Matematická metoda pro převod hlasů na mandáty
Do voleb v roce 1998 byl pro volby do Poslanecké sněmovny používán tzv. Hagenbach-Bischoffův systém volební kvóty (volebního čísla). Volební reforma z roku 2000 (zákon č. 204/2000 Sb.) změnila zásadním způsobem systém přidělování mandátů a Hagenbach-Bischoffova kvóta byla nahrazena tzv. modifikovaným D’Hondtovým dělitelem. Jeho modifikace spočívala v tom, že dělení nezačínalo číslem 1, nýbrž číslem 1,42. Počet platných hlasů pro každý kandidující subjekt, který překonal volební klauzuli, byl postupně dělen čísly 1,42; 2; 3 a dále vždy číslem o jednu vyšším tolikrát, kolik bylo kandidátů uvedených na hlasovacím lístku politické strany. Tento systém však nebyl nikdy použit. Byl zrušen Ústavním soudem (č. 64/2001 Sb.) dříve, než k volbám došlo.
S ohledem na nález Ústavního soudu musel Parlament v roce 2001 přistoupit k novelizaci volebního zákona a změnit způsob voleb do Poslanecké sněmovny. Učinil tak zákonem č. 37/2002 Sb., systém platí dosud. Novela použila klasického D’Hondtova dělitele.
Senát předložil vlastní návrh, který předpokládal návrat k Hagenbach-Bischoffově kvótě, Poslanecká sněmovna však senátní návrh zamítla. Z teoretického pohledu by systém navržený Senátem umožnil silnější zastoupení menších politických stran, naproti tomu vládní návrh, který byl schválen, vycházel z představy, že je třeba vytvořit systém, který umožní vytváření stabilních vlád sestavených z menšího počtu koaličních stran.
Poslanecká sněmovna tak učinila zákonem č. 37/2002 Sb., systém platil až do roku 2021. Novela použila klasického D’Hondtova dělitele.
Tento systém spočívá v dělení počtu platných hlasů získaných ve volebních krajích pro každou z politických stran, politických hnutí a koalic, které postoupily do sčítání, řadou přirozených čísel (1, 2, 3…). Mandáty jsou přidělovány podle velikosti takto vzniklých podílů. Všechny podíly se proto seřadí podle velikosti a vytvoří se seznam tolika podílů, kolik je přidělovaných mandátů v příslušném volebním kraji. V případě rovnosti podílů je pro pořadí rozhodující počet získaných hlasů. Za každý podíl obsažený v seznamu se politické straně, hnutí nebo koalici, o jejíž podíl jde, přikáže jeden mandát.
V roce 2021 zrušil Ústavní soud svým nálezem Pl. ÚS 44/17 D´Hondtova dělitele s odůvodněním, že dochází k porušení principu rovného volebního práva, resp. rovnosti hlasů a zásady poměrného zastoupení. Především v menších volebních krajích mají hlasy voličů stran, které překročily uzavírací klauzuli, natolik odlišnou hodnotu, že voliči menších stran jsou systémově diskriminováni.
Novela zákona v roce 2002 odstranila další Ústavním soudem zrušený problematický prvek - volební kauce. Upravuje však povinnost skládat tzv. příspěvek na volební náklady ve výši 15 000 Kč v každém volebním kraji; pro stranu kandidující ve všech čtrnácti krajích to znamená částku 210 000 Kč.