Stenographifcher Bericht

über die

XVI. Sitzung der V. Jahressession des böhm.
Landtages v. Jahre 1883 am 4. Jänner 1888.

Stenografická zpráva

o

XVI. sezení V. zasedání Českého sněmu
z roku 1883. dne 4. ledna 1888.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der
Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.

Anwesend: Der Oberstlandmarschall-
Stellbertreter Dr. Heinrich Šolc und die be-
schlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierunghtische: Se. Excel-
lenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr
von Kraus, Hofrath Fried. Kmoch und
Statthaltereirath G. Töply.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší
pan maršálek zemský, Jiří kníže Lob-
kowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího
maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a

poslanci v počtu k platnému usnášeni se
dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J.
Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán
Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a
místodržitelský rada G. Töply.

Inhalt:

Tzräfidialmittfatttheilungen.

Tagesordnung:

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denni pořádek:

l. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Kom-
mission über den Bericht des Landesausschutzes über
daß mit der k. k. Regierung erzielte Uibereinkommen in
Betreff der Beitragsleistung des Staates zu den Wehr-
auslagen aus Unlatz der Errichtung von zwei Abthei-
lungen bei der Landesfindelanstalt, L.=Z.. 268. Dr.=Nr.
LXXXIV.

1. Druhé čtení zprávy rozpočtové komise
ku zprávě zemského výboru o dohodnutí s c.
k. vládou docíleném v příčině příspěvku stát-
ního na vyšší náklad vzešlý zřízením dvou
oddělení při nalezinci zemském, č. sn. 268
č. t. LXXXIV.

2. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Com-
mission über die Rechnungsabschlüsse für das Jahr
1886 und den Voranschlag für das Jahr 1888 des
Normalschulfondes und der in demselben verwalteten
Stiftungen, L.= Z. 266. Dr.=Nr.. LXXXII.

2. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o závěrkách účetních za rok 1886 a rozpočtu
na rok 1888 fondu škol normálních a nadací
k němu náležejících, č. sn. 266, č. t. LXXXII

3. Zweite Lesung des Berichtes der Schulcommission
über das Gesuch des Vereines der böhmischen Lehrerinnen
in Prag um Errichtung einer zweiten böhmischen Staats-
Lehrerinnenbildungsanstatt in Böhmen, L.=Z. 263, Dr.-
Nr. LXXX.

3. Drahé čtení zprávy komise školské o
žádosti spolku českých učitelek v Praze, aby
zřízen byl druhý český ústav státní ku vzdělání
učitelek v Čechách, č. sn. 263, č. t. LXXX..

4. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über das
Gesuch der Infasen von Veleslavin um Ausscheidung
der Ortschaft Veleslavin aus dem Verbande der poli-
tischen Gemeinde Bokovice=Veleslavin und um Consti-
tuirung der Ortschaft Veleslavin als selbständige Ge-
meinde, L.=Z..265, Dr.Nr.. LXXXI.

4. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o žádostí občanů Vele-
slavínských za vyloučení osady Veleslavína ze
svazku politické obce Vokovice-Veleslavín a
za ustavení osady Veleslavína za obec samo-
statnou, č. sn. 265, č. t. LXXXI.

5. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions=Com-
mission über die Petitionen des Feuerwehr=Gauverbandes
"Metuj" des Bezirkes Polička Nachod Z. 139 Pet. und
des Gauverbandes Jičin Z. 226 Pet. um Regelung ber
Vorspannspflicht bei Feuersbrűnsten im Wege einer
Ergänzung ber Feuerpolizeiordnung für das Kőnig-
reich Böhmen vom 25. Mai 1876 Z. 45 L.=G.=Bl.,
2.-3. 273, Dr.=Nr. LXXXV.

5. Druhé čtení zprávy komise petiční o
peticích župní hasičské jednoty "Metuj" okresu
Policko-Náchodského č. 139. pet. a župní je-
dnoty Jičínské č. 226. pet. za upravení po-
vinnosti přípřežní při požárech doplněním řádu
policie v příčině ohně pro království České
ze dne 25. května 1876 é. 45. z. z., č. sn.
273, č. t. LXXXV.

6. Zweite Lesung des Berichtes ber Landescultur-
dommiffton über den Landesansfchutzbericht betreffend
die Cewährung einer Landesfubvention sährlicher 1000
Cutden zur Crhaltung einer laudwirthschaftlichen Win-
terfchule mit deutfcher Unterrichtsfprache in Autus, un-
gedr. L.=Z. 240.

6. Druhé čtení zprávy komise zemědělské
o předloze zemského výboru v příčině udělení
subvence zemské 1000 zl. ročně k vydržovaní
zimní hospodářské školy v Kukusu s německou
řečí vyučovací, netišt. č. sn. 240.

7. Zweite Lesung des Berichtes der Landescultur.
Commiffion über die Petition des Bezirtsausfchutzes in
Münchengrätz um Ubänderung des Cefetzes vom 30.
April 1870 betreffend den Schutz einzelner für die Bo-
dencultur nützlicher Thierarten, Nr.39 L.-C.=Bl., un-
gedr. L.=Z. 241.

7. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zemědělství o petici okresního výboru v
Mnich. Hradišti za změnu zákona ze dne 30.
dubna 1870 o ochraně několika druhů zvířat
zeměvzdělání užitečných, č. 39 z. z., netišt. č.
sn. 241.

8. Zweite Lesung des Bericchtes der Laandesculur-
Commiffion über die Petition des Böhm.= Broder
landwirthfchaftlichen Bezirlsbereines betreffend Crleich-
ternngen hinfichtllir der Militärdienftpflicht für jene
Cöhne der Landwirthe, welche eine Adferbaufchule oder
eine landwirthfchaftliche Winterfchule mit gutem (Erfolge
abfolvirt haben, ungedr. L.= Z. 257.

8 Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělství o petici hospodářského spolku
okresu českobrodského v příčině poskytnutí
úlev ohledně služby vojenské oněm synům rol-
nickým, kteří absolvovali s dobrým prospěchem
rolnickou neb zimní hospodářskou školu, netišt.
č. sn. 257.

9. Zweite Lesung des Berichtes der Laudescultur-
Commiffion über den Landesausfchutzbericht betreffend
die Baushaltungsfchulen in Caflau und Auflena, ungedr.
L.= Z. 274.

9. Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělství o zprávě výboru zemského
v příčině hospodyňských škol v Čáslavi a v Ku-
klenách, netišt. č. sn. 274.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 20 Min.

Sezeni počalo o 11. hod. 20 min.

Nejv. maršálek zemský (zvoní): Zaha-
juji schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Beru sobě za česť sděliti, že J. cis.
král. Apošt. Veličenství ráčilo schváliti
nejv. rozhodnutím, daným dne 21. prosince
1887, usnesení sněmu Českého, aby dále
vybírána byla přirážka pro fond zemský
a vyvazovaci v 1. čtvrtletí r. 1888 v míře
pro rok 1887 schválené, 31 1/2 kr. a 4 kr.
úhrnem 35 1/2 kr. z každého zlatého přímých
daní, přirážky mimořádné v ně počítaje.

Ich erlaube mir mitzutheilen, datz Seine
k. k. apoftolifche Majeftät mit allerhöchfter
Entschlietzung vom 21. Dezember 1887 den
Beschlutz des böhmifchen Landtages, demgemätz
im ersten Vierteljahr des Jahres 1888 die
Landes=, beziehnngsw. Crundeutlaftungsfonds=
Umlage in dem für das Jahr 1887 geneh-
migten Ausmatze von 31 1/2 und 4 Areuzern,

zusammen 35 1/2 kr. von jedem Gulden der im Kö-
nigreiche Böhmen vorgeschriebenen direkten
Steuern einschlietzlich des außerordentlichen
Zuschlafes einzuheben ist, allergnädigft zu ge-
nehmigen geruht hat.

Jerner haben Seine k. k. apoftolifche Ma-
jestät mit allerhöchster Entschließung vom 24.
Dezember 1887 dem vom böhmischen Land-
tage beschlossenen Gesetzentwurf, womit die
Gemeinde Königgrätz zur Einhebung einer 3-

perzentigen Miethzinsabgabe ermächtigt wird,
die allerhöchste Sanktion allergnädigst zu er-
theilen geruht.

Jeho cís. král Apošt. Veličenstvo rá-
čilo dle Nejvyššího rozhodnutí daného dne
24. prosince 1887 nejmilostivěji uděliti
nejvyšší schválení osnově zákona, o které
sněm český se byl usnesl, a kterým zmoc-
ňuje se obec Hradec Králové, aby vy-
bírala 3 prct. dávku z nájemného.

Dle došlého mě přípisu praesidia c. k.
místodržitelství c. k. ministerium práv
vedle sdělení ze dne 11. prosince 1887 ne-
vyhovělo návrhu sněmu českého ze dne
26. lednu 1787 na zřízení okresního soudu
v Radnici.

Inhaltlich einer mir zgekommenen Zu-
schrift des k. k. Statthaltereipräsidiums ist
das k. k. Justizministerium laut Mittheilung
vom 11. Dezember 1887 auf den Antrag des
böhmiscchen Landtages de dato 20. Jänner
1887 betreffend die Errichtung eines Bezirks-
gerichtet in Radnitz nicht eingegangen.

Žádam, by sl. sněmu bylo sděleno,
které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche, dem hohen Haufe mitzuthei-
len, welche Druckschriften vertheilt wurden.

Sněm. sekretář Höhm: Tiskem bylo
rozdáno:

č. sn. 234. č. t. LXVIII. Zpráva zem-
ského výboru v příčině regulování Labe
od Hradce Králové k Mělníku,

č. sn. 275. č. t. LXXXVI. Návrh po-
slance dra. Jana Vašatého a soudruhů ve
příčině provedení rovného práva obou ja-
zyků zemských ve království Českém,

č. sn. 276. č. t. LXXXVII. Zpráva
komise pro záležitosti okresní a obecní o
žádosti městské rady Pražské, aby vydán
byl zákon, kterým by se upravilo vybírání
dávky obecní v král. hlav. městě Praze
z pálených tekutin lihových,

č. sn. 277. č. t. LXXXVIII. Zpráva
komise rozpočtové o rozpočtu zemském
na r. 1888,

o. sn. 282. č. t. LXXXIX. Zpráva
zemského výboru týkající se zřízení dvou
inspektorů pro hospodářské ústavy vyu-
čovací v království českém.

č. sn. 284. č. t. XC. Zpráva zem-
ského výboru o opatřeních, jež dosud
provedena byla za příčinou sestavení
chudinské statistiky pro království české,

č. sn. 287, č. t. XCI. Zpráva zem-
ského výboru o činnosti a účetním závěrku
zemědělsko technické kanceláře rady ze-
mědělské za rok 1886.

č. sn. 288. č. t. XCII. Zpráva zem-
ského výboru o žádostech 30 okresních
zastupitelstev za povolení k vybírání 10
perct. převyšujících přirážek okresních na
rok 1888.

č. sn. 289. č. t. XCIII. Zpráva zem-
ského výboru v příčině oslavy čtyřiceti-

letého panování Jeho císařského a krá-
lovského Apoštolského Veličenstva.

č. sn. 292. č. t. XCIV. Zpráva zem-
ského výboru o petici městské rady v
Litomyšli a ve Volyni za stálé subvence
zemské k vydržování všeobecných řeme-
slnických škol v Litomyšli a Volyni.

Stenografická zpráva o 15. sezení,
pak jednací protokolly 8., 9., 10., 11. a
12. sezení.

Konečně 21. výroční zpráva hospo-
dářské školy zemské v Děčín-Liebverdě
za rok 1886—7.

Im Drucke würden vertheilt:

L.-Z. 234, Dr.-Nr. LXVIII. Bericht
des Landesausschußes betreffend die Reguli-
rung der Elbe von Melnik bis Königgrätz.

L.-Z. 275, Dr.-Nr. LXXXVI. Antrag
des Abgeordneten Dr. Johann Vašatý und
Genossen in Betreff ber Durchführung ber
Gleichberechtigung ber beiden Landessprachen
im Königreiche Böhmen.

L.-Z. 276. Dr.-Nr. LXXXVII. Bericht
der Commission für Bezirks- und Gemeinde-
Angelegenbetten über das Gesuch des Prager
Stadtrathes um Erlassung eines Gesetzes, wo-
mit die Einhebung einer Gemeindeabgabe von
gebrannten geistigen Flüssigkeiten in ber fön.
Hauptstandt Prag geregelt wirb.

L.-Z. 277, Dr.-Nr.LXXXVIII. Bericht
der Budget-Commission über den Landesvor-
anschlag pro 1888.

L.-Z. 282, Dr.-Nr. LXXXIX. Bericht
des Landesausschußes betreffend die Errich-
tung zweier Stellen von Landesinspektoren für
die landwirtschaftlichen Lehranstalten im Kö-
nigreiche Böhmen.

L.-Z. 284. Dr.-Nr. XC. Bericht des
Landesauschußes über die wegen Beschaffung
einer Armenstatistik für das Königreich Böh-
men bisher eingeleiteten Schritte und Bor*
kehrungen.

L.-Z. 287, Dr.-Nr. XCI. Bericht des
Landesausschußes über die Thätigkeit und
den Rechnungsabschluß des kulturtechnischen
Bureau des Landeskulturrathes für das Jahr
1886.

L.-Z. 288, Dr.-Nr. XCII. Bericht des
Landesausschußes über die Gesuche von 30
Bezirksvertretungen um Bewilligung 10 Przt.
übersteigender Bezirksumlagen pro 1888.

L.-Z. 289, Dr.-Nr. XCIII. Bericht des
Landesausschußes betreffend die Feier der
vierzigjährigen Regierungszeit Seiner kaiser-
lichen und königlichen Apostolischen Majestät,

L.=Z. 292, Dr.=Nr. XCIV. Bericht des
Landesausschußes über die Petition des Stadt-
rathes bon Leitomischl und Wolin um stän-
dige Landessubventionen zur Erhaltung der
projectirten allgemeinen Handwerkerschulen in
Leitomischl und Wolin.

Der stenographische Bericht der 15. Sitzung,
die Geschäftsprotokolle der 8, 9, 10, 11, 12
Sitzung; dann der 21. Fahresbericht der hö-
bereu landwirthschaftlichen Lehranstalt Tetschen-Liebwerb für das Jahr 1886—87.

Nejv. marš. zemský: Žádám, by sl.
sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského
výboru byly ex praesidio přikázány ko-
misím.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen,
welche Landesausschußberichte den Commissionen
ex praesidio zugewiesen Worden find.

Snem. sekretář Höhm (čte): Ex prae-
sidio byly přikázány: komisi rozpočtové

č. sn. 279. zpráva výboru zemského
o petici městské obce Milevska za ode-
psání nedoplatku školného,

č. sn. 280. zpráva zemského výboru
ohledně zvýšení zemské subvence pro vyšší
hospodářský vyučovací ústav v Táboře,

č. sn. 286. zpráva zemského výboru
v příčině žádosti zemědělské rady pro krá-
lovství české za povolení subvence 800 zl.
pro hospodářské školy pokračovací,

č. sn. 293. zpráva zemského výboru
o petici hospodářského spolku Žamberského
za subvenci na školu košíkářskou pro
rok 1886;

komisi zemědělské:

č. sn. 283. zpráva zemského výboru
v příčině zakoupení sušárny pro pomolo-
gický ústav v Troji,

č. sn. 285. zpráva zemského výboru
ohledně upravení potoka Botiče v obvodu
města Prahy,

komisi pro okresní a obecní zále-
žitosti:

č. sn. 278. zpráva zemského výboru
o žádosti král. města Plzně za povolení
k vybírání 4 percentní dávky z nájemného,

č. sn. 291. zpráva zemského výboru
o peticích městyse Teplice a osmi okol-
ních obcí za zřízení okresního soudu se
sídlem v Teplící, pak o peticích města
Stárkova a osmi jiných obcí za zřízení
okresního soudu se sídlem v Stárkově,

komisi školské

č. sn. 290. zpráva zemského výboru

o peticích Bilinské jednoty učitelské, ja-
kož i Jindřicho-Hradecké německé je-
dnoty za zrušení IV. třídy platů učitel-
ských.

Ex praesidio wurden zugewiesen:

Der Budgetkommission:

L.=Z. 279. Bericht des Landesausschußes
über die Petition der Stadtgemeinde Mühl-
hausen um Abschreibung von Schulgeldrück-
ständen.

L.=Z. 280. Bericht des Ladesausschußes
betreffend die Erhöhung der Landesfubvention
für die höhere landwirtschaftliche Lchranstalt
in Tabor.

L. = Z. 286. Bericht des Landesauschutzes
betreffend das Aufuchen des Landeskulturrathes
für das Königreich Böhmen um Bewilligung
einer Subvention pr. 800 fl. für landwirth-
schaftliche Fortbildungsschulen.

L.= Z. 293. Bericht des Landesausschußes
über die Petition des landwirtschaftlichen
Vereines in Senstenberg um Bewilligung einer
Subvention für die Korbflechterschule für das
Jahr 1886.

Der Landeskulturkommission :

L.= Z. 283. Bericht des Landesausschußes
in Angelegenheit des Ankaufes einer Obstdörre
für das pomologische Institut in Troja.

L.= Z. 285. Bericht des Landesausschußes
betreffend die Regulirung des Botic-Baches in-
nerhalb der Stadt Prag.

Der Commission für Bezirks = und Ge-
meindeangelegenheiten:

L.=Z. 278. Bericht des Landesausschußes
über das Gesuch der königl. Stadt Pilsen um
Bewilligung zur Einhebung einer 4.pZt. Mieth-
zinsabgabe.

L. = Z. 29l. Bericht des Landesausschußes
über die Petitionen der Marktgemeinde Weckels-
borf und acht umliegender Gemeinden um Er-
richtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amts-
sitze in Weckelsdorf, sowie der Stadtgemeinde
Starkstadt und acht anderer Gemeinden um
Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amts-
sitze in Starkstadt.

Der Schulkommission:

L.= Z. 290. Bericht des Landesausschußes
mit den Petitionen des Biliner und Neuhauser
deutschen Lehrervereines um Aufhebung der
IV. Lehrergehaltsklasse.

Nejv. maršálek zemský: Žádám by
slavnému sněmu bylo sděleno, které petice
došly:

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen,
welche Petitionen eingelangt sind.

Sněmovní aktuár dr. Franta: Petice
od 21. prosince 1887 do 3. ledna 1888.

Petitionen vom 21. Dezember 1887 bis
3. Sänner 1888.

Posl. p. Tůma s peticí rady města
Vysokého Mýta za upravení služebního
poměru úředníků samosprávných.

Posl. p. Duben s peticí kongregace škol-
ských sester d. N. D. jako majitelky ústavu
učitelek u sv. Anny v Praze za uděleni sub-
vence k doplnění jmenovaného ústavu.

Abg. Herr Graf Clam=Marttnic mit der
Petition des Adolf Wenzel, Präsidenten des
böhm. Postmeistervereines in Kreibitz um eine
Unterstützung für den Unterftüiäungsfond der
Landpostbediensteten in Böhmen.

Posl. p. dr. Milde s peticí městské
rady v Opočně za působení k tomu, by
sídlo c k. okresního soudu v Opočně
tamtéž i na dále zůstalo.

Posl. p. dr. Škarda městské rady v
Čáslavi s peticí za upravení poměru slu-
žebního úředníků samosprávných v Če-
chách.

Posl. dr. Kvíčala s peticí místní
školní rady v Liboci za vřadění tamní
školy do vyšší třídy služného učitelů.

Posl. p. Kletečka s peticí městské
obce Jistebnické a více vůkolních obcí v
příčině zákona, jenž se týče organisace
služby zdravotní v obcích.

Posl. p. Tilšer s peticí jednoty učit.
"Komenský" v českém Brodě za upravení
právních poměrů učitelů.

Posl. p. Černý Jan s peticí českých
rodičů v Mostě o zákonitou ochranu pro
své dítky, týrané tělesně zdejším němec-
kým žactvem.

Posl. p. Černý Jan s peticí českých
obyvatelů města Mostu a předměstí za
opatření, by vůči výhrůžnému Štvaní
"Brüxer Zeitung" byli uchráněni nového
terrorismu a persekucí.

Oberstlandmarschall: Ich erkläre das
hohe Haus für beschlußfähig.

Prohlašuji slavný sněm za způsobilý
k uzavírání.

Pan poslanec hrabě Theobald Černín
žádá za dovolenou.

Vom Hrn. Abgeordneten Grafen Theobald
Czernin ist ein Urlaubsgesuch eingelangt. Ich
bitte, dasselbe zu verlesen.

Landtagssekretär Höhm (liest): Euer
Durchlaucht! Ich erlaube mir, an Euere Durch-

taucht die ergebene Bitte zu richten, Euer
Durchlaucht möchten mir für die Zeit der noch
übrigen Dauer der Landtagssession in Fami-
lienangelegenheiten Urlaub gewähren. Geneh-
miegen Euer Durchlaucht die Versicherung
meiner Hochachtung.

Theobald Graf Czernin.
Komotau, am 2. Januar 1888.

Nejv. maršálek zemský. Poslanec pan
hrabě Theobald Černín žádá za dovolenou
na zbývající dobu trvání sněmu.

Der Herr Abg. Graf Theobald Czernin
ersucht um einen Urlaub für die erübrigende
Dauer der Landtagssession.

Žádám pány, kteří povolují tuto do-
volenou, by vyzdvihli ruku

Ich ersuche die Herren, welche den Ur-
laub bewilligen, die Hand zu erheben.
Es ist bewilligt.

Jest povolena.

Dem Hrn. Abgeordneten Grafen Harrach
habe ich einen 8=tägtgen und dem Hrn. Abg.
Grafen Lažanský einen zweitägigen Urlaub
bewilligt.

Panu poslenci hraběti Harrachovi
udělil jsem dovolenou na 8 dní a poslan-
ci panu hraběti Lažanskému na dva dni.

Panu poslanci hraběti Palffymu jsem
udělil dovolenou čtyřdenní.

Dem Hrn. Abg. Grafen Palffy habe ich
einen viertägigen Urlaub bewilligt.

Der Herr Abg. Hlávka hat sich wegen
Unwohlseins entschuldigt.

Pan poslanec Hlávka omluvil se pro
churavosť.

Nežli přistoupíme k dennímu pořádku,
předsevezmu skládání slibu nově zvole-
ného poslance pana hraběte Kounice,
který dnešního dne je přítomen.

Bevor wir zur Tagesordnung übergehen,
Werde ich die Angelobung, des neugewählten
Herrn Abg. Grafen Kaunitz vornehmen.

Žádám, by byla čtěna formule slibu
a žádám, by pan poslanec předstoupil a
rukou dáním a vyslovením slova "Slibuji"
slib svůj složil.

Sněm. sekretář Höhm: (čte) Učiníte
co poslanec slib na místě přísahy v ruce
nejvyššího maršálka zemského, že chcete
Jeho Veličenství císaři pánu věren a Jeho
poslušen býti, zákony zachovávati a své
povinnosti plniti.

Sie werden als Landtagsabgeordneter in
die Hände Seiner Durchlaucht des Hrn. Oberst-

landmarschalls an Eidesdtatt geloben, Seiner
Majestät dem Kaiser Treue und Gehorsam,
Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Er-
füllung Ihrer Pflichten.

Pan hrabě Kounic.

Poslanec hrabě dr. Kounic: Sli-
buji.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k
denímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

První předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy rozpočtové komise
ku zprávě zemského výboru o dohod-
nutí s o. k. vládou docíleném v pří-
čině příspěvku státního na vyšší ná-
klad vzešlý zřízením dvou oddělení
při nalezinci zemském.

Der erste Gegenstand der tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Budgetkommission über den Bericht
des Landesauschußes über das mit der
k. k. Regierung erzielte Uebereinkommen
in Betreff der Beitragsleistung des Staates
zu den Mehrauslagen aus Anlaß der Er=
richtung Von zwei Abtheilungen bei ber
Landesfindelanstalt.

Zpravodajem jest pan dr. Grégr.

Poslanec dr. Grégr: Slavný sněme!
Následkem zřízení university české a české
medicínské fakulty na této universitě na-
stala nutná potřeba, aby též na universitě
české zřízena byla klinika pro nemoce
kojenců tak, jakouž má dlouhou řadu let
německá medicínská fakulta.

Jest to zřejmo, že taková klinika pro
kojence musí být ve spojení s nalezincem
zemským poněvadž jedině nalezinec zem-
ský může poskytnouti potřebného mate-
rialu pro kliniky kojenců.

Nastala tedy nutnost zříditi zvláštní
kliniku pro nemoce kojenců na universitě
české a sice ve spojení s nalezincem
zemským.

Vláda obrátila se tudíž na zemský
výbor, resp. na zemský sněm se žádostí,
aby pro nalezinec zemský zřízeno bylo
zvláštní oddělení také pro českou univer-
situ a usnešením zemského sněmu loň-
ského roku bylo nařízeno zemskému vý-
boru, aby s vládou vyjednával stran
zřízení oddělení českého a kliniky na na-
lezinci zemském.

Takovéto zřízení zvláštního odděleni
a zvláštní kliniky nové jest ovšem spo-
jeno se značnými výlohami a rozumí se
samo sebou, že výlohy na zřízení zvláštní
kliniky, která jest vlastně integrující částí
university, spadají do správy státní a že
jest povinnosti vlastně vlády, aby po-
třebný náklad na zřízení kliniky pro ko-
jence nesla sama.

Vláda vstoupila ve vyjednávání se
zemským výborem v ohledu tom, mnoholi
ten náklad bude obnášeti a po dlouhém
vyjednáváni podařilo se zemskému výboru
učiniti s vládou toto usnešení.

1.    Vláda byla ochotna poskytnouti
jistou částka ze státních peněz za tím
účelem, že adaptována byla zvláštní bu-
dova a adaptováno zvláštní oddělení pro
kojence na nalezinci zemském a

2.    byla vláda též ochotna přispívati
ročně toutéž částkou vydajů na kliniky,
které právě k účelům vědeckým byly upo-
třebeny.

První část obnášela tuším asi 4000 zl.
a sice 4461 zl. a vláda taktéž poukázala
tuto sumu k výplatě.

Druhá část, totiž vydaje běžné, které
se budou opakovati každý rok k účelům
vyučování, vyměřena byla na 1480 zl. na
příští rok.

I tu se ukázala vláda ochotna tento
roční příspěvek zemi platiti.

Tak dalece bylo toto vyjednávání
ukončeno a tuším, že to vyjednáváni pro
zemi bylo dosti prospěšné a zemský
výbor úplně dostál úloze, která jemu byla
slavným sněmem uložena. Zemský výbor
podalo tom zprávu, která byla předložena
budžetní komisi a budžetní komise dovo-
luje si tedy na základě této zprávy zem-
ského výboru učiniti slavnému sněmu
následující návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti:

Zpráva výboru zemského o dohodnutí
s c. k. vládou docíleném v příčině pří-
spěvku státního na vyšší náklad vzešlý
zřízením dvou odděleni při nalezinci zem-
ském bere se na vědomí a schvaluje se.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Bericht des Landesausschußes über
das mit der k.k. Regierung erzielte Ueber-
einkommen in Betreff der Beitragsieistung des
Staates zu den Mehrauslagen aus Anlaß der
Errichtung von zwei Abtheilungen bei der Lan-
desfindelanstalt wird zur genehmigenden Kennt-
niß genommen.

