Středa 1. listopadu 1989

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Jaroslavu Šafaříkovi, slovo má poslanec Ladislav Liška, připraví se poslanec Stanislav Kuna.

Poslanec Ladislav Liška: Vážený předsedo České národní rady, soudružky a soudruzi poslanci, jistě není třeba zvláště zdůrazňovat, že nedílnou součástí komplexní přestavby je prohlubování a zdokonalování socialistické demokracie, která je jednou ze základních podmínek rozvoje iniciativy našich občanů. Neméně důležitou a svým způsobem i rozhodující podmínkou, je i dodržování zákonů a ostatních právních předpisů, ale i plné posilování právních záruk našich občanů i ochrana jejich majetku, osobnosti a oprávněných zájmů. Naše poznatky o současném stavu dodržování socialistické zákonnosti ukazují, že vedle kladných výsledků stále přetrvávají v dodržování socialistické zákonnosti i nedostatky, které nepříznivě ovlivňují celkový vývoj naší společnosti, a to proto, že dosud se nepodařilo dosáhnout rozhodnějšího obratu v omezení vlivu těch faktorů, které nepříznivě působí na stav a vývoj kriminality.

Předložená zpráva Nejvyššího soudu ČSR, kterou projednaly všechny výbory České národní rady, věcně popisuje danou problematiku a z jejího obsahu je zřejmé, že na činnost soudů a státních notářství jsou kladeny vysoké nároky jak po stránce odborné, tak i administrativní. Nebylo by však správné, abychom posuzovali obsah zprávy pouze z pohledu čísel, kolik bylo odsouzených, ale měli bychom se hlouběji zamyslet nad otázkou proč tomu tak je a kde jsou vlastní příčiny trestné činnosti mládeže i dospělých.

Postupující přestavba naší společnosti bude klást daleko větší nároky na práci justičních orgánů i výkonných a zákonodárných sborů. Náš výbor proto zastává názor, že předkládané zprávy orgánům České národní rady by měly obsahovat větší analytický přístup s vyhodnocením dosavadních postupů a opatření, či v tomto případě postihů, aby mohli poslanci vyjádřit kvalifikované stanovisko ve svém usnesení.

Soudružky a soudruzi, význačnou část v trestní činnosti stále představují trestné činy a přečiny narušující naši ekonomiku. Jistě by byla celá řada příkladů z jednotlivých odvětví. Na našem úseku jde například o manka v obchodních organizacích či trestné případy v dopravě a bohužel jedněch, ani druhých není málo. Není přece logické, aby s růstem dopravních prostředků na našich silnicích, rostla v přímé úměře i dopravní nehodovost. Jestliže vezmeme za skutečnost, že se na dopravních nehodách podílí technický stav vozidel necelým 1 %, pak zbývající příčiny jsou v lidech samých. Bezohlednost našich řidičů vůči sobě, ostatních uživatelům komunikací i vůči chodcům a opačně je až zarážející a patrně i v této oblasti jsme na jednom z předních míst v Evropě. A to již raději ani nemluvím o lidech, kteří zraní jiného účastníka dopravy a tohoto ponechají svému osudu. Nevím zda příčinou tohoto jednání je strach z následků, nebo nízká citová a morální výchova našich občanů. Svůj neblahý vliv na počtu dopravních nehod má však i požívání alkoholických nápojů. Jestliže si říkáme, že rozvoj motorizace, který není ani u nás zanedbatelný a stále roste, je určitým ukazatelem průmyslové vyspělosti a výše životní úrovně, pak bychom i těmto otázkám měli věnovat hlubší pozornost. Náš výbor je toho názoru, že právě na úseku výchovy našich dětí by měla být věnována velká pozornost morální a citové výchově dětí, a to nejen v rodinách, ale i ve školách a v celé společnosti. Právě škola má v celém cyklu své nezastupitelné místo v přípravě a tvarování budoucího občana naší společnosti. Nebylo by také asi na škodu, kdyby již naše základní školy věnovaly určitou část svých osnov výchově budoucích kavalírů silnic.

