Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Věroslavu Jedličkovi, nyní hovoří poslanec František Rozhon.

Poslanec František Rozhon: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! K zabezpečení soběstačnosti výživy obyvatelstva zemědělskými produkty a ke zvýšení hektarových výnosů přispívá v souladu s vědeckotechnickou revolucí také dokonalá progresivní technika, včetně mechanizace. K jejímu chodu a činnosti napomáhají i resorty, které patří do působnosti výboru ČNR pro průmysl a stavebnictví.

Resort ministerstva průmyslu ČSR se podílí na zabezpečování rozvoje zemědělství několika odvětvími. Z gumárenského jde především o dodávky pneumatik a pryžových výrobků. Dodávky pneumatik pro zemědělství jsou uskutečňovány vcelku v souladu s požadavky a byly umožněny intenzifikací výroby na stávajících základních fondech a zvýšeným dovozem pneumatik pro nákladní vozy ze socialistických zemí. Praxe však ukazuje na vážné sortimentní problémy, zejména u zadních velkých traktorových pneumatik.

Stále rostoucí spotřeba pneumatik je nadále ovlivňována špatným hospodařením v samotných zemědělských závodech. Trvající nepříznivý stav potvrdily kontroly, prováděné dopravními orgány VB ve spolupráci s technickými službami n. p. BARUM. Bylo zjištěno, že např. u traktorů 37 % pneumatik je podhuštěno a 8 % přehuštěno, u vlečných vozidel činilo procento podhuštěných pneumatik dokonce 43 %. Plných 57 % pneumatik je vinou nedokonalé údržby předčasně vyhrazováno z provozu.

Zemědělská technika a zařízení klade také vysoké požadavky na dodávky pryžových výrobků. Zásobování zemědělství těmito výrobky se uskutečňuje se značnými potížemi. Na základě narůstajících rozporů v zabezpečování potřeb národního hospodářství výrobky z technické pryže, bylo ve výrobních podnicích ministerstva průmyslu ČSR přikročeno k mobilizaci všech dostupných zdrojů a rezerv. V důsledku těchto opatření a iniciativou pracujících i přesčasovou prací, se podařilo u vybraných výrobků technické pryže zvýšení výroby asi o 10 %.

Přes uvedená mimořádná opatření a dosažené výsledky, nejsou plně uspokojovány stále rostoucí požadavky na různé druhy těsnění, hřídelové těsnění, lisovaný gumokov, akumulační skříně apod. Tíživá situace je u některých druhů hadic a dopravních pásů. Často pro tyto drobné dílce jsou zemědělské stroje nepoužitelné.

Tento nepříznivý stav v dodávkách pryžových výrobků trvá již několik let. Na tuto situaci je poukazováno širokou veřejností a kritika zazněla i na jednání výboru ČNR pro průmysl a stavebnictví.

V této souvislosti dovolte, abych se obrátil na ministra průmyslu ČSR soudruha ing. Urbana s otázkou, jaká opatření ministerstvo provádí, aby se situace v zásobování zemědělství a celého národního hospodářství uvedenými výrobky zlepšila a jejich objektivizovaná potřeba byla zabezpečena?

Dodávky průmyslových hnojiv pro zemědělské závody jsou plněny v sortimentu, který se prakticky dlouhou dobu nemění. Stagnace v sortimentu a jakosti je způsobena především tím, že výstavba výroben průmyslových hnojiv proběhla v minulých pětiletkách a od druhé poloviny 5. pětiletky je přírůstek výroby průmyslových hnojiv zabezpečován pouze racionalizačními akcemi, přičemž výrobny značně překračují projektové kapacity.

Materiálové zabezpečení výroby průmyslových hnojiv je odvislé od zajištění dostatečných dodávek síry, vhodných surových fosfátů a čpavku. Podmínkou pro splnění úkolů zůstává zabezpečení dostatečných zdrojů a rovnoměrnost dodávek ze socialistických států a Slovenské socialistické republiky.

I když rozvoj chemie je perspektivně zaměřen na modernizaci výrobně technické základny a na výstavbu velkokapacitní jednotky kapalných dusíkatých hnojiv, je nutné odpovědně posoudit, zda plně zajišťuje modernizaci výrobně technické základny průmyslových hnojiv v ČSR.

