Sněm království Českého 1861-1866, 14. schůze, část 1/1 (11. 2. 1863)

Středa 11. února 1863

Stenografická zpráva

XIV. seděni druhých ročních porad vysokého sněmu Českého od roku 1861, dne 11. února 1863.

Stenografischer Gericht

über die

XIV. Sitzung der zweiten Session des hohen böhmischen Landtages vom Jahre 1861, am 11. Feber 1863.

Sezeni zahájeno v 10 hod. 20 min. za předsednictví J. Exc. nejv. zem. maršálka p. Alberta hraběte Nostice-Rhinka.

Zeměpanští komisaři: J. Exc. p. náměstek předsedy místodržitelstva baron z Kellersperků a místodržitelský rada p. J. Neubauer a rytíř Vilém z Bachu.

Die Sitzung wurde eröffnet um 10 Uhr 20 Min., unter dem Vorsitze Sr. Exc. des Hrn. Oberstlandmarschalls Albert Grafen von Nostitz-Rhinek.

Landesfürstliche Commissäre: Se. Excell. Herr Statthalterei-Vicepräsident Baron von Kellersperg, dann Statthaltereiräthe Hr. I. Neubauer und Hr. Wilhelm Ritter von Bach.

(Präsident läutet.)

(Aktuar sněmu Dr. Seidl předčítá protokol posledniho sezení česky.)

(Landtagsactuar Herr Ansorge verlieft das Protokoll der letzten Sitzung deutsch.)

Oberstlandmarschall: Hat Jemand etwas über das Protokoll zu bemerken? (Niemand meldet sich) so ist es agnoscirt. Der Abgeordnete Herr Dr. Grünwald hat mich dringlicher Geschäfte halber um einen kurzen Urlaub auf 3 Tage ersucht, den ich ihm ertheilt habe, und dieß hiemit dem hohen Hause zur Kenntniß bringe. Ich bitte den Einlauf zu lesen.

(Sekretář sněmu Schmidt čte došle spisy; na to se čte Interpellace Dr. Karla Rotha strany sesazeni učitele Jindřicha Rauvolfa dříve česky pak německy.)

Einlauf

am 9. und 10. Februar 1863. Nr. 274.

Landesausschuß erstattet Bericht über die Eingabe der Gemeinde Chroustow um Bewilligung zum Abverkaufe des Gemeindehäuschens Nr. C. 7 sammt Gärtchen.

Č. 276.

Poslanec Jan Krejčí podává žádost právovařečného výboru v Netolicích za zachování práva propinačního a eventuellně , pokud by potřeba kázala, za opravu toho práva.

Nr. 278.

Abgeordneter Ferd. Steffan überreicht Petition der Hohenelber Gemeindevertretung um Subvention von 50.000 fl. und um einen Vorschuß von 30.000 fl. zum Ausbaue der Gebirgsstraße an die preußischschlesische Grenze.

Diese Petition wurde vom h. Landtagspräsidium der Commission für Straßenbauconcurrenz zur Bedachtnahme bei der zur Unterstützung der Erz- und Riesengebirgsbewohner etwa in Angriff zu nehmenden Straßen zugewiesen.

Č. 279.

Poslanec Adolf rytíř z Mayersbachu podává žádost zástupitelstva města Řičan za vykoupení pozustávajícího desátku k faře Řičanské.

Spisy

došlé sněmovní kancelář dne 9. února 1863.

Č. 274.

Zemský výbor podává zprávu k žádosti obce Chroustovské za povolení k odprodeji obecního domku číslo 7.

Nr. 276.

Abgeordneter Joh. Kreičí überreicht Eingabe der bräuberechtigten Bürgerschaft zu Netolitz um Aufrechthaltung des Propinationsrechtes und even-tuell, je nach Maßgabe der Nothwendigkeit, um Regelung dieses Rechtes.

Č. 278.

Posl. Ferd. Steffan podává petici zástupi-telstva obce Vrchlabské za subvenci 50000 zl. a bez ouročni pujčku 30000 zl. k stavbě silnice od Vrchlabí k Prusko-slezkým hranicím.

Tato žádost byla od slavného praesidia sněmu odevzdána komisí o konkurenci k silnicím, by v úvahu vzata byla při poradách, které silníce by se stavěti měly ku podpoře obyvatelstva v krušných a krkonošských horách.

Nr. 279.

Abgeordneter Adolf Ritter von Mayersbach überreicht Petition der Gemeinde Řičan um Pfarrzehent-Ablösung.

30a

380

Nr. 280.

Abgeordneter Franz Graf Thun überreicht Gesuch der Gemeinde Neschwitz um Uebernahme des Baues der um den sogenannten Jungfernsprung führenden Straßenstrecke zwischen Tetschen und Leitmeritz.

Č. 281.

Poslanec Dr. Hauschild podává žádost městské rady města Jaroměře za vyproštění pozemků, a jiných nemovitosti zvazeb vojenské právomocnosti Josefovské.

Č. 282.

Posl. Dr. Škarda podává žádost obce Lhoty v okresu Novogdynském za vybavení farního a školního desátku.

Č. 283.

Poslanec Jan Kratochvile podává žádost Větrovských chalupníku a domkářů v okresu Táborském o vyloučení z obce Radimovské aneb o rovnoprávnost s občany této obce.

Nr. 284.

Abgeordneter Dr. Anton Stöhr überreicht Gesuch der Gemeindeverwaltung Schönfeld im Bezirk Ellbogen um Nachsicht und Abschreibung eines aus dem Landesfonde zum Ausbau der österr.-sächsischen Straße erhaltenen restlichen Vorschußes pr. 1917 fl. 44 kr. öft. W.

Č. 285.

Posl. Jakub Jindra podává žádost učitelstva školního okresu Kosteleckého nad Orlicí 1) o zrušení sobotálesu, 2) o zvýšení platu, 3) o lepší zaopatření učitelů starých, 4) o zaopatření vdov a sirotků po učitelích, 5) o zrušení dosavádního patronátu, 6) o dálší zlepšení školství.

Nr. 286.

Abgeordneter Ferd. Freiherr Voith überreicht Eingabe der Stadtrepräsentanz Habern um Erhebung des Deutschbroder Gymnasiums zu einem Obergymnasium.

Nr. 287.

Abgeordneter Zátka überreicht Bittgesuch des Ad. Wácl, Mühlbesitzers in Murek, Bez. Lischau, um Veranlassung der Ablösung des Wasserbezugsrechtes.

Nr. 288.

Abgeordneter Dr. Theumer überreicht Eingabe der Gemeinde Duppau um Bewilligung eines Gemeindezuschlages vom Bierausschanke.

(Wurde vom h. Landtagspräsidium dem Lan-desausschuße auf Grund des Landtagsbeschlußes ddo. 29. Jäner zur Berichterstattung zugewiesen.)

Č. 280.

Poslanec hrabě Frant. Thun podává žádost obce Nebočanské za příjmutí stavby silnice mezi Děčínem a Litoměřicí.

Nr. 281.

Abgeordneter Dr. Hauschild überreicht Eingabe des Stadtrathes zu Jaroměř um Befreiung des dortigen Grundbesitzes aus dem Bande der Militärgerichtsbarkeit der Festung Josephstadt.

Nr 282.

Abgeordneter Dr. Škarda überreicht die Eingabe der Gemeinde Lhota (Bez. Neugedein) um Ablösung des Pfarr- und Schulzehntes.

Nr. 283.

Abgeordneter Joh. Kratochwile überreicht Eingabe der Chalupner und Häusler der Gemeinde Wětrow um Ausscheidung aus der Catastralgemeinde Radimowitz ober um Gleichstellung mit den Radimowitzer Gemeinde-Mitgliedern.

Č. 284.

Poslanec Dr. Stöhr podává zprávu zástupitelstva obce Schönfeldské (okresu Loketského) za odpuštění o odepsáni ze zemského fondu obdržené pujčky v zbytku 1917 zl. 44 kr. k stavbě rakousko-saské silnice.

Nr. 286.

Abgeordneter Jakob Jindra überreicht Eingabe der Volksschullehrer des Bezirks Kostelec an der Adler um Aufhebung des Schulgeldes, Erhöhung der Gehalte, Versorgung alter Schullehrer, Versorgung deren Witwen und Waisen, um Aufhebung des bisherigen Patronats und andere Verbesserungen im Schulwesen.

Č. 285.

Posl. svob. p. z Voithu podává žádost zástupítelstva městské obce Haberské za zřízení vyššího gymnásia v Německém Brodě.

Č. 287.

Posl. Zátka podává žádost Vojtěcha Václa, mlynáře v Můrkách za vyvazení práva vedení sobě vody.

Č. 288.

Posl. Dr. Theumer podává žádost obce Doupavé o povolení obecní přirážky od prodeje piva.

(Tato žádost odevzdalo sl. praesidium sněmu na základě uzavření sněmu od 29. ledna zemskému výboru, aby o ni podal zprávu.)

381

Nr. 289.

Abgeordneter Mießl von Zeileisen überreicht Petition einiger Gemeinden des Ellbogner Bezirks um Auflassung der Contributionsgetreidefonde.

Nr. 290.

Landesausschuß erstattet Bericht betreffend den Wohlakt des Landtagsabgeordneten für die Gemeinde-Wahlbezirk Trantenan-Urnau-Marschendorf- Schatzlar, des Hieronymus Roth.

Č. 277.

Interpelace Dr. Karla Rotha a spoludruhů k vysoké vládě za příčinou sesazení učitele přírodních věd na realní škole Chrudímské Jindřicha Rauvolfa.

Č. 289.

Posl. Miesl v Zeileisenn podává petici obcí Loketského okresu o popuštění kontribučenských obilních foondů.

Č. 290.

Zemský výbor podává zprávu o volbě poslance obci okresu Trutna, Hostín, Maršov Šaclár Dra. Híeronyma Rotha.

Nr. 277.

Interpellation des Dr. Karl Roth und Genossen an die hohe Regierung bezüglich der Amtsenthebung des Lehrers für das Fach der Natur-Wissenschaften an der Chrudimer Unterrealschulle, Heinrich Rauwolf.

Interpelace

poslance dra. Karla Rotha a soudruhů k Jeho Exc. p. náměstka předsedy c. k. místodržitelství.

Královské věnné město Chrudim zřídilo si na svůj náklad nižší realní školu, kteroužto z místního školního důchodu vydržuje, a na kterouž dle zřizovací listiny co patron vykonáváním presentačního práva učitele dosazuje.

Ku konci roku 1857 zřídila městská rada Chrudimská nové místo učitele přírodních věd na dotčené škole, a postarala se o to, aby vysokým c. k. místodržitelstvem vypsán byl konkurs k obsazeni jeho, což se také stalo. Na toto vyzváni podal pan Jindřich Rauvolf dne 14. května 1856 k městské radě Chrudimské co patrona žádost o usazení na toto místo a osvědčil veřejnými listinami v plné míře svou spůsobilost k dosazení jeho.

Tuto žádost páně Rauvolfovu předložila městská rada bez prodleni ku Královéhradecké biskupské konsistoři, činíc při tom návrh, aby p. Jindřich Rauvolf prozatímně na toto učitelské místo dosazen, byl.

Ačkolív osud této žádosti a presentačního návrhu Chrudimské městské radě až posud tajemstvím jest, jelikož biskupská konsistoř za potřebné nepokládala, žádost tuto, skoro před pěti lety podanou, vyříditi, aneb Chrudimské městské radě o jejím vyřízeni zákonným způsobem zprávu dáti, — byl předce p. Jindřich Rauvolf s přivolením tehdejšího c. k. zemského dozorství nad realními školami v Čechách městskou radou Chrudimskou dne 1. října 1858 na tamní realní školu za prozatímního učitele přírodních věd řádně dosazen, v kterémžto postavení po celý čas zákonem vyměřeného provísorium, totiž v školních letech 1859, 1860 a 1861 vytrval.

Po celou tuto dobu požíval pan Jindřich Rauvolf co. prozatímní učitel řádného služného z místního školního důchodu v Chrudimi a i sama vysoká vláda uznala jej za prozatímního učitele, o čemž svědčí "Seznam hlavních a niž-ších i vyšších realních škol v Čechách i učitelů na nich usazených pro školní rok 1860" panem školním radou Mareschem vydaný a v prvním zasedáni vys. sněmu českého všem členům téhož slavného shromáždění sdělený.

Po celou tuto dobu vynikal pan Jindřich Rauvolf svým nevšedním vědeckým vzděláním, obětavostí, pilností i vytrvalostí, a ze jména vzornými mravy a skromností v té míře, že jej městský výbor Chrudímský ve valném sezení dne 13. srpna 1861 odbývaném jednohlasně skutečným definitivním učitelem přírodních věd na realní škole Chrudimské jmenoval a dne 9. ledna 1862 k c. k. okresnímu úřadu v Chrudími žádost podal, aby usazení toto vysokou vládou potvrzení došlo.

Leč i žádost tato nebyla vysokou vládou posud vyřízena, ačkoliv ode dne podání více než úplný rok uplynul.

V měsíci květnu 1861 podalo měšťanstvo Chrudímské k vys. c. k. místodržítelství petici 22 dodpisy opatřenou, aby pan školní rada Maresch dohlídky na školy Chrudimské zbaven byl, který se však, předešed to, současné sám všelikého dozorství nad realními školami v Chrudimi odřekl.

Chtěje se osvědčiti, že se Chrudimské učitelstvo při této petici nezúčastnilo, vybídnul tehdejší školní ředitel celý učitelský sbor, aby podepsal adresu oddanosti p. školnímu radovi Mareschovi svědčící. Čtyři učitelové adresu tuto nepodepsali, — mezi nimi pan Jindřich Rauvolf.

Od té doby kladla se p. Jindřichu Rauvolfovi celá řada přestupků za vinu, a dne 15. července 1861 došla jej od vys. c. k. náměstnictví důtka a vyhrůžka, že z úřadu svého

30a*

382

sesazen bude, dopustíli se sebe menšího výstupku.

Tato důtka a vyhrůžka byla mu dodána boz předběžného zákonného vyšetření na pouhá tajná udáni, aniž byl se ospravedlniti a žaloby naň podané vyvrátiti mohl.

