(10.00 hodin)
(pokračuje Rath)
Tak jak to v té zemi může vypadat, když neví ani, kolik dostávají odměn a platů jeho nejbližší spolupracovníci! Každý manažer, i ten nejhloupější, ví, že základem řízení je, že manažer rozhoduje i o odměnách, bonusech, případně srážkách a sankcích, pokud lidé kolem něj nefungují. Takže my máme jakéhosi premiéra vlajícího ve vzduchu, který netuší, on chudák neví, kolik dostávají lidé v jeho úřadu!
Dámy a pánové, tady vidíte, jaký je přístup pana premiéra k veřejným informacím. Tady vidíte, jakým způsobem vláda a její premiér přistupují k věcem, které mají být veřejně přístupné a mají být veřejně diskutovány. Tady nám prostě předseda vlády sdělí, že on neřekne, jaký plat a jaké odměny má jeho nejbližší spolupracovnice, o které se veřejně hovoří jako o jeho pravé ruce, dokonce jako osobě, která je mu blízká, přitom je jeho přímou podřízenou.
Dámy a pánové, takže kde jsou slova o transparentnosti, kde jsou slova o tom, že vláda nebude nic tajit, že pan premiér vše řekne každému, když nechce říct takovou banalitu, kolik dává odměn nebo kolik dostává odměn jeho blízká spolupracovnice na Úřadu vlády? Takže je vidět, že je to zase Potěmkinova vesnice, že je to zase jenom póza, že je to zase jenom fráze, kdy se káže voda, pije se víno! Tady vláda dojemně přesvědčuje veřejnost, jak jsme na tom špatně, jak všichni zaměstnanci, zdravotní sestry, lékaři, učitelé, policisté, hasiči, záchranáři, ale i ostatní úředníci ve veřejné správě si mají utahovat opasky, snižuje jim platy, my tady absolvujeme rituální tance okolo toho a předháníme se, kdo víc navrhuje snížení platů poslanců, abychom byli solidární, když tedy vláda tlačí na veřejnost, aby si utahovala opasky, ale vidíme tady, že pro některé, kteří to hlásají, to neplatí! Pan premiér hlásá úspornost, hlásá sebeobětování, aspoň to finanční, solidaritu - a já se ptám, kde je solidarita jeho blízké paní Nagyové s touto republikou, kde je solidarita jeho blízké spolupracovnice paní Nagyové a pana premiéra s lékaři, zdravotními sestrami, policisty, vojáky a dalšími! Takže zase tady někdy absolvujeme tato srdceryvná dramata, kde pan premiér bude říkat, jak země je na tom špatně a jak všichni se musí uskromnit. A vidíte, najednou to neplatí pro všechny! Pro paní Nagyovou to zjevně neplatí! A pro pana premiéra to také neplatí! Čili on si v podstatě dělá z veřejnosti legraci. Dámy a pánové, dělá si legraci i z vás, protože znova připomenu ty srdceryvné projevy tady, kde se jednotliví poslanci snažili zviditelnit tím, jak říkali: my si sami sobě snížíme platy, abychom byli solidární s celou českou veřejnost.
Já si myslím, že celé je to cesta do pekla, snižovat platy lékařům, snižovat platy sestrám, snižovat platy učitelům, snižovat platy vědcům, snižovat platy pracovníkům v kultuře, policistům, vojákům, záchranářům, hasičům. To je cesta do pekla. Ale já to říkám tady zcela jednoznačně, trvale a konsekventně, zatímco pan premiér se snaží veřejnosti nabulíkovat, že všichni se musí uskromnit, jenom jeho blízcí se mohou mít lépe a lépe a dostávat statisíce a možná miliony navíc. A když se ho na to zeptáte, tak místo aby jako chlap se za to postavil a řekl: je to tolik a tolik a já si za tím stojím, tak se skrývá za vedoucího Úřadu vlády jako zbabělec! Jako ubohý zbabělec si leze premiér za záda svého vedoucího Úřadu vlády a říká: já nevím, kolik berou moji nejbližší podřízení, já to vůbec netuším. Já vůbec nevím, co se děje na Úřadu vlády. To není moje práce, to není moje činnost!
