(17.30 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Registruji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. (Chvilku čeká.) Počkám, až se náš počet ustálí.
Zopakuji tedy návrh, který přednesl předseda Marek Výborný, jménem pěti poslaneckých klubů, o tom, abychom dnes jednali a hlasovali meritorně i procedurálně po 19. a 21. hodině. Všichni víme, o čem hlasujeme. Je to procedurální návrh, tedy dám o něm hlasovat bez rozpravy.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 30, přihlášeno je 171 poslankyň a poslanců, pro návrh 108, proti 1. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.
Jako další s přednostním právem je přihlášený pan ministr Marian Jurečka. Prosím... svoji přihlášku tedy stahujete, děkuji. A jako další přihlášený do této rozpravy je pan poslanec Jan Hrnčíř. Nikde ho nevidím. (Poslanec Hrnčíř nechce vystoupit.) Není přihlášený. A ještě paní ministryně, ne, paní poslankyně Helena Válková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Ministryní už nejsem dlouho, ale v každém případě děkuji za udělení slova. (Hluk v sále.) Já nevím, jestli tady je dostatek klidu, anebo jestli tou rouškou mě neslyšíte, ale já se skoro neslyším. Děkuji za klid.
Já jsem chtěla navázat na vystoupení svého kolegy, předsedy ústavně-právního výboru a bývalého předsedy Poslanecké sněmovny, který má tu historickou paměť a v podstatě nás svým vystoupením varoval. Připomínal nám, že se nám v minulosti nevyplatilo - a to se týká i třeba poslankyň a poslanců za mojí politickou stranu, hnutí ANO, já dám jeden příklad. Víte, jak skončily restituce u Ústavního soudu. A tady je to v podstatě jisté, že tento zákon z důvodů, které tady nebudu znovu opakovat a které jsou nejenom tím nálezem č. 55/10 Ústavního soudu zřejmé, takže z těch důvodů, které tady byly již vyloženy, a já jenom upozorňuji, že ta dikce článku 99 zákona o jednacím řádu opravdu na tu normu není přiléhavá, a to si troufnu říct i vlastně jako vaše zmocněnkyně vlády pro lidská práva, že nejsou ohrožena základní práva a svobody občanů tím, že tyto vybrané profesní skupiny - což je navíc ještě, a to tady nezaznělo, diskriminující - budou zkráceny na svých právech ve prospěch většího celku, a je to zdůvodněno tím, že státu hrozí buď škody, nebo je ohrožena bezpečnost státu. Takže v tomto ohledu jsem si jistá, že ty důvody by nás měly vést ke zvláštní obezřetnosti a neměli bychom manifestovat svým hlasováním ve prospěch projednávání této normy ve stavu legislativní nouze, a navíc i s jistou dávkou retroaktivity, o které zde byla také již řeč, protože 1. ledna všechny ty platy, které mají být sníženy, byly zvýšeny, takže opravdu nejde o zmrazení, tak bychom měli být velmi opatrní a ostražití.
Já jsem hlasovala pro tu normu, pro zákonný návrh zákona, kterou předložila bývalá vláda, nebyla schválena. Tenkrát ta vůle politická nebyla. Nová vláda má legitimně samozřejmě možnost znovu tuto otázku otevřít, ale ten proces, jakým jí otevřela, zpochybňuje platnost našeho hlasování od samotného počátku. A koneckonců já jsem si tu svoji roli tady definovala tak, že vždycky budu vystupovat na straně práva, nebo radši nebudu vystupovat vůbec. A tady v tomto ohledu se obávám, že ani jinak vystupovat nemůžu. Jsem také samozřejmě v dilematu, jistě jako politické gesto by to bylo hezké, občanům České republiky ukázat, že politici, státní zástupci svými vysokými platy, snížením, dávají najevo solidaritu s tím, jak jsou finančně postiženi jejich spoluobčané.
Ten problém je ale opravdu, že to není ústavně komfortní postup a že bude s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou Ústavním soudem přezkoumán s výsledkem, že byl neústavní. Pak je tady ještě ta skupina soudců, já úmyslně vyjímám státní zástupce, protože v hlavě tuším čtvrté, mezi výkonnou mocí, byť takto nejsou označeni, ale v článku 80 ústavy jsou uvedeni státní zástupci, tak řekněme, že tam ještě bych viděla i určitou vůli nebo možnost Ústavního soudu k tomu přihlédnout a neprohlásit ve vztahu k obsahu té normy, to znamená k zásahu do jejich platů, tuto část za neústavní. Ale vůbec si nedovedu představit, že by šel Ústavní soud proti své ustálené judikatuře v tom smyslu, že by připustil, aby Sněmovna snížila plat soudcům, a to ještě touto diskriminační retroaktivní formou.
Takže varuji, byť bych ráda pro tu normu zvedla svoji ruku. Rozhodla jsem se, že ji nezvednu, protože jako právníkovi mně to jde opravdu proti mému přesvědčení hlasovat pro něco, co u Ústavního soudu skončí způsobem, který jsem tady naznačila. A současně tedy vybízím i právníky bez ohledu na to, z jaké oblasti a z jakého politického spektra jsou, aby se před tím hlasováním zamysleli. Nejde o tak klíčovou normu, ale jde spíš o to, jestli budeme hlasovat v těchto otázkách, které už jsou i s optikou ústavního práva problematické v budoucnu a můžou být ještě významnější, tak jestli budeme hlasovat podle svého profesního přesvědčení, anebo prostě zapomeneme, že jsme právníci, a zvedneme ruku pro normu, o které předem budeme vědět, že bude zrušena. To už ať si každý podle svého vědomí a svědomí posoudí sám. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Já jenom pro pořádek říkám, že se ocitáme ve fázi projednávání, kdy řešíme, zda existují podmínky pro projednání zmíněného návrhu ve zkráceném jednání. Diskuse nebo obecná rozprava bude otevřena až poté, co otevřu první čtení. To znamená, paní předsedkyně Schillerová se hlásí přesně k tomuto tématu. Máte slovo. ***
