(9.10 hodin)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Dále do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Nikoliv. Ještě se zeptám pana zpravodaje Bendy. Nepřeje si vystoupit. V tom případě budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích. Prosím paní zpravodajku, aby nás seznámila s procedurou a poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Procedura není složitá. Návrh na zamítnutí zákona podán nebyl, nebyly podány ani návrhy legislativně technických úprav. Zbývá nám tedy hlasovat o návrzích petičního a ústavněprávního výboru.

Návrhy petičního výboru jsou obsaženy pod písmeny A1 a A2, takže bychom hlasovali o těchto návrzích. Můžeme o nich hlasovat dohromady. Následně bychom hlasovali o návrzích ústavněprávního výboru pod písmeny B1 a B2, případně B3. Upozorňuji, že B3 by bylo nehlasovatelné v případě přijetí návrhu A2. Konečně zákon jako celek.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, zda si přeje někdo vystoupit k proceduře. Pokud ne, tak o ní nechám hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem procedury. Kdo je proti?

Je to hlasování 58, přihlášeno je 112, pro 96, proti nikdo. Návrh procedury byl přijat. Prosím tedy o první pozměňovací návrh.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Můžeme hlasovat o návrzích pod body A1 a A2. Petiční výbor doporučuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra o stanovisko. (Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 59, přihlášeno je 115, pro 101, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Následující hlasování je o návrzích pod písmeny B1 a B2. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 60, přihlášeno je 116, pro 10, proti 79. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová Rujbrová: Návrh pod písmenem B3, jak už jsme si řekli, je v této chvíli nehlasovatelný, protože byl přijat návrh pod A2, a zbývá nám hlasovat o návrhu jako celku.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já tedy přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 688, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Prosím o stanoviska. (Zpravodajka: Doporučuji.) Pan ministr? (Samozřejmě, když jsem to předkládal, tak souhlas. Děkuji.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 61, přihlášeno je 115, pro 99, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji paní zpravodajce i panu ministrovi a končím bod 34.

 

Otevírám bod

40.
Návrh poslance Víta Kaňkovského na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1020/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan navrhovatel, tedy pan poslanec Kaňkovský, a zpravodajka garančního výboru paní poslankyně Soňa Marková, ale tu nahradí pan poslanec Jaroslav Krákora. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 1020/3. Ten byl doručen 14. července. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 1020/4.

Zeptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Dovolte mi, abych zopakoval důvody, proč jsem na základě reakce odborné veřejnosti, konkrétně po široké diskusi se zástupci České společnosti pro zdravotnickou techniku a České společnosti biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky, přistoupil k přípravě novely zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Předložená novela má za cíl změnit problematická ustanovení týkající se servisu a instruktáží u zdravotnických prostředků, které byly schváleny touto Poslaneckou sněmovnou při projednávání zákona v roce 2014. Tato ustanovení dávají zdravotnickým zařízením povinnost provádět servis, tedy opravy bezpečnostně technické kontroly, stejně jako instruktáže pro práci se zdravotnickými prostředky, pouze prostřednictvím výrobců a distributorů, což znamená pro zdravotnická zařízení zvýšené náklady, složitou logistiku a nadbytečné personální zatížení při zařizování těchto činností.

Předložená novela tohoto zákona zjednoduší poskytovatelům zdravotnických zařízení zajištění instruktáží pro práci se zdravotnickými prostředky. Tady bych zdůraznil, že vzhledem k velké obměně pracovníků je právě tato oblast při současné dikci zákona pro zdravotnická zařízení velmi zatěžující. Novela ale přináší také změny v provádění servisu, tedy bezpečnostně technických kontrol a oprav, kdy nově bude umožněno ji provádět prostřednictvím odborníků, kteří jsou zaměstnáni přímo u poskytovatele zdravotní péče a jsou pro tuto činnost kompetentní, případně externích dodavatelů, kteří ale nově nemusí být striktně zástupci výrobce či distributora. Touto úpravou tak dojde k finančním úsporám na straně poskytovatelů zdravotních služeb. Připomínám, že u nemocnic jde o stovky, u fakultních nemocnic dokonce o tisíce zdravotnických prostředků. Úprava se dotkne i zdravotnické záchranné služby a ambulantního sektoru včetně privátních ambulancí. I zde se již moderní medicína neobejde bez přístrojového vybavení.

Během jednání garančního výboru pro zdravotnictví vznikla polemika kolem odst. 6 § 65 a odst. 4 § 66. Smyslem těchto ustanovení je umožnit kompetentním zaměstnancům poskytovatele zdravotních služeb provedení bezpečnostně technické kontroly a úprav u zdravotnických prostředků rizikové třídy jedna, konkrétně těch, které nemají měřicí funkce, a zdravotnické prostředky, které nejsou elektrickým zařízením, jako jsou například mechanická lůžka či infuzní stojany, a to nejen osobám, které jsou uvedeny v § 65 odst. 4, resp. § 66 odst. 3, ale i dalším osobám, které mají zkušenost s daným zdravotnickým prostředkem.

Paní kolegyně Jana Pastuchová navrhla ve svých pozměňovacích návrzích pod písmenem A rozšíření těchto rozvolněných podmínek na celou rizikovou třídu jedna, tedy i na přístroje s měřicími funkcemi a zdravotnické prostředky, které jsou elektrickým zařízením. Byť zcela chápu ambici paní kolegyně Jany Pastuchové dále zjednodušit zdravotnickým zařízením jejich provoz, tak přece jenom považuji takto navržené rozvolnění požadavků na bezpečnostně technické kontroly a opravy za příliš volné a rizikové. Proto, ač skutečně záměr paní kolegyně jako stále činný lékař chápu, se s jejím pozměňovacím návrhem nemohu ztotožnit hlavně z forenzních důvodů. Je třeba stále mít na paměti, že přestože po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku již nemá zdravotnické zařízení absolutní objektivní odpovědnost za škodu způsobenou věcí, tedy zdravotnickým prostředkem, stále existuje a ve zdravotnických kauzách se čím dál častěji zkoumá, zda použitý prostředek byl řádně obsluhován a řádně prováděn dohled, tedy bezpečnostně technické kontroly a instruktáže. Mohu i ze své dlouholeté praxe nemocničního ombudsmana doložit příklady, kdy tomu tak bylo, a počet těchto případů narůstá. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP