(10.00 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
My tedy nyní rozhodneme - zagonguji - rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 192 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."
A já jsem zahájila hlasování o tomto návrhu usnesení. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 31 hlasovalo 164 poslanců a poslankyň, pro 153, zdrželo se 11, a já tímto konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Proto mohu zahájit podrobnou rozpravu. A nyní se rozhlížím, zda je zájem o vystoupení v podrobné rozpravě? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.
Opět pro pořádek - o závěrečná slova předpokládám zájem není?
A můžeme přistoupit - a jenom se ujistím u paní zpravodajky - jelikož nejsou žádná doprovodná usnesení ani pozměňovací návrhy, že můžeme přistoupit k hlasování o návrhu zákona jako celku, ano? Není rozpor.
A já tedy přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Radka Vondráčka, Petra Sadovského, Martina Kukly a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 192."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 32 hlasovalo 167 poslanců a poslankyň, pro 161, zdrželo se 6, proti nula. A já konstatuji, že výsledek je, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a projednávání končí.
Děkuji panu zástupci navrhovatelů, děkuji paní zpravodajce a ukončuji projednávání tohoto bodu.
Než přistoupíme k dalšímu bodu, načtu došlé omluvy. Omlouvá se dnes paní poslankyně Lenka Dražilová z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů, omlouvá se od 9.30 do 14 hodin z pracovních důvodů ministr Michal Šalomoun, omlouvá se dnes mezi 11 a 14 hodinami pan poslanec Jan Hofmann z pracovních důvodů a od jedenácti do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Julius Špičák. Tímto jsme se vypořádali se zatím došlými omluvami.
A můžeme pokročit k bodu číslo
78.
Návrh poslanců Marka Bendy, Marka Výborného, Jana Jakoba, Josefa Cogana
a Jakuba Michálka na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 215/ - prvé čtení
který tímto otevírám. Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 215/1 a já požádám, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Marek Benda. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, protože očekávám, že rozprava k tomuto tisku bude poněkud delší, tak se pokusím to úvodní slovo příliš neprotahovat, přesto: Předsedové poslaneckých klubů vládní koalice vám přinášejí dlouho očekávanou novelu zákona o státní službě. Zákon o státní službě tady máme od roku 2014, jeho hlavním cílem mělo být odpolitizování státní správy. Myslím, že se tento cíl daří do jisté míry naplňovat, přesto se ukazuje, že má řadu nedostatků, které bude třeba nějakým způsobem na ně zareagovat.
Podle hodnocení, které probíhalo, podle zprávy ex post hodnocení dopadů zákona o státní službě, je proces výběru státních zaměstnanců velmi neefektivní z důvodu jeho značného administrativního zatížení daného aplikací správního řízení. Na časovou a administrativní náročnost přitom ukazují i poznatky z aplikační praxe zákona o státní službě. Systém výběru představených posiluje uzavřenost státní služby a omezuje do ní přístup některým odborníkům, což má negativní dopad na profesionalitu státní služby. Stávající právní úprava dále podle zprávy ex post hodnocení dopadů zákona o státní službě způsobuje, že státní služba nevytváří na úrovni představených vnitřní konkurenci, která by je přirozeně motivovala k podávání stabilně vysoké výkonnosti. Tato skutečnost může mít negativní dopady na efektivitu výkonu státní služby a rovněž i na profesionalitu, neboť neumožňuje schopným státním zaměstnancům téměř žádný kariérní posun a vysoká stabilita uzavírá státní službu i odborníkům zvenčí. Jako vhodné opatření proto správa navrhuje jmenování představených na dobu určitou, přičemž stávající představený by se mohl o tuto pozici ucházet i opakovaně. Současně právní úprava stanoví funkční období pouze u náměstka ministra vnitra pro státní službu, personálního ředitele sekce pro státní službu a státního tajemníka. U vedoucího služebního úřadu je funkční období stanoveno pouze, stanovuje-li tak zvláštní zákon.
To jsou, myslím, že ty zásadní nevýhody, které stávající zákon o státní službě přinesl, a nyní tedy, co přinášíme za vládní koalici jako změny. Prvním je zjednodušení a zrychlení procesu vstupu do státní služby, kde zejména procesní postupy, které tam jsou dnes, opravdu komplikují výběrová a vstupní řízení. Druhým důležitým principem je rozšíření okruhu osob, které se mohou účastnit výběrových řízení na představené - opravdu i ve státní službě je třeba zavést nějakou konkurenci. Představa, že se ze mě jednou stane státní úředník, budu tam sedět nadosmrti a nemusím podléhat žádnému vnějšímu tlaku, je velmi nevhodná. Třetí zásadní změna je nahrazení náměstků pro řízení sekce vrchními řediteli sekcí.
To je debata, která se tady vedla už v roce 2014 velmi zásadně, která pak dospěla k takovému podle mého názoru zcela nevhodnému kompromisu, že se udělali ti takzvaně političtí náměstci a takzvaně odborní náměstci současně řediteli sekcí, který vedl k tomu, že na řadě ministerstev máme dvě kategorie náměstků. Podle mého názoru je to zvolené řešení velmi nevhodné a je rozumné zastavit státní správu na vrchním řediteli sekce. To byla představa, se kterou se původně šlo se zákonem o státní službě, tam říct, tady existuje stabilita, tady je ten výkon státní správy, který má být opravdu jenom v nějaké vnitřní konkurenci, a pak je tam ministr jako hlava úřadu, se kterým přichází a také odchází tým jeho náměstků.
To samozřejmě neznamená, že si nemůže nový ministr ponechat nějaké ze stávajících náměstků, vidíme to ostatně při každém vládním střídání, ale že je tam politické řízení ministerstva, ministr, jeho náměstci, kteří také zastupují ministra například na jednání orgánů Sněmovny podle ústavy a na dalších jednáních, na jednání vlády, a tito mají opravdu tvořit politické vedení ministerstva, které nezasahuje bezprostředně do výkonu státní správy, ale vytváří koncepce, vytváří cestu, kterou má příslušný ministr jít.
Další zásadní změna je zavedení funkčních období představených. Tuto změnu pokládám za naprosto zásadní, naprosto klíčovou - myslím, že bude asi nejvíce diskutována v této Sněmovně - po kterou úroveň, ale myslím si, že opravdu jestli tak máme - my obhajujeme jednou za čtyři roky, každý starosta obhajuje jednou za čtyři roky, dokonce i v justici máme po sedmi letech střídání vedoucích představitelů, povinnost vypsat nové řízení. Představa toho, že na nějakých úrovních státní správy ti lidé jsou tam na dožití, abych tak řekl, nebo dokud se sami nerozhodnou, že chtějí odejít, nebo dokud nemají opakovaně negativní hodnocení, je podle mě velmi neinspirativní pro všechny ty, kteří tam nejsou, a je třeba opravdu vytvořit systém, kde po pěti letech, stejně tak jako téměř ve všech ostatních profesích, dochází k nějaké obhajobě. Je možná opakovaná obhajoba, ale dochází k nějakému vytvoření konkurence. ***
