V roce 1886 splatila Praha na přirážkách ku vyvazovacímu fondu 192. 117 zl. 8 a půl kr. a na přirážce zemské 1, 302. 504 zl. 93 kr.

Dále přihlížela rozpočtová komise, jakož i zemský výbor také k finančním poměrům královské obce pražské. Dle podaných výkazů obce pražské jsou rozpočtěny výdaje obce pražské na rok příští u výši 2, 946. 642 zl. a obnáší schodek 1, 291. 299 zl. a schodek tento musí býti uhražen přirážkami. Kromě toho má obec pražská mimo příspěvek 200. 000 zl. na stavbu nové budovy školní opatřiti také vlastním nákladem stavební místo. Obec pražská vyžádala si v příčině té již náležitá svolení slavného sněmu, jež byla udělena v příčině výpůjčky 200. 000 zl. v desátém sezení, v příčině svolení k postoupení tak zvaného zbraslavského domu na staveniště nové budovy státní průmyslové školy v sezení čtrnáctém.

Za těchto poměrů a z těchto důvodů, které ve zprávách zemského výboru jakož i rozpočtové komise zevrubněji jsou vyloženy a vylíčeny, činí rozpočtová komise návrh, aby výminečně královskému hlavnímu městu Praze byl povolen příspěvek zemský 75. 000 zl. na uhražení nákladu se stavbou nové vyšší státní průmyslové školy spojeného.

Na zastupitelstvu král. hlavního města Prahy arci bude, aby učinilo při dalším jednání v příčině té náležité výhrady, aby této s takovými obětmi postavené budovy pro vyšší státní průmyslovou školu s vyučovacím jazykem českým k jiným účelům nikdy nemohlo býti užíváno.

Obmezuje se na toto stručné odůvodnění zprávy zemského výboru i rozpočtové komise, prosím, aby slavný sněm ráčil návrh komise rozpočtové přijmouti, který takto zní:

Slavný sněme, račiž výminkou obci královského hlavního města Prahy na stavbu nové budovy pro c. k. vyšší státní průmyslovou školu s českým vyučovacím jazykem v Praze z prostředků zemských příspěvek 75. 000 zl., splatný ve třech ročních lhůtách povoliti a první částku 25. 000 zl. do rozpočtu zemského na rok 1887 vložiti.

Landtagssekretär Höhm: Der hohe Land tag wolle ausnahmsweise der Gemeinde der königlichen Hauptstadt Prag zum Baue eines neuen Gebäudes für die k. k. höhere Staatsgewerbeschule mit böhmischer Unterrichtssprache in Prag aus Landesmitteln einen in drei Jahresraten fälligen Beitrag von 75. 000 fl. bewilligen und die erste Rate von 25. 000 fl. in den Landesvoranschlag für das Jahr 1887 einstellen.

Nejv. maršálek zem.: V této záležitosti se přihlásil k slovu a sice pro návrh komise,

Es hat sich zum Worte gemeldet und zwar für den Antrag der Kommission,

pan poslanec Tilšer.

Dávám jemu slovo.

Posl. prof. Tilšer: Slavný sněme! Ze zprávy zemského výboru ve příčině poskytnutí příspěvku 75. 000 zl. na zřízení budovy pro vyšší státní průmyslovou školu v Praze, jakož i ze zprávy rozpočtové komise zajisté nabyl každý, kdo věc jen poněkud bedlivěji sledoval, přesvědčení, že zastupitelstvo království českého nemůže jinak se rozhodnouti, nežli příspěvek žádaný povoliti.

Proto jsem také se přihlásil k slovu pro návrh, který rozpočtová komise činí a k slovům tak vřelým právě zpravodajem panem poslancem Adámkem pronešeným

mám jen za povinnosť, pro důležitosť tohoto předmětu a aby se předešlo některým nedorozuměním, jak se to z rozprav o této záležitosti souditi dá, pozornosť slavného sněmu hlavně ku dvěma věcem obrátiti a sice předně k okolnostem, za kterými sněm království českého do posice, která jest ve zprávě jako nucená poloha označená, dospěl, za druhé, jak se má rozuměti tomu přetvoření nynější pražské státní průmyslové školy ve školu průmyslovou vyšší; poněvadž ve spisech, které od ministerstva vyučování došly, mluví se všude o přetvoření nynější mistrovské školy ve školu vyšší, kdežto ve zprávách slavnému sněmu předložených jest též řeč o zřízení vyšší průmyslové školy v Praze.

Co se týče první stránky, totiž okolností, za kterými jsme se octli v situaci dnešní, nutno obrátiti zřetel poněkud do minulosti, ne sice příliš daleké, ale vzhledem ku předmětu o který se jedná, zajisté velmi značné. Když totiž z počátku let 70tých, zejména po zkušenostech, kterých se nabylo na výstavách světových v Londýně, v Paříži a taktéž ve Vídni, dospělo se v Rakousku k přesvědčení téměř obecnému, že v organisaci školství rakouského se musí státi změna a sice že se musí

vyplniti velmi důležitá mezera školství průmyslového, poněvadž se seznalo, že pro racionelní vývoj průmyslu v jiných státech, zejména ve Francii a v Anglii, ve školách mnohem víc jest učiněno. Dospělou se k poznání, že vítězná konkurence s výrobky oněch států by se stala nemožnou, kdyby též u nás v té věci nebylo v čas o náležité prostředky ku zvelebení průmyslu postaráno. Bylť tehdy v ministerstvu kultu a vyučování muž, který se o vývoj školství průmyslového velice zajímal, který s rozhledem rozsáhlým taktéž značnou energii spojoval. Veškerá organisace školství průmyslového v Rakousku měla se provésti podle určitých, jasně vytknutých zásad centralistických.

