Česká národní rada 1990 – 1992

24. 2. 1992

Česká národní rada v procesu obnovy demokratického a právního řádu u nás, uznávajíce neporušitelnost přirozených práv občana, prohlašujíce za nejvyšší hodnoty společného soužití občanů České republiky svobodu, spravedlnost a rovnoprávnost, vyjadřujíce společnou vůli občanů Čech, Moravy a části Slezska žít ve společném státě, navazujíce na samosprávné tradice usnesla se na tomto zákoně:

VARIANTA I

(1) Území České republiky se pro účely výkonu zemské správy člení na zemi Českou a zemi Moravskoslezkou.

(2) Země se dělí na okresy a okresy se dělí na obce.

(3) Hlavní město České republiky Praha má zvláštní postavení, které upravuje zákon ČNR. [Zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze.]

VARIANTA II (odstavec 3 se nahradí následujícím zněním)

(3) Hlavní město České republiky Praha má postavení země, které blíže upraví zákon ČNR.

(1) Země jsou samosprávným společenstvím občanů s právem zemské samosprávy v rozsahu stanoveném tímto zákonem.

(2) Zemská samospráva je výrazem vůle a schopností tohoto společenství občanů v rámci své odpovědnosti řídit a regulovat část svých záležitostí samostatně s cílem zabezpečit hospodářský, sociální a kulturní rozvoj svého územního celku.

(1) Za občany země se považují pro účely tohoto zákona občané ČSFR, kteří mají v obcích spadajících do územního obvodu země trvalý pobyt [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení trvalého pobytu obyvatelstva], nebo kterým bylo uděleno čestné občanství obce či země.

(2) Občané země, kteří dosáhli věku 18 let jsou oprávněni:

a) vyjádřit svůj názor v referendu,

b) podávat orgánům země písemné návrhy,

c) podávat orgánům obce petice.

(3) Právo volit poslance zemského sněmu mají občané země s trvalým pobytem v obcích spadajících do územního obvodu země, kteří dosáhli věku 18 let.

(1) Země Česká a země Moravskoslezká (popř. Praha), (- dále jen "země") jsou územní celky s vlastními pravomocemi a funkcemi danými tímto zákonem (popř. zákonem o postavení hlavního města České republiky Prahy jako země).

(2) Zákonodárnou moc vykonávají občané prostřednictvím volených orgánů a v případech stanovených zákonem též všelidovým hlasováním (referendem).

(3) Výkonnou moc zemí vykonávají občané prostřednictvím zemských výkonných orgánů.

VARIANTA I

(1) Území země České a země Moravskoslezké vymezují historické zemské hranice platné k 31. 12. 1948.

Alternativa

(1) Země se vytvářejí z krajů:

země Česká z kraje Středočeského, Jihočeského, Západočeského, Severočeského a Východočeského.

země Moravskoslezská z krajů Jihomoravského a Severomoravského. [Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu.]

(2) Hranice zemí lze měnit jen se souhlasem příslušných orgánů zemské samosprávy.

VARIANTA II

(3) Území hlavního města České republiky Prahy jako země se stanoví zákonem ČNR.

Země jsou právnickými osobami, které vystupují v právních vztazích svým jménem a na svou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Česká republika neodpovídá za závazky zemí, země neodpovídají za závazky České republiky.

Hlavní města zemí a sídla zemských orgánů stanoví zemské sněmy svými zákony.

Země Česká, země Moravskoslezská (popř. Praha) a jejich orgány mají právo používat vlastní symboly a znaky ; symboly a znaky stanoví zemské sněmy svými zákony.

Při výkonu samostatné působnosti se země řídí jen zákony FS a ČNR, a dále obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány ČSFR a ČR k jejich provedení.

