Stenografická zpráva

o

VI. sezení prvního zasedání sněmu českého

od roku 1867, odbývaném dne 26. února

1867.

Stenografischer Bericht

VI. Sitzung der ersten Seffion des, böhmischen

Landtages vom Jahre 1867, am 26. Februar

1867.

Předseda: Nejvyšší maršálek zemský Albert hrabě Nostic.

Přítomní: Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. pr. V. Bělský a poslanci v počtu k platnému uzavírání dostatečném.

Zástupcové vlády: C. kr. místodržící Karel hrabě Rothkirch-Panthen a c. kr. rada místodržitelství Jan rytíř z Neubauerů.

Počátek sezení o 11 hod. 15 minut.

Vo r s i t z e n d e r: Oberstlandmarschall Graf Albert Nostitz.

Gegenwärtig: Oberstlandmarschallstellvertreter J. U. Dr. W. Bělský und die beschlußfähige Anzahl Abgeordneter.

Am Regierungstische: Der k. k. Statthalter Karl Graf Rothkirch-Panthen und der k. k. Statthaltereirath Johann Ritter von Neubauer.

Beginn der Sitzung: 11 Uhr 15 Min.

Oberstlandmarschall (läutet): Heute sind vertheilt worden: der stenographische Bericht der 2. und 3. Sitzung.

Die Frau Gräfin Schönborn als Präsidentin des Ludmila - Vereines hat eine Subskriptionsliste zur Sammlung mildthätiger Beiträge für diesen Verein an die Landtagskanzlei übergeben, zu deren beliebiger Zeichnung die Herren Landtagsmitglieder eingeladen werden. Die Subskriptionsliste ist auf dem Tische des Hauses niedergelegt.

Der Hr. Abgeordnete Dr. Herbst und Genossen hat den gestern angemeldeten Protest gegen den Vorgang bei der Abstimmung über das Majoritätsund Minoritätsvotum übergeben; ich werde diesen Protest vortragen lassen.

Landtags-Sekretär Schmidt (liest): Protest. Im Hinblick auf die klare Bestimmung des §. 63 der Geschäftsordnung, welche lautet: "Vor dem Hauptantrage sind zuerst vertagende, dann abändernde Anträge, und zwar die weiter gehenden vor den übrigen zur Abstimmung zu bringen. "

In Erwägung, daß die Anträge, welche von der Majorität der Kommission über die Regierungsmittheilung, betreffend die Vornahme der Wahl in den verfassungsmäßigen Reichsrath, gestellt wurden, nämlich:

1.   eine Allerunterthänigste Adresse an Seine k. k. Apost. Majestät zu richten,

2.   die Bitte um Verlängerung der LandtagsSession an Seine Majestät zu richten, - keine vertagenden, sondern materiellen und positiven Inhaltes sind, auch ein vertagender Antrag überhaupt nicht gestellt wurde;

daß sich somit die Anträge der KommissionsMajorität als der Hauptantrag darstellen, in Bezug auf welchen der Antrag der Minorität als Abänderungsantrag erscheint; daß daher letzterer nach der klaren Bestimmung des §. 63 der G. -D. zuerst und zwar um so mehr hätte zur Abstimmung gelangen sollen, damit konstatirt werde, ob der hohe Landtag die Wahlen in den verfassungsmäßigen Reichsrath vornehmen wolle, stellt sich die von Sr. Excellenz, dem Herrn Oberstlandmarschall verfügte Abstimmungsordnung, in Folge deren der Antrag der Majorität zuerst zur Abstimmung gelangte, eben so wie die sohin erfolgte Abstimmung selbst, als dem. §. 63 der G. -D. zuwiderlaufend dar. Wir bringen daher gemäß §. 54 der G. -D. gegen diesen geschäftsordnungswidrigen Vorgang Protest ein und bitten denselben dem Protokolle beizuschließen.

Prag, am 26. Februar 1867.

Dr. Ed. Herbst m. p.

Dr. Haßmann m. p.