Problémem zůstává dosud neuzavřené jednání o dovozu hotových dusíkatých hnojiv, a to nejen co do množství, ale i sortimentu, neboť podle výsledků těchto jednání nelze vyloučit nutnost přehodnocení dosud uvažovaného rozvoje výroby dusíkatých hnojiv.

Závažným problémem ve výrobě hnojiv je rozhodnutí o další výrobě superfosfátu. Ve stávajících výrobnách se asi 50 % této výroby granuluje a další rozšíření granulace by si vyžádalo poměrně značné investiční prostředky, přičemž by byl i nadále vyráběn pouze jednoduchý superfosfát. Výrobu, jakost a dodávky také nepříznivě ovlivňuje situace v odvozu průmyslových hnojiv od výrobce. V současné době není vyjasněna přeprava volně ložených hnojiv, protože federální ministerstvo dopravy tuto přepravu odmítá a doporučuje kontejnery.

Ministerstvo stavebnictví ČSR se v oblasti halových a skladovacích objektů zaměřilo na železobetonovou prefabrikaci a ocelové konstrukce. Přitom se nepřihlíželo k tomu, že ocelové konstrukce jsou v celém výrobním procesu investičně, dopravně a energeticky velice náročné. Odklon od spotřeby dřeva, jako stavebního materiálu, se ukazuje v některých případech jako nehospodárný. Přitom k zajištění realizace výstavby lehkých montovaných staveb na bázi dřeva v zemědělství byla usnesením vlády ČSSR č. 187/1973 stanovena opatření, která měla zajistit ověření úsporných staveb pro skot, vypracování typových podkladů objektů pro živočišnou výrobu, včetně skladů na hnojiva.

Dosavadní vývoj však ukazuje, že nebylo provedeno ve stanovených termínech ověření a vypracování typových projektů staveb pro zemědělství. Přes tyto uvedené nedostatky ministerstvo průmyslu ČSR specializovalo závod BIOS na výrobu lehkých montovaných staveb, vhodných pro zemědělství. Tato výroba však není zemědělskými podniky využívána.

Stavební výroba zabezpečuje výstavbu zemědělských objektů, mezi které patří na prvé místo výstavba obilních sil. Přes veškeré úsilí, vyvinuté pracovníky stavebnictví, nepodařilo se v uplynulém roce zabezpečit plánovanou výstavbu sil o celkové kapacitě 63 000 tun. V letošním roce se předpokládá uvedení 8 staveb obilních sil do provozu, za I. pololetí je z celkového celoročního úkolu splněno jen asi 43 % prací. To signalizuje, aby pracovníci stavebních podniků, VHJ a ministerstva stavebnictví ČSR připravili opatření na plnění celoročního úkolu na výstavbě obilních sil.

Shrneme-li poznatky z jednání výboru ČNR pro průmysl a stavebnictví, pak můžeme konstatovat, že v globálu jsou sice úkoly v jednotlivých resortech plněny, ale je zapotřebí důslednější řídící prací odstraňovat ty nedostatky, které se pro zabezpečování úkolů pro zemědělskou výrobu vyskytují. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Františku Rozhonovi. Hovoří poslankyně Naděžda Křenová.

Poslankyně Naděžda Křenová: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté! I mladí poslanci České národní rady členové stálé pracovní skupiny předsednictva ČNR pro otázky mládeže, tělovýchovy a sportu se aktivně zúčastnili přípravy pléna České národní rady k zemědělské problematice, především z hlediska zájmů mladé generace a jejího podílu na výsledcích našeho zemědělství.

Při jednání naší skupiny jsme měli na zřeteli hodnocení, zkušenosti a poznatky především těch mladých lidí, kteří na vesnici nejen žijí, ale i pracují, a tak jsou s životem vesnice plně spjati. Bez jejich účasti si nelze ani představit splnění náročných úkolů, které byly zemědělské výrobě uloženy XV. sjezdem KSČ.

V průzkumech, které jsme provedli, se ukázalo, že podíl mladých lidí pracujících v zemědělství se pozvolna zlepšuje, avšak stále ještě není dostačující. Dalšímu zlepšování věkového složení pracovníků v zemědělství je třeba i nadále věnovat zvýšenou pozornost, a to počínaje náborem mládeže do zemědělských učebních oborů, a konče výchovou středoškolských a vysokoškolských kádrů, jejich získáváním a stabilizováním v zemědělských závodech.

