(15.30 hodin)
(pokračuje Klaus)
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro námitku pana poslance Sobotky nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti této námitce?
Pane poslanče, většina sněmovny vás potěšila tím, že v hlasování číslo 37 z přítomných 179 hlasovalo pro 97, proti 53, rozhodla pozitivně o vaší námitce, což, myslím, že je chyba, ale překvapuje mě, že je možné takto hlasovat.
Budeme tedy dále hlasovat odděleně o bodech 14 a 23, adekvátně 76 až 77.
Pan poslanec Vymětal se odhlašuje.
Prosím, abyste se přihlásili, konstatuji, že zatím nejdéle jednáme o pořadu schůze ze všech 49 schůzí sněmovny v tomto volebním období. Jestli je to náznak toho, jak budeme jednat v rámci této schůze, pak znovu sděluji, že v žádném případě tři týdny nestačí.
Budeme nejdříve hlasovat o vyřazení bodu 14 a 67.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 38 z přítomných 181 poslanců hlasovalo 104 pro, 55 proti. Návrh byl přijat.
Dále jde o vyřazení bodu 23 a 76.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro toto vyřazení, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 39 bylo z přítomných 175 poslanců 39 pro a 127 proti. Návrh nebyl přijat.
Táži se, zdali někdo má pocit, že jeho bod nebyl vzat v úvahu, nebo nyní objevil, že chtěl hlasovat jinak, a oznámí, že hlasoval jinak.
Budeme tedy hlasovat o návrhu celého pořadu schůze, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňovacími návrhy.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 40 z přítomných 178 hlasovalo pro 158, 7 proti. Návrh byl přijat.
Než zahájíme prvním bodem, který jsme přijali v rámci pozměnění návrhu usnesení, hlásí se dva s přednostními právy, a to předseda vlády a pan poslanec Vidím, předseda volební komise. Myslím, že mohu dát ještě k programu slovo panu poslanci Vidímovi.
Poslanec Jan Vidím: Pane předsedo, dámy a pánové, tento procedurální návrh mohu předložit až v tomto okamžiku, tedy poté, co byl schválen pořad jednání 49. schůze.
Navrhuji, aby body 92 a 93, tedy návrh na volbu kandidátů na jmenování do funkcí prezidenta a viceprezidenta NKÚ a návrh na volbu člena NKÚ, aby byly zařazeny na čtvrtek tento týden jako poslední body dopolední části jednání sněmovny. To je můj procedurální návrh. Ještě jedno vyhlášení: vzhledem k tomu, že byl zařazen bod "Volba členů Dozorčí rady Pozemkového fondu České republiky", stanovuji lhůtu pro předkládání návrhů na tuto volbu do 24. dubna, tedy do zítřka do 19 hodin.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. O tomto procedurálním návrhu budeme hlasovat.
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh předsedy volební komise, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 41 z přítomných 178 poslanců hlasovalo 145 pro, nikdo proti. Návrh byl přijat. Budeme tedy volit ve čtvrtek.
Nyní má slovo předseda vlády Miloš Zeman.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, dovolte mi, abych pravděpodobně naposledy v historii této sněmovny, či lépe své politické dráhy, využil svého práva na přednostní vystoupení a poté, co jsme plodně strávili jednu hodinu a 35 minut vášnivou diskusí o programu, vás poprosil o 15 minut vašeho vzácného času, během nichž bych se s vámi chtěl rozloučit. Stačila by mně na to sice jedna jediná věta, ale domnívám se, že politik, který po určité době z politiky odchází, by měl pronést jakési stručné poselství, které by - byť v této nervózní a předvolební době - nebylo lacinou agitkou, ale spíš zamyšlením, možná oslovujícím i příslušníky více politických stran najednou - zejména těch, kdož mě poslouchají, jako nejsou kolegové Nečas, poslankyně Němcová a poslanec Vidím, kterému jsem před chvílí uvolnil pořadí.
Uvažoval jsem o tom, kdy s tímto závěrečným poselstvím vystoupím. Chtěl jsem původně vystoupit i po dohodě s předsedou sněmovny v souvislosti s projednáváním poslední zprávy vlády o činnosti, ale dospěl jsem k názoru, že zpráva vlády je zpráva o týmovém díle sedmnácti lidí a že by nebylo korektní spojovat toto téma s víceméně individuálním vystoupením.
Proto mi dovolte, abych vystoupil nyní, neboť mám ze své zkušenosti předsedy Poslanecké sněmovny ještě v živé paměti, jak na poslední schůzi sněmovny v roce 1998, na jejím konci, jsem naháněl poslance, z nichž ti, kdo měli šanci ve volbách uspět, už byli na volební kampani, a ti, kdož šanci neměli, se neobtěžovali do sněmovny vůbec přijít.
Dovolte mi, abych své vystoupení začal citátem svého oblíbeného filozofa, francouzského esejisty Michela de Montaigne, který napsal: "Je iluzí domnívat se, že po zlu musí nutně přijít dobro. Může přijít jiné zlo."
Domnívám se, že jestliže zhruba před dvanácti roky se podařilo odstranit systém, který byl založen na popírání svobody voleb, a tedy i práva člověka se svobodně rozhodnout, jsme dnes - byť rafinovanějším a sofistikovanějším způsobem - znovu vystavováni témuž nebezpečí, byť tímto nebezpečím není otevřená diktatura, ale spíš manipulace, popírání nutnosti skutečně svobodných voleb, znevažování jejich významu a pokus nahradit je zákulisními a kuloárními intrikami.
***