Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit významnou
skutečnost, že nové koncepční
pohledy na rozvoj Prahy, kritická a otevřená
analýza příčin, které v minulosti
vedly k neplnění řady užitečných
usnesení, vyjasnění a uplatnění
nových mechanismů podporujících realizaci
našich cílů, to vše je neoddělitelně
spojeno s novými přístupy v hospodářské
a společenské přestavbě, kterou jsme
nastoupili. Stejně tak je třeba zdůraznit,
že s realizací ekonomické reformy je nedílně
spojeno uplatnění chozrasčotního postavení
podniků, rozvoj jejich podnikatelské aktivity, uskutečňování
hlubokých změn v sektorové, odvětvové
a oborové struktuře ekonomiky, rozvoj vědeckotechnického
pokroku. To jsou nezbytné a podmiňující
podmínky realizace našich záměrů
na překonání dnešních rozporů
a problémů, které i v Praze negativně
působí.
Jinak řečeno: řešení rozvoje
Prahy se včleňuje do celkového procesu společenské
přestavby, čerpá z něho podněty
a sílu, a naopak přestavba v Praze představuje
důležitou hybnou sílu přestavby celé
naší společnosti.
Programy, o kterých dnes hovoříme, představují
značné nároky na celospolečenské
zdroje. Jejich reálnost, zejména v čase,
je tedy spojena s tím, jak dokážeme urychlit
tvorbu zdrojů, pozvednout efektivnost národního
hospodářství, splnit cíle, které
si v ekonomickém rozvoji vytyčujeme. Jen tak budou
naše záměry a plány, i pokud jde o Prahu,
stát na reálné půdě. Nedílným
prvkem jejich reálnosti je, aby se staly věcí
všech Pražanů, aby se společenský
potenciál, všechny složky Národní
fronty Prahy podílely na jejich realizaci. hlavní
záměry, o kterých hovoříme,
jsou podle charakteru rozpočteny na 15 let nebo i delší
časové období. Lidé očekávají,
že mnohé se změní rychle.
Vyplývá z toho požadavek správně
spojovat krátkodobé i dlouhodobé cíle,
využít možností všech, aby nové
přístupy a prováděná opatření
přinášely reálné zlepšení
pro lidi, aby se využívalo doslova všech možností,
a ty jsou nemalé, jak řešit každodenní
trampoty a stížnosti lidí, jak zjednávat
nápravu často zbytečných nedostatků.
Musíme pracovat s vědomím, že věrohodnost
našich dlouhodobých záměrů bude
tím větší, čím více
je podložíme každodenními konkrétními
činy.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, dovolte mi, abych jménem
vlády ocenil soustavnou pozornost České národní
rady a jejího předsednictva, kterou věnuje
rozvoji hlavního města Prahy, poděkoval za
aktivní spolupráci při přípravě
jednání a připomínky a podněty,
které jsme získali při přípravě
Generelu k rozvoji prahy do roku 2005.
Velmi si vážíme aktivity pražských
poslanců České národní rady
a výsledků diskuse poslanců v jednotlivých
výborech ČNR, kteří svými připomínkami,
stanovisky, náměty i aktivním prosazováním
realizačních závěrů a opatření
přispívají k jejich uvádění
do života. Připomínky a náměty
jsme posoudili a většinou využili. Budeme s nimi
pracovat i v dalším období při dopracování
rozvojových dokumentů a při pracích
na plánu 9. pětiletky.
Chci rovněž vysoce ocenit podporu, kterou k řešení
problémů Prahy, máme ze strany předsednictva
ÚV KSČ, výboru pro stranickou práci
v ČSR a federální vlády. Nelze nepoděkovat
českým a bratrským slovenským krajům,
které pomáhaly a jistě dále významně
přispějí k rozvoji našeho hlavního
města i v budoucnu, bez jejichž pomoci by vytčené
cíle nebylo možno dosáhnout.
