(16.20 hodin)
(pokračuje Fuksa)
K novele zákona o správních poplatcích je v této novele navrhováno zvýšení správního poplatku za vklad práv do katastru nemovitostí z 500 Kč na 1 000 Kč. Takovéto zvýšení kompenzuje inflaci od roku 1994, kdy byl tento poplatek stanoven. Bylo by zřejmě vhodné zvýšit tento poplatek i více. Jinde v Evropě se za tyto zápisy vybírají řádově vyšší poplatky, na Slovensku např. 66 eur. Návrh na zvýšení tohoto poplatku v průměru na 1 500 Kč ale nebyl Poslaneckou sněmovnou v roce 2008 schválen, proto je současný návrh mírnější a odpovídá také výši, která byla při projednávání tehdy akceptována všemi. Je také vhodné připomenout, že nemovitost si lidé nekupují tak často, aby bylo nutné mít obavy z dopadu tohoto poplatku na občany nebo podnikatele, a platí se v souvislosti s obchody, kdy kupní cena se počítá ve statisících či milionech, takže tento poplatek představuje v porovnání s realitní transakcí jen nepatrný výdaj. Zápisy práv v katastru nemovitostí jsou v současnosti prováděny zpravidla do dvou týdnů a poskytují nabyvateli značnou míru ochrany práv. Zpoplatnění vkladu práva poplatkem pokrývajícím podstatnou část výdajů státu na jeho provedení je proto zcela na místě.
Navrhované změny nevyvolávají žádné nové výdaje ze státního rozpočtu. V případě schválení se projeví zvýšení příjmu ze správních poplatků přibližně o 300 milionů Kč ročně.
Účastníci realitních transakcí pak jistě ocení odstranění některých závažných problémů, které dosud nepříznivě působily na realitní trh.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře. Prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Miroslava Petráně. Prosím, pane kolego.
Poslanec Miroslav Petráň: Vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové, předkládaný návrh byl v podstatné části zpracován již v roce 2007. Tehdy prošel meziresortním připomínkovým řízením, byl projednán v Legislativní radě vlády a schválen tehdejší vládou. Ve Sněmovně byl projednán v zemědělském a ústavněprávním výboru. Ve třetím čtení v hlasování v Poslanecké sněmovně neprošel o dva hlasy. Důvodem neschválení nebyl nesouhlas s novelou zákona, nýbrž nesouhlas s tehdy navrženým principem placení poplatku za podání návrhu na vklad do katastru, a to nikoliv za podání na vklad, ale za každou návrhem dotčenou nemovitost a každé k zápisu navržené právo. Avšak řešení problémů dosud platného znění zákona je stále nezbytné. Proto je návrh na novelu zákona předkládán znovu s tím, že obsahuje ještě několik drobných doplnění v porovnání s návrhem z roku 2007.
Zřejmě nejzávažnějším nedostatkem v současnosti platné normy je možnost podávání zjevně neúspěšných žalob na určení vlastnického práva k nemovitosti či na neplatnost smlouvy s cílem dosáhnout přerušení vkladového řízení až do vydání pravomocného rozhodnutí soudu, což bývá zjevně motivováno poškozením konkurence. Nešťastná je i úprava podávání žalob proti zamítavým rozhodnutím katastrálních úřadů o vkladu práv, která může způsobit duplicitní zápisy pro různé osoby či znehodnocení nemovitostí zástavními právy či věcnými břemeny.
Důležitou součástí navrhované novelizace je vytvoření podmínek pro elektronickou komunikaci při podávání návrhů na vklad prostřednictvím formuláře.
Související změnou je i návrh na zvýšení správního poplatku, jak tu bylo již řečeno. Dosavadní poplatek 500 Kč byl stanoven již v roce 1994. Je třeba také připomenout, že dnes jsou v České republice vybírány nejnižší správní poplatky za zápis práv do katastru nemovitostí v porovnání s ostatními zeměmi EU.
Já si dovolím ještě navrhnout přikázání tohoto návrhu zemědělského výboru. Jinak děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, zeptám se na přihlášky, v tuto chvíli písemnou nemám žádnou a také se nikdo nehlásí. Proto obecnou rozpravu končím. Nezazněl návrh ani na vrácení, ani na zamítnutí.
Budeme se věnovat návrhu na přikázání k projednání. Organizační výbor navrhl tento návrh přikázat výboru zemědělskému, je to v souladu s návrhem pana zpravodaje. A já se zeptám, má-li někdo ještě jiný návrh na přikázání. Nemá.
Zahajuji hlasování číslo 220. Táži se, kdo souhlasí s přikázáním tohoto návrhu zemědělskému výboru k projednání. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 220, přítomno 133, pro 104, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem na přikázání byl vysloven souhlas. Sněmovna přikázala tento návrh výboru zemědělskému.
Tím jsme v prvním čtení projednali sněmovní tisk č. 318. Končím projednávání bodu 50, děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji. Můžeme zahájit další bod.
Zahajuji projednávání bodu číslo
43.
Návrh poslanců Ivana Ohlídala, Hany Orgoníkové, Pavla Ploce,
Františka Novosada, Jiřího Petrů, Romana Sklenáka a Ladislava Šincla
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2000 Sb.,
o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 261/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 261/1.
Požádám, aby tento návrh za navrhovatele uvedl pan poslanec Ivan Ohlídal. Prosím.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon o obcích stanoví, že člen zastupitelstva obce je povinen sdělit skutečnost, v níž je ve střetu zájmů, před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat. Nad to ale též stanoví, že o tom, zda existuje důvod pro vyloučení z projednávání a rozhodování této záležitosti, rozhoduje tento orgán obce. Usnesení zastupitelstva zde má deklaratorní účinek vzhledem k existenci určité právní skutečnosti a staví tak najisto, zda tato skutečnost je rozhodná pro možnou účast zastupitele obce při projednávání a rozhodování dané záležitosti.
Zákon o střetu zájmů ve znění pozdějších předpisů upravuje podávání oznámení o osobním zájmu tak, že toto oznámení podává příslušný veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání, nejpozději však předtím, než orgán přistoupí k hlasování. Oznámení je vždy součástí zápisu z jednání. Podobně zákon o krajích v platném znění ukládá členu zastupitelstva kraje povinnost sdělit skutečnost, kvůli níž je ve střetu zájmů, před zahájením jednání orgánu kraje, který má danou záležitost projednávat. Žádný z obou dvou posledních uvedených zákonů však nestanoví, že by se o existenci důvodu, pro nějž je veřejný funkcionář či člen zastupitelstva kraje ve střetu zájmů, usnášel orgán, který má danou záležitost projednávat.
Předložením návrhu zákona se snažíme situaci v otázkách střetu zájmů veřejných činitelů sjednotit. Cílem této úpravy je tedy sjednocení režimu zjišťování existence střetu zájmů u členů zastupitelstev obcí i zastupitelstev krajů, jakož i u veřejných funkcionářů spadajících pod působnost zákona o střetu zájmů. ***