(14.40 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Ano, souhlas. Já to plně respektuji.
Dám hlasovat o námitce pana poslance Exnera.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro jeho námitku, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti této námitce?
V hlasování pořadové číslo 88 z přítomných 177 poslanců 28 pro 103 proti. Pane poslanče, návrh nebyl přijat.
Další poznámku má pan poslanec Grüner.
Poslanec Václav Grüner: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, dávám návrh na přeřazení bodů č. 46 a 47, jsou to vládní návrhy v prvém čtení, na konec prvých čtení. Důvod je ten, že předkladatel pan ministr Fencl je celý týden mimo území České republiky. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Ano, návrhy 46, 47 na konec prvého čtení.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Vážení, hlasovali jste vědomě? V hlasování pořadové číslo 89 z přítomných 177 poslanců 72 hlasovalo pro, 53 proti. Návrh nebyl přijat.
Teď si vymýšlejte, co jiného udělat.
Nyní dám bod 44, což je
44.
Vládní návrh zákona o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů
a o změně některých zákonů (transplantační zákon)
/sněmovní tisk 1053/ - prvé čtení
Znovu prosím pana ministra Fišera.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych nyní stručně uvedl vládní návrh zákona o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů, tzv. transplantační zákon.
Místopředseda PSP František Brožík: Promiňte, pane ministře. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych vás chtěl požádat, kdo nehodláte poslouchat pana ministra Fišera, abyste opustili jednací síň. Hluk, který je zde, přesahuje normu a meze slušného chování. Prosím kolegy z ČSSD i z ODS. Děkuji.
Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Bohumil Fišer: Vládní návrh zákona je dlouho očekávanou právní normou, která nahradí stručnou úpravu této problematiky obsaženou v § 26 zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a v prováděcích právních předpisech, kterými jsou vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví, a směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 24/1977 Věstníku Ministerstva zdravotnictví, o mimořádném odnímání tkání a orgánů z těl mrtvých, ve znění směrnice č. 1/1984 Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
Základním účelem předkládaného návrhu zákona je posílit právní záruky správného postupu při odběrech a transplantacích tkání a orgánů, zajistit ochranu práv žijících a zemřelých dárců tkání a orgánů a pacientů, kterým jsou tkáně nebo orgány transplantovány. Koncepce zákona o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a jeho konkrétní ustanovení byla zvolena tak, aby byla srovnatelná s obdobnými úpravami v evropských zemích, zejména v zemích Evropské unie, a aby respektovala Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny, publikovanou ve Sbírce mezinárodních smluv, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2001, a jejího dosud neschváleného Dodatkového protokolu o transplantacích orgánů a tkání lidského původu.
Předkládaný návrh zákona vychází ze základních principů, kterými jsou zejména předpokládaný souhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů, spravedlnost při alokaci tkání a orgánů, povinná registrace osob čekajících na transplantaci, dárců a příjemců tkání a orgánů, vznik nezávislého koordinačního střediska transplantací, zřízení registru osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.
Součástí návrhu zákona je i novela zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, jejímž účelem je vymezit skutkové podstaty nových trestných činů na úseku nedovoleného nakládání s tkáněmi a orgány, které dosud z důvodu nedostatečné právní úpravy transplantací nemohly být v trestním zákoně vymezeny.
Dalšími novelami navazujícími na transplantační zákon je novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zpřesňující hrazení dopravy dárců tkání a orgánů a dopravy tkání a orgánů z veřejného zdravotního pojištění, a dále novela zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, v níž jsou vymezeny skutkové podstaty přestupků navazujících na transplantační zákon.
Považuji za potřebné se blíže zmínit o jednom ze základních principů transplantačního zákona, a to o principu předpokládaného souhlasu s odběrem tkání a orgánů. Oblast dárcovství tkání a orgánů po smrti případného dárce je upravena v zahraničí různě. Proto ani Dodatkový protokol Úmluvy, ze kterého jsme při úpravě posmrtného odběru tkání a orgánů vycházeli, neobsahuje jednoznačně vymezené požadavky příslušné právní úpravy. Protokol připouští existenci jak předpokládaného souhlasu, tak předpokládaného nesouhlasu s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Zakotvení principu předpokládaného nesouhlasu - pacient musí za svého života vyjádřit souhlas s posmrtným odběrem - by zabránilo v případech, kdy bude osoba v nečinnosti, ačkoli skutečně nechce vyjádřit nesouhlas s posmrtným odběrem, možnému odběru. Zavedení tohoto principu by tedy značně omezilo možnosti transplantací a tím i záchranu životů. Proto byl do zákona zvolen princip předpokládaného souhlasu, který též vychází ze současného právního stavu. Odběr tkání a orgánů od zemřelé osoby může být v souladu s vymezením principu předpokládaného souhlasu proveden pouze tehdy, pokud s tím zemřelý za svého života nevyjádřil způsobem v zákoně stanoveným prokazatelně nesouhlas. Pro zvýšení právní jistoty osob nesouhlasících s posmrtným odběrem se zavádí vedle další možnosti vyjádření prokazatelného nesouhlasu Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.
Dále bych se rád zmínil o problematice zjišťování smrti v souvislosti s odběry tkání a orgánů od zemřelých dárců. Proces zjišťování smrti je medicínským postupem, který v zahraničí nebývá upraven právním předpisem. Například v Německu existují zásady stanovení smrti mozku jako vědecký příspěvek německé lékařské komory k transplantačnímu zákonu.
Ve vládním návrhu transplantačního zákona je pro stanovení způsobu a postupu zjišťování smrti vymezeno zmocnění pro vyhlášku Ministerstva zdravotnictví, neboť považujeme za potřebné s ohledem na právní jistotu osob zúčastněných na transplantacích vymezit tuto oblast právním předpisem. Forma vyhlášky byla zvolena proto, že tento právní předpis může pružněji reagovat na poznání lékařské vědy, což délka legislativního procesu tvorby a přijetí zákona komplikuje.
Vážený pane předsedo, vážení přítomní, děkuji vám za pozornost a doufám, že vládní návrh zákona jako právní normu upravující oblast, která dosud v našem právním řádu nebyla téměř vymezena, podpoříte. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu ministrovi. Poslanec Janeček je zpravodaj pro prvé čtení. Prosím o jeho vystoupení.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, otázka transplantačního zákona se neprobírá v této sněmovně poprvé. Poslanecká sněmovna už při projednávání tisku 24, kterým byla novela trestního zákona, požádala Ministerstvo zdravotnictví, aby předložilo návrh transplantačního zákona.
***