Budžetni komise dovoluje si odporu-
čiti tento návrh slavnému sněmu ku
přijetí.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Budžetni komise navrhuje, by slavný
sněm se usnesl:

Zpráva výboru zemského o dohodnutí
s c. k. vládou docíleném v přičině pří-
spěvku státního na vyšší náklad vzešlý
zřízením dvou oddělení při nalezinci
zemském bere se na vědomí a schva-
luje se.

Die Commission beantragt:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Bericht des Landesausschußes über
das mit der k. k Regierung erzielte Ueberein-
kommen in Betreff ber Beitragsleistung des
Staates zu den Mehrauslagen aus Anlaß der
Errichtung von zwei Abtheilungen bei der Lan-
desfindelanstalt wird zur genehmigenden kennt-
niß genommen.

Žádam pány, kteří souhlasí s tímto
návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.
Jest přijato.
Es ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Budgetkommission über die Rechnungs-
abschlüsse des Normalschulfondes.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o závěrkách účetních za rok 1886 a
rozpočtu na rok 1888 fondu škol nor
málních a nadací k němu náležejících-
Zpravodajem jest p. posl. Hájek.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj. poslanec Hájek: Slavný
sněme! Dovoluji si podati zprávu ko-
mise rozpočtové o závěrkách účetních za
rok 1886 a rozpočtu na rok 1888 fondu
škol normálních a nadací k němu nále-
žejících.

Slavný sněme i

A. Účetní závěrka jmění nadačního za

rok 1886 podává tyto výsledky:

1. Stav jmění činil:

koncem roku 1885 . . . zl. 20.113-681/2

"         . 1886 . . . zl. 14.468-52

zmenšilo se o.....zl. 5.645.161/2

proti roku předešlému následkem dalšího
vyloučení několika nadací ze správy nor-
málního fondu školního a odevzdání jich
orgánům, které ku správě jsou povolány.

2. Náležitost skutečných

příjmů činila......zl. 724. 07

proti skutečným výdajům . . zl. 1.647.13
bylo tudíž méně přijato o . . zl. 923.06

U porovnání s rozpočtem byly příjmy
za příčinou vyloučení nadací o 244 zlatých
menší a výdaje následkem odevzdáni běž-
ného jmění vyloučených nadací o 1.059 zl.
větší.

Ostatní stav přijmův jest povědom
z tištěné zprávy.

Účetní závěrka jmění vydajného za r. 1866.

1.  Jmění to činilo

koncem roku 1885 . . . zl. 738.122.631/2

" " 1886 . . . " 738.243.23
zvětšilo se o.....zl.        120591/2

2.  Náležitost skutečných

příjmů činila.....zl. 32.086 68

skutečných výdajů .... zl. 35.667.801/2
jeví se schodek . . . . zl. 3.581. 121/2
který se zvětšil tím, že

přebytku na r. 1886 na zl. 321.—
rozpočtěného se nedocílilo,

na........zl. 3,902.121/2

Schodek ten byl uhražen zbytky po-
kladními.

Překročení tohoto schodku způsobeno
bylo docílením menšího příjmu:

a)   za příčinou zapravených dávek
v roku 1885 následkem provedení založení
nových knih.....zl.        114.—

b)  rozmnožením platů
za zastupování okresních

školních inspektorů o . . zl. 4.697.—

c) za vyplacené palmare

právnímu zástupci . . . zl. 120.—
dohromady . . zl. 4.931.—

Naproti tomu objevila

se úspora.......zl. 1.029.—

následkem čehož obnáší pře-
kročení nad uvedenou okrou-
hlou sumu......zl. 3.902.—

Ostatní příjmy budou pánům povědomy
z tištěné zprávy.

V rozpočtu normálního fondu Škol-
ního a nadacích k němu náležejících na
r. 1888 rozpočteny jsou výdaje a příjmy
takto:

A. Nadace.

Po opětném vyloučení a odevzdání
několika nadací ku správě jich povolaným

činí nyní nadace.......zl. 196

výlohy správní .... . . . zl. 30

tudíž potřeba........zl. 226

úhrada......... . zl. 604

přebytek.......... zl. 378

B. Jmění vydajné.

Úhrnná potřeba......zl. 34.153

úhrada........ . zl. 31.272

jeví se schodek......zl. 2.881

který z fondu zemského bude třeba uhra-
diti, a jenž do rozpočtu zemského fondu
na rok 1888 v kapitole 8., titul 1. přijat
jest.

Jmění to činí . . . zl. 738.28003
proti roku předešlému . . zl. 738.167 .141/2

jest tedy o......zl. 112.881/2

větší.

Do rozpočtu přijat jest v hlavní ru-
brice II. "dotace sborům učitelským" pří-
spěvek na vydržování školy kongregace
milosrdných sester částkou 600 zl. a zem-
ský výbor učinil pod čís. 121. sněm. 1887,
předkládaje žádost kongregace milosrdných
sester u sv. Karla Boromejského v Praze
návrh, ponechati i nadále na dobu 3 roků,
totiž na leta 1888 až 1890 subvenci roč-
ních 600 zl., kteráž ji byla dosud posky-
tována k snadnějšímu vydržování soukromé
dívčí školy v č. 542—-III. obdařené právem
veřejnosti, a následkem toho vložiti do
rozpočtu fondu škol normálních tuto
částku.

Zemský výbor vyjednával s c. k. zem-
skou Školní radou za účelem, aby § 33.
odst. 6. zákona ze dne 24. února 1873 o
dohlídce ku školám změněn byl; avšak
vyjednávání toto nemělo žádoucího vý-
sledku, poněvadž c. k. vláda zaujala sta-
novisko odmítavé.

Jelikož ale přebytky kasovní fondu
škol normálních a nadací k němu náleže-
jících jsou již úplně vyčerpány, bylo by,
aby pro budoucnost vzniknutí schodku bylo
zamezeno, potřebí, aby c. k. vláda větší
počet okresních školních inspektorů z kruhů
profesorů středních škol ustanovovala, nežli
se posud děje.

Tím by v rozpočtu normálního fondu
školního při výdajích rub. I. "platy za
substituce" náklad mohl býti značně zmen-
šen a schodek, který v rozpočtu na r. 1888
částkou 2.881 zl. vykázán jest, by mohl
odstraněn býti.

Protož jest ku konci navržena za tou
příčinou resoluce k slavné vládě.

Následkem těchto důvodů i které jsou
dále v tištěné zprávě obsaženy, dovoluje
si komise rozpočtová učiniti následující
návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.  Účetní závěrky normálního fondu
školního a nadací k němu náležejících za
rok 1886 berou se k vědomosti a schva-
lují se.

2.  Rozpočet normálního fondu škol-
ního a nadaci k němu náležejících na rok
1888, jakož i vložení vykázaného schodku
při normálním fondu školním v částce
2881 zl., jehož v rozpočtu fondu zemského
bude třeba uhraditi, se schvalují.

3.  Dobrovolná podpora ročních 600 zl.
kongregaci milosrdných sester u sv. Karla
Boromejského v Praze k snadnějšímu vy-
držování soukromé dívčí školy v č. 542-III
na dobu 3 roků, totiž na leta 1888, 1889
a 1890 se schvaluje.

4.  Petice číslo 150. Marie Šamalové,
vdově po učitelovi ze Staré Vsi, za udělení
podpory z milosti, odkazuje se výboru zem-
skému, aby ji vyřídil ve vlastni působ-
nosti.

5.  G. k. vláda se vyzývá, aby za pří-
činou docílení rovnováhy mezi příjmy a
výdaji normálního fondu školního povolá-
vali se okresní školní inspektoři tím způ-
sobem, aby pro budoucnost dle úmyslu §
33. zákona o dohlídce ku školám zamezilo
se ukládání břemene zemskému fondu.

Landtagsekr. Höhm (liest) :

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.  Die Rechnungsabschlüsse des Normal-
fcrjulfottbes und der in demselben verwalteten
Stiftungen peo 1886 werden zur genehmigen-
den Kenntniß genommen.

2.  Der Voranschlag des Normalfchulfon-
des und der erwähnten Stiftungen pro 1888
so wie die Einstellung des ausgewiesenen Ab-
ganges des Normalschulfondes von 2881 st.
in den Voranschlag des Landesfondes werden
genehmigt.

3.  Die Betheilung der Kongregation der
barmherzigen Schwestern des heil. Karl Bo-
romäus in Prag mit einer freiwilligen Un-
terstützung jährlicher 600 fl. zur leichteren. Er-
haltung der Privat=Mädchenschule in N. C.
542—III. auf die Dauer von 3 Jahren für
die Jahre 1888, 1889 und 1890 wird ge-
nehmigt.

4.  Die Petition Nr. 150 der Maria Ša-

mal, Lehrerswitwe aus Neudorf, um Erthei-
lung einer Gnadengabe wird dem Landesaus-
schuße zur Erledigung im eigenen Wirkungs-
sreise überwiesen.

5. Die k. k. Regierung wirb aufgefordert,
behufs Herstellung des Gleichgewichtes zwischen
den Einnahmen und Ausgaben im Normal-
fchulfonbe die Berufung der Bezirkschulin-
spektoren in solcher Weise durchzuführen, daß
der Absicht des § 33 des Geseßes über die
Schalaufsicht entsprechend, eine Belüftung des
Landesfondes für die «Zukunft vermieden werbe.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pro
hlašuji tištěné návrhy komise za přijaty.

Nachdem Niemand das Wort verlangt,
erkläre ich die gedruckten Anträge der Com=
mission für a n g e n o m m e n.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise školské o
žádosti spolku českých učitelek v
Praze, aby zřízen byl druhý český
ústav státní ku vzdělání učitelek v
Cechách.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
uung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Schulkommission über das Gesuch des
Vereines ber böhmischen Lehrerinnen in
Prag um Errichtung einer zweiten bőh-
mischen Staatslehrerinnenbildungsanstalt
in Böhmen.

Zpravodajem jest pan posl. dra. Čela-
kovský. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dra. Čelakovský.
Slavný sněme! Spolek českých učitelek v
Praze již v lonském zasedání slavného
sněmu podal žádost, aby v království če-
ském zřízen byl druhý ústav státní český
ku vzdělání učitelek, respective, aby tako-
váto žádost odporučena byla c. k. vládě.
Komise školská, která zkoumala důvody
této petice, jakož i důvody jiné, které mo-
hou se pro žádost takovou vysloviti, shle-
dala tyto důvody všeho uvážení hodnými
a usnesla se jednomyslně, jak sl. sněmu,
tak i c. k. vládě tuto žádost co nejvřeleji
odporučiti. Byla o tom již před svátky
vydána tištěná zpráva a mohl bych tudíž
předpokládati, že důvody ty veleváženým
pánům členům slav. sněmu jsou známy a

postačilo by tudíž snad, abych jenom v
hlavním obsahu tyto důvody rekapituloval
a tak i snad ty pány na záležitost tuto
upozornil, kteří snad právě o svátcích ne-
měli dostatečného Času, aby této záleži-
tosti věnovali pozornost. Nedá se upříti,
když vezmeme do rukou statistiku a po-
čítáme, kolik v království českém jest ně-
meckých paedagogii mužských i ženských,
a kolik jest českých, a když zase počítá-
me, kolik takových paedagogií jest v ce-
lém soustátí rakouském, a jaký poměr jest
vzhledem k vyučovacímu jazyku, jakož i
když počítáme náklad, který se na tato
paedagogia činí, že se nám objeví, že tento
poměr nemůže se v žádném směru nazvati
spravedlivým. V říši rakouské národnost
česká činí čtvrtinu veškerého obyvatelstva,
a hledíme-li jen k paedagogiím ženským,
shledáváme, že z 18 paedagogii jest pouze
jeden celý ústav v Praze a necelý, ne-
úplný ústav v Brně, tudíž že v poměru k
onomu číslu obyvatelstva i v poměru k
číslu všech paedagogií ženských, které stát
zřizuje, objevuje se nám nepoměr, že na
místě 4 paedagogií ženských českých stát
vydržuje vlastně pouze půldruhého. Rovněž
tento nepoměr se nám objevuje v zemi,
kde jak známo, počet státních ústavů, jak
mužských tak ženských jest, v celé zemi
českých i německých stejný, ačkoliv ná-
rodnostní poměry, jak známo, v naší zemi
jsou, pokud se národnosti české k německé
týče. jako 5 : 3, totiž 6 paedagogií muž-
ských pro národnost českou a německou,
jeden ústav ženský pro národnost němec-
kou a jeden pro českou. Tento poměr ne-
může se nazvati spravedlivým, neboť ne-
vyhovuje náležitou měrou potřebám našeho
školství, které v této zemi není stejně
spravedlivě dle národnosti rozděleno, aby
na každou národnost stejný počet škol,
tříd a učitelstva připadl. S tohoto stano-
viska počtu a také nákladu vidí se, že žá-
dost spolku učitelek českých jest uvážení
hodno, a že zasluhuje, aby byla odporu-
čena. Jsou však jiné ještě důvody, které
činí tuto žádost uvážení hodnou. Dříve
dovolovalo se na našich paedagogiích, aby
zřizovaly se paralelky a následkem toho,
že bylo povoleno na paedagogiích jak
mužských tak ženských zřizovati paralel-
ky, necítila se potřeba nových ústavů tou
měrou, jako jest tomu nyní, kde násled-
kem zvláštního nařízeni ministerského z
r. 1881 a zemského statutu organisačního

pro ústavy učitelské jest zřizování parale-
lek na ústavech našich učitelských přímo
zakázáno.