Dalším z negativních rysů, který hluboce zakořenil v naší společnosti, je úplatkářství a takzvané úsluhy všeho druhu. Tento nekalý jev v naší společnosti se nedaří odstraňovat mimo jiné proto, že se neřeší příčiny a poukazuje se pouze na nedostatky. S tím však již v dalším období nevystačíme. Tento jev se navíc nevyskytuje pouze mezi občany, ale při špatně fungujících dodavatelsko-odběratelských vztazích i mezi hospodářskými organizacemi.

Neméně významnou oblastí, která může ovlivnit růst porušování zákonnosti je i umožnění individuální činnosti občanů. Neměli bychom proto čekat až k tomuto stavu dojde, ale již s předstihem vytvářet taková opatření, která by nezákonné jevy udržela na nízké úrovni. Je zcela logické, že velký vliv působení a pravomoci mají na tomto úseku národní výbory. Je však reálné, aby národní výbory dokonale zvládly vše, co od nich požadujeme? Proč má také naše společnost vynakládat finanční prostředky na kontrolu těch, kteří pokládají soukromé podnikání za rychlou cestu ke zbohatnutí. Jistě není třeba diskutovat o potřebě rozvoje individuální činnosti, ani o tom, že vedle svědomitých a poctivých pracovníků vyroste celá řada nepoctivců, kteří umějí mistrně využívat našich nedostatků k vlastnímu obohacování. V dřívějších dobách soukromého rozvoje obchodu i řemesel existovaly různé cechy a později společenstva, která měla u nás hlubokou tradici a velmi pečlivě dbala na kvalitu a poctivost svých členů a nepoctivce tvrdě postihovala. Nechceme-li používat staré i když osvědčené názvy, vytvoříme tedy nějaká sdružení s vlastní samosprávou, která budou za státní orgány plnit jejich poslání na úseku poctivosti a kvality provedené práce i odvodu daní. Ve své činnosti by podléhaly národním výborům, které svou dotační politikou, pronájmem místností či zařízením mohou pružně ovlivňovat jejich společenské zaměření, rozvoj i útlum.

Soudružky a soudruzi, zpráva také poukazuje na to, jak velký problém představuje trestná činnost mládeže. Vzestupný vývoj v posledních letech nutí k zamyšlení jak nad efektivností trestního postihu, tak zejména nad účinností všech výchovných složek a potlačování delikventních projevů mládeže. Jsem toho názoru, že ani zde nevystačíme s pouhým popisem skutečnosti a že celá tato oblasti si zasluhuje nejen hlubokou, ale i objektivní analýzu oproštěnou od všech subjektivních přání a pocitů. Mám na mysli analýzu, která půjde skutečně až na počátek příčin těchto skutečností. Bylo by však naivní se domnívat, že již znalostí příčin vzniku kriminality, a to jak mládeže, tak i dospělých, tato vymizí. Jde však o to, abychom podmiňující příčiny a podmínky omezili na minimum a tím omezili na minimum i vlastní kriminalitu. Tady i jinde v životě společnosti je tou největší hodnotou pravda, i kdyby byly sebenepříjemnější. Podíváme-li se opět do nedávné minulosti na naši kritiku společensko-sociálních podmínek, jako živného prostředí tohoto jevu v kapitalistických státech, pak by se u nás prakticky kriminalita mládeže neměla vyskytovat. Nyní bohužel vidíme, že přes všechnu výchovu, nechci říkat zda dobrou či špatnou, skutečnost je jiná. V posledních letech jsme si také celý tento proces velmi zjednodušili a prostě jsme se převážně omezili na kritiku naší mladší generace, aniž bychom vzali vůbec v úvahu, jaký dáváme my sami příklad našim dětem, jak na ně působí rodina, škola a pracovní prostředí, a to nejen ve vztahu k životnímu prostředí, které v poslední době skloňujeme ve všech pádech, ale i ve vztahu ke společnému, soukromému i veřejnému majetku a co je nejdůležitější a kde vše začíná, tj. k morálním hodnotám a vzájemné úctě. Vždyť základem právního vědomí je musí být vědomí morální. Nechci tuto otázku dále rozebírat, neboť na toto téma hovořila poslankyně našeho výboru Olga Škarydková na schůzi České národní rady, která se problematikou mládeže zabývala. Pokládám však za nutné ještě připomenout problém vzrůstající rozvodovosti mladých manželství, což s sebou nese vážné problémy, které mají zejména negativní dopad na děti. Také těmto otázkám by měla být věnována z kompetentních míst plná pozornost. V této souvislosti si můžeme položit otázku, zda vysoká zaměstnanost žen, kterou jsme ještě před několika málo lety vydávali na úspěch emancipace a našeho systému hospodaření, je skutečně tím pravým výsledkem těchto hodnot, nebo zda je ve většině rodin sociální nutností, aby pracovali oba partneři.

Závěrem svého vystoupení bych chtěl podpořit závěry zprávy uvedené na stranách 48 a 49 v nichž jsou uvedeny problémové okruhy, na něž bude potřeba v nejbližší době soustředit pozornost. Jedná se zejména o důrazný postih úplatkářství a korupce spolu s odčerpáním majetku získaného z nepotivých zdrojů. Jde o jevy, které mají značný negativní politický dopad mezi našimi občany. Také bychom se měli zamyslet jaké hospodářské i politické škody vznikají důsledkem špatných rozhodnutí a kdo za ně nese zodpovědnost.

Dodržování platných zákonů se týká všech občanů naší socialistické republiky bez ohledu na jejich osobní zájmy a společenské postavení. Z toho jednoznačně vyplývá, že právě ti, kteří zastávají vedoucí i veřejné funkce, by měli být příkladem a vzorem, a to nejen v dodržování zákonnosti, ale i v čestnosti a celé řadě dalších morálních hodnot, bez jejichž uplatňování a vlivu se nemůže pozitivně rozvíjet žádná společnost - tím méně socialistická. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Ladislavu Liškovi, slovo má poslanec Stanislav Kuna, připraví se poslankyně Alena Dondová.

Poslanec Stanislav Kuna: Vážené soudružky a soudruzi, jedním ze základních principů, které je třeba důsledně uplatňovat při budování socialistické společnosti, zůstává soustavné upevňování a přísné dodržování socialistické zákonnosti.

Tomu napomáhají také soudy a státní notářství svou odpovědnou prací, při ochraně státu, práv a oprávněných zájmů občanů a organizací. Jednou z oblastí, které soudy věnují zvýšenou pozornost, je trestná činnost páchaná recidivisty.

Ve zprávě Nejvyššího soudu je uvedeno, že výrazný podíl odsouzených za trestné činy a přečiny představují recidivisté. Těmto osobám propuštěným z výkonu trestu je třeba věnovat zvýšenou péči především v tom, aby po propuštění z výkonu trestu jim bylo poskytnuto zaměstnání, což se v současně době v plné míře nedaří. ONV v Chebu odbor sociálních věcí v roce 1988 evidoval 300 osob propuštěných z výkonu trestu, kterým poskytl sociální výpomoc ve výši 16 500 Kčs. Osoby propuštěné z výkonu trestu, především recidivisté stěží nacházejí zaměstnání, zvláště pokud si jej zajišťují sami. Podniky a závody tyto osoby odmítají přijmout do zaměstnání, vydají jim o tom písemné potvrzení, které se stává dokladem pro to, aby jim byla poskytnuta sociální výpomoc. Trochu lepší v uvozovkách je situace u osob, které doporučí podniku odbor pracovních sil ONV podle zákona č. 70/1958 Sb. a prováděcího nařízení vlády č. 92/1958. Podniky tyto osoby sice přijmou, ale během měsíce je pro přestupky proti pracovní kázni propustí. Novelizace zákoníku práce jim k tomu dává možnost a u klientů není o přestupky nouze a znovu mu ONV zajišťuje práci, nebo poskytuje sociální výpomoc. Podniky se brání přijmout tyto osoby také tím, že požadují osoby s kvalifikací, kterou osoby propuštěné z výkonu trestu převážně nemají a tím nelze v plné míře uplatnit výše uvedený zákon. Velký problém při přijímání osob propuštěných z výkonu trestu způsobuje i to, že osoby propuštěné z výkonu trestu při nástupu do zaměstnání přicházejí bez potřebných administrativních údajů - mám na mysli zápočtový list, není přehled o pohledávkách, závazcích, půjčkách, srážkách ze mzdy apod.

