-
třovacích z fondu zemského.

Vysoká vláda však vyslovuje se v tom
smyslu, že spočívá toto právo veřejnosti
nejen v této potencované ingerenci úřadů
veřejných, nýbrž ještě dále v tom, že právo
veřejnosti předpokládá převzetí ošetřov-
ného za chudé choré v chorobincích vze-
šlého na fond zemský a že právo veřej-
nosti zavazuje také ústavy, by přijímaly
všecky, kdož potřebují ošetřování v ústavu
bez ohledu na to, kam jsou příslušní, a
mohou-li platiti, kdežto pro chorobince
podle našeho náhledu bylo by toto přijí-
máni chorých obmezeno jen na příslušníky
království Českého.

Tu tedy byla komise před alternativou,
pro který z obou náhledů se vysloviti má.
Komise vyslovila se jednohlasně v ten
rozum, že význam veřejnosti pojímá v tom
smyslu jako zemský výbor, že nemůže
tedy přidati, se co se týče práva veřejnosti
k tomu náhledu, jak ]ej vyslovila vysoká
vláda.

Dále, co se týče kompetence, byla
enketa, zemský výbor a již loni sl. sněm
toho náhledu, že udělovati právo veřejnosti
příslušelo by autonomním orgánům ohledně
takových ústavů humanitních, ohledně
kterých připadá všeobecně náklad na vy-
držováni, po případě na zřizování fondu
zemskému aneb vůbec fondu veřejnému. I
v tomto ohledu nesrovnává se vysoká vláda
s tímto náhledem, tvrdíc, že kompetence
pro vyhlašováni a pro udílení práva ve-
řejnosti musí reklamovati sobě.

Co se týče tax ošetřovacích, tu praví
vláda, že taktéž kompetence k ustanovo-
vání výše těchto tax jí přísluší, arciže po
dorozumění se s dotyčnými autonomními
orgány. Komise tedy musila voliti: buď
podrobiti se úplně těm náhledům, které
vysoká vláda byla vyslovila, nejen ohledně
kompetence, nýbrž i ohledně významu
práva veřejnosti a ohledně spůsobilosti
výroku dotýčného k exekučnímu vymáhání
v politické cestě aneb voliti cestu jinou,
aby se těmto námitkám vysoké vlády vy-
hnula.

Co se týče první cesty, nemohla ko-
mise přistoupiti k tomu, poněvadž nejen
ohledy finanční, ale i ohledy jiného druhu,
kompetenční atd. jí byly na závadu.

Komise především nemohla přistoupiti

k tomu, aby veškeren náklad, který vy-
žadovati bude nejen zřizování ale i vydr-
žování těchto ústavů byl uvalen na fond
zemský, poněvadž nemohla se spřáteliti
s tou myšlénkou, aby na fond zemský
uvalil se náklad, který dnes vypočísti se
nedá. Tedy ten byl důvod finanční.

Druhý důvod byl ten, že nechtěla za-
dati právo autonomní a zříci se ustanovo-
vání rázu takových ústavů, které na vlastní
náklad vydržuje a na které velkou částkou
přispívá.

Nezbylo tedy nic jiného, než upustiti
od toho, aby ústavům, které se zřizovati
hodlají, totiž chorobincům, dostalo se práva
veřejnosti, a to mohla tím spíše učiniti,
poněvadž má praecedenci v Dolních Ra-
kousich a ve Štýrsku, kde se ústavy po-
dobné zřizují na náklad zemského fondu,
a kde se taktéž vydržují z větší části ze
zemského fondu, a kde vzdor tomu nedo-
stává se jim povahy veřejnosti.

Arci, že to bude nemilé postrádati to
právo vymáhání příspěvku ustanoveného
pro okresy na jedné a obce na druhé straně.