Současně mi dovolte, abych vyzdvihl a ocenil významný
podíl a iniciativu městských stranických
orgánů při přípravě
programových dokumentů k rozvoji hlavního
města a při uvádění přijatých
závěrů do života. V tomto směru
se pozitivně mění i přístupy
Národního výboru hl. m. Prahy a obvodních
národních výborů a postupné
roste i vědomí odpovědnosti a nutné
spoluúčasti na řešení problémů
Prahy u pražských podniků a organizací
a u občanské veřejnosti. Avšak po pravdě
jsme v tomto směru na počátku a bude nutné,
aby tato aktivita se dále zvyšovala a byla měřena
především konkrétními výsledky.
Závěrem vyslovuji přesvědčení,
že dnešní jednání bude inspirativní
a přijaté závěry přispějí
k tomu, aby náročné úkoly v rozvoji
Prahy byly úspěšně plněny a Praha
se stala příkladným socialistickým
velkoměstem nejen se slavnou historií, ale bohatou
současností a nadějnou perspektivou opřenou
o jistoty rozvinuté socialistické společnosti.
Od vlády ČSR se tomuto úsilí dostane
plné podpory. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
prvnímu místopředsedovi vlády ČSR
soudruhu Tomanovi za přednesení zprávy a
prosím společnou zpravodajku výborů
ČNR místopředsedkyni České
národní rady a předsedkyni výboru
pro národní výbory a národnosti poslankyni
Marii Jarošovou, aby se ujala slova.
Místopředsedkyně ČNR a předsedkyně
výboru pro národní výbory a národnosti
poslankyně Marie Jarošová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně a vážení soudruzi poslanci,
vážení hosté, vyslechnutím zprávy
vlády České socialistické republiky
o rozvoji hlavního města Prahy začínáme
jednání, na které jsme se dlouhodobě
a odpovědně připravovali. Středem
naší pozornosti je rozvoj hlavního města
ČSSR a ČSR Prahy, problematika, k níž
se prakticky od XIV. sjezdu KSČ váže dlouhá
řada jednání nejvyšších
stranických a státních orgánů,
zpracování mnoha koncepčních vývojových
materiálů i vlastních realizačních
opatření.
Jejich plnění je v popředí zájmu
nejen těchto orgánů, ale řady organizací,
institucí a občanů naší republiky,
především pražských obyvatel.
Jestliže se Česká národní rada
po šesti letech vrací k otázkám rozvoje
Prahy, svědčí to o významu, který
jim přikládá. Usnesením z 9. schůze
ČNR z června 1983 minulého volebního
období uložila Česká národní
rada svým výborům soubor kontrolních
úkolů, zejména z problémových
oblastí, jejichž plněním se měly
především zabývat.
První souhrnnou kontrolu plnění usnesení
provedlo v roce 1985 předsednictvo ČNR, výsledky
současné kontrolní práce poslanců
zhodnotíme dnes. Připomínám to proto,
aby některé naše kritické poznámky
byly přijímány s ohledem na celé uplynulé
období i tam, kde vládou ČSR byl nedávno
schválený Generel sociálně ekonomického
rozvoje Prahy do r. 2005 neboť současná praxe
už zakládá věcné kroky k odstranění
nedostatků. Hned v úvodu svého vystoupení
chci zdůraznit, že oceňujeme zvýšenou
aktivitu vlády ČSR, pražských stranických
orgánů i národních výborů
v posledních dvou letech, kde je daleko více patrné
úsilí věci konkrétně a důsledně
řešit. Hledat i netradiční cesty a nové
formy k aktivním změnám v rozvoji výrobní
základny města dořešením jeho
infrastruktury i složitých podmínek života
jeho obyvatel.
Česká národní rada založila široce
přípravu na dnešní jednání
tak, aby s všestrannou znalostí mohla zhodnotit, jak
vláda ČSR plnila úkoly v rozvoji města
založené oblastním plánem jeho rozvoje.
Souborem opatření k formování ekonomické
struktury města a usnesením vlád z ČSSR
i ČSR, jak splnily svou úlohu ve vztahu k Praze
některé federální resorty a národní
výbory v čele s Národním výborem
hlavního města Prahy.
Od května do září tohoto roku výbory
České národní rady uskutečnily
skupinové poslanecké průzkumy, které
přinesly aktuální poznatky současného
stavu a při vlastních jednáních zhodnotily
vývoj v jednotlivých odvětvích tak,
jak jej v uplynulém období sledovaly.
Naše poznatky směřují k tomu objektivně
posoudit dosažené výsledky, ocenit úspěchy,
ale poukázat i na trvající problémy
a nedostatky.
Při posuzování rozvoje našeho hlavního
města, jeho potřeb i podmínek musíme
vycházet z trojjediné úlohy, kterou plní
a v níž se její jednotlivé složky
navzájem podmiňují a ovlivňují.
Za prvé: Praha je hlavní město ČSSR
a už bylo řečeno, že je vizitkou naší
socialistické společnosti a péče,
kterou jejímu rozvoji, vzhledu a postavení stát
věnuje. Její neopakovatelná historická
krása po staletí budovaná přitahuje
pozornost návštěvníků z celého
světa. Značný rozvoj cizineckého i
tuzemského cestovního ruchu však s sebou přináší
adekvátní potřeby růstu ubytovacích
a restauračních kapacit, zvýšení
nároků na obchod, služby, dopravu, čistotu
města, opravu budov a nezbytnost rozšíření
nabídky kulturních a zájmových příležitostí.
Za druhé: Praha je ale také místem soustředěného
politického dění, sídlem mnoha ústředních
orgánů, nejširší základny
vědeckých a výzkumných sil naší
společnosti a především centrem mnoha
tradičních, zejména strojírenských
výrob. Právě soustředění
těchto výrob s jejich bezprostředním
vlivem na zhoršování životního
prostředí, na čistotu města s vysokými
nároky na energetické a další technické
sítě města ztěžuje život
Prahy i plnění rozvojových záměrů.
Za třetí: Praha je dnes místem bydlení
pro dnes již milión 211 tisíc obyvatel, jimž
by měla ve všech směrech zajistit srovnatelné
životní podmínky jako v našich jiných
městech. Je velkoměstem, jaká další
nemáme. S ohledem na svou velikost, postavení a
strukturu má specifické podmínky života
svých obyvatel, které proto vyžadují
i specifická řešení.
Z pohledu první funkce města se udělalo snad
nejvíce. Oceňujeme rekonstrukce stávajících
historických budov, ve zprávě vlády
též připomenutou Královskou cestu, které
úspěšně dotvářejí
charakter a vzhled města. Pozitivní je i výstavba
některých nových kulturních, společenských
a sportovních zařízení. Nedovedeme
si představit život města bez metra, jehož
perspektivní a prozíravé řešení
je nezbytným předpokladem únosnosti pražské
osobní dopravy vůbec. Stejně tak je potěšující
postup ve výstavbě základního komunikačního
systému, rozvoj hotelových kapacit, restaurační
sítě a zlepšování čistoty
a úpravnosti města, zejména v jeho středu
a místech vysoké návštěvnosti
turistů.
I v těchto oblastech lze nacházet řadu příležitostí
ke zlepšení. Vymístění skladovacích
prostor ze středu města a jejich využití
pro další rozšíření obchodní
a restaurační sítě, dosažení
vyšší nabídky, kvality a zejména
pohotovosti služeb, dořešení parkování
a garážování automobilů, perspektivní
zajištění pracovníků pro nové
hotelové kapacity a další opatření
k rychlejšímu tempu změn. Budou o nich podrobněji
hovořit další poslanci.
Soudružky a soudruzi, při objektivním ocenění
vykonané práce není možné pominout
skutečnost, že při naplňování
dalších dvou funkcí hlavního města,
zejména základních a podmiňujících
úkolů z oblasti přestavby výrobní
základny města a výstavby ve všech jejích
formách, se neplní opatření podle
přijatých dokumentů ani ve stanoveném
rozsahu ani tempu. To se samozřejmě se všemi
důsledky promítá do terciární
sféry.
Úkoly restrukturalizace pražského průmyslu,
jeho intenzifikace a modernizace výrob a vymístění
některých nevhodných provozů, byly
vytyčeny již v 70. letech a postupně opakovány
a rozpracovávány až do dneška. A výsledek?
Stálé odkládání řešení
do dalších let, jen dílčí pokrok
v některých podnicích.