Dr. Karl Pickert m. p.

Rödlhammer m. p.

Dr. Roser m. p.

Ed. Kittel m. p.

Karl Ritter v. Limbeck m. p.

Dr. Bannhaus m. p.

JUDr. Kiemann m. p.

Seifert m. p.

Gottl m. p.

Dormizer m. p.

Karl Graf Zedtwitz m. p.

Fr. Siegmund m. p.

Wolfrum m. p.

Dr. Alfred Knoll m. p.

A. R. von Sträruwitz m. p.

Hasner m. p.

A. Rösler m. p.

Dr. Ant. Schöder m. p.

Groß m. p.

Gustav Tetzner m. p.

A. Tachezy m. p.

Dr. A. Görner m. p.

Dr. Hüeber m. p.

Martin Poppa m. p.

D. Stamm m. p. Notar Kardasch m. p. Johann Liedig m. p. Dr. Klier m. p. JUDr. Weber m. p. W. Neumann m. p. Leopold Ullrich m. p. Ferd. Leeder m. p. Dr. Klepsch m. p.

Dr. Buchhöcker m. p.,                    

Dr. Schmeykal m. p. F. J. Herrmann m. p. Dr. Uchatzy m. p. Dr. Wenisch m. p. Dr. Höfler m. p. Dr. Dreßler m. p. Linke m. p.

JUDr. Karl Stengl m. p. Hans Rasp m. p. Franz Liedig m. p. Stöhr m. p. Dr. Mlady m. p. Joh. Herrmann Adam m. p. Kail m. p. Rosenauer m. p. Dr. Schrott m. p. Klemens Bachofen m. p. Dr. Bernhard pauer m. p. Jos. Lippmann m. p. W. Hielle m. p. Pfeiffer m. p. Ed. Klaudi m. p. C. Kail m. p.

Hartig m. p. J. Wolf m. p.

Wenzel Löffler m. p.

Rudolf Hüller m. p.

JUDr. Hieronimus Roth m. p.

W. Weber m. p.

Richard Dotzauer m. p.

Dr. Forster m, p.

Plener m. p.

Dr. Volkelt m. p.

Fürst Karl Schwarzenberg Ich bitte um's Wort. Ich melde auf Grund des §. 74 der Geschäftsordnung die Gegenerklärung gegen diesen Protest an. (Výborně. )

Oberstlandmarschall: Wir Schreiten nun zur Tagesordnung. Auf der Tagesordnung steht der Dringlichkeitsantrag des Herrn Abg. Dr. Ringer und Genossen wegen Niedersetzung einer Kommission zur Berathung über die vom Landtage rücksichtlich der Kriegsschäden und des daraus entstandenen Nothstandes zu ergreifenden Maaßnahmen.

Ich bitte den Antrag vorzulesen.

Landtagssekretär Schmidt (liest den Antrag):

Slavný sněm raciž se usnésti:

Následkem odpovědi Jeho Exc. pana místodržitele na interpellace stran nahražení škod válečných zřizuje se komise 9 členův, ježto by učinila přiměřené návrhy, zdali a co by sněm v té věci učiniti měl.

Návrh tento považuje se za pilný a nemá se tisknouti ani návrh sám, ani zpráva komise.

Der hohe Landtag wolle beschließen: Aus Anlaß der von Sr. Exc. dem. Herrn Statthalter erstatteten Beantwortung der Interpellationen bezüglich des Kriegsschadenersatzes wird eine Kommission von 9 Mitgliedern gewählt, welche geeignete Anträge zu stellen hätte, ob und welche Schritte der hohe Landtag in dieser Angelegenheit zu ergreifen hätte.

Dieser Antrag ist als dringlich zu erklären und von der Drucklegung desselben, sowie auch des Kommissionsberichtes abzusehen.