Avšak komise vycházela z toho ná-
hledu, že když správa dotyčných ústavů
bude sobě obezřetně' počínati, když při
každém přijmutí si opatří řádnou smlouvu
přijímací, řádné svolení dotyčného okres-
ního výboru, že pak jí bude snadno i
v jiné cestě nežli politické docíliti zapla-
cení dotyčných příspěvků a to vymáháni
těchto příspěvku že bude dm snadnější,
poněvadž lze užiti na takové vymáhání
zákona, na němž se byl slav. sněm roku
1883 usnesl a mocí kterého velice snadným
způsobem může přijíti k tomu, aby obce,
dotyčně okresy dostály svým povinnostem,
ku kterým na základě výroků soudních
nebo správních úřadů byly přidrženy. Tedy
v ohledu tom učinila komise v tom smyslu
návrh, aby slavný sněm od pravidla, po-
kud se týče udělení práva veřejnosti těm
ústavům, zcela upustil, aby tyto ústavy
pokud budou zařízeny, mely povahu ústavů
neveřejných.

To se týče meritorních změn pravidel,
na kterých se byl slavný sněm ve svém
loňském zasedání usnesl. Jiná věc, jiná
čásť zprávy zemského výboru vztahuje se
k tomu, že bylo přidati jednotlivým usne-
šením loňským doplňky a sice tu, kde
bylo to zemskému výboru ponecháno, aby
tak učinil a tu uvádíme následující pří-
davky, které byly učiněny a sice: první

přídavek jest v odstavci třetím. Tu bylo
totiž ustanoveno, že náklad na vydržování
chorobinců má býti opatřen následovně:
domovská obec že má platit za chorého
nízkou taxu, co nebude kryto touto taxou
a vlastními příjmy ústavu, že se má krýti
podle úředního klíče, rozděliti na okresy
a zemi. Tento klíč ale nebyl ustanoven
zemským sněmem a proto musil zemský
výbor přikročiti k ustanovení tohoto klíče,
tohoto měřítka.

A tato záležitost byla předmětem ro-
kování v anketě. Bylo docíleno jednohlas-
ného téměř usnešení následujícího : Co se
týče tax ošetřovacích, které mají platiti
domovské obce, tu aby ustanovena byla
jakási minimalní a maximalní sazba a sice
minimalní 10 kr. maximalní 20 kr. Co se pak
týče ostatního rozdělení mezi okresy a
zemi, aby to, co nebude kryto taxou od
obcí placenou, bylo stejným dílem rozdě-
leno na okresní fond z polovice a z druhé
polovice na zemský fond. Co se pak týče
chudých okresů, aby i v tom ohledu ne-
byly příliš v tom kterém případě přetí-
ženy, bylo do pravidla přijato, že může
při nich ještě výjimka se státi v jejich
prospěch, totiž že může zemský fond větší
částkou přispěti. Minimalní a maximalní
sazba zdála se býti proto dobrou komisi,
poněvadž může se mezi těmito sazbami
volně pro každý jednotlivý případ usta-
noviti buď větší neb menší taxa, při bo-
hatších obcích větší než 10 krejcarů, při
chudších může 10 krejcarů za přiměřeno
býti uznáno. Vůbec může se v této pro-
stoře, v každém jednotlivém případě do-
tyčná správa nemocnice, dotyčný úřad
samosprávný volně pohybovati. Tedy v tom
ohledu navrhuje také komise, aby tento
dodatek k odstavci druhému byl schválen.

Další dodatek týká se odstavce 4. Tu
jest ustanoveno, Že pokud to připustí míst-
nost, mohou se přijímati do veřejných
chorobinců osoby příslušící do okresů
cizích. Pro případ ale, že by místa v cho-
robinci zapotřebí bylo pro domácího cho-
rého, musí tito do cizích okresů příslušní
ustoupiti.

