Předsedající předseda SL R. Battěk:
Tak to byl pan poslanec Roman Zelenay. Prosím pana poslance
Istvána Bajnoka za MKDH - Spolužití, připraví
se pan poslanec Vosček.
Poslanec SN I. Bajnok: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážené
Federálne zhromaždenie, menom poslaneckého
klubu Maďarského kresťansko-demokratického
hnutia - Coexistentia predkladám návrh na otázku
(tlač 994).
Východiskom pre náš návrh boli pohovory
s našimi voličmi, akýsi priebežný
prieskum mienky a názorov na ďalšie štátoprávne
usporiadanie nášho štátu. Dozvedeli sme
sa, že naši voliči v prevažnej väčšine
chcú žiť v takom štáte, v takej federatívnej
republike, v ktorej sú rešpektované ako individuálne,
tak aj kolektívne občianske práva a môže
byť vyjadrované s reálnou nádejou v
osobných a spoločenských záujmoch.
Vyhovujúc týmto prejavom vôle našich
voličov sme zvolili nasledujúcu formu otázky
pre referendum. Otázku, ktorá:
1. nesmeruje proti záujmom nikoho
2. pri dôslednom prečítaní osvojenia
si jej podstaty s otvorenou mysľou a srdcom vyjadruje nielen
túžbu našu a našich menšín,
ale môže byť vyjadrením i vôle menších
(etnických), dokonca aj väčších
národných skupín. Naša otázka
teda znie nasledujúco:
"Ste pre zachovanie kontinuity Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky ako subjektu medzinárodného
práva, v ktorej sa plne rešpektuje právo národov,
národných a etnických menšín
na sebaurčenie vo forme samosprávnych republík,
zemských celkov, územných a kultúrnych
autonómií?" Odpoveď môže znieť:
áno alebo nie.
Pri formulovaní otázky sme vychádzali z presvedčenia,
že zachovanie kontinuity štátu ako subjektu medzinárodného
práva je dôležitým prvkom udržania
politickej stability stredoeurópskemu priestoru, pričom
obsah štátnej formy má určiť koncenzus
medzi jednotlivými národnými, kultúrnymi,
jazykovo, historicky a etnicky odlišnými subjektmi
v rámci štátu. Pojem štátu nie
je porovnateľný, zameniteľný s pojmom
"národ", respektíve iných presne
definovateľných entít, ale štát
tvorený na občianskom princípe ich môže
spojiť do jednotného a jedného sociálno-politického
a historického celku.
Otázka principiálne vychádza zo všeobecnej
deklarácie ľudských práv, z Dohody o
politických a občianskych právach, zo záverečného
dokumentu Konferencie o ľudskej dimenzii v Kodani 1990 a
rešpektuje požiadavky globálnej bezpečnosti,
ktoré boli vyslovené v Paríži v roku
1990. Trváme na svojom návrhu. Ďakujem vám
za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji též. Posledním přihlášeným
za klub KDH je pan poslanec Ján Vosček. Uděluji
mu slovo. Promiňte, když dovolíte, pan poslanec
Dostál se hlásí s něčím
naléhavým.
Poslanec SN P. Dostál: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, velice stručně.
Mluví se zde neustále v projevech o občanech
tohoto státu. Po projevu paní dr. Ovčačíkové
jsem měl telefon. Jeden občan z Moravy - jmenuje
se pan Kratochvíl a je z Olomouce - mi volal a prosil mne,
abych vyřídil poslancům Federálního
shromáždění, že on je Moravan,
že samozřejmě vnitřně a niterně
by byl jako občan pro trojfederaci. Ale máme si
uvědomit, že otázka, která byla formulována
klubem Moravanů II, by fakticky vedla k rozpadu státu.
Toto vzkazuje pan Kratochvíl z Moravy. Děkuji vám.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Také děkuji.
Nyní pan poslanec Vosček.
Poslanec SN J. Vosček: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
vážení hostia, poslanecký klub KDH vychádza
z prirodzeného sebaurčovacieho práva každého
národa voliť spôsob svojej existencie buď
samostatne alebo v integrácii s inými štátmi
alebo národmi. To je nedotknuteľné právo,
ktoré má ctiť každý národ
a štát práve tak, ako chce, aby ctili jeho
vlastné práva na samostatnú existenciu.
