Rozvoj jednotlivých odvětví resortu ministerstva
průmyslu České socialistické republiky
nelze realizovat bez aktivního zapojení dalších
odvětví národního hospodářství.
Počítá se s tím, že se dále
prohloubí spolupráce resortu průmyslu ČSR.
s resortem průmyslu SSR, zejména v oblasti investiční
výstavby, v uskutečňování modernizačních
záměrů, v uplatňování
vědeckotechnického pokroku i v řešení
problémů existujících v uspokojování
vnitřního trhu. Je nezbytné, aby československá
strojírenská výroba výhledově
maximálně pokrývala potřebu strojů
a zařízení, které jsou v jejím
výrobním programu, a to v sortimentu a technickém
provedení odpovídajícím světové
úrovni i s příslušným servisem.
Proto je nutná úzká spolupráce mezi
strojírenským výrobcem a uživatelem
strojů jako zdroj inspirace k technickým a technologickým
zlepšením. Měly by se prosadit i progresívnější
formy této spolupráce v souladu s komplexní
přestavbou hospodářského mechanismu,
jako je vytváření vědeckovýrobních
sdružení a převedení vybraných
výrobních strojírenských závodů
do organizačního seskupení příslušných
odvětví chemického, celulózo-papírenského,
dřevozpracujícího, textilního, sklářského
a kožedělného průmyslu.
Při nezbytné specializaci tuzemské strojírenské
výroby nelze požadovat od strojírenství
dodávky celého širokého sortimentu strojního
zařízení pro mnohotvárnou výrobu
našeho resortu. Nadále se proto počítá,
že značná část rozvojových
akcí bude řešena dovozem strojů a zařízení
jak ze socialistických, tak i nesocialistických
zemí. Vlastní strojírenská základna
resortu musí ve větší míře
zabezpečovat potřeby
resortu, podílet se bezprostředně na urychlování
inovačního procesu, například při
budování poloprovozů a racionalizačních
dílen. prohloubením spolupráce se strojírenskými
resorty se bude urychlovat rozvoj nových technologií
s maximálním využíváním
elektronických prvků.
Program modernizace výrobně technické základny
vyžaduje rovněž zvýšení objemu
dodávek výpočetní, regulační
a jiné techniky z resortu federálního ministerstva
elektrotechnického průmyslu.
Také organizace resortů ministerstva lesního
a vodního hospodářství, zemědělství
a výživy a stavebnictví musí materiálně
zabezpečovat výrobu příslušných
odvětví domácími surovinami, tj. především
dřevní hmotou, lnem, surovými kůžemi,
kaolinem a sklářskými písky nejen
v množství a sortimentní skladbě, ale
i v kvalitě a čase.
V rámci realizace přestavby hospodářského
mechanismu bude nutno prohlubovat kooperační vztahy
mezi organizacemi dodavatele i odběratele, podobně
jako je tomu již nyní mezi organizacemi lnářského
průmyslu a zemědělskými podniky.
Jedním ze závazných problémů
je neuspokojivá situace na vnitřním trhu.
Proto vláda bude soustavně orientovat výrobu
i obchod na podstatně lepší uspokojování
požadavků spotřebitelů. Půjde
o to, aby trh byl plynule zásoben zbožím v
širokém sortimentu, žádoucí kvalitě
a cenovém vějíři, aby nové
výrobky se dostávaly na pulty prodejen včas
a zamezilo se hromadění neprodejných výrobků.
V této souvislosti bude nutno rozšiřovat i
mezinárodní spolupráci a kooperaci umožňující
širokou výměnu sortimentu i přímé
vazby mezi obchodními i výrobními organizacemi.
K tomu budou vytvořena nezbytná systémová
opatření. Již v současné době
je však zapotřebí vytvářet u
jednotlivých výrobních i obchodních
organizací nezbytné organizační a
kádrové předpoklady.
Navržená strategie rozvoje resortu ministerstva průmyslu
ČSR se bude uskutečňovat v podmínkách
nového hospodářského mechanismu. Tento
systém na jedné straně zvýší
samostatnost a odpovědnost jednotlivých organizací
za efektivní rozvoj, zakotví samofinancování
organizací, založí nové vztahy mezi
výrobou, zahraničním a vnitřním
obchodem a dalšími odvětvími národního
hospodářství. podnítí nové
přístupy k řešení vědeckotechnického
rozvoje a investiční výstavby při
zvýšení koncepčnosti v řízení
centrálních orgánů. Na druhé
straně dovedením chozrasčotu a účinných
forem hmotné zainteresovanosti až na pracoviště
zvýší zájem pracovníků
na výsledcích práce a vyvolá žádoucí
pracovní aktivitu, jak již prokazují první
výsledky experimentu.