Při vytváření větších ekonomických celků a postupné koncentraci a specializaci zemědělské výroby bylo provedeno přehodnocení všech prací se zaměřením na zvýšení nároků na středoškolské a vysokoškolské vzdělání u technickohospodářských pracovníků a pracovníků rozhodujících úseků jak rostlinné, tak i živočišné výroby.

Jak jsme se mohli při našich poslaneckých průzkumech přesvědčit, podíl pracovníků v zemědělství s odborným, středoškolským a vysokoškolským vzděláním je dnes podstatně vyšší u mladých pracovníků, než u pracovníků starších, avšak není všude stejný.

Co průzkum však nemohl plně prokázat je otázka zařazení těchto vzdělaných mladých lidí na odpovídající místa a výsledky jejich práce, a tím i ověření správnosti pojetí jejich výchovy na školách. Proto vznáším v této souvislosti otázku na ministra zemědělství a výživy ČSR soudruha ing. Petříka, jak jeho resort a krajské a okresní zemědělské správy zabezpečují vytváření podmínek pro využití zemědělských odborníků vůbec, a mladých zvláště, a jaký je přínos těchto odborníků při uplatňování vědy a techniky v zemědělské výrobě a tedy i dosažení její vyšší efektivnosti.

Jedním z bodů rozvoje zemědělství v 6. pětiletce, důležitých z hlediska přitažlivosti práce v tomto odvětví pro mladé lidi, je dosáhnout úrovně odměňování pracovníků v zemědělství na úroveň pracujících v průmyslu. V tomto směru můžeme konstatovat, že se tento záměr vcelku daří a v zemědělství došlo ke značnému zvýšení mezd na jednoho pracovníka.

Na spokojenost a stabilizaci pracovních sil, zejména mladých lidí, má vliv také prostředí v zemědělských závodech. Jsou rekonstruovány staré objekty živočišné výroby, sklady a mechanizační dílny. Staví se nové posklizňové linky na úpravu zemědělských produktů, které jsou plně mechanizovány.

K rekonstrukci starých objektů je často přiřazena i výstavba nových sociálních zařízení. Jejich budování je věnována pozornost i v nových centrálních střediscích. Je pamatováno i na společné stravování výstavbou jídelen. Stálým problémem ve vybavování kuchyní zůstává však nedostatek současné techniky, která usnadňuje práci. Úroveň pracovního prostředí se tedy zvýšila a i nadále je jí věnována pozornost. Přesto však není všude dostatečně uspokojivá. Stejně jako pracovnímu prostředí je věnována pozornost i péči o člověka.

Díky Svazu družstevních rolníků i samotných zemědělských závodů bylo uděláno mnoho. Jsou pořádány různé kulturní a tematické zájezdy. Zemědělci mají možnost rekreace nejen doma, ale i v zahraničí. Není tomu tak však ve všech místech a proto se snad právem domníváme, že jsou ještě i zde značné možnosti.

Poměrně dobrých výsledků je dosahováno i na úseku sportu a tělovýchovy. Velmi oblíbené mezi mládeží jsou jezdecké kluby, a automotokluby při zemědělských závodech.

Mnohá zemědělská družstva věnují pozornost i vlastnímu rozvoji kulturně výchovné činnosti, a to především činnosti kulturních souborů. Například v Jihomoravském kraji jsou zřizovateli mnoha dechových, tanečních a národopisných souborů.

Přesto, že se JZD v duchu usnesení XV. sjezdu KSČ podílela a podílejí na budování mateřských škol a jeslí, podle zprávy, kterou poskytl Svaz družstevních rolníků, čekalo v minulém roce na umístění 3000 dětí v mateřské škole a 1000 v jeslích. Z toho plyne, že je ještě v řadě míst třeba v součinnosti národních výborů a zemědělských závodů dobudovat síť těchto zařízení a umožnit tak jistě nezanedbatelnému počtu mladých matek návrat zpět do zaměstnání.

Jednotná zemědělská družstva se podílejí také na výstavbě, rekonstrukci a modernizaci veřejně prospěšných zařízení. Snaží se i o stabilizaci svých mladých pracovníků formou bytové výstavby, nebo formou nenávratné půjčky při individuální výstavbě.