KDH podporuje štátoprávne riešenie spoločného
štátu Českej republiky a Slovenskej republiky
na základe štátnej zmluvy ako trvalo závažného
právneho aktu, ktorý bude podkladom pre ústavu
spoločného štátu aj ústav národných
republík. Tento názor KDH je podporený vôľou
a uznesením snemu KDH zo dňa 9. a 10. tohto mesiaca
v Žiline.
Vychádzame z toho, že keď skutočne vážne
a dôsledne chceme prebudovať náš spoločný
štát na prirodzene právnom princípe
rovného postavenia na zmluvnej báze, nemôžu
byť vážnejším problémom otázky
či štátoprávne teórie vo federatívnom
usporiadaní dostatočne rozpracovali zmluvné
koncepcie. Chcem len zdôrazniť, že ani pred dvoma
rokmi - v novembri 1989 - ešte nebola známa teória
odstránenia totality a predsa bola odstránená.
V tomto okamžiku referenda nie sme schopní predložiť
takú otázku, na ktorú by odpoveď riešila
súčasné rozdielne názory o štátoprávnom
usporiadaní a taký charakter - domnievame sa - nemajú
ani otázky, ktoré tu boli predložené.
Podľa nášho názoru je potrebné
i naďalej jednať, hľadať riešenie politickými
cestami s využitím všetkých dostupných
postupov a hľadať vzájomné pochopenie,
pretože len táto cesta môže viesť
k úspechu.
Poslanci zákonodarných zborov, členovia vlád,
politické strany a hnutia sa nemôžu zbaviť
svojej zodpovednosti za riešenie týchto problémov
tým, že ich nedoriešia sami. Ďakujem za
vašu pozornosť. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Vosčekovi. Tím skončilo
vystupování zástupců poslaneckých
politických klubů.
Nyní, když dovolíte, vyhlásím
polední přestávku do 14.00 hodin. Prosím,
dodržte čas. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Vážené sněmovny, zahajuji odpolední
jednání našeho programu. Požádal
bych poslance pana Karla Stomeho, předsedu výboru
iniciativního a petičního, aby nám
sdělil svůj příspěvek.
Poslanec SN K. Stome: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, poslankyně a poslanci,
vážení hosté, jak už v průběhu
18. zasedání je známo, tak této sněmovně
prostřednictvím petičního a iniciativního
výboru došla řada výsledků občanských
iniciativ, které jsou zaměřeny na existenci
tohoto státu v té či oné formě.
Jedna z největších iniciativ je iniciativa
z Čech, Moravy a Slezska ve spolupráci se Slovenskou
iniciativou "Za spoločný štát",
jejíž faktický materiál je zde na této
lavici a který obsahuje milión 61 tisíc podpisů
občanů ze všech území našeho
státu. Podobné petice byly odeslány slovenskými
a českými evangelíky, KAN, některými
politickými stranami, velká petice byla z ODS Trutnov
a dalšími občanskými sdruženími
i jednotlivci.
Chci se zmínit o té části této
iniciativy, kterou nazýváme "Za spoločný
štát" a která byla projednána ve
výboru iniciativním a petičním a připomněl
bych vám tisk 997, kde je i návrh příslušného
usnesení. K textu tohoto usnesení bych chtěl
říci, že v podstatě podivuhodně
přesně reflektuje názory, které byly
předneseny v této sněmovně. Občané
si velice dobře uvědomují, že nedojde-li
k dohodě, tak pro další pokračování
asi nezbude, než uspořádat referendum a vyjádřit
svou vůli žít v jakési formě
společného státu. Domnívám
se, že množství těchto podpisů
je množstvím nezanedbatelným a že se sluší,
aby toto Federální shromáždění
je projednalo.
Protože v průběhu 18. zasedání
někteří poslanci vyjádřili
svou touhu mít možnost překontrolovat tyto
podpisy, dali jsme dopravit petice ve svázaných
balících do tohoto shromáždění,
aby měli možnost případně tak
učinit. Občané žádají
v podstatě to, aby Federální shromáždění
plnilo svoji povinnost a přijalo díl odpovědnosti
na uspořádání tohoto státu.
Domnívají se, že by obě národní
rady měly urychlit svoje zasedání tak, aby
výsledek tohoto jednání tomuto shromáždění
mohl být co nejdříve předložen
a domnívají se, že by se poslanci Federálního
shromáždění měli účastnit
jednání o budoucí formě našeho
státu. Z toho vychází usnesení, které
máte mít před sebou a jehož první
bod je vyjádřen tak, že Federální
shromáždění oběma sněmovnami
vítá vůli občanů České
a Slovenské Federativní Republiky, vyjádřenou
více než miliónem podpisů na podpisových
listinách iniciativy "Za společný stát"
a jejich pevné stanovisko žít ve společném
státě Čechů a Slováků
a ostatních národností a etnických
skupin.
Federální shromáždění
dále respektuje snahu vyjádřit tuto vůli
v referendu. Považuje urychlené dokončení
státoprávního uspořádání
společného státu za základní
podmínku celé společenskopolitické,
demokratické a politické přeměny České
a Slovenské Federativní Republiky a apeluje na ČNR
a SNR, aby urychlily společná jednání
tak, aby mohla být uzavřena a jejich výsledky
předloženy Federálnímu shromáždění
ČSFR s ohledem na nezbytnost respektování
zákonodárné úlohy Federálního
shromáždění a aby byla ke všem
dalším společným jednáním
předsednictev národních rad o těchto
otázkách zvána i delegace předsednictva
Federálního shromáždění
a aby umožnily účast některých
členů politické komise poslanců Federálního
shromáždění pro přípravu
ústavy ČSFR na práci obdobných pracovních
skupin národních rad a ukládá předsedovi
Federálního shromáždění,
panu Dubčekovi, projednat toto usnesení s předsedkyní
ČNR, paní Burešovou, a předsedou SNR,
panem Mikloškem, a informovat o něm i prezidenta a
vládu České a Slovenské Federativní
Republiky.
Chtěl bych ovšem akcentovat to, že návrh
tohoto usnesení ve shodě s peticí nevymezuje,
jaké to mají být přesné cesty
a respektuje vůli zákonodárných orgánů,
ale požaduje, aby to byly zákonodárné
orgány, které jako reprezentanti tohoto státu
a občanů tohoto státu jsou povolány
k řešení této otázky, přičemž
akcentuje i povinnost a ústavní úlohu Federálního
shromáždění.
Prosil bych vás, abyste této záležitosti
věnovali li pozornost, která jí náleží
a své názory vyjádřili v diskusi a
prosím vás o podporu toho, co výbor iniciativní
a petiční jako usnesení předkládá.
Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu poslanci Stomemu. Teď bychom měli
po vyjádření a příspěvcích
představitelů politických klubů pokračovat
v rozpravě podle individuálních přihlášek
poslanců.
Můj apel na vás, zda byste po pečlivém
zvážení účelnosti vašeho
vystoupení, zda byste o tom neměli zauvažovat,
je jistě marná snaha. I když se domnívám,
že vše podstatné již bylo řečeno,
jsem nucen pokračovat v pořadí, jak jste
se přihlásili. Je zde 18 individuálních
příspěvků do rozpravy, začínám
prvním přihlášeným panem poslancem
Jánem Mlynárikem. Prosím uděluji mu
slovo.
Poslanec SN J. Mlynárik: Vážený pán
predsedajúci, kolegyne a kolegovia, vážení
hostia. Chcem sa vyjadriť k dvom otázkam. Jednak máme
formulovať otázku, či naši občania
chcú žiť v spoločnom štáte
alebo v štátoch separátnych, alebo či
chcú žiť vo federálnom, konfederatívnom,
či samostatnom štáte. Ďalej je tu otázka,
ako ich počúvame, či sa k otázke ďalšieho
súžitia majú vysloviť občania oboch
republík alebo len občania jednej republiky.
Najskôr k druhej otázke. Hlavne z českej strany
zaznievajú hlasy, podľa ktorých by sa referendum
mohlo konať len na Slovensku. Vychádzajú z
toho, že Česi otázku českej a slovenskej
štátnosti nespochybnili a nevyvolali štátoprávnu
krízu, sú vo väčšine za zotrvanie
v spoločnom federatívnom štáte, teda
z ich strany je zbytočné sa vyslovovať. Naopak
mali by to byť len Slováci, resp. občania Slovenskej
republiky, ktorých politická reprezentácia
a ešte viac slovenské masmédiá spochybnili
a spochybňujú spoločný štát
a perspektívne spolužitie Čechov a Slovákov
v jednom štáte.
Chápem racionálnosť tejto tézy a oprávnené
oponovanie časti českej politickej reprezentácie,
aby sa referendum nekonalo v českých krajinách.
Otázka Československej republiky je pre Čechov
jasná. Svedčí o tom viac ako milión
podpisov, svedčí o tom zaujatie pre spoločný
štát.
Dovoľte, aby som vám odcitoval záverečnú
časť listu, ktorý som dostal dnes od pani učiteľky
Ruženy Boreckej z Kolína, ktorá kedysi učila
na Slovensku. Má 85 rokov. "Čechom sa opäť
ako už toľkokrát v minulosti nevodí dobre.
A tak si na Slovensku myslia, že sami si budú lepšie
vládnuť a zažijú opäť dobré
časy ako za slovenského štátu. Musím
im to priať, veď ich mám rada."
Táto citová investícia, ktorú český
národ venoval Slovensku, sa niekedy veľmi podceňuje
a nedoceňuje.
Avšak referendum je aj čosi ako historická
bilancia. Nemôže byť z neho vytrhnutý historický
aspekt, nemôže byť tento dejinný aspekt
vylúčený. Tento štát trvá
viac ako 70 rokov a v rovnakej miere vznikol z vôle oboch
národov. Terajšia politická reprezentácia,
česká a slovenská, spolu položila základy
nášho spoločného domu, spolu znášala
dobré i zlé v dejinách, a teda ide o spoločné
dielo, ktoré i navzdory mnohým ohrozeniam, príkoriam,
chybám a nedostatkom vytrvalo.
Preto je povinnosťou aj súčasnej politickej
reprezentácie, posudzovať túto otázku
z historického aspektu výstavby spoločného
domu oboma národmi. Pokiaľ by sa referendum malo konať
len na Slovensku, bolo by to nevyvážené a mylné.
Ide o spoločné dielo generácií, tak
nech sa rovnoprávne k nemu (k jeho zotrvaniu či
rozdeleniu) vyjadria ako Česi, tak Slováci. A to
pred tvárou minulých i budúcich generácií,
pred mŕtvymi i nenarodenými.
To je moje stanovisko a vlastne aj stanovisko Občiansko
demokratickej únie-VPN k tejto otázke.
K otázke prvej. Vo veci, či máme voliť
zväzok federatívny alebo konfederatívny alebo
iný, dovoľte mi vyjadriť stanovisko na margo
federácie. Celkom otvorene si musíme priznať,
že my sme nepoznali demokratickú federáciu.
Poznali sme len tú, ktorú nám v roku 1968
dovolil vyhlásiť a zrealizovať okupant. Teda
federáciu podľa jeho vzoru, založenú na
totalite. A len preto, že máme zlú skúsenosť
z tejto federácie, ako aj s totalitou, odmietame federáciu
ako takú vôbec. Tu však nešlo o plnohodnotnú
federáciu, ale o jej doslovnú karikatúru,
znetvorenie a paskvil. Totalitu, ako aj na nej založenú
zdiskreditovanú federáciu sme odmietli, ale nemôžeme
odmietnuť federáciu ako demokratický prvok,
nástroj, metódu spolužitia národov.
Takúto federáciu, opakujem, sme predsa ešte
v našej politickej praxi nevyskúšali a nezažili.
Takže teda ono apriórne odmietanie, znevažovanie,
zdiskreditovanie federácie ako takej - potom by sme apriórne
museli odmietnuť princíp demokracie ako takej. A tu
sme, myslím, pri jadre sporu. Súčasná
kríza vo vzťahu Čechov a Slovákov nie
je sporom nacionalizmu, či dvoch nacionalizmov, ale sporom
o demokraciu, sporom o vymanenie sa z osídiel minulosti,
kde boli nielen národné, ale predovšetkým
ľudské práva pošliapavané. Je to
spor o našu ďalšiu cestu, či pôjdeme
cestou nacionalistického hazardérstva, kde bude
vládnuť demagógia a vášne, ambície
na úkor celku, alebo pôjdeme cestou demokracie, kde
bude vládnuť chladný rozum, očisťovanie
našej súčasnosti od nánosu diktatúry.