Následkem toho jest, Že vychází tudíž
z našich ústavů pedagogických stejný
počet učitelstva pro české školy jako pro
německé školy; nejnápadněji pak se jeví
tyto následky právě na ústavu státním,
ženském pedagogium zdejším českém, kde
již po několik let z velikého počtu kandi-
dátek, které se do ústavu tohoto hlásí,
a které obstály sice dle zákona zkoušku,
pouze třetina může býti přijata, poněvadž
dle statutu pro ústavy učitelské v jedné
třídě pouze 40 žáků resp. žákyň může býti.
Tu se se stává, že 2/3 z těch žaček neb
kandidátek, které za úplně spůsobilé zkouš-
kou uznány byly. nemohou býti přijaty,
musí býti odmítnuty, a jest pochopitelno,
že tento stav vzbuzuje velmi trpké pocity
v kruzích tech rodičů, kteří právě kladli
veliké naděje v tyto ústavy a přáli si, aby
děti nabyly vzdělaní, které se pedagogiem
poskytuje.

Ve zprávě své dovolil jsem si vyložiti,
maje česť jménem školské komise refero-
vati, že by takovéto obmezení vš-ho zři-
zování parareliek a počtu kandidátek pouze
na úzký počet, do jisté míry mohlo se na-
nazvati spravedlivým, kdyby potřeba na-
šeho školství nerostla a naléhavě nežádala,
aby naopak ústavy naše učitelské byly
rozšířeny, aby potřebam našeho školství
vzděláváním většího počtu kandidátů právě
v přítomné chvíli vyhovovaly.

Ukázal jsem k tomu, že pokud se
zvláště ženských paedagogií týče, paeda-
gogia tato nemají pouze ten účel, aby vzdě-
lávala nám učitelky pro naše školy obecné,
nýbrž, že tyto ústavy mají též mnohem
důležitější jiný ještě úkol, kterému bohu-
žel následkem onoho obmezování poctu
nemohou v tom směru vyhověti, jak by
bylo žádoucno.

Zajisté uzná se, že paedagogia ženská
jsou jediným vlastně ústavem vyšším pro
vzdělání naší ženské mládeže, že nemáme
vlastně až na na malou výminku žádných
jiných ústavů, které by poskytovaly vyš-
šího vzdělání ženskému našemu dorostu a
proto na paedagogia ženská třeba hleděti
též s toho stanoviska, že ona nejsou pouze
ústavy vyučovacími pro dívky, které se
chtějí oddati povolání učitelskému, nýbrž,
že jsou vůbec jedinými posud existujícími
vyššími ústavy pro dívky, a že i z té pří-

činy nemá býti přístup do nich bráněn
těm dívkám z těch rodin, které si přejí,
aby jejich děti nabyly takového vyššího
vzdělání. A zajisté stát má tu povinnost,
aby na tuto otázku s tohoto stanoviska
všeobecného vzdělání hleděl.

Že tomu skutečně tak jest, tomu na-
svědčuje i další úvaha, že zajisté potřeby
naší země nás vedou k tomu přání, aby
z našich pedagogií ženských vyspívaly nám
pro rodiny naše učitelky a vychovatelky;
neboť každý zajisté z praktického života
zná, jak právě tato stránka jest u nás za-
nedbána, která následkem toho, že nemáme
dobře kvalifikovaných v domácích ústa-
vech vychovaných vychovatelek, naše ro-
diny jsou nuceny utíkati se do ciziny a
odtamtud přijímati síly učitelské a vycho-
vatelské, kterážto místa by mohly zcela
dobře naše domácí síly zastávati.

Kromě toho ještě jeden moment padá
velice na váhu, na kterýž dovoluji si upo-
zorniti sl. sněm, kterýžto moment netýká
se však pouze ženských paedagogií, nýbrž
paedagogií vůbec, a který pro vývoj našeho
školství národního jest nemalé váhy.

Kdo stopuje zprávy zemského výboru
o stavu školství, musil nalézti věc velice
nápadnou, že na jedné straně počet kan-
didátů na ústavech učitelských v posled-
ních létech nápadnou měrou sklesl, na-
proti tomu počet nezkoušených sil učitel-
ských zase nápadnou měn u vzrostl.

Na paedagogiích našich bylo r. 1880.
— a dovoluji si k tomu zvláště upozor-
niti všechny pány, kteří sledují vývoj na-
šeho školství — r. 1880 bylo na našich
paedagogiích 3687 kandidátů a dnešního
dne nalézá se na těchto paedagogiích pouze
1953 kandidátů, klesl tudíž počet kandi-
dátů skoro o polovici, arci následkem toho
ustanovení, že se na paedagogiích našich
žádné paralelky nesmějí otevírati. Na druhé
straně zase, ráčíte-li projiti zprávy zem-
ského výboru o stavu školství za posled-
ních let, ráčíte seznat, že před 3 lety měli
jsme nezkoušených sil učitelských na na-
šich obecných školách 341 a že dnes máme,
velectění pánové, na našich obecných ško-
lách 650 v odborném vzděláni nezkouše-
ných sil, které nemají pražádné kvalifikace,
které byly bůh ví odkud dosazeny na naše
školy, (slyšte!) a vyplňují na našich obec-
ních školách to místo, které by zajisté
mohly mnohem lépe kvalifikované, zkou-
šené síly vyplniti, kdyby neobmezoval se

počet kandidátů, který může do paedago-
gií býti přijímán.

Byla otázka, a ve zprávě zemského
výboru ráčíte nalézti akta o tom a zprávu
o celém jednání, jak by se tomu patrnému,
zjevnému nedostatku našeho školství od-
pomohlo.

Neboť není to věcí lhostejnou, aby
země tak veliký náklad na obecné školství
nesla a při tom aby účel vedení tohoto
velkého nákladu se tím mařil, že na na-
šich školách tak veliký počet nezkoušených
sil působí. (Tak jest!)

Proto vznikla otázka, jakým způsobem
by se mělo odpomoci tomuto patrnému
zjevnému nedostatku našeho školství. A tu
rozchází se mínění na jedné a druhé straně,
na straně vyučovací správy i na straně
našeho zemského výboru. V přípisu mini-
sterském, který jest uveřejněn v letošní
zprávě, má J. Exc. pan ministr.vyučování
za to, že se tomuto nedostatku odpomůže
tím, když by se jak se strany státu, tak
také se strany země stipendia kandidátům
učitelství povolila.

Kromě toho poukazuje J. Ex. pan mi-
nister vyučování též v tomto přípisu na
to, že rovněž zvýšení platův učitelských
bylo by pobídkou, aby více mladých lidí
do našich paedagogií se hrnulo, aby ná-
sledkem toho nedostatek ten přestal. Na
proti tomu se strany zemského výboru za-
stupuje se to mínění, že ani stipendia ani
zvýšení platův učitelských tuto vadu na-
šeho školství nenapraví, nýbrž že jediné
opětné otevření a zřízení potřebných pa-
ralelek na ústavech našich učitelských vy-
hoví v této věci a bude mi tedy dovoleno,
abych několik slov pronesl o těchto růz-
ných stanoviskách. Mám za to, že není
pochybnosti, že kdyby se zřídila stipendia,
kdyby větší počet stipendií byl udělen
kandidátům učitelství, ' by vzdělávání na
těchto ústavech tím prospívalo, neboť
zajisté stipendia neudělují se za tím úče-
lem a nezřizují se, aby se do některého
ústavu tímto jaksi lákadlem nahrnulo, co
možná nejvíce žáků.

Úkol stipendií, jak aspoň se dosud za
to má, a nepochybuji, jak by se jinak na
tu věc mohlo pohlížeti, úkol stipendií jest
ten, že se má poskytnouti chudým mladým
lidem arci nadaným, kteří by jináče neměli
příležitosti, aby se mohli lepšího vzdělání
účastniti, těmito stipendiemi příležitost
k tomuto vzdělání.

Není tudíž žádné pochybnosti, že
kdyby se stipendia rozmnožila, by tím
způsobem více mladých nadaných lidí
chudých kruhů mohlo se súčastniti tohoto
vzdělání na paedagogiich našich učitel-
ských.

Rovněž nebude asi pochybnosti, ze
plat, jak je na příklad ve 4. třídě platů
učitelských, známých 400 zlat., není žád-
ným lákadlem pro žádného mladíka na-
šeho, který má zdravé ruce a bystrou
hlavu, aby šel do paedagogia a ucházel
se o místo na vesnických školách, kde
mají učitelové tak nízké platy. Ze všech
stran se přiznává, že kdyby se upravily
platy učitelům, a slyším právě dnes s
velkým potěšením, že zemský výbor ve
včerejším sezení již tuto otázku konečně
vzal v zralou úvahu a v nejbližších dnech
přednese slavnému sněmu přiměřené ná-
vrhy v této věci, pravím, že kdyby tato
otázka se zdárně upravila, že by zajisté
v tom ohledu prospělo se vzdělávání na
našich paedagogiích, že by pak více lidí
mladých hlásilo se do paedagogií a tento
nedostatek, který dnes tu máme, že 650
nezkoušených sil na našich školách pů-
sobí, by věru přestal. Avšak, velectění

pá,nové, každý v tom ohledu přisvědčí
našemu zemskému výboru, že kdybychom
sebe více stipendií, aspoň jak se dnes
věci mají, povolili, kdybychom sebe více
zlepšili platy učitelské, to vše nemůže
míti za následek, aby naše paedagogia
byla lépe navštěvována než posud z té
příčiny, poněvadž jest předpis zákona, že
má býti v každé třídě jen 40 žáků a po-
něvadž jest přísný rozkaz ministerský, že
nesmí se více žáků, než onen poměrný
počet do našich paedagogií přijmouti a že
nesmí se žádné paralelky zřizovat. Jest
zajisté oprávněna ta snaha, která je za-
stoupena ve zprávě našeho zemského vý-
boru, aby umožněno bylo mladým naším
lidem a to ve větší míře, než se děje
nyní, aby mohli studovati na našich pae-
dagogiích, mohli jíti na učitelství a mohli
se vzdělávati na učitele.

Jest nyní otázka, kterou cestou spíše
se toho dosáhne, zdali zřizováním parale-
lek, anebo zřizováním samostatných ú-
stavů?

To jest otázka správy vyučovací, ad-
ministrativní, o které my jen platonické
mínění pronésti můžeme; avšak o tom
nezdá se býti pochybnosti, že když věc

má se tak, že u nás počet kandidátů na
ústavech učitelských klesá a na druhé
straně počet nezkoušených sil na našich
školách roste, na každý způsob ať v tom
neb onom směru, budou se muset kroky
na našich paedagogiích učiniti.

Všechno toto. co jsem si byl zde o
paedagogiích vůbec dovolil vyložiti, to
všechno ve stejné míře platí o paedago-
giích ženských, ano do jisté míry u větší
míře, pokud pohlížíme na paedagogia
ženská, jako na vzdělávací ústavy jediné
vyšší pro českou mládež dívčí.

I tam v posledním čase obmezuje se,
jak jsem poukázal, počet kandidátek, které
smějí býti přijmuty do toho ústavu, jen
do nejmenší míry, tak že dvě třetiny těch,
které s dobrým prospěchem obstály, musí
býti zamítnuty.

I tam na našich Školách obecných
máme značný počet nezkoušených učitel-
ských sil ženských a vidíme tedy, že i
v tom ohledu jest potřebí, aby počet těch,
které vychodí paedagogium, se zvětšil.
Pokud' se týče otázky, zdali by se dalo
odpomoci tomu zřízením paralelek aneb
zvláštních ústavů, aneb doplněním ústavu
Brněnského za ústav úplný, to jest věc
administrativy, a komise školská nemohla
nic jiného učinit, než poukázat na tuto
cestu.

Jak známo, tato otázka paedagogií
byla a jest častým předmětem rokování
sl. sněmu.

Velectění pánové, kteří delší čas sněmu
náleží, zajisté se upamatují, že zde bývaly
petice, které žádaly, aby ústav, který byl
na každý způsob ve zcela nevhodném
místě, byl konečně přenešen do místností
pořádných, a jest spravedlivo připomenouti,
že tomuto nedostatku umístění tohoto dů-
ležitého ústavu bylo hlavně zásluhou na-
šeho pana místodržitele vyhověno, že
ústav ten dostal se do místnosti v každém
ohledu důstojných.

Avšak na druhé straně právě ta
otázka, proč paralelky nebyly více povo-
lovány, má dále moment paedagogicko
didaktický, totiž ten, že si není přáti, aby
jednotlivé třídy mimo hlavní dům byly
na rozličných místech umístěny, a pak i
ten moment, že si není přát, aby jediná
cvičná škola (sloužila takovému množství
kandidátek z rozličných ročníků z dvou
paralelek za podklad náležitého vzděláni.

Tyto důvody přiměly správu vyučo-

vací, že obmezila právě zřizování para-
lelek a že nařídila, aby paralelky nikde
nebyly zřizovány.

Myslím, že tyto důvody budou i nyní
při ústavu tom, třeba v pěkných místno-
stech se nalézal, že při tomto ústavu
budou napořád, že se tam z těžka najdou
místnosti, kde by paralelky se mohly
umístiti, po případě cvičná škola, že spíše
se uzná, že bude možno vyhověti těm
požadavkům, jaké komise školská uznala
za oprávněné — a dovoluji si slavnému
sněmu to odporučiti, — zřízením druhého
ústavu v království českém. Tím jsem
si dovolil vyložiti slavnému sněmu důvody,
které vedly komisi školskou při činění
tohoto návrhu a dovoluji si konečně tento
návrh přečísti.

Školská komise uvažujíc tedy, že je-
diné české státní paedagogium ženské
v Cechách v dostatečné míře prokázané
potřebě nevyhovuje a majíc tu okolnost
na zřeteli, že ústavy ku vzdělání učitelek
jsou posud skoro jedinými výššími ústavy,
kterými stát postaral se o důkladnější
vzdělání dívek, má za to, že žádost spolku
učitelek v Praze zasluhuje, aby byla ná-
ležitě uvážena a c. k. vládě co nejvřeleji
odporučena.