Zemím přísluší samostatná působnost v následujících věcech:

1) ustavování orgánů zemské samosprávy a správy a vymezení jejich činnosti,

2) územní členění země na okresy,

3) úprava a vyhlašování referenda,

4) hospodaření se svým majetkem, zejména zabezpečování provozu, údržby a správy:

a) pozemků a lesních pozemků, nestanoví-li zvláštní zákon jinak,

b) vybraných silničních komunikací,

c) dálkových vodovodních řadů, které slouží k zásobování obcí vodou jen v územním obvodu země,

d) vodních toků a přehrad,

e) národních parků jejichž území nepřesahuje územní obvod země,

f) archivů, muzeí, knihoven a vybraných kulturních center,

g) historických památek a uměleckých děl významných pro společenství občanů země,

h) vybraných školských, zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče,

i) budovy a zařízení sloužící a patřící orgánům zemské samosprávy a správy,

5) správa finančních zdrojů země, zejména:

a) schvalování a kontrola rozpočtu země,

b) zřizování zemských fondů a nadací,

6) kultura, sport a využití volného času,

7) veřejné stavby a práce,

8) turistický ruch,

9) živnostenské podnikání,

10) zemědělské a nezemědělské družstevnictví,

11) zřizování s působností výhradně na území země:

a) samosprávných profesních sdružení,

b) nemocenských pojišťoven,

c) Pozemkového fondu,

12) kontrola ve věcech patřících do samostatné působnosti země,

13) udělování a odjímání čestného občanství země,

14) udělování cen země za významná umělecká, vědecká a jiná díla,

15) náprava nesprávných opatření obecních, městských zastupitelstev, zastupitelstev městských obvodů (popř. či městských částí), obecních a městských rad, rad městských obvodů (popř. či městských částí) vydaných v samostatné působnosti obce,

16) řešení opatření vyplývající ze zvláštního zákona ve vztahu k obcím [zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)]:

a) určování obcí za města a rozhodování o tom, že obec přestává být městem,

b) určování měst za statutární města,

c) rozhodování o rozdělení obce na dvě nebo více částí,

d) udělování souhlasu ke slučování obcí, patří-li tyto do více okresů,

e) udělování znaku a praporce obci na základě jejího návrhu, pokud obec nemá historický znak a praporec,

f) přezkoumávání rozhodnutí obcí vydaných na úseku samostatné působnosti,

15) přijímání dalších opatření stanovených zákony.

(2) Země zakládá, zřizuje, řídí popř. ruší, právnické osoby, orgány a organizace sloužící k plnění úkolů vyplývajících ze samostatné působnosti země:

a) pro uspokojování potřeb země jako celku,

b) pro uspokojování potřeb několika okresů v dohodě s nimi.

V těchto případech se může účastnit podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob;rozsah stanoví zvláštní zákon.

(3) Země vykonává funkci zakladatele u těch právnických osob, jejichž správa přejde podle zvláštního zákona ČNR do působnosti země.

VARIANTA II

(doplní se odstavec 4)

(4) Země Praha v samostatné působnosti spravuje i další záležitosti svěřené ji zvláštním zákonem [zákon ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)].

(1) Země k plnění svých úkolů v samostatné působnosti vydávají pro své územní obvody zemské zákony. Základním zemským zákonem je zemský statut (dále jen "Statut" ).

(2) Zemské zákony se publikují ve Sbírce zákonů, popř. za podmínek stanovených v zákoně o Sbírce zákonů [Zákon č. 131/1989 Sb., ve znění zákona č. 426/ 1990 Sb.].

(1) Státní orgány ČSFR a ČR, jakož i právnické osoby a organizace jimi řízené potřebují k umístění stavby regionálního významu na území země souhlas zemské vlády. Tím není dotčena nutnost splnění podmínek umístění stavby nebo její části podle zvláštních předpisů.

(2) Udělení souhlasu nemůže být odmítnuto s výjimkou případu, kdyby umístění stavby nebo její části ohrozilo životní prostředí.

