(10.00 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout toto usnesení, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Takže hlasování máme pořadové číslo 99, přítomno je 180, pro hlasovalo 93, proti 84. Takže návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji předkladatelům a ukončuji projednávání bodu č. 36. (Slabý potlesk z pravé strany sálu.)
To bychom měli třetí čtení za sebou. Protože jsme si v programu schválili, že po těchto třech třetích čteních bude následovat bod č. 17, a to je první čtení. Je to
17.
Návrh poslanců Miloslava Kaly, Bohuslava Sobotky, Michala Haška,
Zdeňka Jičínského, Cyrila Zapletala a Ladislava Skopala na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů
/sněmovní tisk 171/ - prvé čtení
Opakuji, že jsme v prvém čtení. Stanovisko vlády máme jako sněmovní tisk 171/1. Poprosil bych za navrhovatele, aby předložený návrh uvedl poslanec Miloslav Kala jako první. (V sále je rušno.)
Ještě jednou všem opakuji: vstoupili jsme do prvého čtení, opustili jsme čtení třetí, a v prvém čtení uvede novelu zákona o střetu zájmů pan poslanec Miloslav Kala. Prosím vás o klid.
Pane poslanče, vy máte slovo.
Poslanec Miloslav Kala: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Dovolte mi, abych stručně uvedl předkládanou novelu zákona č. 159/2006 Sb., zákona o střetu zájmů.
V tomto zákoně se nacházíme v poměrně unikátní situaci. Od 1. ledna 2007 vstoupil v platnost nový zákon o střetu zájmů, který po poměrně dlouhé době od roku 1992 byl výrazným vykročením k evropskému standardu v oblasti zavedení pravidel pro politiky a veřejné funkcionáře, kteří nakládají s veřejnými zdroji. Tento zákon od 1. ledna vstoupil v platnost. Bohužel se ukázalo, že existují určité problémy s jeho používáním, a tyto problémy se zkoncentrovaly především na mandátovém a imunitním výboru Poslanecké sněmovny, který byl jediným místem, které od toho 1. ledna 2007 za prvé zprovoznilo elektronický registr, za druhé, do kterého se dostala první oznámení členů vlády Topolánkovy - první vlády premiéra Topolánka. Ty problémy byly poměrně hodně medializovány, a podle mého názoru je velkou výhodou, že máme nyní období prakticky do poloviny příštího roku upravit a reagovat na ty potíže, které nastaly, tak aby ten zákon byl skutečně k uživatelům elektronických registrů a vůbec k uživatelům tohoto zákona co nejvíce přívětivý a plnil tu roli, kterou jsme si od něho slibovali.
Z toho důvodu předkladatelé vytipovali šest základních oblastí, které chceme nějakým způsobem upravit.
Ta první oblast je zpřesnit povinnost veřejných funkcionářů učinit oznámení podle tohoto zákona. Zákon totiž explicitně neříká, zda podá veřejný funkcionář oznámení za rok 2006 do poloviny roku 2007, což by znamenalo nepřímou retroaktivitu tohoto zákona, anebo zda poprvé podá veřejný funkcionář přiznání do 30. června 2008.
Jednotlivé poslanecké kluby ve Sněmovně to řeší různým způsobem. Přijímají různá dobrovolná přiznání. Tato přiznání ale podle zákona o ochraně osobních údajů nelze shromažďovat na mandátovém a imunitním výboru. A případný spor by mohl mít poměrně fatální důsledky na velmi široký okruh veřejných funkcionářů, kteří jsou v tomto zákoně popsáni. Proto navrhujeme, aby v zákoně bylo explicitně stanoveno, že první přiznání bude podáno do 30. června 2008.
Druhým problémem, který myslím, že se do zákona dostal spíše nedopatřením - ačkoliv to bylo novináři prezentováno tak, že to byl úmysl zákonodárců, domnívám se, že tomu tak nebylo - ale tím, že došlo ke zrušení starého zákona a v tom novém nebyla pořádně vyřešena přechodná ustanovení, nastala situace, že oznámení, která se shromažďovala podle zákona č. 238/1992 Sb., nejsou v současné době k dispozici veřejnosti. Vzhledem k tomu, že zákon pracuje na přírůstkové metodě, to znamená nejedná se o majetková přiznání politiků na začátku, když vstupují do politiky, a na konci, kdy vystupují, a politik nebo veřejný funkcionář pouze zveřejňuje ten přírůstek majetku v tom konkrétním kalendářním roce, tak to znamená, že bychom celou tuto historii odsunuli do archivu a nebyla by k dispozici.
Proto navrhujeme, že nově bude upravena povinnost mandátových a imunitních výborů Poslanecké sněmovny a Senátu, aby bylo opět možno nahlížet do čestných prohlášení veřejných funkcionářů podaných do 31. 12. 2006 podle zákona č. 238/1992 Sb. Tato část nebude digitalizována, nebude v elektronické podobě, režim nahlížení do této části bude stejný, jako byl podle zákona č. 238/1992 Sb.
Další záležitostí je otázka, která zcela nepochybně nebyla zamýšlena při psaní tohoto zákona tak, jak nakonec dopadla, a to je přístup do registru, kde v současné době tím, že zákon vyžaduje, aby se každý při požádání o heslo pro přístup do registru musel identifikovat, tak tato záležitost znamená, že každý osobně musí přijet do místa, kde ten registr je veden. To je podle mého názoru velká komplikace pro člověka například z Ostravy, který se chce podívat do registru tady v Praze na mandátovém a imunitním výboru, ale stejně tak je to komplikace pro člověka z Prahy, který se chce podívat do registru třeba na Krajském úřadě v Ostravě.
Myslím si, že je to překážka zcela nadbytečná. Lze ji odstranit tím způsobem, že bychom se zbavili té zátěže, kterou jsme tam vnesli, pravděpodobně v dobré víře, ale naprosto nefunkční, to znamená zátěže zaručeného podpisu a ověřování totožnosti, s tím, že požádat o přidělení hesla by bylo možné jak písemně, tak osobně, tak dokonce elektronickou poštou bez zaručeného podpisu, to znamená obyčejným mailem, a s tím, že správce registru by potom heslo posílal na doručenku a poskytovatel poštovních služeb by ověřil totožnost.
***