(15.10 hodin)
(pokračuje Němcová)
Je před námi návrh na vrácení navrhovateli k dopracování. Ještě předtím je zde prosto pro závěrečná slova. Zeptám se nejprve pana navrhovatele, pana senátora Jiřího Oberfalzera. Prosím.
Senátor Jiří Oberfalzer: Dámy a pánové, pokusím se neprotahovat ten proces, jenom několik informací, přesněji řečeno reakcí na to, co zde bylo řečeno.
Nárůst populismu. Já nevím. Já myslím, že populismus v politice roste sám o sobě a že žádný volební systém ho není schopen eskalovat více, než jak se už děje, a to nejenom v naší republice, ale i vůbec v rámci evropské politiky.
Pokud jde o nebezpečí regionalizace politiky, tj. že témata budou ve volbách do Sněmovny vybírána z regionálních problémů, i to se dávno děje a děje se to i naopak. Vzpomeňme si na jedno drtivé vítězství v krajských volbách, které bylo vlastně založeno na čistě ústředních tématech, nikoliv krajských. Čili i obrácený gard je možný.
Demotivace práce pro vlastní stranu. Každý kandidát, který kandiduje, musí být v té straně zvolen nějakými vnitrostranickými mechanismy. Pochybuji o tom, že by někdo spoléhal na to, že bude poslední na kandidátce a že i nadále bude fungovat nějaký katapultní systém. Myslím si, že volič se do budoucna bude chovat v tomto směru uvážlivěji a už nás o tom mnohokrát přesvědčil v minulosti.
Nestabilitu vlád by nejlépe odstranila změna volebního systému na většinový, který moje strana prosazuje, ale zatím bezúspěšně. Myslím si, že každé volby nás přesvědčují o tom, že by to bylo správné, ale tak smělý jsem nebyl, abych navrhoval tuto změnu.
Bylo by možná dobré si připomenout, že každý kroužek pro jakéhokoliv kandidáta je současně hlasem pro všechny kandidáty na kandidátce. Čili přivést voliče k tomu, aby měl zájem udělat kroužek na vaší kandidátce, je zájem celé strany i všech ostatních kandidátů. To by bylo docela dobré si uvědomit.
Byla tady obava, že strany již nebudou vybírat nejlepší do popředí, protože to bude jedno. Já si myslím, že tak by to neskončilo, že by se samozřejmě naučily chovat v tomto prostředí a přesvědčovaly by voliče o tom, že jejich pořadí je to správné, mimo jiné právě výkonem poslaneckých mandátů.
Poslední poznámka. Disparita krajů je jev, který jsme si v Senátu uvědomovali, vedli jsme o tom rozpravu, ale nakonec v zájmu jednoduchosti jsme do tohoto nevstoupili, abychom rozlišili váhu kroužkování podle velikosti kraje, ale myslím si, že by to obecně asi nebylo také složité.
Pokud jde o jednotný volební kodex, já jsem samozřejmě na ten návrh zvědavý, ale upřímně si myslím, že jednotný volební systém na všech úrovních ani není zdravý, protože například v komunálních volbách do středních a menších obcí hraje logicky daleko větší roli volba konkrétních jmen, konkrétních osobností, a mně osobně se třeba na komunálním volebním systému líbí jeho absolutní svoboda, tedy že volič může křížkovat v kterékoliv kandidátce kterékoliv jméno, a spíš bych tam odstraňoval ten přepočetní mechanismus, jehož důsledkem je to, že kandidát, který je na prvním místě nějaké marginální kandidátky, se nakonec dostane do zastupitelstva, ačkoliv má třeba o několik set hlasů méně než poslední kandidát z jiné kandidátky. Tam já bych hledal nápravu.
Ale slíbil jsem, že nebudu mluvit dlouho. Děkuji vám za pozornost a těším se na vaše hlasování.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji za toto závěrečné slovo panu senátorovi Jiřímu Oberfalzerovi. Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje. Nechce využít této příležitosti. Přivolávala jsem vás a vaše kolegy do jednacího sálu, abychom mohli hlasovat o návrhu na vrácení k dopracování. Prosím ještě o chvilku vaší trpělivosti, aby opravdu mohli přijít všichni.
Zahajuji hlasování číslo 85. Kdo souhlasí s návrhem na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování? Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 85, přítomno 177, pro 147, proti 10. Tento návrh byl přijat.
Děkuji panu senátorovi, děkuji též panu zpravodaji, všem, kteří se účastnili projednávání, a končí cesta tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou. Končím projednávání bodu číslo 39, sněmovního tisku 210.
Dalším bodem, kterému se máme věnovat, je bod číslo 40. Dostávám informaci, že předkladatel, tedy hejtman Středočeského kraje pan poslanec David Rath, není přítomen. Odkládám tento bod na konec prvních čtení a budeme se věnovat dalšímu bodu. Je to bod
41.
Návrh Zastupitelstva Libereckého kraje na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 122/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 122/1 a předložený návrh odůvodní hejtman Libereckého kraje pan Stanislav Eichler, který je mezi námi. Vítám vás, pane hejtmane. Prosím, abyste se ujal slova.
Hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem zastupitelstva Libereckého kraje předložil Poslanecké sněmovně jednoduchou a stručnou novelu zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, kterou by se v době vyhlášení krizového stavu zkrátila doba, po kterou je nutno zveřejnit informaci o době, místě a navrženém programu zasedání zastupitelstva, a to z 10 na 2 dny. Jedná se o doplnění § 42, kdy by se odstavec 1 mohl doplnit o následující větu. Cituji: "V době vyhlášení krizového stavu postačí, aby krajský úřad zveřejnil informaci o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva na úřední desce dva dny předem."
Tato novela tedy umožní v krizové situaci svolat operativně zasedání zastupitelstva, které by tak mohlo rozhodovat již v době, kdy to bude vzhledem k situaci efektivní. Tento návrh vychází přitom ze zkušeností, které jsme, jak všichni víte, získali při přívalových deštích v Libereckém kraji v srpnu 2010, a které postihly celou ČR, nejvíce však postihly právě Liberecký kraj, kde vznikly v novodobých dějinách ČR největší škody na území jednoho kraje, které dosáhly 8,2 mld. korun, a o co hůře, že tato katastrofa stála i pět lidských životů.
Uvažovali jsme i o jiných způsobech řešení tohoto problému a zejména tedy o tom, jak po vyhlášení krizového stavu převést pravomoci zastupitelstva případně na radu kraje, ale takové řešení nepovažujeme za vhodné, a to s ohledem na možnou, byť jen teoretickou, možnost zneužití, protože podle našeho názoru by se totiž jednalo zejména o rozhodování o veřejných prostředcích a finančních prostředcích, které je potřeba poskytovat při takovéto situaci okamžitě.
Navrhovaná změna představuje jen minimální zásah do zákona o krajích a nedochází k žádnému přesunu pravomocí mezi jednotlivými orgány kraje a nebude mít ani žádný negativní vliv na veřejné rozpočty. Přitom v době krizových stavů, jako jsou právě povodně, ke kterým navíc, jak se zdá, dochází a bude docházet čím dál častěji, může navrhovaná změna zákona o krajích přispět k daleko rychlejšímu poskytnutí pomoci, k případnému snížení majetkových škod a nezřídkakdy i ochraně lidských životů. Věřím proto, že náš návrh Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se setká s pochopením a s příznivým ohlasem.
Děkuji vám. ***