(14.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Chci konstatovat, že v mezidobí od prvého čtení proběhlo jednání ústavněprávního výboru, který celou věc velmi podrobně prodiskutoval a rozebral a v zásadě přijal usnesení, ve kterém navrhl určité změny, se kterými se my jako předkladatel ztotožňujeme. Tyto změny určitě nejdou proti duchu zákona, naopak tento zákon ještě zkvalitňují.
Konstatuji tedy, že s projednáním ve výboru a s obsahem usnesení my souhlasíme. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Navrhli jsme v prvém čtení přikázat k projednání ústavněprávnímu výboru. Máme usnesení výboru jako tisk 233/1. A poprosím poslance Jana Chvojku, který je zpravodajem pro úpadkové - prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Chvojka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, navážu na slova pana ministra a jenom zopakuji, že ústavněprávní výbor na své 16. schůzi dne 4. února projednal výše uvedený vládní návrh na novelu insolvenčního zákona a přijal usnesení tohoto znění: Za prvé - doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila. Za druhé - doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona zmíněné doplňky, které máte všichni v písemné formě. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Otevírám obecnou rozpravu. (Poslanec Vidím přichází za předsedajícím a informuje ho - mimo mikrofon.) Aha. Ano, ano, už nás zase zlobí technika. Ano, snad se to...
Ptám se, kdo se hlásí do obecné rozpravy ke druhému čtení. Ne k prvnímu, jak tvrdila tabule, ale k prvnímu čtení tisku 233. Nikdo se nehlásí, takže můžeme obecnou rozpravu zřejmě ukončit.
Zřejmě tedy zahajuji podrobnou rozpravu. Prosím, tady se hlásí - nevím, kdo dřív.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážený pane předsedající, já chci pouze navrhnout procedurální návrh. Chci navrhnout zkrácení lhůty k projednání mezi druhým a třetím čtením, a to na 48 hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak. O tom budeme hlasovat. Pan poslanec Benda? To je vyřízeno. Takže můžeme zřejmě ukončit podrobnou rozpravu.
Zagonguji, protože asi jediné, co bude k hlasování, bude právě návrh na zkrácení lhůty k projednávání. Svolávám poslance do sněmovny k tomu, abychom hlasovali o návrhu pana ministra Pospíšila, který tady ve druhém čtení insolvenčního zákona navrhuje, abychom lhůtu k projednávání mezi druhým a třetím čtením zkrátili na 48 hodin. Snad jsou tady všichni, můžeme hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zkrácení lhůty k projednávání insolvenčního zákona na 48 hodin mezi druhým a třetím čtením? Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 109. Přihlášeno je 166, pro hlasovalo 98, proti 22. Zkrácení bylo přijato.
Můžeme ukončit druhé čtení projednávání návrhu, tisku 233. To je hotové.
A můžeme jít dále. Máme tady návrhy pana ministra Kocourka, protože se přesouváme k prvému čtení. Je to
19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 232/ - prvé čtení
My jsme se tím bodem zabývali v pátek 4. února, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Místo zaujal pan ministr Kocourek i zpravodaj Milan Urban.
Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Mám tady poznamenáno, že do rozpravy je přihlášen pan poslanec Karel Šidlo a pan poslanec Jiří Krátký. Takto jsme opustili projednávání tohoto bodu. Ano. A pak ještě pan poslanec Látka. Takže to mám tady už třetího přihlášeného.
V této chvíli tedy pokračujeme v obecné rozpravě k energetickému zákonu a pan poslanec Šidlo má slovo jako první.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pan místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, návrh novely energetického zákona zapracovává směrnice Evropské unie pod čísly 209/72/ES a 209/73/ES řešící problematiku liberalizace trhu s elektřinou a plynem a posílení vlivu regulačního orgánu.
Návrh novely energetického zákona byl rozeslán do připomínkového řízení v letních měsících loňského roku a následně byly vypořádány připomínky. Text návrhu do připomínkového řízení byl jiný než po připomínkovém řízení. Úpravy se týkaly změn v kompetencích Energetického regulačního úřadu a Státní energetické inspekce, a to v § 18 a 93.
Následně byl vložen nový odstavec řešící financování Energetického regulačního úřadu ze zvláštního poplatku od účastníků trhu s elektřinou a plynem, a to 2 Kč z MWh u elektřiny a 1 Kč z MWh u plynu. Účastníci připomínkového řízení se nemohli k výše uvedeným změnám vyjádřit.
Dále došlo po připomínkovém řízení k vypuštění § 32 u kombinované výroby elektřiny a tepla s tím, že tato část bude zahrnuta do novely zákona o obnovitelných zdrojích číslo 180/2005 Sb.
Energetický regulační úřad je cenový a regulační orgán a jeho působnost je v zákoně č. 2/1996 Sb., kde je veden jako cenový úřad, a současně je veden v zákoně 265/1991 Sb., o působnosti orgánů v oblasti cen a dodržování energetického zákona. Energetický regulační úřad má podle zákona 265/1991 Sb. samozřejmě i kontrolní pravomoci a Státní energetická inspekce provádí kontrolu cen. Návrh v § 18 ale dává kompetence v oblasti kontrol cen a kontrol zákona 458/2000 Sb. pouze Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetická inspekce své kompetence ztratila. V oblasti cen má být zachována působnost Státní energetické inspekce až v připravované novele zákona č. 180/2005 Sb.
To lze považovat za chybu. Proč mají být cenové orgány v podstatě dva? Tak, jak je řešena novela energetického zákona, bude docházet k absolutistickému a nekontrolovanému působení Energetického regulačního úřadu. Bude kontrolovat svá špatná rozhodnutí a nikdo nikdy nezjistí dopad špatných rozhodnutí. Vše se zamete pod koberec.
Proto je nutné, aby byla jednoznačně oddělena cenová a regulační činnost od kontrolních činností. Například je to takto řešeno u silničního zákona ve vztahu Ministerstvo dopravy a Policie České republiky. V případě energetického zákona jednoznačně chybí zpětná vazba. Energetický regulační úřad má v souvislosti se směrnicemi Evropské unie výrazně vyšší pravomoci v elektřině a plynu, je zcela nezávislý na státě. Přitom nemá vůbec vytvořen systém vnitřní kontroly, případně objektivního řízení. Nesmí nastat tento absolutistický přístup vedení Energetického regulačního úřadu. Zvyšuje se možnost korupce, případně spolupráce s energetickými společnostmi.
Proto se musí do návrhu zákona zapracovat změna obsahující Regulační radu Energetického regulačního úřadu, která se bude skládat z pěti nebo sedmi členů, bude zadávat a kontrolovat činnost a cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Do této rady bude delegovat členy například Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí a případně zástupci spotřebitelské sféry. Tato rada ve výběrovém řízení vybere výkonného ředitele, zástupce výkonného ředitele Energetického regulačního úřadu.
Regulační rada bude kontrolovat činnost Energetického regulačního úřadu, aby nemohlo docházet k pochybením, podobně jako se stalo u podpory fotovoltaických elektráren. ***