Pak bylo výslovně uvedeno, že k při-
jetí chorého do chorobince jest zapotřebí
souhlasu obce domovské a to z toho dů-
vodu, poněvadž podle,našeho chudinského
zákona má obec právo ustanoviti způsob
zaopatření chudého dle své volné vůle. Tu
tedy, aby se této námitce předešlo, musilo

býti učiněno opatření, aby zrovna proti
vůli té které domovské obce takový chorý
do chorobince se nepřijal, na druhé straně
sluší ale k tomu zřetel mít, že ačkoliv
způsob zaopatření chudého je ponechán
jednotlivým obcím, že přece nemůže libo-
volným způsobem, který by nevyhovoval
poměrům případu, takové opatření předse-
vzíti domovská obec, když by se ať v tom
nebo onom směru takové zaopatření zdálo
býti úřadu, který má dohled nad obcí,
nedostatečné, a že může býti obec k tomu
přinucena, aby toto zaopatření stalo se
způsobem přiměřenějším.

Tu zajisté každá obec, která bude
mít možnosti za 10 kr. po případě za ne-
patrnou větší částku až do 20 kr., svého
chorého zaopatřiti v ústavu způsobem hu-
manitním, přece raději chopí se té cesty,
aby chudého umístila v takovém choro-
binci, než aby doma nesla náklad daleko
vyšší. Tu tedy i v tom směru činí komise
návrh, aby sl. sněm přistoupil k přídav-
kům, jež zemský výbor byl k pravidlům
sněmu učinil.

Ku konci navrhuje též komise, aby
sl. zemskému výboru bylo uloženo, aby
vzhledem k tomu, že by přece jenom
bylo na prospěch 'rozvoje ústavu tak dů-
ležitého jako jsou chorobnice, kdyby se
jim dostalo té možnosti, aby příspěvky
od okresů, od obcí mohly vydobývati
v politické cestě, pokusil se ještě je-
dnou dohodnouti se s vysokou vládou, aby
aspoň v tom ohledu bylo přáním těmto
zadost učiněno, totiž, aby se poskytla
možnost vydobývati tyto příplatky cestou
politické exekuce.

Z ohledů těch dovoluji si učiniti ná-
vrh, aby sl. sněm návrhy, které činí ko-
mise, přijal.

Nejv. maršálek zemský: Návrhy ko-
mise vesměs spolu souvisí, tak že se mně
zdá býti vhodným, aby o těchto návrzích
provedlo se jen jediné rokování.

Nach dem die Anträge der Commission alle
miteinander eng zusammenhängen. halte ich es
für angemessen, daß hierüber nur eine einzige
Debatte Stattfindet.

Žádá někdo za slovo k návrhům ko-
mise?

Verlangt jemand zu den Anträgen der
Commission das Wort?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji ná-

vrhy komise tak, jak jsou vytištěny za
přijaté,

Ich erkläre die Anträge der Commission,
so wie dieselbeu gedruckt Vorliegen, für ange-
nommen.

Denní pořádek jest vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Dovoluji si upozorniti kurii měst a
míst průmyslových, že jest jí vykonati
následkem dovolené, která byla dána panu
poslanci Nedvídkovi, volbu jednoho člena
výboru verifikačního a žádám, by volba
byla vykonána po dnešním sezení.

Ich erlaube mir die Curie der Städte
und Industrialorte darauf aufmerksam zu ma-
chen, daß, nachdem der Herr Abg. Nedvídek
einen Urlaub für die Dauer der Session er-
halten hat, ihr obliegt, ein Mitglied des Veri-
sikationsausschusses zu wählen, und ich ersu-
che, diese Wahl nach Schluß der Sitzung vor-
zunehmen.

Právě jsem byl upozorněn na to, že
pan poslanec Nedvídek byl taktéž zapiso-
vatelem v kurii měst a míst průmyslo-
vých a žádám tudiž, by kurie taktéž zvo-
lila při této příležitosti nového zapiso-
vatele.

Ich wurde soeben darauf ausmerksam ge-
macht, daß der Herr Abg. Nedvídek auch zu-
gleich die Funktion eines Schriftführers der
Curie ausübte, und ersuche demnach die geehrte
Curie auch für diese Funktion ein neues Mit-
glied zu wählen.

