(14.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Teď tedy navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu z grémia, to znamená o tom původním.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro návrh z grémia. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování pořadové číslo 168, přihlášeno je 163, pro 159, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Nyní bychom hlasovali o návrhu pana poslance Kolovratníka, to znamená pevně zařadit bod 187 na středu ve 12.45 hodin.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 169, přihlášeno je 163, pro 161, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Posledním návrhem byl návrh pana poslance Kalouska, abychom vyřadili bod 45, sněmovní tisk 166.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?
Bylo to hlasování pořadové číslo 170, přihlášeno 164, pro 144, proti 1. Tento návrh byl přijat.
Mám za to, že jsme se vypořádali se všemi návrhy na změnu pořadu schůze. Je tomu tak, takže můžeme přikročit k jednotlivým bodům.
Než přistoupíme k projednávání návrhů zákonů vrácených Senátem, navrhuji, abychom na žádost pana předsedy Senátu umožnili vystoupení paní senátorce Elišce Wagnerové a senátorům Radku Martínkovi, Jiřímu Šestákovi a Martinu Tesaříkovi.
Informace k pozměňovacím návrhům Senátu vám byly rozdány do vaší pošty.
Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s přítomností těchto jmenovaných senátorů. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 171, přihlášeno je 166, pro 159, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Otevírám bod
3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 84/1990 Sb.,
o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 510/5/ - vrácený Senátem
Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Usnesení bylo doručeno jako tisk 510/6. Vítám tady pana senátora Šestáka.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr vnitra Milan Chovanec. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se na základě pověření vlády vyjádřil k návrhu novely zákona o právu shromažďovacím, která byla s pozměňujícími návrhy vrácena Senátem Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Podrobně jsme se obsahu novely věnovali v průběhu jejího projednávání v Poslanecké sněmovně. Alespoň ve stručnosti bych shrnul, co je cílem této novely. Novela zejména posiluje a upřesňuje pravomoci obcí a policie, reaguje na judikaturu Nejvyššího správního soudu a umožňuje efektivněji řešit kolize mezi více shromážděními či jinými akcemi.
V průběhu projednávání novely v Senátu byly navrženy dva drobné pozměňovací návrhy, s nimiž je tato novela vrácena Poslanecké sněmovně. Prvním návrhem se okruh možných svolavatelů shromáždění rozšiřuje z občanů České republiky na každou fyzickou osobu. Druhým návrhem se doplňuje výčet shromáždění, která se neoznamují, o takzvané spontánní shromáždění. Já mohu říci za nás jako za předkladatele, že s oběma těmito návrhy nemáme zásadní problém a naše vyjádření k oběma je neutrální.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Zeptám se pana zpravodaje garančního výboru, kterým je pan poslanec Vlastimil Vozka, zda si přeje vystoupit a vyjádřit se k návrhům Senátu. Je tomu tak. Pane poslanče, máte slovo.
Prosím ostatní, aby se neshlukovali, nediskutovali. Platí to i pro kolegy v první řadě. (Nereagují.) Prosím pana poslance Fiedlera, aby se usadil. Děkuji. I pana předsedu klubu sociální demokracie i pana předsedu výboru pro bezpečnost prosím. A ještě tam je někdo.
Poslanec Vlastimil Vozka: Vážený pane předsedo, Sněmovna po projednání sněmovního tisku 510 ve třetím čtení postoupila Senátu návrh zákona jako tisk 278 dne 19. května. Senát určil ústavněprávní výbor garančním výborem. Se závěrem Senátu, tedy vrátit projednávanou novelu zpět Poslanecké sněmovně, jsme byli seznámeni.
Návrh, jak již uvedl pan ministr, se týká dvou bodů, jež jsou uvedeny ve sněmovním tisku 510/6. Zde má Senát názor, že je zákon třeba upravit následujícím způsobem.
V prvním případě se do schválené verze Sněmovny do § 3 místo slova "občan" vkládají slova "fyzická osoba". Na tomto místě je potřebné uvést, že je takto navrhovanou změnou dotčena část § 3, který pojednává o osobě svolatele. Tuto navrhovanou změnu jsme podrobně posuzovali již při projednávání novely zákona jak v ústavněprávním výboru, tak na dvou setkáních odborníků se zástupci předkladatele zákona, policejního ředitelství a zástupců výboru pro bezpečnost. Jsme toho názoru, že je nutno posílit odpovědnost osoby svolatele. Připomínám tím, že není v žádném případě omezena možnost se shromažďovat. Toto výsostné právo má každý, tak jak je zaručeno již v § 1 uvedeného zákona.
Pokud se týká druhého bodu, který Senát vkládá do zákona, to je doplnění § 4 o písm. e), které má znít "shromáždění vzniklých bezprostřední reakcí na nově vzniklou situaci", souhlasím s panem ministrem. Tento návrh obsahovala i vládní verze. Bohužel důvody pro zařazení takové změny do zákona nejsou zřejmé a nejsou dostatečně odůvodnitelné z hlediska praxe s tímto zákonem. Tento návrh důrazně nedoporučuji akceptovat, protože tato nevinně vypadající formulace znamená, že je umožněno obcházet celý zákon, a zákon je tak negován. Podle tohoto bodu může být jakékoli shromáždění, tedy i takové, které nemá řádného svolatele a nejsou u něj naplněny podmínky zákona, prohlášeno za shromáždění reagující na nově vzniklou situaci. V praxi je většina shromáždění svolávána za účelem veřejné prezentace názorů občanů. To je hlavní smysl zákona. Není jeho smyslem vytvářet chaos a trucshromáždění, které může vést ke střetům, které si nepřejeme a které nesmějí být v našem státě tolerovány.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Otevírám rozpravu. Prosím pana poslance Plíška a potom pana poslance Tejce.
Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás v krátkosti seznámil s postojem poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové k této novele.
My jsme nepodpořili už tu poslaneckou verzi novely shromažďovacího zákona, a to zejména z toho důvodu, že podle našeho názoru v některých ustanoveních narušuje a prolamuje shromažďovací právo, které je garantováno Listinou základních práv a svobod, zejména pokud jde o možnost úředníka při určité situaci přemístit nebo určit jiné místo shromáždění, než na které bylo svoláno. Toto vidíme, že může být velmi zneužito v politickém boji a může to narušovat shromažďovací právo, protože si myslím, že je velmi důležité i to místo, na které je shromáždění svoláno, a pakliže bude úředníkem na místě na základě možného politického zadání rozhodnuto o jiném místě shromáždění, tak to je skutečně nepřijatelný zásah do shromažďovacího práva. ***