Nelze říci, že by tato situace vznikla jenom
neplněním úkolů centrálními
orgány ČSR. I když se ani podniky řízené
ministerstvem průmyslu ČSR nevyrovnaly se svými
úkoly, zejména v polygrafickém a chemickém
průmyslu, nejedná se o základní výroby
na území města. Zaměstnanost v rámci
českého průmyslu činí, jak
víme, 17 500 pracovníků. Převážnou
většinu pražského průmyslu tvoří
podniky v působnosti federálních resortů,
jejichž přístup k plnění stanovených
záměrů je stále vlažný.
Všichni si uvědomujeme obtížnost plnění
těchto úkolů i očekávané
dopady. Modernizace tradičních závodů
nebo změna jejich výrobních programů,
zajištění potřebných finančních
prostředků a zejména stavebních kapacit,
otázky přeškolení vysoce kvalifikovaných
a generacemi zapracovaných dělnických kádrů,
zrychlení zavádění vědeckotechnického
pokroku do praxe, které se nám ani obecně
příliš nedaří, to všechno
jsou úkoly nemalé, ale pro další život
Prahy nezbytné.
Proto není možné dále přešlapovat,
zůstávat u proklamací a čekat, jak
se situace bude vyvíjet v novém hospodářském
mechanismu. Stanovené úkoly se musí plnit
neprodleně a jejich řešení podmínit
ekonomickými nástroji a pravomocemi. Ani vláda
ČSR ani ČNR nemohou ve své působnosti
dořešení těchto problémů
ovlivnit, a proto ČNR doporučí Federálnímu
shromáždění projednat rozvoj hlavního
města federace Prahy se zvláštním zaměřením
na výrobně technickou základnu města.
Dlouhodobé záměry rozvoje Prahy vyvolaly
mimořádné nároky na objemy i strukturu
stavebních kapacit. Vláda si tuto skutečnost
plně uvědomuje, když ve své zprávě
zdůrazňuje závažnost investiční
výstavby i její neplnění v oblasti
zdravotnictví, bytové výstavby i oprav, údržby
a modernizace stávajícího stavebního
a bytového fondu. Obnažuje se ošidnost ukazatele
plnění objemu stavebních prací, když
věcné plnění neodpovídá
plánu a potřebám. Oprávněně
požadujeme nekompromisní posuzování
využitelnosti stávajících kapacit i
maximální hospodárnost s vynakládanými
prostředky.
V této souvislosti mi dovolte dvě konkrétní
poznámky. Mnohokráte při našem jednání
zazněl požadavek na přehodnocení způsobu
hmotné zainteresovanosti projekčních složek.
Věc se neřeší a výsledkem jsou
stále rostoucí rozpočtové náklady
staveb, složité, často neúčelně
a zbytečně materiálem předimenzované
stavby s nedostatečným využíváním
typizačních prvků. Zkrátka nehospodárnost
právě tam, kde by společnost potřebovala
pravý opak. Zajímalo by nás, jak postoupila
vláda v řešení tohoto problému.
Tyto moje poznámky naznačily (a případů
by bylo více) rezervy v hospodárnosti, řízení
a organizaci práce, ve využívání
stávajících stavebních kapacit. Proto
oprávněně požadujeme od vlády
ČSR, aby společně s NVP tyto rezervy urychleně
vytipovala a využila. A to zejména s ohledem na skutečnost,
že mimopražské stavební kapacity z ostatních
krajů, které dlouho - díky pochopení
všech krajů ČSR - pomáhaly Prahu budovat,
se musí navrátit zpět, především
do exponovaných oblastí západního
a jižního příhraničí,
Severočeského, Jihočeského i dalších
krajů.
Vítáme jednoznačný závěr
vlády i Národního výboru hlavního
města Prahy zastavit konečně extenzívní
růst města a soustředit další
bytovou výstavbu zpět do jeho centra. Je to žádoucí
z důvodu jeho oživení, ale zejména pro
dlouho požadované zastavení záboru nejlepších
zemědělských půd pro výstavbu
sídlišť.
Prstenec pražských sídlišť připravil
národním výborům již mnoho zásadních
starostí od soustavně opožděného
budování občanské a technické
vybavenosti přes řešení dopravních
tras pracujících až po výkon státní
správy. Očekáváme tedy v blízké
budoucnosti dobudování sídlišť
do podoby plnohodnotných městských aglomerací,
včetně pracovních příležitostí
a možností kulturního a sportovního
vyžití, s nimiž jsou na tom obyvatelé
pražských sídlišť nesrovnatelně
hůř než každé krajské či
okresní město i mnohá obec.