V pře líčení proti redaktoru "Národních Listů" odbývaném uvedl p. školní rada Maresch, "že na adrese, Chrudimským učitelstvem jemu podané, podpisy dvou učitelů schází, — že dobře ví, proč, a žeby to dokázati mohl, kdyby směl řící, proč tam podepsáni nejsou."

Tímto výrokem pokládal se pan Jindřich Rauvolf za vyzvána, osvědčiti se, proč adresu tuto nepodepsal, a uveřejnil toto osvědčení v čísle 173 "Hlasu".

Na to byl pan Jíndř. Rauvolf rozkazem biskupské konsistoře ode dne 17. července 1862 předvolán do Hradce Králové k disciplinárnímu vyšetřeni, kdežto prý se mu mimo některé zcela vymyšlené přestupky zejmena za vinu kladlo, že se prohřešil proti svému domělému představenému p. školnímu radovi Mareschovi, dav vytisknouti v "Hlase" osvědčení svrchu dotčené.

Dne 14. září 1862 došel městskou radu v Chrudimi přípis c. k. okresního úřadu Chrudímského, kterýmžto se ji sdělilo, že vys. c. k. mistodržitelstvi rozkazem ze dne 10. září 1862 čís. 45069 nařídilo, že má p. Jindřicha Rauvolfa ze svého dosavádního postavení co prozatímního učitele na realní škole Chrudimské bez průtahu odstraniti, a místo jeho jinak obsaditi. Z jakých příčin rozkaz tento vynešen byl, nedalo se Chrudimské městské radě ani věděti; ano ani k její, ani k žádosti p. Rauvolfově o sdělení důvodů totož rozhodnutí, nedostalo se ji nižádné odpovědi; — a proto se domnívá, že se to stalo co výsledek dotýčného disciplinárního vyšetření. Též se připomenouti sluší, že nebylo šetřeno platných posud zákonů disciplinárních ani v tom směru, aby se panu Jindř. Rauvolfovi dodal disciplinární rozsudek. Městská rada Chrudímská tedy přihlížejíc k tomu, že její presentační pravo k dosazování učitelů na městskou realní školu nevyřízením obou dotýčných presentačních návrhů a neodůvodněným odstraněnim jejího již definitivně usazeného učitele patrně porušeno bylo, a že p. Jindř. Rauvolfovi za vinu kladené přestupky při jeho osvědčené mravné povaze asi sotva s to budou, aby vynešení nejtěžšího disciplinárního trestu, totiž sesazení ze služby ospravedlniti mohly, a uvažujíc dále, že pan školní rada Maresch odřeknutímse dozorství nad realní školou Chrudímskou představeným pana Rauvolfa býti přestal, a že tudiž půtka mezi oběma za věc soukromou považována býti musí, — a konečně přesvědčena jsouc, že ji ztráta tak výtečného a nad obyčej obětavého učitele nenahražitelnou zůstane, žádala v zákonní lhůtě cestou milosti i odvoláni za změnění téhož vys. místodržitelského nařízení; — stížnost její byla ale rozhodnutím vys. c. k. státního ministerstva ze dne 13. ledna 1863 čís. 13445 na prosto zamítnuta.

Činím tedy co poslanec král. věnného města Chrudimě k vysoké vládě následovní dotazy::

1. Z jakých příčin presentační návrhy městské rady Chrudimské, a sice návrh z roku 1858, kterýmžto p. Jindř. Rauvolfa za prozatímního a z roku 1862, kterýmžto jej za definitivního učitelé přírodních věd na realní škole Chrudimské navrhovala, zákonního vyřízení nedošly a zcela nezodpovídány zůstaly ?

2. Jakými zásadami se vysoká vláda, k zachování a šetření presentačního práva obcí k realním školám na obecný náklad vydržovaným, při dosazování učitelů řídí?

3. Z jakých příčin byl p. Jindřich Rauvolf ze svého úřadu co učitel přírodních věd na realní škole chrudimské sesazen, a stalo-li se to cestou diciplinární, jakých přestupku se dopustil, že nad ním vynešen byl nejtěžší disciplinární trest, totiž sesazení ze služby?

4. Zda-li by vys. vláda neráčila disciplinární vyšetřováni nad p. Jindřichem Rauvolfem zavedené obnoviti a jemu dostatečných zákonních prostředků k obhájení a ospravedlnění se popřáti ?

J. U. Dr. Karel Roth m. p.

poslanec pro města Chrudím a Heřman-Městec.

Jos. Benoni

poslanec Bydžovsko-Chumecký, měštan Chrudímský.

Rudolf Skuherský,

poslanec Chrudímsko-Nasavrský.

Em. Tonner.	A. Matoušovský.
V. Seidl.	Krouský.
V. Pour.	Dr. Škarda.
Dr. Klaudy.	K. Sladkovský.
Dr. Uher.	V. Kratochvil.
Dr. Kodym.	Dr. Gabriel.
Dr. K. Tomíček.	Dr. V. Milner.
Dr. Podlipský.	Platzer.
Rojek.	Dr. Šícha.
Dr. A. Schovánek.	Majersbach.
Zátka.	Ptačovský.
Zelený	Dr. Vavř. Svatek.

Jan Kratochvíle.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Karl Roth und Genossen an Se. Excellenz den k. k. Statthalterei-Vicepräsidenten.

Die königl. Leibgeding-Stadt Chrudim errichtete auf eigene Kosten eine Unterrealschule, welche sie aus dem Localschulfonde erhält, und laut Errichtungs-Urkunde als Patron in Ausübung des Präsentations-Rechtes die Lehrer für dieselbe ernennt.

383

Gegen Ende des Jahres 1857 errichtete der Stadtrath von Chrudim an der erwähnten Schule die neue Stelle eines Lehrers für das Fach der Naturwissenschaften, und trug Sorge dafür, daß für die Besetzung dieser Stelle der Concurs von der k. k. Statthalterei ausgeschrieben wurde, was auch in der That geschah.

Ueber diese Aufforderung überreichte Herr Heinrich Rauwolf am 14. März 1858 an den Chrudimer Stadtrath als Schulpatron ein Gesuch um Verleihung dieser Stelle, und wies seine volle Fähigkeit für den gedachten Lehrersposten mittelst Urkunden nach.

Dieses Gesuch des Herrn Rauwolf unterbreitete der Stadtrath ungesäumt dem bischöflichen Consistorium zu Königgrätz, und stellte dabei den Antrag, diese Lehrersstelle einstweilen dem Herrn Heinrich Ranwolf zu verleihen.

Obzwar es bis jetzt dem Chrudimer Stadtrathe nicht bekannt ist, was mit diesem Gesuche und dem Präsentations-Antrage geschah, indem es das bischöfliche Consistorium nicht für nöthig erachtete, dieses beinahe vor fünf Jahren eingebrachte Gesuch zu erledigen, und von dieser Erledigung den Chrudimer Stadtrath in gesetzlichem Wege zu verständigen, wurde doch Herr Heinrich Rauwolf mit Zustimmung des damaligen böhm. Landes-Realschul-Inspectorates von dem Chrudimer Stadtrathe zum provisorischen Lehrer für die Naturwissenschaften an der dortigen Realschule am 1. October 1858 im ordentlichen Wege ernannt, und verblieb in dieser Stellung durch die ganze Zeit des gesetzlich bestimmten Provisoriums, nämlich in den Schuljahren 1859, 1860 und 1861, Während dieses ganzen Zeitraumes bezog Herr Heinrich Rauwolf den ordentlichen Gehalt als provisorischer Lehrer aus dem Localschulfonde in Ehrudim, und selbst die hohe Regierung anerkannte ihn als provisorischen Lehrer, wie es das vom Herrn Schulrath Maresch herausgegebene und in der ersten Session des hohen Landtages sämmtlichen Mitgliedern dieser hohen Versammlung mitgetheilte "Verzeichniß der Haupt-Ober- und Unter-Realschulen in Böhmen und der für das Schuljahr 1860 an denselben angestellten Lehrer" beweist.

Während dieses ganzen Zeitraumes that sich Herr Heinrich Rauwolf durch seine besondere wissenschaftliche Bildung, Aufopferung, Fleiß und Ausdauer und namentlich durch musterhaften, sittlichen und bescheidenen Lebenswandel derart hervor, daß ihn der Chrudimer Stadtrath in der am 31. August 1861 abgehaltenen Hauptversammlung zum wirklichen definitiven Lehrer der Naturwissenschaften an der Chrudimer Realschule einstimmig ernannte und unterm 9, Jäner 1862 dem Chrudimer Bezirksamte ein Gesuch um die Bestätigung dieser Ernennung Seitens der hohen Regierung überreichte.

Aber auch dieses Gesuch wurde von der hohen Regierung bis jetzt nicht erledigt, obzwar vom Tage des Einreichens bereits mehr als ein Jahr verslossen ist.

Im Monate Mai 1861 überreichte die Chrudimer Bürgerschaft der hohen k. k. Statthalterei eine mit 220 Unterschriften versehene Petition des Inhaltes, damit Herr Schulrath Maresch der Aufsicht über die Chrudimer Schulen enthoben werde, welcher Enthebung jedoch der genannte Herr Schulrath dadurch vorbeugte, daß er seinem Aufsichtsamte bezüglich der Chrudimer Realschule selbst entsagte. Um zu manifestiren, baß sich bei dieser Petition die Chrudimer Lehrer nicht betheiligten, forderte der damalige Schuldirector sämmtliche Schullehrer auf, eine dem Herrn Schulrath Maresch zu überreichende Ergebenheitsadresse zu unterfertigen. Vier Lehrer verweigerten die Fertigung dieser Adresse, worunter auch Herr Heinrich Rauwolf. Von dieser Zeit an legte man Herrn Heinrich Rauwolf eine ganze Reihe von Verschulden zur Last, und am 15. Juli 1861 erging an ihn von der k. k. Stadthalterei ein Verweis und die Drohung, baß im Falle er sich die geringste Uebertretung zu Schulden kommen lassen sollte, er sofort seines Amtes entsetzt werden würde.

Dieser Verweis und diese Androhung wurde ihm ohne aller vorausgegangener gesetzlicher Untersuchung bloß in Folge von Denunciationen zugestellt, so daß er sich hat weder rechtfertigen, noch die über ihn erhobene Klage widerlegen können.

Bei der gerichtlichen Schlußverhandlung gegen den Redacteur der "Národní listy" gab Herr Schulrath Maresch an, daß auf der Adresse, welche ihm die Chrudimer Schullehrer überreichten, die Unterschriften zweier Lehrer fehlen, baß er wohl wisse, warum sie fehlen, und dieß auch nachzuweisen im Stande wäre, wenn man ihm diese Nachweisung, warum die betreffenden zwei Schullehrer nicht gefertigt sind, gestatten würde.

In dieser Aussage glaubte Herr Heinrich Rauwolf eine Aufforderung zu seiner Rechtfertigung zu sehen, warum er diese Adresse nicht unterschrieben hatte, und veröffentlichte diese Rechtfertigung in Nr. 173 der Zeitschrift "Hlas". Hierauf wurde Herr Heinrich Rauwolf den 17. Juli 1862 vor das bischöfliche Consistorium zu Königgrätz zur Disciplinar-Untersuchung beschieden, wo ihm nebst anderen erdichteten Uibertretungen namentlich zur Last gelegt wurde, daß er sich gegen seinen vermeintlichen Vorgesetzten Herrn Schulrath Maresch vergangen habe, indem er die erwähnte Rechtfertigung in der Zeitschrift "Hlas" veröffentlichte.

Den 14. September 1862 erging an den Chrudimer Stadtrath eine Zuschrift des k. k. Bezirksamtes in Chrudim, in welcher ihm mitgetheilt wurde, daß die hohe k. k. Statthalterei mit dem Auftrage vom 10. September 1862, Zahl 45069, angeordnet habe, es sei Herr Heinrich Rauwolf von seiner bisherigen Stellung als provisorischer Lehrer an der Chrudimer Unterrealschule ungesäumt zu entfernen, und diese Stelle anderweitig zu besetzen.

384

Aus welchen Grünten dieser Auftrag erlassen wurde, ist dem Chrudimer Gemeinderathe nicht bekannt gegeben worden, ja derselbe erhielt nicht einmaI über fein und über das Ansuchen des Herrn Heinrich Rauwolf um Mittheilung der Gründe dieser Entscheidung eine Antwort, weßwegen auch vermuthet wird, daß diese Entscheidung in Folge der erwähnten Disciplinar - Untersuchung geschah. Auch muß erwähnt werden, daß die bisher geltenden Disciplinar-Gesetze dabei nicht einmal der Art beobachtet wurden, daß Herrn Heinrich Ranwolf das Disciplinar-Urtheil zugestellt worden wäre.

In Betracht dessen, daß durch die nicht erfolgte Erledigung der beiden betreffenden Präsentations-Anträge und durch die unbegründete Entfernung des bereits definitiv ernannten Lehrers das Präsentations-Recht des Chrudimer Gemeinderathes verletzt wurde, und daß die dem Herrn Heinrich Rauwolf bei seinem bewahrten sittlichen Charakter zur Last gelegten Uibertretungen kaum geeignet sein dürften, die über ihn erlassene schwerste Disciplinar-Strafe, nämlich die Absetzung vom Amte, zu be-gründen, und in fernerem Anbetracht dessen, daß Herr Schulrath Maresch in Folge seiner Verzichtleistung auf die weitere Aufsicht über die Chrudimer Realschule aufgehört hat, Vorgesetzter des Herrn Heinrich Rauwolf zu sein, daher der Streit zwischen Beiden als eine Privatsache betrachtet werden muß, und endlich geleitet von der Ueberzeugung, daß der Verlust eines solchen vortrefflichen, ungewöhnlich aufopfernden Lehrers ein unersetzlicher ist, stellte der Chrudimer Gemeinderath binnen der gesetzlichen Frist im Wege der Gnade und der Berufung das Ansuchen um Abänderung des Erlasses des hohen k. k. Staattsministeriums vom 13. Jäner 1863, Zahl 13445. Dieses Ansuchen wurde aber ohne weiteres verworfen.

