(pokračuje Pavel Němec)
Rovněž si dovolím zmínit, že Parlamentní institut zaujal k tisku stanovisko, že předložený návrh zákona je kompatibilní s právem EU, to znamená, že ani z tohoto pohledu nic nebrání přijetí této normy. Rovněž tak si vážím stanoviska vlády, které je v souladu s tím, co avizoval ministr dopravy při jednání dopravního podvýboru, tedy stanovisko kladné, bez dalších připomínek.
Rád bych se ještě zmínil o jednom aspektu, který možná je otázkou pro některé z vás, a sice skutečnosti, že návrh je projednáván v této době a měl by se vztahovat již na zdaňovací období roku 1999. K tomu bych chtěl říci, že silniční daň je placena zálohově, na konci roku probíhá zúčtování silniční daně, takže nic nebrání tomu, aby tento daňový předpis platil na celé zdaňovací období roku 1999. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Prosím pana poslance Vladimíra Doležala jako zpravodaje k tomuto bodu.
Poslanec Vladimír Doležal: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, k takto rozsáhlému návrhu není asi co v současné chvíli dodat, obzvlášť když navrhovatel v podstatě všechny klady tohoto návrhu řekl. Dovolím si jen konstatovat jednu věc, a to je problém, který zazněl na konci jeho řeči, tj. otázka retroaktivity tohoto zákona. V současné době celní orgány samozřejmě tuto daň již vybírají. V ten moment nastává problém, protože cizinec přecházející hranice v současnosti tuto daň zaplatí a dostáváme se do problému, jak mu daň bude vrácena.
To je jediný nedostatek této novely, ale pokud budu vycházet z toho, že vláda návrh novely projednala s kladným vyjádřením, tak má patrně tuto otázku velice dobře promyšlenou a řešení určitě zná. Jinak bych musel udělat velký otazník nad způsobem projednávání poslaneckých návrhů vládou. Domnívám se, že to není patrně takový problém, a proto navrhuji propustit návrh do dalšího čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně nepřihlásil zatím nikdo. Nevidím, že by se někdo hlásil. Pan poslanec Brožík.
Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, byť samozřejmě se záměrem navrhovatelů i samotného podvýboru pro dopravu v hospodářském výboru mohu souhlasit, skutečně bych se zamyslel nad důsledky přijetí tohoto zákona právě pro rok 1999, a to zejména z hlediska rozpočtu, protože se s částkou vybrané silniční daně počítalo v příjmové, tzn. zdrojové části rozpočtu ČR na rok 1999.
V současné době víme, že máme problémy, abychom profinancovali možná naše vojáky nebo polní nemocnici vyslanou do Makedonie, pokud tam pojede, a my nadále tímto opatřením snižujeme zdrojovou část. Myslím, že pokud by tento návrh měl být přijat - a chci upozornit, že se to týká podnikatelů a vozidel, která jsou v podnikání, netýká se to obyčejných občanů, kteří platí silniční daň z vozidla podle kubatury atd. - měli bychom uvažovat, abychom toto opatření přijali pro rok 2000, aby s ním počítal státní rozpočet.
Na druhé straně myslím, že není ani korektní mluvit o tom, že se tato daň vybírá zálohově. Daň se vybírá zálohově, pokud převyšuje 10 000, ale všechny osobní automobily, které v současné době budou platit silniční daň, jsou povinny tuto daň zaplatit do 15. dubna a do té doby v rámci našeho legislativního procesu nemůže být tento zákon přijat, takže všechny osobní automobily budou platit do 15. dubna silniční daň. Skutečně bych uvážil účinnost tohoto zákona. Jak s ním souhlasím, tak si myslím, že bychom se mohli bavit o roce 2000, 2001, ale pro rok 1999 myslím, že je to dnes trochu nešťastné.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Chce něco říci pan navrhovatel? Už nevidím jinou přihlášku.
Poslanec Pavel Němec: Dámy a pánové, dovolím si reagovat na některé připomínky pana poslance Brožíka. Jsem přesvědčen, že za naplnění státního rozpočtu je především odpovědná vláda. Zdůraznil jsem ve své úvodní řeči, že si vážím stanoviska vlády, že tento návrh zákona podpořila, a myslím, že má dostatek informací a prostředků k tomu, aby posoudila dopady navrhované úpravy, které tak jako tak samozřejmě byly v důvodové zprávě řádně vyčísleny. Ani v této oblasti nedošlo k žádnému rozporování. Jsem přesvědčen, že skutečně nic nebrání tomu, aby návrh zákona byl propuštěn do druhého čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Pan zpravodaj.
Poslanec Vladimír Doležal: Dovolím si také reagovat na slova pana kolegy, a to je na otázku, že se to dotkne nás všech, protože samozřejmě daň se projeví v cenách za veškeré silniční služby, za dopravu atd. Přesto si myslím, že jeho návrh je možno řešit v rámci úprav a doplnění tohoto návrhu, a proto myslím, že to není důvod, proč by nemohl tento zákon jít do dalšího čtení.
Nebyl vznesen žádný návrh, můžeme přikročit k přikázání.
Předseda PSP Václav Klaus: Pak navrhuji schválit přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat návrh k projednání rozpočtovému výboru. Má někdo jiný ještě nějaký návrh? Ne-li, pak přistoupíme k hlasování.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, aby byl tento návrh přikázán k projednání rozpočtovému výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 84 z přítomných 168 poslanců 130 hlasovalo pro, 2 proti. Návrh byl přijat, přikázali jsme tento návrh do výboru. Děkuji.
Projednali jsme bod 14. Bod 15 je až ve středu 31. 3., takže bod č. 16.
16.
Návrh poslanců Josefa Janečka a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře,
České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 129/ - prvé čtení
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k hodinám mi dovolte jen krátký úvod. Otázka profesních komor a lékařské komory zvlášť je otázkou, která je velmi diskutovaná, je živá a dovoluji si tvrdit, že je naprosto většinový názor, že povinné členství v komorách je věc už vyčerpaná a že je potřeba zabývat se vážně novým modelem, ve kterém by lékaři mohli skutečně uplatňovat dohled nad etikou, dohled nad tím, aby byla velmi kvalitně prováděna zdravotní péče, dohled a podporu výuky a zkvalitňování celého systému našeho zdravotnictví.
Vzhledem k tomu, že v našem zdravotnictví existují vzhledem ke svému povolání vlastně dvě skupiny lékařů, tj. jedna, která skutečně vykonává tzv. svobodné povolání, tj. ona sama je tím, kdo vstupuje do vztahů s pacientem v nezaměstnaneckém poměru, naproti té druhé, která v zaměstnaneckém poměru pracuje, je potřeba se nad touto specialitou zamyslet.
***