Sněm království Českého 1861-1866, 9. schůze, část 1/1 (29. 1. 1863)

Čtvrtek 29. ledna 1863

Stenografická zpráva

IX. sezeni druhých ročních porad vyso-kého sněmu Českého od roku 1861, dne 29. ledna 1863.

Stenografischer Bericht

über die

IX. Sitzung der zweiten Jahres-Session des hohen böhmischen Landtages vom Jahre 1861, am 29. Jäner 1863.

Sezení zahájeno v 10 hod. 20 min. za předsednictví J. Exc. nejv. zem. maršálka p. Voj. hraběte Nostice-Rhinka.

Zeměpanští komisaři: J. Exc. p. náměstek předsedy místodržitelstva baron z Kellersperků a mistodržitelský rada p. Neupauer a rytíř Vilém z Bachu.

Die Sitzung wurde eröffnet um 10 Uhr 20 Min., unter dem Vorsitze Sr. Exc. des Hrn. Oberst-landmarschalls Albert Grafen von Nostitz-Rhinek.

Landesfürstliche Commissäre St. Excell. Herr Statthalterei-Vicepräsident Baron von Kellersperg, dann Statthaltereiräthe Hr. Neupauer und Hr. Wilhelm Ritter von Nach.

Oberstlandmarschall: (läutet) (Sekretär Ansorge verliest das Protokoll der vorigen Sitzung deutsch, Sekretär Seidl böhmisch).

Oberstlandmarschall: Hat Jemand etwas zu bemerken gegen den Inhalt des Protokolls. (Niemand meldet sich). Ich bitte mir das Protokoll herauf zu geben. Es geschieht, Oberstlandmarschall unterzeichnet dasselbe.

Oberstlandmarschall: Die Commis-sion zur Berathung des Antrages des Abgeordneten Dr. Mayer auf Errichtigung einer Landesgewerbeschule hat sich constituirt, indem sie zum Ob-mann Herrn Altgrafen Salm-Reifferscheid zum Obmannstellvertreter Dr. Stamm, zum Schriftführer Prof. Mayer gewühlt hat.

Die nächste Sitzung dieser Commission wird durch den Obmann auf Freitag 9 Uhr Früh be-stimmt. Als Commissions-Lokale weise ich dieser Commission das Commissionszimmer Nr. V und zwar im Statthaltereigebäude, das erste Zimmer des ehemaligen Bureau des Herrn Statthalterei-Vicepräsidenten an.

Auch habe ich ferner mit Rücksicht auf die größere oder geringere Anzahl der Mitglieder der Commissionen für angemessen erachtet, in den Commissionslokalen eine Modifizirung eintreten zu lassen.

Die Commission für Straßenbauconcurrenz hatte bisher das Commissionslocale Nr. II im Landhause I. Stock neben der 2, Hofstiege zugewiesen; da es für die Anzahl von 15. Mitgliedern etwas beengt ist, so weise ich dasselbe der Commission von bloß 9 Mitgliedern für die Schulpatronate zu, und bestimme dafür der Commission für Straßenbauconcurrenz den Sitzungssaal des Landesausschußes als Commissionszimmer gegen dem, daß an den Tagen wo der Landesausschuß seine Sitzungen hält, der Hr. Obmann der Straßenconcurrenz-Commission die Berathungen auf Nachmittag anordnen möge, weil bei dem Mangel an weiteren Lokalitäten und der sich immer mehrenden Anzahl von Commissionen in dem Wechsel der Zeit der Commissionsberathungen ein Auskunftsmittel wird gesucht weiden müssen. Der Commission, die Regierungsvorlage betref-fend die Kirchenpatronate, weise ich als Sitzungslocale das Commissionszimmer Nr. IV. im Landhaus 1. Stock, Seilengang vis á vis der verglasten Pavlatsche, welches Locale, da die Commission für Geschäftsordnung ihre arbeiten beendet, disponibel geworden ist. —

Im Druck ist heute aufgelegt und vertheilt worden "der Bericht des Landesausschußes über den Antrag des Abgeordneten Dr. Čupr auf Re-gelung der Gehalte der Volksschullehrer." (Rath Sekretär Schmiedt liest den Einlauf vor.)

Došlé spisy

ode dne 27. ledna 1863. Čís. 181.

Poslanec Dr. Kralert podává petici zástupitelstva města Počátek za oprávněni tohoto města k vykonáváni volby poslance do sněmu

Einlauf

vom 27. Jäner 1863. Nr. 181.

Abgeordneter Dr. Kralert überreicht die Petition der Stadtgemeinde Počátek um Einrechnung dieser Stadtgemeinde unter die Städte und Industaialorte

18a

216

dle §. 3. a 13. ř v. mezi městy a místy prů-myslnými.

Nr. 182.

Landesausschuß erstattet Bericht über den Antrag des Abgeordneten Dr. Čupr vom 15. April 1861, Z. 103, wegen Regelung der Gehalte der Volksschullehrer.

Č. 185.

Poslancové Slavík, Dr. Pinkas a Matou-šovský podávají návrh zákona stran přiměře-ného upraveni kontrib. obilních, a peněžných obilních fondů.

Nr. 186.

Abgeordneter Dr. Wiese überreicht ein Gesuch der Gemeinden Oschitz, Kunnersdorf, Drausendorf, Johannesthal und Kessel (Bez. Böhmisch - Aicha um Ablösung des noch bestehenden Natural - Zehentes, bann um Ermittlung der bisher von den eingepfarr-ten Gemeinden geleisteten Zahlung für einen Kooperator aus dem Religionsfonde.

Nr. 187.

Dr. Stamm überreicht eine Petition der Gemeinde der ehemaligen Herrschaft Kolleschowic (Bez. Jechnitz) um Aufhebung der Kontributions-Schüttböden und Getreide-Geldfonde und um Regelung der Gebahrung mit dem Steuerfonde.

Nr. 188.

Abgeordneter Dr. Trojan überreicht eine Eingabe der Gemeinde Nowosedl um Ausschulung dieser Gemeinde von der Pfarrschule zu Kolleschowitz und Errichtung einer eigenen Schule.

Nr. 189.

Abgeordneter Joh. Ritter v. Limbek überreicht eine Petition der Genossenschaft der Bierwirthe und Verschleißer geistiger Getränke in Karolinenthal um Ablehnung der von der Gemeinde Karolinenthal angesuchten Bewilligung einer Umlage von Bier und geistigen Getränken.

Č. 190.

Poslanec Karel Faber podává žádost 14 obci okr. Sedleckého 37 vybavení pozůstalého desátku.

Č. 191.

Poslanec školní rada Wenzig podává 6 žádosti z okresů Nechanického, Králové - Hradeckého týkající se záležitosti obecních, školních, honebních a kontribučních.

Nr. 192.

Abgeordneter Freiherr von Voith überreicht eine Eingabe der Gemeinde Kreuzberg (Krutzenburg) im. Bezirke Chotěboř wegen Errichtung eines Ober-Gymnasiums in Deutsch-Brod.

bei Ausübung des Wahlrechtes nach §. 3 und 13 d. W. O.

Č. 182.

Správa zem. výboru o návrhu poslance Dr. Ćupra od 15. dub. 1861, č. 103, za urovnáni služného učitelů národních škol.

Nr. 185.

Abgeordnete Slawik, Dr. Pinkas und Matoušowský überreichen einen Gesetzentwurf zur zeitgemäßen Regelung der Kontributions-Getreide—Getreide-Geld —, und Geldfonde in Böhmen.

Č. 186.

Poslanec Dr. Wiese podává žádost obcí Osečná, Kundratice, Druzcov, Janův Důl, Kotel (okresu Českodůlského a vyvazení naturálního desátku a o vypočteni platu pro kooperátora od obci posud odváděného fondu náboženského.

Č. 187.

Poslanec p. Dr. Stamm podává petici obci bývalého panství Kollešovského v okresu Jechnickém za vyzdviženi kontribučenských sýpek a obilních peněžných fondů, pak za uspořádání správy těch samých.

C. 188.

Poslanec Dr. Trojan podává žádost obce Horosedl za vyloučeni ze svazku farní školy Kolešovické a za zřízeni vlastni školy.

Č. 189.

Poslanec p. Jan rytíř z Limbecku podává petici společenstva hospodských a prodávačů lihovin v Karlíně, aby žádost obce Karlínské za povolení přirážky obecni z piva a lihovin byla zavržena.

Nr. 190.

Abgeordneter Karl Faber überreicht ein Gesuch von 14 Gemeinden des Bezirkes Setter um Ablösung ihres Naturalzehentes.

Nr. 191.

Abgeordneter Schulrath Wenzig überreicht 6. Eingaben von Gemeinden des Nechanic-Königgrätzer Bez. betreffend Schul-, Gemeinde-, Jagd- und Steuerangelegenheiten dieser Gemeinde.

Č. 192.

Posl. svobodný p. Voith podává žádost obce Krucenburské v okresu Chotěbořském, aby nižší gymnasium Něm.-Brodské na úplné gymnasium 8třídové zvýšeno bylo.

217

Nr. 193.

Abgeordneter Dr. Lumbe mit Genossen überreicht einen Antrag wegen Befreiung der Studirenden am polytechnischen Landesinstitute von der Militärpflicht.

Č. 194.

Poslanec Dr. Podlipský podává žádost obci Jiřic, Vrutic, Staré Lisé, Sojovic, Litol, Ostré, Stratové, Milovic, Strak a Mladé za vystaveni kasáren pro jízdectvo na útraty zemské.

Č. 195.

Posl. Dr. Podlipský podává žádost městečka Lysé za ubytováni vojska jízdného na útraty zemské.

Nr. 196.

Abgeordneter Dr. Stamm überreicht eine Petition von 20 Gemeinden des rechten Egerufers wegen Erleichterung ihrer Bequartirungslaft und Aufbau von Kasernen.

Dne 28. ledna.

Č. 199.

Posl. Jan Kratochwíle podává žádost domkářů bývalého Táborského a Zelčského panství za pořízeni toho, aby se k bezpolným domkům jejich prodávaly pozemky obecní, a aby směli i jiných pozemků vůbec v jakékoliv výměře přikupovati.

Č. 200.

Posl. Jan Kratochvíle podává žádost gruntovniků obce Vlkova (v okr. Veselském) za vykoupení z farského a školného desátka na-turálního.

Č. 201.

Posl. Jan Kratochvíle podává žádost zástupitelstva obce Bukovské v okresu Veselském o vymožení práva k vystaveni pivováru.

Č. 202.

Posl. Jan Kratochvíle podává žádost obce Košice a Doubí za upraveni konkurence k stavbě silnice v oboru obce Předboře.

Oberstlandmarschall: Nun schreiten wir zur Tagesordnung. Auf der Tagesordnung steht als erster Gegenstand der Antrag des Abgeordneten Dr. Palacký und Genossen auf Revision der Landeswahlordnung. Wenn der Hr. Antragsteller es wünscht, ertheile ich ihm das Wort zur Begründung.

Palacký: Prosím, aby návrh i s pod-

Č. 193.

Posl. Dr. Lumbe a účastníci podávají ná-vrh za osvobozeni studujících na zemském polytechnickém ústavu od povinnosti vojenské.

Nr. 194.

Abgeordneter Dr. Podlipský überreicht ein Gesuch der Gemeinden Jiřic, Wrutic, Altlissa, Sojowic, Litol, Wustra, Stratow, Milowic, Strake u. Mladá um Aufbau von Kavallerie-Kasernen auf Landes-Kosten.

Nr. 195.

Abgeordneter Dr. Podlipský überreicht die Eingabe der Vertretung des Städtchens Lissa um Bequarti-rung der Cavallerie auf Landes-Kosten.

Č. 196.

Posl. Dr. Stamm podává petici 20 obcí na pravém břehu Ohárky ležicích na ulehčeni břemena jich ubytováním vojska tížícího a za vystaveni kasáren.

am 28. Jäner.

Nr. 199.

Abgeordneter Joh. Kratochwile überreicht die Pe-tition der Häusler der ehem. Herrschaft Tabor und Zeltsch wegen Vermittlung, damit dieselben zu ihren unbeselderten Häuseln Gemeinde- und andere Gründe in beliebiger Ausmaß kaufen dürfen.

Nr. 200.

Abgeordneter Joh. Kratochwile überreicht die Eingabe der Grundbesitzer von Wlkow (Bez. Weseli) bezüglich der Ablösung des Pfarr- und Schulzehentes.

Nr. 201.

Abgeordneter Joh. Kratochwile überreicht die Eingabe der Gemeinde Bukowsko (Bez. Weseli) um Erwirkung der Bewilligung zum Aufbau eines Bräuhauses.

Nr. 202.

Abgeordneter Joh. Kratochwile überreicht die Eingabe der Gemeinde Košic und Douba um Regelung der Conkurrenzleistung zum Baue der Straße im Rayon der Gemeinde Předboř.

pisy se. četl. (Návrh se čte sekr. Schmiedtem česky i němechy.)

Vysoký sněm račiž uzavříti: Má se zvoliti ze sněmu komise devíti ůdová, jižto za úkol se klade:

Zkoušeti volební řád v tom směru, zda-li srovnává se netoliko s obecními zásadami spravedlivosti, ale zvláště také se zásadami ůsta-

18a*

218

novenými od Jeho Veličenstva dodatkem a pospolu s nejvyšším diplomem od 20. října 1860 o rozdělení zastupitelstva v radě říšské i na sněmích zemských, a pokud tomu tak není, navrhnouti proměny, kteréžby sloužily k tomu, aby uvedly zastoupení na sněmu českém v souhlas se zásadami dotčenými.

Dr. Fr. Palacký m. p. s 67 spoluhlasujícími.

Der hohe Landtag wolle beschließen: Es sei aus ihm eine Commission von 9 Mitgliedern zu wählen, welcher die Aufgabe gestellt wird, die Lanstagswahlordnung in der Richtung zu prüfen, ob sie eben sowohl den allgemeinen Grundsätzen der Gerechtigkeit, als auch insbesondere der im Nachhange zum allerh. Diplome vom 20. Okto-ber 1860 unter Einem von Sr. Majestät festgestellten Grundsätzen über die Vertretung im Reichsrathe und in den Landtagen entspreche, und insofern dies nicht der Fall ist, die Vertretung im böhm. Landtage mit den gedachten Grundsätzen in Einklang zu bringen.

Dr. Franz Palacký mit 67 Genossen.

Dr. Rieger,

I. K. Rojek,

Dr. Klaudy,

I, Wenzig,

Dr. Milner,

Hubatka,

Dr. Kralert,

J. U. D. Ant. Schowanek.

Dr. Ed. Gréger,

F. Pštros.

Dr. Alois Prawoslaw

W. W. Tomek,

Trojan,

Dr. Uher,

Dr. Wawř. Swátek,

Jos. Machaček.

Dr. Brauner,

F. J. Řezač.

Dr. K. Sladkowský.

Kulda.

J. U. D. K. Tomiček,

Dr. J. B. Lambl.

Staněk,

Dr. Schandera,

Em. Tonner.

Karel Faber.

Jan Kratochwile,

W. Seidl,

Skreišowský,

J. U. D. Kr. Roth.

Wilem Platzek,

Kněz Jakob Jindra.

J. U. D. Škarda,

Král,

P. Fr. Daneš,

Josef Zikmund.

Dr. F. S. Kodym,

Alois Schembera.

Adolf Nit. v. Mayersbach.

Mat. Hawelka.

Dr. Grünwald,

W. Zelený.

A. Matousowský,

Dr. Ant. Mayer.

Krouský,

Zatka,

Mastný,

Dr. Gabriel,

Zap,

Dr. Schlechta,

Dr, Esop,

Rud. Skuherský.

J. Benoni,

Dr. Podlipský,

Dr. Jos. Prachenský.

Alois Waclawik.

Josef Slawik,

W. Kratochwil.

Jan Krejči,

Sadil,

W. Pour,

Purkyně,

Dr. Schicha,

W. Berger.

Dwořák,

Dr. Wiese.

Dr. Hamernik,

Dr. Fr. Čupr.

Palacký: Pánové ! Ze jmén přečtených, která by byla mnohém hojnějším počtu vypadla, kdybychom nebyli chvátali se zadáním

návrhu toho, poněvadž mnozí z našinců ani se o návrhu toho, poněvadž mnozí z našinců ani se o návrhu takovém nedozvěděli v čas, z těchto jmen podepsaných ráčí slavná sněmevna znamenati, že se tu jedná o důležitost velikou, téměř veškerého česko-slovanského národa ve vlasti naší.

Že národ naš skrz poslance své seznává a praví, že volebním řádem sněmovním na mnoze křivda se mu stala, že spravedlivosti, které císař pán za pravidlo všude pokládá, že se té nešetřilo v úplné míře — tedy návrh náš se zakládá spolu na stížnostech a na žádostech. Přiznávám se tedy, hlavní věc jest moment národní žádosti této, ačkoliv netajím i také bohdá provedu, že i nehledě k národnosti, nachází se velmi mnoho důvodů, které k tomu cíli směřují a vyhledávají to, aby některé proměny ve volebním řádu snémovním se staly. Pánové! Zdráhal jsem se dlouho , přijmouti úlohu řečníka o této věci — přál jsem sobě, aby mysl bystřejší a ústa výmluvnějsí než moje, propůjčila se k provedení úkolu tohoto — ale kolegové moji stáli na tom, abych já, jakožto jeden z nejstarších dělníků na poli potřeb národních propůjčil se k potřebě národu i v této příležitosti.

Zdá se mi, že přátelé mojí, složivše úlohu takovou na starce, chtěli ubezpečiti spolu i sebe i vysokou sněmovnu, že v této nad míru důležité věci jednati se bude s důrazem sice a důkladem potřebným, ale spolu mírně a vážně, bez vášní a náruživosti, bez hluku a ovšem bez příkoří.

I musím prositi přátel svých, aby za vděk přijmouti ráčili, když úlohu na mne vloženou provedu ne tak jak bych sám měl a chtěl, ale pokud jen síly mé stačí.

Přistupuje k věci samé. — Nechci se zastaviti při otázce o kompetenci sněmu našeho vé věci té. Pánové! Myslím, tu že máme z práva i přirozeného i z práva psaného; nebudu se mnoho sířiti o tom, ale přivedu jen na pamět paragraf volebního řádu poslední, kterýžto v originálu svém zni a všem pánům snémovníkům bez pochyby znám jest; praví:

"Während der Dauer der ersten Landtagsperiode können Anträge auf Aenderung der Bestimmungen dieser Wahlordnung durch absolute "Stimmenmehrheit des, nach §. 38 der Landesordnung überhaupt beschlußfähigen Landtages beschlossen werden."

To, myslím že postačí, aby otázku o kompetenci rozhodlo. Ovšem, v tom paragrafu nemluví se v celé revisí volebního řádu, ale myslím, že každý přisvědčí tomu, že, když by náhodou, jak se ukáže, mnoho takových proměn potřeba se býtí ukázalo, že by neslušelo Činit jednotlivých proměn a tak říkaje, přikládati jednotlivé záplaty na celém tom ústroji,

219

— ale že potřebí je v takové věci držet se jistého pravidla, jisté zásady, aby zároveň věc ta organicky vyřízena byla.

Paragraf ten dotčený ani neporoučí, ani nezapovídá revisi veškerého volebního řádu; pročež můžeme a mohu i já tvrditi, že tato revise dokonale dle pravidel a zásad ústavních státi se má. Tu pak pánové opět máme dvojí pramen, jeden přirozený a druhý positivní, psaný. Přirozený pramen ten zakládá se na zásadě práva a spravedlnosti : "Čeho sobě nechceš, nepřej jinému", a já děkuji Pánů Bohu a i jeho Vel. císaři pánu, že tato přirozená zásada jím positivně vyslovena jest. Již několikráte ráčil prohlásiti, že má býti. a panovati budoucně rovnost všech před zákonem, neméně také rovnoprávnost všech národů v říši rakouské.

To jsou tak říkaje povšechné zásady a pravidla, které v této věci šetřiti sluší. Máme ale také podrobnějších pravidel, a také uvedené jsou spolu hned, když diplom říjnový prohlášen byl od J. V. ve dvou dopisech; v jednom, co se týče hr. Rechberga, ministra zahraničních záležitosti, že rozdělení zástupitelstva jednotlivých zemí do rady říšské se má státi v poměru prostory obyvatelstva a velkosti daní, které platí; a druhý je dopis téhož dne k ministerstvu tehdejšímu vnitřních záležitostí, kdežto císař pán takto se vysloviti ráčil: "Bude se vám při tom říditi podle toho, aby na zemském sněmu všechny stavy a zájmy nebo-li interesy jedné každé země v přiměřeném poměru byly zastoupeny, aby tak práva a svobody věrných stavů mých a zemí dle poměru potřeb nového času se rozvinovaly a rozšířily a prospěchem celé říše se spojily."

Máme tedy zde positivně dvě věci, nejprvé všechny stavy a zájmy neb interesy buďtež v přiměřeném poměru zastoupeny a to sice dle poměrů a potřeb našeho času. Co se týče slova stavů, myslím, že nebude potřebí, abych o tom mnoho slov šířil. Stavové neb stav v tom smyslu, je arci neurčité slovo, může se to vztahovati na všeliké poměry; mohlo by to i znamenati třebas někdejší stavy středověké, tak řečené stavy feudální, může se to také vztahovati na přirozené stavy, které vždy byly a budou. Já myslím, že se musí rozuměti, když se tam praví, že dle poměrů a potřeb našeho času se to má činiti, a když ohled béřeme, že císař pan několikrát slavně prohlásil, že rovnost všech před zákonem panovati má, napotom v jeho říši, že tedy nemohou se rozuměti stavové tak řečené feudální, středověky, poněvadž ty zakládali se na privilegiích a na rovnosti, nýbrž na nerovnosti obyvatelstva a národu před zákonem. Tedy patrně se mně zdá býti, že se rozumějí jen stavové přirozené, jako stav rolnický, stav obchodní, stav živnostenský, vojenský, duchovní, atd. Dále druhé pravidlo, že mají všecky zájmy neb dekrety oýti zastoupeny — i to je slovo mnohosmyslné. Co jsou zájmy neb interesy, co všechno v nich se zahrňuje ? Je to každému nesnadné; myslím, že nepotřebují se mnoho o tom šířiti, ale chci jen na jedno upozorniti. V zemích a říšech, kde není rozdílných národnosti, tam mezi zájmy aneb interesy národnost téměř ani nemůže se počítati, tam není žádných sporů, jest souhlásí jednota ve všem, a proto různé interesy v té věci tam ani vzniknouti nemohou. Jinak je to ale, kde jsou země a říše národností rozdílných ; tam já myslím, pánové, když se podivám na stav věcí naších vůbec, že se zapírati nemůže, že interesy národnosti zaujímají velmi důležité místo. Arci, praví mnozí: "I ne! Národnost, to jsou jen libustky, to jsou rozmary podivínů, to je šílenost, závrať!" — Vždyť ráčíte, všichni věděti, dost jsme se načtli frasí o tak řečeném "Nationalitätsschwindl." Inu, jetliže tato nemoc zachvátila některé z našinců, nepochybují, že všichni tak spravedlivě smýšleti budete, a že uznáte, že neštěstí to neschvátilo jen jednu stranu v shromáždění našem, nýbrž že se to týká jedné i druhé strany, a že tedy, jestliže, arci z jedné strany porady se dějí v českém shromáždění měšťanské besedy, z druhé strany porady se dějí v německém tak zvaném Kasinu. A když, pánové, povážím, jak vlastně organisován jest celý náš sněm, jak si počíná při všech otázkách i při mnohých důležitých otázkách, tedy myslím, bylo by zpozdilé a bláhové, zapírati, že národnost jest mohútný zájem, že to jest mohútný interes v zemi naší, a že tehdy slova císaře Pana také na tyto interesy se vztahují, Vím, že se tu dotýkám věci choulostivé a nerad to činím; ale, pánové, neni-li potřeba, bychom jednou přece promluvili o věci této ?, vždyť musíme se dorozuměti obapolně ; a možno-li bychom se dorozuměli, když vždy mlčet budeme? Mlčením dorozumění se nikdy nedocílí. Poměry a potřeby našeho času jsou přede vším, jak jsem již tu čest měl několikráte říci, rovnost před zákonem a rovnoprávnost národů. V oboji potřebě v říši naší již se mnoho vykonalo a nebo se ještě vykoná. Všickní uznáte, že co se týče rovnosti před zákonem, zrušení tak řečeného feudalismu, ačkoliv ho nebylo mnoho, že to již tak dobře jako dokonáno , ale zrušeni tak říkaje nadpráví národního, privilegia národního ještě se nedokonalo. Staly se některé počátky, jak vděčně uznáváme, ale naprosto ještě daleko jsme od cíle. — Nechci již mnoho o té věci se šířiti, chci jen uvésti, co je předmětem mého dnešního přednešení, že rovnoprávnost národní ve volebním řádě, který nás zde svolal, není provedena. Pánové, abych to

220

provedl v národním ohledu, musím Vás obtě-žovati několika počty, které každému jsou přístupny, o poměru obyvatelstva. — — Mám úřední popis z roku 1857, kterýžto udává v Čechách obyvatelstvo vůbec 4,708.493 duší; těžko jest počítati tak říkaje na jednotlivá čísla, kolik jest jich původu německého a původu slovanského, spíše to poznáme, když volební okresy jednotlivě proskoumáme a je počítat budeme. Ve volebních okresích, volebním řádem vyměřených, vypadá podlé toho v městech na 11.666 obyvatelstva v průměru jeden poslanec, ve venkovských na 49.081 duší v průměru jeden poslanec; však když vezmeme a odmísíme volební okresy české a německé, tehdy vypadá ve volebních okresích českých průměr na jednoho poslance 12.020 osob, v německých 10.315 osob; ve venkovských zase v českých 63.204, v německých 40.861 osob. Ještě patrněji bije to do očí, jestliže budeme prohledávati jednotlivé příklady. — Když proskoumáme, jaké jest ku příkladu minimum na jednoho poslance v městských okresích, minimum pod 10. tisíci, tu jsem vypočítal a, pánové, najdete to všichni také v této knížce, z které poněkud to také vzato "Politisches Taschenbuch", která většinu počtu shromáždění toho také tuším známa jest, tedy to minimum vypadá ku přikladu v Liberci: jeden poslanec na 6.285 duší, v Hajdě na 6.776 duší, v Rumburce na 8.175, v Šluknově na 8.235, a tak v České Lípě, v Cvikově a v Litoměřicích. Nechci to podrobně všechno čisti, poněvadž to kromě toho jest každému přístupno. Minimum v smíšených městech, ač Vímberk vlastně vice německé město jest, tam 8517 přichází na jednoho poslance, v Trutnově 9230, co se týče českých měst a městských okresů, máme jen 3, které pod toto minimum padají, jest to Písek 8178 duší, Smíchov 9147 duši, Hradiště Mnichové 9819.

Ale nyní, když vezmeme maximum duši v městských okresích a skupeninách — maximum béru nad 14 tisíc duší na jednoho poslance, tu nenacházíme ve všech německých městských okresích ani jednoho; jedině smíšené město Budějovice vyniká 14.811 : ale v českých městských okresích máme jich mnohem více. Tu jsou nejprvé Pardubice 14.359, Německý Brod 14.346, Plzeň 14269 a Praha konečně 14.259 na jednoho poslance. — Tedy ráčíte znamenati, že tu jest veliká nesrovnalost, ale ještě větši nesrovnalost panuje řekl bych v okresích venkovských, jak jsem pravil, že ve venkovských okresích v průměru na 49.000 a několik duší přichází jeden poslanec do sněmu. — Vezmeme-li tu nyní minimum venkovských okresů, pod 30.000, tedy nacházíme pět venkovských okresů, které pod toto minimum sáhají, nejprvé Joachimov 15.898 duši, Šluknov s 20.064 dušemi, Rumburk s 21604, Žlutice (Luditz) s 28454, a Kráslice s 29.919 dušemi.

V českých okresích pánové, nenacházíme pod tímto minimum ani jednoho. Naproti tomu, když uvážíme maximum okresů venkovských, na jednoho poslance, — maximum toto beru na 60.000 — tu mám arci tři z cela německé okresy, které vystupují nad toto maximum a tu první jest Žatec s 77,705, Liberec s 65.228, Děčín okres, ne město s 62046 duší. V smíšených okresích, tedy Českých i německých, jež jich máme víc; je jich 5, větším dílem s převahou živlu českého. Nejvýše stoji Nové Město nad Metuji s 77.135; Německý Brod 72325, Lytomyšlský okres s 70405, budějovický s 66588, a Jindřich hradecký 66,486.

Ale nyní panové, když počítáme z cela české okresy, tu jich nacházíme 12 s takovou převahou. Máme tu přede vším okres Smí-chovský, který čitá až do 93,740; pak Pel-hřimovský, který počítá 80,275, pak Rakovnický okres, který čítá 78,812, Táborský 77,909, Jičínský 70,012, Březnický 67,846, Vysoké Mýto 65,304, Karlín 64,930, Kolín 63,143, Benešov 61,816, Kutná Hora 61,531, Pardubice 60,599. Tu vidíte pánové, jak veliká jest převaha těchto okresu. Ale, řekne snad někdo, to není pravé měřítko "vota" podle starouherské právní maximy "vota non numeranda sed ponderanda;" snad netoliko počet obyvatelstva, nýbrž i velikost daně rozhoduje u věci této, a snad jest ta na straně druhé ? I v tom ohledu dal jsem se již do počítáni, dostal jsem do rukou úřední přehled všech berničních okresů z roku 1860; berniční okresy, jak vědomo, nedopadají všechny na volební okresy, poněvadž jich jest 209.

Počítal jsem to sám a sečetl, že v těchto 209 okresích odvedlo se r. 1860 — nebo přede-psáno bylo všech přímých daní— ale i s přiráž-kami jak se to vůbec vede, 16,656.569 zl. 23 kr. — Vědomo jest všem sněmovníkům, jmenovitě z říšské rady, že ministerium ouředně udalo je r. 1862 pro Čechy celé na 17,551.560 zl. Podle toho jakož i vůbec nemohu a nemám příčiny pochybovati o pravdě, že o popisu, kterého se mi dostalo ačkoli možné, že snad někde v cifrách nějaká malá chybička mohla býti — to nevím. — Konečně podá se to veřejnosti a veřejnost sama ať o té věci soudí — tedy: dle oněch 16. mill. atd. vypadá na jednu osobu v Cechách v průměru přímých dani 3 zl. 54 kr. t. j. průměrně pro celé království české a nyní odmísil jsem 106 celých českých okresů berničných, smíšených 21 a zcela německých 80. Mimo to jsou berničné okresy Praha a Liberec, zvlášť v českých těchto 106 okresísh bylo duši 2,488.863 a platilo se dani přímých 9,648.113 zl. 76 kr. V smíšených 21 okresích bylo duši 561.599 a přímých daní

221

1,707,366 zl. 58 kr. V 80 zcela německých Okresích bylo duli 1,496.589 a přímých dani 4,076.692 zl. 82 kr., na to ve zvláštních berničních okresích městských v Praze 142.588 duši daně platicích, domácích neb skutečně přítomných, a dané obnášely 1,140.482 zl. 37 kr., v Liberci německém, berničním místě okresním, bylo duší 18.854 a daní príjmých 83913 zl. 70 krejcarů. — Nyní pánové snadno bylo průměry z těchto čísel vyváděti, bylo to obtížné, podrobil jsem se i této práci a našel jsem, že v českých 106 okresích vůbec připadá v průměru na jednu hlavu 3 zl 88. kr. v 21 smíšených okresích připadá daní příjmých na jednu hlavu v průměru 3 zl.4 kr., v 80 německých okresích připadá průměrně na jednu hlavu přijmých dani 2 zl. 72 kr., v Praze na jednu hlavu 7 zl. 99. kr., a v Liberci 4 zl. 47 kr. Pánové počet ten mne samého překvapil a počítal jsem znovu a počet zůstal tentýž.

Myslím ale, že se tomu diviti nebudete, když i též vám předložím minima a maxima těchto přímých daní v jednotlivých okresích německých a českých.

Vybral jsem počet okresů, v kterých minimum přímých dani na jednu hlavu připadá. Takových našel jsem — totiž minium pod 2 zlaté, — takových našel jsem německých okresů 10 a jeden jediný český. Těch 10 okresů německých jsou nejprvé:

Asch kde platí se v průměru jen 1 zl. 56 kr. na hlavu, potom našel jsem:

Kraslice (Graslitz) kde se platí jen	1 zl 66 kr.,
potom Neudek kde se platí	1 zl. 69 kr.,
potom Liberec kde se platí	1 zl. 69 kr.,
pak Rochlice kde se platí	1 zl. 69 kr.,
Jablonec (Gablonz)	1 zl. 75 kr.,
Králiky (Grulich)	1 zl. 79 kr.,
Přísečnice (Preßnitz)	1 zl. 87 kr.,
Šluknov (Schluckenau)	1 zl. 91 kr.,
Blatno (Platten)	1 zl. 92 kr.

na hlavu. Českých okresů takových a toho spůsobu jest jen jeden totiž:

Železný Brod kdežto, jedna hlava platí v průměru — 1 zl. 72 kr.

Ale nyní vezmeme zase Maxinum kde se 6 zlatých a výše na hlavu platí, najdeme tu ovšem německých okresů 4, které toto Maximum dosahují neb převyšují. To jsou především

Postoloprty (Postelberg) kde platí	7 zl. 10 kr.,
Podbořany (Podersam) kde platí	6 zl. 30 kr.,
Stodo (Stab) kde se platí	6 zl. 7 kr.,
Žatec tam se platí	6 zl. 6 kr.
Ale když vezmeme české okresy, kde přes 6 zlatých poměrně na hlavu se platí, tu máme nejprvé okres Velvarský kde se platí v průměru	7 zl. 58 kr.,
Libochovice kde se platí	6 zl. 64 kr. pak
Louny kde se platí	6 zl. 47 kr.,
Český Brod kde se platí	6 zl. 47 kr.,
Mělník kde se platí	6 zl. 20 kr.,
Brandejs kde se platí	6 zl. 8 kr.,
Hluboká kde se platí	6 zl. 2 kr.

Pánové! myslím, že to přesvědčí každého; neboť cifry mluví a největší a neodolatelnou výmluvností v takových věcech. A následkem toho jest věru těžko věřiti, aby pouhá náhoda to byla učinila že taková nesrovnalost se nachází, že to jest zvláštní specimen justitiae distributivae. Já myslím, že nikdo kdo spravedlivě smýšlí buďto v shromáždění tomto, buďto vůbec na světě, že mně do konce nezazlí, když pravím, že skutečně národ český má příčinu stěžovat si, že mu dokonalé spravedlnosti ve volebním řádu sněmovním se nedostalo; že není tak zastoupen na sněme jak by měl. Ale ještě obrátím zřetel k jednomu momentu, který by se mohl navrhovati. Praví se: dobře Čechové kdy mají převahu i v počtu i v daních; ale zdaliž pak mají také převahu i v jiném faktoru, který velmi důležitý jest ve státu, to jest faktor intelligence, vzděláni osvěty? - Tu arci nemohu již přinášet podobných čísel; ale dovolují si pánové obrátit pozor na to, co před očima nás všech se děje. Literatura Česká je plod pouze českého národu; kdo ji znal před 40 lety jako já, i kdo jí zná v nynějším jejím stavu, ten ještě popírati nemůže, že v národu českém jest duchovni čilost a činnost až překvapující. Pánové! literatura česká v posledních desíti létech zmohla se na takový stupeň, který jistě každého nepředpojatého člověka obdivením naplniti musí, jakož i mně samého, který v tom oboru jsem působil a působím, překvapuje. Nechci se šířiti, jest to věc vědomá, máme tolik spisů, takřka ku každé potřebě, a máme tolik časopisů, tolikero novin a mezi nimi, ač ne vše chválím, co někdy se vloudí do některých, ale které myslím, že spravedlivě postaveny býti mohou všem jinojazyčným novinám na roveň, a pánové! celá tato jistě radostná ano ohromná, abych tak řekl, produkce a konsumce děje se pouze v tomto na počet nehojném národě Českém, a děje se v třídách jeho prostředních a nižších. Já nepopírám a s vděčnosti uznávám, zásluhy mých někdy dobrodinců hrabat ze Sternberka, knížat z Lobkovic i Kinských a hrabat Kolovratů i jiných na vyvinuti se literatury naší jakož i s vděčnosti přijímám a uznávám, co od dvou lét od šlechetných vlastenců mezi naši, vyšší šlechtou v tom samém sněmu se stalo; ale předce myslím, že i oni všickní se mnou seznají, že co se stalo, vlastně sílámi tak řikaje obecního národu našeho se stalo a provedeno jest.

Tedy myslím, že ani v tomto ohledu ne-

222

jsme pozadu za našimi sousedy a nechci se pouštěti do dalšího rozbírání, zdaliž ku př. sedlák český ve své intelligenci a zručnosti atd. stoji pozadu za německým, nebo naopak. To každému na snadě jest, to každý si sám rozsoudí. Ale, pánové, v takovéto nesrovnavosti, která posavád panuje ve volebním řádu sněmovním, myslim, že spravedlivě hlas pozdvihuji ve prospěch úplné rovnoprávnosti a tedy za revisí volebního řádu našeho. Musím ještě i na jiné pozornost obratiti.

Ne v tomto shromážděni, chraň Bůh, ale v publikům a v jiném lidu, v orgánech tak řečeného veřejného mínění, často se tato myšlénka pronáší: Nesmíme Čechům nechat jich převahu — tu tedy seznávaji — poněvadž by nás utiskovali, a protož je musíme utiskovati tak říkaje sami. A to pánové zakládá se na zdání mnoha lidí, kteří pravé svobodomysl-nosti do sebe nemají, svobody ani neznají, kteří myslí, když dva se sejdou, že musí jeden podlehnouti druhému, jak říkají, když dva se sejdou, musí býti jeden "Hammer" a druhý "Amboss." Pánové! tento náhled, toho smýšlení je, alespoň nám Slovanům, docela cizí, my tomu jináče nerozumíme. My tomu rozumíme, a myslím, že to můžeme dokázat, že umíme velmi dobře vedle sebe bydlet, a neutiskovat druhého, dát každému, co je mu právem. K tomu cíli dovolíte mi, abych trošku si zajel do historie vůbec, a naší zejména. Je to vůbec charakteristický ráz národu slovanského, jež jeden znamenitý německý spisovatel 10. století vytknul, když pravil, vykládaje pověsti o bojích mezi Němci a Slovany vůbec: Transeunt sane dies plurimi his (Germanis) pro magno latoque imperio, illis (Slavis) pro cara libertate ac ultima servitute varie certantibus.

Pánové! slovo toto německého spisovatele, a sice v středově kosti, jest velmi vážné a důležité, a ospravedlněno celou historií národů i německých i slovanských. — Abych nezabíhal do jiných historií, zůstanu jen při české. — Pánové! Čechové nikdy nevedli válek výbojných, vždy jen ochranné, obranné války, aniž komu z našich panovníků napadlo, dobývati sobě panování mimo Cechy. Prvý, který to učinil, byl král Jan z domu Luxemburského, a víte, že byl sice českym králem, ale srdcem nebyl Čech, nebyl Slovan; ten arci užil prostředků i dílem násilných, aby rozšířil panování své. — Ale znamenité jest to, že, ačkoliv k. p. Slezsko bezděky ku koruně české připojeno bylo, ne za dlouho i Slezsko, i Lužice oboji sobě zalíbovaly tak v panování českém, že si to za v eikou milost pokládaly a žádaly kolikráte u králů naších, za ujištěni, "že nikdy nebudou od Cechů odloučeny." To mohu dokázat, to ví každý, kdo zná historii. Tedy i z toho plyne důkaz, že národ český neutiskoval svých sousedů, kteří s ním státně spojeni byli.

Přišla doba, kde to ještě u větší míře se ukázalo doba náboženských rozbrojů a rozmíšek, doba husitské války. V této již nepřevládal panovník, tu převládal živel národní sám; Ćechové tu povstali a bojovali jakožto národ, a co bylo účelem úsilí jejich ? Pánové! vědomo jest, že oni tehdáž předčili v uměni válečném

Vědomo jest, kterak celá tak říkaje střední Evropa napínala po mnohá leta všechny síly své, aby pokořila Čechy, které nazývali kacíře. Čechové odrazili všechny útoky uměním válečným a svou obětavností vlasteneckou, a po každém vítězství podávali se ku pokoji, k narovnání, a nežádali nic, než aby uznáni byli za rovné, za rovnoprávné; ale ti, kteří poraženi byli, vždycky volali: Ne, kdo mluví o pokoji s kacířem, sám buď jest kacíř, aneb přítel kacíře! — a tak se obnovoval boj hrozný a ukrutný skrze několik let, až konečně vystoupil kněz Prokop Holý aneb Veliký a pravil: pánové!: "Jestli my se vždy jen obranně chovati budeme ve válce, nikdy se neodmůžeme uznání své rovnopráv-nosti; musíme zbraně nésti k sousedům našim, musíme je nechati zakusiti veškeré svízele a neřesti války, potom snad budou ochotnější, aby nám popřáli, čeho Čechové žádají, totiž uznání rovného práva! A tak se stalo.

— Netřeba opakovati to, co všem kromě toho na sněmu našem je známo, že i tu vítězství doprovázelo veškeré kroky Čechův. Jim ale nikdy na tom nezáleželo, aby nějaké panováni sobě zavedli v okolních zemích, ačkoliv brali některé daně na potřeby válečné ; to se rozumí ale, aby organisovali některé panování sobě v okolních zemích, na to ani nikdy ne-pomyslili, neleželo to v duchu národu; a protož, jakmile se konečně křesťanstvo na sboru Basilejském sešlo, a samo je prosilo, podávajíc jim rovnoprávnost, totiž uznání jích za křesťany; tedy co rovnoprávní Čechové upustili od vší dálší války;, spokojili se s tím a byl pokoj a byla rovnost. Pánové! to jest důležitý příklad, a myslím, že může každého přesvědčiti, že to neleží v duchu národu našeho, aby se činil násilníkem komukoli jinému, aby křivdil jiným národům. A proto i v tom ohledu myslím, že rovnoprávnost jest potřebná, a není se ani nyní ničeho, ani po-tom jejim dosavadním protivníkům od ní co obávati. A nyní když budeme mít úplnou k tomu rovnoprávnost, mohu za to ručiti, že bude i s naši strany pokoj, že bude svornost a láska mezi námi panovati, ale ne dříve!

— Nyní rád a ochotně opouštím pole národnosti, abych se obrátil také k těm úvahám, které

223

kromě národnosti k tomu vedou, aby slušná revise volebního rádu se předsevzala. Netřeba vám, pánové, v té věci mnoho rozkládati. Račite

všichni znáti, jak vlastně o poměru tom soudit. Já jen některé příklady, jak mi právě na mysli tanou, uvedu. Tak jest ku př. ve venkovských okresích taková nesrovnalost, že v mnohé chudé obci sedlák, který platí 8 až 10 zlatých daně, jest volitelem; v zámožnějších ale obcích, třebas platil 30, 40, 50 zl., nemá ani právo voliti volitele. I to jde tak daleko, že máme sedláky — máme jich sta, snad na tisíce — kteří platí daně několik set a více než 250 zl., a předce nemají ani přímého volebního práva, kdež 250 zl. ustanoveno jest za minimum pro velkostatkáře! .Myslím, že v tom jest veliká nespravedlnost, že zasluhuje to býti vzato v uvážení, aby se to poněkud vyrovnalo,

Vezmeme-li skupení měst, nebo právo volební měst, tam především musím obrátiti pozor na to, že ve městech stav řemeslnický a živnostenský, který přece stavem jest a tedy dle slov císaře pána má také zastoupen býti, že ten na prosto není zastoupen, a že tu tedy křivda jemu se děje, která uvážení zasluhuje. Mimo to uvedu jen jeden přiklad takové velké nesrovnalosti, když uvážíme obyvatelstvo města Prahy a porovnáme je s obyvatelsvem města Liberce, Obyvatelstvo města Prahy, jak jsem řekl, čítá 142588 duší a posílá 10 poslenců do sněmu; obyvatelstvo města Líberce čítá 18854 a posílá 3 poslance do sněmu, kdybychom podle počtu obyvatelstva věc vážili, musela by Praha více než 20 poslanců voliti podlé poměru, který panuje při Liberci. Kdybychom za základ položili poměr daní, které se platí v Praze a Liberci, tu by Praha musela více než 30 poslanců do sněmu voliti. — Tedy i tu jest veliká nesrovnalost. Jiná nesrovnalost jest v tom, co se týče volebních okresů. Udávám ustanovení pro Prahu. Tu se praví, že každá z volebních někdejších čtvrtí má voliti 2 poslance, staré město 2, nové město 2, malá strana 2, Hradčany dva a Josefov dva, které město počítalo roku 1857 43813 duší, tedy přišlo na jednoho poslance přes 21000. Nové město počítalo 64036 duší a tu přijde na jednoho poslance přes 32000 obyvatelů, Malá Strana počítala 21799 duší, ta by se dle poměru obyvatelstva dala ještě hájiti, ale Hradčany počítaly 5601 duší, tu tedy přijde jeden poslanec na 2800. Josefov počítal 9288 duší, tu dopadá na jednoho poslance 4644 duši.

Pánové, tu je také náramná nesrovnalost a nevím, jakým důvodem by se ospravedlniti dala. Já myslím, že i toto jistého uvážení potřebuje. Dále, co arci přísně do dnešní otázky nepřináleží, co se týče zástupitelstva v říšské radě, musím předce na to upozorniti, jaký poměr panuje, — kdežto ve venkovských a městských okresích všude asi na 4 nebo 5 poslanců zemských jeden říšský se klade— vypadá tato na 10 poslanců pražských jen jeden. Tedy pánové! ten jeden poslanec pražský v říšské radě zastupuje přímých daní, jak jsem měl již dříve čest říci přes 1,140000 zl.atd., a co ještě nepřímých dani mimo to ! Myslím, že i to do oči bije a zvláště, když vezmem, že ku př. obchodní komora posílá do sněmu zemského 15 poslanců a do říšské rady z těchto 15 4, a Praha z 10 jen jednoho ! — Jaký to divný poměr?!

Pak co se týče skupeni velkostatkářského, — již byla tu řeč o mnohých nepřístojnostech, které v řádu volebním v tomto skupení se udály a mohu na to zejména upozornit, že to arci velmi obtížné jest, že velkostatkáři, když mají volit, musí dalekou cestu konat až do Prány, nebo když svého plnomocenství užívají, musí hledati člověka, který by je mohl přednésti, poněvadž vždy jen jeden jednoho zastoupiti smí, tak, že se přihodilo, že několik plnomocenství zaslaných, jak se říká, umrzlo, že ani prodána býti nemohla.

Myslím, že by slušné bylo, aby se velkostatkářům povolilo podati tu přímo volební lístky své volební komisi v Praze a nehledal teprv plnomocníky, že tím zastoupeni budou mnohem věrněji než v nynějším pádu. Pak mám ještě jedno, co mi nápadné jest, to jest, že všecky statky, které byli v deskách zemských a jsou dosud v nich zapsané, že zastoupeny jsou ve velkostatkářském počtu. A to je dobře. Ale proč pak jsou vyjmuta města některá, že nesmějí se dát zastupovati ? Pánové, to je také privilegium, ale v opáčném smyslu: že se jim právo nedává nýbrž ujímá, které by jim náleželo: quod uni justum, alteri aequm. A pak mohlo by se ustanoviti —. nechci předpisovati Bůh chraň! ale. mohlo by se zvýšiti třeba to minimům, které ustanoveno jest na 250 zlatých. Jak jsem již připomenul, máme na sta sedláků, kteří mnohem více platí a nemají než pětistou část jediného hlasu k volení volitelů. Tedy to jsou křiklavé nesrovnalosti, jaké jsem uvedl v příkladech, které sku-tečně žádají, aby se ve věci té nějaká pravda a spravedlnost konala a vynalezla.

Prosím Excelencí račte!......

Ich bitte nur um einen Augenblick zur Erholung, um noch einige Worte an jene Herren zu richten, welche der böhmischen Sprache vielleicht nicht mächtig sind.

Oberstlandmarschall: Ich werde die Sitzung auf 5 Minuten unterbrechen.

Palacký: O nicht so viel, Excellenz, nur einige Minuten. (Einzelne Bravorufe im ganzen Hause). Unterbrechung von 5 Minuten.

18b

224

Oberstlandmarschall läutet.

Palacký: Erlauben Sie meine Herren! daß ich auch an diejenigen Mitglieder dieser Versammlun einige Worte richte, die vielleicht der böhmischen Sprache nicht genug mächtig sind, daher meiner Ausführung nicht folgen konnten. Ich kann zwar nicht in dasselbe Detail wieder eingehen, was ich bereits vorgetragen habe, ich könnte höchstens nur einzelne Punkte hervorheben. Wie es in unserem Entwurf oder unserem Antrage steht, Habe ich zuerst die Grundsätze beleuchtet, nach welchen eine Revision der Landtagswahlordnung zulässig ist, und dann habe ich hervorzuheben ge-sucht, daß unter den Interessen, welche als Richtschnur bei der Entwerfung der Landtagswahlordnung vorgeschrieben sind von Sr. Majestät, auch das Interesse der Nationalität einen hervorragenden Standpunkt einnimmt. Namentlich bet uns wird es Niemanden einfallen, der die Sache aufrichtig und klar auffaßt, wie sie ist, daß das Moment der Nationalität die Situation so zu sagen, beherrscht, daß es zwar nicht in allen — Gott bewahre — aber doch in sehr vielen wichtigen Fragen den Ausschlag gibt, oder zu geben droht, und daß es daher nicht richtig wäre, es zu ingnoriren oder gar zu negiren, daß es ein wichtiges Interesse ist und daß also auch die Nationalitätsverhältnisse unter die Vorschriften Sr. Majestät fallen, welche diese Interessen nach Bedürfniß der Neuzeit allen gemeinschaftliche und gleiche Rechte zugemessen haben will. Ich habe weiter durch detaillirte Ziffern nachgewiesen, die aus authentischen Quellen gezogen sind, daß weder in Bezug auf die Zahl der Einwohner, die in diesem hohen Hause repräsentirt werden, noch weniger in Bezug auf den Betrag der Steuern — auf die Steuerkraft — welche auch mit in Rechnung kömmt, die deutsche Bevölkerung vor der slawischen im Lande irgend einen Vorzug hat, daß sie sich also gleichstehen wird, wenn ja eine Ungleichheit ist, daß sie zu Ungunsten des deutschen Theiles ausfällt. Das habe ich durch Ziffern nachgewiesen, die von Jedermann kontrollirt werden können, die ich nicht gemacht habe, sondern die mir ämtlich dargereicht worden sind, wovon sich also Jedermann selbst überzeugen kann. Ich habe dann nachgewiesen, daß es denn doch die Gerechtigkeit erfodert, daß in diesem Umstande Abhilfe getroffen werde. Ferner habe ich mich auch dabei aufgehalten, zu bemerken, es seien Einige, die da fürchten, wenn uns volles Necht würde - den Slaven nämlich im Lande — so würden wir sie drücken, wir wollten dann nicht das Recht, wir wollten Uebergrüsse haben! - Ich habe dabei zum Theil aus der Geschichte nachgewiesen, daß das nicht im Geiste unserer Bevölkerung liegt, daß wir nichts anderes beabsichtigen, als gleiches Recht für Alle, weiches Se. Majestät unser Kaiser so oft und so feierlich proklamirt hat.

Nun um näher zur Sache zu kommen, meine Herren, besorge ich nicht, daß Sie den von, mir und meinen Genossen eingebrachten Antrag verwerfen werden - das wäre ein verfassungswidriger Beschluß und einen solchen kann ich ja Niemandem in diesem Hause zutrauen — es wäre, ich möchte sagen — ein Verbrechen von Ihnen! Also vor einer Verwerfung des Antrages habe ich gar feine Besorgniß. Aber ich besorge, es könnte auf verschiedene Weise dahin gearbeitet werden, daß man die Frage vertagt oder daß die Verhandlung darüber verschleppt würde.

Meine Herren! Ich weiß, die beati possidentes lieben es in der Regel nicht, daß man ihre Besitztitel untersuchen, aber ich glaube, Sie alle seien billig genug, um zu fragen, ob die possidentes es auch bona fide, sind und sobald sie unterrichtet werden von den näheren Verhältnissen, daß Sie billig und gerecht sein werden, daß eben die Gerechtigkeit hergestellt werbe. Dieses Vertrauen habe ich trotzdem daß einige Besorgnisse sich dareinmischen.

Meine Herren! Wenn Sie auch heute den Antrag unmittelbar annehmen, was freilich nach der Geschäftsordnung noch nicht möglich ist, so würde die Folge sein, daß im günstigsten Falle die Vorberathung darüber etwa am Schluße der dießjähri-gen Session beginnen könnte, weil jedenfalls die Commission viele Erhebungen zu pflegen haben wird. Wenn sie aber dazu meinen Antrag vertagen wollen, oder verschieden, durch welche Mittel immer, — meine Herren! das würde dem Hause unendlich, nicht nur bei der böhmischen Bevölkerung, — bei der böhmisch-slawischen, sondern ich fürchte auch überhaupt in ganz Oesterreich und Europa zum Nachtheile gereichen!

Meine Herren! Hier ist eine Klage, die von, ich möchte sagen, einer ganzen Bevölkerung, einer ganzen Nation ausgeht.

Wenn Klagen laut werden, wo immer, da ist jeder Richter verpflichtet, wenigstens in die Untersuchung der Klagen einzugehen, ob sie begründet sind. Und vorläufig verlangen wir ja nichts anderes von Ihnen, als daß Sie eine Commission er-nennen, die diese Fragen untersuchen prüfen, und, wenn sie sie berechtigt findet, ihre Anträge darnach stellen möge. — Wenn in dieser Beziehung eine Vertagung oder eine Verschleppung durch welche Mittel immer stattfinden soll, — ich gebe Ihnen zu bedenken, daß die Aufschiebung eines Aktes der Gerechtigkeit nur eine Zugabe mehr zur bestehenden Ungerechtigkeit bildet, und daß Sie sich dessen hoffentlich, ja zuversichtlich nicht schuldig machen werden.

Meine Herren! hier steht, ich muß es sagen und habe es schon gesagt, gleichsam ein ganzes Volk vor Ihnen, das seine Hoffnung auf Ihr Ge-rechtigkeitsgefühl setzt. Sie werden es in dieser Hoffnung nicht täuschen; Sie werden beitragen, daß diese Hoffnungen realisirt werden; denn meine Herren! verhehlen wir es uns nicht, wenn wir einmal gegründete Ursache hätten, un-

225

sere Hoffnung aufzugeben, daß es der analoge Fall sein könnte und sein würde, mit einer Menge anderer Völker in Oesterreich, die das gleiche Schicksal mit uns theilen müssen. (Leises "Oho" links.)

Das führt mich, meine Herren, zu der Bemerkung von der großen Wichtigkeit des gegenwärtigen Momentes. Meine Herren! die Verfassungszustände in Oesterreich sind Ihnen allen wohl bekannt; ich brauche sie nicht näher zu bezeichnen. Sie wissen, es ist theilweise und überwiegendermassen viel Unzufriedenheit damit geäußert worden.

Jeder denkende Mann im Staate erkennt es an, daß, wenn unsere Verfassungsverhältnisse einer ruhigen, friedlichen Entwicklung entgegengefürht werden sollen, daß man den Ausgangspunkt dazu von der Revision der Wahlordnung nehmen müsse; daher wird die heutige Abstimmung in dieser Angelegenheit den thatsächlichen Beweis liefern, ob unsere Verfassungszustande, und nicht in Böhmen allein, auf Grundlage der bestehenden Institutionen reformable sind oder nicht! —Meine Herren! Unser Vaterland, Oesterreich wie Böhmen, blickt heute mit gespannter Aufmerksamkeit auf uns, und auf das Resultat unserer heutigen Erörterung. Es erwartet, mit Spannung, es erwartet, daß jeder von uns in diesem hohen Hause heute seine heilige Pflicht gewissenhaft erfülle.

Das habe ich nur in kurzen Worten Ihnen zu Gemüthe führen wollen.

Uebrigens will ich noch eine Bemerkung an Se, Exzellenz den Herrn Präsidenten richten: Als wir unsern Antrag einbrachten, war die neue Geschäftsordnung noch nicht angenommen, wir konnten ihn dann geschäftsordnungsgemäß auch nicht einrichten. Nun aber sagt die von uns provisorisch angenommene Geschäftsordnung in ihrem §. 46: "An diesem Tage erhält zunächst der Antragsteller das Wort zur Begründung seines "Antrages."

"Hiernach wird von dem Landtage ohne De- "batte beschlossen, ob dieser Antrag an die Abtheilungen, an eine schon bestehende, oder erst zu "wählende besondere Commission oder den Landesausschuß zu verweisen, unmittelbar in Vollberathung zu nehmen, zu vertagen, oder gänzlich zu "verwerfen sei."

Der Antrag ist also in dieser Welse stilisirt worden, namentlich was die Niedersetzung einer Commission und ihre Zahl betrifft. — Auch handelt es sich nach der neuen Geschäftsordnung nicht darum, diesen Antrag bereits anzunehmen, und darüber endgiltig abzustimmen; sondern ich glaube, es muß nach dem §. 46 erst eine besondere vorberathende Commission gewählt werten, welche erst einen Antrag an das hohe Haus über diesen Gegenstand Oberstlandmarschall (gleichzeitig) über die Behandlung zu stellen haben wird, und so wünschte ich auch, daß mein Antrag in der Hinsicht verstanden und behandelt werde.

Oberstlandmarschall: Es ist mir ein Antrag übergeben worden, — von Dr. Herbst formulirt—welcher mit 105 Unterschriften versehen ist und nachdem dieser Antrag sich ganz innerhalb der Anordnung des §. 46 bewegt, so glaube ich vollkommen berechtigt zu sein, denselben ohne weitere Unterstützungsfrage zur Abstimmung zu bringen; denn dadurch, daß er von 105 Mitgliedern dieses hohen Hauses unterschrieben ist, muß ich annehmen, daß er hinreichend unterstützt ist. Dieser Antrag lautet dahin: "Der vom Abgeordneten Herrn Dr. Palacký und Genossen gestellte Antrag sei zur Vorberathung gemäß §. 35, zweiter Absatz der Landesordnung an einen Ausschuß zu verweisen, in welchen jede der drei Curien aus dem ganzen Landtage drei Mitglieder zu wählen hat.

Dr. Palacký: Ich habe nichts dagegen.

Dr. Frič: Ganz conform!

Oberstlandmarschall: Wünschen die Herren die Unterschriften zu hören? (Rufe: nein! nein!)

Dr. Palacký: Mein Antrag ist ja ganz derselbe.

Oberstlandmarschall: Bitte ihn böhmisch vorzulesen. (Sekretär Schmied liest den Antrag böhmisch)

Návrh pana poslance dra. Palackýho a soudruhů podaný, budiž odevzdán k předběžným poradám dle 61. 35. 2 odstávky zem. ř. vý-boru sestávajícímu z devíti údů, vyvolených po třech od jednotlivých kurií celého sněmu.

Dr. Herbst m. p., Dr. Hanisch., Starck. Dr. Strache., Angust Eus, Haas, Peter Steffens, Joh. Liebig, D. Gschier, Laufberger, Dr. Fleischer, Dr. Schündler, Dr. Görner, Dr Stradal, Dr. Brinz, Hafner, Hülle, Dr. Limbeck, Gustav Hoffmann, Ed. Křiwánek, Kopetz, Dr. Löschner, Stamm, Steffan, Josef Palme, Grün-ner, Seifert Adam, A. Strerowic, Huscher, Tetzner, J. U. Dr. Worowka, Fr. Stangler, A. Rösler, F. J. Herrmann, Fr. Suida, Bachofen, Dr. Wenisch, Richard Dotzauer. Tedesco, Pfeiffer, V. Klier, August Konrath, F. Schmied, Eyßert, Schwarzenfeld, Karl Ritter von Limbeck, E. Jelinek, Sanduer, Dr. Römheld, C. Hardtmuth, Ant. Gust. Trenkler, Maresch. Theodor Pilz, Dr. Ernst Mayer, Neumann, D. Kuh, Ludwig Ehrlich, W. Rosenauer, Wucherer, Seidl, Nerradt, J. M. Schary, Waidele, Ed. Redlhammer, D. Stöhr, Dr. Schrott, Dr. Schmeykal, S. Stickel. Dr. Theumer, Karl Brosche, Leeder, Fürst Karl Auersperg, Bernhard, Bohusch, Marian Heinl, Abt, Graf Althann, Friedrich Graf Wallis, Wilh. Riese-Stallburg, Fr. Freiherr Mladota, Jos. Karl Ritter v. Peche, Joh. Adolf Schwarzenberg, Graf Theodor Thun. Graf Rothkirch, Joh. Schlöcht, Dr. Taschek, Zeidler, Dr. Jos. Lumbe, I, Beer, Joh. Fr. Swo-

18b*

226

boda, Hugo Fürst Talis, Fürst Max Fürstenberg, Adolf Graf Ledebour, Fr. Becher, Dr. Ed. Doubek, Graf Hartig, A. Bethmann, Josef Graf Thun, Erwin Nostitz, Graf Schönborn, Jos. Graf Wratislaw, Malowec, Graf Clam-Martinitz, Graf Leo Thun, Graf Zedtwih, Graf Harrach, Ottokar Graf Černin.

Diejenigen Herren, welche mit diesem Antrage einverstanden sind, bitte ich aufzustehen. (Einstimmig angenommen.

Wünscht der hohe Landtag gleich zur Wahl zu schreiten? (Rufe: Ja!), so werde ich eine kleine Unterbrechung von 5 Minuten eintreten lassen und dann die Wahl vornehmen.

(Pause von 5 Minuten.)

Oberstlandmarschall-Stellvertreter Dr. Waňka (übernimmt das Präsidium, läutet): Ich bitte die Namen vorzulesen!

Secretär Schmied liest die Namen der Viril-- Stimmberechtigten und Abgeordneten der Großgrundbesitzer.

Dr. Waňka: Ich bitte die Herren Graf Wratislaw, Ritter Neupauer und Herrn Swoboda das Scrutinium zu übernehmen; (läutet): Ich bitte: die Namen der Abgeordneten aus der Gruppe der Städte, Industrialorte und Handelskam ern werden verlesen. Ich bitte sie, die Wahlzettel abzugeben.

(Die Namen werben nun durch den Landtags-Secretär Schmied gelesen und die Zettel abgegeben.)

Dr. Waňka: Ich bitte die Herren Bachofen von Echt, Gustav Hoffmann und Dr. Uher das Scrutinium hier im Vorzimmer des Präsidialbureau vor-zunehmen. (Secretär Schmied verlieft die Namen der Abgeordneten der Landgemeinden.) (Läutet): Ich bitte die Herren Pfarrer Platzer, Prof. Tonner und Dr. Hanisch das Scrutinium vorzunehmen, und zwar im Sitzungssaale des Landesausschußes. (Unterbrechung von 20 Minuten, während welcher Zeit das Scrutinium vollendet wird.)

Oberstlandmarschall: Das Resultat der Wahl ist. nachstehendes: Zu der Curie der Großgrundbesitzer sind 63 Stimmzettel abgegeben worden ; zur absoluten Majorität sind nöthig 32 Stimmen; absolute Majorität erhielten die Herren Dr. Taschek 60, Fürst Karl Auersperg 59, Graf Haltig 35. Zunächst diesen erhielt Graf Wolkenstein 26 Stimmen; die übrigen Stimmen wurden zu einer ober zweien auf mehrere Herren zersplittert. In der Curie der Städte, der Industrialorte und Handelskammern wurden abgegeben von 78 Stimmenden 78 Stimmzettel; absolute Majorität ist 40; diese erhielten: Dr. Hafner 77, Professor Herbst 47, Prof. Brinz 47. In der Gruppe der Landgemeinden wurden von 65 Stimmenden abgegeben 65 Stimmzettel; absolute Majorität 33; diese haben erhalten: Dr. Palacký 47, Dr. Rieger 47 und Dr. Brauner 47. Ich werbe die Herren, die jetzt gewählt worden sind, ersuchen, sich nach der Sitzung in den Landesausschuß-Sitzungssaal zu begeben und sich dort zu constituiren, und mir dann Anzeige über ihre Constituirung zu erstatten. Wir werden nun in der Tagesordnung fortfahren.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung ist der Rechtfertigungsbericht des Landesausschußes über die außerhalb des Präliminars bewilligten Ausgaben; ich bin jedoch genöthigt, diesen Gegenstand von der Tagesordnung zurückzuziehen, weil in der Masse der Berichte und Einläufe mir entgangen ist, daß dieser Bericht noch nicht in den Druck gelangt und noch nicht an die Abgeordneten vertheilt ist. Ich werde ihn also an einem ber nächsten Tage vertheilen und bann wieder auf die Tagesordnung sehen. — Wir kommen daher zum Punkt 3 der Tagesordnung: "Bericht des Landesausschußes über die vollzogene Uibernahme der Fonde und Anstalten von dem ständischen Landesausschuß und von Seiten der k. k. Regierung."

Dr. Pinkas liest den vorerwähnten Bericht des Landes - Ausschußes zuerst deutsch, Secretär Schmied böhmisch.

Číslo 15.727.

Číslo 123 sněmu.

Vysoký sněme!

V pokoře podepsaný výbor zemský, hledě k své povinnosti, podává vysokému sněmu zprávu o tom, co se událo, když počínaje svou činnost, přijímal fondy a ústavy, jeho zprávě zemským zřízením svěřené, jakož i o obtížích, jež mu bylo překonati, aby, přihlížeje k věrnému provedení ústavy, zemskému zastupitelstvu onen obor činnosti vymohl, kterýž mu řádem zemským vykázán byl a zaručen jest.

Bývalý stavovský výbor zemský vedl veškeré řízení prozatím za doby zasedáni sněmu

Nro. 123 Ldtg.

Nro. 15.727.

Hoher Landtag!

Der gehorsamst unterzeichnete Landesausschuß er füllt seine Pflicht, indem er dem hohen Landtage Bericht erstattet über die Vorgänge, welche desselben Aktivirung und die Uibernahme der, seiner Verwaltung verfassungsgemäß anvertrauten Fonds und Anstalten begleiteten, wie über die Schwierigkeiten, welche zu überwinden waren, um in treuer Durchführung der Verfassung der Landesvertretung jene Wirksamkeit zu vindiziren, welche derselben durch die Landesverfassung zugewiesen und garantirt ist.

Nachdem der vormals bestandene ständische Landesausschuß während der Landtagssession 1861

227.

v roce 1861, načež přešlo na výbor zemský, vysokým sněmem zvolený.

Odevzdání a přijímání fondů a ústavů, jež správě bývalého stavovského výboru zemského podléhaly, dělo se dle přiloženého sub •/• pro-tokolu dne 26. dubna 1861 a za dnů následu-jících a jak z dále sub 2/2 přiloženého výkazu sumárního, českou účtárnou zemskou sestave-ného vysvítá, převzalo se v hotových penězích, rozličným fondům náležejících . . 89.390 zl. 3 kr. a v úvěrních papírech dle jmenovité ceny.....10,864.959 zl. 97 kr.

V dálším postupu úřadní činnosti výboru zemského zavedlo se s c. k. vládou vyjedná-vání, aby se mohli fondy a ústavy, dosud vládou zpravované zřízením zemským zastupitelstvu zemskému přikázané, od vlády převzíti a sice jmenovitě

fond vyvazovací,

fond zemský,

fond porodnice,

fond domu nálezenců,

fond blázince a

fond káznice, zároveň pak porodnice, dům nálezenců, káznice a blázinec.

K tomu účelu sestavila na základě vyjádření p. místodržicího, obsaženého v předpisu ode dne 20. května 1861 sub 3/3 k němuž přiložená zpráva státní účtárny sub 4/4 v opisu zvláštní Komise z přísedících zemského výboru Františka hraběte Thuna, Dra. Šmejkala a Dra. Pinkasa, do níž povolán byl též představený zemské účtárny.

Tato komise sestoupila se dne 10. července 1861, načež se ustanoveným plnomocníkům zemského výboru zdělila pravidla c. k. státního ministerstva ode dne 17. května a 5. června 1861 č. 3384 a 3781, dle nichž ministerstvo převzetí fondů vyřízeno míti chtělo a jež zde sub 5/5 a 6/6 přiložena jsou.

Jelikož se vidělo plnomocníkům,že pravidly těmi by se změnil a utrpěl obor činnosti, výboru zemskému ústavou přikázaný, cítili se dle protokollu sub 7/7 povinny, ustati v dalším vyjednáváni a ponavrhnouti, aby jim výbor, zemský dal dalšího navedeni a poručeni, čehož se jim tím větši potřeba zdála, poněvadž přípiš p. místodržitele ode dne 18. června 1861 nedodával dostatečného rukojemství, že by plnomocníci, řídíce se ve všem dle náhledů vysokého ministerstva státního, nevzali na sebe velkou zodpovědnost, a poněvadž k tomu ještě provisorisch die Geschäfte geleitet hatte, wurden diese dem ans der Wahl des hohen Landtages hervorgegangenen Landesausschuße übergeben.

Die Uibergabe, beziehungsweise Uibernahme der Fonde und Anstalten, welche der Verwaltung des früher bestandenen ständischen Ausschußes anheimgegeben gewesen, hat nach Ausweis des hiesig. % zuliegenben Protokolles am 26. April 1861 und an den nachfolgenden Tagen statt gefunden, und es wird, wie sich aus dem sig. 2/2 zuliegenden von der böhmischen Landesbuchhaltung formirten summarischen Ausweise ergibt, eine den verschiedenen Fonds gehörige Gesammtbaarschaft pr...... 89.390 fl. 3 kr.

und ein Nominalwerth in Schuld-

papieren pr......10,864,959 " 97 "

übernommen.

In weiterem Verfolge der Amtsthätigkeit des Landesausschußes wurde die Verhandlung mit der k. k. Regierung eingeleitet, um die seither von derselben vewalteten gemäß der Landesverfassung der Landesvertretung zugewiesenen Fonde und Anstalten, und zwar wesentlich

den Grundentlaslungsfond,

den Landesfond,

den Gebärfond,

den Findelfond,

den Irrenhausfond und

den Zwangsarbeitshausfond und gleichzeitig die Gebär- und Findelaustalt, das Zwangsarbeithaus und das Irrenhaus von der Regierung zu übernehmen.

Zu diesem Behufe wurde auf Grundlage der seitens des Herrn Statthalters laut der Zuschrift sig. 3/3 ddto. 20. Mai 1861 unter Mittheilung des bezüglichen Berichtes der Staatsbuchhaltung anliegend sig. 4/4 in copia gemachten Eröffnungen eine eigene Uibernahms-Commission aus den Landesausschuß-Beisitzern: Franz Graf v. Thun, Dr. Schmeykal und Dr. Pinkas unter Zuziehung des Landesbachhalters zusammengesetzt.

diese trat am 10. Juli 1861 in Wirksamkeit und wurden den abgeordneten Kommissären des Landesausschußes diezur Reglung der Uibergabsfrage inzwischen vom k.k. Staatsministerium herabgelangten Regulative ddto. 17. Mai und 5. Juni 1861 Nr. 3384 und 3781 anliegend sig. 5/5 und 6/6 zur Kenntnißgebracht, in deren Folge die Commissäre sich laut Protokolles sig. 7/7 verpflichtet fanden, angesichts der durch jene Regulative intendirten Be rrung und Alterirung der verfassungsgemäß festgestellten Competenz des Landesaudschußes, jede weitere commissionelle Verhandlung zu sistiren, und weitere Informationen und Schlußfassungen bei dem Landesausschuße in Antrag zu bringen, zumal die sub sig. 8/8 zuliegende Zuschrift des Herrn Statthalters ddto. 18. Juni 1861 nicht ausreichende Garantien bot, um sich, ohne bedeutende Verantwortlichkeit der Ansicht des hohen Staatsministeriums unbedingt zu fügen, und sogar der Verkehr zwischen dem Landesaus-

228

veškeré dopisování mezi zemským výborem a cis. král. úřady v záležitostech zemských dle připísu ode dne 15. července 1861, č. 1711, sub 9/9 mělo podrobené býti vládni dohlídce.

Komise tudíž podala zprávu a návrh sub I0/10 zemskému výboru, vnichž poukazovala k závadám, které shledala v nařízení ministerstva státního ode dne 17. května a 5. června: závady ty záležely hlavně v tom, že ústřední dohlídka na vyvazovací fond měla býti ponechána dvorní účtárně, že ministerstvo ustanovilo, aby se o každém fondu a ústavu, jakož i jeho odevzdání zvlášť vyjednávalo a že si rozhodnutí o tom vyhradilo, že pak i státní účtárna i nadál dohlídku vykonávati měla, a že se vůbec k tomu směřovalo, aby se ústavní obor činnosti zastupitelstva značně obmezil

V uvážení toho učinila komise návrhy v spisu sub 10/10 obsažené, které zemský výbor jednohlasně přijal na jejichž základě komise pokračovala dále ve vyjednáváni s vládou a řídic se usnešením zemského výboru náležitých návrhů podala.

Aby se návrhům těmto zjednalo snadnějšího průchodu, usnesl se zemský výbor na protestu sub 11/11 proti záměrům ministerstva v rozhodnutích ode dne 17. května a 5. června 1861 vysloveným a odevzdal tento protest do rukou pana státního ministra zvlaště k tomu volenými údy komise.

Na protest ten následovalo dálší komisionálni vyjednávání ve Vídni za předsednictvím ředitele odboru ministerstva svod. pana Poche, a konečně vyřízení sub 12/12 ministeriálním přípisem ode dne 9. září 1861, č. 5635, sub 3/1 mistodržitelskému praesidiu sdělené, kterým se nařídilo, aby se zemský fond i dohlídka naň naprosto odevzdaly, kterýmž se odevzdání vyvazovacího fondu vyslovilo, a co do zásady ktomu svolilo, aby se od dohlídky na vyvazovací fond až potud z Vidně konané upustilo, krerýmž pak konečně rozkaz dán byl, aby se porodnice, dům nalezenců a blázinec odevzdaly, při čemž se mělo přihlížeti k tomu, aby se vymezil příslušný obor vzájemné působnosti a šetřilo zájmů vědeckých.

Zároveň měla káznice v zpravu semského zástupitelství přejíti, dřívější samostatnost ústavu tomu vrácena býti a mělo se, co v tomto ohledu třeba, pozdějšímu vyjednávání ponechati, kteréžto vyjednávání nyni již ukončeno jest.

Co se týče odevzdání všeobecné nemocnice Pražské, ustanovilo se, že se má později vyjednávati, nikoliv však co do zásady, nýbrž

schuße und den k. k. Aemtern in Bezug auf Angelegenheiten diesseitigen Geschäftskreises laut der Zuschrift ddto. 15. Juli 1861, Z. 1711 sig. 9/9 unter Regierungskontrolle hat gestellt werden wollen. Die Commission hat sohin den sub sig. 10/10 anliegenden Bericht und Antrag an den Landesausschuß erstattet, in welchem die Bedenken hervorgerufen wurden, zu welchen Verfügungen des Staatsministeriums vom 17. Mai und 5. Juni wesentlich die Veranlassung boten, indem hinsichtlich des Grundentlastungsfordes die Zentral-Controlle der Hofbuchhaltung aufrecht gehalten, bezüglich der einzelnen Fonde und Anstalten und ihrer Uibergabe abgesonderter Verhandlung und Ministerialentscheidung von Fall zu Fall vorbehalten, der Staatsbuchhaltung fernere Controllübung eingeräumt werden, wollte, und überhaupt tief gehende Einengungen des durch die Landesverfassnug festgestellten Wirkungskreises der Landesvertretung beabsichtigt erschienen.

Demgemäß stellte die Commission die im Vor-trage sig. 10/10 formulirten Anträge, welche vom Landesausschuße zum einstimmigen Beschluße erhoben wurden auf deren Grundlage sodann die Commission ihre Unterhandlung mit der Regierung wieder aufnahm, und innerhalb der vom Landesausschuße gefaßten Beschlüsse die erforderlichen Antrüge stellte.

Zur weiteren Unterstützung dieser Anträge hat der Landesausschuß den sub 11/11 anliegenden an das Staatsministerium gerichteten Protest gegen die Intentionen der Reskripte vom 17. Mai und 5. Juni 1861 gerichtet, und dem Herrn Staatsminister durch ad hoc delegirte Mitglieder der Commission überreicht, welcher weitere kommissionelle Verhandlungen zu Wien unter Vorsitz des l. k. Sektione-Chefs Freiherrn von Poche und endlich die durch die Ministerialzuschrift vom 9. Sep-tember 1861 Z. 5635 sig. 12/12 mitgetheilte für sub 13/13 anlegende an das Statthalterei-Präsidium gelangte Erledigung zur Folge hatte, durch welche die unbedingte Uibergabe des Landesfondes und seiner Controlle angeordnet, die Uibergabe des Grundentlastungsfondes verfügt, die Auflassung der zu Wien geübten Controlle des Grundentlastungsfondes im Prinzipe genehmiget, die Uibergabe der Gebähr-, Findel- und Irrenanstalt unter sachgemäßer Feststellung des beiderseitigen Wirkungskreises und Wahrung wissenschaftlicher Interessen anbefohlen wurde.

Zugleich ist die Uibergabe der Zwangsarbeitsanftalt an die Landesvertretung verfügt und gleichzeitig die Wiederherstellung der früheren Selbstständigkeit dieser Anstalt genehmiget, und die Feststellung derselben weiteren Verhandlungen vorbehalten worden, die seither zum Abschluße gelangt sind.

Die Uibergabe des Krankenhauses zu Prag wurde weiteren Verhandlungen vorbehalten, welche jedoch nicht das Prinzip, sondern die gleichzeitige

229

pouze o tom, jak se má při něm šetřiti zájmů obce městské.

Uváží-li se dále, že pojednáváni o tom, aby se upustilo od ústřední dohlídky na fond vyvazovací, na základě vyslovených zásad při-vedeno ve Vídni měsícem listopadem 1861 k žádoucímu konci, jak tomu dosvěčuje sub 14/14 přiložený protokol, dle něhož se dělo odevzdání a přijímaní správy kontrolní, uváží-li se konečně, že se k tomu svolilo, aby zemský výbor s níž-šími c. k. úřady bezprostředně jednati mohl, koji se zemský výbor naději, že povinnosti vy-sokým sněmem naň složené co nejsvědomiteji dostál.

Vyjednáváni shora uvedené tvořilo základ

při odevzdáni zprávy v ten způsob, že sice ondy až do konce správního roku 1861 (31. října 1861) v rukou o. k. vládních orgánu zůstaly a skutečně odevzání fondů a ústavů dnem 1. listopádu 1861 se dělo, kdežto zemský výbor již od 1. září 1861 rozhodující měl vliv na vedení a zpráva těchto fondů a ústavů.

Když se zemská pokladnice náležitým způ sobem byla zřídila a následkém usnešení s c. k. vládou se úřednici oněch odborů účtárny, jichž se týkalo, prozatimně převzali, přikročilo se dne 31. října 1861 ku skutečnému přijímání fondů a ústavů na základě skontrováni, kteréž se dle protokolu sub 15/l5 a dálších příloh č. 1—10 již 31. srpna 1861 dělo, a jehož výsledek co do čísel dle úředního výkazu sub 16/16 jest následující:

A. Při fondu zemském:

na hotovosti	90640 zl. 37 kr. r.č.
ve stříbře	265 " 231/2 " "
v 6 % salinkách	180000 " . — " "
v úvěrních papírech	445120 " — " "

v ceně jmenovitě.

při fondu domu nalezenců :

na hotovosti	1714 " 611/2 " "
v úvěrních papirech	171983 " 808/10 " "

v ceně jmenovité.

při fondu porodnice:

na hotovosti	6238 "44 " "
v úvěrných papírech	15999 " 17/10 " "

v ceně jmenovité,

při fondu blázince :

na hotovosti	1354 " 351/2 " "
v úvěrních papírech	8906, 29 " "

v ceně jmenovité,

při fondu káznice:

na hotovosti	90 " 96 " "
v úvěrných papírech	72268 " 80 " "

v ceně jmenovité,

Wahrung der Interessen der Stadtgemeinde zum Gegenstände haben.

Wenn noch erwogen wird, daß auch die Verhandlungen hinsichlich der Auflassung der Zentrakontrolle des Grundeutlastnegsfondes auf Grundlage der festgestellten Prinzipien im Monate November 1861 zu Wien, zu neuem erwünschten Abschluße gebracht worden sind, wie sich aus dem sig. 14/14 zuliegenden Protokolle ergibt, auf dessen Grundlage die Uibergabe und die Uibernahme zug standen worden ist, so dürfte die gesammte Durchführung des dem gefertigten Landesausschuße gewordenen hohen Auftrags als eine befriedigende betrachtet werden können.

Diese hier dargestellten Verhandlungen hatten die Basis der Geschäftsübergabe in der Art gebildet, daß die k. k. Regierungsorgane zwar bis zum Abschluße des Verwaltungsjahres 1861 — 31. Oktober 1861 die virtuelle Handhabung der betreffenden Fonde beibe elten, und die thatsächliche Uibergabe der Fonds und Anstalten für den 1. November 1861 festgesetzt blieb, während jedoch schon mit 1. September 1861 dem Landesausschuße die maßgebende Einflußnahme auf die Handhabung und Gebahrung der Fonde un Anstalten zugestanden ward.

Nachdem durch eine zweckmäßige Organisirung der Landeskassa die nöthige Vorsorge getroffen und mit der k. k. Regierung die provisorische Uibernahme der betreffenden Abtheilungen des Buchhaltungspersonales vereinbart worden war, wurde mit dem 31. Oktober 1861 die virtuelle Uibernahme der Fonde und Anstalten auf Grundlage der schon am 31. August 1861 laut Protokolles sig. 15/15 sammt Unterbeilagen Nr. 1—10 stattgehabten .kontrirung vollzogen, deren ziffermäßige R sultate laut des sig. 16/16 anliegend amtlichen Ausweises sich in Folgendem ergeben:

A. Beim Landesfonde:

baar	90.640 fl. 37 kr. Oe. W.
in Silber	265 " 231/2 " "
in 6% Salinen	1.180.000 " — " "
in Obligationen	445.120 " — " "

im Nominalwerthe,

eim Findelfond:

im Baarem	1.714 " 611/2 " "
in Obligationen	171.983 , 808/10 " "

im Nominalwerthe,

beim Gebärfond:

in Baarem	6238 " 44 "
in Obligationen	15.999 , 17/10 " "

im Nominalwerthe,

eim Irrenfond:

in Baarem	1.354 " 351/2 " " "
in Obligationen	8.906 " 29 " "

im Nominalwerthe,

beim Zwangarbeitshausfonde:

im Baarem	90 " 96 , "
in Obligationen	72.268 "80 " "

im Nominalwerthe,

280

Na depositech hlavní pokladnice světského nadačniho fondu:

na hotovosti	93 " — " "
v úvěrných papírech	1365 " 18 " " v ceně jmenovité.

B. Při fondu vyvazo-vacím v úvěrních papírech

konv. měny 82.200 zl.

v ceně jmenovité

v 5prc. přijímacích listech

státní depositní pokladnice	16,518.629 " 57 kr. r.č.
na zplacovacích jistinach: 23 obligaci v ceně	16.900"konv. m.

V depositech fondu vyvozovacího:

v obligacích rak. měny 185.341" 50 kr. v obligacích v ceně jmenovité 152.720,,-kr.

z hlavního súčtování v blanketech obligaci s kuponami

	50 kusů po 50 zl.
	300 " " 100,,
	150 " " 500 "
	250 " " 1.000,,
	150 " " 5.000,,
	200 " "10.000,,

ze zučtování výpisníku:

49 blanketů, obligací lit A., blankety obligací i s kupony

	38 kusů po 50 zl.,
	72. " " 100,,
	48 " " 500 "
	14 " "1.000,,
	19 " " 5.000,,
	37 " 10.000,,

C. Odevzdání hotových peněz zemskému výhoru z

domácí pokladnice ústavů: Pokladnice domu na-

lezencův hotovitosti	472 zl. 40 1/2 kr. r. č.
pokladnice porodnice	623 " 771/2 " "

pokladnice přispěv. pro báby 295 ,, 98 1/2 " "

pokladnice porodnice uhrn-

kem 919 zl. 75 1/2 kr.r.č.

V depositech:

při porodnici a při domu

nalezenců v hotovosti	11 zl. 55 kr. r.č.
á cenných papírech	2029 " 35 " "

v ceně jmenovité, a zlaté náušnice.

Pokladnice blázince: v hotovosti 1.188 zl. 14 1/2 kr.r.č.

v depositech při blázinci

v hotovosti	758 " 2 1/2 " "
v obligacich	18499 " 38 " "

ceoy jmenovité.

an Depositen von der weltlichen Stiftungsfonds-Hauptkassa: in Baarem	93 " - " "
in Obligationen	1.365 "18 " " im Nominalwerthe.

B. Beim Grundentlastungs-

fonde an Creditpapieren in CM. 82.200 fl. im Nommalwerthe,

an 5 perz. Empfangsbestätigungen der Staatsdepositen-Kassa 16,518.629 57 kr. ö. W.

an Tilgungskapitalien: 23 Stück Obligationen im Betrage von 16.900fl. EM.

An Depositen des Grundentlastungsfondes:

in Obligationen in ö. Wh. 185.341 fl. 56 kr. in Obligationen im Nominal-

werthe 152.720 " - kr.

aus der Hauptverrechnung: an Blanquets-Obligationen mit Coupons

	50 St. á 50 fl.
	300 " " 100 fl.
	150 " " 500 st.
	250 " " 1.000 st
	150 " " 5.000 fl.
	200 " " 10.000 fl.

Aus der Verrechnung des Ausschreibers:

Obligationen-Blanquetts lit. A. 49 Stück. Obligationen-Blanquetts mit Coupons

	38 St. á 50 fl.
	72 " , 100 fl.
	48 " " 500 fl.
	14 " " 1.000 fl.
	19 " " 5.000 fl.
	37 " " 10.000 fl

C. Uebergabe von Baarschaften an den Landesausschuß aus der Hauptkassa der Anstalten. Findelhaus-Kassa:

im Baaren	472 fl. 40 1/2 kr. ö.W.
Gebährhauskassa	623 " 77 1/2 kr. "
Hebammenbeitragsgelderkassa	295 " 98 1/2 kr. "
Gebährhauskassa zusammen	919 fl. 75 1/2 kr. ö.W.

An Depositen beim Gebär- und Findelhause baar. 11 st. 55 kr. ö.W.

an Werthurkunden 2.029 " 35 " "

im Nominalwerthe und ein Paar goldene Ohrgehänge

Irrenhauskassa: im Baaren 1.188 fl. 14 1/2 kr. ö. W

An Depositen beim Irrenbaus:

im Baaren	758 fl. 2 1/2 " "
in Obligationen	18.499 " 38 " "

im Nominalwerthe.

231

v depositech při káznici v

hotovitosti	814 zl. 207 1/2 kr.r.č.
v obligacich	2.854 " 1 " "

ceny jmenovité.

Z toho přináleží káznici

v hotovitosti	41 " 10 " "
v obligacich	30 " 70 " "

ceny jmenovité.

Tento výsledek odevzdání, který má slou-žiti na základ při dálši zprávě uvádí se vyso-kému sněmu k vědomí.

V Praze, dne 6. prosince 1862. Nejvyšší maršálek:

Nostic. Pinkas.

An Depositen im Zwangsarbeitshause

baar	814 fl.201/2 kr. Ö.W.
in Obligationen	2.854 " 1 " "

im Nominalwerthe.

Hievon gehören der Zwangsarbeitshaus-Anstalt

baar	41 " 10 " .
in Obligationen	30 " 70 " "

im Nominalwerthe.

Diese Uebergabsresultate, welche die Basis fernerer Verwaltung bilden, werden hohem Landtage zur Kenntnißnahme gehorsamst unterbreitet.

Prag, am 6. Dezember 1862. Der Oberstlandmarschall:

Nostitz. Pinkas.

Dr. Pinkas: Die Details in der Verhandlung mit der kaiserlichen Regierung ließen sich nicht wohl in einem Berichte zusammenfassen, doch liegt es im Interesse des hohen Hauses, wie des Landesausschußes, daß die Vorgänge, welche dieser Uibergäbe vorausgingen, einer genauen, möglichst kritischen Prüfung unterzogen werden; es liegt im Wunsche des Landesausschußes, daß der Bericht zu jener Zeit erstattet wurde, wo das hohe Haus sich veranlaßt gesehen hat, die Budgetcommission zu wählen. Nachdem diese Budgetcommission besteht, so wird ohnehin diese Uebergabe und Ausweis die Basis der Thätigkeit dieser Budgetcommission zu bilden haben.

Im Auftrage des hohen Landesausschußes gebe ich mir also die Ehre, den Antrag zu stellen, diesen übernommenen Bericht sammt den Vor-Akten der Budgetcommission mit der Weisung zuzuweisen, dieselbe habe in eine genaue Prüfung über die Vorgänge dieser Uebergabe einzugehen, und über dieselben dem hohen Hause Bericht zu erstatten, und zugleich darauf hinzuweisen, welche die bisher nicht übergebenen Fonde sind, und unter welcher Begründung sie von der Regierung zur Uebergabe verlangt werden sollen.

Oberstlandmarschall: Herr Professor Zapp.

Prof. Zap: Dovolím si jenom učiniti krátké poznámenáni.

V 12. zasedání zemského sněmu roku 1861 byly vládní předlohy o fondách a ústavech, které mají býti odevzdány do správy země, v ten spůsob vyřízeny, že nejen ústavy a fondy k této yládní předloze jmenované, mají býti odevzdány, ale též aby bylo uloženo zemskému výboru: vyskoumati a převzíti ony fondy, které jsem jmenovitě v debatě o této věci jmenoval, a kdyby mu bylo nemožno, jich hned převzíti, aby aspoň pro budoucnost se pojistily.

Z této zde přečtené zprávy však vysvítá, že zemský výbor obmezil se pouze na část, která byla ve vládní předloze naznačena, aby právě ty tam jmenované fondy a ústavy převzal.

Všeobecná nemocnice pražská, o té bylo též jednáno, avšak nevedlo to k žádnému výsledku. Že se více nestalo, nechci nikoli zemskému výboru za vinu klásti; vím dobře jak velký nával návrhů, byl a že věru velké práce vykonal a přičinlivost odsvědčil ve vyřízení všech návrhů — nicméně vyslovují přání, aby se o fondech, které jsem jmenoval dále, poje-dnávalo od zemského výboru : bojímť se promlčení ! Jestiť žádoucno, aby se dostalo do správy zemské, co dle určení a věnování, dle znění §. 20. zemského řádu, zemi náleží. Mínil jsem též 3 hlavní velké fondy : náboženský, školský a studijní fond. (Bravo ve středu.)

Těžko jest tak kumulativně o nich činiti návrh, a proto ustanovil jsem se na tom, rozdělit věc. Budu míti čest, předložiti v krátkém čase, co se týče fondu náboženského zvlášť návrh a budu Jeho Excelencí nejvyššího maršálka prosit, aby byl svým časem na denní pořádek dán.

Dr. Pinkas: Die Bedenken, welche der Hr. Vorredner eben geltend gemacht hat und die sich auf jene Fonde beziehen, welche derselbe in der letzten Session als zur Uibergabe vorzüglich geeignet bezeichnet hat, werben sich, falls das hohe Haus den von mir gestellten Antrag genehmigt und die Verhandlungsakten der Budgetcommission zur Prüfung vorlegt, von selbst beheben.

In dieser Verhandlung wird die Budgetcommission finden, daß der Landesausschuß und die von ihm abgeordnete Commission nichts unversucht gelassen habe, um den Rechten des Landes nach jeder Richtung gerecht zu werden. Was aber die Fonde betrifft, welche in Spezie der Herr Vorredner bezeichnet, auf deren Uibernahme derselbe in einer Sitzung der letzten Session gedrungen hat, so ist dieser Antrag der Aufmerksamkeit des Landesausschußes in keiner Weise entgangen. Der Landesausschuß hat überhaupt bezüglich sämmtlicher an ihn gewiesener Anträge das Princip adoptirt, daß von Seite des betreffenden Referenten, dem einer oder der andere dieser Anträge zugewiesen worden war, der ursprüngliche Antragsteller aufgefordert werden sollte, den Antrag näher zu begründen;

232

denn wie dem hohen Hause erinnerlich sein wird, ist die Mehrzahl dieser Anträge in einer so allgemeinen Form gestellt, daß nicht füglich ein solcher Antrag unmittelbar die Basis einer Verhandlung hätte bilden können. Eingedenk dieses Auftrages habe ich mich bezüglich des vom Herrn Vorredner in der vorigen Session wegen des Normalschul-, des Studien- und sogar des Milesimoischen Fondes gestellten Antrags, unmittelbar persönlich an den Antragsteller selbst gewendet und um nähere Begründung dieses Antrages ersucht, worauf mir von Seiten des Hrn. Antragstellers die Auskunft ertheilt wurde, die Geltendmachung der Uibernahme dieser Fonde hänge von einer bedeutenden Erweiterung jener Landesautonomie ab, welche bisher die Landesordnung dem Königreiche Böhmen einräumte, und ebenso sei es zur Begründung und Durchführung des Antrages nöthig, zunächst in die Akten und Rechnungen des vorigen Jahrhunderts einzudringen, um die Motivirung daraus zu suchen. Daß sich nun dieser Arbeit der ohnehin mit so vielen Arbeiten überhäufte Landesausschuß nicht füglich unterziehen konnte, daß insbesondere die Erweiterung der Landesautonomie unmöglich in den Wirkungskreis des Landesausschußes gerechnet weiden konnte, wird, denke ich, das hohe Haus mit mir begreifen. Ich kann also mit voller Beruhigung darauf hinweisen, daß zwar dem Antrag des Hrn. Vorredners volle Aufmerksamkeit zugewendet worden ist, daß aber vorlänfig die Ausführung dieses Antrages zu den halben Unmöglichkeiten gehört. Wenn übrigens noch nicht alle übrigen Fonde an die Landesvertretung gediehen sind, deren Uibergabe wünschenswerth war, so muß ich ersuchen, es möge das hohe Haus erwägen, daß der Landesausschuß darauf beschränkt sein mußte, dasjenige zu übernehmen, dessen Uibernahme überhaupt ermöglicht worden war.

Dasjenige, dessen Uibernahme von der Regierung entschieden in Abrede gestellt worden ist, zu vindiziren, liegt nicht in der Macht des Ausschußes; dermalen aber, wenn die Budgetcommission bezüglich jener Fonde Anträge zu stellen für gut finden wird, deren Uibergabe verlangt, vindizirt und begründet wird; dann wird der Landesausschuß, gestützt auf den directen Ausspruch des hohen Hauses in dieser Angelegenheit, in der angenehmen Lage sein, diese Uibergabe durchzuführen und dadurch den Aufträgen des hohen Hauses zu genügen. (Bravo.)

Oberstlandmarschall: Wünscht Jemand das Wort zu ergreifen? (Es meldet sich Niemand.)

Es liegt nur der Antrag des Landesausschußes vor. Es ist kein anderer specieller Antrag gestellt worden. Ich werbe also den Antrag des Landesausschußes, diesen Bericht der Budgetscommission zur Prüfung und Stellung weiterer Anträge zuzuweisen, zur Abstimmung bringen. Ich bitte also jene Herren, welche hiemit einverstanden sind, sich zu erheben. (Wird einstimmig angenommen.)

Oberstlandmarschall: ruft Herrn Dr. Schmeykal, welcher den Landesausschußbericht betreffend die stattgefundenen Verhandlungen der Gemeindeangelegenheiten, vorliest. — Landtagssecretär Schmidt liest denselben Bericht böhmisch.

Čís. 393.

č. 131 sněm.

Veleslavný sněme!

Ústavní listina ode dne 26. února 1861 zaručuje v §§. 23. a 32. zemskému zastupitelství království českého působení a vliv na záležitosti obecni, ponechává zařízení tohoto vlivu a působení zákonu obecnímu, jakož i zvláštním statutům obecním.

Ačkoliv se zdá doslovné znění těchto článků ústavních poukazovati k budoucímu zákonu obecnímu a ačkoliv uzavřeni slavného sněmu zemského z 12. sezeni ode dne 20. dubna 1861, zahrnující v sobě navedení, kterak se zemský výbor ustaviti má, o převzetí obecních záležitosti zmínky nečiní, považoval nicméně zemský výbor, chtěje zachovati zástupitelstvu zemskému všestrannou příslusnost, za svou zvláštní povinnost, aby zabezpečil zastupitelstvu zemskému vliv na záležitosti obecní, které jemu již zákonem obecním z r. 1849 vyhraženy byly.

Z této snahy zemského výboru nepovstalo ni to nejmenšího rozporu s vysokou vládou, ano veleslavné místodržitelství ve shodě s rozkazy veleslavného ministerstva státního beze všech námitek dosavádní činnost úřadů správních v tomto oboru zástupitelstvu zemskému

Nro. 131 Ldtg.

Nro. 393

Hoher Landtag!

Die Verfassungsurkunde vom 26. Februar 1861, verbrieft in den §§. 23 und 32 der Landesvertretung des Königreiches Böhmen Wirksamkeit und Einflußnahme in Gemeinde-Angelegenheiten und weist die Regelung solcher Competenz dem Gemeindegesetze und den besonderen Gemeinde-Statuten zu.

Wiewohl nun der strenge Wortlauf dieser Verfassungsartikel hierin nur eine Anweisung auf das kom-mende Gemeindegesetz erblicken lassen könnte und auch jene Beschlüsse der 12. Sitzung des hohen Landtages vom 20. April 1861, welche Instructionen für die Aktivirung des Landesausschußes in sich fassen, der Heranziehung der Gemeindeangelegen-heiten nicht gedachten, so glaubte der Landes-Ausschuß doch nur ernste Pflicht der allseitigen Wahrung der Competenz der Landesvertretung zu erfüllen, wenn er die schon in dem jetzt geltenden Gesetze vom I. 1849 der Landesvertretung vorbehaltenen Gemeindeangelegenheiten ihrer Einflußnahme zu sichern suchte, zumal sich hierin der hohen Regierung gegenüber nicht die mindeste Meinungsdifferenz ergab und die hochlöbliche k. k. Statthalterei im Einklange mit den Weisungen des h. k. l. Staats-ministeriums die dießfalls bisher von den Admini-

233

přenechalo, a podřízeným úřadům potřebných k tomu nařízeni vydalo.

Záležitosti obecní, kteréž obecní zákon z r. 1849 působnosti zemského sněmu přikazuje, jsou:

I. Odprodávání a rozdělování jmění obec-ního, na základě §. 74;

II. obecní poplatky, na základě §. 79;

III. obecní výpůjčky a úvěrní podniknutí na

základě §. 80.

Zemský výbor, působiv od počátku své činnosti ve trojím směru tomto, dovoluje si slavnému sněmu podati následující zprávy, činnost jeho ospravedlňující : ad I. Zemskému sněmu přísluší dle §. 74 zákona obecního z r. 1849, aby povoloval odprodání jednotlivých částí obecního jmění.

Jelikož pak Čas, kdy zemský sněm svolán býti měl, určiti se nedal, usnesl se výbor zemský, přihlížeje k zájmům obcí a k prospěchu obecní správy, že veškeré žádosti za svolení k prodeji, kterýchž vyřízení se bez ujmy obce odložiti nedalo, sám o sobě rozhodne a vyřídí, ponechávaje konečné schválení toho slavnému sněmu; zemský výbor, byť i byl nehleděl k nutnosti věci, měl se k tomu usnešení tím více za oprávněna, poněvadž až desud povolení toto uděloval na základě ministeriálního nařízení ode dne 26. října 1852 č. 1852, říš. zák. 5. 214 správní úřad zemský.

Zemský výbor hleděl při vyřizování žádosti za povolení k prodeji, kterážto práce valnou část jeho činnosti zoujímala, především k péči o blaho obci, pokud se to shodovalo s jejich samosprávou v pravém toho slova smyslu, jednal o nich vždy jen ve sborové poradě a připustil prodej z ruky jen co výmínku a jen. tenkráte, když úplně dokázán byl zřejmý prospěch obce.

Méně přísně si počínal zemský výbor u vyřizování žádosti za odprodání stavebních míst, jelikož se tím odpomáhalo nouzi o byty, v mnohých obcích dosti značné, jelikož tu v přemnohých případech běželo jen o bezužitečnou půdu, a jelikož tím pokaždé obec v novém stavení nový předmět pro obecní přirážky získala.

Žádalo-li se za svolení k prodeji části obecního jmění, který se udál již vyjitím zákona obecního z r. 1849, aneb cestou vyvazení pozemků, aneb za příčinou subskripce na ná-

strativ-Organen ausgeübte Amtswirksamkeit der Landesvertretung abzutreten und den unterstehenden Behörden die erforderlichen Weisungen zugehen zu lassen, keinen Anstand nahm.

Die Gemeindeangelegenheiten nun, welche das Semeindegesetz vom J. 1849 der Einflußnahme des Landtages überweiset, sind:

I. Veräußerungen und Vertheilungen des Gemeinde-Vermögens zu Folge des §. 74. II. Gemeindeumlagen zu Folge des §. 79. III. Gemeinde-Darlehen und Creditsoperationen zu Folge des §. 80.

In allen diesen drei Richtungen war der Landesausschuß seit seiner Aktivirung wirksam und erlaubt sich hierüber einem hohen Landtage nächstehenden Rechtfertigungs-Bericht zu unterbreiten: ad I. Was zunächst die Veräußerung von Vermö- gensbestandtheilen der Gemeinden betrifft, so ist die Bewilligung derselben durch den §.74 des Gem.-Ges. vom I. 1849 dem hohen Landtage vorbehalten.

Da jedoch die Zeit der Einberufung desselben eine sehr unbestimmte war, so sah sich der Landesausschuß im Interesse der Gemeinden und der Ersprießlichkeit ihrer Vermögensgebahrung zu dem Beschluße verpflichtet, alle solche Veräußerungsvorlagen, deren Erledigung sich ohne Nachtheil für die betreffende Gemeinde nicht aufschieben ließ, feiner eigenen Entscheidung zu unterziehen und unter Anhoffung der einstigen Genehmigung des hohen Landtages selbst zu erledigen, und es durste der Landesausschuß diesen Beschluß, abgesehen von dem Drange der Verhältnisse, um so beruhigter fassen, als ja bisher diese Consense in Gemäßheit der M.-Verordnung vom 26. Oktober 1852, I. 214 R.-G.-Bl., von Seite der administrativen Landesbehörde ertheilt worden waren.

Der Landesausschuß legte der Erledigung aller jener Veräüßerungsfragen, welche seine Thätigkeit in weitem Umfange in Anspruch nahmen, die strengste Fürsorge für das Wohl der Gemeinden ohne Be-einträchtigung ihrer wohlverstandenen Autonomie, zum Grunde, unterzog dieselben stets nur der kollegialischen Behandlung und ließ Veräußerungen aus freier Hand nur als Ausnahmen und bei vollkommener Nachweisung des offenbaren Vortheiles der Gemeiden Platz greifen.

Minder strengerer Behandlung scheinen dem Landesausschuße die Gesuche um Abtrennung von Bauparzellen zu unterziehen zu sein, weil auf solchem Wege der in vielen Orten höchst fühlbar gewordenen Wohnungsnoth abgeholfen, zumal es sich in allen Fällen um ertragslose Grundstücke handelte und in allen Fällen der Gemeinte in dem neuen Gebäude ein neues Objekt für ihre Umlagen geschaff en wurde.

Bei Ansuchen um den Consens zu bereits vor der Wirksamkeit des Gem-Ges, vom J. 1849, oder im Wege der durchgeführten Grundentlastungsverhandlung oder anläßlich der Subscriptionen auf das

19*

234

rodní půjčku z roku 1854 aneb když stávalo jakéhos vydržení let neb pomlčení, od obce uznaného a dokázaného, považoval zemský výbor svolení ono pouze za formální akt k cíli, aby se uvedl pořádek do kněh a k tomu cíli, aby se uspořilo zbytečných výloh spojených se soudním řízením.

Dle těchto zásad jednal zemský výbor při povolování k prodeji jmění obecního až do svolání sněmu, od kteréhož času však vyřizoval ty záležitosti, kteréž se pro nutnost odložiti nedaly, neb tak nepatrnými byly, že by se byly pro vyřízení ve sněmu sotva hodily.

Zemský výbor sestavil výsledky této své úřední činnosti do tří seznamu dle výše naznačených druhů prodeje, a předkládá je členům vysokého sněmu k nahlédnutí a ku skoumaní, dokládaje, že žádosti za prodeje, od svoláni slavného sněmu nevyřízené, předloží slavnému sněmu ve zvláštních zprávách.

ad II. O obecních poplatcích ustanovuje §. 79 obecního zákona z roku 1849, že rozvrhování poplatků na přímé a nepřímé daně, kteréž při oněch 10 procent a při těchto 15 procent daně obce přesahají, díti se může toliko s přivolením krajského zástupitelstva ; převyšuje-li ale rozvrh 15 procent daní přímých a 20 procent daní nepřímých, že se rozvrh vykonati může toliko mocí zákona zemského.

Co do tohoto druhu obecních záležitostí jednal zemský výbor následovně:

Rozvrhnuti poplatků obecních, pokud záviselo od svolení krajského zástupitelstva, a poněvadž toto nikdy do života nevstoupilo, ministeriálním nařízením od 26. října 1852 č. 214 říš. zák. zemskému úřadu správnímu, vyřídil v oboru vlastního působení, poněvadž se nevyhnutelně domnívati musil, že záležitost obecní, byvši přikázaná žákonem obecním z roku 1849 nižšímu sboru krajského zástupitelství, a poněvadž tohoto nestávalo, správním úřadům, oboru působení zemského výboru zřízeného co nevyhnutelná část zemského zástupitelstva, uzmuta býti nemůže, nemá-li zůstat žádoucí spojení obecního zákona z roku 1849 s poměry ústavními nyní uskutečněnými kusé.

Natioanal-Anlehen vom J. 1854 erfolgten, oder auf Grund der von der Gemeinde selbst anerkannten und nachgewiesenen Ersitzung und Vejärhrung vor sichgergangenen Veräußerungen von Bestandtheilen des Gemeinde-Vermögens, glaubte der Landesausschus in der zu ertheilenden Bewilligung nur einen Formalakt zum Zwecke der Herstellung der bücherlichen Ordnung und der Vermeidung überflüssiger mit Kosten verbundener gerichtlicher Schritte erblicken zu sollen. In diesem Sinne wirkte der Landesausschuß bei Veräußerungen des Gemeinde-Vermögens bis zur Einberufung des hohen Landtages fort, und unterzog seit dem Zeitpunkte, wo diese Einberufung erfolgt war, nur noch solche Vorlagen der Erledigung, welche wegen ihrer Dringlichkeit einen Aufschub nicht zuließen, oder wegen ihrer auffallenden Geringfügigkeit der Landtags - Verhandlung kaum vorbehalten werden konnten.

Der Landesausschuß hat die Resultate dieser seiner Amtswirksamkeit in drei nach den oben angedeuteten Kategorien der Veräußerungsfälle geschiedenen Tabellen aufgezeichnet, und legt dieselben zur Einsicht und Prüfung der Mitglieder des. hohen Landtages auf den Tisch des Hauses mit dem Beisatze nieder, daß die seit der Einberufung des Landtages nicht erledigten Veräußerungsakte dem hohen Landtage in speciellen Berichten werden unterbreitet werden.

ad II. Bezüglich der Gemeinde-Umlagen verfügt der §. 79 des Gem.-Ges. vom Jahre 1849, daß Umlagen auf directe und indirekte Steuern, wenn sie bei den Ersteren 10 Percent, bei den Andern 15 Percent der Steuer der Gemeinde übersteigen, an die Bewilligung der Kreisvertretung gebunden seien, dann aber, wenn sie 15 Percent der directen und 20 Percent der indirecten Steuern überschreiten, nur Kraft eines Landes-Gesetzes stattfinden können.

In dieser Kategorie der Gemeindeangelegen-heiten beobachtete der Landesausschuß folgenden Vorgang:

Er unterzog jene an die Bewilligung der Kreisvertretung, und da eine solche bisher nicht ins Leben trat, mit der Min.-Verordnung vom 26. Ok-tober 1852, Z. 214 R.-G.-Bl., an die Bewilligung der Landesbehörde gewiesenen Akte der Gemeinde-Umlagen der Erledigung im eigenen Wirkungskreise, weil ihm der Schluß unabweislich schien, daß eine Gemeindeangelegenheit, welche nach dem Gem-Ges. vom Jahre 1849 den niederen Kreisvertretungskörpern und in Ermangelung derselben den Administrativ-Behörden überantwortet war, nach der Aktivirung des Landesausschußes als integrirenden Bestandtheiles der Landesvertretung dem Wirkungs-kreise derselben nicht entzogen bleiben könne, ohne bei der nothwendigen Vereinbarung des Gemeinde-Gesetzes vom Jahre 1849 mit den nunmehr verwirklichten Verfassungszuständen auf halben Wege stehen zu bleiben.

235

Žádosti pak za povolení rozvrhu obecních poplatků, pokud závisí od zákonu zemského, předložil zemský výbor po náležitém zkoušeni a řádném upravení slavnému c. k. ministerstvu státnímu se žádostí, aby vymohlo nejvyšší roz-hodnutí Jeho c. k. apošt. Veličenstva a vydáni potřebného zákona zemského, poněvadž se doba, kdy sněm zemský svolán bude, předvívati nedala, a vyřízení záležitostí těch se v zájmu obci odkládati nemohlo.

Při tom měl zemský výbor na zřeteli, aby co možná zemskému sněmu zachoval náležející mu příslušnost, a žádala-li obec, za svoláni k rozvržení obecních poplatků na nepřímé daně na vícero let, obmezil návrh svůj vždy v tom způsobu, že žádal za vydání zákona pouze na jeden rok, vyhražuje sobě, že o dalších, letech návrhy své podá sněmu, až bude svolán.

Slavná vláda oznámí sněmu ústavní cestou, které zákony vydány byly na základě návrhu zemského výboru, a toto oznámení, jakož i další zprávy zvláštní podají slavnému sněmu příležitost, aby činnost výboru v oboru tomto pro vývin obecního života velmi důležité zkoušeti mohl.

ad III. K půjěkám obecním jest třeba dle §. 80. zákona obecního z r. 1849 svolení krajského zástupitelstva, když výpůjčka obnáší více než polovička obecních příjmů, leč celoročního příjmu nepřevyšuje; ku vyšším výpůjčkám a k úvěrečným pod-niknutím však může se dát svolení toliko v zákonodární cestě.

Ze stejných příčin držel se zemský výbor stejných zásad jako při poplatcích obecních a slavnému sněmu dostane se i co do tohoto druhu záležitostí obecních zprávy vysoké vlády o zákonech daných na základě návrhu, zemského výboru, k čemuž zemský výbor pouze ještě podotýká, že činnost jeho v tomto směru se poměrně řídkých případů naskytlo.

Mimo tyto druhý obecní záležitostí, o nichž právě zpráva podána byla a v kterýchž konal zemský výbor úřad zemského zastupitelstva, stává ještě jednoho odboru správy záležitostí obecních, který dosud řízení zeměpanských správních úřadů podlehal a který co do příslušnosti prozkoumati, zemský výbor za dobré uznal, vida se k tomu pohnuta předpisy obecního zákona z r. 1849.

Druhé oddělení tohoto zákona obecního

Was dagegen die an die Legislative des Landes verwiesenen Umlagen betrifft, so legte der Landesausschuß in Erwägung der Unbestimmtheit der Zeit der Einberufung des Landtages und in der Fürsorge für die durch einen Aufschub gefährdeten Interessen der Gemeinden die hierauf gerichteten und begründet befundenen Ansuchen der Gemeinde nach sorgfältiger Prüfung und legaler Instruirung dem hohen k. l. Staatsministerium mit dem Antrage auf die Erwirkung der allerh. Schlußfassung Sr. k. k. apost. Majestät zur Erlassung des bezüglichen Landesgesetzes vor.

Hiebei leitete den Landesausschuß die stets wache Rücksicht auf die thunlichste Wahrung der Competenz des hohen Landtages, und beschränkte derselbe daher, bei von den Gemeinden auf die Dauer mehrerer Jahre angesprochenen Umlagen auch die indirecten Steuern, seine Anträge auf die Erlassung des Gesetzes nur für die Dauer eines Jahres mit dem Vorbehalte, rücksichtlich der weiteren Jahre selbst die Anträge an den seiner Zeit einberufenen hohen Landtag zu stellen.

Die hohe Regierung wird die in Gemäßheit dieser Landesausschus - Anträge erlassenen Gesetze verfassungsgemäß zur Kenntniß des hohen Hauses bringen, und der hohe Landtag hiedurch und durch die weiteren vorbehaltenen Specialberichte seines Ausschußes in der Lage sein, die Thätigkeit desselben in diesen für das Gemeindeleben so hoch, wichtigen Fragen seiner Detail-Prüfung zu unter-ziehen.

ad III. Der §. 80 des Gem.-Gesetzes vom J. 1849 bindet die Aufnahme von Darlehen au die Bewilligung der Kreisvertretung, wenn das Darlehen den einjährigen Betrag der Gemeindeeinkünfte zwar zur Hälfte, aber nicht zur Gänze übersteigt, während zu höheren Darleihen und Creditsoperationen die Bewilligung im legislativen Wege zu ertheilen ist. Aus gleichen Motiven befolgte der Landesausschuß einen gleichen Vorgang wie bei den Gemeinde-Umlagen, und es, wird auch in dieser Rubrik der Gemeinde-Angelegenheiten der hohe Landtag die Mittheilungen der h. Regierung über die dießfalls über Antrag des Landesausschußes erlassenen Landesgesetze entgegennehmen, wozu der Landesaus-schuß nur noch bemerkt, daß in dieser Richtung ver-hältnißmäßig wenige Fälle zu seiner Amtshandlung gelangten.

Außer diesen bisher der Berichterstattung unterzogenen Kategorien der Gemeindeangelegenheiten, in welchen der Landesausschuß das Amt der Landesvertretung übte, ist es noch ein weiterer bisher von den landesfürstlichen Administrativ - Behörden gehandhabter Zweig der Gestion in Gemeindesachen, welchen der Landesausschuß, angeregt durch die Bestimmungen des Gemeindegesetzes vom Jahre 1849, vom Standpunkte der Competenz zu prüfen sich berufen fand.

Der zweite Abschnitt dieses Gemeinde-Gesetzes

236

oprávňuje v §§. 167, 168 a 169 krajské za-stupitelstvo, aby rozhodovalo v odvoláni proti uzavřením výborů obcí místních a okresních, která se nevztahují na přenesený obor činnosti, aby dohlíželo na udržení základního jmění obecního, aby rozhodovalo v případech, když měsťanosta uzavření obce místní proto zastavil, že by jím obecnímu dobrému nebezpečenství nastávalo; jelikož však krajské zastupitelstvo do života nevstoupilo, byl tento obor činnosti jeho přikázán ministeriálním nařízením ode dne 29. prosince 1850 č. 496 zák. říš. místodržícímu.

Zemský výbor měl za to, že si zůstane důsledným, když tímtéž spůsobem jak byl dříve jednal vzhledem k poplatkům a výpůjčkám obecním přikázaným zastupitelstvu krajskému zákonem obecním z r. 1849, i co do tohoto odboru rozhodne se na tom, že by náležela vyššímu orgánu zemského zastupitelství tatáž příslušnost, kterou přikázal zákon krajskému zástupitelstvu, jež dosud db života nevstoupilo.

Proto, anaby se princip obsažený v zákonu obecním z r. 1849, že se má totiž k ochraně samosprávy obcí rozhodovati o záležitostech obecních orgány zastupitelskými na základě nynějších poměrů ústavních provedl, počal zemský výbor v tomto směru přípisem ode dne 17, července 1862 č. 3513 — 4904 — 8605 — 6909 a 7229 vyjednávati se slavným c. k. místodržitelstvím.

Přihlížeje k motivům uvedeným a k tomu, že i zásady nového zákona obecního na nejvyšším místě schválené v těchto případech přikazují příslušnost jedině vyšším sborům zástupitelským, naděje se zemský výbor příznivého vyřízení záležitosti a předloží další zprávu a vhodné návrhy své, jakmile se vysoká vláda na čem usnese.

Zemský výbor uzavirá zprávu svou s návrhem :

Slavný sněm račiž I. schváliti jednání zemského výboru pří vyřizování obecních záležitostí dle zákonu obecního z r. 1849 zvláště pak prodeje, k nímž byl svolil, zastupovav zemský sněm.

II. Uložiti zemskému výboru, aby za zasedání sněmu co stálá komise v poradu vzal obecní záležitosti, zákonem zemským z. r. 1849 správnímu zákonodárnému vlivu i působení slavného sněmu přikázané, a aby o nich náležitých návrhů podal.

III. Zplnomocniti zemský výbor, aby potvrdil veškeré prodeje obecního jmění, kteréž se udály již před vyjitím zákona obecního z. r. 1849, aneb cestou vyvazení pozemků, aneb za

weist in den §§. 167—169 die Entscheidung über Berufungen gegen einen sich nicht auf den übertragenen Wirkungskreis beziehenden Beschluß der Ausschüße der Orts- und Bezirksgemeinden, die Ueberwachung der Erhaltung des Gemeinde-Stamm-Vermögens und die Indicatur über die Sistirung von Beschlüssen der Ortsgemeinde durch den Bürgermeister wegen geführdeten Gemeindeinteresses der Kleisvertretung zu, und es verfügte, da letztere nicht zum Leben kam, die Min.-Verordnung vom 29. Dezember 1850, Z. 496 R.-G.-Bl., die Uebertragung dieser Wirksamkeit der Kreisvertretung an den Statthalter.

In Consequenz mit den oben rücksichtlich der durch das Gemeindegesetz vom Jahre 1849 der Bewilligung der Kreisvertretung zugewiesenen Umlagen und Darlehen von dem Landesausschuße festgehaltenen Vorgange glaubte derselbe sich auch in diesen Richtungen dafür entscheiden zu sollen, daß dem höheren Organ der Landesvertretung jene Zuständigkeit gebühren dürfte, welche das Gesetz der bisher nicht aktivirten Kreisvertretung zusicherte.

Deßhalb und um das im Gem.-Gesetze vom I. 1849 niede gelegte Prinzip, zur Wahrung der Gemeindeautonomie die Indikatur in Gemeindeangelegenheiten durch Vertretungsorgane zu überlassen, aus der Grundlage der nunmehrigen Verfassungszustände zur Geltung zu bringen, trat der Landesausschuß in dieser Richtung mittelst seiner Note vom 17. Juli 1862 Z. 3513 — 4904 — 8605 — 6909 und 7229 mit der hochl. k. k. Statthalterei in Verkehr.

Der Landesausschuß glaubt im Grunde seiner Motive und im Hinblicke darauf, daß auch die sanktinoirten Grundsätze des neuen Gemeindegesetzes in diesen Fälleu die Competenz der höheren Vertretungskörper ausschließend wahren, eine günstige Er-ledigung dieser Frage erwarten zu dürfen und behält sich nach erfolgter Entschließung der hohen Regierung weiteren Bericht und seine entsprechenden Anträge vor.

Der Landesausschuß schließt nun seinen Bericht mit dem Antrage, der hohe Landtag wolle:

I. Den von dem Landesausschuße bei der Behandlung der Gemeinde-Angelegenheiten nach dem Gem.-Gesetze vom I. 1849 gepflogenen Vorgang und insbesondere die bisher von demselben in Vertretung des hohen Landtages bewilligten Veräußerungen des Gemeindevermögens genehmigen;

II. den Landesausschuß während der Dauer der Session des Landtages als ständige Commission mit der Vorberathung und Antragstellung in den durch das Gem. - Gesetz vom J. 1849 der administrativen und legislativen Wirksamkeit und Einflußnahme des hohen Landtages zugewiesenen Gemeinde-Angelegenheiten betrauen;

III. dem Landesausschuß die Ermächtigung ertheilen, die vor der Wirksamkeit des Gem -Gesetzes vom J. 1849 oder im Wege der durchgeführten Grundentlastungs - Verhandlung oder anläßlich der

237

příčinou subskripce ha národní půjčku z r. 1854, aneb které se zakládají na jakéms vydržení let neb promlčeni, od obce uznaném a dokázaném, aniž by se záležitosti ty musely předložiti slavnému sněmu k usneseni.

Od král. českého výboru zemského. V Praze, dne 10. ledna 1863.

Nejvyšší maršálek:

Nostic. Dr. Shmeykal.

Subscriptionen auf das Nationalanlehen vom Jahre 1854 erfolgten oder auf Grund der von der Gemeinde selbst anerkannten und nachgewiesenen Ersitzung und Verjährung vor sich gegangenen Veräußerungen des Gemeinde - Vermögens selbst und ohne weitere Vorlage an den hohen Landtag bestättigen zu dürfen.

Vom königl böhm. Landes-Ausschuße. Prag, am 10 Jäner 1863.

Der Oberstlandmarschall:

Nostitz. Dr. Schmeykal.

Oberstlandmarschall: Die Beilagen dieser Tabellen hier enthalten jeden einzelnen Grund-Abverkauf oder Grundtausch oder sonstige Veräußerungen des Stammvermögens, die der Landesausschuß auf Grundlage des jetzt vorgelegten Berichtes mittlerweile erledigt hat.

Es ist überall die Gemeinde angeführt, die Ziffer des Grundes und Bodens, die Ausmaß und kurze Rechtfertigungsgrund, warum der Landesausschuß diese einzelnen Grundveräußerungen bewilligt hat. Ich frage das Haus, ob es wünscht, daß diese Tabellen vorgelesen werden, weil nach der Geschäftsordnung die Beilagen dann vorgelesen werden sollen, wenn das Haus es wünscht; und weil der Landesausschuß Wichtigkeit darauf legen muß, daß das h. Haus auf Grund einer Vorlesung die Genehmigung dieser sämmtlichen, von ihm unternommenen Bewilligungen von Grundverkäufen, Austauschen und sonstigen Veräußerungen ausspreche.

Ich bitte die Herren, die für die Vorlesung sind, aufzustehen. (Nur 3 erheben sich links — daher abgelehnt.) Wünscht Jemand das Wort zu ergreifen über den Bericht des Landesausschußes? (Niemand meldet sich.) So werde ich die einzelnen Anträge des Landesausschußes zur Abstimmung bringen. Ich bitte die einzelnen Anträge deutsch und böhmisch vorzulegen.

(Dr. Schmeykal liest: Der hohe Landtag wolle 1. den von dem Landesausschuße bei der Behandlung der Gemeindeangelegenheiten nach dem Gemeindegesetz vom Jahre 1849 gepflogenen Vorgang und insbesondere die bisher von demselben in Vertretung des hohen Landtages bewilligten Veräußerungen des Gemeindevermögens genehmigen.

Rada Schmiedt čte totéž česky. —

Slavný sněme račíž:

1. schváliti jednání zemského výboru při vyřizování obecních záležitosti dle zákonu obecniho z roku 1849 zvláště pak prodeje k nimž byl svolil, zastupovav zemský sněm.

Oberstlandmarschall: Die Herren, die für diesen Antrag sind, bitte ich aufzustehen.

(Wird mit Majorität angenommen.) Dr. Schmeykal liest: Der hohe Landtag wolle 2. den Landesausschuß während die Dauer der Session des Landtages als ständige Commission mit der Vorberathung und Antragstellung in den durch das Gemeindegesetz vom J. 1849 der administrativen und legislativen Wirksamkeit und Einflußnahme des hohen Landtages zugewiesenen Gemeindeangelegen-heiten betrauen.

(P. rada Schmied čte česky.)

2. uložiti zemskému výboru, aby za zasedání sněmu co stálá komise v paradu vzal obecní záležitosti, zákonem zemskom z roku 1849 v s právnímu a zákonodářném vlivu i působení slavného sněmu přikázané, a aby o nich náležitých návrhů podal.

Oberstlandmarschall: Jene Herren, welche dem Antrage des Landesausschußes beistimmen, bitte ich aufzustehen. (Wird angenommen.)

(Dr. Schmeykal liest:) Der hohe Landtag wolle 3. dem Landesausschuße die Ermächtigung ertheilen, die vor der Wirksamkeit des Gemeindegesetzes vom Jahre 1849 oder im Wege der durchgeführten Grundentlastungsverhandlung oder an-läßlich der Subscription auf das National-Anlehen-vom J. 1854 erfolgten ober auf Grund der von der Gemeinde selbst anerkannten und nachgewiesenen Ersitzung und Verjährung vor sich gegangenen Veräußerungen des Gemeindevermögens selbst und ohne weitern Vorlage an den hohen Landtag bestätigen zu dürfen.

P. rada Schmied čte česky.)

3. splnomocniti zemský výbor, aby potvrdil veškeré prodeje obecního jmění, kreréž se udály již před vyjitím zákona obecního z roku 1849, aneb cestou vyvázeni pozemků, aneb za příčinou supskripce na národní půjčku z roku 1854, aneb které se zakládaji za jakéms vy-drženi let neb promlčení, od obce uznaném a dokázaném, aniž by musely předložiti slavnému sněmu k usnešení.

Oberstlandmarschall: Ich bitte jene Herren, die diesem Antrage des Landesausschußes bestimmen, aufzustehen. (Wird mit Majorität angenommen.) Ich werde, um die Sache doch für alle Zukunft fest zu stellen, nachdem der Landtag im Allgemeinen diese sämmtlichen Grundabverkäufe hier genehmigt hat, diese Beilagen förmlich paraphiren lassen, und werde unter Einem meine Unterschrift jedem Verzeichnisse beifügen, mit Bezug auf

238

den heutigen Landtagsbeschluß, daß auf Grund des heutigen Landtagsbeschlußes diese hier stattgefundenen und verzeichneten Grundabverkäufe die nachträgliche Genehmigung erhalten haben.

Ich glaube, daß das zur förmlichen Sicherstellung für alle künstigen Fälle der zweckmäßigste Vorgang sein wird.

Ich werde die Sitzung schließen, nachdem es schon 3/4 auf 3 ist.

Ich bitte die Tagesordnung für die nächste Sitzung anzuhören, nebst einigen Einladungen zu Ausschuß-Sitzungen. Der Gemeindegesehausschuß hält morgen den 30. und Samstag den 31. Sitzung.

Der Beginn der Sitzung ist jedesmal um 10 Uhr.

Der Ausschuß zur Vorberathung des Landtagspräsidialberichtes, über den Stand der Verhandlungen rücksichtlich der in der vorigen Landtagssession gestellten Antrüge wirb auf Samstag den 31. Jäner um 6 Uhr Abends Sitzung halten. Da Montag Feiertag ist, findet Dienstag den 3. Februar um 10 Uhr die nächste Sitzung statt. An der Tagesordnung ist der Rest der heutigen den ich festhalten muß, weil die Gemeinden ohnehin auf die Erledigung dieser Eingaben warten und es in ihrem Interesse ist, daß sie mit der möglichsten Beschleunigung erledigt werden und dann die Vorträge des Berichtes der Commission über die Revision der Geschäftsordnung: und endlich der Antrag des Abgeordneten M. Dr. Ed. Grégr wegen Uibernahme des prager Leihhauses und dann wegen Errichtung eines Thierarznei-Instituts behufs Stellung der Unterstützungsfrage.

Schluß der Sitzung um 3/4 auf 3 Uhr Nach-mittags.

Konec sezeni o 3/4 na 3 hodin odpoledne.

Berichtigung des stenograph. Berichtes über die VI. Sitzung am 24. Jäner 1863. Seite 145 Spalte 2, Zeile 20 und 21 von oben, soll es statt: "insbesondere die Gemeinde Kuttendorf und Wellemin im Lobositzer Bezirke" heißen: "insbesondere die Gemeinden Kuttendorf im Auscha'er und Wellemin im Lobositzer Bezirke."

Heinrich Ritter v. Kopetz,

Correktor.

Peter Steffens,

Correktor.

Jan Kratochvíle,

korektor.

Druck der k. k. Hofbuchdruckerei von Gottlieb Haase Söhne.

Nahoru

Související odkazy

Informace

Hlavní menu