Als Abgeordneter der königl. Leibgedingstadt Chrudim stelle ich somit an die hohe Regierung nachstehende Fragen:

1. Aus welchen Ursachen die Präsentations-Anträge des Chrudimer Gemeinderathes, und zwar der Antrag vom Jahre 1858, womit Herr Heinrich Rauwolf als provisorischer, und der Antrag vom Jahre 1862, womit er als definitiver Lehrer der Naturwissenschaften an der Chrudimer Realschule in Vorschlag gebracht wurde, der gesetzlichen Erledigung nicht zugeführt wurden und gänzlich unbearbeitet blieben?

2. Nach welchen Grundsätzen die hohe Regierung behufs Aufrechthaltung und Wahrung der Präsentationsrechte der Gemeinden bei Ernennung von Lehrern an ihren, auf eigene Kosten erhaltenen Realschulen vorgeht?

3. Aus welchen Ursachen wurde Herr Heinrich Rauwolf seines Postens als Lehrer für das Fach der Naturwissenschaften an der Chrudimer Realschule entsetzt, und wenn dieß im Disciplinar-Wege geschah, welche Uebertretungen ließ er sich zu Schulden kommen, daß über ihn die strengste Disciplinar-Strafe, nämlich die Dienstentsetzung verhängt wurde?

4. Ob die hohe Regierung nicht Willens ist, die über Herrn Heimich Rauwolf eingeleitete Disciplinaruntersuchung zu erneuern, und ihm die erforderlichen Mittel zu seiner Rechtfertigung und Ehrenrettung zu vergönnen.

J. U. Dr. Karl Roth,

Abgeordneter der Städte Chrudim und Heřmanměstec mit 27 Genossen.

Se. Excellenz Baron Kellersperg: Ich werde die Ehre haben, dem hohen Landtage auf diese Interpellation so bald als möglich zu antworten.

Oberstlandmarschall: Wir werden nun in der Tagesordnung fortschreiten. Der erste Punkt der heutigen Tagesordnung ist der Antrag des Herrn Abgeordneten Dr. Grégr in Beziehung auf die Uebernahme der gesammten Verwaltung des Prager Leihhauses. Es handelt sich nach der Vorschrift der Geschäftsordnung um die Stellung der Unterstützungsfrage. Ich werde den Antrag vorlesen lassen und dann die Herren bitten, durch Aufstehen die Unterstützung zu erkennen zu geben.

(Sekretář Schmidt předčítá navrh česky pak německy.)

Návrh Dra. Grégra, aby pražská zástavárna přešla v řízení zemské.

Pohlížeje k tomu, že ústav zastavárny pražské původně zařízen byl z fondu zemského, Že je dále podporován z duchodů zemských a zejmena pro obyvatelstvo královského města Prahy určen je, račiž slavný sněm království Českého uzavříti, aby fondy tohoto ústavu jakož i celá jeho správa přešla z řízení zemské.

V Praze, dne 26. ledna 1863.

Dr. Ed. Grégr m. p.

Antrag des Abgeordneten Dr. Ed. Grégr wegen Uebergabe des prager Leihamtes in die Landesvermaltung.

In Berücksichtigung des Umstandes, baß das prager Leihamt ursprünglich aus Landesfonden errichtet und auch aus Landesmitteln unterstützt wurde, ferner daß dasselbe namentlich für die Bewohner der königl. Hauptstadt Prag bestimmt ist, wolle der hohe Landtag des Königreichs Böhmen beschließen: daß die Fonde dieser Anstalt, so wie auch seine gesammte Verwaltung an die Landes - Vertretung übergehe.

Prag, am 26. Jäner 1863.

Dr. Ed. Grégr mp.

Oberstlandmarschall: Wird dieser Antrag unterstützt? Ich bitte diejenigen Herren, die ihn unterstützen, aufzustehen (zählt); er ist genügend unterstützt; ich werde ihn daher nach der Weisung der Geschäftsordnung in Druck legen und vertheilen lassen, und bann seiner Zeit auf die Tagesordnung bringen.

Der zweite Punkt der Tagesordnung ist ein Antrag desselben Abgeordneten auf Errichtung des Thierarznelinstitutes in Böhmen.

385

Sekretář Schmidt čte návrh česky a pak německy.

Slavný sněm račiž uzavřití, aby se zřídil v Praze z důchodů zemských ústav pro dobytčí lékařství.

Der hohe Landtag wolle beschließen, daß ein Thierarzneiinstitut aus Landesmitteln in Prag errichtet werde.

Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren die diesen Antrag unterstützen, aufzustehen. Er ist hinreichend unterstützt. Ich werde diesen Antrag in Druck legen und den Herren Abgeordneten vertheilen lassen. Ich bitte den Herrn Landesausschußbeisitzer Dr. Görner den Landesausschußbericht wegen Bewilligung einer Bierkreuzer-Umlage in der Stadtgemeinde Jungbunzlau vorzulesen.

Dr. Görner liest den Bericht und spricht hierauf.

Číslo 151. Č. 160 sněmu.

Vysoký sněme!

Dne 8. března p. r. podalo zástupitelství městské obce Mladé Boleslavy zemskému výboru žádost za povolení přirážky jednoho krejcaru rak. č. na každý máz píva, který se v obvodu města spotřebuje.

Zástupitelé města uvádí k odůvodnění této žádosti nejprvé, že město již za panování císaře Josefa II. městský hrad aeraru zdarma přenechalo, by se z toho samého kasárny zřídily, pak že v roku 1833 jeden obecní dům za nepatrnou náhradu odstoupilo vládě k umístnění krajského úřadu a že v roku 1854 k tomu svolilo, by obecní rádnice bez každé odměny sloužila krajskému soudu k úřadováni.

Z toho vyplývá pro obec nutnost, aby se zbudovala úřední stavení, jelikož v nájmutých místnostech své kanceláře umístniti musela.

Obecní představenstvo dále uvádi, že se za přížinou zařízení nižší reálky hlavní škola o jedno patro zvýšiti musila, a že k tomu potřebné výlohy, obnášející více než 10.000 zl. posud docela zapraveny nejsou.

Dále podotýká zástupitelství, že pro opatrovnu dítek jest potřeba zvláštní školy, k jejíž vystavění jmění tohoto ústavu nedostačuje, pak že nutnost toho nastala, aby se Mladoboleslavské nižší gymnasium proměnilo v gymnasium vyšší, a aby se nové gymnasiální stavení zřídilo.

Mimo to uvádí se co dálší důvody, že upravení silnic a trativodů požaduje značných výloh, k jejich zapravení jmění obce městské nestačuje.

Jak žadosti připojený seznam staveb, jež v nejbližší době díti se mají, dosvědčuje, jest k tomu zapotřebí více než 100.000 zl.

Nepřihlížejíc k těmto mimořádným výlohám vyskytuje se jíž i co do potřeb, které se odložiti nedají, nezahražený schodek, který dle

Nro. 160. Ldtg. Nr. 151

Hoher Landtag!

Unterm 8. März v. J. wurde von der Stadtgemeinde Jungbunzlau bei dem Landes-Ausschuße das Einschreiten überreicht, womit derselben die Bewilligung zur EinHebung eines Gemeindezuschlages von 1. kr. Ö. W. von jeder daselbst zur Consumtion gelangten Maß Bier ertheilt werde.

Die Repräsentanz der genannten Stadtgemeinde begründet dieses Ansuchen zuerst dadurch, daß sie ihre Burg schon zur Zeit der Regierung Josef II. dem Aerare behufs Verwendung als Kaserne unentgeltlich überlassen habe, sowie sie auch im J. 1833 ein Gemeindehaus zur Unterbringung des Kreisamtes gegen eine unbedeutende Entschädigung und im Jahre 1854 für das Kreisgericht ihr Rathhaus unentgeltlich der Regierung zur Verfügung gestellt habe.

Es ergibt sich sonach für die Gemeinde die Nothwendigkeit, für sich ein Amtsgebäude neu herzustellen, da sie gegenwärtig in gemietheten Lokalitäten ihre Kanzleien unterbracht hat.

Weiter führt die Gemeindevertretung an, daß sie behufs Eröffnung der Unterrealschule bei der Hauptschule ein zweites Stockwerk mit einem Kostenaufwande von mehr als 10.000 fl. aufbauen mußte, welcher Betrag bisher nur theilweise bedeckt erscheint.

Die Stadtgemeindevertretung erwähnt ferner, baß bei der dortigen Kleinkinderbewahranstalt eine eigene Schule nothwendig sei, wozu das Vermögen dieser Anstalt nicht hinreichet, dann daß die Umwandlung des Jungbunzlauer Untergymnasiums in ein Obergymnasium, sowie überhaupt der Neubau eines Gymnasialgebäudes zu einem dringenden Bedürfnisse geworden ist.

Aus der weiteren Begründung ist zu entnehmen, daß auch die Herstellung von Straßen, sowie Kanalisirung bedeutende Kosten in Anspruch nehmen, zu deren Bedeckung die Einnahmen der Stadtgemeinde nicht hinreichen.

Aus einem dem Gesuche der Jungbunzlauer Stadtgemeinde beigelegten Verzeichnisse der in nächster Zeit bevorstehenden Bauten ist zu entnehmen, daß hiezu ein Aufwand von mehr als 100.000 fl. nothwendig wird.

Nebst diesen außerordentlichen Auslagen ergibt sich auch bezüglich der schon jetzt eingetretenen unabweislichen Anforderungen ein Abgang bei der

386

rozpočtu pro rok 1862—4358 zl. 19 kr. obnáší, a pro příští roky sotva se zmenší, jelikož se potřeby vždy množí.

Aby městské obci Mladé Boleslavě možno bylo, řádné výlohy zapraviti, a spolu i fond utvořiti, který by k provedení potřebných staveb dostačoval, aniž by se tím nová břemena uvaliti musela na kontribuenty, přímé daně platící, uzavřelo zástupitelství obce v sezení o 10. srpna 1861, aby se žádalo za povoleni k vybírání přirážky 1 kr. r. č. na každý máz v městě potřebovaného piva, zadáni k tomu cílící žádalo toto povoleni na dobu 10 let.

Pro zavedení této přirážky, kterou obecni zástupitelstvo ponavrhlo, hlasovalo jak toho požaduje §. 79 prozatímního zákona obecního z roku 1849 ze 410 voličů — 408 k volbě oprávněných a pouze dva voličové prohlásili se proti tomu, tehdy shledal zemský výbor, že se žádost zakládá na potřebě, všeobecně uznané a uváživ dále neblahý stav jmění obce mladé Boleslavi a bera ohled na to, že město toto co město krajské, kde se soustředí více silnic, na obchod za příčinou průmyslových ústavů v místě samém a na blízku stávajících velmi čilý jest, výšším požádavkům zadost učiniti musí, usnesl se na tom, aby státnímu ministerstvu ponavrhl, by toto prozatimný zákon vymohlo, nímž by se městké obci vybírání této přirážky na jeden rok povolilo.

Zemský výbor obmezil svůj návrh pouze na rok, s tím vyhražením, že povolení přirážky na vícero let ponavrhne zemskému sněmu.

Nejvyšším rozhodnutím od 3. listopádu 1862 udělilo Jeho c. k. apošt. Veličenství městské obci Mladé Boleslavi povolení přirážky výš jmenované na jeden rok, co se již také slavnému sněmu od vlády v známost uvedlo.

Jelikož se očekávati nedá, že by příjmy příštích let městské obce, která co do jmění v nepříznivých okolnostech se nachází, na zapraveni řádných výloh dostačovaly a že by se provésti mohly stavby, jež obec zamýšlí, a jichž potřeba všestraně uznána, dovoluje si zemský výbor, poukazujic k poměrům vylíčeným a úřadně potvrzeným, následovní návrh činiti:

Einnahme, welcher nach Ausweis des Präliminare für das Jahr 1862 4358 st. 19. kr. beträgt, und bei den sich mehrenden Ansprüchen wohl in den nächsten Jahren sich nicht vermindern dürfte.

Um nun der Stadtgemeinde Jungbunzlau die Möglichkeit zu bieten, mit möglichster Schonung der mit direkten Steuern Belasteten, sowohl die laufenden Ausgaben zu bestreiten, als auch jene Fonde zu schaffen, welche zur Durchführung der nothwendigen Bauten erforderlich sind, hat die Gemeindevertretung in der Sitzung vom 10. August 1861 einstimmig beschlossen, um die Bewilligung zur Einhebung eines sogenannten Bierkreuzers einzuschreiten, und wurde in dem vorgelegten Einschreiten die Dauer, für welche diese Gemeindeumlage gelten soll, auf 10 Jahre angegeben.

Nachdem von den im Sinne des §, 79 des prov. Gemeindegesetzes vom Jahre 1849 einvernommenen 410 Wahlberechtigten — 408 für den Antrag der Stadtgemeindevertretung gestimmt haben, und nur zwei Wähler sich dagegen ausgesprochen, so fand der Landes-Ausschuß in dieser Uibereinstimmung den sicheren Beleg, daß das Ansuchen aus dem allseitig gefühlten Bedürfnisse hervorgegangen sei, daher auch der Landes-Ausschuß keinen Anstand nahm, in Erwägung der mißlichen Vermögensverhältnisse der Stadtgemeinde Jungbunzlau, so wie in Berücksichtigung des Umstandes, daß Jungbunzlau als Kreisstadt, wo sich mehrere Straßen concentriren, und der Verkehr wegen der daselbst und in der nächsten Nähe. befindlichen industriellen Etablissements ein lebhafter ist, höheren Anforderungen Rechnung zu tragen hat — bei dem k. k. Staatsministerium die Erwirkung eines provisorischen Landesgesetzes zu beantragen, womit der Stadtgemeinde die Einhebung dieses Bierkreuzers auf 1 Jahr ertheilt werde.

Der Landes-Ausschuß beschränkte seinen Antrag auf diese Dauer mit dem Vorbehalte, daß die Bewilligung dieses Zuschlages auf längere Zeit bei dem hohen Landtage zustehe, und der Antrag hierauf gebracht werde.

Mit a. h. Handschreiben vom 3. November 1862 haben Se. k. k. apostolische Majestät der Stadtgemeinde Jungbunzlau die Bewilligung zur Einhebung der mehrerwähnten Umlage auf die Dauer eines Jahres ertheilt, und wurde auch hievon der hohe Landtag von Seite der h. Regierung in die Kenntniß gesetzt.