Proces obnovení dynamiky v jednotlivých odvětvích
resortu průmyslu ČSR v souladu s komplexní
přestavbou hospodářského mechanismu
vyžaduje i výrazné zlepšení kvality
řídící práce na všech
úrovních od ministerstva až po závody.
Proto do řídících funkcí budou
vybíráni pracovníci politicky i odborně
kvalifikovaní, s odpovídající praxí,
splňující nároky, které klade
intenzifikace, uplatňování vědeckotechnických
poznatků a socialistická podnikavost.
Program rozvoje odvětví průmyslu je nadále
otevřeným dokumentem, který bude průběžně
upřesňován v souladu s realizací komplexní
přestavby hospodářského mechanismu.
Vláda uvítala iniciativní přístup
předsednictva České národní
rady k projednávání problematiky resortu.
S konkrétní situací se přímo
ve 29 podnicích seznámilo 70 poslanců. Problematika
byla předjednána v devíti výborech
České národní rady za účasti
představitelů resortu. Získané poznatky
a přijatá doporučení budou dále
v organizacích resortu plně využity.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
jménem vlády vás ujišťuji, že
vláda České socialistické republiky
s plnou odpovědností bude postupně v souladu
s usnesením 7. a 9. pléna ústředního
výboru KSČ a s přijatým postupem realizace
přestavby hospodářského mechanismu
projednávat programy a zabezpečování
výhledové strategie rozvoje odvětví
průmyslu České socialistické republiky
s cílem posilovat jejich úlohu v národohospodářském
komplexu. Racionální a efektivní strukturální
změny a modernizace v odvětvích chemického,
dřevozpracujícího a lehkého průmyslu
bude po jejich schválení podporovat a vytvářet
podmínky pro jejich realizaci. Hlavním cílem
tohoto procesu je zvýšit výkonnost výrobní
základny resortu, docílit vyššího
uspokojování potřeb vnitřního
trhu, zvýšit efektivní zapojení do mezinárodní
dělby práce. Chceme dosáhnout toho, aby se
resort stal stabilizujícím článkem
národního hospodářství. Děkuji
vám za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
ministru soudruhu Hojerovi za přednesení zprávy
a prosím společného zpravodaje výborů
ČNR poslance Jana Koláčného, aby se
ujal slova.
Zpravodaj poslanec Jan Koláčný: Vážený
soudruhu předsedo České národní
rady, vážené soudružky poslankyně
a soudruzi poslanci, vážení hosté, současné
období klade mimořádně vysoké
požadavky na všechny naše občany, na všechny
pracující, neboť se právě nyní
uskutečňují závažné úkoly
spojené s realizací strategie urychlení a
přestavby. Je to období, kdy se nový mechanismus
teprve vytváří, ověřuje a za
pomoci experimentů uvádí do života,
kdy se vede politický i hospodářský
zápas za realizaci úkolů 8. pětiletky
a závěrů XVII. sjezdu KSČ. Z tohoto
pohledu neobyčejně významným mezníkem
pro celou naši společnost se stalo 7. zasedání
ÚV KSČ, které přijalo závěry
zásadního významu k urychlení sociálně
ekonomického rozvoje našeho státu. V celém
komplexu posoudilo průběh uskutečňování
závěrů XVII. sjezdu strany, naplňování
8. pětiletého plánu i úkoly roku 1988.
Závažnost přijatých usnesení
vyžaduje, abychom k jejich naplnění přistoupili
od počátku s vysokou odpovědností
a vytvořili na všech pracovištích ovzduší
vysoké náročnosti při posuzování
výsledků práce každého jednotlivce,
každého kolektivu, každé organizace, jak
výrobního, tak nevýrobního charakteru.
Na základě těchto skutečností
se musíme dívat na činnost a výsledky
práce resortu ministerstva průmyslu ČSR v
celém komplexu, tj. postihnout i jeho vazby na ostatní
související odvětví národního
hospodářství a průřezové
orgány. Po vyslechnutí zprávy vlády
ČSR k dalšímu rozvoji resortu tohoto ministerstva
se ukazuje, že je bezpodmínečně nutné
s plnou odpovědností zajišťovat výhledovou
strategii průmyslu ČSR. Zejména je třeba
posílit jeho úlohu v národohospodářském
komplexu obnovením jeho dynamiky, realizací efektivních
strukturálních změn a především
urychleným odstraněním příčin,
které způsobily současnou svízelnou
situaci, tak, aby v 9. pětiletce odvětví
ministerstva průmyslu již patřila k dynamicky
rozvíjeným oborům jak v zájmu celé
československé ekonomiky, tak i harmonického
rozvoje v jednotlivých oblastech republiky. Důraz
musí být položen na vytváření
vyvážených podmínek všech oblastí
a zejména příhraničních. Příčiny
způsobující zpožďování
rozvoje a neplnění plánu je třeba
řešit urychleně, bez odkladu.
Neodkladnost řešení celé problematiky
zdůrazňuji proto, že výsledky činnosti
odvětví českého průmyslu významně
ovlivňují jak hospodaření naší
republiky, tak spokojenost našich pracujících
při naplňování jejich potřeb.
V řadě průzkumů měli poslanci
České národní rady možnost se
konkrétně seznámit s problematikou výroby,
stavem výrobních prostředků i s otázkou
pracovních a sociálních podmínek v
těchto odvětvích. Většina našich
poznatků není radostná. Neuspokojivý
vývoj některých oborů resortu pociťuje
přece každý z nás na vnitřním
trhu, neboť - jak bylo ve zprávě vlády
zdůrazněno - 16 % z celkového objemu produkce
v minulém roce bylo určeno pro vnitřní
obchod a resort dodávkami do tržních fondů
pokrýval 30% celkového maloobchodního obratu
průmyslového zboží. Nabídka výrobků
na vnitřním trhu - chudá ve vzorech, provedení
i barvách - nedává průmyslu ČSR
dobré vysvědčení vzdor jeho někdejší
dobré tradici.
Dosavadní výsledky hospodaření podniků
resortu se za první dva roky liší od původních
záměrů vytyčených XVII. sjezdem
KSČ a cílů původního pětiletého
plánu rozepsaného resortu. Při uspokojivém
naplňování kvantitativních ukazatelů
se nedaří zlepšit ukazatele kvalitativní
ani ve výrobě samé, ani u výsledné
produkce.
Stav je možno ilustrovat některými údaji.
V roce 1987 byla dynamika růstu hrubé výroby
sice vyšší o 1,8% než uvažoval plán,
avšak plánované snižování
podílu celkových nákladů se nedařilo
plnit. Jejich skutečná úroveň zůstává
v minulých dvou letech zhruba na stejné úrovni.
V roce 1986 byla plánovaná hodnota překročena
o 2,4 % a v roce 1987 o 1,4 %. To je zejména způsobeno
materiálovou náročností, jejíž
úroveň proti plánované byla překročena
v letech 1986 o 2,5 % a v roce 1987 o 1,4 %.
Překročení plánovaného podílu
materiálových nákladů na výkonech
se projevilo v neplnění plánů upravených
vlastních výkonů. Nesplnění
upravených vlastních výkonů u 14 VHJ
resortu v uplynulém roce znamenalo výpadek 2,1 %
proti plánu. Nebyly dodrženy ani plánované
mzdové náklady na 100 Kčs dosažených
výkonů. Vyšší úroveň
nákladovosti v roce 1987 znamenala i nižší
tvorbu zisku, který zůstal nesplněn o 17,2%
v roce 1986 a o 7 % v roce 1987. Důsledkem byly nižší
odvody státnímu rozpočtu o 3,3 a 1,7 mld
Kčs v těchto letech. Vzhledem k nedostatečným
zdrojům bylo nutno odpovídajícím způsobem
snížit uspokojování plánem předpokládaných
potřeb, mj. ve sféře národních
výborů, sociální a zdravotní
oblasti.
Ukazuje se, že český průmysl dosud nepřekonal
bariéry bránící potřebnému
intenzívnímu rozvoji. Podle výsledků
poslaneckých průzkumů se resortu dosud nedaří
uskutečňovat v plné míře to,
co od něj požadujeme při každoročním
projednávání návrhů zákonů
o státním závěrečném
účtu a rozpočtu. Jak vyplývá
ze zprávy předsednictva ústředního
výboru KSČ přednesené na 9. plénu
nemůžeme předpokládat, že se za
současných podmínek v tomto roce a zřejmě
ani ve zbývajících letech 8. pětiletky
podaří snížit výpadky a skluzy
z prvních dvou let. Všechna naše činnost
se musí zaměřit na to, abychom zastavili
další narůstávání těchto
odchylek. Je tedy žádoucí, aby i v českém
průmyslu došlo k zastavení stagnace a nástupu
rychlé intenzifikace výroby.