Dr. Rieger m. p., Frant. Palacký m. p., dr. Klaudy m. p., Zelený m. p., Kratochvíle m. p., dr. Jul. Grégr m. p., dr. Jeřábek m. p., dr. Škarda m. p., dr. Ed. Grégr m. p., Karel baron. Villány m. p., Platzer m. p., Kratochvíl m. p., Jan Krejčí m. p., dr. Sladkovský m. p., Vincenc Hauptmann m. p., dr. Karel Seeling m. p., Dvořák m. p., Pollach m. p., Grünwald m. p., dr. Brauner m. p., dr. Reichert m. p., Hanke m. p., Bradáč m. p., Jos. Macháček m. p., Frant. Pštross m. p., Jos. Wenzig m. p., dr. Jos. Frič m. p., Jos. Dittrich m. p., Ant. Schmidt m. p., dr. Kralert m. p., Alois Oliva m. p., Zeithammer m. p., Fr. Urbánek m. p., Gabriel m. p., A. Šembera m. p., JUDr. Karel Roth m. p., Klimeš m. p., Schulz m. p., Jos. Götzel m. p., Vojta Fingerhut m. p., Em. Tonner m. p., Václav Seidel m. p., dr. Švestka m. p., dr. Matluš m. p., dr. Kořístka m. p., dr. Em. Trmal m. p., V. Křížek m. p., F. B. Kořínek m. p., Moravec m. p., Vinc. Freiherr von Zessner m. p., Graf H. Kolovrat m. p., Kard. Schvarzenberg m. p., dr. Ant. Fink m. p., Vincenc Vávra m. p., P. Ant. Husák m. p., Jílek m. p., Paur m. p., dr. Prachenský m. p., M. Havelka m. p., Majer m. p., Jos. Zikmund m. p., Jos. R. Vilímek m. p. Fr. Hartl m. p., Šobr m. p;, S. Skrejšovský m. p., dr. Trojan m. p.; Fr. Šípek m. p., Kahles m. p., dr. Václ. Kleissl m. p., dr. V. Bozděch m. p., Tušner m. p., Jelínek m. p., Potůček m. p., dr. Žák m. p., dr. Ant. Porák m. p., Jos. Brzorad m. p. dr. Kodym m. p., F. Pokorný m. p., Hyn. Zátka m. p., Slavík m. p., Josef Janouš m. p., dr. Říha m. p., dr. Štros m. p., dr. Schovanek m. p., Lambl m. p., Fáček m. p., Mat. Kubíček m. p., K. Fabr m. p., K. Stefan m. p., dr. Jan Strakatý,. m. p., JUDr. Jan Velflík m. p., Karel kníže ze Schvarzenbergů m. p., A. Jos. Fürst Schwarzenberg m. p., Freiherr von Hildprandt m. p., Baron Helversen m. p., dr. Obst m. p., J. B. Battaglia m. p., Josef Stangier m. p., Graf Westphalen m. p., dr. Jan Palacký m. p., Jos. Gr. Nostiz m. p., Abt. Rotter m. p., Freiherr von Pfeill m. p., Ritter von Grünhof m. p., Franz Graf von Thun m. p., Ritter von Weidenheim m. p., Eduard Graf Sporck m. p., Karl von Limbeck m. p.,

Komers m. p., Jan hrabě Harrach m. p., von Neupauer m. p., Wolfrum m. p., Fürst Kinský m. p" Alois Welz m. p., Wanka m. p., J. T. Vojáček m. p., Bar. Schirnding m. p., Dechant Weber m. p., Notár Kardasch m. p., Fürst Johann Adolf Schwarzenberg m. p., Rudolf hrabě z Chotků m. p., A. Schütz provinciál m. p., Jos. Müller m. p., Odkolek m. p., Hron ni. p., A. Eisenstein m. p., R. Graf Czernin m. p., R. Clam-Martinitz m. p" Graf Buquoy m. p., Altgraf Salm m. p., Graf Leopold Wolkenstein m. p., Moriz Lobkovitz m. p., Jiří kníže z Lobkovic m. p., Dr. Hanisch m. p., Dr. Klier m. p., Redelhammer m. p., Adam m. p., Stöhr m. p., Dr. Hüeber m. p., J. Wolf m. p., Dr. Volkelt m. p., Dr. Roser m. p., Dr. Forster m. p., Krejčí m. p., Mladý m. p., Höfler m. p.,. Rösler m. p., Kittel m. p., Steffens m. p.