Pan poslanec dr. Engl mně podal
interpelaci, která jest dostatečným počtem
poslanců podepsána, na Jeho Exc. pana
místodržitele a žádám by tato interpelace
byla přečtena.

Sněm. sekretář Höhm (čte):

Dotaz poslance dra. E. Engla a sou-
druhů k J. Exc. panu c. k. místodržiteli
v příčině vyřizování stanov a jiných
žádosti společenstev živnostenských.

Vaše Excelenci! Zákonem ze dne
15. března 1883. č. 39. ř. z. jímž v pod-
statných částech změněn byl řád živno-
stenský z roku 1859 mnohé naděje v lepší
budoucnost našeho těžce zkoušeného živ-
nostnictva vzbuzeny hlavně z té příčiny,
že nový zákon značně rozšířil působnost
společenstev a zejména v §. 114. vytkl
celou řadu velmi důležitých úkolů, jež
těmto společenstvům samostatně jest řešiti.

Z toho tedy již vidno, že jednou z
předních podmínek zdárné působnosti

opraveného řádu živnostenského jsou do-
konale ustavená společenstva živnostenská.

Leč jakkoliv skoro pět let uplynulo
od té chvíle, co změněný řád živnostenský
nabyl platnosti, nalézá se organisace spo-
lečenstev živnostenských u nás v největ-
ším dosud a nejkřiklavějším neladu.

Přečetná společenstva již po léta
marně Čekají alespoň na nějaké rozhod-
nutí ohledně stanov předložených; v jiných
opět případech stanovy zcela přesně vy-
pracované — a to na formulářích, jež
samo c. k. místodržitelství doporučila —
vráceny společenstvům jedině z té pří-
činy, že tyto formuláře, zhotoveny byvše
v jiné tiskárně, formátem od rozměrů ob-
vyklých se lišily, a následkem toho ihned
beze všeho dalšího přihlédnutí pokládány
jsou za nevhodné; konečně i ohledně
společenstev, jichž stanovy po nepoměrně
dlouhém čekání přece došly stvrzení,
množí se stesky, že úřadové živnostenští
prvé instance ještě i na dále zbytečně
protahují svolání schůzí ustavujících,
jakož vůbec vyřizování žádostí a stesků
živnostnictva jde před se způsobem velice
liknavým.

Z těchto příčin v kruzích živnosten-
ských již na mnoze šíří se povážlivý
náhled, že c. k. vláda s ustavením spole-
čenstev a vůbec se zásadami nového řádu
živnostenského, pokud tyto živnostni-
ctvu skutečně mohou býti prospěšnými,
nemíní to do opravdy a že tyto zásady
vlivem živlů kapitalistických a jinak
malému živnostnictvu nepříznivých za
nedlouho snad opět budou zvráceny.

Takovéto okolnosti, jimiž trpí sám
názor o trvalosti právních poměrů, ba i
o platnosti zákonů, nemohou zajisté v žád-
ném ohledu vésti k důsledkům prospěš-
ným a nížepsaní proto se táží:

1.  jsou fakta výše uvedená Jeho Ex-
celencí panu místodržitelovi známa?

2.  jakými důvody lze ospravedlniti
tak zdlouhavý postup u vyřizování stanov
a jiných žádostí společenstev živnosten-
ských a

3.  jestliže vinu toho nese jen přetížení
c. k. úřadů pracemi jinými, co hodlá Jeho
Excellence pan místodržitel učiniti, aby
nejdůležitější ustanovení nového řádu živ-
nostenského mohla konečně vstoupiti v ži-
vot?

V Praze, dne 7. ledna 1888.                 |

Dr. Engel a 27 soudruhů.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl.
dr. Fáček podal mně návrh podepsaný
dostatečným počtem poslanců, který čelí
k tomu, by čásť prvá a druhá kapitoly
první řádu volebního v obcích království
Českého byla změněna.

