(14.10 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Není námitek. Budeme hlasovat o všem najednou.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro tyto tři body, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 123 skončilo. Z přítomných 168 poslanců pro 131, proti 10. I tento návrh byl přijat.
Teď vám chci připomenout ještě jednu věc, která se týká pořadu programu schůze, že zítra po zahájení ranního jednání mohou vystupovat ti poslanci, kteří hodlají navrhnout zařazení nových bodů týkajících se druhých a třetích čtení návrhů zákonů. To jsme se dohodli už minule. 18. 2. bude ten den. Členové grémia se shodli na tom, že budou akceptovány takové návrhy, které budou směřovat na zařazení těchto bodů na konec bloku druhých a třetích čtení. Prosím, až zítra podle dohody, která byla minulý týden učiněna, že zítra 18. budou návrhy podávány, prosím, abyste se drželi tohoto principu, že budeme trvat na tom, aby návrhy byly zařazovány na konec bloku druhých a třetích čtení. To se týká zítřejšího dne a je to jenom upozornění, aby náhodou, kdo na to zapomněl, že zítra je den, kdy jsme se dohodli, že budou návrhy podávány.
Nyní ještě se hlásil pan poslanec Plachý, pokud to ještě trvá.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, ve dnech 19. a 20. února probíhá zimní zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, kterého se jako člen tohoto shromáždění zúčastním. Proto žádám sněmovnu o přesun mé písemné interpelace na ministra Dostála ze čtvrtka 19. února na čtvrtek 26. února jako první bod ráno, pokud bude sněmovna jednat. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom poprosím pana poslance Plachého. Jedná se o návrh přesunout jeho interpelaci na čtvrtek 26. února ráno. Chcete to zařadit jako první bod. Já o tom musím v každém případě nechat hlasovat. Takže interpelaci pana poslance Plachého přesunout z tohoto čtvrtka na 26. února jako první bod. To je vaše žádost, já o ní musím nechat hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto přesunutí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 124 z přítomných 171 poslanců pro 88, proti 27. Tento návrh pana poslance Plachého byl přijat.
Nyní, pokud se nikdo nehlásí s procedurálním návrhem, tak přistoupíme k projednávání návrhů zákonů ve druhém čtení, a to v tomto pořadí: začneme bodem číslo 42, pak bude bod 44, 46, 47, 17, 24 a 27.
Pan poslanec Vidím má náhradní kartu číslo 26.
Beru do ruky první bod dnešního programu, tedy bod číslo 42, kterým je
42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 252/1994 Sb.,
o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání
a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb.
/sněmovní tisk 274/ - druhé čtení
Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr kultury Pavel Dostál. Prosím pana ministra, aby se ujal slova, a vás naopak, abyste se posadili na svá místa. Prosím o klid. Pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, máme před sebou společné rozhodnutí o novele zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, který je v této sněmovně již od března loňského roku. Formální název zákona opravdu zní "zákon o rozhlasových a televizních poplatcích". Já si ale myslím, že bychom měli při svém rozhodování vzít v potaz to, o čem budeme rozhodovat doopravdy. Ve skutečnosti totiž budeme rozhodovat o něčem jiném. Budeme rozhodovat o budoucí podobě a možná dokonce i existenci veřejné služby rozhlasovým a televizním vysíláním v České republice.
Pokud položím ctěnému auditoriu kacířskou otázku týkající se nyní už jenom televize, kdo vlastní Českou televizi, musíme si odpovědět, že vlastně Českou televizi vlastníme my. To ovšem poněkud zvláštním způsobem. Jako zástupci veřejnosti nemáme a ani nesmíme mít z tohoto majetku žádný přímý prospěch. Zato ovšem k němu máme určité povinnosti a máme také odpovědnost za řádné fungování médií veřejné služby, v tomto případě televize. Před šesti lety byla tato odpovědnost Poslanecké sněmovny naplněna. Televizní poplatek byl stanoven na úroveň 75 korun měsíčně a bylo zároveň potvrzeno, že Česká televize smí mít příjem z vysílání reklamy, a to v rozsahu jednoho procenta z celkového vysílacího času.
***