Je tady potřeba připomenout, že samozřejmě i v kontextu toho, že více než 67 % veřejnosti vybralo stavební zákon, je svým způsobem i pro veřejnost určitým zavazujícím prvkem, a pokud tedy přistoupíme k revizi systému veřejného stavebního práva a všech souvisejících složkových zákonů, je potřeba si říci, že to je odborně značně komplikované. Práce na novém stavebním zákoně probíhaly více než čtyři roky se zapojením desítek externích expertů a stovek připomínkových míst s trojím projednáním v připomínkovém řízení a v Legislativní radě vlády. Věcný záměr jednou, paragrafové znění dvakrát a roční projednání a řada změn v Poslanecké sněmovně. Provádět zásadní parametrické změny nového stavebního zákona bez reálného zapojení a vnímání názorů odborné i dotčené veřejnosti, jak to dnes bohužel činí pan ministr Bartoš, představuje jednoznačné riziko pro kvalitu takové úpravy. Je skutečně potřeba takovouto normu a tyto změny projednávat v širokém spektru odborníků za účasti i nepopulární opozice, která není připravena to bortit, ale je připravena s tím naopak pomoci.

Věřte, že každému ministrovi, a můžeme si tady, my jsme si s panem ministrem teď vyměnili role v rámci výboru, jednou se může samozřejmě vyměnit role i na exekutivní roli, a není nic horšího, než když na něčem pracujete intenzivně a snažíte se to uvést v život, tak pak aby ta druhá strana si myslela, že tady je někdo, kdo to chce za každou cenu bortit. Nic takového není. Samozřejmě vím, jak dopadly volby, vím, jaký je výsledek, vím, jaké je politické zadání, ale prosím, nový stavební zákon není politická norma, je to odborná norma a měli bychom se na tom shodnout, samozřejmě s vědomím toho, že volební výsledek a politická vůle se tam musí nějakým způsobem promítnout.

Co se týká vládního návrhu a tisku 137, tam v podstatě jde o obsahově velmi obdobný materiál jako předchozí poslanecký tisk, který je pod číslem 63 a byl předložen návrhem skupiny poslanců. Je jen s takovými malými technickými rozdíly, který je však předkládán vládou. To znamená, že už se nejedná o poslanecký návrh, ale je to vládní tisk. Návrh byl schválen v prvním čtení 25. 3. 2022 a přikázán výboru pro veřejnou správu, který jej projednal a schválil dne 14. dubna 2022.

S ohledem na předmět návrhu lze uvažovat o vhodné modifikaci okruhu vyhrazených prioritních staveb, který by měl povolovat státní specializovaný a odvolací stavební úřad. Například bych očekávala i pozměňovací návrhy v duchu doplnění staveb kritické infrastruktury a podobně.

Cílem tisku 137 je tedy odklad účinnosti nového stavebního zákona o jeden rok, ovšem s výjimkou nejdůležitějších takzvaných vyhrazených staveb podle přílohy 3 nového stavebního zákona. Jen pro vaše povědomí: vyhrazenými stavbami jsou stavby dálnic, stavby drah, letecké stavby, stavby vodních nádrží s objemem nad 1 milion metrů krychlových nebo s výškou vzdutí nad 10 metrů, stavby a zařízení přenosové soustavy, výroba elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 megawatt a více, stavby a zařízení přepravní soustavy, zásobníky plynu, stavby a zařízení ropovodů a produktovodů a jejich součástí, stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, stavby související s úložišti radioaktivních odpadů, stavby v areálu jaderného zařízení. Pro všechny tyto druhy staveb bude platit nový stavební zákon beze změny a logicky se z tohoto místa musím ptát, proč, když je nový stavební zákon dobrý pro ty největší stavby státu, pro ty nejstrategičtější stavby státu, proč není dobrý pro občana? Nedává to logiku. I občan si zaslouží, aby měl jasné lhůty, aby ty lhůty byly po státu vymahatelné.

Znovu opakuji, že občany nám je velmi často vytýkáno, že já jako občan, když něco nesplním vůči státu, okamžitě dostanu pokutu, ale když stát neplní lhůty vůči občanovi, tak se neděje nic! A my jsme se tady právě v novém stavebním zákoně snažili pro toho občana, aby ty lhůty měl. Mnoho mladých lidí mně říká: Mám domluvenou dobrou hypotéku, potřebuji rychle stavební povolení. Ale v tomto stavebním řízení rok, dva žádná míra a mladí lidé o ty výhodné úrokové sazby ve finále přijdou.

Pro vyhrazené stavby, jak už jsem řekla, pro ty největší stavby státu nový stavební zákon platit bude. Povoloval by je tedy v prvním stupni Státní specializovaný a odvolací úřad, který by sám posoudil všechny veřejné zájmy bez potřeby závažných stanovisek dotčených orgánů. Ve druhém stupni by o odvolání rozhodovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které by mělo zatím vykonávat funkci Nejvyššího stavebního úřadu a které by již nesmělo rozhodnutí zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, ale muselo by o odvolání rozhodnout s konečnou platností.

Návrh svým obsahem tedy implicitně přiznává, že pravidla nového stavebního zákona jsou významně lepší než současný zákon, a měla by být tedy využívána co nejdříve, a nejenom z mého úhlu pohledu pro ty nejvýznamnější stavby České republiky.

Za největší slabinu dnešního návrhu pokládám skutečnost, že návrhem dochází fakticky nikoli k posunutí účinnosti dílčí části nového stavebního zákona, ale pouze je jím zaváděno nepoužití většiny procesů, které podle něj probíhají, ať již procesů územněplánovacích, nebo povolovacích. Nový stavební zákon by se v případě přijetí použil pouze pro vyhrané stavby, stavby s nimi související a stavby s nimi tvořící soubor staveb. Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů včetně nově zahajovaných bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit zmatek a právní nejistotu, což pouze povede k prodloužení procesů jako takových. Tím může dojít k pravému opaku toho, co bylo novým stavebním zákonem i předloženou novelou zamýšleno, tedy procesy zrychlit a zjednodušit. Zejména ve vztahu k zákonu č. 284/2021, takzvaný změnový zákon, lze konstatovat, že procesy budou pro úřady, ale i pro stavebníky maximálně komplikované. Takový stav nelze považovat za správný. Vyvstává také otázka, zda tento postup je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tedy zejména je-li možné zákonem stanovit povinnost postupovat podle již neúčinného zákona, přičemž zákon, který jej nahrazuje, je plně účinný.

Na všechny tyto problémy upozorňovali i všichni právníci zúčastnění na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, přesto usnesení hlasy koalice bylo přijato. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Eviduji jednu faktickou poznámku, která je odmazaná. A nyní přednostní právo pan ministr, prosím.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuju paní zpravodajce, že přijela na projednávání tohoto druhého čtení ze sněmovní delegace. Velmi si toho vážím. Já bych chtěl jenom zareagovat na jednu věc. Tak buď se budeme bavit o tom, jestli ten zákon byl napsán správně - já vám gratuluji k té ceně, my jsme dostali cenu za právo občana na digitální službu a spoustu dalších. Když ilustruji něco na nějaké anketě - a není to relevantní, vždycky hlasuje nějaký počet lidí - vy jste říkala, takže společnost si přeje. Tak je-li nějaká internetová anketa, která má nějaký reprezentativní vzorek a z něho je 67 %, byl bych velmi opatrný tvrdit, že to je názor společnosti - názor lidí, které ten program zajímá, kteří se účastnili tohoto hlasování s 67 %. Ostatně takto jsem já přistupoval k podobným cenám, které jsem dostal třeba v rámci eGovernmentu a spolu jsme vymysleli spoustu zajímavých věcí.

Ale abych byl taky trošku kritický. My se bavíme o rychlosti povolování staveb, o dostupnosti bydlení v České republice. Pokud se nemýlím, tak ANO mělo Ministerstvo pro místní rozvoj, kam patří zákon o sociálním bydlení, kam bude patřit zákon o dostupnosti bydlení, kam patřil i ten stavební zákon, osm let. Mně přijde trochu zvláštní, tady vlastně 100 dní, co je vláda, nebo 110 dní, nebo já to nepočítám, říkám, že tady něco najednou je ohroženo tím, že se odkládá jedna část zákona, což jsme jako opozice i s výhledem na volby v minulém roce říkali, že je z našeho pohledu nežádoucí. A naopak já jsem stál na straně spousty dalších odborníků, kteří tvrdili, že tato novela, kde se vše dá do Nejvyššího stavebního úřadu, vede k oslabení řešení třeba ochrany veřejných zájmů a že není žádoucí. ***