(14.20 hodin)
(pokračuje Kvapil)
Jako důležité důvody, pro které se může vzdálit, jsou podpůrně zmíněny výkon zaměstnání nebo povolání a poskytnutí péče ve zdravotnickém zařízení.
Účelem mého pozměňovacího návrhu je zdůraznit, že soud může na žádost pachatele v rozsudku povolit také jeho účast na pravidelných bohoslužbách. Tento návrh předpokládá, že soud zváží požadavky pachatele a podle nich stanoví příslušnou bohoslužbu, na kterou bude pachatel moci docházet. Tím, že tato možnost bude výslovně uvedena v trestním zákoně, bude na ni upozorněn i odsouzený.
Zde bych chtěl odkázat na Strategii prevence kriminality na léta 2008 až 2011. Jedná se o vládní dokument, ve kterém se uvádí: Působení církví při práci s bývalými či současnými vězni je z pohledu sociálních pracovníků nejrozsáhlejší a - zdůrazňuji - i nejprospěšnější. Dle provedeného průzkumu se na tomto konstatování shodli pracovníci Vězeňské služby České republiky, kteří za nejaktivnější nestátní subjekty napomáhající při naplňování účelu trestu označili právě církve.
To je tedy zdůvodnění těchto dvou mých pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Kateřina Jacques. Vidím tady pana ministra Lišku, kterému propadla přihláška do podrobné rozpravy. Jestli se chce přihlásit, musí ji podat znovu minimálně tím, že mi řekne, že chce vystoupit v rozpravě.
Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Jacques: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, velice se omlouvám, ale včera jsem v rámci časové tísně byla kooperativní a vyhověla jsem panu ministrovi v tom, že jsem se do obecné rozpravy nehlásila, abychom byli dostatečně rychlí a ukončili projednávání obou tisků. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, jsme v tuto chvíli v podrobné rozpravě. Myslím, že tady nyní sedíme ti, které toto téma zajímá, a že těch pět minut už nehraje roli. Proto si dovolím v rámci podrobné rozpravy přece jenom přednést poněkud obšírnější zdůvodnění pozměňovacího návrhu poslance Ondřeje Lišky a mého, který byl rozdán do vašich lavic a máte jej před očima.
Vzhledem k tomu, že se drogy od sebe odlišují mírou své zdravotní a společenské nebezpečnosti, zavádí nová právní úprava, která je předkládána vládou, v souladu s nejmodernějšími vědeckými poznatky a také ale s usnesením vlády již z roku 2001, které vychází z analýzy dopadu novelizace drogové politiky, klasifikaci drog na tvrdé a měkké podle jejich skutečných rizik pro jednotlivce a celou společnost. Předkládaný pozměňovací návrh, který máte v lavicích, v souladu s tímto východiskem u nejlehčí skupiny drog, tj. u konopných látek, kanabinoidů, rostlinné produkty obsahující THC, sjednocuje režim kriminalizace jejich pěstování, přechovávání a šíření s alkoholem, který je rovněž návykovou látkou, jež může mít značné škodlivé dopady na zdraví člověka a vážné celospolečenské dopady, o čemž zřejmě nikdo v tomto sále ani v naší veřejnosti nepochybuje, a přitom podle stávající právní úpravy podléhá mnohem nižší míře kriminalizace než uvedené konopné látky. Z odborného hlediska, a na tom se skutečně shoduje 90 % konzultovaných odborníků, a můžeme o tom potom hovořit podrobněji, není žádný věcný důvod kromě vžitých stereotypů, které užívání konopí démonizují, a vnímání problému je v naší společnosti doposud spíše emotivní a ideologické, nikoliv odborné, a to je chyba. Já věřím, že v Poslanecké sněmovně bychom mohli v této oblasti zaznamenat určitý posun.
Podstatou předkládaného pozměňovacího návrhu není šíření drog nebo snaha o bagatelizaci problému, ale spíše hierarchizace rizik, která moderního člověka a celou společnost provázejí, a to od rizika dopravních nehod s následkem smrti, znečištění ovzduší, které přináší trvalé ohrožení zdraví a třeba i předčasná úmrtí, a dalších vážných nebezpečí, kterých by byla velice dlouhá řada. Ušetřím vás toho, všichni víte, o co mi jde. Z tohoto pohledu nepředstavuje měkká droga, jakou je konopí, tak závažný problém, jaký mu současná právní úprava přisuzuje a jak ostřeji kriminalizuje právě oproti a ve srovnání s alkoholem, který je běžně dostupný a také zneužívaný.
