(10.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Pokročíme tedy dále k hlasování o tisku 49.
17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o distribuci pojištění a zajištění
/sněmovní tisk 49/ - prvé čtení
Ten je navržen rovněž jako garančnímu výboru výboru rozpočtovému. Zeptám se, zda chce někdo jiný garanční výbor? Není tomu tak.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby garančním výborem byl výbor rozpočtový a tento tisk mu byl přikázán. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 79. Přihlášeno je 134, pro 112, proti nikdo. Návrh byl přijat.
I zde byl návrh na zkrácení na 30 dní... Omlouvám se. Ještě se zeptám, zda chce někdo přikázat jinému výboru. Není tomu tak.
Tedy teď rozhodneme pouze o zkrácení lhůty.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí se zkrácením lhůty na 30 dnů. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 80. Přihlášeno je 135, pro 57, proti 58. Tento návrh nebyl přijat.
Tím jsme se vypořádali s body 17 a 16 a budeme pokračovat bodem číslo
36.
Zpráva o životním prostředí České republiky 2016
/sněmovní tisk 16/ - prvé čtení
Materiál uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí pan Richard Brabec. Prosím, pane vicepremiére, máte slovo. (V sále je rušno.)
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, já jsem si vzal takové kratší úvodní slovo, takže vás dlouho nezdržím. Mám především radost, že se v takto rekordním čase Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2016 dostala na program na rozdíl od minulé zprávy a že byla projednána a také jednomyslně schválena ve výboru pro životní prostředí.
Dovolte mi opravdu jenom krátce.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, já vás prosím, abyste se usadili na svá místa a poslouchali pana vicepremiéra.
Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Všimněte si, že neokřikuji, nechám to na panu předsedajícím a věřím ve váš přirozený zájem o otázky životního prostředí. A doufám, že mě nezklamete.
Ta zpráva je tak jako každý rok důležitým zdrojem informací o stavu a vývoji životního prostředí v České republice, a to včetně mezinárodního srovnání. Navržená sada indikátorů, které jsou obsaženy v této zprávě, není statická, ale my ji průběžně přizpůsobujeme potřebám aktuální státní politiky životního prostředí a také problémům životního prostředí a v neposlední řadě i dostupnosti podkladových datových sad. Každý tematický celek zprávy je na rozdíl od předchozích let zpracování uveden krátkou informací poukazující na významnost tématu a také vyhodnocující možné dopady stavu a vývoje problematiky tématu na lidské zdraví a ekosystémy.
Na základě novely zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, jsou jako doplnění zprávy o životním prostředí České republiky každoročně zpracovány také zprávy o životním prostředí v jednotlivých krajích, které se pak detailněji zabývají charakteristikou stavu životního prostředí v krajích. Každá krajská zpráva za rok 2016 obsahuje celkem osm tematických celků a myslím, že jde o zajímavou informaci pro ty z vás, kteří se zajímají v rámci svých třeba volebních krajů o nějaký konkrétnější prvek životního prostředí, jeho vývoje. Soubor 14 krajských zpráv doplňuje pak souhrnná zpráva o životním prostředí, která obsahuje srovnání stavu napříč jednotlivými kraji.
Teď mi dovolte opravdu jenom krátký komentář k výsledkům. Vývoj stavu životního prostředí v loňském roce, pardon, vlastně už předloňském roce, byl ovlivněn ekonomickým růstem. Ekonomika České republiky je charakterizována, jak víme, vyšším podílem průmyslu. Jsme nejprůmyslovější země Evropy, pokud jde o podíl průmyslu na HDP, což samozřejmě také dlouhodobě ovlivňuje vývoj přímých zátěží životního prostředí. Pozitivním zjištěním je ale setrvalý pokles energetické a materiálové náročnosti ekonomiky, a tedy na vytvoření jednotky ekonomického výkonu je produkováno méně znečištění, než tomu bylo v minulosti. Můžeme říct, že i přes růst ekonomiky a také životní úrovně v roce 2016 zůstal stav životního prostředí stabilizovaný.
Dalším významným činitelem ovlivňujícím stav životního prostředí je vývoj hydrometeorologických podmínek, jejichž režim je v souvislosti se změnou klimatu více rozkolísaný, s častějším výskytem hydrometeorologických jevů. A tady je potřeba připomenout, že rok 2016 patřil mezi nejteplejší roky v měření od roku 1960. Byl to osmý nejteplejší rok a také, byť to byl rok srážkově normální, tak celkový vývoj srážek samozřejmě za to období 2014, 2015, 2016 byl kumulativně podnormální, takže tento rok byl ovlivněn suchem. Kvalita ovzduší stagnovala. Z pohledu vlivu na lidské zdraví byla kvalita ovzduší nevyhovující především v oblastech, kde dochází ke kombinaci více zdrojů znečištění, kterými jsou doprava, lokální vytápění domácností, průmyslová výroba a také přenos znečištění ze zahraničí, což, jak dobře víme, je především oblast Ostravska.
Jak už jsem říkal, vodní hospodářství bylo ovlivněno suchem, ale nebylo výrazně narušeno zásobování vodou. Jakost koupacích vod se trvale zlepšuje, tak jako v minulých letech, ale jakost vody v tocích kolísá samozřejmě právě v souvislosti se suchem.
Výměra orné půdy klesla v roce 2016 ve prospěch trvalých travních porostů, což je dobře z pohledu protierozní ochrany, nicméně celková výměra zemědělského půdního fondu v České republice dlouhodobě klesá především ve prospěch zastavěných ploch, a to i poté, co, jak si mnozí z vás pamatují, proběhla v roce 2015 změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která cílí na složitější uvolňování půdy, nebo povolování vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu.
Celková výměra lesních pozemků v roce 2016 stoupla, což je určitě dobrá zpráva, a navíc druhová skladba lesních porostů se přibližuje trendu, přirozené struktuře lesů, tedy snižování podílu jehličnatých lesů a naopak zvyšování podílu listnatých lesů. Lesní porosty jsou však stále ohroženy především spárkatou a černou zvěří.
I přesto, že v roce 2016 vzrostla, jak jsem řekl, průmyslová produkce, dlouhodobě klesá výroba elektrické energie a také konečná spotřeba energie.
V roce 2016 došlo k poklesu produkce odpadů a v rámci nakládání s nimi jsou uplatňovány principy oběhového hospodářství s důrazem na materiálové využití.
Klíčovým předpokladem pro zlepšení stavu je samozřejmě financování jednotlivých složek životního prostředí, finanční podpora. Víme, že klíčovým zdrojem je operační program Životní prostředí a částečně samozřejmě i národní prostředky.
Závěrem, vážené kolegyně, vážení kolegové, bych si dovolil svůj osobní pohled nejenom samozřejmě na ten rok 2016, ale na aktuální stav a na budoucí vývoj, protože ono to jasně vyplývá i z té zprávy v roce 2016.
Největším problémem životního prostředí v České republice je a nepochybně bude v dalších letech především oblast vodního hospodářství, tedy dopady, klimatické změny a dopady sucha. Pokud se týká oblasti ovzduší, vidíme tam u řady i oblastí geograficky, možná kromě Ostravska, výraznější zlepšení a já jsem přesvědčen, že kombinace kotlíkových dotací, které by už tuto sezonu, případně příští sezonu, měly naplno zafungovat. Víte, že máme cíl, abychom vyměnili čtvrtinu těch nejvíce znečišťujících domácích kotlíků do roku 2019, takže bude mít významný dopad na zlepšení kvality ovzduší. Tím, co momentálně je asi největší blokací lepšího a rychlejšího zlepšování kvality ovzduší, je určitě automobilová doprava. A tady si řekněme, že se neobejdeme bez zásadně rychlejšího dokončování infrastrukturních staveb, především obchvatů měst. ***