Země vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony FS a ČNR (dále jen "přenesená působnost" ) v následujících záležitostech:

a) vnitřní obchod,

b) základní a střední školství.

c) státní kontrola,

d) územní plánování, územní řízení a stavební řízení,

e) věci sdružovací a shromažďovací nepřekračují-li územní obvod země,věci matriční,

f) věci vnitřního pořádku (alter. přestupkové řízení),

g) sociální zabezpečení,

h) životní prostředí.

(1) V oblasti přenesené působnosti se země a její správní orgány řídí zákony FS a ČNR a dále obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány státní správy ČSFR a ČR k jejich provedení.

Vláda ČR, nebo ústřední orgány státní správy republik do, jejichž působnosti náleží úseky státní správy vykonávané odbory zemského úřadu v přenesené působnosti, řídí v rámci zákonů výkon státní správy vydáváním obecně závazných právních předpisů a v jejich mezích vydáváním směrnic.

Zvláštní zákon ČNR stanoví způsob náhrady nákladů, které zemi vzniknou v souvislosti s výkonem přenesené působnosti.

(1) Zemský sněm (dále jen "Sněm") je zastupitelským orgánem země.

(2) Zřizují se:

a) Sněm země České,

b) Sněm země Moravskoslezské.

VARIANTA II (v odstavci 2 se doplní písmeno c )

c) v Praze plní funkci Sněmu městské zastupitelstvo.

(1) Sněm se skládá z poslanců. Poslancem může být jen občan země, který splňuje podmínku uvedenou v §3 odst. 3 a dosáhl věku 21 let.

(2) Počet poslanců stanoví Sněmy svým zákonem, přičemž jejich počet nesmí pro zemi Českou přesáhnout 105 členů a pro zemi Moravskoslezskou 75 členů.

(1) Funkční období Sněmu je čtyřleté. Volba nového Sněmu se koná v posledním čtvrtletí volebního období.

(2) Funkční období končí schůzí nově zvoleného Sněmu; to platí i pro případ jeho rozpuštění.

(1) Poslanci Sněmu jsou voleni tajným hlasováním na základě přímého, rovného a všeobecného hlasovacího práva.

(2) Podmínky výkonu volebního práva, způsob vyhlášení, organizace, řízení a zjišťování výsledků voleb včetně případného soudního přezkumu výsledků voleb patří do výlučné pravomoci Sněmu.

(1) Sněm rozhoduje o platnosti volby poslanců na návrh příslušného výboru.

(2) Sněm stanoví podmínky a rozhoduje o tom, zda jeho poslanci zanikl mandát.

Postavení, práva a povinnosti poslanců upraví Sněm svým zákonem.Obdobným způsobem bude upravena neslučitelnost funkce poslance s výkonem jiné funkce nebo činnosti.

(1) Poslanci Sněmu přísluší právo na plat a náhrada výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem funkce stejně jako právo na bezplatné používání hromadných dopravních prostředků.

(2) Podrobnosti stanoví Sněm zemským zákonem.

(1) Sněm na ustavující schůzi volí předsedu, který stojí v jeho čele a zastupuje zemi navenek.

(2) Předsedu zastupují v době jeho nepřítomnosti Sněmem zvolení místopředsedové ve stanoveném pořadí. Každý Sněm může ustavit nejvýše tři místopředsedy.

(1) Sněm ustavuje jako svůj řídící orgán Stálý výbor podle zásady poměrného zastoupení. Počet členů výborů se stanoví v rozpětí 9 - 11 osob.

(2) Sněm si jako své pracovní, iniciativní a kontrolní orgány zřizuje výbory. Musí vždy zřídit výbor právní, rozpočtový, mandátový a imunitní. Může rovněž zřizovat komise.

(3) Podrobnosti o organizaci a vnitřní struktuře upraví Sněm v Jednacím řádu.