Mezera, která se měla vyplniti, povstala hlavně tím, že dřívějším reálním školám, které měly vedle theoretického směru připravovati pro vysoké školy technické zároveň úkol praktický, vzdělávati totiž hlavně pro živnosti stavitelské a pro strojnictví, směr praktický byl úplně odňat, a takto školy reálné jako školy všeobecně vzdělávací staly se pouze theoretickou pří-

pravnou pro vysoké školy technické; nebylo pro praktické vzdělávání průmyslníků a řemeslníků žádných náhradných ústavů.

Tu ovšem musilo býti tomuto velmi citelnému nedostatku odpomoženo. Zásady však, na kterých celá soustava měla býti založena, spočívaly v tom. že se měla vytknouti v celém mocnářství jistá centra, na kterých by se založily státní školy průmyslové a ze kterýchžto center by pak mělo vycházeti světlo veškerý průmysl ozařující do dalších krajin. Za taková centra měla hlavně býti zvolena obzvláště vynikající města průmyslová, kde by v závodech průmyslových zároveň byla poskytnuta příležitosť prostředků vyučovacích přiměřených.

Rozumí se samo sebou, že mezi oněmi středisky se nalézala mimo Vídeň též Praha; dále Brno, Liberec, Linec, Inomostí, Terst, Lvov a Krakov.

Co se týče Prahy, byly přičiněním jednoty pro zvelebení průmyslu v král. Českém již od r. 1833. zvláštní přípravné kroky činěny, kde z původních nedělních a večerních škol pro učně, tovaryše i mistry zřízených se záhy vyvinuly školy denní a kde jen bylo zapotřebí apparát zde připravený převzíti a podle novějších požadavků zreformovati, kdežto v Brně zřídila se vyšší průmyslová škola již v roce 1874 beze všech překážek - ovšem že německá - počalo se s Prahou vyjednávati v témže roce 1874 stran převzetí stávající utrakvistické školy průmyslové. A poněvadž důležitosť a nutnosť takové školy se strany města - a jednoty i země tolikerými oběťmi již byla uznána, činily se strany města všechny jen možné ústupky, jen aby zdokonalená utrakvistická škola co možná brzo vstoupila v život.

Již dospělo vyjednávání tak daleko, že byli i jednotliví profesoři němečtí jmenováni. Avšak když zastupitelstvo města Prahy žádalo jistotu, že oběma národnostem se měřiti bude stejnou měrou, že o české síly vyučovací bude stejně postaráno jako o síly německé, zejmena že řiditel ústavu utrakvistického musí mocen býti "řečí i písmem" obou jazyků zemských; - tu se náhle se strany vlády tehdejší přerušilo další vyjednávání a na místě školy průmyslové utrakvistické, která měla býti v hlavním středisku průmyslu českého, v královském městě Praze zařízena, povstala z vůle vlády průmyslová škola

v Plzni, ale nikoliv snad jako škola utrakvistická, nýbrž jako škola pouze německá. (Tak jest. ) Vše tu provedeno s rychlostí téměř telegrafickou. Pánové, když onen skutek vlády tehdejší máme na zřeteli, nedovedeme sobě téměř vysvětliti, kterak státník rakouský, jenž si vzal za úkol hlavně přispěti ku povznešení a zvelebení průmyslu rakouského, - bylť to p. referentem již jmenovaný baron Dumreicher, pozdější odborný přednosta průmyslového školství - mohl navrhnouti takové opatření, jímž státní zájmy byly na nejvýše poškozeny. Neboť, když se mělo zvelebiti průmyslové školství, musilo se též hleděti k prostředkům, kterými by to možno bylo a takovým prostředkem, ku kterému by se především hleděti mělo, byla řeč vyučovací. Když se však německá škola průmyslová octla v Plzni, nebylo tu německých žáků; musiliť se sháněti do ní žáci Čeští.

Avšak, pánové, o té smutné éře nechci šířiti dále slov; vzbuzujeť každá taková upomínka příliš trpký pocit. Jen to připojím ještě, že vládní ono opatření částečně tím se vysvětluje, že nové školy průmyslové, ona centra, měly sloužiti za hlavní prostředky germanisace v Rakousku.

Neboť pánové, když v Brně, v hlavním městě Moravy, kde valná většina je obyvatelstva slovanského, když tam se zařizuje škola nižší a vyšší průmyslová německá, když v království českém se přejde přes Prahu k dennímu pořádku, když se v Liberci zařizuje průmyslová škola německá vyšší a nižší se všemi odděleními, oddělením stavitelským, mechanickým, i lučebním, když v české Plzni s okolím českým zařízena byla vyšší a nižší průmyslová škola německá s přípravnou školou pokračovací ovšem českou i německou, pak nelze jinak vysvětliti veškera ona opatření než, že novými školami průmyslovými chtěla tehdejší vláda český lid germanisovati.

Mladíkům do takovýchto škol přilákaným slíbila a poskytla se stipendia, vstoupením do školy měli míti existenci svou pojištěnou. A třeba by při tom vyučování, při kterém žáci skutečně více odkoukali, nežli se přiučili, jen neúplně dospívali, mohli spolehati i na další pod poru v budoucnosti.

