(14.50 hodin)
(pokračuje Okamura)
Nyní přistoupíme k projednávání dalšího tisku. Jedná se o bod číslo
14.
Návrh zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře
a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly
odborné vzdělání v jiném než členském státě Evropské unie,
v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
/sněmovní tisk 819/2/ - zamítnutý Senátem
Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 819/3. Vítám mezi námi senátorku Alenu Dernerovou a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Pane ministře, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu zákona o zvláštních pravidlech pro výkon povolání lékaře a nelékařských zdravotnických povolání osobami, které získaly odborné vzdělání v jiném než členském státě EU, v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, který je Sněmovně předložen poté, kdy jej Senát zamítl. Tento návrh reaguje na stávající situaci vyvolanou pandemií onemocnění COVID-19 a jeho cílem je zajistit dostatek zdravotnických pracovníků v okamžiku, kdy v době nouzového stavu a v několikaměsíčním období bezprostředně následujícím své povolání část z nich nemůže vykonávat zejména z důvodu umístění do karantény.
Jak při předchozím projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně, tak i v průběhu projednávání v Senátu byla hlavním tématem diskuse otázka dostatečné kvalifikace osob, které by mohly být povolány do nemocnic v situaci nouzového stavu. K tomu bych chtěl uvést, že předložený návrh zákona, který zakotvuje pro nemocnice a poskytovatele sociálních služeb možnost povolat za účelem poskytování zdravotní péče i osoby, co dosud nevykonaly aprobační zkoušku, vzešel především z podnětu některých nemocnic. Vychází přitom ze záměru nemocnic zaměstnat konkrétní lékaře, případně nelékařské zdravotnické pracovníky, kteří již u nich v rámci odborné praxe pracovali. To znamená, znají je, není to nikdo, kdo by byl zcela pro ně nový. Nemělo by tady dojít k přílivu nějakých nových, nezapracovaných sil ze zahraničí, ale k využití již prověřených pracovníků, se kterými mají poskytovatelé zdravotních služeb zkušenosti a kteří se osvědčili.
Při projednávání návrhu zákona byla v souvislosti s kvalifikací takových pracovníků diskutována rovněž otázka výkonu činnosti pod takzvaným přímým odborným vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v příslušném oboru nebo v případě nelékařů pod přímým vedením nelékařského zdravotnického pracovníka, který je způsobilý k samostatnému výkonu povolání. Oba uvedené instituty zákon číslo 95/2004 Sb. a zákon číslo 96/2004 Sb. znají a upravují způsob a podmínky jejich provedení. U lékařů se přímé odborné vedení používá v průběhu odborné praxe, která je součástí aprobační zkoušky. U nelékařů se přímé vedení využívá nejen v průběhu praxe, která je součástí přípravy k aprobační zkoušce, ale též běžně při výkonu některých zákonem stanovených povolání nebo pod zákonem stanovenou dobu. Jejich aplikace by tak v praxi neměla činit potíže.
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přestože byl předložený návrh zákona Senátem zamítnut, věřím, že vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jej při dnešním projednávání podpoříte, protože skutečně je to zákon, který je dělán na přání a z podnětu nemocnic, které jsou nejvíce zasaženy pandemií a starostí o pacienty s tímto onemocněním. Myslím si, že v tomto směru vědí, co dělají, a měli bychom jim tento nástroj umožnit. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl pan ministr. A nyní prosím, aby se slova ujala senátorka Alena Dernerová. Paní senátorko, máte slovo.
Senátorka Alena Dernerová: Děkuji, pane předsedající. Pane předsedající, vládo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, ano, Senát zamítl tento návrh zákona, protože ho vidí jako zbytný. Primárně vlastně ho zamítl jak garanční výbor, tak ústavně-právní výbor, a vlastně toto stanovisko, s nímž se ztotožnil pak i Senát jako takový. A řeknu vám, z jakých důvodů jsme k tomu tak přistoupili.
Tento návrh zákona nám přijde jako nadbytečný. Nadbytečný proto, protože již ve stávajícím zákonu se umožňuje Ministerstvu zdravotnictví učinit výjimku pro ty lékaře, kteří nesložili aprobační zkoušku jako takovou, a tím pádem vlastně mohou vykonávat pak tu onu činnost. Je pravdou, že tento návrh zákona se mění vlastně v tom, že poskytovatel je ten, který vlastně žádá, respektive umožní pracovat tomu, kdo nemá aprobaci. To, kdo to je ten, kdo nemá aprobaci. Takže z toho důvodu říkáme, že ten zákon je právě problematický.