Da nun bei den der Stadtgemeinde zu Gebote stehenden beschränkten Mitteln nicht zu erwarten steht, daß die ordentlichen Einnahmen der nächsten Jahre hinreichen werden um nebst der Bedeckung der currenten Auslagen die Durchführung der von der Gemeinde beabsichtigten und allseits als nothwendig anerkannten Bauten und anderer Herstellungen zu gestatten, so erlaubt sich der Landesausschuß unter Hinweisung auf die geltend gemachten und behördlich bestätigten Umstände den Antrag zu stellen:

387

"Slavný sněme račiž následující návrh zemského zákona schváliti:

"Jeho c. k. apošt. Veličenstvo ráčilo nejvyšším rozhodnutím ode dne s přivoléním českého sněmu zemského naříditi, aby se obci Mlado-Boleslavské vybírání přirážky jednoho krejcaru z každého mázu piva, v městě spotřebovaného, jež nejvyššim rozhodnutím od 3. listopádu 1862 na rok povoleno bylo, na dálších pět roků prodloužilo, tehdy v celku na 6 let ustanovilo. K odůvodnění toho, že se činí návrh, jenž vzhledem k žádosti trváni přirážky na 6 let obmezuje, vidí se zemský výbor k tomu poukázati, že každá obecní přirážka, jsoucí břemenem, jén tak dlouho trvati má, co nevyhnutelná potřeba toho káže, že obec mezi tím jiných přijmů nabyti může a že tímto obmezením práva nepozbývá, za prodloužení výhody žádati, stáváli ještě dále potřeby.

Od c. k. výboru zemského.

V Praze, dne 19. ledna 1863.

Nejvyšší maršálek:

Nostic.

Dr. A. Görner.

"Ein hoher Landtag wolle folgenden Entwurf Kraft eines Landesgesetzes beschließen:

"Se. k. k. apostolische Majestät haben mit a. h. Entschließung vom mit Zustimmung des böhm. Landtages anzuordnen geruht, baß die der Stadtgemeinde Jungbunzlau mit a. h. Entschließung vom 3. November 1862 auf die Dauer eines Jahres zugestandene Einhebung eines Gemeindezuschlages von 1 Neukrenzer von jeder daselbst zur Consumtion gelangten Maß Bier auf weitere 5 Jahre, sonach im Ganzen auf 6 Jahre festgesetzt werde.

Zur Begründung der beantragten im Hinblicke auf das gestellte Ansuchen einschränkenden Dauer von 6 Jahren glaubt der Landesausschuß darauf hinweisen zu sollen, baß jede Gemeindeumlage als eine Belastung auf die dringenste Nothwendigkeit einzuschränken sei, bis dahin der Gemeinde anderweitige Einnahmsquellen zur Verfügung stehen können und derselben dadurch das Recht nicht benommen ist, bet noch vorhandenem Bedürfnisse die Verlängerung dieses Zugeständnisses anzusuchen.

Vom königl. böhm. Landes-Ausschuße.

Prag, am 19. Jäner 1863

Der Oberstlandmarschall:

Nostitz.

Dr. A. Görner.

Es ist durch den Abgeordneten P. Řezáč ein Ansuchen der Stadtgemeinde Jungbunzlau unterbreitet worden, und eingelangt, die Dauer auf 10 Jahre festzustellen, weil, wie sie ziffermüßig in dieser Eingabe angaben, die Auslugen sich präliminiren auf 126.231 fl. und dasjenige, was sie jährlich durch diese Umlage erzielen, dürfte sich ungefähr auf 4800 fl. herausstellen. Der Landesausschuß hat seine Gründe mitgetheilt, welche ihn bestimmten, nicht aus die ganze Dauer einzugehen, jedoch glaube ich, weil das dem Landesausschuße in dieser Beziehung gleich sein dürfte wenn der h. Landtag auch eine Ausdehnung auf 10 Jahre beschließen würde, was aus dem Grunde nicht beantragt wurde, weil die Stadtgemeinde Jungbunzlau, wenn sich das Bedürfniß nach Ablauf der ersten 6 Jahre herausstellen würde, immer wieder einschreiten könnte und weil, wie die Sachen gegenwärtig stehen, nachher um so mehr nachgewiesen werben dürfte, baß allenfalls bei bereits begonnenem Baue einzelner Häuser und nothwendiger Schulrealitäten die Verlängerung auf 10 Jahre gewiß nicht eintreten dürfte.

P. Řezáč: Zdá se síce, že 10 let jest velká lhůta, dlouhý čas k ukládání a vybírání dáně takové. Kdo však zná poměry krajského města Mladé Boleslavy, nebude se nikterak diviti, že žádost tato opětně před slavný sněm přichází. — Uředně je dokázáno a slavná vláda to uznává, že nákladů takových je třeba. Pomíjím toho, že město toto jest velmi důležité. Jest to krajské město, které obětavnosti svou snaží se pomáhati sobě. Vzdaloť se k prospěchům vládným nejprví starého hradu, pak obecného domu, ano z náchylnosti k nejvyšší vládě je takřka zdarma dalo. Město toto je skutečně jako jiná města vlasti naši dosti schudlé, ano chudé.

Ale probuzuje se tam činnost, která zasluhuje v každém ohledu největší pozorností, uznalosti a podpory. Činnost táto však nemůže nijak býti udržená a pěstována, nežli že se nenalezne prostředků takových, aby mohla také skutkem se prokázati. První místo zoujímá obecní škola její, pak i vyšší střední ustav. Nebudu se zminovati o potřebě, která také v zprávě sl. výboru uznána jest. Co se týká opatroven, měla by to první býti péči všech měst a obcí, aby se staraly nejprvé o ty, z kterýchž by vyrůstávající outlá mládež k dobrému zdaru přišla. Jmenovitě Mladá Boleslav jest takové město, kde chudého lidu skutečně velmi mnoho jest. První žádost tedy klade veškerá obec a připomíná, že chce sobě opatrovny opatřiti. Pomíjím též slovem toho, že již učinily se také velké pokusy, že se realka s hlavni školou vystavěla a jak praveno, všecko ještě zapraveno néni.

Cítí se tam, jakož i jinde na každem jiném místě zvláště potřeba, že se vyučování a vychováváni dívek nestává náležitým způsobem

30b

388

a spravedlivou měrou; kladou tedy takořka na první místo i stavbu tuto, a nemajíce obecního domu, chtěji též ten vystavěti. Dále vizme gymnasium, jest také takořka jako v podraží, proto chtěji míti novou gymnasialní budovu, jako jiná města, která maji při velikých závodech velikou konkurencí, také Mladá Boleslav těšíc se ze znamenitých industriálních závodů a rozkládajíc se v širokých úrodních krajinách zasluhuje též pozornosti a podpory sl. sněmu. Ano tím ráději uchopil sem se slova, abych mohl i poslední žádosť obecenstva Mlado-Boleslavského podporovati, že sám sl výbor nakloňuje se k tomu, aby sl. sněm vyřkl povolení toto na celých deset let.

Kdyby se jim dalo jen na 6 let, byla by suma sice dosti znamenitá, ale při roční přirážce 4800 zl. nestačilo by to v 6 letech nikterak. Bylo by v 6 letech 28.800 zl. r. č. Ale celý náklad páčí se nad jedenkřát sto tisíc, totiž 126.231 zl. r. č. a zajístě ani ten nestačí po desíti letech. Kdyby se tedy na deset let přirážka tá povolila, povolilo by se jím teprv 48.000 zl. Z toho viděti, že po 10 letech budou zase nucení žádati, aby se povoleni prodloužilo. Z té příčiny doufám, že slavná sněmovna hledíc k potřebě a k určitému cifrou vypočítání, což také úředně ode všech stran stvrzeno bylo, k poslední opětované žádosti se nakloní a to tím spíše, že veškeré obyvatelstvo Mlado-Boleslavské jednohlasně (vyjma dva), samo toho si ukládá, neboť ví, co si ukládá a vědouc, že to k dobrým obecným účelům sobě ukládá, také to ochotně vykoná. Povolíli tedy sl. sněm tuto žádost, dokáže že šetří ovšem bolestné takovéto samosprávy, ale předce samosprávy obecní, o kterouž všude a ve všem musíme usilovati.

Když slavný sněm vysloví povolení na deset let, tím usnadní obecnému zástupitelstvu důležitý úkol, aby na jisto, z větši bezpečnosti mohlo plány dělati, které by pak i po desíti letech mohlo dokonati.

A jestliže slavná sněmovna vysloví, že hned chce pomoci, takový účel hned výdatněji podporovati, zajisté učiní dle významných slov: "Kdo rychle dává, dvakrát dává"

Takovým způsobem dokážeme, že chceme zdar obcí všemožně podporovati, že máme opravdovou vůli započaté dobré dílo k žádoucímu cíli dovésti. Činím tedy návrh, aby slavná sněmovna místo 6 let celých 10 let k prospěchu obce Mlado-Boleslavské votovalo.

Oberstlandmarschall: Ich bitte den Antrag schriftlich zu formuliren und mir ihn zu übergeben.

Dr. Görner: Ich habe bereits im Eingange erwähnt, baß der Landesausschuß gewiß principiell nicht gegen die Gewährung von 10 Jahren ist; aber die Rede des Herrn Vorredners hat mich noch mehr darin bestärkt, bei dem Antrage des Landesausschußes zu bleiben, denn er hat ganz bündig mitgetheilt, daß durch die 10jährige Bewilligung dem ganzen Bedürfnisse eben noch nicht abgeholfen wird, daß die Gemeinde daher nach 10 Jahren wieder in der Lage sein dürfte, einzuschreiten. Meine Herren! wenn es so ist, was auch aus den Acten hervorgeht, so dürfte es jedenfalls ganz gleichgiltig sein, oh die Stadtgemeinde Jungbunzlau nach sechs Jahren auf eine längere Zeit ihr Einschreiten wiederholt, oder erst nach 10 Jahren. Uibrigens, wie ich bereits erwähnte, hat gewiß auch der Landesausschuß gegen die Verlängerung nichts einzuwenden, kann sich jedoch dem Antrage aus den bereits angegebenen Gründen nicht anschließen.

Dr. Rieger: Prosím o slovo. Já mám zato, že je dokázáno, že obec Mlado-Boleslavská nemůže se obejíti bez takového poplatku, že ho ke svým školám nevyhnutedlně potřebuje.

Bylo dokázáno panem poslancem Řezáčem, že bezpochyby i po 10 letech město Mlado-Boleslavské bude opět muset žádat o prodloužení.

Ovšem, když ale tomu jest tak, myslím, že slavný sněm, kterýž ví napřed, že i pak bude muset slušně povolit té žádosti, lépe učiní, když povolí hned nyní na délší čas. Když povolí na délší čas, uspoří aspoň tím času a práci, aby tá věc tím častějí k němu nepřicházela. Myslím, že tento důvod neni malý pro sněm, kterého čas jest krom toho drahý a který má důležitější věci, než aby opět a opět rokoval o věcech, které konečně, předce povoliti musí, jestli nechce nechat zahynouti město toto a postrádat to nejpotřebnější.

Oberstlandmarschall: Wünscht noch Jemand das Wort zu ergreifen? (Rufe: Schluß.)

Oberstlandmarschall (zu Dr. Trojan): Wollen Sie noch sprechen? Sie haben sich früher erhoben, als der Schluß begehrt worden ist.

Ur. Trojan: Mně jest divný ten důvod, kterého pán referent užije. Právě proto, poněvádž jest patrno, že ani 10 let by nestačilo, máme povoliti ještě méně? Mně se to zdá ne jen nedustojno, ale i nepřiměřeno, nebo správa, která má stavěti, musí věděti, nač počítati, ale jen slibovati, že se to snad také povolí, nezdá se mi přiměřeno. Jestli jest tak určeno, nevím, proč takovéhoto důvodu zde stává.

Ich sage, meine Herren, die Schlußfolgerung ist eine sonderbare, weil es im Voraus sicher ist, daß nicht einmal eine 10jährige Bewilligung genüge. Zu sagen, "darum bewilligen wir, nicht 10 Jahre," sondern weniger; nach dieser Schlußfolgerung möchte es eigentlich noch besser sein, wir bewilligen nur auf 1 Jahr, damit die Stadtgemeinde 10- vielleicht auch 20mal bitten müßte. Es handelt sich darum, die Stadtvertretung in die Lage zu setzen, um voraus zu berechnen, um Verträge abzuschließen. Wenn es sich um bedeutende Bauten handelt, da muß die

389

Stadtgemeinde wissen, welche Verträge können wir annehmen? und wenn es sich um große Gebäude, um das Rathhaus handelt, können sie nicht auf einmal, sondern müssen theilweise bauen, sie müssen erst Pläne entwerfen und darnach präliminiren. — Daher haben wir in solchen Füllen wohl zu erwägen, ist der Zweck ein gemeinnütziger, im Interesse der Stadt und des Landes? Und da, wenn es sich um Schule, ums Gemeindehaus und dergleichen handelt, da kann es keinem Zweifel unterliegen, daß es nicht ein gemeinnütziges Unternehmen ist. Und dann haben wir zu erwägen, sind die Mittel der Gemeinde genügend, ober ist es außer Zweifel, baß sie solcher Auskunftsmittel nicht bedarf,, und da müssen wir wieder sagen, ja, sie bedarf solcher Mittel in der Gemeinde, eines solchen Zuschlages in der Gemeinde. Und woher werden denn diese Mittel beizuschaffen sein? durch freiwillige Besteuerung. Und da ist es auffallend und ich muß es hervorheben: von 410 Steuerpflichtigen haben 408 erklärt, sie sind einverstanden mit der Umlage; sollen wir sie bevormunden? (Unruhe links.) Vielleicht haben sie nicht gut gerechnet? Die zwei, die abgehen, — ich bin nicht bekannt in Jungbunzlau, ich kenne es nicht, ich möchte aber im Voraus sagen, es waren zwei Schenker. Ich unterstütze daher den Antrag des Abgeordneten P. Řezáč, daß wir die volle angesuchte Periode von 10 Jahren bewilligen.

Oberstlandmarschall: Ich bitte diejenigen Herren, welche für den Schluß der Debatte sind, sich zu erheben. (Die Majorität erhebt sich.)