Je-li v České republice téměř půl milionu uživatelů konopí, to jsou odhady, které těžko konkrétně vyčíslit, protože záleží na tom, jak často ti lidé konopí užívají, jsou to většinou mladí lidé, a snižujeme tímto stávající i navrhovanou úpravou jejich respekt k právu, protože všichni vědí, že jsou ve formálním konfliktu s platnou právní úpravou, ale v 90 % případů toto právo není vymáháno a samotný zákon je z mého pohledu takto devalvován, a to nejen ve vztahu k tomuto konkrétnímu problému, ale obecně. Smyslem každého zákona má být ochrana společnosti a regulace vnitřních pravidel, ale v případě, že zákon není - a z podstaty věci v tomto konkrétním případě ani být nemůže - naplňován, jde proti smyslu práva jako takového a neplní z mého pohledu ani výchovný účel, který je mu přisuzován.
Návrh pochopitelně řeší otázku ochrany dětí a mladistvých - teď hovořím o našem pozměňovacím návrhu. Navrhuje se zde, aby bylo ve vztahu ke konopným látkám jejich nabízení dětem trestné. Naproti tomu nemá být trestným činem jejich pěstování, přechovávání a šíření vůči osobám starším 18 let, tak jako se o trestný čin nejedná v případě užívání nejtvrdšího alkoholu.
Uvedený návrh nepřináší legalizaci konopí a dalších produktů obsahující THC, neboť podmínky a omezení jeho pěstování stanoví podle zákona o návykových látkách - to zůstává - a porušení těchto podmínek bude nadále zakládat skutkové podstaty přestupků, správních deliktů všech fyzických a právnických osob.
Na závěr si dovoluji vzhledem k častému zkreslování tohoto problému zopakovat, že podstatou návrhu není legalizace, ale pouze dekriminalizace problematiky konopí, neboť i ve vztahu k dospělým osobám odmítá považovat za trestnou činnost, obdobně jako je tomu u konzumace alkoholu. Pozměňovací návrh, který vám předkládáme ke zvážení, jednoduše přestává z půl milionu uživatelů konopí - převážně mladých lidí nebo také nemocných lidí, kteří konopí užívají pro jeho léčebné účinky - dělat potenciální kriminálníky. A to si myslím, že je správné a zaslouží si přinejmenším otevřenou diskusi nad právní úpravou konopí a vztahu společnosti k němu.
Na závěr si vás dovoluji upozornit na to, že přichystáme tiskovou konferenci, na níž bychom se tomuto tématu podrobně věnovali ještě před třetím čtením. Všichni budete srdečně zváni. Přizveme také renomované odborníky, kteří by se společně s námi pokusili oddémonizovat toto projednávané téma.
Děkuji vám za trpělivost s mým pozměňovacím návrhem a věřím, že nalezne vaši podporu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já jsem trpělivost sama.
Paní kolegyně, páni kolegové, to byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy k bodu 3 tisku 410. Vidím ještě poslance Jana Klase z místa přihlášení. Pokračujeme v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Klas: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, omlouvám se, že jsem se na poslední chvíli přihlásil. Mám pozměňovací návrh, který zde už několik let řešíme ať už samostatnými poslaneckými návrhy nebo různými dalšími návrhy, a to je problematika nutné obrany - § 29.
Dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrh na to, vypustit v § 29 na straně 10, nutná obrana, odstavec 2.
Krátce to zdůvodním. V odstavci 2 se vyžaduje od nás ode všech přiměřenost prostředků použitých k obraně. Napadený se ale musí zajímat, jak odvrátí útok a kde vzít prostředek k obraně, a proto podle mne nelze žádat, aby ještě přemýšlel, zda neúměrně a nepřiměřeně neublíží útočníkovi. Myslím si, že platí zásada, že kdo útočí, musí nést všechna rizika. Jsem o tom bytostně přesvědčen. Projednávali jsme to zde několikrát za uplynulých deset let. Myslím si, že by bylo velmi dobré, aby tento pozměňovací návrh zazněl.
Děkuji pěkně.
***