(20.20 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Otevírám bod číslo
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1993 Sb.,
o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 653/ - prvé čtení
Tento tisk z pověření vlády uvede ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun. Prosím, ujměte se slova.
Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, tahle změna je poměrně drobná, řeší jednu situaci, a to že zvolíme nového prezidenta, ale on už po tom zvolení má potřebu pořádat různé tiskové konference, budovat si svůj tým a setkává se případně i s cizími státníky. A teď je vhodné mu poskytnout nějaké institucionalizované zázemí. Takže se navrhuje, aby stávající Kancelář prezidenta republiky poskytla zázemí nejenom tomu současnému prezidentovi, ale i tomu prezidentovi, který je už zvolený, ale ještě nesložil ten slib a ještě se té funkce neujal. Takže ta změna je opravdu velmi drobná, řeší tuto situaci.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní požádám paní zpravodajku pro prvé čtení, paní poslankyni Vladimíru Lesenskou, aby se taktéž ujala slova. Prosím.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, paní předsedající. Mohu konstatovat to samé, co pan ministr. Navrhovaná novela zákona o Kanceláři prezidenta republiky si klade za cíl legislativně ukotvit podporu a zázemí pro nově zvoleného prezidenta v období mezi jeho zvolením a složením slibu. Kancelář prezidenta republiky by nově měla zajišťovat prezidentovy potřeby právě spojené s přípravou na výkon jeho funkce a s jeho veřejnou činností v tomto přechodném období.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já nyní otevírám obecnou rozpravu, do které nevnímám žádného přihlášeného. Hlásí se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Mně by bylo líto, kdyby proběhla obecná rozprava, že by se aspoň vůbec nikdo nepřihlásil.
Už jsme tady měli několik prezidentů, nikdy jsme takovýto zákon nepotřebovali. Já si vzpomínám na vyprávění Václava Klause, jak přišel do úřadu po Václavu Havlovi, který neúřadoval už řadu měsíců. A v těch kancelářích v podstatě nebyly ani poličky - a poradil si. Jak říkal tady kolega Feranec, někdo asi za tento zákon lobboval, a kdybychom měli zákon o lobbování a registr lobbistů, tak bychom zjistili, kdo vlastně lobboval u pana ministra za tento zákon.
Já si myslím, že ne všechny aspekty života musíme upravovat zákonem. Všichni dosavadní prezidenti se bez zákona obešli. Současný pan prezident zřejmě na všechno potřebuje mít nějaký písemný návod nebo nějaké písemné pravidlo. Ale já si nemyslím, že bychom za každou cenu museli náš právní řád neobohacovat (obohacovat?) o další právní předpis. To je všechno, co k tomu mám. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Brázdil.
Poslanec Milan Brázdil: Pane ministře, řekněte, chtěl to současný prezident, nebo jste mu to vylobboval vy? Protože jak já z Prostějova, výsadkář, prezident současný, toto on chce výsadkář, který by si nenašel místo, kde chvilku během toho, než bude uveden, jako že nebude moct pracovat? Ježišmarjá, co to zase děláte? Pro koho to děláte? On to chtěl, nebo někdo mu to nachystal? (V sále je silný hluk.) Řekněte to. Protože mně to přijde, ti ostatní prezidenti předtím byli hloupí a oni to nezvládli a on jediný to tedy potřebuje? Panenko! Víte co, mně to přijde, říkat to, k čemu to děláme? A pak přijde někdo jiný: já to nechci, já budu doma a potom až mě inaugurujou, tak teprve začnu. To je blbost! Sorry.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já poprosím o klid v sále, je tady velmi hlučno. A současně se táži, zda je ještě nějaký zájemce či zájemkyně o vystoupení? Není tomu tak, takže obecnou rozpravu končím. Pro pořádek se táži, zda je zájem o závěrečná slova pana ministra či paní zpravodajky? Není.
My se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru?
Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti přikázání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu? Nchť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.
V hlasování číslo 15 se účastnilo 135 hlasujících, pro 121, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh jakémukoliv dalšímu výboru, takže se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak. Já děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a končím prvé čtení tohoto tisku, jakož i projednávání tohoto bodu.
Otevírám bod číslo
7.
Vládní návrh zákona o integračním sociálním podniku
/sněmovní tisk 661/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Než vám předám slovo, poprosím kolegy - je tady opravdu velký hluk! A zejména se obracím, ano, na zadní stranu před sebou. Děkuji za ztišení.
Pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý večer, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já si dovolím uvést tento sněmovní tisk 661 a zároveň vlastně i částečně již představím i ten navazující sněmovní tisk 662, protože to je zase část změnových zákonů, která se váže k tomuto tématu.
Dovolím si tedy říci, že si smyslem návrhu tohoto nového zákona je to, abychom v České republice rozšířili systém podpory zaměstnávání osob s různým typem hendikepu. Je to systém, který máme my dnes v České republice postaven především na chráněném trhu práce a zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale nemáme v tom systému dostatečně pokryté osoby s nějakým dalším typem sociálního hendikepu. Navíc tady přichází doba, která v posledních letech vlastně vytváří větší povědomí o tématu sociální odpovědnosti, sociální odpovědnosti firem, a dnes i tyto firmy se orientují nejenom na problematiku environmentální, ale třeba například právě i na tu problematiku podpory zaměstnávání lidí s hendikepem, podpory nákupu těchto služeb, a především nadnárodní korporace s tímto tématem přišly už před několika lety. A my vlastně v České republice nemáme systém, který by naprosto jednoznačně, jasně říkal, co to je sociální podnik, co to je sociální integrační podnik. Máme dnes řekněme nějaké indikativní seznamy, které ale nemají jasně vymezená práva, povinnosti, podmínky pro tu splnitelnou definici.
To znamená, my tímto zákonem definujeme, co to je sociální integrační podnik, a zároveň jasně nastavujeme pravidla, práva, povinnosti, registr, aby toto bylo přehledné a nebylo to zneužitelné. Vytváříme prostor pro to, abychom právě dokázali v rámci toho sociálněintegračního podniku zaměstnávat nejenom osoby se zdravotním postižením, což už naše legislativa dávno zná, náš systém podpory toto umí podporovat, ale přidáváme k tomu právě to, abychom byli schopni zaměstnávat osoby se specifickými potřebami. Uvedu příklad například osoby, které například byly v dětských domovech a vstupují plnohodnotně do života, nebo osoby, které jsou například po léčbách závislosti, nebo osoby, které jsou po výkonu trestu, nebo například také osoby, kterým je 60 let a více. To znamená, abychom i u těchto osob dokázali vytvořit podpůrný systém pro jejich zaměstnávání právě v sociálním integračním podniku.
Smyslem a cílem sociálního integračního podniku není jenom dát lidem s různým typem hendikepu práci, ale co je jiné oproti chráněnému trhu práce, je, že my u těchto podniků chceme motivačním příspěvkem motivovat to, aby se tito lidé dostali na otevřený trh práce. Aby ten sociální integrační podnik s těmito lidmi dokázal pracovat. Takže má za cíl, pokud to je alespoň trochu možné, tyto lidi umístit na trh práce. ***
