(9.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A stanovisko pana ministra? (Souhlasné.) Děkuji.
Zahajuji hlasování o tomto pozměňovacím návrhu. Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování číslo 143 bylo přihlášeno 173 poslankyň a poslanců, pro 170, proti 0. I tento návrh byl přijat.
Tím jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy. Je to tak?
Poslanec Tomáš Dubský: Ano, je to tak. A nyní bych navrhoval, abychom hlasovali o zákonu jako celku ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Stanovisko doporučující.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 362, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 144, přihlášeno 174 poslankyň a poslanců, pro 171, proti 0. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji, tento bod končím a otevírám bod číslo
105.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 286/2022 Sb., kterým se mění
zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 444/ - třetí čtení
Vidím, že už místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan ministr financí Zbyněk Stanjura a také paní zpravodajka garančního výboru, paní poslankyně Hana Naiclerová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 444/3, který byl doručen dne 21. června 2023. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 444/4.
A já se nyní táži pana ministra, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Nikoliv. Já tedy otevírám rozpravu a do ní nevnímám nikoho přihlášeného. Paní předsedkyně. Prosím, ujměte se slova.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, pane ministře, já si uvědomuji, že se jedná o třetí čtení, takže budu..., řekla jsem všechno, co jsem chtěla, v průběhu těch prvních dvou, uplatnila jsem pozměňovací návrh. Dovolím si jenom takovou malou stručnou rekapitulaci.
Znovuzavedení plné výše spotřební daně na naftu je jasným důkazem toho, že jakékoliv sliby této vlády nemůže nikdo brát vážně. Tento krok samozřejmě má důsledky pro spotřebitele - nejen pro běžné spotřebitele, ale zejména pro podnikatelské subjekty. Zatímco když se ta daň snižovala, tak ten dopad nebyl až tak markantní, teď, vsadím se, že se to projeví na ceně, protože to je vždy efekt, když se daň zvyšuje. V září loňského roku se totiž vláda Petra Fialy rozhodla o prodloužení opatření snížení spotřební daně z nafty s tím, že ho v platnosti zachová až do konce roku 2023. Samozřejmě že se mohli rozhodnout, že ho zachovají do poloviny roku a pak to znovu zváží, ale rozhodli se, že ho zachovají do konce roku 2023. Takže na základě tohoto dobrovolného rozhodnutí vlády Petra Fialy si tedy české podnikatelské prostředí vytvořilo jakési legitimní očekávání ohledně budoucího vývoje cen pohonných hmot, protože podniky potřebují jasný a předvídatelný legislativní rámec, který jim umožní strategické plánování a rozvoj jejich činnosti. Takže oni opravdu musí plánovat a ne vařit z vody. No a ta stabilita je klíčová jak pro podniky, pro investice, tak pro rozvoj naší ekonomiky. Takže neustálá nekonzistence, chaotická komunikace ze strany vlády narušuje důvěru firem a spotřebitelů v naši ekonomiku. Ostatně to je vidět na důvěře spotřebitelů a důvěře podnikatelů, která se opětovně skokově snížila.
Takže my jenom trváme na tom, aby vláda Petra Fialy dodržela svoje sliby. Proto jsem předložila pozměňovací návrh za hnutí ANO. A my se snažíme udržet v České republice tím princip právní předvídatelnosti, právní jistoty jako jeden ze základních atributů právního státu a obecné důvěry občanů v právo. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám také děkuji. Dále je přihlášen pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím.
Poslanec Martin Kolovratník: Tak dobrý den, děkuji za slovo. Já ve svém vystoupení krátce navážu na paní předsedkyni poslaneckého klubu ANO Alenu Schillerovou a ještě jednou se vrátím ke svému pozměňovacímu návrhu a zkusím požádat vás, členy vládní koalice, abyste zvážili jeho podporu. Alespoň někteří rozumní, kteří souhlasíte a souzníte s tím, že bychom měli, jak už před malou chvíli bylo řečeno, za prvé udržovat to naše právní prostředí, ty podmínky pro občany, pro firmy, pro podnikatele férové, stabilní a předvídatelné. A možná povím, i vy, kteří souzníte s tím, že bychom měli hledat kompromis, jít prostě cestou, která pomůže řekněme oběma stranám toho ne snad problému, ale toho tématu. Můj pozměňovací návrh je totiž kompromisní v tom smyslu, že velmi zjednodušeně po zaokrouhlení navrhuji, aby ta spotřební daň nebyla, a nemusíme slovíčkařit, jestli zvýšena, nebo vrácena na původní sazbu, zkrátka aby se její výše nepohnula, nezvýšila o tu korunu padesát za jeden litr nafty, tak jak je ve vládním návrhu navrženo, ale aby to bylo o 50 haléřů.
Možná, když přemýšlím o těch pozměňovacích návrzích, tak to může být pro vás i jistá ústupová cesta, pokud by, a já věřím, že projde pozměňovací návrh Aleny Schillerové, který tedy říká - my jsme zůstali v tom návrhu, tak jak to bylo vládou původně slíbeno do roku 2023, a pokud by tento návrh neprošel, tak já jako variantu vnímám právě tento můj kompromis, zvýšit tu sazbu pouze o 50 haléřů. Ta úvaha i finanční je poměrně jednoduchá. Pokud Ministerstvo financí počítá odhadem s tím, že ten návrat nebo to zvýšení sazby o korunu padesát by znamenalo přínos do státního rozpočtu nějakých 800, možná 900 milionů korun měsíčně, logicky zvýšení pouze o třetinu by znamenalo aspoň přínos tedy také zhruba třetinový, mohlo by to být nějakých 250 až 300 milionů korun měsíčně do státního rozpočtu. Chápu, že to není částka závratná, ale není to částka nulová. Je to ten kompromis, o kterém tady hovořím.
A pokud si pamatujete, víte, jak jsme vedli tady debaty o tom, jestli to dělat nebo nedělat, jak se ty ceny nafty hýbají a mění? A zkuste se sami podívat, většina z nás jsme motoristé, proti tomu, tuším že červnu, když sem ten návrh byl přinesen, předložen do Sněmovny, tak už jsou zase opět o něco vyšší, zvyšují se, je logické, je to logické, je léto, lidé jezdí na dovolenou, tu spotřebu mají větší, a tady se nabízí otázka, co se stane, co uděláte - bude září, říjen a najednou ty ceny zase skočí třeba, neříkám že o 5 korun, ale třeba o 10, 12, 15 korun, tak opět budeme tu sazbu snižovat? Asi nebudeme.
A poslední argument pro podporu tady toho mého pozměňovacího návrhu. Pamatujte prosím i na to, že každý takový pohyb směrem nahoru zkrátka je proinflační a zvlášť v dopravě a právě v ceně pohonných hmot se logický promítá do toho celého řetězce, do toho cenového nebo spotřebitelského, chcete-li nákladového řetězce, promítne se tedy nejenom do peněženek nás motoristů, a tady, budeme upřímní, každý víme, že načepujeme tu nádrž, nevím, jednou, maximálně dvakrát měsíčně, to tak velká částka není, ale týká se to dopravců, těch, kteří vozí zboží, potraviny do obchodů, a tak dále. Proto ten kompromis, kde vás prosím, abyste ho zvážili, a budu rád, když ho podpoříte. Tedy zvýšení ne o korunu padesát za litr, ale pouze o 50 haléřů. Děkuji za pozornost. ***