Je třeba, aby se nápravně výchovné ústavy lépe o tuto oblast staraly a tyto údaje shromaždovaly pro potřebu podniků, které pracovníky po návratu z výkonu trestu přijímají do pracovního poměru. Podnik, který pracovníka přijme, by si pak mohl potřebné údaje z nápravně výchovného ústavu vyžádat. Tímto způsobem by se tato nedobrá situace zcela vyřešila. Vycházeje z poznatku z mého volebního obvodu, bude tato situace zejména v příštích letech narůstat do neúnosné míry.

Na základě výše uvedených poznatků, vidím východisko z této situace v tom, že bude řešena legislativní úpravou, která by řešila buď trvalou finanční výpomoc těmto osobám vázanou na organizaci dohledu orgány ministerstva vnitra, nebo úpravou ekonomického nástroje tak, aby byl podniku snížen odvod z mezd těchto osob, aby pro podnik bylo ekonomicky výhodné tyto osoby zaměstnávat, nebo poskytnout pravomoc národním výborům, aby osoby, které nenajdou zaměstnání a budou závislé jen na sociální výpomoci národního výboru, mohly národní výbory podle potřeby zaměstnat veřejně prospěšnou činností pro danou obec či město. Myslím si, že by v této oblasti mohly být uplatněny i zkušenosti z jiných socialistických zemí.

Jeden z důvodů, který může tuto situaci ještě více prohloubit, je i skutečnost, že připravovaný návrh zákona ČNR o působnosti orgánů ČSR při usměrňování zaměstnanosti předpokládá, že stávající právo ONV (§ 97 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb.) nařídit organizaci přijetí pracovníka bude zrušeno. Tím dojde k tomu, že osoba propuštěná z výkonu trestu bude odkázána sama na sebe a jestliže zaměstnání nenajde, bude závislá na sociální výpomoci a v některých případech na tom co získá nezákonným způsobem.

Proto se obracím na ministra spravedlnosti s dotazem, zda se uvažuje s přijetím právní úpravy, která by tuto problematiku řešila. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Stanislavu Kunovi, slovo má poslankyně Alena Dondová, pak vystoupí generální prokurátor dr. Jaroslav Krupauer.

Poslankyně Alena Dondová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, trestná činnost v zemědělství a potravinářském průmyslu, stejně jako v lesním a vodním hospodářství a dřevozpracujícím průmyslu se řadí v meziodvětvovém srovnání k lepšímu průměru. S tím se však nelze spokojit.

Toto hodnocení vychází totiž z množství zjištěných trestních činů a následných soudních řízení, které však zdaleka nevystihují celý objem trestné činnosti a některé další problémy.

Musíme si uvědomit, že zemědělské produkty i výrobky potravinářského průmyslu a někdy i lesní stromy jsou lákavé pro zcizování. Lze jich totiž využít k zlepšení výživy i jinak si "vylepšit" svoji životní úroveň a přitom uspořit náklady na pořizování potravin. To platí jednak pro některé pracovníky těchto odvětví, avšak lákavost toho, co se urodí na polích platí v plném rozsahu a snad ještě více i pro ty, kteří v těchto odvětvích nepracují. Svědčí o tom auta stojící u polí se zeleninou a ovocem.

Proto bych řekla, že "polní pych" na našich družstevních a státních polích se stal trvalým jevem a kolísá jen podle roku a podle oblastí.

Uvedený "turistický" ruch lze pozorovat zejména tam, kde jsou sady meruněk a broskví, kde na polích jsou ke sklizni okurky, cibule, česnek atd., a to hlavně v době sklizně. Nově se tato "pozornost" orientuje i na kukuřici.

