Dr. B r a u n e r m. p.,

poslanec Přešticko-Nepomucký.

(Dann deustch):

Um für die Zeit der bevorstehenden Vertagung des landtages bis zu seiner Wiedereinberufung für dsie gemeinsamen Interessen der Verwaltungsbezirke ein verfassungsmäßiges Organ zu bilden, insbesondere aber ein für die nach der direkten Steuer umzulegenden Bezirksauslagen, sowohl rücksichtlich ihrer rechtlichen Grundlage, als auch rücksichtlich ihrer ordentlichen Verwendung, gerechten Umlegung und Verrechnung die nothwendige Kontrolle und Evidenz zu erzielen, sei nach dem provisorischen Gemeindegesetze vom 17. März 1849, II. Hauptstück, §. 142-158 die Bezirksgemeinde sogleiuch zu konstituiren, und bis zur Einführung eines definitiven Gemeindegesetzes in Wirksamkeit zu setzen, mit der (eben auch provisorischen) Bestimmung, daß die im §. 152 vorgesehene Berufung anstatt an die (bisher nicht bestehende) Kreisvertretung, an den Landtag, und in soferne dieser aber nicht versammelt ist, an den Landesausschuß zu geben habe.

Präsidentenstellvertreter Dr. W a n k a: Ich bitte, Sie haben das Recht, diesen Antrag zu unterstützen und zu beleuchten.

Dr. Brauner spricht:

První zákonodárný sněm království českého zasedá již ke 14. dnům. Právě tak jako zraky člověka jarého a zdravého, avšak mořeného hladem toužebně se vztahují k pokrmu: právě tak vztahují se sluchy a zraky veškerého národa českého k nám, a naslouchají zvědavě každému ruchu, každému slovu českého sněmu. Doba, které vyměřena jest pro první činnost našeho sněmu, blíží se ku konci, a nastává mu odročení na neurčitý, dejž Bůh, aby ne na dlouhý čas. Kromě prací přípravných nemohl sněm až dosavád učiniti ničeho, a až doba odročení sněmu nastane, ustoupí napnutá zvědavost pokojnému rozvážení našeho národa, a nepochybně nastane tu u každého otázka, co vlastně učinil český sněm v první odstávce své činnosti, co jmenovitě učinil k ulevení břemen, ježto cítí náš kontribuent, náš gruntovník, ať jest velký, ať jest malý; co učinil k ukojení bolestí takových, a co učinil k ospravedlnění spravedlivých nadějí našeho národa, kteréž se vytahují k němu. Jsem toho jist, že náš rozvážlivý, mírný a spolu trpělivý národ pozná, že sněmu v té krátké době jeho první činnosti nebylo možno , takové opatření učiniti, že uzná, konečně a nebude to přičítat sněmu samému, že se potkal s těžkostmi zevnitřními i vnitřními bez své viny. A však pánové myslím, že ta píď času, kterého nám ještě zbývá, co pohromadě jsme, by se měla použít k tomu, aby se stalo opatření takové, které by se - jakož jsem na začátku své řeči naznačil - vztahovalo k upokojení našeho národa co do blahobytu mravního a hmotného. První předmět takového opatření jest můj návrh, aby se totiž zařídily okresní obce na základě obecního řádu prozatímního od 17. března 1849. Tento obecní zákon zůstal nám z předešlé, abych tak řekl, ústavní čili konstituční doby našeho života; tento zákon zakládá se v zásadách ústavních, a je divu tomu, že nám ho konečně nechal onen pověstný organisator a reorganisator mocně scentralisovaného a nepřirozeně zřízeného, velikého nového Rakouska. (Potlesk.) On nám ho ponechal jen v zlomku, pochoval ho hluboko pod zemí; pochoval autonomii zemskou, pochoval nepromlčená práva národu, pochoval blahobyt, pochoval svobodu občanskou. (Bravo!) Nechal na ní náhrobek, zlomek obecního zákona, náhrobek s nápisem:

"Svobodná obecjest základem svobodného státu." (Bravo!)