Činí proto návrh:

Slavný sněme račiž se snésti na tom:
Žádost spolku českých učitelek v Praze,
aby zřízen byl druhý český ústav státní
ku vzdělání učitelek v království českém,
odporučuje se o. k. vládě, aby ji vzala
v náležitou úvahu a měla k ní všemožné
zření.

In Erwägung, daß die einzige böhmische
Staatliche Lehrerinenbildungsanstalt Böhmens
dem ausgewiesenen Bedürfnisse nicht in hinrei-
chendem Maße entspricht; ferner in Erwägung,
daß die Mädchenpädagogien bidher fast die
einzigen höheren Anstalten find, durch welche
der Staat um eine gründlichere Ausbildung
der Mädchen Vorsorge getroffen hat, ist die
Schulkommission der Ansicht, daß das Gesuch
des Vereines der Lehrerinnen in Prag es ver-
dient, eingehend gewürdigt und der k.k. Re-
gierung wärmstens empfohlen zu werben.

Sie Stellt daher den Antrag:

Hoher Landtag wolle beschließen: Die
Petition des Vereines der böhmischen Lehre-
rinen in Prag um Errichtung einer zweiten
böhm. Staatlichen Lehrerinenbildungsaustalt im
Königreiche Böhmen wird der hohen k.k. Re-

gierung zur eingehenden Würdigung und thun-
lichsten Berücksichtigung anempfohlen.

Dovoluji si tento návrh slav. sněmu
odporučiti.

Nejv maršálek zemský: K tomuto před-
mětu se přihlásil k slovu a sice pro návrh
komise p. poslanec dr. Palacký.

Zpravodaj pan poslanec dra. Palacký.
Slavný sněme! Nehlásil jsem se k slovu
proto, abych podporoval v těch směrech
návrh komise školské pro který budu hla-
sovati, ale jiné ohledy to byly, které mně
nutí, abych se chopil slova.

Nemáme bohužel podle zkušeností do-
savadních žádné naděje, že tento krok,
který sl. sněm činí, a pro který budu hla-
sovati sebou, bude míti žádoucího výsled-
ku, a právě proto dovolují si odporučiti
petici, která byla podána slavnému sněmu
a která jest v seznamu dnes rozdaném pod
Čís. 2. petice kongregace školských sester
sv. Anny o podporu a sice na rok 1889.,
aby mohla ústav svůj pro vychování uči-
telek zdvojnásobiti.

Lituji, že tato petice přišla tak pozdě
a že obyčejným během není skoro možné,
aby byla příznivě vyřízena a proto dovo-
luji si dnes, jak slavné vládě, tak slavné-
mu sněmu co nejvřeleji odporučiti ústav
tento, kterýž delší dobu má z většiny vy-
cvičené učební síly jako státní ústavy, a jehož
blahodárné působení bylo všeobecně uzná-
no, a suma, kterou žádá, podpora 1600 zl.
ročně a to na rok 1889 jest velmi ma-
ličká, že to na podobné školy mnoho ne-
dělá.

Uznávám, že jest to povinností vlastně
říše, aby takovéto ústavy zřizovala, po pří-
padě rozšiřovala, avšak opakuji podle zku-
šeností dosaváde nabytých, nemám nej-
menšího sebeklamu, že se nic nestane, až
zase se sejdeme, a proto myslím, že jest
lépe, když učiníme něco na svém oboru,
resp. když zemský výbor vezme ohled na
tuto petici při vyřizování školského bud-
žetu na rok 1889.

Myslím, pánové, že jest tu, arci jen
mimochodem řečeno, vržena slav. sněmu
otázka, zda paralelky nebo samostatné ú-
stavy a kdyby to nebylo zbytečné o tom
se hádat, o čem člověk ví skoro napřed,
že se nic nestane, ani paralelky, ani ústav,
tedy bych se rozhodně vyslovil pro para-

lelky a sice ze zkušeností nejen zde, nýbrž
i jinde nabytých.

Kdo, jako já, sleduje vývin školství
taká po celém světě, ten ví, jak veliké
proudy v tom převládají, ten ví, že není
možno, ať zkusí jakýmkoli spůsobem zří-
diti ústav učitelský nebo jiný ústav učební,
na kterémkoli místě, že tu převládají zcela
jiné poměry.

Tak na příklad máme pět německých
universit v Rakousku; jedna jest přeplněna,
vídeňská, druhé pak jsou pořáde prázd-
nější a přece nemůže žádný prostředek
pomoci. Tak jest to zrovna s učitelskými
ústavy. Máme některé prázdné a některé
přeplněné a jest to velmi nespravedlivo,
že zrovna učitelkám, které dělají zkoušky
s prospěchem, se zabraňuje vstoupiti vů-
bec do kteréhokoliv ústavu, kdežto jinde
jsou ústavy poloprázdné.

Avšak to nepatří sem, to patří do de-
baty o celém školském stavu. Ale upozor-
ňuji ještě na něco jiného, totiž, jak sou-
hlasím s p. referentem, že by ani stipendia
nepomohla. Proč? Student nemůže býti
živ ze stipendií.

Jest bohužel velká část studentů na-
šich, kteří jsou výlučně odkázáni na své
příjmy a musí dostávati kondice a obědy,
a býti jinak podporováni neb vydělávati
si, co spotřebují. To všechno, pánové, při
malých městech odpadá a proto máte ú-
stavy v malých městech zanedbané a ve
velkých městech přecpané. A to jest všude.

Já si dovolím jen několik slov, jak to
jinde jest, abychom viděli jasněji. Tak ku
př. země, která nyní nejvíce vydává na
školství, jest Amerika; tam v Americe
mají učitelé místy, okresy 4krát vetší platy
nežli učitelky a přece jest nouze o učitele
a není jich, a učitelek přibývá v takové
míře, že ve státu Massachusets jest osm
učitelek na jednoho učitele.

Jest to veliký proud, který jde po
celém vzdělaném světě a který zasahuje až
v nejzadnější končiny a proto v poslední
době nastává rozmnožování učitelek a ubý-
vání učitelů.

To vyšlo z Ameriky a z Ameriky to
přešlo na Anglii, k národům severním, roz-
šířilo se to brzy na románské národy. Tak
uebylo v Italii, Francii a Španělích učitelek
a podívejme se tam dnes; dnes má Italie
69 ústavů pro vzdělání učitelek, dnes mají
Španely 29 ústavů pro vzdělání učitelek,
kdežto Rakousko při dvakrát větším počtu

obyvatelstva má jich jen 12. Dnes mají ve
Francii, kde to bylo nevídaným, zákon ze
dne 9. srpna 1879, že každý departement
má míti ústav pro vzdělání učitelek a jest
jich tam dnes už 79 dle posledního vý-
kazu. To srovnejte, pánové, s číslem v Ra-
kousku a uvidíte, že mají pětkráte více
ústavů pro vzdělání učitelek. To není, pá-
nové, jen z toho, že jsou pilnější, mrav-
nější a skrovnější, v tom je něco vážněj-
šího a důležitějšího. A na důkaz toho
vezmu, že národové, kteří si zavádějí te-
prvé novověké školství — nejenom Italie
a Francie, nýbrž i jiní národové — hledí
si a všímají si mnohem více učitelek, na
př. Srbsko, Rumelie, Argentina, Chilsko,
ba i Indie a konečně i Japan. I v Japansku
dnes se vzmáhají učitelky, které tam nikdy
nebyly. To jest proud světový, který má
s\ou hlavní příčinu v tom, že učitelky
slouží mnohem více směru vychovávacímu
a ne pouze poučovacímu. V tom musí vě-
zeti to, že všude a všecky země si hledí
učitelek. My jsme v Rakousku v tom ohledu
pozadu s Ruskem a jistými státy němec-
kými, které mají nejméně učitelek a nej-
méně ústavů. Srovnejme ku př. Belgii; ta
má 13 ústavů pro vzdělání učitelek, ač
má pouze tu lidnatost jako Čechy nebo
Halič.

V tom ohledu myslím, že tak velký
proud nedá se zastaviti ani chlebařskou
závistí ani nějakými administrativními
prostředky a myslím, že skutečně budouc-
nosť školství národního leží mnohem více
v tomto směru ve větším užívání učitelek
a ve větší dbalosti o směr vychovatelský
než dosavad a z této příčiny dovoluji si
plně také podporovati návrh komise a ještě
jednou upozorňuji jak sl. vládu tak i ss.
sněm na petici, která je v dnešním se-
znamu pod č. 2.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě
někdo za slovo ?

Nevzpírám se tomu, jako bych snad
nepřál onomu ústavu; jsem přesvědčen, že
tento ústav skutečně tak řádně vykonává
svůj úkol, jak bylo zde dolíčeno ct. panem
řečníkem. Avšak, pánové, což máme dnes
rozhodovati o tom, čeho je třeba tomuto
království, zdali má podporovati soukromé
ústavy učitelské, aneb zdali je tu třeba
toho, aby národu českému v tomto krá-
lovství dostalo se ohledu na vzdělání velké
části jeho obyvatelstva, téhož práva, jakého
se dostává v Rakousku národům ostatním ?

Pánové! Máme dle dnešního celého
systému vyučování právo, jako i příčinu
žádati za týž ohled a tytéž prostředky ku
vzdělání naší ženské mládeže, jako každý-
koliv jiný národ německý.

Jelikož tu bylo dolíčeno, že pro osm
milionů obyvatelů německých v naší mo-
narchii existuje nákladem státním 10 ústavů
avšak pro 6 milionů Čechoslovanů pouze
2 ústavy (slyšte!) pro vzdělání učitelek,
mám za to, že není na místě, vůči tomuto
skutku upozorňovati sl. sněm, aby pod-
poroval soukromý ústav u sv. Anny (tak
jest!) nýbrž že náleží nám, jako zástupcům
tohoto království a jako zástupcům práva
a spravedlnosti, které se domáhá národ
český v této říši, abychom se rozhodně
domáhali plného rovného práva pro národ
svůj i v tomto ohledu, abychom se ho do-
máhali na státu.

Zpráva komise podává nám takovou
illustraci našich poměrů, ukazuje nám opět
to celé ostré ozubí systému panujícího,
obráceného proti nám tím směrem, aby
mládež naší národnosti byla co možná od-
puzována a odmítána od zřídel a prostředků
vzdělání. (Tak jest!)

Když zemská školní rada oznámila
ministerstvu tuto důvodnou žádost učitelek
českých za zřízení jednoho ještě aspoň
paedagogia českého, když všechny tyto
důvody byly sděleny, jak za to mám, vy-
soké vládě, ejhle, tu se dostalo odpovědi
od p. ministra vyučování dne 7. dubna
1887, že nelze této žádosti vyhověti, avšak
bez udání důvodů! (Slyšte!)

Musí sobě tedy právem stěžovati škol-
ská komise, Že nezná ani důvody, proti
nímž by měla chrániti našeho práva a že
nezná ani námitek, které činí vys. vláda
proti tomuto spravedlivému našemu po-
žadavku. Mám za to, že nepodaly se dů-
vody proto, poněvadž ty pravé důvody se
nechtěly podati, (Výborně!) poněvadž se

Verlangt noch Jemand das Wort?

Pan posl. Tůma má slovo.

Posl. Tůma: Slavný sněme! Nemohu
se v této příčině, o kterou dnes jde, při-
pojiti tak zcela ku přání, jež byl přednesl
pan řečník právě přede mnou, aby slavný
sněm tomu nedostatku, na který správa
školské komise právem žaluje, hleděl od-
pomoci tím, že by poskytl pomoc ústavu
soukromých učitelek u sv. Anny.

ostýchala vláda pravé své důvody zjeviti;
ostatní důvody byly by zajisté velmi slabé
bývaly.

Náklad na německá paedagogia žen-
ská činí v Rakousku, jak bylo sděleno,
225.500 zl., náklad na česká paedagogia
46.207 zl. (Slyšte!) Pro 600.000 Vlachů v
Rakousku jsou zrovna tak 2 paedagogia
ženská státní jako pro 6 milionů Cechů.
(Slyšte! To jest ta spravedlnost!) Bylo již
na to poukázáno, že snad působiti zde
mohly důvody správy veřejné, aby se ne-
připouštěly dívky naše na ústavy učitelské,
totiž obava, aby při velkém tom proudu,
na jaký poudázal ctěný pan řečník přede-
mnou, při tom dychtění mládeže dívčí po
vyšším, učitelském vzdělání, nenastal
přebytek učitelských sil, pro které by ne-
bylo místa. Avšak tomu rozhodně u nás
tak není; naopak, existuje velký nedosta-
tek učitelstva českého v království českém.
Dnes máme, jak bylo dolíčeno, na 660 uči-
telů nezkoušených na našich národních
školách, což jest zajisté horrendní vada v
našem školství, — a ejhle tu se na drahé
straně zavírají nám brány ústavů paedago-
gických, odnímá se příležitost naši mládeži
divčí, aby mohla býti vzdělávána svým
jazykem na učitelky české! Jak to plní
Jeho Excelence p. ministr vyučování zá-
kladní zákony, na něž musel co veřejný
úředník státni složiti přísahu? Státní zá-
kladní zákony, které praví, že každému
národu v Rakousku má se dostati stejných
prostředků vzdělávacích v jeho jazyku,
aby nebyl nucen vzdělávati se v jiném
jazyku! (Výborně!)