A mohu vám říci, že někteří poslanci na výboru konstatovali, že kdyby se způsobené škody zmapovaly, že jsou nemalé.

Nejde o to, že si někdo utrhne jablko, hrušku či hrstku třešní. To by se snad dalo přehlédnout. Ale není jedním z důvodů také to, že toto zboží nenabídneme jinak? Například formou prodeje?

Je však polní pych, kdy jde o zcizování několika přepravek či pytlů ovoce či zeleniny? Nejedná se o trestný čin nebo přečin event. o přestupek? V každém případě jde o neoprávněné obohacování jedněch občanů na úkor druhých. A to je již zásadnější věc.

Ale my mnohdy děláme jako by se nás to netýkalo, nebo jako bychom to neviděli. Jsou i případy, že ti, kteří tomuto nešvaru chtěli zabránit, měli nakonec sami problémy. Myslím si, že to není dobré.

Několikrát jsme o tom hovořili na výboru pro zemědělství. Něco se sice zlepšilo. Ale nebylo by účelné řešit otázku polních stráží obdobně jako lesních stráží, či zaměřit činnost členů vesnických PS v součinnosti s autohlídkami VB na ochranu úrody?

Tím, co jsem uvedla, nechci říci, že je to jediný problém. Ale o těch ostatních se hovořilo zde i na jednání výboru a proto je nechci opakovat.

Zmínila bych se však ještě o jedné věci. V současné době jsou zvyšovány ceny - o tak zvané příplatky u nafty, u náhradních dílů i u dalších materiálů i služeb - údajně za urychlení dodávek. Je to podle mého názoru i názorů výboru získávání výhod, vyplývajících z monopolních postavení a z neseriozního jednání.

Myslím, že se zde nahrazuje zlepšování organizátorské práce, uplatňování vědeckotechnických poznatků, zlepšování technologií i upevňování pracovní kázně využíváním předpisů k přerozdělování ekonomických výsledků.

A proti tomu je nutné bojovat uvnitř odvětví i při uplatňování meziodvětvových dodavatelsko-odběratelských vztahů.

Soudružky a soudruzi poslanci, v souvislosti se socialistickou zákonností zpravidla projednáváme zabezpečování pracovních ochranných pomůcek, a to jak v resortu zemědělství, tak i v lesním a vodním hospodářství. Zde jsme byli nuceni konstatovat, že problémy v sortimentu i kvalitě jsou - jak se říká - víceméně přetrvávající.

Nevím dost dobře na co upozornit. Je-li zde problém v cenách či kapacitách, nebo v obojím?

Domnívám se však, že jde o zajišťování ochrany zdraví, o určitou formu sociálních opatření a možná i o další hlediska.

Nabízí se otázka a chtěla bych ji položit vládě, eventuelně příslušným ministrům, zda problém pracovních pomůcek je promyšlen a řešen ze všech těchto hledisek. Ono se totiž normálnímu člověku zdá, že jde zřejmě o ekonomicky nezajímavou výrobu, ale předpisy o bezpečnosti práce a zajišťování pracovních pomůcek platí dále a jsou dokonce tvrdě kontrolovány i s následky. Obecně se domnívám, že v nové hospodářské soustavě může vzniknout takových problémů víc a že bude nutné je postupně, ale urychleně řešit.

Soudružky a soudruzi poslanci, pro lesní a vodní hospodářství je spíše charakteristické poškozování lesů exhalacemi, divokými skládkami i odpadky zanechávanými návštěvníky. U vod je to především jejich znečišťování.

V řadě případů jde o trestnou činnost, ale do značné míry o ni i nejde. Ale v každém případě jde o trestuhodnou činnost.

To je také důvod, proč se o těchto věcech zmiňuji. Proč je připomínám.

Na výboru jsme se rozhodli podporovat všechny ty, kteří usilují o zlepšení naší přírody včetně lesů a vod. Ze podpoříme ty, kteří hledají znečišťovatele a vyžadují, aby se za znečištění platily úplaty.

Snad připravovaný zákon o ochraně ovzduší poskytne víc možností řešit účinněji i tyto problémy.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP