Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Poslanec František Novák: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, myslím, že je třeba říci několik postřehů a zároveň reagovat na jiné postřehy, které zazněly v obecné rozpravě. Byly zde hodnoceny dvě předlohy, kterými se vlastně zabýváme.

Já si myslím, že zemědělský výbor stál před dvěma základními rozhodnutími přístupu. To první rozhodnutí bylo to, zda Česká republika má mít obecný zemědělský zákon, tak jako je tomu v některých zemích, např. v Německu, či zda má mít velmi podrobný zákon, tak jako je tomu např. ve Švýcarsku nebo ve Spojených státech amerických.

Myslím si, že nebylo v silách zemědělského výboru, aby sám pracoval na podrobném zemědělském zákonu, a nebyla zde předloha podobného charakteru. Druhé rozhodování - to bylo nejen v zemědělském výboru, ale to bude ležet i na celé sněmovně, je to rozhodování právě o tom, zda zemědělský zákon určí dobře míru zásahu státu do zemědělství. O tom je zemědělský zákon. O tom je celá zemědělská politika. Myslím si, že ty připomínky, jak zde zatím zaznívaly, byly směřovány k tomu, aby se míra vlivu státu do zemědělství rozšiřovala.

Myslím si, že je potřeba se zmínit v obecné rozpravě, v čem se změnily předlohy proti tomu znění, které máme nyní na stole. Velmi často je v zemědělské veřejnosti skloňována podpora zemědělství. Zemědělský výbor jasně rozdělil podpory na podpory produkční, podpory mimoprodukční a podpory, které se týkají tvorby a ochrany krajiny.

Zemědělský výbor se snažil také jasně definovat odpovědnost za stanovení kritérií a poskytování těchto podpor. Ta odpovědnost je jednak přisouzena parlamentu, jednak vládě České republiky. Myslím si, že to je rozdělení velmi dobré, protože zejména ty mimoprodukční funkce zemědělství jsou záležitostí nejen resortu zemědělství, ale jsou záležitostí i jiných resortů, které by měly jednak uplatnit svůj vliv, jednak by měly věnovat své finanční prostředky, aby tyto funkce zemědělství mohlo plnit.

Problém ochrany agrárního trhu se zvýšil do značné míry tím, že tato část zákona nebyla součástí vládního návrhu a byla de facto dopracovávána jako poslanecká iniciativa. To byl hlavní problém, proč jsme tuto předlohu neprojednali už v červenci.

Chtěl bych upozornit na jednu zásadní věc. Vládní návrh byl koncipován jako jednostranná smlouva. Byla to smlouva, která měla v sobě zakotveny povinnosti státu vůči zemědělcům, ale nebyly v ní stanoveny povinnosti zemědělců vůči státu. Jestliže stát v zákoně je povinován jednak poskytovat podporu zemědělcům a jednak chránit agrární trh, musí v této smlouvě, v tomto zemědělském zákoně být také ustanovení, které zavazuje zemědělce, aby poskytli objektivní informace k tomu, aby tyto funkce mohl stát vykonávat dobře.

Já si myslím, že z těch záležitostí, které zde byly již zmíněny, zcela jasně vidíme, že budou v dalších doplňujících a pozměňujících návrzích obsaženy snahy o zavedení některých mechanismů, které mohou tržní prostředí omezovat a ve svých výsledcích by vedly ke stanovení pravidel, která by vedla až k zavedení kvót. Myslím si, že takové prostředí by vedlo k útlumu rozvoje těch perspektivních firem, které v zemědělství fungují. Velmi bych prosil, aby všichni, kteří hodlají tyto návrhy předložit, si toho byli vědomi.

Další záležitost, která je na našich lavicích, je záležitost uzákoněni zelené nafty v tomto zákoně. Toto heslo v sobě skrývá zcela jasně jednu z forem přímé podpory všem zemědělcům ze všech oblastí, tzn. i těch nejpříhodnějších, a myslím si, že to je cesta, jak pomoci ne zemědělství jako celku, ale jak pomoci těm zemědělcům, kteří hospodaří špatně i v těch nejlepších obastech. Říkám to takto zcela zřetelně, protože si myslím, že takto se k tomu bude stavět i celý klub ODS.

Závěrem bych chtěl říct, že ta materie, tak jak je před námi, je skutečně největším společným jmenovatelem všech zástupců všech politických stran, kteří byli v zemědělském výboru. Jestliže máme skutečně zájem na tom, aby tento zákon byl schválen, měli bychom si toto uvědomit a velmi vážně zvážit veškeré další návrhy.

Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Novákovi. Kdo se dál hlásí do obecné rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a přikročíme k podrobné rozpravě. V tomto okamžiku se hlásí o slovo pan ministr zemědělství a místopředseda vlády Josef Lux. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych si přece jenom na závěr této obecné části rozpravy dovolil několik poznámek. Především k tomu, že diskuse o zelené naftě není součástí tohoto zákona, dále k tomu, že jak z úst pana poslance Maixnera, tak pana poslance Kováčika zazněly výtky na absenci koncepce agrární politiky ve vztahu k tomuto zákonu. Já už jsem jasně řekl při úvodním slovu v prvním čtení, že ambicí tohoto zákona není vyjadřovat koncepci agrární politiky, ale pouze zakotvit v zákoně ty věci, které musejí zákonnou oporu mít. Nic víc a nic méně. To je potřeba rozlišit.

Velmi stručně k několika tezím agrární politiky. Myslím si, že zcela jednoznačně - a vláda to také formulovala ve svém programovém prohlášení - se chce vláda, jako rozumná vláda, opírat o domácí zemědělce. Zcela jednoznačně. A s tím také souvisí respektování oněch mimoprodukčních funkcí zemědělství, které zemědělství má všude v kulturním světě. Protože zemědělci jsou ti, kteří obdělávají krajinu. V tuto chvíli já osobně vidím tři základní priority.

První je otázka konkurenceschopnosti, která je pro nás klíčovou ve vztahu k budoucí úrovni našeho zemědělství a jeho obstání ve skutečné evropské a světové konkurenci. Zde vidím jako hlavní nástroj otázku zpřístupnění kapitálu.

Druhý problém je otázka podpory zemědělců v podhorských a horských oblastech, kde je jasné, že bez přímé podpory státu by tito zemědělci nebyli schopni konkurovat zemědělcům tzv. v kraji. Zde je třeba si uvědomit, že jestliže ve Spojených státech amerických připadá na jeden hektar zemědělské půdy 0,1 obyvatele, v evropském kontinentálním prostoru je to 2,5 obyvatele. Čili význam mimoprodukčních funkcí je značný.

Třetí věc je otázka srovnatelnosti podmínek obchodu. Našim přáním není chránit naše zemědělství více než ostatní, ale dlouhodobě nemůžeme být v podmínkách asymetrie.

To jsou tři základní věci, o které se opírá ona koncepce, která zčásti ve věcech, které musí mít zákonnou oporu, se v tomto zákonné objevuje, ale tento zákon nerovná se koncepci. To jsem jenom chtěl říci.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a otevírám podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Ladislav Skopal. Připraví se pan poslanec Pavel Maixner.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych přednesl pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku č. 118/1. Je to usnesení zemědělského výboru, které bylo přijato, protože nesdílím stejný názor jako pan poslanec Novák - a ne jenom já, že tento návrh je již tak komplexně a dobře ucelený a v pořádku, aby pomohl zemědělské prvovýrobě.

V § 1 písm. a) navrhuji vypustit slova "a potřebné nepotravinářské suroviny" a nahradit je slovy "a potřebné bioenergetické zdroje a suroviny k nepotravinářskému užití".

2. Navrhovaný § 1 se doplňuje o další písmeno d) ve znění: "zvýšení konkurenceschopnosti českého zemědělství a jeho postupné přizpůsobování evropským standardům a tržně konformním mechanismům".

3. V § 2 odst. 1 se vypouští za slovy "skladu obilí" slovo "a" a nahrazuje se čárkou, na konci odstavce se vypouští tečka a doplní se slova "podporou exportu, vrácením spotřební daně u nafty užité v zemědělství a přijetím tržních řádů pro rozhodující komodity".

4. V § 2 odst. 3 se za slova "podpůrnými programy i" vkládají slova "programy nepotravinářského užití zemědělské produkce a".

5. § 2 se doplňuje o nové odstavce 6, 7 a 8, které znějí:

"Odst. 6. Pravidla pro poskytování přímé i nepřímé podpory podle odst. 1 až 5 se stanoví zpravidla na pět let."