Na tuto povinost dlužno nám upozor-
niti vysokou vládu na tomto místě, jak za
to mám, na tuto povinnost, která se ne-
plní, na tute povinnost musíme ukázati
vysoké vládě vůči skutku, že přihlašují se
co rok sta a sta dívek Českých na naše
paedagogia s výborným vysvědčením ze
škol měšťanských, že obstojí výtečně při
zkoušce přijímací a nicméně jsou napořád
odmítány od dveří paedagogia českého jen
proto, že existuje ministerské nařízení, že
smí býti přijímáno na ústav paedagogický
než na nejvýš 60 žákyň a že dále máme
druhé rozhodnutí ministra, že žádná para-
lelka a žádný nový ústav nemá býti nám
zřízen! Račte se, vysoce ctěni pánové,
vpraviti v pocity toho děcka snaživého a
pilného a v pocit těch rodičů, kde to často
bývá existenční otázkou pro celou rodinu.

Jeliž spravedlivé a humaní, aby dívka do-
spěvši vzděláním tak daleko a vynikajíc
svými schopnostmi a vlohami, i mající
úplné povolání. chuť a lásku k stavu uči-
telskému, aby dívka ta, pravím, na vzdor
tomu, že obstojí s úplným úspěchem při
zkoušce přijímací, nic méně byla odmít-
nuta, byla zbavena prostředků dojíti svého
cíle a nemohla vypomoci prací svou šle-
chetnou a poctivou svým strádajícím a
trpícím rodičům?

Ukazuje se na ústavy soukromé.
Odpovídám, že na ústavech soukromých
jest školné a sice vysoké školné, jako na
př. u sv, Anny v Praze obnáší ročně
20 zl.; kdež můžeme toho vedle ostatních
potřeb a prostředků ještě žádati od chudých
rodičů, aby posýlali dítky své na ústavy
soukromé!

Než, jak pravím, otázka soukromých
ústavů zůstaniž otevřena; ale zde jedná
se o právo a spravedlnosť, o princip, jsou-li
již jednou v Rakousku zřízena státní
paedagogia učitelská pro oboje pohlaví,
zdaliž nemá národ český práva a nároků
požadovati od vlády, aby mu bylo měřeno
stejným loktem jako jiným národům, ze-
jména národnosti německé. Nejméně o 4
paedagogické ústavy české jest pro svou
dívčí mládež národ náš zkrácen. Mám za
to, že dnes v tomto slavném sněmě měl
by býti tento požadavek co nejurčitěji vy-
sloven! Zpráva sl. komise přestává na
tom, že odporučuje c. k. vládě, aby vzala
žádost učitelek českých v náležitou úvahu
a vzala k ní zření.

Zpráva zemského výboru odporučuje
vládě taktéž, aby, kde toho se potřeba
shledá, hleděla odpomoci zřizováním aspoň
paralelek při ústavech učitelských.

Já mám za to, že by nebylo od místa,
nýbrž prospěšno vůči nedoslýchavosti
vlády, a zejména správy vyučovací, aby-
chom se vší určitostí žádali, tolik a tolik
ústavů potřebujeme pro svou mládež
ženskou — a konkretně vytkli, na kterých
místech mají býti zřízeny tyto ústavy co
nejdříve.

Neboť pánové, jestliže v čas nepo-
stavíme se proti tomu směru, jestliže se
v čas neopřeme tomu systému, na který
jsem poukázal a který své ostří jeví proti
nám, proti národnosti naší, hledě nás
všude odpuzovati od zřídel vzdělání vyš-
šího, — nastanou snad svého času i u nás
poměry takové, jako ve Slezku a bude se

nám dokazovati z toho stálého ubývání
návštěvy na ústavech našich paedagogic-
kých naposled ještě, že nám ani těch
dvou ústavů českých není zapotřebí!
(Výborně!)

Skutečně — žactva ubývá každým
rokem. Ano a ubývá velmi značně, během
pěti let zmenšila se návštěva jediného
státního ústavů učitelek českých o l63
žákyň (Slyšte!). Ale proč?

Poněvadž každého roku 60, 70, 90
žákyň schopných, výborně zkoušku pře-
stavších, bylo — — odmítnuto. Tak se
mají věci a proto ještě jednou bych žá-
dal, aby sl. sněm nezabýval se dnes otáz-
kou, mají-li se, anebo nemají-li se podpo-
rovati ústavy soukromé, nýbrž, aby co
nejrozhodněji postavil požadavek, aby se
národu našemu stalo po právu i v této
příčině, aby se netrpěla tato hrozná ne-
přístojnost a křivda, jaká se nám děje bez
ustání a která má spolu takovou příchuť
nehumanní, ana roztrpčuje a bolestně zra
ňuje sta a sta rodičů snaživých, dbajících
o řádné vychováni dětí svých. Máme za-
jisté právo a povinnost požadovati na vy-
soké vládě, aby našemu národu bylo stejně
vyhověno v této vlasti za naše platy a
břemena těžká! Jestliže ale, jak by se
mohlo souditi z jednání vysoké vlády,
Jeho E. pan místodržitel nebyl ji dosud
zpravil náležitě o skutečném stavu věcí
na paedagogiích českých, o tom každo-
ročním návalu a odmítání houfném při-
hlásivších se výborných žaček, tedy bych
vyslovil určitou žádost, aby se stalo tak
nyní, aby tímto slavným sněmem nejen
byl zřetel vlády k tomuto stavu důtklivě
obrácen, aby připomenulo se vládě, že za-
nedbávala posud své povinnosti, které jí
ukládají státní základní zákony, zákony,
které stavu všech národů v této příčině
zručují něco zcela jiného než odmítání
rovného jich práva ku vzdělání se svým
jazykem. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpra-
vodaji.

Dr. Čelakovský: Slavný sněme! Můj
úkol jest velice snadný, poněvadž z žádné

strany netoliko nebylo proti návrhu škol-
ské komise učiněno žádných námitek, nýbrž
naopak, ze dvou stran byly opětně nové
důvody pronešeny, které činí důvody, které
byly pronešeny spolkem učitelek českých
v žádosti jeho, všeho uvážení hodnými, a
jsem přesvědčen, že tyto nové důvody,
které jsme právě dnes slyšeli, zároveň při-
spěji k tomu, aby c. k. vláda a vyučovací
správa otázce této věnovala tu pozornost,
které ona v každém ohledu zasluhuje.
Bylo-li řečeno a poukázáno k tomu, že
není rovné právo provedeno, v této věci
v naší zemi, že stejný počet jest zřízen
paedagogií mužských a ženských pro oby-
vatelstvo německé jako české, tedy jest to
arci pravda.

Ve zprávě samotné a své řeči jsem
dovolil si poukázati k tornu, že stejně ne
stejné věci měřiti rovné rovné právo, a že
tudiž onen počet paedagogií českých, který
posud v zemi naší trvá, jest nepoměrným,
a že i s tohoto stanoviska žádost učitelek
českých zasluhuje veškeré pozornosti.

Musím arci připomenouti tolik, že zří-
zena byla paedagogia u nás po vydání
školského zákona r. 1869 a že nepoměr
ten spadá arci na vrub dřívější vlády, která
provádějíc nové zákony školské, takovýmto
způsobem rovnoprávnost v naší zemi pro-
vedla, že dala Čechům a Českým školám
stejný podíl jako školám německým.

Avšak rovněž jest pravda, že když
uznává se obecně, že tento stav jest ne-
spravedlivým, že jest to nepoměr přímo
křiklavý, by na druhé straně zase sta-
novisko vyučovací správy, kdyby mělo i
nadále potrvati tak, jak jeví se z přípisu
Exellence p. ministra vyučování, o kterém
jsem se byl zmínil, že by stanovisko toto
se nemohlo srovnati se základním zákonem
státním, a že slav. sněm, který dle platné
ústavy má právo zákonodárné o paeda-
gogiích, že by zajisté nemohl se spo-
kojiti pouhou touto připomínkou, nýbrž
že by bylo v interessu obecného školství
nutno, aby otázku tu vzal v další důklad-
nou úvahu.

Tím míním, že jsem opětně doporučil
náležitou měrou žádost učitelek českých,
a dovoluji si sl. sněmu vznésti prosbu, aby
ráčil návrh komise školské přijmouti.

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme

k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Die Schulkommission stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen: Die Pe-
titton des Vereines böhmischer Lehrerinnen in
Prag um Errichtung einer zweiten böhmischen
Staatlichen Lehrerinnenbildungsanstalt im Kö-
nigreiche Böhmen wird der hohen Regierung
zur eingehenden Würbigung und thunlichster
Berücksichtigung anempfohlen.

Komise činí návrh:

Slavný sněme račiž se snésti na tom:
Žádost spolku českých učitelek v Praze,
aby zřízen byl druhý český ústav státní
ku vzdělání učitelek v království českém,
odporučuje se c. k. vládě, aby ji vzala
v náležitou úvahu a měla k ní všemožné
zření.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Au-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o žádosti ob-
čanů Veleslavínských za vyloučení
osady Veleslavína ze svazku politické
obce Vokovice-Vesleslavín a za usta-
vení osady Veleslavína za obec samo-
statnou.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für Bezirks- und Ge-
meindeangelegenheiten über das Gesuch der
Insassen von Veleslabin um Ausscheidung
der Ortschaft Veleslabin aus dem Ver-
banbe der politischen Gemeinde Vokobic-
Veleflaoin und um Constituirung der
Ortschaft Veleslavin als felbständige Ge-
meinbe.

Zpravodajem jest pan poslanec dr.
Sedláček.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Sedláček: Osady
Veleslavín a Vokovice v okresu smíchov-
ském tvoří dosud jedinou obec pod jménem
Vokovice. Na naléhání občanů ve Velesla-
víne usneslo se zastupitelstvo těchto dvou
osad na tom, aby představenstvo spojených
těch dvou obcí domáhalo se zákonitého
povolení, by dosavadní tento spolek obecni
byl rozložen, a sice tím způsobem, aby
každá z těchto osad tvořila samostatnou

obec. Podmínky, které vyžaduje zemský
zákon ze dne 26. listopadu 1874 v tom
směru, pokud se připouští rozložení dosa-
vádního svazku obecního a utvoření obcí
samostatných v tomto případě jsou plnou
měrou splněny a proto také veškery sbory
a úřady k tomu povolané pojednávajíce
tento případ, přisvědčily usnešení zastu-
pitelstva spojených osad Vokovice-Vele-
slavín.

Podrobné doklady o tom zahrnuty jsou
na základě úředních dat ve zprávě, která
se nalézá v rukou členů tohoto sl. sněmu.

Na základě tom zemský výbor činí
návrh, aby ve smyslu usnešení obecního
zastupitelstva bylo povolení dáno a tu ko-
mise pro okresní a obecni záležitosti po
uvážení důvodů k té věci přivedených,
hledíc zvláště k tomu, že ve případě tomto
není potřebí zvláštního opatření ohledně
jmění obecního ani ohledně chudinstva ani
ohledně příslušníků či súčastnělých obci
a hledíc k tomu, že osady Veleslavín a
Vokovice podle rozloženi svého co do
jmění obecního i co do berní síly náležité
dávají záruky ku plnění povinnosti na
obec samostatnou ukládané, vyslovila svůj
souhlas s návrhem zemského výboru, a
předkládá následovní návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti: Osada
Veleslavín vylučuje se z místní obce Vo-
kovic a prohlašuje se za samostatnou místní
obec.

Die Commission für Bezirks- und Ge-
meinbeangelegenrjetten stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Ortschaft Veleslavin wird aus der
Ortsgemeinde Vokovic ausgeschieden und als
selbständige Ortsgemeinde erklärt.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za
slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Nachdem Niemand das Wort verlangt,
erkläre ich den gedruckten Antrag der Com-
mission für angenommen.

Prohlašuji tištěný návrh komise za
přijatý.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise petiční o
o peticích župní hasičské jednoty
"Metuj" okresu Policko-Náchodského
č. 139. pet. a župní jednoty Jičínské
č. 226. pet. za upravení povinnosti pří-

přežní při požárech doplněním řádu po-
licie v příčině ohně pro král. České.

Posl. dr. Naxera: Petice v cele po-
stavené dokládají, že paragrafy 15. a 47.
řádu policie v příčině ohně nikterak ne-
vyhovují svému účelu; stěžují si na to, že
jednak při požárech se nedostává dosta-
tečných přípřeží, a to má příčinu v tom,
že se těm majitelům koní, kteří mají pří-
přeže dodávati, nedostává dostatečných ná-
hrad. Myslí pak, že by se v tom ohledu
dalo odpomoci, jednak, kdyby se dosavadní
ustanovení zákona zostřila, kdyby platy
ve příčině náhrady za takové přípřeže
udělovány byly fondy okresními. Přihliží-li
se k dosavadním ustanovením, která ve
příčině řádu policie požární mají paragrafy
15., 47. a 60., vysvítá z toho, že jest do-
statečně postaráno, aby dodávány byly při
požárech přípřeže dostatečně, jakož jest
postaráno dostatečně o to, aby těm, kdož
přípřeže dodávají, dána byla dostatečná
náhrada a jest orgánům samosprávným
patřičná moc v ohledu přípřeže proti těm
vyhražena, kteří zákonům odporují. Po-
ukazuji především i také na ustanovení
zákona jako na dosavadní regulativ, který
v příčině policie požární při venkovských
obcích a představenstvech panuje. Tyto
stížnosti se musí uvésti na pravou míru a
zdají se míti jen ráz lokalní a sluší v tom
ohledu těm orgánům, kteří mají dohlížeti,
aby věci odpomohly. Tak dlužno poukázati
na cirkulář zemského výboru, který svým
časem uvedl na paměť všem obcím, aby
zákona toho přesně šetřily a byly vyžádány
od okresních výborů zprávy o tom, jak se
v té věci jedná. Ze zpráv těch, které do-
cházejí zemského výboru, vysvítá, že by
nebylo nikterak záhodno ten řád v příčině
policie požární měniti. To, čeho se petice
ty domáhají, nesrovnává se základem, na
kterém řád v příčině policie požární jest
postaven. Policii požární vykonávati ná-
leží obcím v působnosti samostné a jim
také přináleží platy v příčině té vybývati.
Pomocí přispívati obcím cizím, to se ni-

kterak nezakládá na obligatorním závazku,
to se zakládá pouze na humanitě, na vzá-
jemnosti a z těchto zásad nutně plyne, že
za povinnosti takové mravní, které se zaklá-
dají jenom na humanitě a vzájemnosti,
nemůže se žádati platu ani od těch
obcí, kterym se pomáhá, ani od vyšších
orgánů, od okresních zastupitelstev, nýbrž
že náleží náklad nésti tomu, kdo takovou
dobrovolnou mravní povinnost) na se bere
a jsem přesvědčen, že naše obce a sbory
hasičské skutečně v úplné míře plní tuto
povinnosť svou.