Kto chce konzervovať rezídua diktatúry starého
režimu, vyťahuje zámerne do popredia dymovú
clonu extrémneho nacionalizmu, a to celkom jasne v sebazáchove.
Bývalí agenti politickej polície a kolaboranti
totality si už v separovanom samostatnom štáte
iste našli poradie - žiadne reformy, žiadna občianska
iniciatíva, žiadne lustrácie, žiadne vplyvy
zo Západu, "imperialistické" republiky,
alebo akéhosi pragocentrizmu.
A preto: "Nič než národ!" "
Za Boha a národ!" a pod. Je tu snaha touto taktikou
si zachovať beztrestne minulosť, kolaborantstvo, kapitualanstvo,
morálne zlyhanie aj tradícia slovenského
štátu z milosti Adolfa Hitlera.
Vypočujme si ideológa slovenského štátu
z obdobia II. svetovej vojny, Štefana Polakoviča,
ktorý nám začiatkom tohto mesiaca v literárnom
týždenníku káže: "Národ
je vzácna ľudská hodnota, vysoko stojaca nad
všetkými politickými stranami a aj nad vlastnou
politickou spoločnosťou." Potiaľ Polakovič.
Líči národ ako výnimočné
božstvo stojace vysoko nad človekom občanom.
Na Slovensku dnes pojem občan znie ako nadávka,
čosi, čo je treba zavrhnúť, obísť,
ignorovať. Pojem občana, ktorý z antiky tak
naliehavo pripomenuli európske civilizačné
vzmachy, prinajmenšom vo Francúzskej veľkej revolúcii
v roku 1779, pred dvoma storočiami.
Už v roku 1968 boli na Slovensku politické prúdy,
ktoré v nacionálnej eufórii volali: "Najprv
federalizácia, potom demokratizácia!" Kričali
to predovšetkým tí príslušníci
vedenia Komunistickej strany, ktorí strácali svoje
pozície. Vasil Biľak bol vtedy najväčší
federalista.
Spisovateľ Dominik Tatarka, Slovák, skutočný
Európan, Slovák vlastenec, ale predovšetkým
občan Tatarka vtedy prehlásil: "Federáciu
z rúk okupanta neprijímam!"
Zamysleli sme sa niekedy nad tým, prečo okupant
zo všetkých projektov Pražského jara dovolil
realizovať sa len jediný - federalizáciu? Prečo
asi? Aby totalitná federalizácia čo najskôr
a čo najúčinnejšie rozoštvala naše
národy. Zamysleli sme sa nad výrokmi Indry, Biľaka
a iných mocných normalizátorov, prečo
v roku 1978, pri prvom desaťročí, si tak pochvaľovali,
že federalizácia pomohla realizovať sa normalizácii?
Teraz na nás špliecha bahno z diskriminovanej totalitnej
federácie. Je treba jasne povedať: Nie Česi
vládli Slovákom, ale obom národom a národnostiam
vládol, sovietsky okupant. Teraz si vládneme konečne
sami, preto sa pozerajme na veci triezvo.
Preto budem hlasovať za položenie otázky v zmysle,
ako to vyjadril predstaviteľ nášho klubu ODÚ-VPN,
ale nie v negatívnom, ale v pozitívnom význame:
"Chcete žiť v spoločnom federatívnom
štáte, založenom na vôli oboch republík,
ktorý má prezidenta, parlament a vládu s
vlastnými kompetenciami?" Ďakujem za pozornosť.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Já vám děkuji. Prosím paní
poslankyni Adrianovou. Jako další je přihlášen
pan poslanec Stanislav Florian.
Poslankyně SN M. Adrianová: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, pretože sa tu skutočne už
povedalo všetko, budem veľmi stručná,
pretože sa jedná o závažnú otázku,
na ktorú čaká väčšia časť
voličov na Slovensku aj v Čechách. Nesmieme
zabudnúť ani na viac než milión podpisov
za spoločný štát. Nemáme právo
dnes držať v neistote slovenských a českých
podnikateľov, ktorí musia mať zabezpečenú
predovšetkým stabilitu tohto spoločného
štátu. Urobme dnes všetko pre to, aby sa otázka
referenda schválila, aby sme voličom nebránili
v ich práve sa vyjadriť. Teraz sa ukáže,
ako si vážime našich voličov. (Potlesk.)