Letošní rok, který je třetím
rokem osmé pětiletky, s konečnou platností
rozhodne o jejím úspěchu či nezdaru.
I když nelze pominout řadu dosažených
pozitivních výsledků v průběhu
uplynulých let 7. pětiletky, plnění
plánovaných úkolů v letech 1986 a
1987 je varujícím příkladem. Proto
se musí vláda i resort průmyslu soustředit
s větším důrazem i pozorností
na problémové oblasti a důsledně a
plánovitě odstraňovat příčiny
horších výsledků, vycházet ze
závěrů 9. zasedání ÚV
KSČ a zajistit plán ve všech ukazatelích
v roce 1988 a 1989.
V celém období přípravy na toto jednání
od podzimu minulého roku, co se ČNR touto problematikou
intenzívně zabývá, se vyskytla celá
řada názorů na současnou situaci v
resortu a její příčiny. Často
šlo o postoje příliš optimistické,
jindy o příliš kritické. Extrémní
stanoviska se však málokdy shodují s objektivním
hodnocením. Proto jsme s ohledem na závažnost
projednávané problematiky v období od října
do prosince 1987 uskutečnili rozsáhlý skupinový
průzkum poslanců v podnicích resortu. Poslanci
uplatnili i svoje individuální zkušenosti z
volebních obvodů. Poznatky jsme pečlivě
shrnuli a důkladně projednali ve všech výborech
ČNR, konzultovali otázky s vládou a dalšími
odborníky. Chceme tak ve smyslu závěrů
XVII. sjezdu a 7., 8. a 9. plenárního zasedání
ÚV KSČ přispět svým dílem
k řešení závažných otázek,
které před českým průmyslem
dosud stojí.
Provedené poslanecké průzkumy v 36 hospodářských
organizacích všech odvětví resortu MP
ČSR zjistily některé vážné
nedostatky. Jejich příčiny lze rozdělit
do dvou skupin. Do první patří ty, které
jsou z hlediska resortu vnější, do druhé
skupiny pak výhradně ty v působnosti resortu.
Vnější příčiny spočívaly
především v neprovázanosti plánu.
Ukázalo se však, že i v některých
případech nebyl resort připraven stanovené
úkoly zejména ve snižování materiálových
nákladů a plánu růstu zisku, splnit.
Stále přetrvávají potíže
v zásobování a dodavatelskoodběratelských
vztazích. Nelze se nezmínit ani o vlivu poklesu
cen při vývozu ropných produktů a
o vlivu snižování cenového zvýhodnění
výrobků. Mnozí poslanci byli velmi překvapeni
špatným stavem výrobně technické
základny organizací MP ČSR a z ní
vyplývající úrovně řady
pracovišť. Souběh nepříznivých
podmínek na pracovištích, neuspokojivé
sociální zázemí a vysoká intenzita
práce vede k trvalému úbytku pracovníků,
hlavně v lehkém průmyslu. Jsme rádi,
že si vláda tyto otázky uvědomuje a
hledá cesty k jejich řešení.
Mimo to existují vnitřní problémy,
ale i rezervy v činnosti po celé ose řízení
resortu. To se odráží zejména v nedosahování
plánovaného snižování materiálových
nákladů, v neplnění projektových
parametrů na nových kapacitách a v nedostatečném
využívání zdrojů vědeckotechnického
rozvoje ke zvyšování technickoekonomické
úrovně a kvality výrobků. Jednotlivé
stupně řízení vždy důsledně
nehledaly cesty a rezervy, jak náročné úkoly
řešit. Mnohdy spíše hledaly možnosti,
jak snížit plánované úkoly a
příčiny neúspěchu se sváděly
často na vnější činitele, bez
toho, aby byla kriticky zhodnocena především
vlastní práce. Jenom věcným přístupem
k těmto problémům bude možno odpovědně
zabezpečit rozvoj celého resortu ministerstva průmyslu
ČSR, překonat extenzívní způsob
dosavadního vývoje a zajistit nejen plné
zhodnocení domácí i dovezené suroviny,
ale především poskytnout jak domácímu,
tak zahraničnímu zákazníkovi vysoce
kvalitní výrobky.
Ukázalo se, že dosavadní objem investic za
poslední tři pětiletky a způsob jejich
rozdělení neumožňoval rychlejší
modernizaci a rekonstrukci stávajících kapacit.
Tato skutečnost se nejvýrazněji projevila
v opotřebení strojů a zařízení.
Stupeň opotřebení v roce 1980 činil
57 %, v roce 1987 dosáhl již výše 62 %.
Na jedné straně docházelo k trvalému
růstu úkolů resortu, na druhé straně
nebyly likvidovány opotřebené základní
prostředky a nahrazovány zařízením
špičkové soudobé úrovně.
Došlo k výraznému růstu nákladů
na údržbu, které v roce 1986 dosáhly
úrovně ročního objemu investic, přibližně
8 miliard Kčs. Nízký rozsah likvidace strojních
základních prostředků souvisí
s tím, že ceny těchto prostředků
rostou rychleji než jejich užitná hodnota, tuzemské
stroje špičkových parametrů jsou nedostatkové
nebo nejsou vůbec v našem národním hospodářství
vyráběny. Řada oborů je odkázána
na dovoz, jímž však při nízkém
přídělu devizových prostředků
- například v odvětví výroby
obuvi, skla, porcelánu, dřeva nebo v polygrafickém
průmyslu - nelze situaci řešit. Pro podniky
- pokud nemohou obnovovat strojní zařízení
za ceny, které odpovídají užitným
parametrům - je výhodnější pracovat
s odepsaným zařízením, protože
tak dosáhnou vyššího zisku. To však
konzervuje morální zastarávání
výrobně technické základny se všemi
důsledky. Protože v mnohých podnicích
stále nemají ujasněny reálné
koncepce dalšího rozvoje a získávání
nových strojů je spojeno s řadou potíží,
včetně dlouhých dodacích lhůt,
jsou staré stroje ponechávány v provozu "pro
každý případ".
Jsou zde však značné rozdíly v jednotlivých
odvětvích resortu, jak ukázal průzkum,
a proto dovolte stručnou rekapitulaci stavu v této
oblasti.
Základní fondy v našem chemickém průmyslu
jsou zhruba z poloviny odepsány. Investice do rozvoje petrochemického
komplexu a některých dalších akcí,
které ne vždy přinesly očekávaný
efekt, nedovolily větší inovační
rozvoj v řadě dalších oborů.
Jde o většinu anorganických výrob, kam
patří celý obor průmyslových
hnojiv. O tom jsme se přesvědčili v Severočeských
chemických závodech v Lovosicích a obdobně
to platí téměř v celém oboru
zpracování pryže a plastických hmot.
Dřevozpracující průmysl - i přes
určitý pokrok v modernizaci vlastní výrobně
technické základny - projevuje stále značné
zaostávání za předními světovými
výrobci. Poslanci při návštěvě
Západočeských dřevařských
závodů konstatovali, že se to svými
důsledky promítá do srovnatelně nižší
úrovně produktivity práce. S ohledem na celkovou
zastaralost strojního zařízení dosahuje
technická produktivita sotva 70 % světové
úrovně.
U lehkého průmyslu se průměrné
stáří likvidovaných strojů
a zařízení pohybuje kolem 22 let, přičemž
průměrná doba jejich odpisování
je kolem 13 let. To způsobuje, že náklady na
všechny druhy oprav těchto strojů a zařízení
jsou dvakrát až třikrát vyšší
než činí sama pořizovací hodnota
těchto strojů. Při průzkumech v lehkém
průmyslu se ukázalo, že strojní zařízení
vybavená elektronickými prvky nebo komplexně
mechanizované provozy jsou spíše výjimečné
Tyto poznatky jsme získali v řadě podniků,
z nichž uvádím Tepnu Náchod, Triolu
Praha, Jitex Písek.
Navíc sem přistupují i problémy surovinového
a materiálového zajištění výroby.
Chybí nám syntetické materiály s vysokými
sacími schopnostmi, trvalou antistatickou úpravou,
sníženou žmolkovitostí a v případě
celulózových vláken zejména modálové
typy vláken. Nedostatečné je množství
jemných a česaných bavlnářských
přízí a směsových vlnařských
přízí.
V oděvním průmyslu postupuje celosvětový
vývoj směrem automatizování konstrukční
a modelářské práce na bázi
výpočetní techniky. Musím zdůraznit,
že využití těchto systémů
je zatím v tuzemských podmínkách ojedinělé
podstatné rozšíření a využívání
této vyšší mechanizace a automatizace
z dovozu vyžaduje vytvořit z pozic ministerstva technickoorganizační
předpoklady v rozhodujících podnicích,
jako je OP Prostějov, Triola Praha a dalších.