Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

51.
Vládní návrh atomového zákona
/sněmovní tisk 560/ - prvé čtení

Z pověření vlády i tady předložený návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vám předkládá k projednání návrh atomového zákona. Hlavním účelem předloženého návrhu je nahradit dosavadní zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření neboli atomový zákon. Tato komplexní právní úprava nabyla účinnosti 1. 7. 1997 a ve své době představovala moderní regulaci plně vyhovující ochraně veřejného zájmu v uvedené oblasti. V současné době však již nevyhovuje formálním ani obsahovým požadavkům kladeným na moderní legislativní nástroj regulace a v některých ohledech je jak věcně, tak i legislativně technicky zastaralá, přičemž další rozsáhlejší změny právní úpravy lze již na půdorysu dosavadního zákona realizovat jen velmi obtížně.

Zejména je nutno uvést zákonná ustanovení do souladu s postupnými zásadními obsahovými změnami v právním řádu České republiky, jimž ani průběžné novelizace nebyly schopny vyhovět, například v oblasti krizového řízení a integrovaného záchranného systému, provádění správního řízení, přestupků a správních deliktů atd. Předkládaná právní úprava dále zahrnuje dosavadní zkušenosti s implementací předpisů Evropské unie a Euratomu a doporučení Mezinárodní agentury pro jadernou energii. V neposlední řadě je Česká republika vázána i politickými závazky k implementaci doporučení mezinárodních organizací působících v oblasti jaderné bezpečnosti, zejména Mezinárodní agentury pro atomovou energii, která navržená právní úprava realizuje. Úprava povede k lepší možnosti porovnání situace v jednotlivých zemích a zejména snadnější harmonizace a jednodušší formování společných doporučení ke zvyšování dosažené úrovně bezpečnosti. Proto by specifické požadavky pomohly zpřesnit a zpřehlednit procesy udělování a naplňování povolení a v širším slova smyslu i výkon jednotlivých regulovaných činností. Podobná situace je i v oblastech medicínských či v dalších jiných aplikacích využívajících jadernou energii, resp. ionizující záření.

Podrobnější popis a zdůvodnění navrhovaných právních úprav je uveden v důvodové zprávě.

Návrh atomového zákona prošel rozsáhlým meziresortním připomínkovým řízením a v souladu s plánem legislativních prací na rok 2014 nebylo k návrhu zpracováno hodnocení dopadu regulace podle obecných zásad pro hodnocení dopadu regulace RIA. Hodnocení dopadu je provedeno jen obecně v rámci obecné části důvodové zprávy. Dovoluji si uvést, že návrh zákona byl postupně upravován podle výsledků meziresortního připomínkového řízení, podle výsledků podrobného projednávání v Legislativní radě vlády, kde byl detailně diskutován každý bod tohoto rozsáhlého materiálu.

Vláda projednala návrh atomového zákona 13. července 2015 a ve znění, které vám předkládá, jej schválila.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a nyní prosím zpravodaje pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Milan Urban. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, česká státní energetická koncepce počítá do budoucna se zvyšováním podílu moderní jaderné energetiky, tak je jistě namístě, abychom k tomu měli také odpovídající moderní zákon. Z tohoto důvodu tedy doporučuji, abychom tuto novelu poskytli k projednání hospodářskému výboru, a samozřejmě ji doporučuji ke schválení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho slova. Otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil jako první pan poslanec Martin Lank. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, jsem rád, že jsem se dostal ke slovu, už jsem s tím dneska příliš nepočítal. Ale budu se snažit být aspoň stručný, ať vás příliš nezdržuji.

Já bych chtěl v rámci debaty o atomovém zákonu otevřít téma, které pálí nejenom obyvatele Vysočiny, ale v podstatě všechny. Je to problém na Jaderné elektrárně Dukovany, která je zároveň největším zaměstnavatelem na Třebíčsku. Pro mě aspoň osobně je velice alarmující rozhovor, který poskytla Hospodářským novinám předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost a kde podrobně probírá bezpečnost právě na dukovanské jaderné elektrárně. Společnost ČEZ podle jejích slov vidí v dukovanské elektrárně jenom stroj na peníze, který bezvadně, víceméně, funguje 30 let. ČEZ prý klade přílišný důraz na efektivitu a vydělávání peněz a málo pak na stav elektrárny. Doba životnosti Dukovan je primárně omezena tím, jestli chce ČEZ nadále do provozu elektrárny investovat finanční prostředky, nebo nikoli. Pokud se něco zvláštního nestane, dá se předpokládat, že dukovanské reaktory by měly fungovat až do roku 2035 až 2040. V této souvislosti je opravdu alarmující, že se falšovaly kontrolní snímky. A je toho víc. Já tady nechci zdržovat, jistě to všichni víte nebo si to můžete poměrně jednoduše dohledat.

V každém případě bych tady proto rád slyšel stanovisko pana ministra průmyslu a obchodu k těmto zjištěním. A také, jestli bude ministerstvo přijímat nějaké kroky. Také by mě zajímalo, kdo za to ponese odpovědnost. V neposlední řadě bych se chtěl zeptat právě v souvislosti s tímto projednávaným zákonem, jestli námi, předpokládám, že schválený zákon reaguje na tyto skutečnosti, anebo jestli bude namístě ještě zvážit nějaké jeho úpravy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové. Atomový zákon je velmi obsáhlý dokument, který v sobě zahrnuje celou řadu mezinárodních a národních smluv, celou řadu mezinárodních i národních dokumentů a samozřejmě jeho potřebnost už tady zmínil jak pan ministr, tak pan zpravodaj.

V tuto chvíli se nechci vyjadřovat k celému tomuto dokumentu. Já bych chtěl vypíchnout jednu věc, která, myslím si, že v atomovém zákonu je neméně důležitá, a byl bych velmi nerad, kdyby zapadla, naopak tímto vystoupením ji chci podtrhnout, a to je otázka hlubinných úložišť. Hlubinných úložišť jaderného odpadu.

Chtěl bych tady říct pár slov o nedostatečné možnosti obcí v procesu výběru hlubinného úložiště. Všichni si jistě dokážeme představit, že umístění hlubinného úložiště bude mít v podstatě trvalý dopad na zvolenou lokalitu. Přitom proces výběru lokality pro umístění je tak nestandardní a (Odmlka pro silný ruch v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane kolego. Poprosím sněmovnu o klid a vás prosím, abyste pokračoval, až se sněmovna uklidní. Děkuji. (Hluk přetrvává.) Tak pokud se sněmovna neuklidní, tak budeme jmenovat konkrétní a známé rušiče. (Poznámka mimo mikrofon.) Aha, tak to jsem ten rušič já, neb jsem vás vypnul, omlouvám se.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak teď už můžu mluvit. Přitom proces výběru lokality pro umístění je tak nestandardní a jedinečný dlouhodobý proces, ve kterém existuje zájem na co největším zapojení obcí. Lze proto považovat za nedostatek, pokud postavení obcí v procesu výběru lokality úložiště nepřekračuje standardní rámec oprávnění vyplývající ze správních řízení a dalších procesů. Chtěl bych říct, že jako problém se jeví zejména okolnost, že právní předpisy nestanoví požadavek vyžádat si od dotčených obcí v určité fázi procesu výběru vhodné lokality souhlas se záměrem umístění úložiště v dané lokalitě, jehož udělení by bylo podmínkou pro zahájení další fáze řízení vedoucí k umístění úložiště. To si myslím, že každý starosta obce se mnou bude souhlasit, že je naprosto zásadní. K takovému závěru po několikaleté práci, analýze českého právního řádu a zahraničních zkušeností dospěla pracovní skupina pro dialog o úložištích zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu. Chtěl bych říct, že rozšíření pravomocí obcí je také v souladu s požadavky směrnice Rady 2011/70/Euratom, která mimo jiné ukládá členským státům zajistit, aby veřejnost měla v souladu s vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními závazky potřebnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady.

Návrh ale zároveň nechává dostatek prostoru státu prosadit úložiště v případě, pokud by neexistovalo jiné řešení. K posílení role obcí by mělo dojít poprvé ve fázi, v níž již budou na základě provedených geologických průzkumů vyhodnoceny dvě nejvhodnější lokality, to znamená z těch původních šesti dosud zvažovaných lokalit na dvě, to je ve fázi před zahájením řízení o stanovení chráněného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. S ohledem na skutečnost, že se jedná o dlouhodobý proces, kdy v mezidobí může v důsledku výzkumu a technologického vývoje, eventuálně v důsledku politického vývoje dojít k posunu v náhledu na problematiku nakládání s radioaktivními odpady, mělo by dojít k opakovanému zapojení obcí v další pokročilejší fázi výběru lokality, to je ve fázi řízení a povolení k hornické činnosti pro zvláštní zásah do zemské kůry.

Chtěl bych říct, že tato fakta, která jsem tady zmínil, jsou naprosto zásadní, a já věřím, že je budeme mít dostatečný prostor projednat ve výborech. Samozřejmě je mi jasné, že garančním výborem pro tento návrh zákona je hospodářský výbor. Vzhledem k tomu, že se zde bavíme i o hlubinných úložištích, o zásahu do krajiny, do životního prostředí, bych byl velice rád, kdyby tento tisk byl také přikázán výboru pro životní prostředí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl znovu připomenout jednu věc, se kterou už tady vystupuji v tomto týdnu asi potřetí. Nejspíš zítra nebo v neděli skončí v Paříži ona zmíněná klimatická konference. Já bych o tom tak často nemluvil, kdyby - a dneska ráno v televizi to potvrdil ředitel odboru pro energetiku Ministerstva životního prostředí - kdyby naše republika nepatřila k těm nejvíce ambiciozním zemím z hlediska stanovení závazků, které by v protokolu této konference měly být pro další velmi dlouhé období přijaty. Závazky jsou třeba takové, že do roku 2100 bychom měli snížit emise skleníkových plynů, tedy CO2, o sto procent vzhledem k roku 1990. V podstatě je to likvidace energetiky založené na fosilních zdrojích, na spalování. Stejně tak by měl být nárůst teploty, který je sledován právě tou klimatickou lobby, za to století o dvě procenta, čili pod dvěma procenty. Opět další obrovský, ambiciózní závazek. A o to významnější, myslím si, je, abychom měli jistotu, že pokud tedy bohužel se takto zavážeme a omezíme naši konkurenceschopnost v oblasti energetiky, tak abychom měli jistotu, že budeme mít velmi dobře stabilizované a v zákoně zakotvené možnosti získávat energii z jádra. A tady myslím, že snad ten zákon by k tomu mohl být dobrou cestou, aby prostě jádro bylo vnímáno jako ta bezuhlíková technologie, ta, která není zavrženíhodná, ta, která patří do toho ne emisního spektra vedle obnovitelných zdrojů, vedle slunečních, vedle větrných a já nevím jakých ještě dalších obnovitelných elektráren, které nás tedy po pravdě stojí těžké miliardy.

Ohledně toho, co říkal kolega Kučera, já se tedy připojuji k tomu, aby obce měly daleko větší vliv na to, v jaké lokalitě bude to úložiště plánováno. Už samotná skutečnost, že úložiště je v nějaké obci plánováno, že se o tom mluví, je pro občany obce poměrně velmi citlivá a je třeba velmi opatrně postupovat. Podle mého názoru to, co je dneska jaderným a atomovým odpadem, může být za krátkou dobu velmi dobrým efektivně využivatelným zdrojem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Bendl a z řádně přihlášených pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče. Pane poslanče, prosím, máte slovo. (Hovor mimo mikrofon.) On si to mezitím rozmyslel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Omlouval se. Děkuji za slovo, pane předsedající, já jsem to hned nepochopil, ale už jsme si to vyjasnili.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, dovolte mi jenom velice stručně říci naše stanovisko k vládnímu návrhu novely atomového zákona. My iniciativu vlády vnímáme, protože jsme si vědomi jedné věci, že naší prioritou z hlediska energetiky je určitě rozvoj jaderné energetiky. Navazujeme kontinuálně na něco, co v minulosti naši předci položili v České republice, a to byly stavby a vznik atomových elektráren, z jednoho prostého důvodu, že to byla velice vhodná, jak už tady zmínil předřečník, alternativa energetického zdroje, který je stabilní a samozřejmě dá se nazvat i ekologickým.

My v podstatě podporujeme jakýkoliv další rozvoj jaderné energetiky. Proto vnímáme, že i tato novela přináší nejen zapracování nových praktických poznatků a potřeb, které mohou sloužit i k další přípravě a stavbě dalších bloků ať už v Dukovanech, nebo v Temelíně, a vnímáme to také v kontextu evropské legislativy, protože byť ten materiál je poměrně obšírný, tak určitě je tam zapracováno vše, co se objevilo v rámci ještě nezapracovaných podmínek z Evropské komise.

Takže my toto vítáme, průběh projednávání a schvalování tohoto atomového zákona, včetně doprovodného zákona, o kterém budeme hovořit za chvilku, podporujeme a budeme jednoznačně se snažit i ve výborech podpořit jeho projednání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Šidlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já i přes pozdní páteční hodinu cítím potřebu reagovat na některé připomínky vznesené v debatě.

Pana poslance Lanka týkající se fungování Dukovan, a co s tím udělá Ministerstvo průmyslu a obchodu. Chtěl bych sdělit, že ministerstvo v rámci svých kompetencí udělá maximum. Nicméně co se týká jaderné bezpečnosti, je to v kompetenci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, který, předpokládám, že dělá svoji práci. Co se týče správy korporací, neboli corporate government vykonávání akcionářských prací, tak to je v kompetenci Ministerstva financí a dozorčí rady, která by měla dohlédnout na to, zdali vše bylo v pořádku. A Ministerstvo průmyslu a obchodu se stará obecně o fungování energetiky a zásobování českých občanů elektřinou. Z tohoto hlediska zatím nevypadá, že by byl problém z předchozích dvou. To už tak úplně jednoznačné není.

Co se týká hlubinných úložišť, která zvedl pan kolega Kučera, tady je situace znepokojivá, protože SÚRAO, organizace, která se stará o jaderné úložiště, potřebuje udělat dvě fáze geologického průzkumu v sedmi lokalitách a vybrat ony dvě lokality. Tady máme nikoliv obce, ale různé skupiny aktivistů, které úmyslně blokují i geologický průzkum. A blokují ho pod tímto heslem: oni moudře říkají, že pro provozování jaderné energetiky potřebujeme i finální fázi, to znamená trvalé úložiště. S tím se nedá než souhlasit. Zároveň ti samí lidé dělají všechno pro to, aby trvalé úložiště nebylo, což považuji za poměrně nezodpovědnou činnost, protože my úložiště trvalé potřebujeme, protože potřebujeme někam uložit ty již vyhořelé články z jaderných elektráren, které tady budou, i kdybychom už zítra odstavili obě dvě jaderné elektrárny, což pevně doufám, neuděláme. Potřebujeme to někam uložit, protože pokud to neuděláme, tak nastane situace stejná jako v Německu, že místo jednoho trvalého úložiště nebo dvou trvalých úložišť je 17 dočasných vedle jedné každé fungující jaderné elektrárny nebo bývalé jaderné elektrárny, což je situace daleko horší. Export vyhořelých jaderných článků do jiných zemí, to jsou prosím chiméry, které neberte vážně.

Co se týče lex specialis nebo zvláštního zákona, který vznikl na základě diskuse v rámci pracovní skupiny Dialog, tak to je něco, kdy hledáme cestu, aby bylo předloženo do legislativního procesu tak, aby se obce skutečně mohly více účastnit na tomto procesu, protože stále platí, že žádné trvalé úložiště jaderného odpadu nebude postaveno bez souhlasu dotčených obcí. To si nedovedu představit. Čili tam já nevidím žádný rozpor.

Co se týče poznámek pana kolegy Zahradníka - COP 21. Já si nemyslím, že by existovalo riziko ohrožení českého průmyslu. Protože my jdeme na COP 21 do Paříže především s tím, co už jsme si proboleli, projednali v rámci EU, tj. snížení emisí CO2 do roku 2030 o 40 % proti roku 1990. S tímto není zásadní problém už jenom proto, že rok 1990 byl posledním rokem centrálního plánování de facto, byť bylo už po revoluci, s obrovským množstvím emisí. To pro nás není problém. Pro nás jsou problém jiné věci a to je podíl obnovitelných zdrojů, což je také všeobecně známo, nikoliv tento cíl. Čili my rozhodně nemáme žádný problém do roku 2030. A mohu jenom souhlasit s panem kolegou Zahradníkem, že z roku 2010 by to nemusel být problém za předpokladu, že se bude rozvíjet jaderná energetika a že všechny ostatní země také půjdou k bezuhlíkové energetice v roce 2100. Že tedy sníží emise oproti roku 1990 o 100 %, tedy na nulu.

To je myslím všechno a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho závěrečné slovo. Pan zpravodaj má také zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Milan Urban: Snad jen krátce, děkuji. Já tady chci připomenout, že Česká republika má největší podíl průmyslu na tvorbě hrubého domácího produktu v rámci zemí EU. Doufám, že nikdo nechce, aby se podíl snižoval, protože průmysl je klíčový pro růst naší životní úrovně a ekonomiky ČR. A samozřejmě když pak přepočteme emise na hlavu, na občana ČR, tak to vypadá docela ošklivě. Nicméně je potřeba v rámci porovnávání zemí vždy porovnávat i podíl průmyslu na ekonomice. Čili to je jedna poznámka. Z tohoto důvodu je to samozřejmě citlivé téma. Nikdo se nebrání tomu, abychom nastavili nějaký trend postupného snižování emisí jak v energetice, tak v průmyslu samotném. To je myslím bez debaty. A je to také i součástí stávající aktualizované energetické koncepce i té předchozí.

Pak druhá věc, k jaderným úložištím. Jsem poměrně skeptický k tomu, že se podaří v nějaké dohledné době najít jaderné úložiště v ČR. Nakonec my to nepotřebujeme v dohledné době. Nedovedu si stejně jako kolegové představit, že by to bylo bez souhlasu obcí. Nicméně situace je docela kritická, a přestože se to zdá v této situaci z hlediska mezinárodní legislativy velmi obtížné, tak já myslím, že jsou potřeba hledat ještě dvě cesty. Za prvé v rámci EU hledat cestu společně se zeměmi, které využívají jadernou energetiku, k nějakému centrálnímu evropskému úložišti - jedna cesta, která samozřejmě z tohoto pohledu v rámci stávajícího práva vypadá dost naivně, ale podle mého názoru se musíme také touto cestou zkusit vydat. Druhá cesta je, nebo další, která by podle mého názoru se mohla otevřít, je, že dodavatelé jaderného paliva by zároveň mohli být odběratelé vyhořelého jaderného paliva. Oni jsou jenom dva, takže to není tak složité.

A poznámka naposled k jadernému úložišti je taková, že v současné době jaderné úložiště by mohlo vypadat tak, že hluboká díra v zemi, samozřejmě na základě nějakých geologických požadavků, jaderné palivo se tam dá, to vyhořelé, a zabetonuje se na věky. Tohle platit dlouho nebude. Bude platit to, že úložiště jaderného odpadu bude jakýsi mezisklad, protože dnešní vyhořelé palivo je budoucí surovinou. To jsem si jist. Jestli to bude za deset, patnáct nebo dvacet let, to je otázka. Ale musíme uvažovat tímto pohledem, tímto moderním pohledem na řešení celé situace, a nikoliv jen to, že se pokusíme někde zabetonovat stávající vyhořelé palivo. Ne, ta situace je obtížná. Relativně spěcháme, ale protože se to po nás chce. Na druhou stranu, mezisklad vyhořelého paliva tady může sloužit ještě dalších padesát let. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji za jeho závěrečné slovo. Neeviduji návrh ani na vrácení ani na zamítnutí předloženého návrhu. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o přikázání hospodářskému výboru jako garančnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 253, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 136, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu.

 

Předseda Poslanecké sněmovny nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Zaznamenal jsem návrh pana poslance Kučery na přikázání výboru pro životní prostředí. To je jeden návrh. Dále se hlásí paní poslankyně Kovářová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Ráda bych navrhla tento tisk k přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: O těchto návrzích budeme hlasovat. Nejprve tedy o přikázání výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro životní prostředí, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 254, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 130, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro přikázání tomuto výboru, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 255, přihlášeno je 151 poslankyň a poslanců, pro 127, proti 1. I tento návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že garančním výborem tohoto návrhu zákona je hospodářský výbor, dále jsme návrh zákona přikázali výboru pro životní prostředí a pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Končím prvé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

 

Dalším bodem je bod související. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.