(11.00 hodin)
(pokračuje Fischer)
Příspěvek se hradí ve splátkách na základě výzvy Evropské komise. Část prostředků z fondu se investuje prostřednictvím zvláštní investiční facility Evropské investiční banky, EIB, část se realizuje ve formě přímé rozpočtové podpory. Probíhají také rozvojové projekty, zejména infrastrukturního charakteru. České subjekty se dosud v rámci tohoto fondu uplatnily převážně jako poskytovatelé konzultačních služeb nebo subdodavatelé nadnárodních firem.
Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Radou pro zahraniční spolupráci systematicky pracuje na zvyšování povědomí o příležitostech v rámci tohoto fondu mezi potenciálními realizátory.
Vnitřní dohoda o financování 11. Evropského rozvojového fondu vyžaduje vnitrostátní schválení ve všech členských státech EU. Z hlediska právního řádu České republiky se jedná o smlouvu prezidentské kategorie, k jejichž ratifikaci je zapotřebí souhlasu Parlamentu ČR, a to obou komor.
Vládou byla předložena k vyslovení souhlasu s ratifikací v srpnu 2013, sněmovní tisk tehdy č. 1132, senátní tisk č. 177. Z důvodu tehdejšího rozpuštění Poslanecké sněmovny však dohoda nebyla projednána.
Vláda doporučuje, aby ratifikace vnitřní dohody proběhla v souladu s doporučením EU do 31. prosince 2013, aby bylo možné realizovat tento fond od ledna 2014. Proto je vnitřní dohoda o financování 11. Evropského rozvojového programu nyní vládou opětovně předkládána s žádostí o projednání Parlamentem ve zkrácené proceduře.
Vnitřní dohoda o financování tohoto fondu je dle usnesení vlády č. 483 ze dne 19. června 2013 v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu ČR, jakož i s mezinárodněprávními závazky ČR. Ministerstvo financí zabezpečí provádění dohody a v souvislosti s tím zajistí poskytnutí celkového finančního příspěvku České republiky ve zmíněné výši 243 milionů 270 tisíc 97 eur, a to v korunovém ekvivalentu na období 2014 až 2020. Platba bude hrazena stejně jako v případě povinného příspěvku do rozpočtu EU z rozpočtové kapitoly č. 398 - Všeobecná pokladní správa v souladu s rozhodnutími Rady o finančních příspěvcích členských států určených na financování 11. Evropského rozvojového fondu.
Doporučuji proto Poslanecké sněmovně vyslovit s ratifikací této smlouvy souhlas.
Dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Poprosil bych pana předsedu zahraničního výboru poslance Karla Schwarzenberga, aby nám navrhl, kdo bude zpravodajem tohoto tisku v prvém čtení. Pane předsedo, prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, na projednání Vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států EU zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014 až 2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie, navrhuji zpravodajku zahraničního výboru poslankyni Janu Fischerovou.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane předsedo za váš návrh. O tomto návrhu musíme hlasovat. Proto zahájím hlasování a zeptám se, kdo je pro, aby zpravodajkou byla paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 59, přihlášeno je 164 kolegyň a kolegů, pro 152, proti nebyl nikdo.
Určili jsme tedy zpravodajkou paní poslankyni Fischerovou. Prosím ji, aby se ujala své role.
Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane předsedo, vážená vládo v demisi, vážené kolegyně a kolegové. Na úvod jenom sdělím, že jméno Jan Fischer a Jana Fischerová je čistě je věc náhodná. Nejsme v příbuzenském vztahu (s úsměvem). Tolik sdělím na úvod.
O to budu ještě stručnější, protože pan ministr financí v demisi důkladně zdůvodnil předkládanou dohodu. Já už jenom zmíním, že členskými státy EU, kde má Česká republika samozřejmě své zastoupení, má ve výboru, který jedná právě o přidělování těchto prostředků na rozvojovou pomoc v rámci tohoto Evropského rozvojového fondu celkem 8 hlasů.
Ještě zde musí zaznít, že tato dohoda ležela ve Sněmovně už vlastně v srpnu 2013, poté co došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny. Nyní je nutné, aby tato dohoda fungovala od 1. ledna 2014. Dovoluji si zde navrhnout zkrácení lhůty na projednání ve výboru celkem o 59 dnů a současně si ještě dovolím navrhnout přikázání toto tisku zahraničnímu výboru. To je vše a děkuji vám.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Poprosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů, a otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím.
Budeme se tedy věnovat hlasování. Paní zpravodajka navrhla, aby tento tisk byl přikázán zahraničnímu výboru, a současně navrhla, aby lhůta byla zkrácena o 59 dní.
Budeme tedy hlasovat nejprve o přikázání.
Zahajuji hlasování. Zeptám se, kdo je pro, abychom přikázali tento tisk zahraničnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 60, přihlášeno 165 kolegyň a kolegů, pro 152, proti jeden. Tento návrh jsme tedy přijali.
Paní zpravodajka dále navrhla, aby lhůta na projednání ve výboru byla zkrácena o 59 dní.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 61, přihlášeno 165, pro 149, proti jeden. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme tento tisk přikázali výboru zahraničnímu a lhůta byla zkrácena o 59 dní. Tím končím bod č. 30. Děkuji paní zpravodajce i panu ministrovi.
Otevírám bod
31.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s přístupem České republiky Dohoda o zřízení
Evropské molekulární biologické laboratoře, která byla sjednána 10. května 1973
/sněmovní tisk 34/ - prvé čtení
Poprosím pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Dalibora Štyse, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dalibor Štys Dobrý den, vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, kolegové z vlády. Dovolte mi, abych přednesl zdůvodnění návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky návrh k vyslovení souhlasu s přístupem k Dohodě o zřízení Evropské molekulární biologické laboratoře - EMBL.
Evropská molekulární biologická laboratoř je mezinárodní výzkumná organizace se sídlem v Heidelbergu v Německu a sdružuje 20 evropských států. Během 40 let své existence dokázala vybudovat nejvýznamnější a technologicky nejpokročilejší evropskou výzkumnou infrastrukturu zabývající se molekulární biologií a genetikou. Její činnost probíhá v pěti výzkumných ústavech - v Heidelbergu, Cambridge, Hamburku, Grenoblu a v Monte Rotondo.
EMBL disponuje technologiemi, které jsou na absolutní světové špičkové úrovni a jsou pro české vědce jinde nedostupné. Zde bych chtěl říci, že na činnosti Evropské molekulární biologické laboratoře se čeští vědci podílejí už celou dobu, víceméně od roku 1989. Dokonce máme mezi sedmi stálými pracovníky v Heidelbergu Vladimíra Beneše, jednoho z řídících pracovníků výzkumné infrastruktury. ***