(1) Sněm v Jednacím řádu dále upraví zejména:

a) postavení, vzájemné vztahy jednotlivých orgánů a vedoucích pracovníků Sněmu včetně způsobu jejich ustanovování a odvolávání,

b) způsob zasedání a průběh jednání Sněmu a jeho orgánů,

c) legislativní proces předkládání, projednávání a přijímání zemských zákonů.

(2) Dále stanoví pravidla pro hlasování nebo volbu svých orgánů a podmínky, za kterých je schopný usnášet se.

(1) Sněm zřizuje Kancelář, která zajišťuje odbornou, právní a technickou přípravu zasedání Sněmu a jednání jeho orgánů.

(2) V čele Kanceláře stojí kancléř kterého jmenuje a odvolává předseda Sněmu. Kancléři přísluší přijímání a propouštění zaměstnanců Kanceláře.

(1) Sněmu přísluší rozhodovat o všech otázkách patřících do zemské samosprávy, pokud tento zákon nestanoví něco jiného.

(2) Sněm může Stálý výbor nebo Zemskou vládu pověřit plněním úkolů, které přísluší do samostatné působnosti země. Nemůže se však jednat o činnosti uvedené v § 10 odst. 1 bod 1, 2, 5, 11, 13 a 15.

(3) Sněmu nepřísluší rozhodovat v oblasti přenesené působnosti, nestanoví-li zákon něco jiného.

(1) Za účelem rozvoje spravovaného území může Sněm ve věcech, které spadají do zemské samosprávy uzavírat dohody s jinými zeměmi nebo jim na roveň postavenými samosprávnými celky.

(2) Sněm může uzavírat na základě zmocnění ČNR obdobné dohody i ve věcech, které do zemské samosprávy nespadají.

(1) Zemská vláda je výkonným orgánem země jak v oblasti samostatné, tak v oblasti přenesené působnosti.Zabezpečuje úkoly a činnosti svěřené ji tímto zákonem, jakož i činnosti, kterými ji Sněm pověří; podrobnější úpravu provede Sněm ve Statutu.

(2) Zemská vláda je při výkonu samostatné působnosti ze své činnosti odpovědná Sněmu jako celek. Tím nezaniká přímá odpovědnost jednotlivých členů.

(3) Při výkonu přenesené působnosti je zemská vláda podřízená vládě ČR.

(1) Zemská vláda se skládá z předsedy, dvou místopředsedů, ředitele zemského úřadu a vedoucích odborů zemského úřadu.

(2) Předsedu zemské vlády volí Sněm na období 4 roků.Předsedá vládě a řídí její jednání podle Jednacího řádu přijatého zemskou vládou.

(3) Místopředsedy a členy zemské vlády jmenuje na návrh předsedy zemské vlády Sněm.

(1) Zemská vláda

a) řídí právnické osoby a zařízení zřízené Sněmem,

b) jmenuje a odvolává jejich vedoucí pracovníky nevyhradí-li si toto oprávnění Sněm sám, nebo nepřenese-li ho vláda na jiný orgán, a stanovuje jim mzdu,

c) vydává zemská nařízení k provedení zemských zákonů, je-li k tomu zmocněna.

(2) Pro zabezpečení své činnosti může zřídit kancelář.

VARIANTA I

(1) Zemský úřad je výkonným orgánem zemské vlády jak pro oblast samostatné, tak pro oblast přenesené působnosti.

(2) Zemský úřad zřizuje zemská vláda.

(3) Zemský úřad plní úkoly, které na něj deleguje nebo mu uloží zemská vláda.

VARIANTA II (doplní se odstavec 4)

(4) V Praze má postavení zemského úřadu magistrátní úřad hlavního města.

(1) Ředitel zemského úřadu řídí a organizuje jeho činnost, je nadřízený všem pracovníkům a plní funkci vedoucího organizace podle zvláštních předpisů.

(2) Vedoucí odborů zemského úřadu při výkonu pravomocí členů vlády podléhají předsedovi zemské vlády.