Petice předložily také osnovu zákona
asi o 24 paragrafech, kterou by se věc
podle jejich náhledu upraviti dala. Ta
osnova jednak nesrovnáva se s těmi zása-
dami, jaké jsem právě vyložil, jednak nění
technicky upravena a konečně zasáhá i do
oboru, který nespadá do kompetence slav-
ného sněmu. Za tou příčinou nemůže
slavnému sněmu komise odporučiti petice
té a dovoluji si jménem komise petiční
učiniti tento návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti: O pe-
ticích župní hasičské jednoty "Metuj"
okr. poličsko-náchodského č. 139. a župní
jednoty jičínské č. 226. přechází se k den-
nímu pořádku.

Der hohe Landtag wolle beschließen, über
die Petitionen des Feuerwehr=Gauverbandes
"Metuj« des Bezirkes Polička=Náchod Nr.
139 und des Gauverbandes Jičin Z. 226
wird zur Tagesordnung übergegangen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise navrhuje, aby se přešlo k
dennímu pořádku.

Die Commission beantragt Uebergang zur

Tagesordnung.

Žádám pány,kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche dem zu-
Stimmen, die Hand zu erheben.

Jest p ř i j a t o.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise země-
dělské o předloze zemského výboru
v příčině udělení subvence zemské
1000 zl. ročně k vydržování zimní
hospodářské školy v Kukusu s němec-
kou řečí vyučovací.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Petitionskommision über die Petiti-
onen einiger Feuerwehr=Gauverbände und
Vereine um Ergänzung der Feuerpolizei-
Ordnung für das Königreich Böhmen.

Zpravodajem jest pan posl. dr. Naxera.
Dávám jemu slovo.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Landescultur - Commission über den
Landesausschußbericht betreffend die Ge-
währung einer Landessubvention jährl.
1000 fl. zur Erhaltung einer landwirth-
schaftlichen Winterschule mit deutscher Un-
terrichtssprache in Kukus.
Berichterstatter ist Herr Abg. Fišera.
Ich ertheile dem Hrn. Berichterstatter das
Wort.

Poslanec Fišera : Slavný sněme! Řídě
se zemský výbor dle příkazu slavného
sněmu vysloveného v XXII. sezení, od-
bývaném 14. ledna 1886 učinil v příčině
petice německého spolku hospodářského
pro okres Královédvorský za zřízení zimní
hospodářské školy v německém okresu
Královédvorském vyhledávání a podal o
výsledku jeho zprávu, kteráž komisi ze-
mědělské dodána byla k dalšímu řízení.

Zpráva ta vrcholí v návrhu, aby sl.
sněm povolil k vydržování zimní Školy
hospodářské, jež zříditi se má v Kukusu
s německým jazykem vyučovacím, zem-
skou subvenci 1000 zl. ročně počínajíc
rokem 1888.

Jakkoliv zemský výbor vývody svými
dotčenému návrhu předcházejícími snaží
se dolíčiti, že dosti učiněno tu žadateli
veškerým podmínkám, na jejichž řádném
splnění udělení zemské subvence závisí,
na vzdor tomu nemůže se komise země-
dělská s návrhem zemského výboru srov-
nati, majíc hlavně na zřeteli ustanovení
§ 5. statutu slavným sněmem ve XXII.
sezení dne 14. října 1884 pro zimní školy
hospodářské schváleného, jímžto vyloženo,
kde a kdy ústavy podobné zřizovány býti
mohou.

Ten zajisté smysl jest ustanovení
tohoto, že nedostačí, uznává-li se pouze
nutná potřeba škol hospodářských, k nížto
spolek Královédvorský vzhledem ke kra-
jině tamní ovšem se odvolává; alebrž že
uznání toto také provázeno býti musí
obětavostí kruhů súčastnených a
ochotou, že o náklady potřebné a jejich
úhradu vydatným spůsobem pečovati chtějí
a budou a že opatří potřebných sil a
prostředků.

Ze spisů o věci té komisi zemědělské
předložených jest však zřejmo, že o tom
všem dostatečně závazných průkazů se
pohřešuje; pročež nebylo lze komisi země-

dělské záruku trvalého bytí ohledně doža-
dované školy v Kukusu ani v tom případě
shledati, kdyby i po návrhu zemského vý-
boru tisíc zlatých subvence zemské k vy-
držování školy té poskytnuto bylo.

V tomto zásadném stanovisku svém
nalezla také komise zemědělská valné pod-
pory v dobrém zdání, kteréž rada země-
dělská pro království české přípisem svým
ze dne 24. září 1886 č. 3528 k vyzvání
zemského výboru byla podala, a kdež o
věci té nikterak za zřízení školy řečené,
přihlížejíc hlavně k nedostatečným podpo-
rám v kruzích domácích osvědčovaným, se
nepřimlouvá a patrná to tedy neshoda s od-
stavcem dobrého zdání tohoto, tvrzeno-li ve
zprávě zemského výboru, že prý země-
dělská rada v příčině zmíněné školy ni-
čeho nenamítá.

Ostatně vychází ze spisův dále na
jevo, že co do osnovy učební pro zamy-
šlenou školu v Kuksu způsobil zemský
výbor, aby uvedena byla v souhlas s před-
pisy obsaženými v tak zvaném statutu
normálním, jemužto v podstatě své až na
nepatrné změny, pokud se týče doplňky,
jichžto tu ještě třeba bude, i předložené
stanovy odpovídají.

Ve směru tom vidí se komisi země-
dělské ad § 6. stanov připomenouti, že
ohledně složení kuratoria není odůvodněno,
ani na místě, aby vedle toliko jednoho
zástupce c. k. vlády, pak zemského vý-
boru a rady zemědělské spolek hospodář-
ský měl tři zástupce vyhražené; takový
poměr hlasů nelze uznati ospravedlněným
a i tu jako při ústavech jiných vůbec
úplně postačí jeden zástupce. Rovněž
neobjasněno, z jakého důvodu také zůsta-
ven zástupce v kuratoriu velkostatku Kuks
a proč právě jako jinde nevykázáno na-
proti tomu raději místo v kuratoriu obci
místní poskytující škole bezplatné přístřeší
a konečně hlas poradní správci školy.

Poslední odstavec § 8. jejž lépe tu
označiti bylo jakožto § 9. s nadpisem
zvláštním: "Dozor ku škole" — dlužno
doplniti, že kromě c. k. vlády i zemskému
výboru vyhraženo jest právo, kdykoliv ku
škole dozírati, jakož i zprávy a statistické
výkazy vyžadovati, než mimo to pozasta-
veni rázu více administrativního rozhod-
ných zasluhuje výtek předložený rozpočet
nákladu zařizovacího i vydržovacího a ze-'
jména pak rozpočet úhrady (příloha A B 0),
ač zemský výbor prvějši dva zcela mlčením

pomíjeje, o tomto posledním ve zprávě své
se pronáší, že považuje úhradu na nej-
bližší tříletí za zabezpečenou.

Poučena totiž zkušenostmi z jiných
zimních škol rolnických, musela komise
zemědělská na prvý pohled v rozpočty ty
seznati, že některé nezbytné položky naprosto
tu scházejí, a mnohé potřeby příliš nízko
vřaděny jsou, o nichž i bezzevrubně zna-
losti odborně určitě musí se míti za to, že
při vší spořivosti v mezích tak úzkých bez
újmy úspěchu vyučovacího nebude lze se
obejíti.

Tak na příklad jestiť zcela nemožno,
aby pořízení jen nejnutnějšího nábytku,
učiva atd. dalo se odbýti pouze navrže-
nými 100 zl. pro oba dva ročníky, kdež
mimo hlavního učitele správce školy nevy-
hnutelně bude i assistenta zapotřebí, na
jehož služné ale při nejmenším se 420 zl
pamatovati se musí, čehož však v návrhu
zcela opomenuto.

Na zákup sbírek a pomůcek učebních
kdež zprvu ničeho neopatřeno, nestačí
ročně 30 zl. a taktéž na otop, osvětlení a
poklizení ve dvou učebnách pouze, jak na-
vrženo 100 zl.

Nejskromnější rozpočty dosavadních
zimních škol našich vykazují ročního ná-
kladu vydržovacího alespoň 1700 zl. a to
ještě tam, kde topivo, svítivo a úklid po-
skytuje ta která obec zdarma.

Jest proto dle pevného přesvědčeni
komise zemědělské rozpočtěný zde náklad
toliko na 1500 zl. ročně naprosto nepo-
stačitelný k vydržování školy o dvou roč
nících tak, jak zde navržena jest a to tím
více, přihlédne-li se ke způsobu úhrady
samy.

Tato pozůstává (dle příl. 6.) doplněné
zvláštním přípisem hospodářského spolku
ze dne 19. dubna 1887. č. 125., z těchto
položek:

1.  z příspěvku okresního za-
stupitelství ve Dvoře Králové na

tři leta zaručeného . . . . zl. 100—

2.   z příspěvku okresní zá-
ložny hospodářské tamtéž, jehož
závaznost však na dobu příští
podle ustanovení zákonných po-
chybnou jest.......zl. 50—

3.  z příspěvku hospodářského
spolku, jenž bez jmění vlastního
odkázán jest na příspěvky svých
členů, nyní počtem 300, každou

chvíli však proměnlivým à 1 zl. zl. 350
činí celkem zl. 500
tak že s dožádanou subvencí zemskou ročně
1000 zlatých rozpočtěná potřeba úhrnem
1500 zlatých dojíti má úhrady.

Již tyto ukázky s dostatek dotvrdí,
na jak vetchém základě celý rozpočet
vzdělán a že tudíž při tak skrovné pod-
poře korporací domácích nemůže země po-
volána býti subvencemi vyvolávati v život
podniky, kteréž zárodek choroby již na
svět by přinesly a úpadku neušly.

Dle všeho, co tu uvedeno, nelze se ko-
misi zemědělské za příznivé vyřízení petice
zmíněné po návrhu zemského výboru při-
mlouvati, jestiť ona spíše" proto, aby zem-
ský výbor poukázal dříve spolek hospo-
dářský pro okres královédvorský k řádné
úpravě rozpočtu, jakož i k tomu, jakých
as příspěvků závazně zaručených na spolku
jest v kruzích, jichž se týče, ještě vyhle-
dávati, a pojistiti, má-li vůbec škola vstou-
piti v život a zemské subvence dosíci —
další šetření ve příčině té konal a slav-
nému sněmu co nejdříve zprávu podal.

Komise zemědělská dovoluje sobě proto
navrhnouti:

Slavný sněme račiž se usnésti: Pe-
tice německého spolku hospodářského pro
okres královédvorský za zřízení zimní školy
hospodářské v Kuksu s německou řečí
vyučovací odkazuje se poznovu zemskému
výboru, aby doplnil a vyšetřil, čeho tu
ještě třeba, zvláště co do výše a závaz-
nosti příspěvků, kruhy súčastněnými po-
skytovaných a o výsledku co nejdříve
zprávu podal.

Při tom cítím se povinna doložiti, že
dle příkazu slavného praesidia sněmu byla
zpráva komise zemědělské právě mnou
přečtěná dodána také komisi rozpočtové
a že tato prozkoumavši zprávu tu, v cel-
kovém znění k ni přistoupila.

Die Petition des deutschen landwirth-
schaftlichen Vereines für den Königinhofer
Bezirk um Errichtung einer landwirthsaftli-
chen Winterschule in Kukus mit deutscher Un-
terrichtssprache wird neuerdings beut Landes-
ausschuße mit dem Auftrage zugewiesen, noch
die nöthigen Erhebungen zu pflegen, insbeson-
dere bezüglich der Höhe und der Pflicht zur.
Leistung der von den interessirten Kreifen ge-
währten Beitrage, und über das Resultat bald-
möglichst dem Landtage Bericht zu erstatten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Přejdeme k hlasování.

Komise činí návrh, aby petice byla
odkázána zemskému výboru, aby doplnil
a vyšetřil, čeho tu ještě třeba, zvláště co
do výše a závaznosti příspěvků, kruhy
súčastněnými poskytovaných, a o výsledku
co nejdříve sněmu zprávu podal.

Die Commission stellt den Antrag, die
Petition fei dem Landesausschuße mit dem
auftrage zuzuweisen, noch die nöthigen Erhebun-
gen zu pflegen, insbesondere bezüglich der Höhe
und der Pflicht zur Leiftung der von den interes-
sirten kreisen gewährten Beiträge und über
das Resultat baldmöglichst dem Landtage Be-
richt zu erstatten.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzvedli ruku.
Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Landeskultur=Commission über die Pe-
tition des Bezirksausschußes in Mün-
chengräfc.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise zeměděl-
ské o petici okresního výboru v Mni-
chově Hradišti.

Zpravodajem jest p. posl. Šabata.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Šabata : Slavný sněme!
Okresní výbor mnichovo-hradištský žádá
za změnu zákona zemského z r. 1870 a
sice v tom smyslu, aby v tomto zákoně,
jenž na ochranu ptactva vydán jest, změ-
něn byl článek 12. v ten smysl, aby kavky,
jež vřaděny jsou mezi ptáky užitečné,
vyjmuty byly a sice ze čl. lit. b. a vřa-
děny byly do lit. c.

V lit. b se naprosto zapovídá hubení
veškerých ptáků a zvířat zemědělství u-
žitečných, kdežto v lit. c se připouští v
jistý Čas, že mohou se buď ptáci anebo
zvířata zemědělství škodlivá hubiti.

U důvodech svých petice klade hlavní
váhu na to, že v tamnějším okolí vzmohly
se kavky v té míře, že u velikých hejnech
se na jaře a podzim vrhají na pole, na

nichž nejen zrna vysetá, nýbrž i vzklíčená
požírají, čímž zvláště na menších parce-
lách velikou škodu působí, tak že i osení
ničí.

Komise zemědělská uvažujíc tuto žá-
dost, přišla k náhledu, že již r. 1831 vy-
dán byl zákon, kde některé druhy zvířat
a ptáků se vymiňují a tedy v čl. 1., kde
i kavky jsou vyňaty z dobrodiní lit. b a
vřaděni do lit. c. A sice zákon zní v odst.
1. takto :

Politické zřízení zemské, které se
zmocňuje, aby shodnuvši se s výborem
zemským k návrhu zastupitelstva okresního
dovolilo, by platnost čl. 3 tohoto zákona
po dobu kterou ustanoviti zůstaveno jest
uvážení, na ptáky a jiné druhy zvířat v
příl. b pojmenovaných, rozšířena byla i v
krajinách takových, v nichž zvířata tato
jakož jest dokázáno, zemědělství na škodu
byla se přílišně rozmnožila.

Tato novella úplně postačí výboru
okresnímu v Mnichovu Hradišti, aby jí
použil k vyhubení ptáků nebo zvířat ze-
mědělství škodných. Proto si dovoluje ze-
mědělská komise podati návrh: Slavný
sněme račiž se usnésti o petici okresního
výboru v Mnichovu Hradišti č. 223. pře-
chází se k dennímu pořádku.

Landtagssekr. Höhm (liest):
Die Commission stellt den Antrag:
Ueber die Petition des Bezirksausschußes in Münchengräß um Abänderung des Geseßes
vom 30. April 1870 betreffend den Schuß ein-
zelner für die Waldkultur nüßlicher Thierar-
ten Werde zur Tagesordnung übergegangen.

Náměstek nejv. maršálka zemského dr.
Šolc: Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Není-li tomu tak, prohlašuji návrh
komise za schválen.

Přejdeme k následujícímu článku
denního pořádku, druhému čtení zprávy
komise pro záležitosti zemědělství o
petici hospodářského spolku okresu če-
skobrodského v příčině poskytnutí úlev
ohledně služby vojenské oněm synům
rolnickým, kteří absolvovali s dobrým
prospěchem rolnickou neb zimní ho-
spodářskou školu.

Nächster Gegensland der Tagesordnung
ist die zweite Lesung des Berichtes der

Landeskulturkommission über die Petition
des Böhm.=Broder landwirtschaftlichen
Bezirksvereines betreffend Erleichterungen
hinfichtlich der Militärdienstpflicht für jene
Söhne der Landwirthe, welche eine Acker-
bauschule ober eine landwirthschaftliche
Winterschule mit gutem Erfolge absolvirt
haben.

Zpravodajem je p. posl. Vepřík, dávám
jemu slovo.

(Nejvyšší maršálek zemský přejímá
předsednictví.)

Zpravodaj posl. Vepřík: Slav. sněme!
Hospodářský spolek okresu českobrodského
podal petici, v níž žádá, aby slav. sněm
na rozhodujících místech k tomu působil,
by výhoda jednoroční dobrovolnické služby
vojenské poskytnuta byla též oněm synům
rolnickým, kteří odbyvše obecnou neb mě-
šťanskou školu, ještě mimo to s dobrým
prospěchem školu rolnickou neb hospodář-
skou školu zimní anebo jinou Školu od-
bornou téhož stupně absolvovali.

Žádost tu odůvodňují petenti tím, že
stav rolnický největší počet svých synů
c. k. armádě dostavuje a že povinnost
branná právě tomuto stavu nejmenších
úlev poskytuje, tak že v nynějších stísně-
ných poměrech hospodářských, při tříleté
činné službě vojenské postrádá živnost
rolnická svých nejvydatnějších a nejspo-
lehlivějších pracovníků ku své nemalé
škodě.

Komise zemědělská, jíž petice tato
byla k řízení přikázána, uvažujíc důvody
petenty uvedené, uznala sice jejich závaž-
nost a připouští projevený náhled, že při
větším vzdělání synů rolnických by mohla
býti doba činné služby u mladíků, na něž
petice poukazuje, zkrácena, čímž by se
opravdu ku prospěchu živnosti rolnických
spolehlivé pracovní síly zachovaly, poně-
vadž však záležitost; o níž jde, spadá v obor
zákonodárství říšského, činí komise násle-
dující návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti takto:

Petice hospodářského spolku okresu
českobrodského odstupuje se vys. c. k.
vládě, by na ni byl dle možností vzat
ohled.

Landtagssekr. Höhm (liest): Die Landes-
kulturkommission stellt den Antrag, der hohe
Landtag wolle beschließen:

Die Petition des landwirthschaftlichen
Vereines in Böhmisch-Brod wirb der hohen k.
k. Regierung zur thunlichsten Berücksichtigung
abgetreten.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand
das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Komise navrhuje, by petice byla od-
stoupena c. k. vládě, aby na ni byl vzat
dle možnosti ohled.

Die Commission beantragt, die Petition
der hohen k. k. Regierung zur thunlichsten Be-
rückfichtigung abzutreten.

Žádám pány, kteří s tímto souhlasí, by
vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem
Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag tst angenommen

Poslední předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti zemědělství o zprávě vý-
boru zemského v příčině hospodyň-
ských škol v Čáslavi a v Kuklenách.

Der letzte Gegenstand ber Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Landeskultur-Commission über den
Landesausschußbericht betreffend die Haus-
haltungsschulen in Čaflau und Kuklena.

Zpravodajem je p. posl. Teklý, dávám
jemu slovo.

Zpravodaj posl. Teklý: V lonském za-
sedání 14. ledna 1887 udělena byla sub-
vence pro hospodynskou školu v Kuklenách
a v Čáslavi.

V Čáslavi však nepřikročili ke zřízení
hospodyňské školy a oznámili to přípisem
ze dne 30. května 1887. Jako příčinu u-
vedli, že nemají dostatečných prostředků
na zřízení a že vyčkají, až, jak se hospo-
dyňské školy osvědčí. Za to však založena
byla hospodyňská škola Kuklenská, ale ne
v Kuklenách, ale Stěžerách. Že v Stěže-
rách hosdodyňská škola v život vstoupila,
vysvětluje se tím, že dosud nebyla vysta-
věna budova pro hospodyňskou školu
určená v Kuklenách a až do té doby, až
ta budova zřízena bude, má se ponechati
subvence skole Stěžerské. Ke zprávě této,
kterou zemský výbor podává, navrhuje
zemědělská komise:

Zpráva zemského výboru v příčině

hospodyňské školy v Čáslavi a v Kukle-
nach béře se na vědomí.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Bericht des Landesausschußes betref-
fend die Haushaltungsschulen in Časlau und
Kuklena wirb zur Kenntnis genommen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Komise navrhuje, by zprava vzata
byla na vědomí.

Die Kommission beantragt, den Bericht
zur Kenntnis zu nehmen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschőpft.

Komise rozpočtová má schůzi dnes po
sezení sněmu.

Die Budgetkommission hält Sitzung heute
nach der Landtagssitzung.

Die Commission für Angelegenheiten der
Hypothekenbank hält Sitzung Donnerstag um
9 Uhr Vormittag.

Komise pro záležitosti hypoteční banky
koná schůzi ve čtvrtek dne 5. ledna v 9 h.

Komise pro záležitosti okresní a obecní
koná schůzi ve čtvrtek o půl 10. hod.

Die Commission für Bezirks- und Ge-
meindeangelegenheiten hält Sitzung Donnerstag
um 1/2 10 Uhr.

Die Landesculturkommission hält Sitzung
Donnerstag nach der Landtagssitzung.

Komise pro záležitosti zemědělství koná
schůzi ve čtvrtek po sezení sněmu.

Komise pro záležitosti zdravotnictví
koná schůzi ve čtvrtek po sezení sněmu.

Die Kommission für Sanitätsangelegen-
heiten hält Sitzung Donnerstag nach der Land-
tagssitzung.

Die Commission für die Landesbank hält
Sitzung Freitag um 11 Uhr Vormittag.

Komise pro zemskou banku koná
schůzi v pátek o 11. hodině dopoledne.

Příští sezení se bude odbývati zítra
a sice o 11. hod. dopolední.

Die nächste Sitzung findet morgen um 11
Uhr Vorm. statt.

Denní pořádek jest tento:

1. První čtení zprávy zemského výboru
v příčině oslavy čtyřicetiletého panování Jeho

císařského a královského Apoštolského Veli-
čenstva, č. t. XCIII.

2. První čtení zprávy zemského výboru
v příčině regulování Labe od Hradce Králové
k Mělníku, t. LXVIII.

3. První čtení zprávy zemského výboru
o činnosti a účetním závěrku zemědělsko- tech-
nické kanceláře rady zemědělské za rok 1886,
č. t. XCI.

3. První čtení zprávy zemského výboru o
opatřeních, jež dosud provedena byla za pří-
činou sestavení chudinské statistiky pro krá-
lovství České, č. t. XC.

5.   První čtení zprávy zemského výboru o
žádostech 30 okresních zastupitelstev za povo-
lení k vybírání 10 perct. převyšujících přirážek
okresních na rok 1888, č. t. XCII.

6.   První čtení zprávy výboru zemského o
volbě pana Josefa Riedla za poslance do sněmu
zemského pro volící okres venkovských obcí
soudních okresů Kraslice-Neudek, netišt. zpráva.

7.  Pak první čtení návrhu poslance Čeňka
Hevery a soudruhů v příčině doplnění zákona
ze dne 2. února 1885 o okresních hospodář-
ských záložnách, č. t. LIV.

Dále druhá čtení několika zpráv a sice:

8.  komise pro záležitosti okresní a obecní
o žádosti městské rady Pražské, aby vydán byl
zákon, kterým by se upravilo vybírání dávky
obecní v král. hlavním městě Praze z pálených
tekutin lihových, č. t. LXXXVII.

9.    komise pro záležitosti zemědělství o
zprávě výboru zemského v příčině povolení
subvence zemské pro zimní hospodářskou školu,
která se má zříditi v Jindř. Hradci.

10.    a pak komise rozpočtové o žádosti
společnosti vlasteneckých přátel umění v Če-
chách za zvýšení povolené roční subvence ku
vydržování umělecké akademie v Praze, č. t.
LXXI.

Die Tagesordnung der nächsten Sitzung
ist die folgende:

1.   (Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes
betreffend die Feier der vierzigjährigen Regierungszeit
Seiner kaiserlichen und königlichen Apostolischen Maje-
stät, Dr. Nr. XCIII.

2.   (Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes
betreffend die Regulierung der Elbe von Melnik bis
Königgrätz, Dr. Nr. LXVIII.

3.  (Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes
über die Thätigkeit und den Rechnungsabschluß des
kulturtechnischen Bureau des Landeskulturrathes für das
Jahr 1886, Dr. - Nr. XCI.

4.   Erste Lesung des Berichtes des Landesansschußes
über die wegen Beschaffung einer Armenstatistik für das
Königreich Böhmen bisher eingeleiteten Schritte und
Vorkehrungen, Dr. - Nr. XC.

5.  Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes
über die Gesuche von 30 Bezirksvertretungen um Be-
willigung 10pZt. übersteigender Bezirksumlagen pro
1888, Dr.=Nr. XCII.

6.  Erste Lesung des Berichtes des Landesausschußes
über die Wahl des Herrn Josef Riedl zum Landtags-
abgeordneten für den Wahlbezirk der Landgemeinden der
Gerichtebezirke Grafliß=Neudek, ungedr.

7.     Erste Lesung des Antrages des abgeordneten
Vincenzj Hevera und Genossen betreffend die Ergänzung
des Landesgeseßes vom 2. Februar 1885 über die land-
wirthschaftlichen Bezirksvorschußkassen, Dr.=Nr. LIV.

Dann zweite Lesungen einiger Commissionsberichte
u. zw.:     

8. der Commission für Bezirks= und Gemeinde-
angelegenheiten über das Gesuch des Prager Stadtrathes
um Erlassung eines Geseßes, womit die Einhebung
einer Gemeindeabgabe von gebrannten geiftigen Flüssig-

keiten in der königl. Hauptstadt Prag geregelt wird.
Dr.=Nr. LXXXVII.

9.     der Landesenltur=Commission über den Landes-
ausschußbericht betreffend die Bewilligung einer Landes-

subvention für die zu errichtende Winterschule in Neu-
haus, ungedr.

10.    und des Berichtes der Budgetcommission über
das Andsuchen der Geseauschaft patriotischer Kunstfreunde
in Böhmen um Erhöhung der bewilligten Jahressub-
vention zur (Erhaltung der Kunstakademie, Dr.=Nr.
LXXI.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Prohlašuji schůzi za ukončenu.

(Schůze skonšena o 1. hod. 20 min.
odpol.)

(Schluß der Sitzung um 1 Uhr 20 Min.
Nachm.)

Václavík, verifikator.
Němec, verifikator.
Gustav Ludvik Pabstmann, verifikator.