Aprobaci vlastně mají mít všichni ti, kteří chtějí u nás pracovat. Je to taková atestační zkouška, zdali mohou tedy skutečně pracovat, aniž by měli v podstatě nad sebou to přímé odborné vedení, s tím, že pokud tu aprobaci nemám, musím skutečně mít někoho, kdo mě dozoruje. To znamená, že v dané situaci dva lékaři dělají jednu práci. Nedovedu si představit, že tito neaprobovaní lékaři by měli být na jednotkách intenzivní péče, na infekčních odděleních a nahrazovat plně erudované české lékaře. Takže to je další důvod, proč jsme říkali, že tento zákon je špatně.
Další věc je ta, že je často problém i s dorozuměním. A pokud máme covid, tak je důležité se s těmi lidmi umět domluvit. A pokud ti lidé neumějí dobře česky, protože není nyní podmínkou zkouška z českého jazyka, pak je špatná anamnéza a může být pak špatná i diagnóza. Takže to je jedna složka věci.
Říká se, že tady vlastně ti lidé nemohou mít aprobační zkoušku. Ale oni ji mohou složit, pokud chtějí. Protože na stránkách IPVZ, doškolováku, visí vlastně to, že od 4. května do 15. června mohou probíhat aprobační zkoušky. My jsme zhruba před rokem a něco velmi, vlastně bych řekla, rozmělnili požadavky pro tyto lékaře. To znamená, tito lékaři, kteří skládají zkoušku, nemusí zkoušky vlastně udělat všechny v jeden den. Mohou čtyřikrát opakovat tuto aprobační zkoušku. A její součástí není vlastně zkouška z českého jazyka. To znamená, že vlastně ti, kteří teď mají zůstat v ČR, jsou zřejmě ti, kteří tu aprobační zkoušku nesložili anebo se k ní nepřihlásili. Takže tady vzniká prostě určitá kapsa, určité penzum, které... vlastně u těch lékařů, kteří nemohou samostatně pracovat, a tito lékaři nemůžou vlastně nastoupit na vysoce erudovaná pracoviště.
Další důvod je vlastně to, že máme-li tedy říci, že teď řešíme tu covidovou krizi a vlastně tento zákon má trvat po dobu nouze, stavu nouze plus tři měsíce navíc, takže pokud stav nouze bude trvat ještě deset dnů, tak si myslím, že přijetí tohoto zákona je naprosto zbytečné. A nevím, proč by tady pak ještě měli pobývat další tři měsíce.
Takže to bylo mnoho důvodů, proč Senát řekl, že tento zákon není v souvislosti s covidovou krizí nutný. Takže jsme navrhli zákon zamítnout, což se také stalo. Takže to je zatím vše, ráda odpovím na dotazy, které tady vyvstanou. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji, paní senátorko. A nyní se ještě dotáži, než otevřu rozpravu, zdali se chce k usnesení Senátu vyjádřit zpravodaj garančního výboru, což byl výbor pro zdravotnictví, poslanec Vlastimil Válek. Máte zájem? (Poslanec Válek odpovídá z pléna, mimo mikrofon.) Jo, já jsem vás teď neslyšel. V rozpravě až. Až v rozpravě, dobře. Ale mohl jste i teď, ale až v rozpravě. Tak.
Takže já otevírám rozpravu. A pan poslanec Kubíček, máte procedurální návrh? Prosím.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jako obvykle dovoluji si navrhnout zkrácení vystoupení poslance na pět minut. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Tak o vašem návrhu dáme hlasovat. Pan poslanec Krejza se hlásí na faktickou poznámku? Jo, ne, to byl omyl, dobře. Ono stejně by to nešlo teď.
Tak, jsme tady všichni? Takže máme tady návrh pana poslance Kubíčka na zkrácení, na omezení řečnické doby v rozpravě na pět minut.
Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 61, přihlášeno 174 poslanců, pro 103, proti 20. Návrh byl přijat. Řečnická doba bude omezena v rozpravě na pět minut pochopitelně pro ty, co nemají přednostní právo.
Takže o slovo se jako první hlásí paní poslankyně Karla Maříková a připraví se pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, máte slovo. ***