Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, já tomu vyhovím tak, že po ukončení tohoto bodu požádám sněmovnu o souhlas, abychom se vrátili k bodu 70, otevřeme k němu rozpravu, vy předneste návrh, necháme o něm hlasovat. Jedině tak myslím, že je možné vůbec postupovat.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, ale v rámci zpravodajské zprávy byl předložen návrh na zkrácení zákonné lhůty. Rozpravu tedy končím.
Nyní se budeme věnovat návrhům na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený vládní návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo jiný návrh? (Návrh z pléna na rozpočtový výbor.) Ještě je zde návrh na rozpočtový výbor.
Odhlásil jsem vás, prosím, abyste se znovu zaregistrovali.
Přistoupíme k hlasování pořadové č. 139. Nejprve budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru? Kdo je proti tomuto návrhu?
Ze 106 přítomných poslanců bylo 88 pro, nikdo nebyl proti. Návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu k projednání na 40 dnů."
Zahájil jsem hlasování pořadové č. 140. Kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?
Pro návrh bylo 75 poslanců, proti 23, návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na to, abychom tento návrh předložili ještě k projednání rozpočtovému výboru.
Zahájil jsem hlasování pořadové č. 141. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Pro návrh se vyslovilo 71 poslanců, proti 3. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh jsme v prvním čtení projednali a byl přikázán k projednání výborům zahraničnímu a rozpočtovému.
Nyní se ptám sněmovny, kdo souhlasí s tím, abychom se vrátili k bodu 70, a to v hlasování pořadové č. 142.
Kdo je pro? Kdo je proti?
Pro se vyslovilo 71 poslanců, proti 21 poslanců. Návrh byl přijat.
Nyní se ptám sněmovny v hlasování pořadové č. 143, kdo souhlasí s tím, abychom otevřeli znovu rozpravu k bodu č. 70?
Kdo je pro? Kdo je proti?
Konstatuji, že pro návrh se vyslovilo ze 115 přítomných 68 poslanců, proti 8. Návrh byl přijat.
Vracíme se tedy k bodu 70. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan kolega Svoboda.
Poslanec Václav Svoboda: Ještě jednou děkuji, pane místopředsedo, dámy a pánové, navrhuji zkrácení lhůty k projednání tohoto bodu na 40 dnů.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo se dále hlásí do rozpravy? - Nikdo, rozpravu končím. Budeme hlasovat o návrhu předloženém panem kolegou Svobodou.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 144. Kdo podporuje tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Pro návrh hlasovalo 80 poslanců, proti 22 poslanci, návrh byl přijat.
Tím jsme definitivně skončili projednávání bodu č 70.
Nyní zahájíme projednávání bodu
72.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
Evropská úmluva o zrušení ověřování listin vyhotovených diplomatickými zástupci
nebo konzulárními úředníky, přijatá Radou Evropy dne 7. června 1968 v Londýně
/sněmovní tisk 397/ - prvé čtení
Z pověření předsedy vlády vládní návrh uvede ministr Miloslav Výborný, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr ČR Miloslav Výborný: Pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, v souladu s prioritami zahraniční politiky ČR iniciovala vláda ČR podpis Úmluvy Rady Evropy o zrušení ověřování listiny vyhotovených diplomatickými zástupci nebo konzulárními úředníky. Tato úmluva je vám dnes předkládána k vyslovení souhlasu. Byla sjednána v Londýně v roce 1968, věcně úzce souvisí s Haagskou úmluvou o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin z roku 1961, když k této Haagské úmluvě ČR rovněž připravuje přístup. Víte, že příprava tohoto přístupu je v gesci Ministerstva spravedlnosti, a víte, že návrh na přístup k této Haagské úmluvě již prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně a je nyní projednáván ústavně právním výborem.
Londýnská úmluva, jak napovídá sám její název, se vztahuje v zásadě na všechny úřední listiny vyhotovené diplomatickými zástupci nebo konzulárními úředníky. Podotýkám, že taxativní výčet druhů takovýchto listin není možno uvést. V praxi se jedná o poměrně široký okruh úředních dokumentů, k jejichž vyhotovování jsou diplomatičtí zástupci i konzulární úředníci povoláni z titulu plnění svých oficiálních funkcí.
V souladu s dnes platnou právní úpravou ČR i v souladu konkrétně se zákonem č. 97/1967 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, mají cizozemské veřejné listiny důkazní moc na území ČR za předpokladu, že jsou opatřeny předepsanými ověřeními. Z tohoto pravidla existují výjimky vyplývající pouze z příslušných ustanovení bilaterálních smluv o právní pomoci. A vzhledem k tomu, že předkládaná mnohostranná úmluva předpokládá zrušení této zákonné povinnosti, musí být předložena a je předkládána parlamentu k vyslovení souhlasu.
Zrušením potřeby ověřování listin vyhotovených konzulárními úředníky i diplomatickými zástupci bude umožněno používat těchto cizích listin stejným způsobem jako listin, jež by byly vystaveny příslušnými vnitrostátními orgány. Úmluva pak samozřejmě předpokládá a umožňuje, aby v případě, že orgány státu, na jejichž území má být listina použita, budou mít o pravosti listiny pochybnosti, požádaly o potvrzení její autentičnosti.
Dnes předkládaná úmluva se vzhledem k pozitivnímu vymezení subjektů, které listiny vyhotovují, vztahuje na podstatně menší okruh veřejných listin a dokumentů, než na které je aplikovatelná již zmíněná Haagská úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin z roku 1961.
***