Oberstlandmarschall: Ich werde nun die Dringlichkeitsfrage vor Allem zur Abstimmung bringen.

Es wird der Antrag gestellt, wegen der Dringlichkeit dieses Antrages von der Drucklegung demselben und auch zugleich von der Drucklegung des Kommissionsberichtes abzusehen.

Wünscht Jemand in Betreff dieses Dringlichkeits-Antrages das Wort zu ergreifen? (Niemand meldet sich. )

Ich bitte also diejenigen Herren, welche mit der Dringlichkeitsverhandlung, wie sie hier vorgeschlagen wird, übereinstimmen, die Hände zu erheben. (Einstimmig angenommen. )

Ich werde daher dem Herrn Antragsteller das Wort zur Begründung seines Antrages ertheilen und dann über die weitere Verhandlung des Antrages die Abstimmung veranlassen.

Dr. Rieger: Slavný sněme! Hojna podpora, která se dostala návrhu mému ze všech stran slavného domu, činí mne prosta povinnosti odůvodňovat snad delší řečí návrh svůj. My všickni cítili jsme potřebu, aby se něco stalo z naší strany a všickni cítili jsme, že to, co Jeho Excellenci pan místodržitel co odpověd k dvěma interpellacím oznámil, v oněch krajinách, které hlavně neštěstím války byly stíženy, neuspokojí. Já, pánové, měl jsem čest, ze zemského výboru býti vyslán do komise odškodňující, a měl jsem příležitost pozorovati nedostatky, které se při tom nalézají. Mám za to, že vady, které poněkud oprávněny jsou, koncentrují se hlavně v trojí výčitce: první jest ta, že se věc příliš pomalu vyřizuje: tato výčitka není zcela nedůvodná a má dvě příčiny, za první, že komise okresní, které tu věc připraviti měly, s přípravami svými dosti dlouho otálely a elaboráty jejich později komisi došly, v tom se nic změniti nedá. Druhá věc ale jest, že počet úřadníkův, kteří byli zaměstnáni účetními prácemi, nebyl dostatečný. V tom ohledu Jeho Excellenci pan místodržitel již potřebě vyhověl rozmnožením úředníků.

Ale, pánové, jest tu jiný nedostatek, a ten zakládá se v tom, že nad komisí zemskou jest ještě jedna centrální komise říšská a ta, pánové, jest dle mého zdání pravé páté kolo u vozu; ale není páté kolo u vozu, ona zdržuje vůz a celý pohyb, a kdyby jí nebylo, zajisté mnohem dále by se došlo s vyvážením. Učinil jsem návrh, a podporovali mne téměř všickni členové zemské komise, aby z té komise centrální sešlo a mám za to, že návrh můj byl oprávněný.

Utrpěl-li někdo škodu, musí se nejdříve likvidovat a dokázat před představenstvem obce.

Odtud se ta věc posle ke komissi okresní, ve které okresní výborové společně s úředníky okresními zasedají a věc přísně zkoušejí pomocí úředníka berničního, který jest v účtech znalý. Když se tam podlé instrukce a nařízení všechno přečtlo, pošle se to samé zemské komisi, tam je subkomise z účetníků, kteří tu věc přísně zkoušejí; a když to všecko rektifikovali a opravili podle nařízení, pak se to pošle zemské komisi, kde se to zase přednese, a ona učiní o tom svoje uzavření.

člověk by věru myslil, že toto trojí a čtvero stadium by mělo dostačiti. Ale ne, pánové; teď celá ta věc musí ještě jíti do Vídně, tam komise centrální začne teprv své dílo.

