(14.50 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Zákon dále upravuje druhy trestů, které mohou být uloženy. Jedná se o tresty méně závažné přes majetkové tresty až po specifické tresty typu zákaz plnění veřejných zakázek, zákaz účasti v koncesním řízení nebo veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí. Tyto tresty mají v zásadě mít protikorupční charakter. Nejtvrdším trestem v rámci rozsudku může být pak samotné zrušení právnické osoby, tedy jakási právní smrt právnické osoby.
Dámy a pánové, tolik tedy z mé strany stručné představení této právně složité materie, kterou jsem se pokusil zde takto odůvodnit. Shrnu to tedy tak, že důvodem, proč vláda předkládá tento návrh, je to, že jsou zde jednoznačné mezinárodní závazky, které Česká republika musí naplňovat. Za druhé. Naší snahou bylo uvést takový návrh, který bude racionální, který bude schopen případně v praxi fungovat a nepovede k extenzivnímu výkladu a řekněme k účelovému zneužívání této právní úpravy, např. k boji mezi jednotlivými obchodními společnostmi.
Je třeba si uvědomit a tady korektně přiznat, že opravdu se jedná o věc, která není jednoznačná, a že i zkušenosti jednotlivých členských států Evropské unie s takovouto právní materií jsou rozdílné. Jsou země, které přijaly takovýto návrh, a přesto v praxi fakticky není aplikován.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Oznamuji, že zpravodajkou k tomuto tisku byla organizačním výborem určena paní poslankyně Jana Suchá. Ta je omluvena ze zdravotních důvodů z dnešního jednání, a proto navrhuji Sněmovně, aby se zpravodajem stal pan poslanec Marek Benda místo nemocné paní kolegyně. O této změně však musíme rozhodnout hlasováním, protože jsme v prvém čtení zákona.
Zahajuji tedy hlasování pořadové číslo 210 a táži se, kdo souhlasí se změnou zpravodaje k tomuto tisku v prvém čtení. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 210, přítomno 159, pro 120, proti 1. Se změnou zpravodaje Sněmovna tedy souhlasí a já mohu požádat pana poslance Marka Bendu o slovo zpravodaje.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, jakkoli jsem minulý týden bral celkem ochotně zpravodajské zprávy za paní kolegyni Suchou, které měly procházet ústavněprávním výborem, tak tentokrát jsem rád jenom tak středně, abych řekl. Na rovinu, protože mám stejné pochybnosti - a stejně jsme je tady před pěti lety sdělovali s kolegou Pospíšilem - o celkové koncepci trestní odpovědnosti právnických osob jako takovém institutu. Já pokládám celou tuto snahu vnucovanou nám zvenčí, vnucovanou nám opravdu od mezinárodních organizací, Evropskou unií počínaje a OECD konče, za v podstatě velikánský omyl, který rozmělňuje tu základní představu, že trestné činy jsou věci, u kterých je nějaká vůle spáchat takovou činnost, která se v nich vždycky hledá, hledá se tam ten úmysl. Nebo u neúmyslných trestných činů alespoň vůle a srozumění. To bohužel samozřejmě v případě právnické osoby nikdy existovat nemůže.
Přesto vím, že všechny debaty, které proběhly na úrovni vlády a které se snažily hledat jinou koncepci, zejména koncepci správního trestání právnických osob, vedly v podstatě k neřešitelným závěrům, že pak by takovéto sankce musely ukládat fakticky státní orgány, které by až posléze byly přezkoumatelné správními soudy, a že by sankce razantního omezování majetkových poměrů vlastníků, akcionářů nebo jak to nazvat, dotyčné právnické osoby, prováděl správní orgán. Proto se nakonec vláda rozhodla vydat touto cestou, že přece jen zde ta míra ochrany z hlediska obecných zásad trestního práva a trestního soudnictví nakonec pro právnickou osobu i všechny její podílníky je vyšší, než by byla ve správním trestání.
Říkám na rovinu, že z této myšlenky nejsem nadšen, vím, že je nám vnucena zvenku, ale přesto si myslím, že tento návrh zákona máme přikázat ústavněprávnímu výboru k projednání a že se s ním asi budeme muset smířit, stejně jako už jsme se smířili v minulosti s jinými věcmi, které nebyly našim duším zcela blízké.
Tolik moje zpravodajská zpráva a doporučuji, abychom přikázali ústavně právnímu výboru.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji panu poslanci Markovi Bendovi. První přihlášku písemnou do obecné rozpravy, kterou zahajuji, mám od paní poslankyně Marie Nedvědové, poté se hlásí pan poslanec Jeroným Tejc.
Poslankyně Marie Nedvědová: Dobré odpoledne, ještě jednou. Já bych se chtěla vyjádřit k tomuto zákonu, protože skutečně podle mého názoru se jedná o problematiku, která není jednoznačná.
Do současné doby naše trestní právo vycházelo z toho, že není možné přičítat vinu právnickým osobám s ohledem na jejich fiktivní povahu. Tento princip platný od 18. století se v kontinentální Evropě udržel do současné doby, kdy až nyní se řada evropských států přiklonila k myšlence trestní odpovědnosti právnických osob. Trestní odpovědností právnických osob se rozumí způsobilost těchto osob být pachatelem trestného činu a též za tento čin nést odpovědnost.
Existuje celá řada argumentů pro zavedení této odpovědnosti, z nichž však podle důvodové zprávy hlavním či jediným je prakticky pouze skutečnost, že jsme posledním státem v Evropské unii, který tuto trestní odpovědnost zavedenou má. Existuje však i celá řada argumentů proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, se kterými se návrh zákona nevypořádává vůbec, či jen zčásti.
Především i nadále je podle občanského zákoníku i právní vědy považována právnická osoba za umělý výtvor, a má tedy fiktivní povahu. Dalším problémem je skutečnost, že právnická osoba nikdy nejedná sama, ale vždy je k tomu třeba jednání osoby fyzické, ať již jde o statutární orgán či zástupce. Chybí tedy objektivní stránka trestného činu, tedy samostatné jednání právnické osoby. Další skutečnost je, že právnické osoby nejsou způsobilé jednat zaviněně samy o sobě, přičemž návrh zákona o zavinění vůbec nehovoří. I zavinění je ovšem spjato s jednáním konkrétní fyzické osoby. Pokud tedy v zahraničí uplatňují trestní odpovědnost právnické osoby, tak spíše hovoří o vině vedení podniku či chybném výkonu tzv. rizikového managementu.
Dalším argumentem proti trestní odpovědnosti právnických osob je skutečnost, že trestní právo má subsidiární charakter. V tomto směru poukazuji na to, že správní delikty právnických osob jsou u nás obsaženy v řadě zákonů, jejichž počet lze v současnosti odhadnout asi na 150. V každém tomto zákoně jsou samostatně upravovány skutkové podstaty, sankce a další skutečnosti, takže spíše než v zavedení trestní odpovědnosti právnických osob existuje spíše problém v nevymáhání platného práva. Trestní sankce vůči právnickým osobám mohou přitom zasáhnout nevhodným způsobem zaměstnance těchto právnických osob či věřitele, případně i další osoby. Ochrana těchto osob přitom není prakticky nijak v návrhu zákona zajištěna, což považuji za jednu z největších chyb zákona.
Pokud se pak v návrhu zákona hovoří o přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce osoby, která se sama zlikviduje, aby znemožnila výkon trestu, chybí odpověď na otázku, jak postupovat, když takový právní nástupce není. To bude přicházet do úvahy zejména v případech, kdy právnické osoby vzniknou právě za účelem spáchání trestné činnosti, tedy jako fingované společnosti, což je u nás, bych řekla, celkem běžný postup.
Ustanovení § 7 návrhu vymezuje, jakých trestných činů se může právnická osoba dopustit, ovšem namísto tohoto neúplného výčtu, neboť zde chybějí některé trestné činy korupčního charakteru, na což opakovaně z různých stran bylo upozorňováno, bylo by lepší uvést, že právnická osoba se může dopustit všech trestných činů uvedených v trestním zákoníku, s výjimkou těch, u nichž je to pojmově vyloučeno. To by jednak splnilo podmínku, že některé trestné činy musí být zahrnuty na základě mezinárodních smluv, a jednak by to zabránilo nutnosti novelizovat tento zákon pokaždé, když bude přijata další mezinárodní smlouva či novelizován trestní zákoník.
K tomu, aby se mohla právnická osoba dopustit trestného činu, musí být definováno i zavinění. V § 6 odst. 1 se uvádí, že podle tohoto zákona nejsou trestně odpovědné jednak Česká republika, jednak územně správní celky při výkonu veřejné moci. ***