Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Fischerové. Než dám slovo dalšímu přihlášenému, vzhledem k tomu, že jsem opakovaně tázán, jak bude vypadat další program, berte to, prosím, jako informaci, že bude ukončena rozprava, tedy zazní ještě zbývajících 7 příspěvků v podrobné rozpravě k tomuto návrhu zákona, pak bude vyhlášena polední přestávka. Poté budeme pokračovat případným hlasováním k tomuto návrhu zákona, což bude první hlasování po polední přestávce, následovat bude bod, o jehož zařazení jsme rozhodli jako o prvním na začátek odpoledního jednání, a to je česko-slovenská smlouva, pak privatizace bank atd. Jinými slovy, žádné klíčové hlasování do zahájení odpoledního jednání neproběhne.Jako další má slovo pan poslanec Petr Pleva, připraví se pan Josef Janeček.
Poslanec Petr Pleva:
Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, rád bych přednesl pozměňovací návrh k článku 1 odst. 4. Jedná se o zápočet náhradních dob pojištění, kde se v tomto paragrafu navrhuje snížení na 80 %, kromě písmene b) § 5 odst. 1, což je základní vojenská služba.Navrhuji, abychom tuto výjimku, tedy ne snížení na 80 %, rozšířili ještě o další písmena, a to o písmena a) a s). Jsou to ženy, které pečují o dítě ve věku do 4 let, a občané, kteří pečují o blízkou těžce zdravotně postiženou osobu. Domnívám se, že současný demografický vývoj je nepříznivý a nějaké další "potrestání" těch, kteří mají více dětí, není na místě. Dále také "potrestání" těch, kteří pečují o osobu těžce zdravotně postiženou a nedají ji státu na krk do nějakého ústavu sociální péče a pečují o ni sami. Není na místě, abychom jim za to ještě snižovali důchody.
Navrhuji nové znění článku 1 odst. 4, které by znělo takto:
V § 34 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Do doby pojištění se pro účely předchozí věty započítávají náhradní doby pojištění pouze v rozsahu 80 %, s výjimkou náhradní doby pojištění za dobu účasti na pojištění osob uvedených v § 5 odst. 1 p), r), s) a obdobné doby podle předpisů platných před 1. lednem 1996." Počet dnů náhradních dob pojištění stanovených podle části věty před středníkem se přitom zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru.
Chtěl bych jen na závěr dodat, že tato mnou navrhovaná úprava nebude mít zásadní vliv na státní rozpočet.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Plevovi, slovo má pan kolega Josef Janeček.
Poslanec Josef Janeček:
Vážené kolegyně a kolegové, víte, že jsem už při projednávání obdobného bodu vystoupil se stanoviskem, že tyto, v podstatě sociálně restriktivní, úpravy by měly být časově limitovány tak, abychom řekli, že věříme oné vizi, že výkonnost naší ekonomiky se zvýší, a tedy i sociální dávky se budou moci vrátit na původní úroveň.Proto podávám tento pozměňovací návrh:
V článku 1 bodu 12 § 67 odst. 1 v části věty před středníkem se za slova "může vláda" doplní slova "v době do 31. prosince 1998". Za prvou větu odst. 1 se doplní věta druhá a třetí tohoto znění:
"Vyplácené důchody po 31. prosinci 1998 vláda zvýší svým nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzrostl alespoň o 5 %. Podmínka růstu tohoto indexu se posuzuje od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto důchodů."
V článku III se ve větě první za slova "může vláda" vloží slova "do 31. prosince 1998" a za větu prvou se vloží tato nová věta:
"Částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3 vláda zvýší nařízením, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste alespoň o 5 % od kalendářního měsíce, který bezprostředné předcházel kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení těchto částek."
Dále bych chtěl podat návrh na to, aby z článku 1 byl vypuštěn bod 4. Vedou mě k tomu obdobné důvody, které zde již byly řečeny. Jedná se tedy o omezení vyměřovacího základu ze 100 na 80 %, a to z několika důvodů. Jednak se domnívám, že toto opatření není tzv. balíčkovské, neboť onen efekt bude nastávat v době, kdy tato opatření by měla nastoupit později, a za druhé se skutečně domnívám, že by to byla špatná zpráva do našich rodin i pro sociálně slabé skupiny. Nicméně, pokud by nebyl tento návrh přijat, navrhuji v čl. 1 bodu 4 za slova v § 5 odst. první písmeno p) přidat písmena r) a s). Je to tedy obdobný návrh, který zde byl přednesen.