Při tom měl jsem příležitost pozorovat, že tato komise centrální nechává věc ležet, že toho jest mnoho a ona to zmoci nemůže, ale i to, že komise rozličné akty vyřizuje spůsobern docela rozdílným, že při jednom aktu se drží té zásady a při jiném aktu jiné. Mám tedy za to, že by bylo potřebí především, aby se tato centrální komise docela zrušila a aby zemská komise dostala právo, vyříditi věci ty, které se týkají království Českého, konečně druhá stížnost ne méně oprávněna leží v tom, že komise zemská má příliš malé právo ohledem na udělování záloh. Zemské komisi je dovoleno udělovat záloh toliko jednu čtvrtinu.

Já myslím, pánové, že by se jí mohlo udělit právo, dáti zálohu za polovici sumy likvidované od komise okresní. To by byla druhá záležitost, která by se dala opraviti. Konečně ale, pánové, jest ještě třetí věc: jsou to škody operační, které prý, jak Jeho Excellenci nám ráčil oznámit, od komise centrální a od ministerstva samého se nepokládají za takové, že by se měla za ně dáti náhrada, a uvádí se nám za příčinu, že je to zásada i v jiných zemích uznávaná, že takové škody se nahraditi nemají, a že kdyby se nahražovaly, byla by válka mnohem krutější a záhubnější. Pánové, co se týče té věci, tedy myslím, že se mnoho již změnilo v zásadách a názorech národův, že takovéto principie nemohou zůstati na věky; a že s pokračující humanitou také takovéto principie dostanou formu humanity.

Pánové, já aspoň nemohu pochopiti, kterak by to nebylo spravedlivé, kdyby stát nahradil ty škody, které jeho působením byly učiněny. Pánové, já myslím, že to nebyli jednotlivci, nebyly to ty obce, neštěstím válkou postižené a nebylo to také království české, které vypovědělo válku králi pruskému a které válku vedlo, nýbrž bylo to císařství rakouské.

Jestli ta válka byla moudrá a prospěšná neb nebyla-li, o té věci mluvit nemohli; myslím, že my všickni v tom ohledu jsme srozuměni, že počátek neblahé té války, byl již v okupací Šlesvika. a Holštýna a myslím, že na všech stranách v tom se shodujeme, že tento počátek byl nepravý a neodůvodněný; my můžeme věru říci, jak to francouzské přísloví: "Travailler pour le roi de Prusse", to znamená tolik jako: pracovat a dělat dílo pro někoho, který práci nezaplatí. My jsme ovšem pracovali pro krále pruského, ale vyplaceni jsme byli. (Veselost. )

Myslím pánové, že tedy, když se stala chyba nějaká, od těch, kteří řídí osudy státu našeho, od vlády a ministerstva, že by bylo zajisté velice nespravedlivo, aby jednotlivec, aby jediná krajina a jediná země měly nésti celé břemeno. Jmenovitě pro naši zem jest to velmi trapná věc, že ona, která zajisté sobě té války nepřála, že ona takřka celé to břemeno nésti musí; ovšem i v jiných zemích z části utrpělo obyvatelstvo okupací, živením nepřátelských vojsk, ale ty záhuby, které se udály válkou a bitvami, stihly hlavně jen naši vlast, a kdyby se tedy princip uznal, že škody operační se nemají nahradit, tu tím bude jen naše vlast trpět.

Panové, vláda, uznala, že když někomu od pruského vojska byl vzat vůl nejaký z chléva, tedy že se mu nahraditi má, kdyby ale pruské vojsko bylo někomu zapálilo celý statek a byla mu shořela celá stáj se vším dobytkem, tedy se mu nemá zaplatit nic. Pánové, spravedlnost této zásady porozuměti nemohu. Podobně se to má se škodami, které učinili jednotliví vojáci neb tlupy, a o kterých není dokladu a důkazu, kdo je učinil. Pánové, takové škody se dálý netoliko od vojska pruského, ale i od rakouského vojska. Pánové, kteří jsou blízko krajinám, kde se bitva nějaká svedla a kudy vojsko utíkalo, ti vědí, v jakém stavu neblahém tenkráte naše vojsko se nalézalo, a nemohlo se ohlížeti mnoho, kde komu co vezme, co potřebovalo k nutné výživě své, poněvadž to byla okamžitá potřeba a ti lidé by byli museli hladem a slabostí zahynout.

