(21.00 hodin)
(pokračuje Vícha)
Námitka: Jednou za dvacet let si chci vyměnit topení v domě, tak chci za to něco mít. Velká většina občanů si to topení nevymění sama. Zadá to firmě, firma mu provede obnovu, rekonstrukci. Šrot odevzdá, protože to se nezakazuje, a odečte mu to z ceny.
Tento návrh, který předkládáme, má podporu Českých drah a Správy železniční dopravní cesty, což je pochopitelné, protože jim vznikají miliardové škody. Tento návrh má podporu Policie České republiky, protože ročně řeší asi 11 000 trestných činů souvisejících s krádežemi kovů. Tento návrh má podporu Ředitelství silnic a dálnic. Když pojedete k nám na Ostravsko, na některých mostech pojedete šedesátkou, protože tam byly odcizeny kovové předměty. Mohl bych uvádět poměrně drastické případy krádeží. A já pevně věřím, že to neskončí tak, že nastane v České republice nějaká dramatická událost, která připraví občany o život, a my si pak budeme vyčítat, že jsme s tím nic nedělali.
Dámy a pánové, jsem si vědom, že možná dnes ve Sněmovně neuspějeme s tímto návrhem, ale jsem si naprosto jist, že jednou tuto problematiku vyřešit stejně budeme muset. Připomínám, že takto jsme se zoufale rok po roku snažili řešit loterie a nakonec jsme jejich omezení prosadili. A věřím, že podobně to dopadne i s těmito krádežemi kovových předmětů.
Děkuji vám za pozornost a žádám vás o podporu senátnímu návrhu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi Víchovi a prosím dále, aby za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům měl možnost se vyjádřit pan senátor Jaroslav Zeman. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Jaroslav Zeman: Dobrý den, pane předsedající, dobrý den, dámy a pánové. Můj kolega senátor Vícha byl poměrně vyčerpávající. Jenom řeknu, že u nás v chudých regionech nás sužuje ještě velká kriminalita ohledně krádeže kovů. Doufám, že to schválíte, že se nám do regionů bude vracet v klidu a dobře, protože nevím, co bych těm spoluobčanům říkal, že opět budou přicházet o kanály, opět budou přicházet o okapy, o urny na hřbitovech. Takže vás prosím o podporu tohoto zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátoru Zemanovi. Ptám se, jestli se chce k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodaj výboru pro životní prostředí pan poslanec Josef Nekl. (Nechce.) Ani pan poslanec Zemek. Děkuji. Otevírám tedy rozpravu, do které tu mám nejprve tři přednostní práva. Jako první se přihlásil pan předseda poslaneckého klubu Úsvitu přímé demokracie, pan poslanec Okamura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, Senát nám vrátil zákon o odpadech s pozměňovacím návrhem, který je podle našeho názoru krystalickou ukázkou neschopnosti řešit kořeny problémů. Část našich občanů, a to ta menší, krade kovy a prodává je do sběrných surovin. To je samozřejmě vážný problém, který zasluhuje řešení. Ovšem Senát nám tu nabídl řešení, které postihne všechny. Tedy i ty slušné. A to tím, že zakáže výkup druhotných surovin od všech nepodnikajících slušných občanů. Podle mého názoru a podle našeho názoru občané nesmějí být kráceni na svých majetkových právech. Systém je třeba nastavit tak, aby dával slušným prostor žít slušně a naopak omezil pouze neslušné, a to jakýmkoliv tvrdým způsobem. Tak, aby naopak slušné neobtěžovali.
Představte si, že máte v garáži či ve sklepě například železné, bronzové, měděné zbytky, například po úklidu nebo dokončení stavby. Dnes mají cenu dejme tomu tisíc korun. Tím, že ale stát zakáže, aby od vás tento materiál sběrna vykoupila za peníze, vás zároveň o těch tisíc korun připraví! Samozřejmě, kdybychom vyhověli senátnímu návrhu, tak můžete odpad zdarma odevzdat ve sběrném dvoře a zisk pak zůstane zřejmě té firmě, která ho provozuje.
Se stejnou logikou se pojďme zamyslet nad zloději šperků nebo aut, či dokonce nad zloději hotových peněz. Ostatně stačí se projet pražským metrem. Neměli bychom tedy zakázat podle senátní logiky výkup zlata nebo obchod s auty, protože se kradou? A kradou se i bankovky! A z logiky Senátu vyplývá, že řešením bude, když bankovky zdarma odevzdáme ve sběrném dvoře! (Oživení v sále.) A přitom bychom našli nástroje, jak řešit příčinu, nikoliv následky.
Za prvé je třeba přísně stíhat jakékoliv krádeže, neboť základem je nulová tolerance kriminality a přestupků, což je úkol hlavně pro naši policii, ale samozřejmě také pro nás, pro zákonodárce. Protože to, že u nás mají podvodníci, zloději a gauneři eldorádo, to přeci nevyřešíme tím, že postihneme slušné a ještě je potrestáme za to, že nejsme schopni vyřešit zákony tak, aby slušní lidé měli navrch. Projeďte se pražským metrem, dámy tady, jak si drží kabelky, aby je neokradl! Ve vlastní městě, ve vlastní zemi jsme v defenzivě a bojíme se vůbec se pohybovat!
Já si vzpomínám, pravda, bylo to velice dávno, když jsem do roku 1989 - a chraň bůh, abych ten režim opěvoval, to ani náhodou, ale stalo se mi, že jsem třeba v létě usnul na lavičce, že, a ráno se proberete a prostě máte u sebe i peněženku i věci a pokračujete dále. Zkuste to dnes! Takže situace je jiná a škoda, musím říci, že je to docela smutné, že občané si na to v podstatě už zvykli. Občané si na to zvykli, že stát je nechrání, že v podstatě nemají zastání. A stalo se standardem, že ve vlastním městě, ve vlastní zemi v podstatě se permanentně bojíme o svoji bezpečnost. Naopak ten kdo se nebojí, je zloděj.
Znovu zdůrazňuji, že to, že se stát nedokáže razantně vyrovnat se zloději, přeci nemůžou odnášet slušní lidé! Už to odnášejí dost kvůli těm zlodějům!
Dalším krokem, který je také určitým systémovým řešením, je práce. Kdo si hraje, nezlobí, to známe od našich dětí. Kdo pracuje, má méně času i motivace krást. Takže pojďme, vážená vládo, a čekáme na to, už jsem vás tady vyzýval minule, tuším včera, pojďme vytvořit skutečně systémový program na vytváření pracovních míst v České republice! Máme rekordní nezaměstnanost, přes 600 tis. nezaměstnaných, osm procent! Ale stále tady i po roce čekám a my v Úsvitu čekáme, kdy konečně vláda předloží ucelenou koncepci podpory vytváření pracovních míst. Zatím jsme neslyšeli vůbec nic! Investice? No tak až ten pramen peněz vyschne, tak to je jednorázová podpora, není to nic systémového. Systémové by bylo například snížení daní. To tady návrhy byly, ale už byly zamítnuty, že jo. Tím nemyslím zrovna léky a plenky, tam je to samozřejmě dobré.
Takže já říkám, pojďme samozřejmě s tou chudobou taky zabojovat! Ať se konečně odrazíme trošku systémově. Pojďme vytvořit tu koncepci! Já vládu znova vyzývám: Předložte ji, už máte nejvyšší čas! Ať dáme těm lidem důvod k tomu...
Prosím vás, paní poslankyně (Zelienková) prostřednictvím pana předsedajícího, nevyzývejte mě, že mám zkrátit své vystoupení. Já opravdu jsem odpovědný svým vlastním voličům, takže... Já vím, že vy byste nejradši dvakrát deset minut a ne opakovaně, ale to, že za hnutí ANO nemá nic kdo co říct k většině zákonů, to opravdu mě nezajímá.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak moment! Pana poslance Okamuru prosím, aby oslovoval paní poslankyni mým prostřednictvím. (Poslanec Okamura namítá, že oslovoval.) A paní poslankyni prosím, aby neokřikovala pana poslance Okamuru, také mým prostřednictvím, prosím. Děkuji.
Poslanec Tomio Okamura: Já mám paní poslankyni rád, ale ona mě tady okřikuje. Ale já bych si skutečně, vážení, vyprošoval, aby mě někdo ve Sněmovně omezoval v mých vystoupeních a aby mi diktoval, že mám něco zkracovat. To opravdu, to tady navazujete na pana Komárka, který by nás tady nejradši umlčel úplně všechny. A to opravdu ne!
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, tady to mějte klidně dlouhé. (Smích v sále.)
Poslanec Tomio Okamura: Byl bych rád, aby tady vládní koalice dodržovala zákon. Dodržujte prosím zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, který nám dává, každému poslanci, jasná práva. Takže mě tu prosím vás nevyzývejte k porušování zákonů. A já mám právo se ze zákona - vím, že vy už byste možná zašli dokonce tak daleko, že byste mě omezovali v zákonných právech. Ale prosím, nepřehánějme to. Já mám právo se vyjádřit stejně jako každý, a neomezeně. A mluvím věcně. (Předsedající: Přesně tak.) Takže to si myslím. Tak. ***