Čili to není jenom o zatajování některých informací, které zjevně, zjevně jsou pro pana premiéra nepříjemné, protože určitě nechce, aby se debatovalo, jak je možné, že třeba vedoucí jeho sekretariátu paní Nagyová bere třeba daleko víc, než berou někteří ministři. Prostě pan premiér tohle nechce. Bojí se. Zbaběle se bojí! Chová se jako normální zbabělec! Zbabělec, který se bojí přiznat něco, co sám dělá. Schovává se a informace prostě jako malé děcko nechce sdělit!
Dámy a pánové, je to špatná zpráva. Špatná zpráva pro všechny lidi. Jak vy chcete - my je nechceme přesvědčit, že je potřeba si utahovat opasky a chovat se útrpně, snižovat si platy, snižovat si důchody, šetřit, šetřit, šetřit, až se prošetříme do maximální bídy a chudoby. To my neříkáme, to říkáte vy! A vy k tomu potřebujete aspoň elementární solidaritu lidí, aby vám aspoň někteří trochu věřili. Jak chce, aby vám za těchto okolností věřili? Jak chcete, aby vám někdo věřil v téhle zemi? jak chcete být elementárně důvěryhodní, když tajíte takové základní věci, kolik váě premiér dává své blízké spolupracovnici, která má hrát mimořádnou roli v celém stranickém aparátu ODS a ve vedení našeho státu hlavně. Ona je jakýmsi sirem Humphreyem v sukních, který údajně má řídit vlastně vše, co se děje na Úřadu vlády. Zjevně to nezajímá ministry, zjevně to nezajímá poslance vládní koalice. Ale veřejnost podle mě by to docela ráda věděla. Veřejnost by ráda věděla, jestli jste skutečně pokrytci, kteří si z veřejnosti dělají legraci, anebo jestli máte trochu cti v těle a ty vaše řeči o utahování opasků nejsou jen plané tlachání pro dolních 10 milionů, zatímco na vás, na vás jako vrchnost, platí jiná pravidla a jiný metr!
Čili dámy a pánové, bohužel pan premiér tady není, tak mi nemůže odpovědět. V písemné interpelaci se zbaběle schoval za záda jakéhosi šéfa Úřadu vlády. Neuvěřitelné! Neuvěřitelné, ubohé, pod úroveň nejenom premiéra, ale kohokoliv! Neuvěřitelné, a já myslím, že si veřejnost o tom udělá svůj obrázek.
Vzhledem k tomu, že tady nemáme dost hlasů, abychom mohli cokoliv k tomu odhlasovat, protože vládní mašinerie si klidně odhlasuje, že venku je krásné léto, byť tam máme sychravý podzim, a budou tomu věřit v těchto lavicích a raději se nebudou koukat z okna a budou přesvědčovat celý stát, celou veřejnost, že tomu tak skutečně je, že venku praží sluníčko, byť je venku mlha a prší. Tak si tady odhlasujete cokoliv. Nicméně, dámy a pánové, je to špatná zpráva a já se v této věci nevzdám. Dokud mi pan premiér neodpoví, dokud se pan premiér nepřestane vymlouvat, dokud se pan premiér nepřestane schovávat za záda svého šéfa Úřadu vlády, tak se ho zeptám znova zase v písemné interpelaci. Jsem opět obrněn trpělivostí, že mně neodpoví v termínu, že zase mně napíše, že se omlouvá, že se bohužel zdržel s odpovědí, že se mu to stává zřídka, takže zase někdy třeba za půl roku zde na shledanou a možná jednou, asi až se změní vláda, tak nový premiér odtajní, kolik tento premiér, údajný slušňák, podle mého soudu spíš zbabělec, dával svým nejbližším, třeba své nejbližší spolupracovnici paní Nagyové. A mělo by to být především zájmem vás tady, vládní koalice a členů této vlády, abyste na svého premiéra apelovali, aby tuto informaci v zájmu věrohodnosti a důvěryhodnosti toho, co říká, veřejnosti dal.
Děkuji za pozornost. ***