§. 1.

Die Punkte 1, 2 und 23 des § 7 der mit Patent vom 26. Feber 1861 Nro. 20 R. -G. -B. erlassenen Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen werben aufgehoben und haben in veränderter Fassung zu lauten, wie folgt:

1.   Smichow, Königsaal, Beraun, Kladno, Unhoscht zusammen einen Wahlbezirk;

2.   Karolinenthal, Brandeis, königliche Weinberge zusammen einen Wahlbezirk;

23. Deutschbrod, Humpolec, Polna, Přibislau, Steifen zusammen einen Wahlbezirk.

§. 2.

Der Minister des Innern ist mit der Durchführung des Gesetzes beauftragt.

Oberlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro tento návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

(Er ist angenommen.

Zprávodaj p. Dr. Škarda: Nápis jest:

Zákon

daný dne.. ............pro

království České v příčině změny § 7 odst. 1. 2. a 23. řádu volení do sněmu království Českého.

Gesetz

von...............wirksam

für das Königreich Böhmen Betreffend die Aenderung des § 7 Punkt 1, 2 und 23 der Wahlord nung für den Landtag des Königreichs Böhmen.

Nejv. zem. marš.: Kteří jsou pro tento nápis zákona, nechť pozdvihnou ruku.

Welche für den Gesetztitel finb, wollen die Hand erheben. (Geschieht. ) Er ist angenommen.

Zpravodaj p. Dr.. Škarda: Dovoluji si učiniti návrh, aby zákon byl pojednou přijat také v třetím čtení.

Ich erlaube mir nun den Antrag zu stellen, baß das Gesetz auch in dritter Lesung angenommen wirb.

Oberstlandmarschall: Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, wollen die Hand erheben.

Kteří jsou pro tento návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Er ist angenommen.

Ich Bitte nun diejenigen, welche dem Gesetze in dritter Lesung endgiltig zustimmen, sich zu erheben.

(Geschieht. )

Das Gesetz ist in britter Lesung angenommen.

Der nächste und letzte Gegenstand der Tagesordnung ist der Bericht der Schulcommission, betreffend (Erlassung der Personalzulagen für die Lehrer in den Schulen der Bororte Prags.

Nám. nejv. marš.: Následuje zpráva školní komise za ponechání osobních přídavků pro učitele v předměstích pražských.

Ref. Dr. Čelakovský: Učitelové obecných a měšťanských škol v předměstích Pražských (Karlina, Smíchova, Žižkova, kr. Vinohradů a Vyšehradu) s vyučovací řečí českou a německou podali k sl. sněmu žádosti, aby jim osobní přídavky, jichž po léta požívali a jež by jim po návrhu obecních školních rad v Karlině a na Smíchově zemská školní rada od 1. ledna 1874 počínaje obecně byla udělila, i na dále ponechány byly, kteréžto žádosti byly přikázány podepsané komisi pro záležitosti školské. V téže záležitosti podal též veleslavný zemský výbor  vysokému sněmu zprávu ze dne 7. října 1878 č. 294 od sn., v kteréž navrhuje, aby slavný sněm schválil rozhodnutí výboru zemského, kterým potřebný obnos k ukrytí osobních přídavků učitelům předměstským až do konce roku 1878 povolen byl, avšak aby do rozpočtu na r. 1879 tento obnos více položen nebyl. V zákoně zemském ze dne 21. ledna 1870, jímž upraveny byly nejprve první svazky učitelstva veřejných škol národních v království českém, bylo ustanoveno (v §. 20. ) že stálé roční služné, na které učitel obecné školy v obcích první třídy má právo, má činiti nejméně 600 zl. a (v §. 23. ),. že pro učitelská místa škol občanských má stálé služné roční býti vyměřeno alespoň na 600 zl., avšak že rozmnožené okresní školní rady mají toho vůli ustanoviti, aby služný tento plat byl též vyšší. A sice v §. 31. konkurenčního zákona ze dne 19. února 1870 č. 22. zák, zem. bylo toto právo přiznáno rozmnožené oné školní radě okresní, po případě okresnímu hejtmanu. V svrchu zmíněném zákoně ze dne 21. ledna 1870 č. 1433. bylo dále (v §. 29. ) ustanoveno, že přebytečné, pak odměny, pomoci, přídavky atd. mají od stálého ročního platu býti odraženy čili jinými slovy, že učitel, který má již aneb příště obdrží nějaký přídavek, může jej podržeti i obdržeti, aniž by tím vyměřený mu stálý roční plat byl ztenčen. Předpokládal tudíž zákon, že okresní školní rady, kterýmž i dle §. 37. a 38. zák. z. ze dne 19. února 1870 č. 22 z. z. ponecháno bylo právo starati se o příjmy učitelstva, mohou zákonem ustanovený minimální plat učitelstva obecných škol zvýšiti bud! postavením většího obnosu do okresního rozpočtu školního a sice jakožto platu ročního buď udělením učitelstvu místního osobního neb drahotního přídavku. — Nový zákon zemský o dohlídce ku školám ze dne 24. února 1871 č. 17. zákona zemského změnil toto ustanovení potud že v §. 26. odst. 10. udělil okresním školním radám pouze právo, aby činili návrhy v příčině přídavků osobních, načež zemská školní rada ve vynešení svém ze dne 2. června 1871 č. 7655 prohlásila, že jí přisluší právo udělovati takovéto osobní přídavky učitelstvu a poukazovati tyto příjmy k vyplacení. Na základě těchto ustanovení byly počátkem r. 1874 upraveny příjmy učitelstva. Učitelstvo obecných a měšťanských škol v předměstích Pražských, jsouc vřaděno do první třídy služného, užívalo mimo stálý plat ještě zvláštní přídavky, jež mu okresní školní rady v Karlině a na Smíchově byly povolily pod různými jmény, derouc zřetel k místním drahotním poměrům. Vynesením ze dne 29. prosince 1873 č, 22206, pokud se týče č. 20920 proměnila Pražská školní rada, uznávajíc, že na předměstích m. Prahy skutečně jsou vými-

nečné drahotní poměry, všechny tyto různé přídavky v nový osobní přídavek, v obnosu 180 zl., aby jej všichni tamnější učitelé obdrželi.

Osobní tento přídavek uváděn byl od té doby v každém vypsaném konkursu na uprázdněné místo učitelské, v značném počtu dekretův ustanovovacích děla se o něm výslovně zmínka a sice jako o právním nároku učitele; učitelé zapravovali z něho poplatky jako z každého definitivního příjmu, zemská školní rada poukazovala jej zároveň i s platem ročním k výplatě u okresní školní pokladny a v rozpočtu zemském (pol. V. ad 3) schvalován přídavek ten po několik let.

V zákoně zemském ze dne 19. prosince 1875 č. 86 zák. zem., kterýmž upraveny byly právní svazky učitelstva, bylo ustanoveno (§. 19. ), že služné roční, na které učitel obecné školy v obcích první třídy má právo, činí 700 zl. a (v §. 20. ), že služné učitele školy občanské činí 800 zl. — V zákoně tom děje se sice (v §. 25. ) zmínka o remuneracích, že nemají se počítati do ročního služného, avšak o osobních přídavcích učitelstva opomenuto se zmíniti; což připouští zajisté pouze ten výklad, že na příště (pro futuro) nemají býti udíleny jakékoliv osobní neb drahotní přídavky.

Pokud se týče osobních přídavkův, jež na základě starého zákona před tím uděleny byly, o těch obsahuje německé znění §. 79. svrchu zmíněného zákona přechodné ustanovení, že novým upravením právních poměrův učitelstva, nemá žádný učitel utrpěti újmu na nynějších svých, avšak systemisovaných příjmech. (Pravíť se: "Durch das gengenwärtige Gesetz darf kein Mitglied des Lehrstandes eine Verminderung seiner systemmäßigen derzeitigen Bezüge erleiden"): Naproti tomu ale český text zákona ustanovuje všeobecně, že "zákon tento nemá žádnému členu učitelstva na újmu býti co se týče příjmů, jemu nyní platně náležejících". Jakož pak po zákonu ze dne 15. února 1867 č. 13 zemského zákona oba texty zákonův zemských jsou úplně autentické a v případech pochybných má se díti vykládání zemských zákonů a nařízení porovnáváním obou textů dle jejich znění a textu, tedy jest otázka, zdaž v tomto případě dlužno klásti větší váhu na slova německého textu "Die derzeitigen systemmäßigen Bezüge" aneb zdaž český text jednající o příjmech učitelstva nyní platně náležejících správně vyjadřuje myšlenku a vůli zákonodárce. Dle českého znění onoho §. 79. nezdá se býti pochybno, že učitelové ustanovení na obecných a občanských školách v předměstích Pražských i po 1. lednu 1878 kdy nové upravení platů učitelských platnosti nabylo, těchže přijmův aspoň požívati měli, jež jim až k tomuto okamžiku na základě dřívějších zákonův povoleny byly. Měli-li učitelé předměstští na školách obecných ustanovení do té doby 600 zl. ročního stálého platu a 180 zl. osobního přídavku a učitelé na školách občanských 800 zl. ročního platu 180 zl. osobního přídavku, tož měli i na dále užívati těchto přijmuv, pokud by na místě svém učitelském stávali a sice dle analogie druhého odstavce §. 79. měly se osobní přídavky učitelův, jejichž stálé služné zvýšeno bylo poměrně o tento zvýšený obnos, zmenšiti.

Velesl. zemský výbor opíraje se o německý text §. 79. měl za to, že v zájmech fondu zemského jest mu hájiti opačného mínění i neuznávaje, že by osobní přídavky učitelům předměstským povolené byly systemisovanými platy, odepíral od 1. ledna 1878 počínaje výplatu těchto osobních přídavků, tak že učitelům na obecných školách by byl ostal pouze roční plat 700 zl. a učitelům na občanských školách pouze 800 zl. Následkem toho byly by příjmy učitelstva obecných škol předměstských umenšily se o 80 zl. ročně a občanských škol o 180 zl. ročně i nemožno se zajisté diviti, že učitelové jichž se to týče, v žádostech svých k sl. sněmu podaných trpce sobě stěžují za takovouto újmu a sl. sněm za odpomožení prosí.

Naproti tomu velesl. zemská školní rada sdělila ve vynesení ze dne 19. ledna 1877 č. 23123 okresním školním radám v Karlině a na Smíchově, že nově jmenovaným učitelům nemají tyto osobní přídavky po 180 zl. sice více z okresní školní pokladny býti vypláceny, avšak učitelové, kteří přídavků těch již užívají, ti že nemají býti zkráceni. Mínění toho hájila též Pražská školní rada v přípisu ze dne 10. října 1877 zemskému výboru učiněném, pravíc, že přídavky ty osobní třebas byly systemisovány, přece učitelstvu oněch škol náležejí, poněvadž mu dřívějšími vyneseními byly přiznány a vynesením ze dne 19. ledna 1877 i na dále garantovány a žádala tudíž, aby učitelům předměstským další požívání osobních přídavků,
jichž do té doby užívali, jenom potud bylo odňato neb umenšeno, pokud obnos posavadních osobních přídavkův ukryt jest větším obnosem ročního platu, jehož se učitelům těm dle nového upravení platů dostane. Zároveň učinila zemská školní rada návrh, jakým spůsobem by služebné přídavky podlé rozličných služebních kategorií učitelských sil na školách předměstských readjustovány byly.

Výbor zemský měl však za to, že povinnost hájiti zájmy zemské ukládá mu, by s návrhem takovým nesouhlasil, a dal se pouze pohnouti k tomu, aby na základě jeho usnešení ze dne 6. břez. 1878 svolení bylo uděleno, by dle výpočtu školních okresů v Karlině a na Smíchově v r. 1878 dostatečné a prozatímně

vložen byl obnos, který byl potřebný k ukrytí oněch přídavků jež před vynesením zemské školní rady ze dne 19. ledna 1877 učitelům na školách předměstských ustanoveným povoleny byly, vyhradiv sobě, že svolení to před slavným sněmem později ospravedlní a za dostatečné schválení žádati bude. Stanovisko toto schválilo též vys. min. osvěty o vyuč. dle zdělení zem. šk. rady ze dne 20. září 1878; žádajíc pouze aby v záležitosti ještě mínění sl. zem. sněmu vyžádáno a vyslechnuto bylo.

Po náhledu podepsané komise jest zde kontroversa o výklad zákona, jež může rozluštěna býti pouze dvojím způsobem, bud v cestě odvolání k příslušným úřadům aneb ve způsobě nového zákona. —Poněvadž slavný sněm zemský není ani politickou ani soudní instancí nemůže rozřešiti tuto spornou otázku konečně a platně v cestě svrchu naznačené i musel by žadatele odkázati na cestu právní. Navrhnouti změnu zákona, však nevidělo se komisi radno, poněvadž by tím musela rozřešiti se právní otázka, ne pouze pro učitelstvo škol předměstských, nýbrž i pro učitelstvo v celé zemi, proto komise, školská uznávala sice, že účelem zákona ze dne 19. pros. 1875 č. 86 z. zákona bylo zlepšiti příjmy učitelstva, avšak neuznávala se za oprávněnou, aby spornou otázku právní, pokud se výkladu zákona týče, sama řešila. Školská komise, pánové, měla rozhodnouti se, zdali chce nastoupiti cestu rozhodování o právní otázce sporné a uznala, že se nemůže tak daleko pouštět, aby se prejudikovalo usnešení slavného sněmu a ostala pouze na stanovisku slušnosti a z tohoto stanoviska uznávajíc, jaké byly předešlé právní poměry, dovolila si sl. sněmu navrhnouti jednohlasně, aby z důvodu slušnosti ráčil dáti toto schválení:

1.    Slavný sněme račiž schváliti žádost, již veleslavný výbor zemský ve své zprávě ze dne 7. října 1878 č. 294 sd. sn. byl učinil, aby obnos potřebný k ukrytí požadavků, jež učitelům na školách v předměstích Pražských před 19. lednem 1877 ustanoveným od c. k. zemské školní rady vedle ponavrženého readjustirování uděleny byly, vložen byl do rozpočtu okresův školních na Smíchově a v Karlině na r. 1878 a

2.   slavný sněme račiž výminečně výbor zemský splnomocniti, aby učitelům ustanoveným na Školách obecných a občanských v Karlině, Smíchově, Vinohradech, Žižkově a Vyšehradě i pro r. 1879 schválil propůjčování osobních přídavků, jež jim před tím, než zákon zemský ze dne 19. prosince 1875 č. 86 z. zř. nabyl platnosti, uděleny byly a sice tím spůsobem, aby osobní přídavky ty spočítány byly do onoho obnosu přijmuv, jež učitelé do té doby požívali a jak je zemská rada readjustovala.

Die Schulkommission stellt aus Billigkeitsrücksichten einstimmig den Antrag:

1.   Der hohe Landtag wolle die in dem Berichte des hochlöblichen Landtagsausschußes vom 7. Oktober 1878 Z. 294 L. -G. -B. angesuchte Genehmigung zu der provisorischen Einbeziehung des zur Bedeckung der den bereits von dem 13. Jänner 1877 angestellten und im Besitze einer Theuerungszulage befindlichen Lehrpersonen an den Schulen der Vororte Prags (in Karolinenthal, Smichov, kgl. Weinberge, Žižkov und Vyšehrad) nach Maßgabe der vom k. k. Landesschulrathe beantragten Readjustirung erfolgten Zulagen nöthigen Betrages in das Präliminare pro 1878 der Schulbezirke Smichov und Karolinenthal nachträglich ertheilen und

2.  den Landesausschuß ermächtigen, ausnahmsweise die den bereits an den böhmischen und deutschen Volks- und Bürgerschulen der Vororte Prags bestellten Lehrern mit Einrechneng der denselben vor dem Inslebentreten den Gesetzes vom 19. Dezember 1875 Z. 86 L. -G. -B. zugesprochenen Personalzulagen zukommenden Bezüge auf das Jahr 1879 in dem vom Landeschulrathe readjustirten Betrage genehm zu halten.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo? Kteří jsou pro tento návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Der Antrag ist angenommen.

Die Tagesordnung ist hiemit erschöpft. Die nächste Sitzung findet morgen um 10 Uhr statt und stelle ich das Ersuchen, pünktlich zu kommen. Ich mache zugleich die Bemerkung, daß ich nicht die Absicht habe, die morgige Sitzung zu trennen, sondern sie abzuhalten so lange, bis die Tagesordnung erschöp't ist (Bravo!). Auf der Tagesordnung steht:

1.   Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zu den Ansprüchen der Gemeinde Vorder - Owenetz um Bewilligung zur Einhebung einer Miethzinsumlage.

2.    Bericht der Commission über den Antrag des Dr. Mattusch und Genossen betreffend gesetzliche Maßnahmen gegen den Wucher.

3.    Antrag des Abg. Trojan auf Ergänzung und theilweise Abänderung des Landesgesetzes vom 24. Feber 1873 betreffend die Errichtung und Erhaltung öffentlicher Volksschulen.

4.    Bericht der Budgetcommission über die Verwendung der während der Jahre 1877 und 1878 zu Straßen- und Brückenbauzwecken bewilligten Dotationen.

5.   Landesausschußbericht betreffend die Wahl neuer Direktoren der Hypothekenbank.

6.   Landesausschußüwahlen und zwar von 8 Lan desausschußbeisitzern und 8 Stellvertretern der Lan desausschußbeisitzer. Vornahme der Wahl von 6 Direktoren zu je zwei aus jeder Curie und Bestimmung des Generatdirektorsstellvertreters aus den gewählten Direktoren durch den ganzen Landtag.

7.   Bericht der Commission für Landeskulturangelegenheiten über die Petition der Bezirks-Vertretung Vergreichenstein um Erlassung eines Gesetzes für Perlenfischerei.

8.   Bericht des Landeskulturkommission über Pet. Zahl 78 des landwirthschaftlichen Vereins von Leitmeritz um Erwirkung der Steuerfreiheit für Neuanlage von Weingärten.

9.   Antrag des Abg. Mixa und Genossen auf Belassung der Bergakademie in Přibram und auf Schleunige Ergänzung derselben durch die Vorbereitungsjahrgänge.

10.   Antrag der Landeskulturcommission auf Erlassung eines Gesetzes zur Vertilgung der Kleeseibe.

11.   Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über Gesuche um Bewilligung von Gemeindetrennungen.

12.    Commissionisbericht betreffend den Stand der Vorschutzkassen.

13.   Bericht der Schulcommision über die Petition der-Stadtgemeinde Deutschbrod um Beantragung des Deutschbroder Gymnasiums in die (Staatsverwaltung.

14.   Bericht der Schulcommission über die Petition der Bezirks-Verwaltung Jung-Bunzlau um Abänderung der Schulgesetze.

15.   Bericht der Commission für Revision der Gemeindeordnung über das Ansuchen der Stadtgemeinde Schlaggenwald um Erleichterung Beim
Steuereinhebungsgeschäste.

16.   Bericht der Commission betreffend die Errichtung von Exercitienanstalten für Gräflich Straka´sche Stiftlinge auf dem Reale Nr. 128—III.

17.     Bericht der Gemeinde=Commission betreffend die Ausscheibung der Gemeinde Rounova aus dem Rakonicer und Zuweisung zum Saazer Gerichtsbezirke.

18.   Bericht der Commission für Grundbuchangelegenheiten über den Antrag des Abg. Dr. Raubnitz und Genossen Betreffend die in der Führung der Landtafel e ugeführten Aenderungen.

19.   Bericht der Commission für Grundbuchsangelegenheiten über den Antrag des ABg. Dr. Roser und Genossen betreffend die Aufhebung des Legalisirungszwanges.

20.   Bericht der Commission für Grundbuchsangelegenheiten über den Antrag des Dr. Zunterer betreffend die innere Einrichtung der neu anzulegenden Grundbücher.

Nám. nejv. marš.: Nejblíže příští zasedání bude zejtra 19. října o 10. hod. dopolední a oznamuje J. Jasnost zároveň, že nezamýšlí přetrhnouti sezení, nýbrž pokračovati až bude pořádek vyčerpán.

Denní pořádek:

1. Zpráva komise pro obecní a okresní záležitosti o žádosti obce Přední Ovenec za povolení k vybírání poplatku z nájemného.

2: Zpráva komise o návrhu Dra. Mattuše a soudruhů v příčině opatření zákonních proti lichvě.

3.   Návrh poslance Dr. Trojana na doplnění a částečné změnění zemského zákona ze dne 24. února 1873 ohledně zařízení a vydržování škol národních.

4.   Zpráva komise budžetní v příčině vynaložení pro rok 1877 a 1878 povolených dotac na stavbu silnic a mostů.

5.   Volba zemského výboru.

6.    Zpráva zemského výboru v příčině volby nových řiditelů hypoteční banky, po případě volba 6. řiditelů po 2 z každé kurie a ustanovení náhradníka generálního řiditele z oněch 6. řiditelů celým sněmem.

7.   Zpráva komise o vydání zákona k ochraně lovení perlí.

8.   Zpráva komise pro zeměvzdělání o petici hospodářského spolku Litoměřického, ohledně přímluvy, aby vinicím nově zakládaným dostalo se osvobození od pozemkové c. k. daně aspoň na 5 roků.

9.   Návrh poslance Mixy a soudruhů za ponechání hornické akademie v Příbrami a za rychlé doplnění té samé přípravnami.

10.   Návrh komise pro zeměvzdělání na vydání zákona v příčině vyhubení kanatice jetelové.

11.   Zpráva komise pro okresní a obecní záležitosti o žádostech v příčině rozdělení obcí.

12.   Zpráva komise o stavu hospodářských záložen.

13.   Zpráva komise školské o petici obce Německý Brod za převzetí tamnějšího gymnasia do správy státní.

14.   Zpráva školní komise o petici okresního zastupitelstva Mlado -Boleslavského za změnu školních zákonů.

15.   Zpráva komise pro revisi obecního řádu o žádosti městské obce Slavkovské za ulehčení při vybírání daní.

16.   Zpráva komise o zařízení cvičebných ústavů pro nadace hraběte Straky č. p. 128-III.

17.   Zpráva komise pro obecní záležitosti stran vyloučení obce Rounova, z okresu Rakovnického a přidělení k okresu Žateckérau.

18.   Zpráva komise pro záležitosti kněh pozemkových o návrhu Dra. Raudnice a soudruhů v příčině změn zavedených k zařízení desk zemských.

19.   Zpráva komise pro záležitosti kněh pozemkových k návrhu poslance Dr. Rosera a soudruhů v příčině zrušení nucené legalisace.

20. Zpráva komise o návrhu Dra. Zunterera a soudruhů v příčině vnitřního zařízení nových knih pozemkových.

Nejv. marš. zem.: Sezení jest uzavřeno.

Die Sitzung ist geschlossen.

Konec sezení v 9 hod. 45 min.

Schluß der Sitzung 9 Uhr 45 Min.

Ritter von Daubek, Verifikator. Dr. Melchers, Verifikator. Dr. Schneider, Verifikator.