(11.30 hodin)
(pokračuje Klučka)
Ano, sám za sebe vystupuji z této davové a masové manipulace a říkám ne! Tímto způsobem rozhodně ne! A pokud je toto měřítkem pro získání odznaku vlastence, dobrovolně a zcela vědomě se ho zříkám. Zájmy své rodiny nebudu nikdy chránit násilnickým způsobem, byť se jednalo o čistě tzv. obranu šikovně schovanou a spletenou myšlenkami na bojové akce. Kam až musíme klesnout k tomu, abychom pochopili, že jsou naše kroky destrukční, a ne tvořivé?
Stydím se za to, že jsem Čech. Stydím se za svoji nezodpovědnost, kterou jsem vyslovil při zvolení těchto zákonodárců. Koneckonců jsem byl i tím, díky kterému tam dneska jsou. Jak jsem mohl být tak bláhový a naivní?
Dámy a pánové, toto je názor bývalého vojáka, občana České republiky. Myslím si, že je to dostatečná výzva za to, abychom konečně s branným zákonem a s brannou povinností udělali něco, co bude pro český stát reálné, tvořivé a odpovědné. Já vás prosím, abychom zákon, branný zákon propustili do druhého čtení k odborné diskusi v jednotlivých výborech.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z lavic ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím pět přihlášek. První přihlášená je paní poslankyně Jana Černochová. Před ní jedna faktická poznámka. Ale faktická poznámka reaguje na průběh rozpravy.
Poslanec Pavel Plzák: Spíše technická poznámka. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolil bych si navrhnout vzhledem k velmi těsné tematické příbuznosti bodů 33, 34, 35, jestli bychom nemohli sloučit rozpravu k těmto bodům.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Váhavě.) No, já myslím, že asi - musím nechat o takovém návrhu, jestli to myslí pan kolega vážně, hlasovat. Nebo jestli to bere zpátky? Chápu, že vaše pocity jsou všelijaké. Já to musím vzít tak, jak to bylo řečeno. Berete to jako procedurální návrh, pane poslanče? (Ano.) Dobře. Takže návrh na sloučenou rozpravu. (Poslankyně Černochová se snaží promluvit na mikrofon.) O tom rozhodneme bez rozpravy.
Poslankyně Jana Černochová: Pane místopředsedo, s přednostním právem.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak prosím, paní kolegyně.
Poslankyně Jana Černochová: Je to nemožné, protože je u každého tisku jiný zpravodaj.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To nebrání sloučené rozpravě, protože máme k jednomu tisku také více zpravodajů. Ale dobře.
Rozhodneme v hlasování číslo 236, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro sloučení rozpravy k těm tiskům. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 236. Z přítomných 160 pro 7, proti 55. Návrh nebyl přijat. Budeme pokračovat řádným způsobem.
Tedy první paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, po vystoupení pana Klučky bych možná jenom dodala to, že děsivější na tom příběhu, který nám tady četl, a myslím si, že většina z nás ví, o jaké jméno se jedná, je to, že tento člověk kromě toho, že je bývalý voják z povolání, tak je stále vojákem v aktivní záloze. Ale to je bod, ke kterému se dostaneme jako k následujícímu bodu po projednávání branného zákona.
K brannému zákonu. Na stůl se nám dnes dostávají další klíčové normy z balíčku tzv. branné legislativy. Už jsme před časem schválili dvěstědvacetjedničku, zákon o vojácích z povolání, schválili jsme změnu hranic vojenských újezdů. Ještě předtím jsme schvalovali nový zákon o Vojenské policii. Během několika let tak dochází k zásadní proměně legislativy, která se začala připravovat za ministra obrany Alexandra Vondry a navazuje na principy uvedené v Bílé knize o obraně. Ta by mimochodem, pane ministře, zasloužila nástupkyni, protože od jejího schválení uplynuly již dlouhé čtyři roky, a tak jak jste tady o tom hovořil vy i pan kolega Klučka, tak bezpečnostní situace se od té doby zásadním způsobem proměnila.
V následujících měsících budeme projednávat klíčovou novelu branného zákona, nový zákon o vojácích v záloze a zákon o ozbrojených silách. Předběžnou dohodou mezi panem ministrem a členy výboru pro obranu jsme žádali, aby se lhůta, která nám umožní tyto normy důkladným způsobem projednávat, prodloužila na 90 dnů, takže jenom prosím, aby pan ministr na tento slib, který nám dal, nezapomněl a v rámci té procedury on nebo pan zpravodaj načetl devadesátidenní lhůtu, protože tam vždycky musí být stanovisko pana ministra.
Ve všech těchto normách se jedná o úpravy, které zásadním způsobem ovlivňují obranyschopnost České republiky, a měli bychom jim věnovat veškerou pozornost.
Příprava změny branného zákona započala již v roce 2011 přesvědčením, že bezpečnostní situace zvláště po ruské invazi v Gruzii v roce 2008 se zhoršuje a naše země, která vstoupila v roce 1999 do Severoatlantické aliance a od roku 2005 má profesionální armádu, je sice bezpečnostně ukotvená, ale nemá adekvátně nastavený systém obrany vlastního území. Od přípravy této branné legislativy došlo i k personálním změnám na celé řadě významným postů. Tento návrh de facto předkládá třetí ministr obrany a třetí náčelník Generálního štábu.
Asi vás nepřekvapí, když řeknu, že jsem zklamaná z toho, že dříve, než branný zákon šel do vlády, nebyl s námi, s poslanci výboru pro obranu, konzultován a nebyla hledána shoda napříč politickým spektrem. Bohužel původní verze z roku 2013 totiž doznala zásadních změn. Mrzí mě, že dodnes, tedy do prvého čtení novely branného zákona, my poslanci neznáme záměr změny v souvislosti s plošnými odvody, které Ministerstvo obrany nejprve chtělo, potom zase nechtělo. Na výboru pro obranu nám bylo před dvěma týdny přislíbeno, že z ministerstva přijde paragrafové znění úpravy předmětné části zákona. Doufala jsem, že se tak stane před prvním čtením. Bohužel se tak nestalo.
Jsem opoziční poslankyní a mohlo by mě těšit v tom vládu i pana ministra koupat, ale obranu a bezpečnost naší země jsem nikdy nebrala jako politikum nebo nějaký nástroj soupeření. Vážím si své příslušnosti k České republice natolik, že nepodléhám takovým svodům k destrukci branného zákona, ale naopak se trpělivě celé měsíce snažím panu ministrovi pomáhat s tím, aby zákony Sněmovna konečně projednala. Mám podporu Občanské demokratické strany, které byl odpovědný přístup k zajištění obrany naší vlasti vždy blízký. I když jsme byli ve vládě, hledali jsme v těchto podstatných věcech pro fungování našeho státu vždy širší konsenzus než jenom ten koaliční. Musím ale nyní říct upřímně jedno - považuji za chybu, že jeden z nejdůležitějších zákonů naší země, branný zákon, se bude projednávat salámovou metodou, do které budou přimíchávány prvky lidové tvořivosti v podobě poslaneckých návrhů. To není správně. Chtěla bych žít v zemi, kde si vláda jako vrchol exekutivní moci bude jasně za svým návrhem branného zákona stát a nebude nás zákonodárce stavět do situace, kdy dnes hlasujeme o něčem, co dozná zásadních změn. A jaké změny to budou, ani v tento moment nevíme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás na chviličku přeruším.
Sněmovně oznamuji, že dnes přijela na návštěvu Poslanecké sněmovny delegace Národního shromáždění Korejské republiky, kterou vede předseda Jeho Excelence pan Chung Ui-hwa. Vítáme vás. (Poslanci za potlesku v lavicích povstávají.)
Prosím, pokračujte. ***