Jsou známy problémy kolem modernizace bytového
fondu, nedostatky projekčních i stavebních
kapacit, vysoká náročnost na finanční
prostředky. Zrychlení tempa modernizace je nezbytné,
ale zajímalo by nás konkrétněji jakými
formami a v jakém rozčlenění chce
vláda ČSR spolu s NVP umístit v příštích
15 letech 96 500 bytů do zastavěné části
města nebo do kterých lokalit.
Po vyslechnutí zprávy vlády musíme
ocenit pozornost, kterou zde věnovala dalšímu
ze závažných problémů prahy -
jejímu zdravotnictví. Uvedené skutečnosti
se plně shodují s poznatky našeho zdravotního
a sociálního výboru. Rozvoj materiálně
technické základny jako prvořadé podmínky
zlepšení stavu si vyžádá určitý
čas, co je však možno učinit hned, jsou
změny v organizaci práce, v plném využívání
špičkové a drahé techniky, v přístupu
k pacientům.
Již v roce 1983 jsme vládu upozornili na závažnost
a nezbytnost řešení otázek životního
prostředí. Konstatovali jsme, že v řadě
hodnot jeho zhoršování přesáhlo
únosnou hranici a řadí Prahu mezi místa
nejvíce postižená. Podařilo se realizovat
jen dílčí úkoly ke zlepšení
čistoty ovzduší převodem velkých
topných systémů na ušlechtilá
paliva, ale převážná většina
úkolů na tomto úseku zůstala nesplněna.
Znepokojuje nás to, přestože se federální
i česká vláda zabývaly gazifikací
a ekologií Prahy. Přitom víme, že stav
životního prostředí se projevuje negativně
v čistotě města, v rychlejším
stárnutí bytového fondu, v dopadech na městskou
zeleň, ale především na zdravotním
stavu obyvatelstva. Uvědomujeme si náročnost
řešení na finanční prostředky,
stavební i technologické kapacity i organizaci a
řízení prací. Postup byl však
až dosud pomalý a právem očekáváme,
že obě vlády a jimi řízené
resorty zabezpečí, aby stanovené úkoly
byly plněny v celém rozsahu a včas.
Velký podíl odpovědnosti za rozvoj hlavního
města Prahy nesou národní výbory v
čele s NVP. V minulosti jsme mnoho činností
- ke škodě věci - centralizovali a tím
- zejména v aparátu NVP - vytvořili přesvědčení,
že nic se nedá spravovat a řešit v pražských
obvodech samostatně a s plnou odpovědností
obvodních národních výborů.
Novela zákona o národních výborech
v minulém roce vytvořila obecně podmínky
pro přenos pravomocí na základní stupeň
národních výborů, po němž
se odůvodněně volá a politickou linií
se podporuje. Naše poznatky z průzkumů ukázaly,
že je třeba tento proces v Praze urychlit. Obvodní
národní výbory mají dost sil na to,
aby řízení v oblastech čistoty, správy
komunikací, obchodu a služeb a dalších
úkolů v zabezpečování každodenních
potřeb obyvatelstva plnily samostatně a s větší
operativností než z úrovně NVP. Záměry,
které v tomto smyslu vláda ČSR přednesla,
jsou správné a budeme je podporovat.
Soudružky a soudruzi, ze zprávy vlády ČSR,
z mého vystoupení a jistě z celého
dnešního jednání vyplyne, jak velké,
různorodé, náročné a dlouhodobé
úkoly si vyžádá další rozvoj
města, než ho budeme mít v té podobě,
jakou si zaslouží a jaká byla stanovena v generelu
jeho sociálně ekonomického rozvoje. Přednesená
zpráva vlády výstižně a podrobně
tyto úkoly analyzuje. Mohli bychom být spokojeni,
kdyby se plnily tak, jak vláda předpokládá.
Některé špatné zkušenosti z minulosti
nás však vedou k požadavku, aby vláda
konkretizovala a důsledně vyžadovala odpovědnost
svých jednotlivých resortů za jejich plnění.