(11.10 hodin)
(pokračuje Štys)

Hlavním účelem přistoupení České republiky k EMBL je zapojení rostoucích českých výzkumných center financovaných ze strukturálních fondů do širší mezinárodní spolupráce, která umožňuje jejich rozvoj. Mezi výzkumnými institucemi, které projevily intenzivní zájem o členství v EMBL, jsou například Univerzita Karlova v Praze, Masarykova univerzita v Brně, Ústav molekulární genetiky Akademie věd v Krči, velké infrastrukturní projekty CEITEC a BIOCEV a celá řada dalších. Členství v EMBL poskytne těmto institucím, vědcům i studentům našich vysokých škol jedinečnou možnost využít nejmodernější technologie a kapacity ku prospěchu svého výzkumu i zapojení do širších mezinárodních projektů. Vysokou přínosnost potenciálního členství v EMBL pro český výzkum potvrdila i podrobná analýza, kterou na zadání Ministerstva školství vypracovalo Technologické centrum Akademie věd.

V souvislosti s přístupem bude Česká republika hradit jednak přístupový poplatek 990 575 eur splatných v průběhu prvních tří let členství a jednak každoroční členský příspěvek, který by pro první tři roky členství dle předběžné kalkulace činil asi 650 tisíc eur. Obě částky jsou odvozeny od kritéria čistého národního důchodu dle statistických údajů OECD.

Ve střednědobém rozpočtovém výhledu na roky 2013 a 2014 byly prostředky na členství v EMBL již zahrnuty, a to ve výši 1 milion eur na každý z obou roků. Za tuto investici získá Česká republika jedinečnou příležitost rozšířit své možnosti výzkumu v oblasti genetiky, rostlinné a živočišné biologie, lékařství, farmacie i dalších příbuzných oborů.

Vláda schválila záměr přistoupit do EMBL v prosinci minulého roku. Na základě toho byla Radě EMBL odeslána oficiální žádost o souhlas s přijetím České republiky. Rada EMBL této žádosti vyhověla na svém zasedání 25. června 2013. V tuto chvíli zbývá jen, aby Parlament České republiky vyslovil souhlas s ratifikací přístupu a následně prezident republiky podepsal ratifikační listinu. Vstup České republiky se předpokládá začátkem roku 2014. Upozorňuji, že jsme to předpokládali původně i v průběhu roku 2013.

Děkuji vám za pozornost a prosím vás o vyslovení souhlasu s tímto návrhem.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Opět prosím pana předsedu zahraničního výboru pana Karla Schwarzenberga, aby nám navrhl zpravodaje pro prvé čtení. Pane předsedo, prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, k Dohodě o zřízení Evropské molekulární biologické laboratoře, ke které přistupujeme čtyřicet let po jejím zřízení, navrhuji pana poslance Roma Kostřicu. Děkuji mnohokrát.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Tento návrh podrobíme hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, aby se zpravodajem tohoto tisku stal pan poslanec Rom Kostřica, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má pořadové číslo 62, přihlášeno je 164 kolegyň a kolegů, pro 140, proti nikdo. Zpravodajem jsme tedy určili pana poslance Roma Kostřicu a já jej žádám, aby se ujal slova. Prosím, pane kolego.

 

Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo v demisi, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že bylo řečeno už v podstatě všechno v této zprávě, proto bych vás jako zpravodaj chtěl požádat o to, abyste vyslovili souhlas s přístupem České republiky k Dohodě o zřízení Evropské molekulární biologické laboratoře, abyste toto rozhodnutí přisoudili zahraničnímu výboru. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevřu obecnou rozpravu. Zeptám se, zda se do ní někdo hlásí. Žádnou přihlášku nevidím, tak obecnou rozpravu končím. Zeptám se, zda pan ministr nebo pan zpravodaj mají zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

Padl tady návrh, abychom přikázali výboru zahraničnímu. Zeptám se, zda je zde jiný návrh. Také tomu tak není. Proto budeme o přikázání hlasovat.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, abychom přikázali tisk zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 63, přihlášeno je 166, pro 146, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat a my jsme tento tisk přikázali výboru zahraničnímu.

 

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Končím bod 31.

 

Budeme pokračovat bodem číslo 45, kterým je

45.
Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k otázce
prolomení limitu těžby hnědého uhlí v severních Čechách

Požádal bych navrhovatele tohoto bodu, kterým je pan poslanec Robin Böhnisch, aby se ujal slova. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem byl včera na schůzi výboru pro životní prostředí pověřen seznámit Poslaneckou sněmovnu s následujícím návrhem usnesení.

Výbor pro životní prostředí po úvodním slově poslankyně Jany Lorencové a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala toto usnesení:

"Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky

a) nerušit ani nijak měnit usnesení vlády České republiky číslo 444 ze dne 30. října 1991, kterým vláda schválila závazné limity omezení těžby hnědého uhlí v severních Čechách;

b) nepodnikat žádné kroky ve věci vzniku společné těžařské firmy státu s vlastníky dolu."

Pane předsedo, já bych potom požádal, až po rozpravě, o hlasování o tomto usnesení.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zcela jistě. Jakmile na to přijde řada, nechám o návrhu hlasovat. Nicméně ještě předtím otevřu všeobecnou rozpravu. S přednostním právem se hlásí pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Potom řádně jsou přihlášeni kolegové Laudát a Kučera. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, náš klub toto usnesení podpoří, protože dlouhodobě zastáváme názor, že vláda, která nikdy nezískala důvěru a vlastně celou dobu vládne bez důvěry, by neměla rozhodovat o strategických věcech. Myslím, že dneska nemá cenu, abychom vedli podrobnou debatu o limitech. Myslím, že je logické, aby to zapadlo do celkové energetické koncepce státu, a s tím pak budou souviset i otázky případného vzniku nějaké firmy či případného prolomení limitů. Takže my usnesení podpoříme a jsme přesvědčeni, že je správné, aby s návrhem řešení přišla nová vláda.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní řádně přihlášení poslanci. Nejprve pan poslanec Laudát. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, TOP 09 také podpoří toto usnesení. Já sám jsem váhal a vzhledem k té napjaté atmosféře a hektickému projednávání jiných bodů jsem nepožádal o zařazení tohoto bodu.

Je mi líto, že tady není pan Rusnok. Já se přiznám, že toto chování úřednické vlády bez mandátu považuji za naprostou nehoráznost. Málokdy používám silná slova, ale tady se vedla i v uplynulých obdobích a je to v podstatě permanentní diskuse o tom, zda tedy prolomit limity, nebo neprolomit limity. Za tímto chováním, představte si skutečně, že jestli něco bychom měli v naší společnosti garantovat občanům, tak to je jistota domova, jistota majetku, a tady soustavně Jiřetín a další obce a zejména jejich občané jsou vystavováni té absolutní nejistotě. Ještě i toto bereme. Někdy se ani odborníci nebyli schopni jednoznačně shodnout, zda potřebujeme v současné éře nástup obnovitelných zdrojů a dalších možností včetně dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Těžit a proměňovat krajinu, byť na nějakou dobu, v měsíční krajinu... Domnívám se, že skutečně to považuji za absolutní nehoráznost úřednické vlády, která, doufám, že skončí co nejdříve, o tomto vůbec jednat. A myslím si, že snad nejsme v éře zřizování státních či polostátních podniků. To je ještě zase další rozměr celého toho jednání úřednické vlády.

Děkuji.***




Přihlásit/registrovat se do ISP