Also ist der Schluß der Debatte angenommen. Der Berichterstatter will noch einige Worte beifügen.

Dr. Görner: Ich habe erwähnt, daß ich durch diese Deduction des Herrn Abgeordneten nicht so überzeugt worden bin, baß ich von dem Antrage des Landesausschußes abgehen sollte.

Nur das war es, was ich durch diese Worte, die ich sprach, begründen wollte. Die Begründung selbst liegt eben in dem Berichte und wenn ich diese Gründe hätte wiederholen sollen, würbe das Haus mit vollkommenem Rechte mich zurechtgewiesen haben ober wenigstens die Geduld sich erschöpft gefunden haben. Es sind übrigens, wie ich bereits erwähnt habe, die Gründe namentlich die, weil doch jede Gemeindeumlage als eine Belastung auf dringendste Nothwendigkeit einzuschränken sei. Es ist allerdings nachgewiesen, daß sich gegenwärtig das Bedürfniß herausstellt, es sind aber darin schon einzelne Gegenstände enthalten, welche in Perspective gesetzt worden sind, als: Straßenbauten, Canalisirung und dergleichen Unternehmungen, welche gewiß nicht alle in den ersten 6 Jahren werden in Angriff genommen werden und mit dieser Bewilligung, welche hier ausgesprochen wird, dürfte jedenfalls das dringendste Bedürfniß, nämlich sich ein Rathhaus zu bauen oder eine Realschule zu gründen, mindestens soweit gesichert sein, daß dem Unternehmen, dem Abschlusse von Contracten bezüglich des Baues gar lein Hinderniß im Wege steht, allein, wie bereits erwähnt, hat der Landesausschuß, als dessen Berichterstatter ich den Antrag vertheidige, gar nichts einzuwenden.

Oberstlandmarschall: Ich werde den Antrag des Herrn Abgeordneten Rezáč zur Unterstützungsfrage bringen; ich bitte ihn vorzulesen.

Sekretář Schmidt (čte)

Slavný sněm račiž se usnesti, aby na místo 6 let navržených povoleni na vybírání krejcaru pivního pro město Mladou-Boleslav na deset let rozšířeno bylo.

(Landtagssecretär Schmidt liest:)

Der hohe Landtag wolle beschließen, es möge die auf 6 Jahre beamragte Bewilligung der Bier-Kreuzer-Umlage für die Stadt Jungbunzlau auf 10 Jahre ausgedehnt werden.

Oberstlandmarschall: Ich bitte die Hrn., welche den Antrag unterstützen, aufzustehen; er ist hinreichend unterstützt; ich werde ihn also als abändernden Antrag zuerst zur Abstimmung bringen, erst wenn er gefallen, ist der Antrag des Landes-ausschußes angenommen. Ich bitte die Herren, welche für diesen Antrag sind, dies durch Aufstehen zu erkennen zu geben. (Majorität.)

Ds ist die Majorität.

(Dr. Schmeykal liest Nr. 13387 deutsch und Landtagsfecretär Schmidt böhmisch vor.)

Číslo 13387.

Číslo 25 sněmu.

Vysoký sněme!

Počátkem roku 1862 podalo obecni zástupitelstvo Bečovské c. k. krajským úřadem Chebským zemskému výboru žádost o dálší vybírání onoho poplatku z piva, kterýž byl obci povolen výnosem c. k. vysokého ministerstva záležitosti vnitřních od 13. září 1856 č. 22563, s ohledem na její obtížné okolnosti peněžité až do konce října 1858, totiž půl krejcaru r. m. z každého mázu, a výnosem od 7. února 1859 č. 2228, v stejné příčině až do konce října 1861 zvýšením na 1/2 kr. r. m.

Nr. 25 Ldtg.

Nr. 13387.

Hoher Landtag!

Im Beginne des Jahres 1862 wurde dem Landesausschuße im Wege des k. k. Kreisamtes Eger das Ansuchen der Gemeindevertretung von Petschau um den Fortbezug jener Bierauflage unterbreitet, welche derselben mit dem Erlasse des hohen k. k. Ministeriums des Innern vom 13. Septemper 1856, Z. 22563, in Berücksichtigung ihrer drückenden Vermögensverhältnisse in der Höhe eines halben Kreuzers öft. W. per Maß bis Ende Oktober 1858 und mit dem Erlasse vom 7. Februar 1859, Z. 2218, aus gleichem Grunde bis Ende

30b*

390

Obec vykázala pro správní rok 1862 nezaplacenou částka od ... 1038 zl. 74 kr. r. m., z nížto se nutný dil pr. 654 " — " zaplatil poplatkem z přijmých daní, o zbytek v částce. . 384 " — " r. m. mělo však v přištím správním roce 1862 postaráno býti.

Mimo těchto potřeb je obec Bečovská povinná, na záložek, ježto kyla k cílí stavení plzeňsko-loketské silnice ze zemského fondu v částce 9975 zl. r. m. obdržela, a který v čase, když žádost podala, ještě 7455 zl. r. m. obnášel, roční lhůty po 420 zl. r. m. zpláceti, čemuž tato chudá obec jen mimořádnými prostředky dostáti může.

Co takový prostředek, ponavrhlo obecní zástupitelstvo dálší vybíraní poplatku z piva, a sice až do umoření onoho záložku. Převoláni voličové v počtu 226, jenž o této záležitosti hlasovali, vyjádřili se vetšinou 224 proti 2 pro tento návrh.

Při tomto stavu věcí a při té dálší okolnosti, že velmi špatné poměry peněžité obyva-telů Bečovských tomu nepřipouští, aby se poplátek z přímých daní zvýšil a obyčejné příjmy k zapravení ročních výloh nepostačují, uza vřel zemský výbor dne 18. května t. r. pod č. 2354 v uvážení nutnosti této záležitosti a neurčitého tehdáž svolání sněmu jednohlasně, aby se vyžádalo u vysokého c. k. státního ministerstva vydání prozatimního zemského zákona pro dálší vybírání onoho poplatku pro město Bečov předběžně na čas jednoho roku, a ponechal sobě zemský výbor stranu dálšího trvání téhož poplatku vysokému sněmu návrh učiniti.

Nejvyšším rozhodnutím od 21. srpna 1862, ráčilo Jeho c. k. apoštolské Veličenství vybíráni téhož poplatku pro městskou obec Bečovskou nejmilostivěji povoliti a sice na čas od 1. listopádu 1861 až do konce října 1862. O tomto zakonním opatření byl zemský výbor dopisem c. k. místodržitelství od 4. září 1862 čís. 46717 vyrozuměn s tím doložením, aby se to vysokému sněmu oznámilo.

Jelikož městská obec Bečovská svou žádost o prodlouženi dotčeného poplatku z píva ku konci správního roku 1862 opětně podala, a rozpočtem na rok 1863 nedostávající se částku od 899 zl. 121/2 kr. r. m. prokázala,

Oktober 1861 unter Erhöhung auf 1/2 kr. öst. W. bewilligt worden war.

Die Gemein de wies für das Verwaltungsjahr 1862 ein unbedecktes Erforderniß

von 1038 fl. 74 kr.,

von welchem der dringende Theil

per 654 fl. — kr.,

im Wege der Umlage auf die direkten Steuern gedeckt, für den Rest

von 384 fl. 74 kr.,

aber im nächsten Verwaltungsjahre 1862 gesorgt weiden sollte.

Abgesehen von diesen Bedürfnissen aber liegt er Gemeinde Petschau die Verbindlichkeit ob, den aus dem Landesfonde behufs des Pilsen-Ellbogner Straßenbaues empfangenen Vorschuß von 9975 st. öst. W., welcher zur Zeit jenes Einschreitens noch 7455 fl. öft. W. betrug, in Jahresraten von 420 fl. öft. W. abzugeben, welcher Verpflichtung die arme Gemeinde nur durch Anwendung außerordentlicher Mittel genügen kann.

Als solches Mittel nun brachte die Gemeindevertretung den Fortbezug jener Bierauflage, und zwar bis zur Tilgung jenes Vorschußes in Antrag und, es haben sich die zur Abstimmung hierüber vorgeladenen Wähler in der Zahl von 226 mit einer Mehrheit von 224 gegen 2 für diesen Antrag ausgesprochen.

Bei dieser Sachlage und dem weiteren Umstande, als die höchst mißlichen Vermögensverhältnisse der Gemeindeglieder zu Petschau eine Erhöhung der ohnedieß für das gewöhnliche durch die ordentlichen Einkünfte nicht gedeckte Jahreserforderniß unausweichlichen Umlage auf die direkten Steuern sich als unzulässig darstellt, faßte der Landesausschuß in Erwägung der Dringlichkeit des Falles und der damals unbestimmt gewesenen Einberufung des Landtages unterm 18. Mai 1862 l. J. Z. 2354 den einhelligen Beschluß, im Wege des hohen k. k. Staatsministeriums die Erlassung eines prov. Landesgesetzes für den Fortbezug jener Umlage der Stadt Petschau vorläufig auf die Dauer eines Jahres zu erwirken und sich die Antragstellung an den hohen Landtag wegen der weiteren Dauer derselben vorzubehalten.

Mit allerhöchster Entschließung vom 21. August 1862 nun haben Se. k. k. apostolische Majestät die Einhebung dieser Umlage der Stadtgemeinde Petschau auf die Zeit vom 1. November 1861 bis Ende October 1862 allergnädigst zu bewilligen geruht und es wurde von dieser, gesetzlichen Verfügung der Landesausschuß mittelst Note der k. k. Statthalterei vom 4. September 1862 Z. 46617 mit dem Zusatze verständigt, daß hievon dem hohen Landtage Mittheilung werde gemacht werden.

Nachdem nun die Stadtgemeinde Petschau ihr Ansuchen um die Verlängerung der fraglichen Bierumlage am Schluße des Verwaltungs-Jahres 1862 wiederholt und durch das Präliminare pro 1863 einen unbedeckten Ausfall von 899 fl. 121/2 kr. Ö.

391

kdežto není roční lhůta 420 zl. r. m. odpočtěna, jenž se má zemskémn fondu platit a jen poplatkem z piva asi 500 zl. obnášejícim, má zapravena býti, což však 15 leté trvání poplatku požaduje: tedy dovoluje sobě podepsaný výbor zemský u předloženi všech spisů, pokorný návrh činiti:

Vysoký sněme račiž k tomuto cíli následující návrh zemského zákona schváliti:

Jeho c. k, apoštolské Veličenstvo ráčilo s nejvyšším rozhodnutím od v souhlasení českého snemu naříditi a ustanoviti, aby se vybírání poplatku z piva pro městskou obec Bečovskou s nejvyšším rozhodnutím od 21. srpna 1862 až ku konci října 1862 povoleného, a tam již zavedeného, totiž 1/2 kr. r. m. z každého tam vypitého mázu piva, prodloužilo na 15 let, t. j. až do 31. října 1877, k cíli zaplacení záložku v ročních lhůtách po 420 zl. r.m., který byla obec v částce 9975 zl. ku stavení silnice ze zemského fondu království českého obdržela.

Z výboru zemského královstí Českého.

V Praze, dne 27. listopádu 1862.

Nejvyšší maršálek

Nostic.

Dr. Schmeykal.

W. nachgewiesen hat, die hierin gar nicht mitbegriffene an den Landesfond abzutragende Jahresrate pr. 420 fl. Ö. W. nur im Wege dieser den Ertrag von etwa 500 fl. Ö. W. im Durchschnitte abwerfenden Bierumlage gedeckt zu werden vermag, hiezu aber eine 15jährige Dauer des Bezuges erfordert wird, so erlaubt sich der gefertigte Landes-Ausschuß unter Vorlegung sämmtlicher Verhandlungsacten den Antrag zu stellen:

Ein hoher Landtag wolle zu diesem Behufe den nachfolgenden Entwurf eines Landesgesetzes genehmigen:

Se. k. k. apostolische Majestät haben mit allerhöchster Entschließung vom......unter Zustimmung des böhmischen Landtages anzuordnen und festzusetzen geruht, daß die der Stadtgemeinde Petschau zuletzt mit allerhöchster Entschließung vom 21. August 1862 bewilligte EinHebung des daselbst bereits eingeführten Bierzuschlages von 1/2 kr. Ö. W. von jeder Maß des zur Verzehrung gelangenden Bieres zum Zwecke der Tilgung der au den Landesfond des Königreichs Böhmen in jährlichen Raten pr. 420 fl. Ö. W. rückzuzahlenden Straßen-Bau-Vorschußes pr. 9975 fl. Ö.W. auf die Dauer von 15 Jahren d. i. bis zum 31. October 1877 verlängert werbe.

Vom königl. böhm. Landesausschuße.

Prag, am 27. November 1862

Der Oberstlandmarschall:

Nostitz.

Dr. Schmeykal.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort zu ergreifen? bann werde ich zur Abstimmung schreiten; die Herren, welche für den Antrag des Landesausschußes sind, bitte ich, das durch Aufstehen erkennen zu geben. (Majorität.) Der Antrag ist angenommen.

Nun kommen wir zum 5. Programm-Punkt, dem Antrag des Abgeordneten Prof. Purkyně; mittelst allerunterthänigster Adresse, die, welche von der bisherigen Preßgesetzgebung vielleicht zu hart getroffen wurden, der Gnade Seiner Majestät zu empfehlen. Ich bitte den Antrag vorzulesen.

Sekretář sněmu Schmidt čte návrh pana Dr. Purkyně česky pak německy.

Návrh

poslance Dr. Jana Purkyně a 71 soudruhů:

má se předložiti Jeho cís. král. ápoštol. Veličenstvu následující adresa.

Vaše cís. král. apošt. Veličenstvo! Nejmilostivějši císaři a králi!

Když národům rakouským dne 20. října 1860 z nejvyšší milosti a plné moci císařské navráceny jsou konstituční ústavy, kteréž po násilných převratech říše za let předešlých byly musily ustoupiti silně sestředěné moci absolutní, nalézalo se Rakousko pod zákonodárstvím politickým a tiskovým, jež byla vyvinula absolutní vláda za doby minulé v přisnosti mimořádné, protože tehdá veřejná bezpečnost toho nutně vymáhati se zdála, aby se uvarovalo každému, sebe menšímu rozčílení

Antrag

des Abgeordneten Dr. Johann Purkyně und71 Genossen:

es sei folgende Adresse Sr. k. k. Apost. Majestät zu unterbreiten.