Nejsem si jist, zda v první verzi nedošlo k nějakému legislativnímu pochybení. Pro jistotu předkládám tento návrh znovu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu kolegovi Janečkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Štrait, připraví se pan poslanec Jaroslav Novák.
Poslanec Jaroslav Štrait:
Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi předložit k této podivné triádě jediný pozměňovací návrh zákona o životním minimu, který považuji z celého tisku 225 za klíčový.čl. III. § 7 zní: Odst. 1: "Vláda zvýší nařízením částky stanovené v § 3 odst. 2 a 3, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzroste od předchozího stanovení těchto částek o 5 %".
Druhý odstavec: "Zvýšení se stanoví tak, aby odpovídalo nárůstu indexu uvedeného v odst. 1, a částky životního minima dosahovaly nejméně jednu polovinu průměrných čistých příjmů rodiny."
(3) Nárůst úhrnného indexu spotřebitelských cen a průměrných čistých příjmů rodiny se zjišťuje podle údajů Českého statistického úřadu. Průměrné čisté příjmy rodiny se zjišťují za kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž jsou částky životního minima zvyšovány.
Zdůvodnění: Životní minimum jako základní konstanta současného sociálního systému České republiky již zdaleka neodpovídá objektivní realitě ani své původní konstrukci. Nedůslednou valorizací poklesla kupní síla částek životního minima v průměru o 5 procentních bodů pod své původní hodnoty a o 11,1 procentních bodů pod hodnoty roku 1989. Životní minimum rovněž nesplňuje podmínku poloviční hodnoty průměrného čistého příjmu občana České republiky, jak vyžadují principy jeho tvorby i evropská praxe. V současné době je rozdíl asi 4 procentní body.
Navrhovaný odsun valorizace životního minima přibližně z 9 na 18 měsíců jeho reálnou kupní silu dále sníží a současně i dávek státní sociální podpory, sociální potřebnosti, podporu v nezaměstnanosti a v budoucnu i dávek státní sociální pomoci, pokud bude zákon schválen.
Pozměňovací návrh sleduje stanovení takového mechanismu valorizace, který zaručí obnovu životního minima na původní hodnoty a jeho kompatibilitu se zeměmi Evropské unie.
Dovolte mi, abych dále po podrobné rozpravě navrhl toto hlasování. V souladu s § 94 odst. 3 zákona o jednacím řádu navrhuji zákon zamítnout. Pokud nebude návrh schválen, jednání přerušit a vrátit výboru k opětovnému projednání vzhledem k velkému množství pozměňovacích návrhů.
Návrhy novel sociálních zákonů by měly být schvalovány větší shodou poslanců než o jediný hlas, případně dokonce rovností hlasů.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Štraitovi. Slovo má pan poslanec Jaroslav Novák, připraví se pan poslanec Škromach.
Poslanec Jaroslav Novák:
Vážený pane předsedající pane premiére, dámy a pánové, chtěl bych podat několik pozměňovacích návrhů k zákonu č. 151/95, o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/97 Sb. V tomto zákoně v § 11 odst. 1 a) bych chtěl ponechat původní text.V § 34 odst. 1 vynechat druhou větu začínající slovy "Do doby pojištění se pro účely" a končící slovy "celé dny směrem nahoru".
V § 41 odst. 1 nahradit částku 680 Kč měsíčně částkou 1000 Kč měsíčně.
Totéž v § 45 odst. 1 - nahradit stejně jako v § 41.
V § 67 odst. 1 změnit první větu na "Vyplácené důchody vláda zvýší nařízením, jestliže" a další text ponechat v původním znění. Druhou část věty po středníku začínající slovy "vláda však zvýší nařízením" a končící v části věty před středníkem zcela vypustit.
V tomtéž paragrafu odst. 2 v první větě nahradit číslovku 70 % číslovkou 90%.