A v královském hlavním městě Praze nebylo žádné státní průmyslové školy, až do roku 1882, kdy se konečně zřídila prů-

myslová státní škola nižší čili škola mistrovská. Ze takové křiklavé poměry nemohly potrvati, že cifry, které tu mluvily, nemohly zůstati nepovšimnuty, jest na bíledni. Neboť pánové, když se uváží, že se pro veškeré státní školy průmyslové v Rakousku v letošním budžetu navrhuje zlatých 873. 875 a že pro německé státní průmyslové školy, kteréjsou v království českém, na Moravě a ve Slezsku, totiž pro německou průmyslovou školu v Chomutově, německou vyšší průmyslovou školu v Plzni, v Liberci, Brně a Bielici (Brunthale), že pro tyto německé školy v zemích koruny české jest navrženo v letošním budžetu 263575 zl. a pro veškeré české dosavadní státní průmyslové totiž nižší českou státní průmyslovou školu v Praze, pro české nižší prům. školy školy v Plzni a v Brně pouze 101. 800 zlatých a když již také připočítam těch 25000 zl., které jsou pro stavbu budoucí vyšší státní školy v Praze do rozpočtu letošního přijaty, celkem 126800 zl. pro školy české a k tomu ještě nižší, naproti 263060 zlat. pro německé školy v zemích koruny české, kde téměř 6, 000000 Čechoslovanů bydlí společně s asi 3 000. 000 Němců, (Slyšte!) - a při takových poměrech mluví naši němečtí krajané, že nám vláda nadržuje a že jsou námi utlačováni. Lituji, že zde nesedí dnes na těch lavicích veškeří zástupcové našich krajanů německých; rád bych věděl, který z nich by povstal, a měl té smělosti, při skutečnosti takové pravdě bíti v tvář, říci: vy nás utlačujete, my jsme utlačováni. Pánové, zde jest v tom malém rámci jest ten pravý obraz toho jimi předstíraného utlačování obecného. Nedivím se tomu proto nikterak, že konečně při takových okolnostech i nynější ministr vyučování tu křivdu, která se na národě českém páše, poznal - a křivdu tu poznati musí každý, kdo objektivně o našich poměrech scudí a že se odhodlal učiniti kroky, které by vedly k uskutečnění oněch mnoholetých snah nejen královského města Prahy, nýbrž celého národa českého. Myslím, že oproti dřívějšímu vládnímu jednání tento skutek do jisté míry zasluhuje uznání Jiná jest ovšem otázka, zdali by nebylo bývalo možno neb zdali by nebyla bývala vláda povinna nésti veškeren náklad na novou pražskou vyšší průmyslovou školu vzhledem k tomu, co se pro německé školy dříve dělo ? Nemohu si

také mysliti - jak se daly již hlasy slyšeti, - že by Jeho Excel. ministr Gautsch tu podmínku, aby zemský sněm povolil příspěvek 75000 zl. na stavbu státní průmyslové školy, jen v tom očekávání byl kladl, že bude požadavek ten sněmem zemským zamítnut a stavba Školy na dobro zmařena.

Pánové! takový čin, jaký před 12 lety za Dummreichra byl možný, mám za nemožný v době nynější. Já aspoň takové zneuznání, ba zřejmé poškození zájmů státních nemohu při rakouském ministru předpokládati, mohu to tím méně předpokládati při ministru vynčování, který zavírá dvéře ku gymnasiím a realkám z té příčiny, aby prý se příliš nemnožil ten t. zv. vzdělaný proletariat, aniž by otvíral dvéře na druhé straně do veledůležitých škol průmyslových, kde skutečně i méně nadanému, avšak přičinlivému mladíkovi jest možno, vzdělati se za užitečného člena státní společnosti. (Výborně!)

Co se týče tedy první stránky mnou vytknuté, za kterými okolnostmi jsme se octli v nucené této poloze, tu zajisté slv. sněm pozná, že zodpovědnost, aby tato již tak dlouho se vlekoucí záležitosť zřízení vyšší české průmyslové školy se vlekla ještě dále, nebo snad byla na dobro zmařena, kdyby žádosti hlavy, města Prahy nebylo vyhověno, nikdo z nás by nemohl na sebe vzíti a doufám, že návrh rozpočtové komise bude přijat jednohlasně.

Co se týče stránky druhé, o kteréžto jsem v počátku řeči své se byl zmínil, aby se předešlo podstatnému nedorozumění, spočívá tato ve výrocích v dopisech vlády učiněných, jakoby se jednalo o přetvoření (Umgestaltung) nynější školy průmyslové ve školu průmyslovou vyšší, při čemž by nynější škola státní průmyslová (mistrovská přestala.

Pánové, přetvořeni, o jakém se při té příležitosti mluví, beře se podle veškerého dosavadního vyjednávání obce pražské s vládou v tom smyslu, jako při gymnasiích. Gymnasium nižší může se přetvořiti ve vyšší, v gymnasium úplné ve kterém nižší zůstane Ono se jen rozšíří. Pánové, ve smyslu tom ovšem zde také jest míněno to přetvoření nynější školy průmyslové, ač poměr průmyslové školy nižší a vyšší jest docela jiný, než poměr nižšího a vyššího gymnasia.

Do nižší průmyslové školy přijímají

se žáci docela jiné kategorie, a ten kdo nižši průmyslovou školou prošel, nemůže vstoupiti na tomto základě do vyšší, nemáti mimo školu průmyslovou nižší toho předběžného vzdělání, které jest pro vyšší obzvláště předepsáno. Do nižší vstoupiti může učeň, který vyhověl požadavkům školy obecné, který 2 léta věnoval něktemu řemeslu jako zednickému aneb zámečnickému, který pak buď ve dvou letech anebo 4 semestrech zimních takové školy mistrovské se vzdělá na pořádného mistra živnosti stavební neb strojnické, dílovedoucího, montera a p.

Do druhé školy průmyslové, do vyšší, žádá se docela jiné předběžné vzdělání, buďto škola měšťanská neb tři třídy školy reální anebo gymnasiální a nevyžaduje se praxe žádné, nýbrž praxe té má si dobyti částečně na průmyslové škole samé, částečně po vyjíti z ní. Tedy tu nelze mluviti o přetvoření té školy nižší, jakoby tato nevyhovovala úkolu svému.

Pánové, ta nižší průmyslová škola, která, existuje, ta má setrvati, ona vyhovuje svým úkolům a bude vyhovovati čím dále, tím více. Avšak co se při této nižší průmyslové škole zříditi má, to jest průmyslová škola vyšší a sice především oddělení stavitelského a strojnického, tak jak je máme na německých školách v Plzni, Liberci, Brně atd. Tedy v tom ohledu není to žádné přetvoření při kterém by tato nižší průmyslová škola zmizela, nýbrž jest to doplnění nižší státní průmyslové školy na vyšší.

Co se týče přetvoření vzhledem k jazyku, tu jest ovšem také podle všech usnešení, jak podle intence Jeho Excellence ministra vyučování, tak podle požadavků města Prahy ve všech dosavadních jednáních jako nejdůležitější podmínka, že řeč vyučovací má býti výhradně česká, a nebylo by věru příčiny zřizovati vedle dvou vyšších průmyslových škol - v Liberci a v Plzni - ještě třetí zvláštní školu německou v Praze.

Při utrakvistické škole nižší ukázalo se, že není pro ní žáků, přihlásili se žáci 2-4 z počátku do německého oddělení. Pro takový počet se však školy nezřizují. Poskytujíť se v případech pozoruhodných stipendia.

Rozumí se samo sebou, že průmyslová státní škola česká, v Praze zřízená, nebude nepřístupna také německým kraja-

janům, ovšem že v tom případě, když se vykáží, že rozumí jazyku vyučovacímu, když se tedy naučí k tomu cíli dříve česky.

Měl jsem úmysl učiniti návrh, v kterém by právě na místo: "vyšší státní průmyslová škola" bylo vzato, že se má tento příspěvek zemský povoliti na budovu "státní průmyslové školy" - mistrovskou i vyšší - avšak myslím, poněvadž u vyjednávání bez toho se jen v tom smyslu mluví a poněvadž plány též jsou k tomu úkolu zdělány, jak v protokole, ve kterém město Praha plány schválila, zřejmě zní, kde nynější pan ředitel professor Tille se vyjadřuje: "že při sestavování stavebního programu co možná šetřil, a žádá pouze tolik místností, které pro nižší a vyšší průmyslovou školu nezbytně zapotřebí jsou", myslím, že není onoho zvláštního návrhu třeba, a proto podporuji co nejvřeleji návrh rozpočtové komise. (Výborně. )

Oberstlandmarschall: Se. Excellenz der Herr Statthalter hat das Wort.

Se. Excellenz der Statthalter Freiherr von Kraus. Hoher Landtag! Ich werde in die retrospektiven Erörterungen des geehrten Herrn Berichterstatters und des geehrten Herrn Prof. Tilšer nicht eingehen, soudern konstatire vor allem, dass beide Herren Vorredner eigentlich mit Anerkennung des Beschlusses des Herrn Unterrichtsministers erwähnt haben, dass eine Angelegenheit, welche seit Jahren den Lieblings= wunsch der königl Landeshauptstadt Prag und des ganzen Kronlandes ausmacht, endlich nach vielen Mühen zum Abschluß gebracht wurde.

Dies wurde konstatirt, und ich kann mich daher nur gegen die Ausführung im Kommissionsberichte wenden, in welchem dem Herrn Minister aus seinem Vorgange gleichsam ein Vorwurf gemacht wird, als ob er den hohen Landesausschuß, beziehungsweise die Budgetkommission und den hohen Landtag an eine Art Zwangslage versetzt hätte.

Ich kann versichern, dass es weder in dessen Vorgehen gelegen ist, irgend eine Zwangslage zu bereiten, noch daß der Herr Minister jemals auch nur im entferntesten diese Absicht gehabt hat, und um die Berechtigung dieser Verwahrung, die ich hiemit einlegen muß, darzuthun, erlaube ich mir den ganzen Sachverhalt, die Genesis und den gesammten Verlauf dieser An-

gelegenheit, die heute in Verhandlung steht, sehr kurz aber aktenmäßig getreu darzustellen.

Die Bertretung der königl. Landeshauptstadt Prag hat im Jahre 1882, als die Regulierung des Tummelplatzes gerade vollführt wurde, motu proprio, ohne irgend eine andere Initiative, an das Unterrichtsministerium eine Eingabe gerichtet und erklärt, daß, falls die Unterrichtsverwaltung bereit wäre, in der königl. Landeshauptstadt Prag und zwar im Weichbilde der Stadt eine höhere Staatsgewerbeschule mit böhmischer Unterrichtssprache zu etablieren, d. h. einzurichten, die Kommune bereit wäre, das erforderliche Gebäude hiezu nach den ihr mitzutheilenden Erfordernissen, Ausweisen und Plänen aus eigenen Mitteln beizuschaffen.

Diese Erklärung wurde ursprünglich zum Gegenstand einer Verhandlung zwischen der Unterrichtsverwaltung und der Vertretung der königl. Landeshauptstadt Prag gemacht.