Stalo se, že přišlo naše vojsko do některé osady, k jednotlivým kupcům, kramářům atd., kdež nalezli víno, likéry, pivo a podobné věci; kde co našli všecko sebrali a rekvisičních listů na to nedali Pánové, jak jest to možno, považovati to za pouhou škodu učiněnou. To jsou ovšem rekvisice našeho vojska. Naše vojsko, které v magacinech našich vojenských nemohlo dostati spotřebu svou, muselo věci bráti, kde je nalezlo. Rekvirovalo je, ale nedalo rekvisičních listů.

K tomu věru nebylo času. Panové! kdyžby kdo z takových občanů, kupců a jiných měl takové zásoby a přišlo by k němu naše vojsko utrmácené, seslabené, právě takřka o svůj život bojující, zdaž by to nebylo ukrutenství, aby neposkytnul jim, co by měl, ať jest to cokoli. On by jim to tedy musel dát. Zdali by to ale pak nebylo nespravedlivo, by se takovým lidem, kteří v době největší nouze vojsku našemu potřeby nevyhnutelné poskytli, náhrada nedala? Kdyby takový člověk své zásoby piva, vína a čeho by více měl, zatajil ve svém sklepě a čekal, až by Prušáci byli přišli, byli by mu tito vydali rekvisičních listů a on by byl přišel ku svým penězům; poněvadž ale naše vojsko vzalo bez rekvisičních listů, má se to pokládat za pouhé poškození a nemá se za to dát náhrady? (Výborně). Pánové, v tom vidíte patrné protivy. Nechť se tedy konečně uzná zásada, že operační škody mají se nahradit, anebo neuzná, myslím že spravedlnost a humanita žádá, aby se uznala; neboť v čí prospěch se něco děje a v čí prospěch udělána škoda, ten jest povinen, nahraditi škodu již dle zásady občanského zákonníka a byť by se to i nemělo uznat za princip, myslím, že se to musí uznat z druhé strany, že jest třeba podpory v krajinách, kde se bitva svedla, tak veliká, tak že již z ohledu obecného dobra stát nemůže nechat lidi zahynout. Musí tedy něco učinit, ať to činí z toho ohledu neb z jiného.

Já tedy myslím, aby slavný sněm v té věci nějakým spůsobem se vyslovil a tu zásadu hájil, že by, se za takové operační škody také náhrada dáti měla; i za takové škody, které by naším neb cizím vojskem byly učiněny, na které ale rekvisiční lístky vydány nebyly, které se ale jinými průvody, buďsi svědky, nebo jinak, dokázati dají. Jest-li pak slavný sněm ze své vůle ze strany země něco učiniti chce, zůstavuji to jeho nejlepšímu uznání. Avšak mám za to, že jest těžko v nynější době, kde téměř celé království české s velmi nepatrnými odchýlkami bylo postiženo neštěstím války, dáti pomoc země.

Můžeme říci, že jen to malé území, které leží pod Šumavou u Bavorské země, nebylo zastiženo neštěstím války, tak že by věru bylo nespravedlivé, aby ti, kteří sami utrpěli velké ztráty, museli přispívati těm, kteří utrpěli ztráty ještě větší. Mám za to, že stát jest k tomu povolán.

Připomínám ku konci, že výbor zemský v té věci již učinil kroky potřebné, že již udělal adresu k Jeho Veličenstvu císaři pánu, a druhé představení ku vládě, a že také zástupcové výboru zemského v komisi zemské vyslovili se, že jestli zásady, které od centrální komise byly uznány, nebudou vzaty nazpět a opraveny od komise, že by se viděli nuceni z komise vystoupiti. To také se týkalo neobyčejného snížení toho, co se muselo dávat k stravování vojska pruského po čas války; byloť sníženo na 22 krejcarů.

To, pánové, všickni, kdož jste to zkusili, víte, jak se to se zkušeností srovnává. Jedna libra masa byla takřka minimum, co pruský voják žádal, a Víme, že v tom ohledu byli i instrukce úřední komandantů pruských, kdež vše zevrubně bylo vypsáno, co se má dát pruskému vojákovi, že se mu má dát tolik zeleniny a vařiva - jak se praví - "daß der Preuße satt werde". - Pánové, to je veliké slovo! (všeobecná veselost. )

Já, pánové, jsem navrhl, aby se zřídila komise 9 členův. Poněvadž ale z mnohych stran vysloveno přání, aby komise byla četnější, by i rozličné krajiny, které postiženy byly válkou, byly zastoupeny, měním svůj návrh v ten smysl, by komise sestávala z 15 členů, po 5 členech z každé kurie.

Oberstlandmarschall: Der Herr Antragsteller hat seinen Antrag dahin geändert, daß statt einer Kommission von 9 Mitgliedern eine Kommission von 15 Mitgliedern zu dem angedeuteten Zwecke gewählt werde, und zwar aus dem ganzen Landtage.

Ich bitte den Hrn. Antragsteller, sich darüber auszusprechen, ob es in der üblichen Weise geschehen soll, daß 5 Mitglieder aus jeder Kurie gewählt werden.

Dr. Rieger: Ich habe das schon gesagt: durch die Kurien aus dem ganzen Landtage.

Oberstlandmarschall: Ich bitte diejenigen Herren, welche damit einverstanden sind, die Hand aufzuheben.

(Geschieht. )

Ich werde die Kurien ersuchen, sich jetzt gleich nach der Sitzung in ihre Lokalitäten zu begeben und die Wahl von je 5 Mitgliedern vorzunehmen; die gewählten Mitglieder aber ersuche ich, sobald sie gewählt sind, sich im Bibliothekzimmer des Landesausschusses sogleich zu konstituiren, mir ihre Konstituirung anzuzeigen und ihre Beratungen wo möglich sofort zu beginnen.

Wenn nun die Kurien ohnehin schon Wahlen vornehmen, dürste es zweckmäßig sein, daß sie gleich auch die Wahl der Hypothekenbank-Direktoren vornehmen. Wir konnten dann in der morgigen Sitzung gleich im Landtage selbst die Wahl des GeneralDirektor-Stellvertreters vornehmen; die Sache steht ohnehin seit 2 Tagen auf der Tagesordnung, und die Herren werden sich wohl bereits über eine Persönlichkeit vereinigt haben. Wenn sie schon beisammen sind, so dürfte es höchstens eine Viertelstunde länger dauern, und wir brauchen nicht Morgen erst eine Kurienwahl vor der Landtagswahl vorzunehmen, und ich bitte die Kurien zusammenzutreten und die Wahl vorzunehmen und zwar auch die Wahl von je zwei Direktoren für die Hypothekenbank.

Nächste Sitzung morgen um 12 Uhr, weil der Landesausschuß vorher noch eine Sitzung hat, die vielleicht längere Zeit dauern dürste und weil ohnehin die Tagesordnung nicht bedeutend ist.

Tagesordnung: Wahl des General-DirektorStellvertreters für die Hypothekenbank aus dem ganzen Landtage, Wahlberichte und Landesausschußbericht wegen Darlehens der Hauptstadt Prag, der bereits im Druck vertheilt worden ist.

Náměstek nejv. maršálka Dr. Bělský: Zítra bude sezení ve 12 hodin.

O b e r s t l a n d m a r s ch a 11: Um 12 Uhr morgen. (Schluß der Sitzung 12 Uhr Mittags. -

Sezení skončeno o 12. hodině s poledne. )

Eduard hrabě ze Sporcku, verifikátor.

J. U. Dr. Jan Velflik, verifikátor.

Dr. Karl Pickert, Verifikator.