Vzhledem ke značnému počtu pozměňovacích návrhů, které zde zazněly, dávám návrh na zamítnutí předloženého návrhu. V případě, že tento můj návrh nebude schválen, dávám návrh na vrácení předkladateli k dopracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Novákovi. Slovo má pan poslanec Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach:
Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych tímto předložit několik pozměňovacích návrhů k projednávanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/95 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/95 Sb. Vzhledem k tomu, že již přede mnou tady zazněly některé pozměňovací návrhy např. v tom smyslu, že by měla být platnost ustanovení některých věcí odložena nebo omezena pouze do konce příštího roku, ale ve své praxi např. co se týká důchodového zákona by to znamenalo, že de facto valorizace, která by probíhala v dolních hranicích, to znamená možných 70 % zvýšení, by znamenalo reálný pokles důchodů o dalších několik procent a samozřejmé i tím, že by platnost tohoto omezení skončila, by se vlastně zakonzervoval stav, kdy vlastně úroveň důchodů by zůstala na té hranici, kam by poklesla za 1,5 roku realizace. Proto navrhuji v bodě 12 odst. 1 nahradit slovo "5 %" slovem "3 %", v bodě 12 odst. 1 nahradit slovo "10 %" slovem "5 %", v bodě 12 odst. 2 nahradit slovo "70 %" slovem "110 %".Dále navrhuji za bod 11 doplnit další bod ve znění: V § 69 se doplňuje odstavec 4 ve znění"(4) Vdovský důchod, na který vznikl nárok před 1. lednem 1996, ale tento nebyl z důvodu omezení úhrnu vyplácených důchodů nejvyššími výměrami stanovenými pevnými částkami podle předpisů platných před 1. lednem 1996 vyplácen nebo byl vyplácen v nižší částce, a nedosahuje k 31. prosinci 1997 včetně všech zvýšení částky 550 Kč, se upraví na uvedenou výši."
Zdůvodnění - jedná se o nápravu nespravedlnosti, která vznikla vůči vdovám tím, že byla stanovena určitá hranice, od které se vyplácí vdovský důchod podle jiných kritérií než podle předchozích. Desítky a stovky takto postižených žen se na nás obracejí (a myslím si, že i na vás) s tímto problémem a domnívám se, že by to nebyla až taková částka a až takový problém tuto nespravedlnost tímto způsobem vyřešit.
Dále navrhuji v článku II odst. 1 toto znění: Odst. 1 se nahrazuje tímto zněním: "V § 17 odst. 1 se slova 60 % nahrazují slovy 70 %, slova 50 % se nahrazují slovy 60 % a slova 70 % se nahrazují slovy 85 %. Odst. 2 se nahrazuje tímto zněním "V § 17 odst. 2 se slova 70 % nahrazují slovy 85 %.
V případě, že tento návrh na změnu odstavců 1 a 2 nebude schválen, pak navrhuji odst. 1 a 2 vypustit.
Zdůvodnění - navrhovaná úprava, kdy de facto je navrhováno snížit podporu v nezaměstnanosti o 20 % v situaci, kdy se předpokládá, že by nezaměstnanost měla vzrůst, je neefektivní. Povede k dalšímu vydávání finančních prostředků na pasivní politiku zaměstnanosti, což osobně považuji za velmi neúčelné. Naopak je třeba financovat - a k tomu by měl vést i tento návrh - aktivní politiku zaměstnanosti, to znamená vytvořit podmínky pro to, aby de facto lidé postižení nezaměstnaností měli možnost pracovat a místo toho, aby prostředky čerpali, aby je formou pojištění do státní kasy vraceli.
Navíc bych chtěl při této příležitosti připomenout nespravedlnost, která je vnímána, že po listopadu 1989, kdy byly propouštěni prominenti minulého režimu z vedoucích míst v podnicích, tak tito lidé dostávali po dobu 1 roku podporu v nezaměstnanosti ve výši 100 %. A z tohoto pohledu samozřejmě se jeví těm lidem, kteří na minulý režim dopláceli, budou svým způsobem doplácet i na toto opatření dalším snižováním podpory v nezaměstnanosti, jako určitý výsměch i celému procesu, který probíhá od listopadu 1989. Dále za odst. 2 se doplňují další odstavce ve znění:
v § 21 odst. 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto zněním:
a) je poživatelem částečného nebo plného invalidního důchodu, nebo
b) byl uznán částečně nebo plně invalidním, i když mu nevznikl nárok na částečný nebo plný invalidní důchod, nebo mu vznikl nárok na částečně nebo plné invalidní důchod, avšak tento důchod se pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti nevyplácí.