Es kam zu keinem Resultate, weil im Jahre 1884, während die Verhandlungen gepflogen wurden, die Vertretung der königlichen Landeshauptstadt Prag erklärt hat, sie habe gemeint, daß für ein solches Gebäude 200000 fl., das ist also die kapitalisirte Summe jener 10. 000 fl., welche die Kommune Prags für die Werkmeisterschule jährlich zu zahlen verpflichtet ist, ausreichen.

Nun habe sie sich die Ueberzeugung verschafft, daß für einen Solchen Bau, wie er nach den Plänen und nach den Erfordernissen bekannt gegeben wurde, wohl das Doppelte verlangt wird, und daß sie daher nicht in der Lage sein wird, solche Opfer unter ihren damaligen finanziellen Verhältnissen zu leisten. Obwohl es damit Schien, daß die Sache zum Bedauern der Unterrichtsverwaltung auf lange Zeit, Wenn nicht ganz abgebrochen, wenigstens vertagt werden sollte, habe ich doch Anlass genommen bei jeder Gelegenheit, wo sich eine solche ergab, wieder einen Anknüpfungspunkt für die Verhandlungen wahrzunehmen. (Výborně). Es ist auch in der That geschehen, daß im Frühsommer des vorigen Jahres 1886 eine neuerliche Eingabe seitens der Gemeindevertretung der königl. Hauptstadt Prag eingereicht wurde, welche die Anfrage an die Unterrichtsverwaltung stellt, ob es nicht möglich wäre, daß das Unterrichtsministerium die Halbscheid mit der Kommune Prag für den Bau übernehme. Da war allerdings die ganze Basis der ursprünglichen Verhandlung verrückt, und man mußte besorgen, daß die ganze Angelegenheit ad kalendas graecas vertagt, wo nicht ganz unmöglich gemacht werde.

Von diesem ernsten Streben und der Erkenntnis geleistet, datz es sich hier um eine sehr zweckmäßige, nothwendige, nicht nur die königl. Hauptstadt Prag, sondern das ganze Land interessirende Angelegenheit handelt, nachdem es Sich um die Einführung oder die Ausgestaltung einer höheren gewerblichen Bildungsanstalt gehandelt hat, hat der Minister sich also alle Mühe gegeben, sie zu irgend einem gedeihlichen Resultate zu bringen, und, m. H., es ist ihm gelungen, trotz der finanziellen Lage, die dermalen besteht, nachdem die Stadt Prag auf ihrem Standpunkte verharren blieb, daß sie die 200. 000 fl., nämlich die kapitalisirten 10. 000 fl. beizutragen Willens sei, sich die Ermächtigung zu erwirkne, 75. 000 fl. für die Reichsfinanzen einzustellen in das Reichsbudget und bezüglich der nach den restringirten Plännen noch fehlenden anderen Hälfte pr. 75. 000 fl. den Auftrag an die Statthalterei zu geben, sich nicht etwa mit einer Forderung, sondern mit dem dringenden Ersuchen an den Landesausschuß zu wenden, er möge bei dem hohen Landtage diesen Zuschuss von 75. 000 fl. aus Landesmitteln befürworten, nachdem es sich doch um eine eminente, nicht nur die Landeshauptstadt, sondern auch das ganze Land betreffende Angelegenheit handelt.

Das ist der Verlauf, m. H., und ich glaube, wenn ich mir erlaubt habe, allerdings im letzten Momente, d. h. gegen Ende November 1886 diese Zuschrift an den hohen Landesausschuß zu richten, ich in der physischen Unmöglichteit war, es früher zu thun, weil eben erst um disen Zeitpunkt die Einstellung der 77. 000 fl. im Reichsbudget erfolgte, und ich daher nur die in der Eile es that, um es zu ermöglichen, daß noch dem hohen Landtage in dieser Session eine Vorlage gemacht werden könne, weil es ja sonst naturgemäß entweder mindestens um 1 Jahr, oder wir wissen, was für Folgen derartige Verzögerungen zur Folge haben könnten, und auch auf längere Zeit verschoben werden könnte.

Dies ist der ganze Sachverhalt wahrheitsgemäß und ich glaube daher, die Regierung gegen den Vorwurf irgend einer bereiteten oder aber in Absicht gehabten Zwangslage entschieden verwahren zu können.

Slavný sněme! Ke konci bych si dovolil jenom ještě upozorniti na důležitosť ústavu, a jelikož se tady jedná o zájmy důležité nejenom pro král. hlavní město Prahu, nýbrž také pro celou zem, dovoluji si co nejvřeleji odporučiti také návrh budžetní komise. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Žádá ještě

někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

P. posl. Dr. Herold má slovo.

Poslanec Dr. Herold: Já jsem se, slavný sněme, přihlásil k slovu, poněvadž chci dáti výraz tomu, že my všichni zajisté jsme o tom přesvědčení, že J. E. pan místodržitel o záležitosti průmyslové školy pečlivě se staral, poněvadž se nedá také mysliti, aby správce země, kterému skutečně, neušly poměry její, který ví, že jest jeho povinností, aby zákon a rovné právo zde bylo chráněno, aby správce země nevěděl, jaká křivda v průmyslovém školství se českému národu děje, (Výborně!) ale myslím, že přece nemohou se vyvrátiti výčitky a pocity, které mají ti členové sněmu v příčině této záležitosti, kteří tvrdí, že přece v záležitosti vyšší státní průmyslové školy v Praze ještě i nynější správa státní, správa vyučování státního nekoná plnou svou povinnosť.

Jsem přesvědčen, že to jest jediný a první případ v říši rakouské, aby, když se jedná o zřízení budovy pro státní průmyslovou školu, činil se nárok na zemi, aby země sama ze svých prostředků k tomu přispívala; jest to přesvědčení mezi námi, že se národu Českému v českém průmyslovém školství děje křivda, když se na něm žádá, aby se tam, kde mají konečně zřízeny býti průmyslové školy nákladem státním, ještě z prostředků zemských přispívalo.

Jest to tím podivnější, poněvadž ministr vyučování vyzýval správy gymnasií a středních škol, aby upozorňovaly rodiče, by neposílaly svých dítek do gymnasií, aby je posýlaly do škol průmyslových; když tentýž ministr, který sám prohlašuje, že gymnasií jest nadbytek a vyzývá, aby se posýlaly dítky do středních škol, nejen dítky německé ale i dítky české, se posud o to nepostaral, aby pro české dítky bylo dostatečně těchto průmyslových Škol nákladem státu také zřízeno. To politování musíme vysloviti, a musíme neustále žádati, aby k národu českému a k jeho průmyslovému školství se vláda zachovala tak, jako se zachovala k průmyslovému školství německému a naproti hlavnímu městu Praze v příčině zřízení státní průmyslová školy se zachovala tak, jako se při nejmenším zachovala naproti jiným

městům, kde jsou zřízeny vyšší školy průmyslové německé.

To jsem chtěl podotknouti k tomu, co jeho Excellence pan místodržitel zde k obraně vlády byl pronesl.

Oberstlandmarschall: Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji rokování za ukončené

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj Adámek: S nemenším potěšením jako řečník, který mluvil přede mnou, slyšel jsem výklad Jeho Ex. pana místodržitele království Českého. O tom, tuším nebylo potřebí nového dokladu, že má Jeho Excellence nejupřimnější vůli a že se s největší energií přičiňuje, aby křivdy, které za minulých vlád národu našemu ve školství byly učiněny, co možno byli odklizeny a aby se také našemu národu v tomto království českém na dále neměřilo kratším loktem, jako krajanům našim německým.

To přání ale přece nemohu potlačiti, které zajisté všichni máme, aby upřímným snahám Jeho Excelence pana místodržitele dostávalo se na rozhodujících místech vždy a ve všem alespoň stejné podpory a stejného uznání, jako v této věci týkající se státní prům. školy pražské; uznání a pory, které při jiných příležitostech zajisté nejednou s bolestí postrádáme. (Výborně!)

Jeho Exc. pan místodržitel obracel se především proti výroku, který obsažen jest dosti mírným způsobem a v přiměřené pokud možno formě ve zprávě rozpočtové komise o nucené poloze, v níž se slavný sněm při rozhodování o této otázce octl.

Že poloha tato, ve které máme rozhodnutí toto učiniti, není volná, to tuším vysvítá již z následujícího fakta: Jeho Excelence sám ráčil podotknouti, že poslední vynesení a rozhodnutí Jeho Exc. pana ministra vyučování bylo zemskému výboru sděleno nedlouho před zahájením tohoto sl. sněmu. Stalo se to, pokud snáším v paměti, 28. listopadu m. r.

Z toho je patrno, že zemskému výboru nebylo možno v příčině této ještě další vyjednávání zavésti, ale že zemský výbor, chtěl-li, aby věc tato na tomto sl. sněmu byla vyřízena, musil se vším ury-

chlením učiniti předlohu sl. sněmu a že nyní také slavnému sněmu nezbývá než říci ano neb n e: totiž že se slavný sněm musí rozhodnouti, chceli přijmouti odpovědnosť za zmaření založení c. k. vyšší státní průmyslové školy v Praze, anebo chceli svolením vládou žádaného příspěvku země uskutečnění tohoto zřízení pojistiti ?

Že taková poloha jest nucená, o tom po mém mínění nemůže býti nižádné pochybnosti. Tím arciť nechci bráti nikterak v pochybnosť v aktech založený výklad Jeho Excelence pana místodržitele, že nebylo možná zvláště Jeho Excelenci dříve učiniti tuto předlohu zem. výboru.

Co se týče podotknutí velectěného p. posl. Dr. Herolda, že zajisté v jiných královstvích a zemích se takovýchto příspěvku na zřizování c. k. státních průmyslových Škol od vlády nežádalo, pokládám za svou povinnost konstatovati, že tvrzení to zakládá se na pravdě, a že z jednání a z vyšetřování, které v této záležitosti zemský výbor provedl, zřejmě vychází na jevo, že skutečně nikde v Rakousku, v žádné jiné zemi nebylo takových příspěvků žádáno a povoleno.

Počátek tímto přispíváním byl učiněn v království Českém, a to při plzeňské české státní průmyslové škole v Plzni, jejiž založení musel slavný sněm zajistiti svolením 1000 zl. a nyní při zřizení první české vyšší státní průmyslové školy. Jest to zvláštní přednosť království Českého a českých škol.

Pan profesor T i 1 š e r zevrubně se obíral vnitřním zařízením tohoto nového ústavu a tímto věcným výkladem přispěl k vyjasnění otázky samé. Já však jako zpravodaj rozpočtové komise musím poukázati k tomu, že vnitřní organisací příští státní vyšší průmyslové školy pražské nemohla se zabývati rozpočtová komise tou měrou, jak by si toho byl velevážený pan profesor Tilšer snad přál, poněvadž rozpočtové komisi bylo přede vším rozhodnouti a usnésti se na tom, zda-li tento žádaný příspěvek z ohledu finančních z prostředků zemských povolen býti může a za druhé, má-li býti povolen na pomoc královskému hlavnímu městu Praze.

Kromě toho obrátila komise rozpočtová zřetel svůj k tomu zajisté důležitému momentu, aby tento nově zřízený ústav skutečně pro vešker o u budouc-

nosť byl zachován jako ústav český ! (Výborně!)

Tuším, že tyto tři momenty a k jiným nebylo rozpočtové komisi hleděti, nalézají v návrhu, kterýž komise slavnému sněmu činí, zřejmého výrazu a proto opětně prosím slavný sněm, aby tento návrh rozpočtové komise schválil. (Výborně !)

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Rozpočtová komise navrhuje.

Slavný sněme račiž výminkou obci královského hlavního města Prahy na stavbu nové budovy pro c. k. vyšší státní průmyslovou školu s českým vyučovacím jazykem v Praze z prostředků zemských příspěvek 75. 000 zl., splatný ve třech ročních lhůtách povoliti a první částku 25. 000 zl. do rozpočtu zemského na rok 1887 vložiti.

Die Budget=Kommission stellt daher den Antrag:

Der hohe Landtag wolle ausnahmsweise der Gemeinde der königlichen Hauptstadt Prag zum Baue eines neuen Gebäudes für die kais. königl, höhere Staatsgewerbeschule mit böhmischer Unterrichtssprache in Prag aus Landesmitteln einen in drei Jahresraten fälligen Beitrag von 75. 000 fl. bewilligen und die erste Rate von 25. 000 fl. in den Landesvoranschlag für das Jahr 1887 einstellen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Er ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise zemědělské ku zprávě výboru zemského č. 5168 v příčině zřízeni ústavu zvěrolékařského v Čechách.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Bericht des Landesausschusses Z. 5168 betreffend die Errichtung eines selbständigen thierärztlichen Institutes in Böhmen.

Zpravodajem jest p. posl. Fišera. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec Fišera: Slavný sněme! Předmětem zprávy zemského vý-

boru, o níž mi uloženo ve jménu komise zeměnělské slavnému sněmu referovati, jest žádost okresního zastupitelstva poděbradského, aby v Praze zřízen byl zvláštní ústav zvěrolékařský s oběma zemskými jazyky vyučovacími a to jak se praví z té domnělé příčiny, aby odpomoženo bylo nedostatku zvěrolékařů, na nějž žadatelé sobě stěžují.

Po bedlivé úvaze dospěla však komise zemědělská k tomu přesvědčení, že tomuto nedostatku připsati dlužno zcela jiné příčiny, kteréž ona také ve zprávě tiskem vydané blíže označila.

I shoduje se komise v tom se zemským výborem, že není naléhavá potřeba ústavů takového tou měrou prokázána, aby značný náklad, jehož zajisté by se vyžadovalo nejen ku zřízení - nýbrž i k vydržování tohoto podniku, dal se omluviti a na zem uvaliti. Proto dospěla komise k návrhu, jejž dovolím si přečísti.

"Slavný sněme račiž o petici zastupitelstva okresu Poděbradského a 55 jiných okresů, aby zřízen byl v Čechách zvláštní ústav zvěrolékařský s oběma vyučovacími jazyky zemskými, vzhledem na důvody ve zprávě uvedené, na ten čas přejíti k dennímu pořádku. "

"Der hohe Landtag Wolle über die Petition der Bezirksvertretung des Bezirkes Poděbrad um Errichtung eines felbstftändigen tierärztlichen Institutes für beide Nationalitäten in Böhmen mit Nücksicht auf die in dem Berichte angeführten Gründe dermalen zur Tagesordnung übergehen. "

Nejv. maršálek zemsk: Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort ?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji tištěný návrh komise za přijatý.

Nachdem Niemand das Wort verlangt, erkläre ich den gedruckten Antrag der Kommission für angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zpávy komise zemědělské stran vydržování zimních škol hospodářských v Chrudimi a Hracholuskách.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommisston in Angelegenheit der Erhaltung der landwirthschaftli-

chen Winterschulen in Chrudim und Hracholusk.

Berichterstatter ist der Herr Abgeordnete Fišera.

Zpravodaj posl. Fišera; Proměnou někdejších škol hospodářských v Chrudimi a Hracholuskách na střední školy hospodářské učiněn zajisté důležitý krok na dráze reorganisace odborného školství hospodářského, na níž se byl sl. sněm v zasedání svém roku 1885 usnesl.

Krok tento potkal se se zdarem úplným a vítán byl v obou krajinách, i na Chrudimsku i na Roudnicku, s účastenstvím nejvřelejším, avšak ihned po proměně té nescházelo také projevů z kruhů rolnických nesoucích se k tomu, aby vedle těchto ústavů spolu se zařidily na obou místech školy druhu nižšího, školy zimní k tomu povolané, aby dorostu rolnickému, jehož valná část v krajinách tamnějších nevykazuje školního vzdělání jiného leč jaké poskytují obyčejné školy obecné, aby tomuto dorostu dostalo se řádného vzděláni odborného.

To byl tedy vznik myšlénky, aby na obou místech založily se zimní školy rolnické.

Když pak žádosti v tom směru se opětovaly, viděla v tom kuratoria pokyn, aby usilovně se domáhala zřízení škol těch.

Co do zřízení samého jest ve zprávě tiskem vydané již blíže dolíčeno a proto jen se obmezím na to, říci, že komise zemědělská musila uznati ve shodě se zemským výborem naléhavou ano nezbytnou potřebu škol těchto, a že dospěla k následujícímu návrhu:

Slavný sněme račiž se usnésti:

K vydržování zimní Školy hospodářské v Chrudimi a v Hracholuskách povoluje se - počínajíc rokem 1887 - roční subvence zemská po 1000 zl.; čímž vyřízeny jsou petice čís. 1054, 1055 a 1056 z roku loňského a čís. 284 pet. roku letošního.

Der hohe Landtag wolle beschließen: Zur Erhaltung der landwirthschaftlichen Winterschule in Chrudim und edenso in Hracholusck wird eine Subvention von je 1000 fl. jährlich - beginnend vom Jahre 1887 an bewilliget, wodurch die Pet. Nr. 1054, 1055 und 1056 des Jahres 1886 sowie Nr. 285 dieses Jahres ihre Erledigung finden.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? Jelikož tomu tak není, prohlašuji tištěný návrh komise za přijatý.

Ich erkläre den gedruckten Antrag der Kommission für angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission in Angelegenbeit der mit einem Flachsbaukurse verbundenen landwirtschaftlichen Winterschule in Humpolec.

Příštím předmětem denního pořádku jest zpráva komise zemědělské o záležitosti zimní školy hospodářské spojené s vyučovacím během lnářským v Humpolci.

Zpravodajem jest taktéž pan poslanec Fišera.

Dávám jemu slovo.

Zprav. posl. Fišera: Slavný sněme! Vzhledem k tomu, že ve zprávě tištěné, kterou zemědělská komise podala, blíže dolíčeny jsou důvody na přímluvu za zřízení zimní školy hospodářské v Humpolci, obmezím se pouze na to vytknouti, že celý podnik zamýšlený jest proniknut myšlénkou zajisté každému příteli rolnictva velevítanou.

Jest totiž úmyslem podnikatelů, aby nejenom v této zimní škole vyučováno bylo po stránce odborné, nýbrž aby se připojil k tomu kurs o lnářství a návod názorný a praktický výcvik ve pracích ku povznesení lnářství českého bohužel dosud docela zanedbaného. Má se tedy probrati moderní pěstování lnářství a bylo by zajisté zbytečno, abych o národohospodářském významu tohoto důležitého odvětví výroby naší šířil více slov a dožadovaná tu na zemi subvence zajisté nepatrnou jest obětí, kde běží o to, zahájiti pokrok, aby čeliti se mohlo příboji výrobků cizých na trhu plodinovém. Komise tedy uvítala tento úmysl a činí proto následující návrhy:

Slavný sněme račiž se usnésti:

1.   K petici hospodářského spolku Humpoleckého o. 330 pet. povoluje se k vydržování zimní školy lnářsko-rolnické v Humpolci - počínajíc rokem 1887 - roční subvence zemské 1000 zl.

2.   Zemskému výboru se ukládá, aby vzhledem k důležité výrobě lnářské vy-

máhal na c. k. vládě dožádanou subvenci státní ročních 500 zl. pro školu dotčenou.

Der hohe Landtag Wolle beschließen:

1.     Uiber die Petition des Humpolecer landwirtschaftlicher Vereines Nr. Ex. 330 pet. Wird zur Erhaltung einer Winterschule für Landwirtschaft und Flachsbau in Humpolec eine Landessubvention, beginnend vom Jahre 1887 an - von jährlichen 1000 fl. bewilligt.

2.   Der Landesausschuß wird beauftragt mit Rücksicht auf die Bedeutung des Fachsbaues Verhandlungen mit der k. k. Regierung in Betreff der für diese Schule angesuchten Staatssubvention von jährlichen 500 fl. einzuleiten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, prohlašuji návrhy komise, tak jak jsou vytištěny, za přijaty.

Ich erkläre die Anträge der Kommission für angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise zemědělské o petici hospodářské besedy "Horymír" v Nepolisích u Chlumce tohoto obsahu 1 aby se činily neodkladné kroky k uskutečnění usnesení sněmovního v příčině zřízení kanálu LabskoDunajského; pak 2. aby předloha o chovu plemenných býků, jež mocně bude působiti na rozkvět zvířectva hospodářského, brzkého uzákonění došla.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über die Petition der "Hospodářská beseda Horymír" in Nepolis bei Chlumec dahin gehend: 1. das unverweilt die geeigneten Schritte wegen Durchführung des Landtagsbeschlusses betreffend die Herstellung des ElbeDonau-Kanales veranlaßt werden und 2. daß die Vorlage betreffend die Haltung von Zuchtstieren, Welche aus das Aufblühen der Viehzucht von besonderer Wirkung fein wird, bald zum Gesetze werde.

Zpravodajem jest p. posl. Fišera. Dávám jemu slovo.

Zpravodajem poslanec Fišera: Slavný sněme! Na základě čl. 86. jedn. ř. pro sněm český předložil výbor zemský slav.

sněmu v posledním zasedání sněmovním k poradě nedospělou zprávu komise zemědělské o petici hospodářské besedy "Horymír" v Nepolisích tohoto směru: 1. aby Činily se neodkladné kroky k usnesení sněmu ve příčině zřízení kanálu LabskoDunajského, 2. aby předloha o chovu plemenných býků brzy došla uzákonění.

Komise zemědělská řídíc se dle příkazu sl. praesidia sněmovního ze dne 12. prosince minulého roku seznala, že netřeba, aby změnila zprávu svou shora připomenutou, jejíž obsah jest následující: