Pamětní deska (Šaloun - 1933)
Pamětní deska akademického sochaře Ladislava Šalouna na budově Poslanecké sněmovny
Ve druhé polovině třicátých let došlo k rozsáhlým přestavbám budovy Senátu Národního shromáždění Československé republiky – dnešního sídla Poslanecké sněmovny. Stavebním úpravám předcházela významná událost: osazení pamětní desky k výročí patnácti let existence Československa. Deska je vytvořena z jednoho kvádru šedivé jemnozrnné, mrákotínské žuly. Jejím autorem je akademický sochař Ladislav Šaloun (1. srpna 1970 – 18. října 1946), žák sochařů Tomáše Seidana a Bohuslava Schnircha. Ladislav Šaloun, autor staroměstského Husova pomníku a dalších pomníků a plastik, patřil k oficiálním umělcům první republiky. Ve své době se dočkal četných ocenění. V r. 1927 byl jmenován uměleckým poradcem hlavního města Prahy. V závěru života se stal jedním z prvních nositelů titulu národní umělec.
Deska byla odhalena na fasádě Thunovského paláce ve Sněmovní ulici v Praze na Malé Straně - tehdy paláci prvorepublikového Senátu - dne 27. října 1933 v 11.00 hodin u příležitosti patnáctiletého jubilea Československé republiky. Velký československý státní znak je částečně leštěný a částečně tesaný, deska s nápisem je naopak celá leštěná. Tón kamene je středně šedý, rozměry desky činí 3,05 x 1,75 x 0,35 m. V její dolní části je zobrazen reliéf státního znaku. Plastika znaku je stylizována do podoby opožděného kubismu.
Nad velkým státním znakem je do hloubky vytesán a pozlacen text upomínající na roli budovy Senátu – někdejšího českého zemského sněmu - při vzniku samostatné republiky: "V TÉTO PAMÁTNÉ BUDOVĚ ZEMSKÉHO SNĚMU KRÁLOVSTVÍ ČESKÉHO SE DOKONAL REVOLUČNÍ PŘEVRAT PROTIRAKOUSKÝ A BUDOVAL SE OBNOVENÝ STÁT ČESKOSLOVENSKÝ. ZDE SE DNE 28. ŘÍJNA 1918 UJAL NÁRODNÍ VÝBOR SAMOSPRÁVY V ZEMI ČESKÉ. ZDE SE DNE 14. LISTOPADU 1918 SESTOUPILO NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ. ZBAVILO ROD HABSBURSKO-LOTRINSKÝ TRŮNU ČESKÉHO A PROHLÁSILO REPUBLIKU ČESKOSLOVENSKOU. ZVOLILO JEDNOMYSLNĚ JEJÍHO PRVNÍHO PRESIDENTA A JEJÍ VLÁDU. ZDE DNE 29. ÚNORA 1920 SCHVÁLILO NÁRODNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ÚSTAVNÍ LISTINU REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ."
Návrh desky byl zadán a zpracován v rekordně krátké době. Dne 15. září 1933 navštívili předseda Senátu František Soukup a předseda Poslanecké sněmovny František Staněk akademického sochaře Ladislava Šalouna a požádali ho, aby vytvořil pamětní desku určenou pro budovu Senátu k blížícímu se patnáctiletému výročí existence ČSR. Vhodný kámen byl vybrán 20. září. L. Šaloun připravil několik skic a plastických modelů, včetně modelu ve skutečné velikosti. Za necelý měsíc a půl podle Šalounova návrhu zhotovil kamennou desku sochař a senátor Ferdinand Foit v Doupi u Telče. Pamětní deska mohla tak být odhalena v předvečer státního svátku. Podle dochované faktury vystavené Senátem 30. 12. 1933 bylo L. Šalounovi za jeho služby, po odečtení obratové daně a kolku, bezhotovostně vyplaceno 28.800,- Kč.
Odhalení pamětní desky se stalo významnou politickou a společenskou událostí. Na tribuně před sněmovní budovou hovořil nejprve předseda Revolučního národního shromáždění František Tomášek, který zavzpomínal na říjnové události z roku 1918 a práci na ústavě nového státu. Předseda Poslanecké sněmovny František Staněk zdůraznil význam historické parlamentní budovy pro českou politiku a český národ. Prohlásil, že zde jsme bojovali za svá národní práva a zde jsme také dosáhli splnění svých národních tužeb. Ve svém projevu poznamenal, že pamětní deska je památníkem vítězství velikých myšlenek. Ukazuje cíle generace, která československý stát vybudovala. Podle řečníka měla být deska také ukazatelem – připomínkou, aby současní Češi zůstali věrni svým ideálům z mládí. A má být také varovným hlasem k svědomí budoucích, aby se nezpronevěřili zásadám zakladatelské generace. Předseda Senátu František Soukup v závěru poděkoval přítomným politikům i zástupcům armády a spolků za jejich účast na slavnosti a rovněž samotným autorům desky. V podobném duchu jako předřečník také F. Soukup líčil manifestaci jako symbol vzkříšení národa i závazek pro budoucnost. Shromáždění odměnilo řečníky bouřlivým potleskem.
Slavnost pod záštitou prezidenta republiky T. G. Masaryka uspořádala Národní rada československá ve spolupráci se Sdružením pracovníků Národního výboru a sboru jednotných oslav 28. října. Zúčastnili se jí předseda vlády Jan Malypetr, ministr zahraničních věcí Edvard Beneš, ministr vnitra Josef Černý, ministr pošt a telegrafů Emil Franke, ministr průmyslu, obchodu a živností Josef Matoušek a ministr unifikací Jan Šrámek. Za zákonodárné sbory se dostavili také místopředseda Poslanecké sněmovny Emil Špatný a místopředseda Senátu Václav Klofáč. Kancelář prezidenta republiky reprezentoval odborový přednosta Josef Schieszl. Mezi čestnými hosty bylo možné spatřit rovněž historika, diplomata a ředitele prezídia ministerstva zahraničních věcí Kamila Kroftu a zástupce diplomatického sboru, generálního inspektora československého branné moci, armádního generála Aloise Podhajského, náčelníka hlavního štábu armády generála Jana Syrového, zemského vojenského velitele generála Josefa Bílého s generály a důstojnickým sborem pražské posádky, náčelníka francouzské vojenské mise generála Louise Eugèna Fauchera, rektora Karlovy univerzity Karla Domina, předsedu Národní rady československé Bohumila Němce, guvernéra Národní banky československé Viléma Pospíšila, zástupce politických stran i úředníky Senátu a Poslanecké sněmovny. Před tribunou stály oddíly sokolů a skautů, kteří se aktivně účastnili převratových událostí 28. října 1918. Slavnostní akt doprovodila hudba 28. pěšího pluku Tyrše a Fügnera, která v úvodu zahrála Chorál národa českého od Karla Bendla.
Začátkem německé okupace byla deska sejmuta a na své místo se vrátila až v roce 1967.
U příležitosti 100 let od vzniku Československa a první schůze československého parlamentu 14. listopadu 1918 se u Šalounovy památné desky symbolicky setkal 14. listopadu 2018 předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček s předsedou Národní rady Slovenské republiky Andrejem Dankem.