v § 24 se vypouští odst. 4/ a nahrazuje se odstavci 4/ 13/ v tomto znění:
4/ povinný podíl počtu občanů se změněnou pracovní schopností na celkovém počtu zaměstnanců, zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci činí:
a) 5,5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se změněnou pracovní schopností, a
b) 0,5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením. 1)
5/ povinnost zaměstnat občany se změněnou pracovní schopností ve stanoveném podílu zaměstnavatel plní též tím, že na základě předchozí dohody odebírá výrobky nebo přijímá jiná plnění od družstev invalidů, podniků a hospodářských zařízení sdružení občanů se změněnou pracovní schopností a jiných zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se změněnou pracovní schopností (dále jen "zařízení invalidů"); do plnění stanoveného podílu se přitom zahrne počet zaměstnanců zařízení invalidů zabezpečujících tyto zakázky.
6/ pro účely zjištění, zda byl povinný podíl zaměstnavatele stanovený v § 24 odst. 4/ v příslušném kalendářním roce splněn, je rozhodný
a) skutečný přepočtený průměrný evidenční počet zaměstnanců za kalendářní rok,
b) průměrný počet zaměstnanců vypočtený jako průměr koncových stavů v jednotlivých čtvrtletích kalendářního roku, pokud zaměstnavatel nezjišťuje počet zaměstnanců podle ustanovení písm. a),
c) u zaměstnavatele, který není zapsán v podnikovém rejstříku, koncový stav zaměstnanců k poslednímu dni kalendářního roku, pokud nezjišťuje počet zaměstnanců podle ustanovení písm. a) nebo b).
7/ pro účely stanovení povinného podílu podle § 24 odst. 4/, písm. a) a b) se zjištěný počet zaměstnanců zaokrouhluje na celá čísla statistickou metodou (od poloviny směrem nahoru).
8/ pokud zaměstnavatel zaměstnává občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením nad povinný podíl stanovený podle § 24 odst. 4/, písm. b) tohoto zákona, započítává se zaměstnanec, který je občanem s těžším zdravotním postižením, pětkrát.
9/ ustanovení odst. 4/ - 8/ se nevztahují na zaměstnávání civilních zaměstnanců Armády České republiky, Ministerstva vnitra a Sboru nápravné výchovy.
10/ vláda České republiky zodpovídá 1) za zřízení samostatného fondu, do kterého jsou odváděny prostředky a pro účely povinného zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností. Kontrolu odvodů do tohoto fondu provádí místně příslušný územní orgán úřadu práce.
11/ pokud zaměstnavatel nesplnil v uplynulém kalendářním měsíci povinný podíl zaměstnanců z řad občanů se změněnou pracovní schopností, odvede do konce následujícího měsíce na konto fondu zřízeného podle § 24 odst. 10/ částku ve výši minimálního mzdového tarifu 1. stupně při stanovené pracovní době 42,5 hodiny týdně.
12/ za nesplnění odvodu dle § 24 odst. 11/ náleží sankce ve výši 25 % p. a. z neodvedené částky. Povinnost zaplatit dlužný povinný odvod se promlčuje za 5 let ode dne splatnosti.
13/ výpočet odvodu dle § 24 odst. 10/ pro daný měsíc stanoví vláda České republiky nařízením.
Odůvodnění: navrhované doplnění v oblasti zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností vychází z dosavadní zkušenosti uplatňování tzv. kvóta České republiky systému v České republice, který se ukázal jako neúčinný, a to z následujících důvodů:
Stanovená kvóta je založena na principu zaviněného neplnění povinností, protože princip, který vede k nutnosti při každém pokusu o kontrolu plnění se bude současně zabývat důvody, proč není kvóta plněna. To vede k neúměrnému zatížení pracovníků úřadu práce a k naprosté neefektivnosti při vymáhání plateb. Tuto skutečnost snad nejlépe dokumentuje fakt, že nejvyšší vybraná částka činila 1 mil. Kč, což je zhruba jedno promile částky, která je získávána v zemích s obdobným systémem založeným na principu objektivní kvóty, kde se kontroluje pouze plnění stanovené povinnosti a v případě neplnění přechází odvod, který nemá povahu pokuty či sankce.
O nezbytnosti navrhované změny svědčí jak neúměrně vysoký počet neumístěných uchazečů se ztíženou pracovní schopností - dnes je to téměř 20 % všech nezaměstnaných - jde o tak vysoké náklady, které jsou na podporu této skupiny vynakládány. Například v roce 1997 činily celkový objem dotace na podporu VDI po snížení o 46,5 mil. Kč částku 343,5 mil. Kč.
Důsledné uplatnění kvóta systému by mohlo přinést významné snížení tohoto zatížení státního rozpočtu i současné výrazné zlepšení postavení občanů se ZTP na trhu práce.
Další úspory plynoucí z tohoto opatření lze očekávat v systému státní sociální podpory, případně v jiném systému.
Další důvod: v zákoně je skutečnost, že řada zaměstnavatelů, jimž byla sankce uložena, se odvolává na znění Listiny základních práv a svobod, dle něhož mohou být povinnosti ukládány pouze zákonem a normativní akty nižší právní síly nejsou v této oblasti závazné. Může také zaznít námitka, že by bylo možné tento návrh předložit v případě připravované novely zákona o zaměstnanosti. Bohužel se ale očekává - a to je zatím nejbližší termín - že by tato novela měla být parlamentu předložena v polovině příštího roku. Tím by se celé opatření posunulo o další minimálně rok, a to je ta optimistická varianta. Tento problém samozřejmé je a mají s ním velké problémy i úřady práce, protože i když tyto sankce ukládají, vymoci je nemohou. Domnívám se, že je to vhodné opatření, které by pomohlo tzv. balíčkovým opatřením, protože by - tak jak jsem již uvedl - vedlo k úspoře financí vynakládaných ze státního rozpočtu na politiku zaměstnanosti.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu poslanci Škromachovi. Slovo má paní poslankyně Jana Gavlasová. Připraví se pan kolega Špidla.
Poslankyně Jana Gavlasová:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, navrhuji vypuštění čl. III, kterým se mění § 7 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, v platném znění. Dovolte mi krátké zdůvodnění.Navrhuje se provádět valorizaci částek životního minima v okamžiku, kdy úhrnný index spotřebitelských cen se od poslední úpravy životního minima zvýší o 10 % s tím, že vláda toto může provést již při pětiprocentním zvýšení cen. Jde o snahu zabrzdit valorizaci životního minima s účelem zajistit maximální úspory, a to zejména na dávkách státní sociální podpory, které se od životního minima odvozují.
Tento zásah do valorizačního mechanismu bude mít za následek další propad kupní síly životního minima, která je již dnes podhodnocena. Proti listopadu 1991 bude reálné životní minimum v červenci 1997 v rodinách s dvěma až třemi dětmi zhruba o 11 % nižší, proti roku 1989 činí propad 24 - 27 %. Pokles reálné úrovně životního minima negativně ovlivní zejména vícečetné rodiny s dětmi, a to především zpožděnou valorizací dávek státní sociální podpory.
Zavedení nového způsobu valorizace, kdy vláda by textem zákona nebyla ani vázána k plné úhradě růstu spotřebních cen, by proti současnému stavu znamenalo výrazné zhoršení. V průběhu roku by v jednotlivých čtvrtletích klesla kupní síla životního minima a od něj odvozených dávek státní sociální podpory až o 11 %. Vcelku v prvním roce by celoroční pokles činil 8 %, v dalším roce 9 %. Životní minimum by se tak stále více přetvářelo v holé existenční minimum a jeho relace k průměrnému příjmu, která je v současnosti velmi nízká - 38 % - by stále klesala.
Dále bych ráda upozornila Poslaneckou sněmovnu na zcela nedostatečnou důvodovou zprávu k čl. III, která se omezuje na jednu jedinou větu. Ze všech těchto důvodů navrhuji vypuštění čl. III.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji paní poslankyni Gavlasové. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Špidla.
Poslanec Vladimír Špidla:
Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych předložil několik pozměňovacích návrhů ke sněmovnímu tisku 225, konkrétně k zákonu 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.Pozměňovací návrh k bodu 1: Bod 1 se vypouští.