Eure k. k. apost. Majestät!

Allergnädigster Kaiser und König!

Als am 20. Oktober 1860 die Völker Oesterreichs aus allerhöchst Ihrer Gnade und Machtvollkommenheit in verjüngter Gestalt die constitutionellen Institutionen zurückerhielten, welche nach den gewaltsamen Erschütterungen des Reiches in den vorhergegangenen Jahren einer strenge concentrirten, absoluten Regierungsgewalt hatten weichen müssen, befand sich Oesterreich unter einer politischen und Preßgesetzgebung, welche die absolute Regierungsform der jüngsten Vergangenheit in ausnahmsweiser Strenge ausgebildet hatte, weil die

392

vášni a bolestných upomínek po tu chvíli ještě neukojených.

Tato otcovskému citu Vašeho Veličenstva zajisté bolestná nutnost, všecek svobodný ruch veřejného míněni potlačiti, minula, když Vaše Veličenstvo zdárné vyvinutí a sesílení udělených aneb znovu vzbuzených instituci s mysli pokojnou zralému uznáni a vlastenecké horlivosti národů svých svěřiti mohlo.

Svobodný ruch veřejného míněni, svoboda tisku jsou nevyhnutelné podmínky takového vyvinujícího spolupůsobeni národův a opposice, kterouž zřízení obsolutní trpěti nemůže, je nezbytným požadavkem života konstitučního, je nejjistějším zaručením řádného postupu ve státech ústavných.

Zákonodárství politické a tiskové, jež doba absolutní vlády vytvořila pouze pro sebe, nemohlo se jednou ránou vystřídati konstitučním, ale všickni národové kojili se nádějí, že zákonové tito až do změněni svého cestou ústavni budou vykonáváni spůsobem mírným a duchem konstitučním; naděje tyto sesíleny dvojnásob ujištěním a zásadámi vlády, jež vyslovilo v listu svém okružním státní ministerstvo, jemuž bylo svěřeno provedení základního zákona říše.

Čerpaje z toho pevné očekáváni, že i spravedlnost trestní na příští ne jinak, než duchem konstitučním a s plným užitím osvědčilých forem konstitučních konati se bude, a vide mnoho měsíců trvající mírné nakládání s tiskem, odhodlal se snad nejeden k takovému vyjádření ústnému aneb písemnému mínění svého, kteréž se vidělo býti trestuhodným před zákonem, za absolutní vlády vydaným.

Zákonodárství vzhledem tisku nyní v nově, pevněji určené zbaví vzhledem k mezí, kteréž na příští v Rakousku pro veřejné vysloveni mínění platiti mají, každého oněch pochybností, kteréž se posud i vysvetliti i omluviti daly.

Avšak co do minulosti popřáno toliko nejvyšší milosti Vašeho Veličenstva smířiti řečený spor mezi absolutním zákonem a konstitučními názory i nároky a navrátiti takto mnohé, jinák za ctihodné uznané a přesvědčení svému věrné, muže, mnohé nyní truchlící a nedostatkem trpící rodiny plné cti občanské a výživě své.

Podobni velikodušní skutkové milosti vyplynuli již nejednou s trůnu Vašeho Veličenstva, nedávno ještě potěšena jsou srdce národu

öffentliche Sicherheit die Vermeidung jeder noch so geringen Aufregung der dazumal noch nicht beschwichtigten Leidenschaften und schmerzlichen Erinnerungen zu erheischen schien.

Diese den landesväterlichen Gefühlen Eurer Majestät gewiß schmerzliche Nothwendigkeit, jede freie Bewegung der öffentlichen Meinung nieder zu halten, war glücklich vorübergegangen, als Eure Majestät die gedeihliche Entwicklung und Kräftigung der gegebenen oder wiedererweckten Institutionen mit voller Beruhigung der gereiften Einsicht und dem patriotischen Eifer Ihrer Völker anvertrauen konnten.

Die freie Bewegung der öffentlichen Meinung, die Freiheit der Presse sind die unentbehrlichen Vorbedingungen einer solchen entwickelnden und kräftigenden Mitwirkung der Völker, und die Opposition, die ein absolutes Regiment nicht dulden kann, ist ein unabweisliches Postulat constitutionellen Wesens, sie ist die sicherste Garantie gemessenen Fortschrittes in Verfassungsfragen.

Die politische Preßgesetzgebung, welche in und für die absolute Regierungsperiode geschaffen worden war, konnte nicht mit einem Schlage durch eine konstitutionelle ersetzt werden; aber alle Völker gaben sich der Hoffnung hin, daß diese Gesetze bis zu ihrer verfassungsmäßigen Umänderung in milder Weise und in konstitutionellem Geiste werden gehandhabt werden. Diese Hoffnungen wurden doppelt gesteigert durch die Zusicherungen und Regierungsmaximen, welche das Staatsministerium, dem die Durchführung des allerhöchst erlassenen Staatsgrundgesetzes übertragen worden war, in seinem Rundschreiben kund gab. Die hierauf gebaute sichere Erwartung, daß auch die Strafjustitz fortan in echt konstitutionellem Geiste, welcher die Nothwendigkeit und Berechtigung einer Opposition anerkennt und nur unter voller Anwendung erprobter constitutioneller Formen werde geübt werden, und endlich die mehrmonatliche milde Behandlung der Presse veranlaßten so manchen zu mündlichen und schriftlichen Meinungsäußerungen, die vor dem unter absoluter Regierung erlassenen Gesetze strafbar erschienen.

Die nunmehr neu festgestellte Preßgesetzgebung wird fortan bezüglich der in Oesterreich für öffentliche Meinungsäußerung geltenden Gränzen Jedermann der Zweifel entheben, die bisher erklärlich und entschuldbar waren.

Aber nur der allerhöchsten Gnade Eurer Majestät ist es gegönnt, für die Vergangenheit den gedachten Conflikt zwischen absolutem Gesetz und constitutionellen Anschauungen und Rechtsansprüchen zu lösen und so viele übrigens anerkannt ehrenwerthe und überzeugungstreue Männer, viele jetzt trauernde und darbende Familien, der vollen bürgerlichen Ehre und ihrem Lebenserwerbe wieder zu geben.

Aehnliche hochherzige Gnadenacte sind wiederholt von Eurer Majestät Throne erslossen, und noch jüngst sind die Herzen eines Brudervolkes durch ein

393

zbratřeného takovýmto povznášejícím znamením smíření.

Když povždy věrný sněm království Českého z toho všeho nabyl přesvědčeni, že tu vyslovuje vlastni vznešené náhledy a otcovské úmysly Vašeho c. k. Veličenstva nech jej to učiní omluvena, když se osměluje u příslušné pokoře, jsa k tomu puzen upřímným přáním, aby se vděčnost národů rakouských k dárci ústavy novým darem otcovského srdce Jeho povzneslá a hlava nejmilostivějšího císaře a krále novou oslavou ozářila, poručiti milosti Vašeho c. k. Veličenstva ony muže, kteréž dosavadní zákon o tisku snad příliš krutě zastíhal.

Věrně oddaný sněm v královstí Českém.

so erhebendes Zeichen der Versöhnung erfreut worden. Die hiedurch gewonnene Ueberzeugung, daß er hierein nur die höchsteigenen Ansichten und landesväterlichen Intentionen Euer k. k. apost. Majestät in Worte kleide, mögen den allzeit getreuen Landtag des Königreiches Böhmen entschuldigen, wenn er in pflichtschuldigster Ehrfurcht, gedrängt von dem aufrichtigsten Wunsche, die Dankbarkeit der Völker Oesterreichs für den Geber der Verfassung durch ein neues Geschenk seines Vaterherzens gehoben, das Haupt des allergnädigsten Kaisers und Königs mit nener Glorie umgeben zu sehen, es wagt, jene Männer, welche von der bisherigen Gesetzgebung vielleicht zu hart bettoffen wurden, der Gnade Eurer k. k. apostolischen Majestät zu empfehlen.

Der treu ergebene Landtag des Königreiches Böhmen;

Brosche: Man versteht nicht, Herr Präsident.

Oberstlandmarschall: Künftig bitte ich die Anträge aus dem Original vorzulesen, well im Druck oft sinnstörende Fehler vorkommen.

(Hlasy: podpísy!)

Oberstlandmarschall: Ich bitte, wird vielleicht der Antragsteller das Wort ergreifen.

Purkyně: Ich bitte Euer Excellenz vielleicht genehm zu halten, die Unterschriften vorlesen zu lassen.

Oberstlandmarschall: Es soll immer der Originalantrag vorgelesen werden und nicht der gedruckte, ich habe es selbst übersehen. —

Ich bitte die Unterschriften vorzulesen. (Die Unterschriften werden gelesen.)

J. Purkyně m. p. Fr. Palacký m. p. Dr. Rieger m. p. Dr. Brauner m. p.. Dr. Šicha m. p. Dr. K. Tomiček m p. Dr. K. L. Klaudy m. p. Em. Tonner m. p. J. Wenzig m. p. I. Krejči m. p. Staněk m. p. Swátek m. p.. Platzer m. p. JUC. Skreišowský m. p. JUDr. K. Roth m. p. Dr. Uher m. p. Dr. Hamernik m. p. Dr. Podlipský m. p. K. Faber m. p. Dr. Kodym m. p. Rudolf Skuherský m. p. Zap m. p. Dr. Šandera m. p. Dr. Grünwald m. p. JUDr. I. Žák m. p. Dr. Wiese m. p. I. Kratochwile m. p. Jakob Jindra m. p. Mar. Berger m. p. Alois Šembera m. p. Kulda m. p. Zelený m. p. Dr. Škarda m. p. Dr. Šlechta m. p. K. Sladkowský m. p. W. W. To-mek m. p. Dr. W. Milner m. p. Dr. Prachenský m. p. Jirsik Bischof v. Budweis, Mayersbach m. p. Jos. Macháček m. p. M. Hawelka m. p. Jos. Be-noni m. p. F. J. Řezáč m. p. Dr. Trojan m. p. Král m. p. Dr. Esop m. p. Pollach m. p. Krouský m. p. Dr. Lambl m. p. Hubatka m. p. A. O. Zeithammer m. p. Ales Wáclawik m. p. W. Kra-tochwil m. p. A. Matoušowský m. p. Jos. Slavik m. p. Wenzel Seidl m. p. Dwořák m. p. Hyr. Zátka m. p. K. Ptačowský m. p. Dr. Jelinek m. p. Dr. Kralert m. p. Vinc. Mastný m. p. Dr. Scho-wanek m. p. Ant. Majer m. p. Sadil m. p. I. K. Rojek m. p. P. Z. Daneš m. p. Dr. Josef Frič m. p. Pour m. p. Zikmund m. p. Dr. Fr. Čupr m. p.

Dr. Purkyně: Slavný sněme! Pánové! Že já jsem byl vyvolen od několika stejně smýšlejicích, abych vám dnes co možná odporučovaí návrh této adressy, nemohu jinak sobě vyložit, než že to učinili mému stáři, domýšlejíce se, že v pozdějších letech mysl člověka se zmírni, že i také v odporech katolických mírnější smýšlení nastane a na to jsem vždy také ukazoval. Toho mínění jsem ; i já sobě vážím stran všeho spůsobu, každá strana má něco pravdy do sebe; jestli jedna strana přehání, je to chyba všem lidem společná, neb člověk je vášni podrobený od přírody; vašeň je také potřebná, a já ji nezamítám. Vidím teď tré táborů rozložených, a nechci déle o nich se šířiti. Ví každá, na kterém místě stojí, ví co hájí. — Já bych jen rád, aby všickni se mnou to přesvědčení měli, že každý jednotlivec náhledy a míněni protivných stran sobě vážiti má, sobě je rozložiti a rozvážiti má, co v té straně pravdivého je, co k všeobecnému dobru směřuje. A tak se dozajista také s ní smíři, a tim spůsobem stane se jakési sblížení, ku kterému všickni směřovati musime. Tak se děje vůbec v historii. Všude se vyskytují strany protivné, buď jedna proti druhé, buď měnivě, jeden čas tá vystupuje na dějiště, pak zase druhá. To jest zákon přírody. Jako příroda všeobecná, hmotná má své zákony nutnosti, tak má též národ, lidstvo, Člověčenstvo i společnost své zákony a to jest hlavní studium pravého státnika. Jest to neméně těžké studium, jak ono přírodovědy — řekl bych ještě mnohém těžší; neb příroda poskytuje nám samé pokojné výjevy. Člověk, jestli ji dnes nepronikl, ona mu počká, zůstane vždy v tomtéž stavu. To néní ale v přírodě společenské. Tu je bez přetržení samé pohybování, samé vlnění. Jedna vlna postupuje, druhá zase padá. A v tom po-

394

hybu musí státník udržeti povolného zřeni a povolnou rukou musí je říditi.

Jest to moře zbouřené, které vymáhá velké vlohy, velké zručnosti, velké skušenosti, pročež také nám je velmi těžko právně posuzovati o dějích státních, a jestli my nyní udělená konstituce, kráčím do této doby, kde také nám je uděleno zúčastniti se na správě všeobecné, tak musím se pro mou osobu přiznati, že jsem ještě opravdu v elementární škole. Mnozí mezi vámi již daleko přede mnou pokročili, zvláště ty, kteří se od mladosti právnímu studium věnovali, kteří jsou jak fisika společenského života. —

Ten ale, kdo od mladosti jen přírodovědě se věnoval, jest docela na jiné dráze, a jestli konečně, jak se to právě stalo, věřenými udalostmi protržen byl do toho hmotu, jest to povinností, aby se přiznal, že je začátečník. Já tedy se nechci pouštět do rozsuzování, která z těch stran má pravdu neb né; zde jest jen řeč o povolení větších, volných práv a svobod, bylo také, řekl bych, nám na polo dáno svobody tiskové, kteráž, že ještě tiskový zákon upraven nebyl, ale jak pravím bylo povolování. Tu se vyskytly jednotlivé můžové, kteří v sobě povolání cítili, aby podle svého uznání pravdu provedli, aby na vyznání slavné vlády posuzovali na to, co by na jiné straně škodlivé býti mohlo. To se jakýsy čas povolovalo, ale konečně přišla znedoba, kde slavná vláda uznala potřebu uzdu přitížiti a přidržeti. Stalo se to v malém, co se stalo od 12 let ve velkém, Tam byla svoboda, tam konstituce oktrojovaná, přišla absolutní vláda, která výstupkům a přechvatům vzdorovala, a vrátila se zase o mnoho skvěleji doba větší svobody a konstitučního života; ale to také ještě nebylo na čisto, vláda musila hledět, jak to asi tomu na nejvýš složenému tělesu rakouské říše, jak ji to asi svědčiti bude.