"Odst. 7. Na komodity, pro které se zpracovávají tržní řády (např. jatečná zvířata a maso, mléko a výrobky z něj, obiloviny, olejniny, cukrovka a cukr, brambory, ovoce a zelenina) se nevztahuje zákaz dohod ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů."

6. V § 3 odst. 1 se slovo "lze" nahrazuje slovem "se" a slovo "uplatnit" se nahrazuje slovem "uplatní".

V § 3 odst. 2 se za slova "uplatnit nouzová" vkládá slovo "ochranná". § 3 odst 4 zní: "Vláda svým nařízením na dovážené výrobky, na které nebyly uplatněny požadavky podle odst. 1 a 2, stanoví vstupní cenu nebo dodatečné clo."

7. § 6 Závěrečné ustanovení zní: "Vláda předkládá každoročně Poslanecké sněmovně Parlamentu zprávu o stavu zemědělství, lesnictví a potravinářství, včetně nezbytných opatření z ní vyplývajících, a to nejpozději do 30. září kalendářního roku."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Skopalovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Maixner, připraví se pan poslanec Kováčik.

 

Poslanec Pavel Maixner: Vážený pane předsedající, vážení hosté, dámy a pánové, navrhuji do zákona zapracovat nové znění § 3 Ochrana agrárního trhu, a to:

"1. Na dovezené zemědělské výrobky a potraviny lze uplatnit dovozní přirážky, případně dodatečné clo.

2. Ochranné opatření na dovezené zemědělské výrobky a potraviny stanoví vláda nařízením.

3. Zemědělská prvovýroba požívá zvláštní ochrany, již stanoví Ministerstvo zemědělství ČR vyhláškou."

Nové znění § 4 Ochrana zemědělské půdy:

"1. Veškerý zemědělský půdní fond je základním přírodním a ekonomickým bohatstvím naší země.

2. Vlastník i nájemce je povinen dle platných zákonů dodržovat ochranu zemědělského půdního fondu a produkci dle § 1 tohoto zákona.

3. Při projednání či změně vlastnických práv je majitel povinen danou změnu nahlásit příslušnému státnímu orgánu."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Maixnerovi, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Kováčik.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, já si dovolím v úvodu svého vystoupení tak trošku reagovat na vystoupení pana kolegy Nováka, kterého si jinak velmi vážím a vím, že je to člověk, který své věci rozumí. Ví také dobře, že mechanismy - a to bych chtěl ujistit vás všechny - které by mohly tržní prostředí omezovat, chceme uplatnit pouze do té míry, která je běžná v širším ekonomickém prostředí, ve kterém se naše zemědělství pohybuje z hlediska mezinárodního, tzn., že se nesnažíme jít nad míru regulace, nad míru státní ingerence, která je v okolních evropských zemích. Ale to pouze na okraj a pouze na vysvětlenou, že skutečně tady nejde o žádného strašáka, tuhého nějakého státního řízení apod.

Ve druhém bodě si myslím, že argument o podpoře špatných zelenou naftou je argument, který jako by vynechával všechny ostatní ekonomické nástroje. Jako by ti špatní neměli žádné jiné možnosti, jakým způsobem skončit. Nicméně konkrétně, protože to není podrobná rozprava, kterou teď vedu, já se za to omlouvám, považoval jsem za nutné reagovat.

Ve většině pozměňovacích návrhů se připojuji k návrhům pana poslance Skopala, neboť ty moje byly téměř totožné, nicméně si dovolím ve dvou věcech navrhnout poněkud jiné znění, jiné otázky, a to u pozměňovacího návrhu pana kolegy Skopala k bodu 3, který zní "V § 2 odst. 1 se vypouští za slovy "sklad obilí" slovo "a" a nahrazuje se čárkou, na konci odstavce se vypouští tečka a doplňují se slova "podporou exportu a vrácením spotřební daně u nafty užité v zemědělství a přijetím tržních záruk pro rozhodující komodity" bych přidal za slovo "vrácením" slovo "části", tedy bude to znít "a vrácením části spotřební daně u nafty užité v zemědělství".

Dále k pozměňovacímu návrhu pana kolegy Skopala. Pod bodem 5 bych doplnil ještě třetí odstavec, který zní: "Agrární komora ČR se podílí na zpracovávání podkladů pro přípravu podpůrných programů k podpoře podle odst. 1, 3 a 4."

V ostatním se připojuji k panu kolegovi Skopalovi s tím, že bych chtěl za stávající § 4 vložit nový § 5, který zní: "§ 5. Prodej zemědělské půdy. Zemědělská půda v České republice smí být prodána pouze

a) fyzické osobě, která je státním občanem ČR

b) právnické osobě složené výhradně z fyzických osob uvedených v písm. a) a má sídlo na území ČR

c)obci

d) státu."

Ostatní paragrafy přečíslovat.

Dále bych si vzhledem k oněm neustále se opakujícím připomínkám, které znějí zemědělskou praxí a znějí i touto sněmovnou, dovolil předložit návrhy, které by se týkaly onoho tématu, na které reagoval pan ministr v závěru obecné rozpravy, a to návrhy na doprovodné usnesení Poslanecké sněmovny k zemědělskému zákonu. Protože pan ministr podle mého názoru zde hovořil pouze o nástrojích, které by měly pomoci uplatňovat koncepci zemědělské politiky, dovoluji si předložit dva návrhy doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny.

První návrh zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby vypracovala a předložila návrh koncepce agrární politiky ČR formulující cíle agrární politiky včetně předvstupní strategie do Evropské unie."

Druhé usnesení zní: "Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby předložila návrh zákona, který bude upravovat komplexní ochranu zemědělské půdy včetně řešení způsobů a možností jejího prodeje a nájemních vztahů."

S tím, že oba tyto návrhy by měly být Poslanecké sněmovně předloženy pokud možno do konce t. r.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Kováčikovi. Prosím, aby i on předložil panu zpravodaji své návrhy písemně.

Dámy a pánové, pokud se nikdo další nehlásí do podrobné rozpravy, tuto rozpravu končím. Chci se zeptat předkladatelů obou návrhů zákonů či zpravodaje, zda si přejí se vyjádřit? Prosím, pan poslanec Mach se hlásí o slovo.

 

Poslanec Karel Mach: Pane místopředsedo, prosím vás, mám jeden drobný návrh, který jsem avizoval a je z legislativy. Teď jsem si neuvědomil, že jste ukončil rozpravu. Mohu jej ještě přednést?

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, jsou nějaké námitky, aby tato avizovaná připomínka ještě zazněla? Jestliže ne, berme to tak, že pan poslanec Mach vystoupí v rozpravě, jak se vlastně do ní předběžně přihlásil.

 

Poslanec Karel Mach: Děkuji za pochopení, pane místopředsedo. Jak jsem spisoval návrhy poslanců, neuvědomil jsem si, že se chystáte ukončit rozpravu. Dovolím si dát drobný pozměňovací návrh, který vyplývá z upozornění parlamentní legislativy, v tomto smyslu. Protože zákon o státním rozpočtu projednává a přijímá v souladu s ústavou a zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny pouze Poslanecká sněmovna, navrhuji v § 2 odst. 2 návrhu zákona o zemědělství nahradit slova "schvaluje parlament současně se zákonem o státním rozpočtu" slovy "schvaluje Poslanecká sněmovna v rámci projednávání zákona o státním rozpočtu".

A nakonec v § 3 odst. 4 v tisku 118/1, čili usnesení zemědělského výboru č. 35, jen velmi drobný návrh. V odst. 4 by se slova "stanovit vstupní cenu" změnila takto: "stanovit jejich vstupní hodnotu". Za slovo "cenu" slovo "hodnotu".

To je všechno, pane místopředsedo, děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, ještě další přihláška do rozpravy, pan poslanec Tyl.

 

Poslanec Miroslav Tyl: Pane předsedající, dámy a pánové, nevystupoval bych, ale je to reakce na připomínku, kterou zpravodaj teď přednesl, a prosím, jestli by Karel Mach mi mohl věnovat pozornost.

On říká, že na návrh legislativy navrhuje změnu: "podpůrné programy a nepřímé podpory podle odst. 1 schvaluje Poslanecká sněmovna", ale teď řekl pokračování, které nekoresponduje s textem, který tam je. On říká: "v rámci schvalování státního rozpočtu" a tady je "současně se zákonem". A ono v rámci a současně je trochu jiné pojetí. Myslím, že tady bylo váženo, že to současně je myšleno současně a že to není v rámci.

Takže se ho jen ptám, zda jeho pozměňovací návrh se týkal skutečně jen slova parlament, anebo zda rozšiřuje i zbytek věty na jiné znění. Pokud by tomu tak bylo, prosil bych, aby se o tom pak hlasovalo.

(Připomínka posl. Macha z místa zpravodaje.)

Tak já také souhlasím s tou změnou Poslanecké sněmovny za parlament.

Děkuji za pozornost a prosím, aby to stenografický záznam zaregistroval.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Tylovi. Vzhledem k tomu, že se nikdo do podrobné rozpravy nehlásí, rozpravu končím. Předkladatelé si nepřejí v tomto okamžiku se k jejímu průběhu vyjádřit. Končím tedy druhé čtení vládního návrhu zákona o zemědělství, sněmovní tisk 118, a stejně tak končím druhé čtení sněmovního tisku 77, čili zemědělského zákona, návrhu poslanců Karla Machovce a dalších.

Dámy a pánové, v tomto okamžiku si dovoluji vyhlásit přestávku do 11.15, kdy se vrátíme nejprve k bodu č. 6 a rozhodneme hlasováním o zamítnutí tohoto návrhu po podrobné rozpravě, pak vstoupíme do bodu 7 a budeme u důchodového zákona rozhodovat o návrzích na zamítnutí, které zazněly v obecné rozpravě.

 

(Schůze přerušena v 11.08 hod.)

 

(Schůze opět zahájena v 11.15 hodin.)

 

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů , podle sněmovního tisku 224 - druhé čtení

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: V tomto okamžiku se vracíme k projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 337/92 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jenom velmi stručně zrekapituluji, že jsme včera prošli obecnou rozpravou a poté co - tuším - sedm poslanců vystoupilo v rozpravě podrobné a poté co tato rozprava byla uzavřena, byl tento bod přerušen ještě předtím, než sněmovna hlasováním rozhodla o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona, který zazněl z úst dvou poslanců. V podrobné rozpravě navrhli dva poslanci taktéž, aby návrh zákona byl vrácen výboru k novému projednání. O vrácení k novému projednání rozhodneme v prvním hlasování. Dovolím si vás ještě požádat, abyste se znovu zaregistrovali a vyčkali ještě chvíli, než pan kolega Vidím dostane náhradní kartu. Pan kolega Petr Čermák má náhradní kartu č. 11, pan kolega Vidím by se mohl dostavit pro svou náhradní kartu - pan kolega Vidím má náhradní kartu č. 12. Pan poslanec Exner se hlásí o slovo.

 

Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, pořadí hlasování není v tomto případě zákonem o jednacím řádu stanoveno a domnívám se, že i v pořadí, jak bylo předneseno, i z logiky věci je logické hlasovat nejdříve o zamítnutí a potom případně o vrácení.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Souhlasím. Já jsem pouze rekapituloval, které všechny návrhy zazněly. Dámy a pánové doufám, že jsou všichni přihlášeni, zaregistrováni, rozhodneme v prvním hlasování o návrhu na zamítnutí tohoto zákona.

 

Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko k hlasování č. 42. Kdo je proti? Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 96 pro, 96 proti.

 

Nyní rozhodneme hlasováním o návrhu na vrácení zpět k projednání výboru.

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko k hlasování č. 43. Kdo je proti. Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 96 pro, 96 proti.

 

Dámy a pánové konstatuji, že jsme tímto ukončili druhé čtení tohoto návrhu zákona.

Vrátíme se k projednávání

 

5.
Vládního návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.,
zákon 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 463/1991 Sb., životní minimum, ve znění pozdějších předpisů,
podle sněmovního tisku 225 - druhé čtení

 

Proběhla obecná rozprava, která byla uzavřena a ve které paní poslankyně Fišerová, pan poslanec Krampera, Jaroslav Novák, Špidla a další navrhli zamítnutí tohoto návrhu zákona. O tomto návrhu nyní rozhodneme hlasováním.

 

Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko k hlasování č. 44. Kdo je proti?

Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 96 pro, 95 proti.

 

Dámy a pánové, zahajuji podrobnou rozpravu k tomuto návrhu zákona, do které se jako první přihlásila písemně Milada Emmerová, kterou prosím, aby se ujala slova, připraví se paní poslankyně Fischerová. Pro informaci všech ostatních ještě uvedu, že dále jsou přihlášeni kolegové a kolegyně: Pleva, Janeček, Štrait, Jaroslav Novák, Škromach, Gavlasová.

 

Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane předsedající, vážení přítomní, v kontextu se svým projevem v obecné rozpravě bych chtěla podat následující pozměňovací návrhy, které jsem vypracovala společně s kolegou Hofmanem.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, prosím o klid. Pokud jste se rozhodli sledovat průběh podrobné rozpravy na monitorech a opouštíte sněmovní síň, učiňte tak prosím takovým způsobem, abyste kolegyni, která má slovo, nerušili. Možná bude dobré, paní kolegyně, když pár vteřin posečkáte.

Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Milada Emmerová: Děkuji.

Pozměňovací návrh č. 1:

Ve sněmovním tisku č. 225 v článku 1 za bod 5 vložit nový bod 6, který zní: § 39 odst. 1 zůstává beze změny.

Nový odst. 2 je následujícího znění: Schopnost soustavné výdělečné činnosti je schopnost pojištěnce vlastní prací dosáhnout výdělek odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem.

Dosavadní odst. 2 na č. 3 se mění takto:

Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem. Přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní pojištění adaptován a možnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával.

Dále vkládám nový odstavec 4:

Pro stanovení procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Je-li těchto zdravotních postižení více, jednotlivé hodnoty poklesu soustavné výdělečné činnosti se nesčítají. Při takovémto souběhu onemocnění se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobé nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení. Horní hranici míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti je však možno navýšit až o 20 procentních bodů.

Další odst. 5:

V případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je zdravotní postižení, které s ohledem na jeho předchozí výdělečné činnosti, dosažené vzdělání, zkušenosti, znalosti a možnost rekvalifikace způsobuje pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti menší, než odpovídá dolní hranici míry poklesu této schopnosti, lze tuto hranici snížit až o 10 procentních bodů.

Odstavec 6:

Procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti podle druhů zdravotního postižení jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění ve znění vyhl. č. 157/1997 Sb.

Odstavec 7:

Pokud v příloze č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, není zdravotní postižení, které je příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, uvedeno, stanoví se míra poklesu soustavné výdělečné činnosti podle takového zdravotního postižení uvedeného v této příloze, které je s ním funkčním dopadem nejvíce srovnatelné.

Odstavec 8:

Zdravotní postižení umožňující soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek jsou zdravotní postižení uvedená v příloze č. 3 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb.

Pozměňovací návrh č. 2:

Za bod 9 v tisku 225 vložit nový bod 10, který zní: § 44 odst. 1: Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %. Ustanovení § 39 odst. 3, 6 a 7 zde platí obdobně.

Odstavec 2:

Pojištěnec je částečně invalidní též tehdy, jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky. Okruh zdravotních postižení značně ztěžujících obecné životní podmínky je uveden v příloze č. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997. Původní znění odstavce 3 zůstává. Ostatní body se přečíslují.

Dále bych uvedla pozměňovací návrhy k článku IV - přechodná ustanovení. Procentní míra poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti bude posouzena znovu u všech pojištěnců, u kterých byl stanoven nárok na částečnou invaliditu před datem 1. ledna 1998. Přezkoumání tohoto rozhodnutí bude provedeno do 31. prosince 1999.

V článku V ve sněmovním tisku 225 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní: Zrušují se § 6 - 8 včetně nadpisů vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění vyhlášky č. 157/1997 Sb.

Návrh k článku VI - účinnost. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1998. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Emmerové. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Fischerová, připraví se pan kolega Pleva.

 

Poslankyně Eva Fischerová: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi v souladu se svými názory přednést k parlamentnímu tisku 225 čtyři pozměňovací návrhy.

Pozměňovací návrh č. 1.

V článku I. se za bod 2. doplňuje bod, který zní: V hlavě VI v dílu druhém se v nadpisu na konci připojuje čárka a slova "úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmů. Za § 61 se vkládá nový § 61 a), který včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 37 a 38 zní:

§ 61 a) - Úprava důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmů.

Odstavec 1:

Je-li starobní, plný invalidní, vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte jediným zdrojem příjmu důchodce a nedosahuje měsíčně částky měsíčního minima osoby, která žije v domácnosti sama - odkaz 37 - násobené koeficientem 1,15, zvyšuje se důchod tak, aby činil tuto částku. Má-li důchodce též jiný důchod nebo příjem a úhrn důchodu a jiného příjmu nedosahuje měsíčně částky životního minima osoby, která žije v domácnosti sama, násobené koeficientem 1,15, zvyšuje se důchod tak, aby úhrn důchodu a jiného přijmu činil tuto částku.

Odstavec 2:

Je-li na starobní nebo plný invalidní důchod, který nedosahuje měsíčné částky životního minima dvoučlenné domácnosti násobené koeficientem 1,15, odkázána též manželka (manžel), důchodce (důchodkyně), zvyšuje se důchod tak, aby činil tuto částku, pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Podmínka, že manželé spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje za splněnou, pokud manželé žijí v témž ústavním zařazení.

Odstavec 3:

Splňují-li podmínky pro zvýšení důchodů oba manželé, zvýší se jen důchod, který je nižší, a to o rozdíl mezi částkou životního minima dvoučlenné domácnosti násobené koeficientem 1,15 a úhrnem důchodů a jiných příjmů manželů.

Odstavec 4:

Důchod se podle odstavce 13 zvyšuje jen tehdy, nemůže-li si důchodce z důvodu stáří, zdravotního stavu nebo z jiných vážných důvodů zvýšit příjem vlastní prací. Předchozí věta neplatí pro poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu.

Odstavec 5:

Příjmem důchodce se rozumí příjem podle zákona o životním minimu - odkaz 38.

Odstavec 6:

Zvýšení důchodu podle odstavce 1 se nezapočítává do výše důchodu rozhodné pro výpočet jiných důchodů.

Odkazy pod čarou: Odkaz č. 37 - § 3 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona 84/1993 Sb.

Odkaz č. 38 - § 6 zákona 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona 118/1995 Sb.

Další pozměňovací návrh:

Za bod 13 se vkládá nový bod, který zní: V § 92 se vypouští odstavec 4.

Další dva související pozměňovací návrhy.

Do článku IV - přechodná ustanovení - doplnit nový odstavec 4, ostatní pak přečíslovat. Znění nového odstavce 4: Zvýšit důchod podle § 61 a) lze nejdříve od splátky důchodu splatné v lednu 1998.

Další pozměňovací návrh týkající se účinnosti.

Do článku VI pojednávajícího účinnosti zakotvit navrhované změny tak, aby pozměňovací návrhy týkající se důchodu jako jednoho zdroje příjmu nabývaly účinnosti od 1. ledna 1998.

Dovolte několik slov ke zdůvodnění mého snad již tradičního pozměňovacího návrhu. Zákon o důchodovém pojištění na rozdíl od předchozí úpravy neumožňuje zvýšit důchody, které jsou tak nízké, že důchodce, aniž by měl zvýšené náklady na své životní potřeby, je závislý na sociálních dávkách. Navrhuji proto v rámci zákona o důchodovém pojištění upravit zvýšení nízkých důchodů tak, aby umožňovaly dlouhodobě zabezpečit základní životní potřeby důchodce. Toto zvýšení se provede u starobního, plného invalidního, vdovského, vdoveckého nebo sirotčího důchodu oboustranně osiřelého dítěte nebo u úhrnu důchodů včetně případně jiných příjmů do úrovně 1,15násobku části životního minima jednotlivce, a to v případě, že tento důchod je jediným zdrojem přijmu důchodce.

Je-li na důchod odkázán i druhý z manželů, zvyšuje se důchod, který je jediným zdrojem příjmů, do úrovně 1,15násobku částky životního minima dvoučlenné domácnosti. Půjde zejména o případy, kdy např. manželce vznikne nárok na nízký důchod nebo nevznikne nárok na důchod vůbec proto, že se dlouhodobě věnovala péči o rodinu. Navázání hranice, do které se budou uvedené důchody zvyšovat na částky životního minima, umožní její automatickou valorizaci v návaznosti na zvýšení spotřebitelských cen.

Dámy a pánové, ve zdůvodnění mi dovolte zdůraznit hledisko etické. Našich nejstarších občanů se bytostně dotýká především skutečnost, kdy po celoživotní poctivé práci se ocitají v sociální síti se všemi psychologickými pro ně dopadajícími důsledky.

Děkuji vám.

***