Pozměňovací návrh k bodu 3: Bod 3 se vypouští.
Pozměňovací návrh k bodu 4 - totéž: Bod 4 se vypouští.
Pozměňovací návrh k bodu 5 - opět: Bod 5 se vypouští.
Dovolte mi zde podrobnější zdůvodnění. Bod 5 změnou paragrafu 37, který doplňuje odstavcem 5, zavádí dvojí režim pro lidi, kteří nejsou ještě v důchodu, a osoby, které již v důchodu jsou. Dvojí smluvní režim ve vztahu k pracovně právní smlouvě. Podle mého názoru je to jednoznačná diskriminace podle věku a je to princip, který nenalézá žádné zdůvodnění. Jakýkoli zaměstnavatel má značné množství nástrojů a prostředků k tomu, aby s pracovníkem uzavřel takový pracovní vztah, který považuje za výhodný. Svým způsobem by tento zákon vedl k absurdnímu konstatování, že člověk, který by byl v důchodu a chtěl navázat nový pracovní vztah, by musel předem podnikateli oznámit, že pobírá důchod, a že tudíž nemůže uzavřít smlouvu na dobu neurčitou. Vzhledem k absurditě tohoto opatření a vzhledem k jednoznačnému diskriminačnímu prvku, který podle mého názoru by neobstát ani u Ústavnímu soudu, navrhuji vypustit tento bod v plném rozsahu.
Dalším pozměňovacím návrhem, který je návrhem podmíněným, je: bod 12 vypustit v plném rozsahu. Pokud bod 12 nebude vypuštěn, předkládám návrh, který zní: Bod 12 § 67 odst. 2 - vypouští se slova "nejméně 70 %".
Dále opět odst. 12 § 67 odst. 2 - za slovo "stanoví se" se doplňuje "do 21. 12.1998". Čili text zní: "Zvýšení se stanoví do 21.12.1998."
Na závěr předkládám návrh k zamítnutí zákona v plném rozsahu a v případě, že k tomuto nedojde, předkládám uvedené pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Děkuji panu kolegovi Špidlovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a vyhlašuji polední přestávku do 13.45 hodin. Ve 13.45 rozhodneme hlasováním o návrzích na zamítnutí a o návrzích na vrácení výboru k projednávání.
(Schůze přerušena ve 12.18 hodin do 13.45 hodin.)
(Schůze opět zahájena ve 13.45 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Vlach:
Vážené kolegyně a kolegové, prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Před přestávkou jsem avizoval, že ve 13.45 začneme. Budeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu, a to tak, že po ukončení podrobné rozpravy rozhodneme hlasováním o návrzích, které zazněly v podrobné rozpravě. V podrobné rozpravě několik kolegů a kolegyň navrhlo zamítnutí návrhu zákona a v případě, že tento návrh nebude přijat, vrácení návrhu zákona k projednání ve výboru. Těmito hlasováními dokončíme projednávání druhého čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Prosím, abyste se zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Dámy a pánové, nejprve tak jako u minulého bodu rozhodneme hlasováním o návrhu na zamítnutí. Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 45. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 87 pro, 89 proti.
Nyní rozhodneme hlasováním o návrhu na vrácení výboru k přepracování. Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 46. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 86 pro, 91 proti. Dámy a pánové, tím jsme ukončili projednávání bodu 5 našeho schváleného programu a přistoupíme k bodu č. 8, což je
8.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou,
kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích
ze dne 29. října 1992, podepsaná dne 18. srpna 1997 v Praze
podle sněmovního tisku 274 - prvé čtení
Jedná se o sněmovní tisk 274. Předložený vládní návrh odůvodní ministr vnitra pan Jan Ruml, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr vnitra ČR Jan Ruml:
Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych vám předložil k projednání v prvním čtení vládní návrh Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných státních hranicích ze dne 29. října 1992. Cílem této smlouvy je právně upravit, resp. zlegalizovat stávající zjednodušené překračování státních hranic pro občany České republiky a pro občany Slovenské republiky mimo hraniční přechody se zbožím, to znamená stanovit dosud absentující celní režim při již nadstandardním překračování státních hranic, umožněném bezvízovou dohodou se Slovenskou republikou. Pojem zboží je zde chápán jako věci osobní potřeby při uskutečňování turistiky a věci potřebné k zabezpečení vlastnických a užívacích práv k nemovitostem a pozemkům nacházejícím se na území druhé smluvní strany. Jedná se o zboží výhradné neobchodního charakteru a explicitně to vyplývá z dikce příslušných ustanovení smlouvy.Předmětem smlouvy je pak i přeprava dalších produktů uvedených v článku 15 c. Obě smluvní strany projevily společnou vůli řešit v zájmu svých občanů celní problematiku tak, aby mohly být zmírněny určité tvrdosti, jež vytyčením společných státních hranic občanům nastaly. Jako nejvhodnější řešení k nápravě uvedeného nedostatku byla zvolena forma novelizace Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o úpravě režimu a o spolupráci na společných hranicích ze dne 29.10.1992, tzv. režimová smlouva.
S obsahem návrhu smlouvy, na jejímž textu se obě strany dohodly, byly v měsíci dubnu předběžně seznámeni přednostové příhraničních okresních úřadů, starostové zainteresovaných obcí, kteří smlouvu většinou kladně podpořili, vyjádřil jí svoji podporu a zároveň i naději, že ji bude možno v brzké době aplikovat.
Smlouva byla podepsána ministry vnitra ČR a SR 18. srpna letošního roku. Při jednáních se slovenskou stranou o obsahu smlouvy byla diskutována otázka, jakým způsobem by bylo možno ji co nejrychleji aplikovat v praxi. Důvodem je skutečnost, že na smluvní úpravě existuje již delší dobu trvající eminentní zájem místních podnikatelských kruhů, občanů vlastnících nemovitosti a pozemky na území druhé smluvní strany, jakož i příhraničních okresních úřadů a obcí, jak již bylo uvedeno výše. Všechny tyto subjekty požadují, aby co nejdříve byla v tomto směru zajištěna právní jistota.
Tolik mé úvodní slovo, a pokud mohu navrhnout, bude-li tato smlouva propuštěna do druhého čtení, chtěl bych požádat Parlament o zkrácení lhůty na projednávání této smlouvy na 40 dnů a žádám, aby o tom bylo hlasováno.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal:
Děkuji panu ministru Rumlovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Vilém Holáň, který byl určen rozhodnutím č. 38 předsedy Poslanecké sněmovny zpravodajem pro prvé čtení.
Poslanec Vilém Holáň:
Pane předsedající, dámy a pánové, předložená smlouva má jak význam mezinárodní, tak význam pro naše občany. Mezinárodní význam tkví v tom, že vytváření a prohlubování našich vztahů se Slovenskem je stále v pečlivé pozornosti. Co se týká významu této smlouvy pro naše občany, a recipročně samozřejmě i pro občany slovenské, tak je smlouva důležitá v tom, že upravuje věci dosud právně neupravené. To znamená především celní režim při využívání oné nadstandardní možnosti přecházet hranice v kterémkoliv vhodném bodě.Úprava je koncipována tak, že novelizuje starou režimovou smlouvu a do určité míry se také týká smlouvy o zrušení vízové povinnosti. Chci upozornit na to, že pro porozumění smlouvě je důležité mít starou smlouvu a že je také důležité mít po ruce smlouvu o zrušení vízové povinnosti. Bylo by dobré, aby buď pan ministr nechal doplnit materiál o tyto staré smlouvy, nebo při studiu této smlouvy si je musíte opatřit.
Já chci upozornit jenom na to, že do určité míry se v nové smlouvě posunuje význam článku, který umožňuje přecházení hranice v kterémkoliv bodě, protože původní vízová smlouva obsahovala ustanovení, že občané státu jedné smluvní strany mohou vstupovat na území státu druhé smluvní strany v kterémkoliv vhodném místě, pokud to není zakázáno. To implikuje, že vhodné místo bylo určováno občanem. V nové smlouvě je tatáž věc upravena článkem 15 e, kde se říká, že vlády smluvních států mohou určovat místa pro překračování státních hranic mimo hraniční přechody. Odkazuji to k vaší pozornosti při dalším jednání. Myslím si, že to, aby smlouva byla propuštěna do dalšího čtení, je nezbytné. Děkuji.
***