V té době jsme ještě až posaváde, a jestli někteří redaktoří z vlástního politického přesvědčeni snad na té neb oné straně zvláště co se týče osobnosti, přes meze vykročili, byli již za to třestány, byli za to trestány podle zakonů stávajícich. Nebyly zvláštní politické zákony k tomu dány, tedy jejich trest je zákonní, tedy legální. My nebudeme udávati důvodů proti tomu, co se stalo, je to skutek dokončený, fait accompli, také bychom je naši moci vysvoboditi nemohli, musí se to státi všechno zákonní cestou, snad že se jiné zákony vydaji, kterými by dílem pro ospravedlnění dlouhý čas prošel a musela by mnohá rodina i jednotlivec za své přesvědčení trpěti, kdyby nebylo prostředků jakési kompensace takových protismyslných stavů. Taková kompensace, nebo náhrada nachází se v nejvyšší milosti našeho velikomyslného císaře Pána. Nám nezustává nic jiného, než k té nejvyšší milosti se obrátiti, aniž by bylo třeba jakésy důvody uvésti, neboť milost jest něco absolutního, nežádá žádných důvodů.

Stalo se to však předce v naši adresse. Bylo mluveno předce k srdci Jeho Veličenstva — bylo mluveno k Jeho rozumu a doufám Že J. V. k jedném i druhým ohled berouc svou milosti oučinkovati nechá k osvobo-zení dosavádních trestanců a těch, kteří jsou ve vyšetřováni při stavu dosavádního zákonadárstvi. Nechci se šířiti, abych vás Pánové dále všelikými důvody přesvědčoval, aby jste můj návrh podporovali. Co nejlepšího se mohlo říci jest obsaženo v adresse samé, kdo jí pře-četl a kdo sni zrozuměn jest — ten jest také s mou prosbou srozuměn, kterou vynáším k slavnému sněmu, prose, aby můj návrh podporovati a do svých rukou vzíti ráčil.

Ich weiß nicht, ob es nicht noch nöthig sein wirb — einige Worte in der Ihnen vielleicht verständlicheren Sprache vorzutragen. — Die Adresse ist von achtbaren der Gesetze und der politischen Verhältnisse kundigen Männern verfaßt — und ich hoffe, baß — wenn. Sie sie in nähere Beurtheilung nehmen, sie größtentheils damit einverstanden sein werden — obgleich ich nicht zwe ste — daß es möglich wäre, die Adresse noch einer besonderen Commission zu überweisen. Wünschenswerth wäre es mir allerdings — wenn sie gleich — ohne viele Umstände — da die Zeit treibt — angenommen würbe — abgesehen von dem Parteistandpunkte, die wie ich schon sagte - mehr ober weniger berechtigt sind, und aus deren Reibung erst der rechte Stand der Dinge hervorgehen soll — davon abgesehen, appellire ich an Ihr eigenes Bewußtsein und an Ihr Gefühl.

Es sind größtentheils Redacteure verurtheilt von einer Partei. Die der anderen Partei, die vielleicht in mancher Hinsicht, in Stilistik und anderer Weise, wie das in Zeitungen vorkommt, nicht weniger schuldig be unden weiden konnten, sind durchgekommen. Es wäre daher sehr einseitig und kleinmüthig, wenn einzelne von Ihnen, die von anderen Parteien sind, diese Parteisache, die eigentlich eine pilitische Ansicht ist, verurtheilen wollten. Hier gilt nur das Gefühl, die Sympathie, hier gelten keine andern Gründe. Wir können uns nicht wieder in dieselben Streitigkeiten einlassen, die ohnehin ihre Wege gehen und gehen werden. Ich appellire daher zu Ihrer Sympathie, jeder von Ihnen, der in gleichem Falle wäre und verurtheilt wäre, würde von den Gliedern des Hauses, die von der entgegengesetzten Partei waren, dasselbe erwarten. Ich darf also auch von Ihrer Seite diese großmüthige Gesinnung erwarten und will hoffen, baß sie sich meinem Antrage anschließen werden.

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand einen Antrag einzubringen auf Grundlage der Ge-

395

schäftsordnung über die weitere Behandlung dieses Antrages.

Prof. Brinz: Ich stelle den Antrag auf die Ueberweisung an eine Commission, und zwar an eine Commission, die durch die Curien aus dem ganzen Hause gewählt wird. (Rufe: 9)

Oberstlandmarschall: An eine Commission von wie viel Mitgliedern?

Brinz: Neun Mitglieder.

Oberstlandmarschall: Aus dem ganzen Landtag?

Brinz: Durch die Curien aus dem ganzen Landtag.

Oberstlandmarschall: Ich bitte es mir aufzuschreiben der Ordnung wegen.

(Brinz überreicht den Antrag) Der jetzt gestellte Antrag lautet (Sekretär Schmidt liest): "Der hohe Landtag wolle den vorliegenden Antrag an eine durch die Curien aus dem ganzen Landtage zu wühlende Commission von 9 Mitgliedern zur Vorberathung überweisen."

"Slavný sněm račiž ku předběžné poradě tento návrh odevzdati komisí z devíti členů, kterých zvoli haždá kurie tři z celého sněmu."

Oberstlandmarschall: Diejenigen Herren, die für den Antrag sind, bitte ich dies durch Aufstehen zu erkennen zu geben. (Fast einstimmig.) ES ist die Mehrheit. So werden wir gleich zur Wahl schreiten; ich werde die Sitzung auf 10 Minuten unterbrechen, und dann werden wir die Wahl nach Anordnung der bisherigen Geschäftsordnung vornehmen.

(Oberstlandmarschall verläßt den Saal, Oberstlandmarschall-Stellvertreter Dr. Wanka übernimmt den Vorsitz.)

Oberstlandm. - Stellvertr.: (Läutet.) Ich bitte, meine Herren, die Namen weiden verlesen. (Landtagssekretär Schmiedt liest die Namen der Virilstimmberechtigten und der Abgeordneten des Großgrundbesitzes.)

Oberstlandm.-Stellvert.: Ich bitte die Herren: Freiherrn v. Mladota, Dr. Ritter v. Limbeck und Dr. Obst im Präsidialbureau das Skrutinium vorzunehmen.

(Landtagssekretär Schmiedt verliest die Namen der Abgeordneten der Städte, Industrial - Orte und Handelskammern.)

Oberstlandm.-Stellvert. (Läutet): Ich bitte die Herren Dr. Uher, Schulrath Maresch und Herrn Fürth, das Skrutinium in der Präsidialkanzlei vorzunehmen.

Oberstlandm.-Stellv. (Läutet): Ich bitte die Herren Abgeordneten der Landgemeinden die Zettel abzugehen. Lesen Sie die Namen vor. Landtagssekretär Schmiedt liest die Namen der Abgeordneten der Landgemeinden.)

Oberstlandm. - Stellvertreter: Ich bitte die Herren Wenzel Seidl, Dr. Hanisch und Prof. Zeithammer das Skrutinium im Sitzungs-Saale des Landesausschußes vorzunehmen.

(Unterbrechung von 20 Minuten.)

Oberstlandmarschall-Stellvertreter (läutet): Ich bitte! Aus dem Großgrundbesitze wurden zum Entwurfe des Antrages des Dr. Purkyně und Genossen gewählt: Von 60 Stimmenden absolute Majorität 31: Graf Ernst Waldstein 58, Graf Kurt Zettwitz 49 und Herr Křiwánek mit 48 Stimmen.

Aus der Curie der Städte, Industrialorte und Handelskammern wurden gewählt: Von 78 Stim-menden absolute Majorität 40: Karl Ritter von Limbeck 49, Dr. Gschier 49 und Herr Dr. Hier. Roth 49.

In der Curie der Landgemeinden wurden abgegeben 69 Stimmen; absolute Majorität 35, Es wurden gewählt die Herren: Professor Purkyně mit 49, Dr. Rieger mit 49 und Dr. Klaudy mit 48 Stimmen.

Oberstlandmarschall - Stellvertreter (läutet): Bitte! Wir gehen zum letzten Gegenstand der Tagesordnung über. Es ist der Antrag der Herren Abgeordneten Slawik, Dr. Pinkas und P. Matoušowský in Form eines Gesetzentwurfes zur zeitgemäßen Regelung der Contributionsgeldfonde. Ich bitte es vorzulesen.

(Dr. Seidl liest den Antrag deutsch und böhmisch vor.)

Podepsany podávají následující návrh zá-kona stran přiměřeného upravení kontribučenských obilních a peněžních obilních fondu vysokému sněmu k ústavnímu vyřízení s německým překladem.

Oddělení I.

O kontribučenských obilních a peněžných obilních fondech.

§. 1.

Aby se posud stávajicí kontribučenské obilní fondy dle svého původního ustanovení na podporu menších gruntovníku dle potřeb času obrátily, tedy se tytéž zrušejí. Jich zpeněžené jmění budiž předkem vtěleno penězo-obilnému fondu, který z ních původ vzal, neb znova utvořen býti má.

§. 2.

Od nynějška nepřipouští se dálší vypůjčování z kontribučenských obilních sýpek. Zásoby obilní před rukama jsoucí buď též co možná nejdříve i s movitým inventováným majetkem, je-li tu jakého, prodány, a peníze za ně ztržené odvedeny dotyčným penězo-obilním fondům.

§. 3.

Při každém kontribučenském obilním fondu na jisto postaveny buďtéž pohledanosti co se tkne kapitálu i náměrku za vypujčené obilí ze strany druhé; a budiž dotýčným orgánem (totiž výborem okresním) vyjednávání zavedeno v tom směru, aby se co možná shodnutí o proměnění obilních dlužností v peněžité povinnosti docílilo.

396

§.4.

Správní výbor sýpky oprávněn jest kvůli shodnuti, které způsobiti má dle předcházejí-cího článku, vydávati od sebe prohlášky před právem závazné jmenem kontribučenského obilního fondu, vyhražujíc schválení orgánem přislušícím výborem.

§. 5.

Pakli se docílí shodnutí o výkupní ceně obilní, co se tkne pohledanosti fondu, tudíž se má nejprvé nalehati na to, aby se prosté náměrky bez průtahu v ceně shodnuté do obilního peněžního fondu zapravily. Co se týče dluhů na kapitála má se k tomu působiti, aby se týtéž co možná nejdříve do peněžního obilního fondu zapravily, i aby se obě strany k tomu cili usjednotili o splacovací lhůtě napřed určené však ne příliš prodloužené, při čemž dlužníkům, když se hned aneb ve lhůtách poměrně krátkých ku zaplacení dluhů podvolí, přiměřené slevení ze sta povoleno býti může. (§. 8, §. 12).

§. 6.

Až do té doby, kdy se zápujčka v peněžitý dluh proměněná v příčině takového usrozumění zapraví, budiž dluh aneb zbytek jeho posud za dlužníkem jsoucí s úroky na nejvýš čtyr ze sta pojištěn.

§. 7.

Výkup za obilní dluhy neb obilní zápujčky, jichž posud zbývá a které knihovně pojištěný jsou, zaujme místo knihovně zjištěného obilního dluhu a učiní se zřejmým co pohledavost fondu liquidačním výkazem úředně potvrzeným při dotýčné hypothece.

§. 8.

Ony prošlé pohledanosti obilních fondu, o jichž výkupu neb zapravení v penězích žádné shodnuti se nedocílilo, buďtež na prosto cestou zákonnitou vymetány a obili obdržené prodáno k rukoum peněžního obilního fondu.

Kdyby bylo zapotřebí při jedné neb druhé takové poloze předcházející výpovědí, tedy buď tatáž od správy fondu i hned učiněná.

§.9.

Závazky, které vězí na obilních sýpkách neb peněžních obilních fondách a nezrušitelné jsou, přecházejí na ústavy peněžité (§. 4.)

Pak-li záležejí z výplat obilních, budtéž, pokud jich stává, každoročně zapravovány dle cen v místě obyčejných.

Jiné povinnosti zrušitelné neb takové, které dle obsahu předpisů dosavádních k ulehčení účastníků a obcí plněny bývaly, buďtéž vypovězeny a přecházejí na onyno, jimž dle povahy své nynějšími zákony přikázány jsou.

§. 10.

Předevšim buďtéž kontribučenské sýpky upotřebeny k účelům obecnim stále trvajícím, pak k zůžítkování od obci, které až posud o dotýčných kontribučenských sýpkách účastenství měli.

Nestane-li se taková úmluva aneb nedáli se takový obecný účel vykázati, tedy buďtéž sýpky k rukoum obilního peněžního fondu prodány. Nájem cizích sýpek, jichž se k odsypání zásob obecního fondu užívalo, budiž v pravý čas puštěn.

§. 11.

Ze jmění peněžných obilních fondu, kterého již stává a které zrušením kontribučenských obilních fondů ještě se rozmnoží, utvoří se pozemkové úvěrní ústavy výhradně ku prospěchu menších rolníků v počtu potřebám jejích přiměřeném.

§. 12.

Zřizení a bližší uspořádán těchto úvěrných ústavů upravi se zvláštním řádem zákonodárství zemského, majíc obzvláštní zřetel na to, aby se při prvních zápujčkách úpředkem ohled vzal na onyno vypujčovatele, kteří se jakožto dlužníci některého kontríbučenského obilního fondu z vykoupení, neb k zapraveni svých obilních dluhů v penězích do jistých lhůt podvolili.

§.13.

Provedení onich opatřeni, ježto se učiniti

mají k zrušení kontribučenských sýpek a ku proměnění peněžních obilních fondu v ústavy úvěrní pro menší rolníky podle míry ustanoveni výše položených — upraví se zvláštním před-pisem prováděcím, který vydá výbor zemský v usrozumění s místodržitelstvím.