Tento návrh jest velmi objemný, tak
že nemám za to, že by bylo vhod, aby
se nyní přečetl. Naložím s ním dle jedna-
čího řádu a tímto způsobem tiskem páni
členové se obeznámí s jeho obsahem.

Der Herr Abgeordnete Dr. Fáček hat mir
einen Antrag überreicht, welcher mit der hin-
reichenden Anzahl von Unterschriften versehen
ist, und welcher sich darauf bezieht, daß das
erste und zweite Capitel der Wahlordnung in
den Gemeinden des Königreiches Böhmen ge-
ändert werden soll. Es ist diese Vorlage ziem-
lich umfangreich, und ich werde dieselbe daher
nicht zur Verlesung bringen lassen, sondern
dieselbe der geschäftsordnungsmäßigen Behand-
lung unterziehen, und durch die Vertheilung
im Drucke werden die Herren Mitglieder des
Landtages Einficht in dieselbe erhalten.

Komise pro záležitosti zemědělství
koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Landeskulturkommission hält Sitzung
heute nach der Landtagssitzung.

Die Budgetkommission hält Sitzung heute
nach der Landtagssitzung.

Komise rozpočtová koná schůzi dnes
po sezení sněmu.

Komise pro záležitosti zdravotnictví
koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Die Commission für Sanitätsangelegen-
heiten hält Sitzung heute nach der Landtags-
sitzung.

Die Kommission für Bezirks- und Ge-
meindeangelegenheiten hält Sitzung Montag
den 9. Jänner um 10 Uhr Vormittags.

Komise pro záležitosti okresní a obecni
koná schůzi v pondělí dne 9. ledna o 10.
hod. dopoledne.

Komise petiční koná schůzi v pondělí
po sezení sněmu.

Die Petitions-Commission hält Sitzung
Montag nach der Landtagssitzung.

Die Commission für den Landesversiche-
rungsfond hält Sitzung Montag nach der
Landtagssitzung.

Komise pro zemský fond pojišťovací
koná schůzi v pondělí po sezení sněmu.

Komise školská koná schůzi v pon-
dělí o 9. hod. dopoledne.

Die Schulkommission hält Sitzung Montag
um 9 Uhr Vormittags.

Příští schůze se bude konati v pon-
dělí, dne 9. ledna o 11. hod. dop.

Die nächste Sitzung findet Montag am
9. Jänner um 11 Uhr Vormittags statt.

Denní pořádek jest následující:

1.     Třetí čtení zprávy komise pro záleži-
tosti donucovacích pracoven v příčině reformy
káznice zemské atd., — předmět to, o kterém
se dnes sl. sněm usnesl.

2. Dále druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zemském účtu za rok 1886, č. t. XCVII.

3.   Potom druhé čtení zprávy komise roz-
počtové o rozpočtu zemském na rok 1888, č.
t. LXXXVIII.

Die Tagesordnung der nächsten Sitzung
ist die folgende:

l. dritte Lesung des Berichtes der (Commission für

Angelegenheiten der Zwangsarbeitshäufer betreffeub die
Reform der Landescorrektionsanftalt, den Bau einer
Zwangsarbeitsanftalt für erwachsene und einer Anstalt
für jugendliche Corrigenden,Dr.-Nr. LXI. (Die Vorlage,
welche heute angenommen worden ist.)

2. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetkommis-
sion über die Landesrechnung für das Jahr 1886, Dr.
Nr. XCVII. und

3. zweite Lesung des Berichtes der Budget-
Commission über den Landesvoranschlag für das Jahr
1888, Dr.Nr. LXXXVIII.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Prohlašuji schůzi za ukončenu.
(Schůze skončena o 2. hod. 35 min.
odpol.)

(Schluß der Sitzung um 2 Uhr 35 Min.
Nachm.)

Freiherr Leonhardi, Verifikator.

V. Vraný, verifikator.
Teklý, verifikator.