(pokračuje Janeček)
Je skutečností, že lékař, který pracuje v zaměstnaneckém poměru, je pod dohledem svého odborného šéfa a zaměstnavatele. Lékaři v zaměstnaneckém poměru považují ve své většině povinnost členství za něco, co nepřispívá nutně k jejich rozvoji. Navrhuje se proto, aby tato povinnost se stala nepovinností, tedy možností, aby si lékař mohl vybrat, zda chce či nechce být členem v lékařské komoře. V tomto případě mluvím o lékařích v zaměstnaneckém poměru. Domnívám se, že by tato úprava měla přispět k tomu, aby se problematika lékařské komory převážila na část odbornou, aby se odborářské zájmy nechaly odborům a zájmy skutečně etické a odborné aby se řešily v komoře. Čili i toto je jeden ze záměrů novely.
Jsme připraveni diskutovat o případných pozměňovacích návrzích v průběhu projednávání. V tomto okamžiku vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Rostislav Čevela.
Poslanec Rostislav Čevela: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, pokusím se být v pátek odpoledne co možná nejstručnější.
Vláda ve svém stanovisku k návrhu, kterým se mění zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, o České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 129, vyjádřila nesouhlas, a to zejména ze dvou důvodů - viz sněmovní tisk 129/1. Domnívám se, že nic nebrání tomu, abychom návrh zákona propustili do druhého čtení ve výborech. Tak si vytvoříme prostor pro kvalifikovanou diskusi o tolik potřebné novelizaci zákona 220/1991 Sb. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Ouzký.
Poslanec Miroslav Ouzký: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegové, kolegyně, návrh kolegy Janečka se snaží zmírnit nesmyslné omezení výkonu lékařského povolání. Omezení nejen vzděláním, dosažením jisté kvalifikace a délkou praxe, omezením případnou registrací či pracovní smlouvou, ale omezením členstvím v profesní komoře a zaplacení příspěvků. Osobně bych se velmi přimlouval za kompletní zrušení povinného členství v profesních organizacích a těžko se smiřuje s trvalým rozlišováním státních a nestátních zdravotnických zařízení. Přesto vítám tuto novelu a doufám, že předkladatelé budou přístupni případným korekcím v dalším legislativním procesu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Ještě někdo se hlásí? Pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedo, vážené shromáždění, problematika členství v těchto komorách je problematika složitá. Jsou samozřejmě na ni možné různé názory. Ale myslím si, že návrh, který tu předložil poslanec Janeček, nevychází ze správného pochopení funkce komor jako veřejnoprávních korporací. Komora jako veřejnoprávní korporace by měla vykonávat funkce uvedené v § 2 odstavec 1 a 2 vůči všem osobám vykonávajícím lékařské či lékárnické povolání. Podmíněným vyloučením, zejména však skutečným vyloučením z komory podle § 18 odstavec 3 se přece způsobuje zákaz výkonu povolání, a to by se mělo vztahovat na všechny lékaře.
Připomínám tu § 2 odstavec 1 písm. a): Komory dbají, aby členové komory vykonávali své povolání odborně v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákonem a řády komor. Nebo snad tyto direktivy pro ty, kdo jsou v zaměstnaneckém poměru, neplatí? To, že někteří lékaři vázanost určitými pravidly včetně lékařské etiky považují za přítěž, je běžné. Obdobně to je i u řady advokátů. Ale tomu by neměl ustupovat veřejný zájem.
Pokud snad vadí výše příspěvků, lze to řešit speciální úpravou, např. že příspěvek lékaře nebo lékárníka, který toto povolání vykonává jako zaměstnanec, činí příspěvek nižší - o výši nechci nyní hovořit. Ale jde tu o funkci státu přenesenou na samosprávnou veřejnou korporaci. Tento moment by neměl být v této diskusi opomíjen, protože je podstatný.
Povinné členství v komoře vůbec nebrání lékařům a lékárníkům ani zaměstnancům, aby se sdružovali také v odborových organizacích. Je to ovšem věc jejich svobodného rozhodnutí. Vztahy uvnitř odborové organizace se řídí právem soukromým. Podnikající lékaři a lékárníci se mohou sdružovat ve sdruženích na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů podle článku 27 odst. 3 listiny.
Myslím, že bychom měli mít na zřeteli tuto složitou soustavu veřejnoprávních vztahů, které členství v komoře má na mysli a které zajišťuje jisté dodržování pravidel výkonu lékařského povolání, a to není povolání běžné, takže bychom před neuváženým rozhodnutím měli věc důkladně promyslet. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Čili nedal jste žádný návrh? Ne, děkuji. Ještě někdo se hlásí? Ne-li, končím obecnou rozpravu.
Táži se znovu navrhovatele. Nemá zájem. Zpravodaj? Nemá zájem. Nepadl žádný návrh ani na vrácení k dopracování ani na zamítnutí, čili budeme pouze schvalovat návrh na přikázání.
Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Není-li, dám hlasovat.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh přikázání, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 85 se z přítomných 166 hlasovalo 133 pro, 1 byl proti. Návrh byl přijat.
Tím jsme ukončili projednávání bodu 16. Děkuji navrhovateli i zpravodaji.
Dostáváme se k bodu
17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 273/1996 Sb.,
o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
/sněmovní tisk 125/ - prvé čtení
Předložený návrh uvede místopředseda vlády Pavel Rychetský. Ještě před tím se hlásí předseda poslaneckého klubu KSČM poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Chtěl jsem vystoupit ještě před panem místopředsedou vlády. Mám jeden nepopulární návrh, a to podle § 54 odst. 9. Chtěl bych navrhnout nyní přerušení schůze do úterý. Vím, že jsme toho za tento týden moc neprobrali, ale jsem přesvědčen o tom, že tento návrh zákona si zaslouží delší rozpravu. Jsem přesvědčen o tom, že bychom to do 17 hodin neskončili. Bylo by poměrně složité se k tomu v úterý vracet. Vím, že se o návrhu hlasuje bez rozpravy. Uvidím, jaký budu mít úspěch.
***