Oddělení II.

O kontribučenských peněžitých fondech.

§. 1.

Kontribučenské peněžné fondy buďtéž jak posud jsou, v nedilnosti ponechány.

§. 2.

Vyminěny jsou toliko ty kontribučenské peněžné fondy, jíchž účastníci přisluší rozličným polityckým správním okresům. Tyto buďtéž rozděleny mezi skupiny obcí k jednotlivým okrešům náležející dle poměru veškerých příjmých daní, a nakládáno buď pak s fondovním podílem, jenž na každou takovou skupinu vyjde, co s oddělením kontribučenským peněžným fondem.

§.3.

Při tomto oddělování jednotlivých kontribučných fondů, které se provésti má od okresních výborů v tom zúčastněných (v příčině jehož se vydá zvláštní připis provádějící od zemského výboru v uzrozumění s místodržitelstvím) budiž zřetel na to vzat, aby výplaty, které se s fondu dle posávádních předpisů neb jinák po-dle práva vybývati mají, neutrpěly žádného přetržení neb ztenčení.

§.4.

Veškeré kontribučenské peněžné fondy některého politického správního okresu mohou

397

pakli se na tom usnese okresní shromáždění, v jediný fond sloučeny býti, který pak pospolité jměni všech těch obcí tvořiti má, které posud v jednotlivých fondech podílu měly.

§. 5.

Uzavřeli se v některém okresu takové sloučení kontribučenských peněžních fondu, tedy přechází bezprostřední spravování spojeného fondu na okresní zástupitelstvo, kteréž pak oprávněno jest usnášeti se jménem a ve prospěchu obcí v tom podíl majicích o jeho vynaložení, šetříc závazku na tom spočívajicích.

§. 6.

Kdežto veškeré obce politického správního okresu zároveň jsou účastníky kontribučenského peněžného fondu dle svrchu položených článkův spojeného, budiž tentýž co nerozlučný díl veškerého jměni okresu považován.

V Praze, dne 27. ledna 1863.

Jos. Slavík m. p.

poslanec okresu Litomyšlského a Poličského.

Pinkas,

poslanec města Prahy.

Aleš Matoušovský,

posl. okresů Klatovského, Planického a Nyřského.

Gesetz

über die zeitgemäße Regulirung der Contributions-Getreide- und Getreide-Geldfonde in Böhmen.

I. Abschnitt.

Contributionsgetreide- und Getreidegeldfonde.

§. 1.

Um die bisher bestehenden Contributions- und Getreidefonde ihrer ursprünglichen Widmung, der Unterstützung des kleinen Grundbesitzes zeitgemäß zuzuführen, werden sie als solche aufgelassen.

Das in Geld zu verwerthende Vermögen derselben ist vorläufig den aus ihnen hervorgegangenen ober neu zu schaffenden Getreidegeldfonde zuzuführen.

§. 2.

Von nun an hat aus den Contributions-Getreidefonden keine weitere Exborgung statt zu finden. Die vorhandenen Getreidevorräthe sind sammt den allfälligen beweglichen Inventurstücken baldmöglichst zu veräußern und die dafür gelösten Geldbeträge au die bezüglichen Getreide-Geldfonde abzuführen.

§. 3.

Bei jedem Contributions- Getreidefonde sind die Aktivforderungen an Kapital und Aufmaßlung für erborgte Naturalien einerseits und die aus dem Fonde zu leistenden sistemisirten oder sonst rechtlich begründeten Naturalgebühren andererseits richtig zu stellen und sind durch das betreffende Organ (Bezirksausschuß) Verhandlungen in der Richtung einuleiten und wo möglich ein Uibereinkommen über die Umwandlung der Naturalschuldigkeiten in Geldleistungen zu erzielen.

§. 4.

Für die nach dem vorstehenden Paragraph zu treffenden Vereinbarungen ist der Fondverwaltungs-Ausschuß berechtigt im Namen des Getreide-Fondes vorbehaltlich der Ratifikation durch das kompetente Organ (Bezirksausschuß) rechtsverbindliche Erklärungen abzugeben.

§. 5.

Wird in Betreff der Aktiv-Forderungen des Fondes ein Uibereinkommen über den Ablösungs-preis erzielt, so ist vor allem auf die unverweilte Abstattung der fälligen Aufmaßlung in dem vereinbarten Geldwerthe an den Getreide-Geldfond zu bringen.

In Betreff der Kapitalsschuld aber ist dahin zu wirken, daß dieselbe baldmöglichst zur Abstattung an den Getreidegeldfond gelange, und daß sich zu diesem Zwecke beide Theile über voraus bestimmte nicht zu weit ausgedehnte Abstattungsfristen einigen, wobei den Schuldnern bei sogleichen oder in verhältnißmäßig kurzen Fristen vereinbarter Zahlung der Schuld ein entsprechender Perzentualnachlaß zugestanden werden kann. (§. 8. und §. 12.)

§. 6.

Bis zu der auf Grund eines solchen Uibereinkommens erfolgenden Abstattung ist das in eine Geldschuld umgewandelte Darlehen, beziehungsweise der davon noch aushaftende Theilbetrag höchstens mit 4°/o verzinslich sicher zu stellen.

§. 7.

Wie für bücherlich sichergestellte Kapitals- oder Darlehenrückstände, richtig gestellte Relnition, tritt an die Stelle des bücherlich versicherten Getreidequantums und wird als Aktivum des Fondes mittelst des behördlich bestätigten Liquidirungsausweises bei der betreffenden Hypothek ersichtlich gemacht.

§. 8.

Jene fälligen Schuldforderungen der Getreidefonde über deren Ablösung und Abstattung im Gelde kein Uibereinkommen zu Stande kömmt, sind ohne weiteres im gesetzlichen Wege einzutreiben und die hereingebrachten Naturalien zu Handen des Getreide-Geldfondes zu veräußern. Sollte bei einer ober der anderen solchen Post eine vorausgehende Kündigung nöthig sein, so ist diese von der Fonds-Verwaltung sogleich zu veranlassen.

§. 9.

Verbindlichkeiten, welche auf den Contributions-Getreide- oder Getreidegeldfonden haften, und nicht auflösbar sind, übergehen auf die Geldinstitute §. 11. Sofern sie in Naturalleistungen bestehen, sind sie. so lange sie dauern, alljährlich nach den ortsüblichen Preisen zu vergüten; andere auflösbare ober solche Leistungen, die nach Zulaß der bisherigen Normen zur Sublevirung der Theilhaber, und Gemeinden bestritten wurden, sind zu kündigen und übergehen auf diejenigen, denen solche ihrer Natur nach durch die gegenwärtigen Gesetze zugewiesen sind.

31*

398

§. 10.

Vor allem sind die Contributions-Schüttböden zu dauernden Gemeindezwecken zu verwenden, wenn eine derlei Benützung von den an dem betreffenden Contributionsfonde betheiligt gewesenen Gemeinden vereinbart werden kann. Bei Abgang einer solchen Vereinbarung oder eines nachweisbaren Gemeindezweckes sind die Schüttböden zu Handen des Getreide-Geldfondes zu veräußern.

Die Miethe der zur Aufspeicherung von Getreidefondsvorräthen benützten fremden Schüttböden ist rechtzeitig aufzulassen.

§. 11.

Aus dem schon vorhandenen und durch Auflassung der Contributions-Getreidefonde noch zu vermehrenden Vermögen der Getreide - Geldfonde werden Boden - Creditsinstitute ausschließlich zu Gunsten des kleinen Grundbesitzes in einer dem Bedürfnisse desselben entsprechenden Anzahl gebildet.

§. 12.

Die Bestellung und nähere Einrichtung dieser Creditsanstalten wird durch ein besonderes Statut im Wege der Landesgesetzgebung geregelt werden mit besonderer Rücksicht darauf, baß bei den ersten Ausleihungen vorzugsweise auf jene Darlehenswerber Bedacht genommen werden, welche sich als Schuldner eines Contributions-Getreidefondes zur Ablösung und Abstattung ihrer Naturalschulden im Gelde innerhalb bestimmter Fristen herbeigelassen haben.

§. 13.

Die Durchführung der zur Auflassung der Contributions-Getreidefonde, und zur Verschmelzung der Getreide-Geldfonde in Creditinstitute für den kleinen Grundbesitz, nach den vorstehenden Bestimmungen zu treffenden Maßregeln wirb durch eine besondere vom Landesausschuße im Einvernehmen mit der Statthalterei zu erlassende Vollzugsvorschrift geregelt werden.

II. Abschnitt.

Contributionsgeldfonde.

§. 1.

Die Contributions- oder Steuergeldfonde sind in ihrem jetzigen Bestande eingetheilt zu belassen.

§. 2.

Ausgenommen sind nur jene Contributions-Geldfonde, deren Theilnahme mehren politischen Verwaltungsbezirken angehören.

Diese sind unter die zu den einzelnen Bezirken gehörigen Gemeindegruppen nach Verhältniß sämmtlicher direkten Steuern zu vertheilen, und es ist sodann der auf jede solche Gruppe entfallende Fondsantheil als abgesonderter Contributions - Geldfond zu behandeln.

§. 3.

Bei dieser von den betheiligten Bezirksausschüssen durchzuführenden bezirksweisen Sonderung einzelner Contributionsgeldfonde, für welche eine eigene Vollzugsvorschrift vom Landesausschuße im Einvernehmen mit der Statthalterei erlassen werden wird, ist darauf Rücksicht zu nehmen, daß die aus dem Fonde zu bestreitenden sistemisirten oder sonst rechtlich begründeten Auslagen keine Unterbrechung oder Schmälerung erleiden.

§. 4.

Sämmtliche Contributions - Geldfonde eines politischen Verwaltungsbezirkes können, wenn die Bezirksversammlung es beschließt, zu einem einzigen Fonde zusammengelegt werden, welcher sodann ein gemeinsames Vermögen aller jener Gemeinden zu bilden hat, die bisher an den einzelnen Fonden Theil genommen haben.

§. 5.

Wird in einem Bezirke eine solche Zusammen-legung der Contributionsgeldfonde beschlossen, so übergeht die unmittelbare Verwaltung des vereinigten Fondes an die Bezirksvertretung, welche sodann berechtigt ist, über dessen Verwendung mit Beachtung der darauf haftenden Verpflichtungen im Namen und im Interesse der daran theilnehmenden Gemeinden Beschlüsse zu fassen.

§. 6.

Wo sämmtliche Gemeinden eines politischen Verwaltungsbezirkes zugleich Theilnehmer des nach den vorstehenden Bestimmungen vereinigten Contributionsgeldfondes sind, ist derselbe als ein integrirender Theil des Gesammtvermögens des Bezirkes zu behandeln.

Prag, am 27. Jäner 1863.

Jos. Slawik,

Abgeordneter für die Bezirke Leitomischl und Politschka.

Pinkas

Abgeordneter für Prag.

Alois Matoušovský,

Abgeordneter für die Bezirke: Klattau, Planic, Neuern.

Oberstlandmarschall: Nach der Geschäftsordnung werde ich die Unterstützangsfrage stellen. Ich bitte die Herren, welche diesen vorgetragenen Antrag unterstützen, dieses durch Aufstehen zu erkennen zu geben. (Zahlreiche Abgeordnete erheben sich.) Er ist hinreichend unterstützt, ich werde ihn daher in Druck legen lassen. Wir sind mit der Tagesordnung zu Ende. Ich habe den Herren noch die Einladungen der Commissionen mitzutheilen. Vor allem aber mache ich bekannt, daß die nächste Sitzung morgen stattfinden wird. (Bravo, výborně.) Ich werde dann auch die Tagesordnung noch bekannt geben. Die gewählte Commission wolle jetzt nach der Sitzung sich im Landesausschußsitzungssaale constituiren und mir hierauf die Anzeige erstatten. Die Mitglieder der Commission für das Schulpatronatsconcurrenzgesetz werden Freitag den 13. um 10 Uhr Vormittags im Sitzungszimmer Nr. 2 zu einer Sitzung eingeladen. Der Budgetausschuß wird zu einer kurzen Besprechung morgen um 91/2. Uhr Vormittags in das Bureau des Dr. Pinkas eingeladen; die Sitzung des Gemeindegesetzausschußes findet heute Abends um 6 Uhr statt, wozu die Mitglieder

399

eingeladen werden. (Rufe: Morgen Abends.) Also morgen Abends um 6 Uhr; der Ausschuß zur Vorberathung des Landtagspräsidialberichtes über den Stand der Verhandlung rücksichtlich der in der vorigen Landtagssession dem Ausschuße zugewiesenen Anträge wird auf morgen den 12. Februar 6 Uhr Abends zu einer Sitzung eingeladen.

Clam-Martinitz: Der Gemeindeausschuß hält eine Versammlung morgen Früh, und die Sitzung kann erst an einem anderen Tage.......

Oberstlandmarschall: Da die beiden Sitzungen collidiren, so gilt nur die Einladung für den Gemeindegesetzausschuß auf morgen Abends um s Uhr.

Die Tagesordnung für die morgige Sitzung ist folgende:

1. Dritte Lesung der die Geschäftsbehandlung betreffenden Landesordnung - Zusatzartikel und der Geschäftsordnung.

2. Antrag des Abgeordneten Dr. Herbst und Genossen auf Einführung der Schwurgerichte.

3. Antrag des Abgeordneten Dr. Klaudy und Genossen auf Abänderung des Strafgesetzes und Strafverfahrens und Errichtung der Schwurgerichte.

4. Wahlakt des Abgeordneten für die Stadt Kuttenberg, des Herrn Ptačowský.

5. Wahlakt des Herrn Abgeordneten Roth für die Landgemeinden Trautenau, Marschendorf und Schatzlar.

6. Landesausschußbericht mit Rechtfertigung der über das Präliminar verausgabten Beträge.

7. Landesausschußbericht über das Hopothekenbankgesetz.

Die morgige Sitzung um 10 Uhr.

(Ende der Sitzung um 3/4 auf 2 Uhr.)

August Ritter v. Eisenstein,

Correktor.

Joh. Mich. Schary,

Correktor.

Dr. J. A. Gabriel,

Correktor.

Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne.

Nahoru

Související odkazy

Informace

Hlavní menu