Ke zlepšení životních podmínek mladých lidí v zemědělství přispěla i úprava pracovní doby na 8 hodin - mimo špičkové práce - zavedení řádné dovolené a dalších vymožeností, které poskytují mladým lidem více času ke kulturnímu vyžití i k seberealizaci v kulturních a osvětových zařízeních.

Pracovní angažovanost mladých lidí v zemědělství, jejich aktivní účast na dalším rozvoji všech úseků činnosti je většinou pozitivní. Dokazují to jak jejich pracovní výsledky, tak i jejich podíl na dalším rozvoji všech forem pracovní iniciativy. Kromě pozitivního přínosu při krátkodobých, jarních, žňových a podzimních pracích se rozvinuly i soutěže dlouhodobé, pořádané SSM, jako je například soutěž zaměřená na ošetřování a obnovu luk, nebo soutěž mládežnických kolektivů a komplexních racionalizačních brigád, soutěž organizací Klubu mladých zemědělských odborníků, hlídek reflektoru mladých, vynálezců a zlepšovatelů.

Potěšitelné je i to, že se mladí zemědělci zapojují ve stále větší míře do politického a veřejného života. Aktivně se podílejí na práci národních výborů i všech složek Národní fronty. Myslím, že lze bez nadsázky říci, že většina mladých lidí se snaží svým dobrým přístupem k práci a svou angažovaností vrátit zpět všechno to, co jim naše socialistická společnost poskytuje.

Vážené soudružky a soudruzi, chtěla bych říci na závěr jednu velmi potěšitelnou věc. Když se naše pracovní skupina zabývala stejnou problematikou v roce 1973 vyústila její práce v řadu doporučení. Nyní, v odstupu pěti let, můžeme potvrdit, že naprostá většina těchto doporučení byla příslušnými resorty již realizována nebo se realizuje.

Na závěr tedy doporučujeme pokračovat v akcích směřujících k dalšímu podstatnému rozšíření nenákladných víceúčelových zařízení, zejména v rámci volebních programů Národní fronty, která by sloužila všem společenským organizacím, zejména Socialistickému svazu mládeže a Českému svazu tělesné výchovy tak, aby byly neustále zlepšovány podmínky pro rozvoj zájmové, kulturně výchovné a tělovýchovně branné činnosti mladých lidí v místě bydliště.

Doporučujeme dále usilovat o dobudování optimální sítě jeslí a mateřských škol tak, aby do pracovního procesu v zemědělství se mohl zapojit i co největší počet mladých matek. Je také třeba zvýšit úsilí při vytváření speciálních dopravních možností pro dovoz dětí a mládeže do škol. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslankyni Naděždě Křenové, hovoří poslanec Cyril Kuklínek, připraví se poslankyně Marie Šmotková.

Poslanec Cyril Kuklínek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté XV. sjezd Komunistické strany Československa orientoval náš hospodářský rozvoj, pokud jde o zemědělství, na úkol zabezpečit vyšší soběstačnost v základních zemědělských produktech z vlastních zdrojů rozvojem výroby.

Chtěl bych otázku soběstačnosti, která je důležitá jak z politického hlediska, tak i z pohledu vnějších ekonomických vztahů, zvláště zdůraznit.

Absolutní soběstačnosti v této oblasti mohou dosáhnout jen země, které mají dostatečné přírodní zdroje pro uspokojení rozsahu a kvality výživy svého obyvatelstva. Země, která nemá dostatek přírodních zdrojů, může být soběstačná prostřednictvím racionálního zapojení do mezinárodní dělby práce.

Naše příslušnost k zemím RVHP má pro utváření optimální míry soběstačnosti v potravinách, vzhledem k zásadním směrům ovlivňování národní ekonomiky, osobitý význam. Rozvoj ekonomické integrace umožní tyto problémy řešit společně na úrovni celého společenství zemí RVHP tak, že postupně dosáhne plné soběstačnosti v potravinách při současné racionalizaci výroby potravin v jednotlivých zemích. Na tomto základě by se měly lépe překlenout i případné výkyvy v úrodě zemědělských plodin.

V Sovětském svazu i v ostatních socialistických zemích se vytváří předpoklady pro podstatné zvyšování zdrojů potravin na úrovni zemí RVHP. V současné etapě rozvoje překonávají socialistické země ve výživě stadium strukturálních změn, které jsou mimořádně náročné zejména na růst rostlinné výroby. Jakmile se v těchto oblastech překonají základní problémy, zvláště vyřešení bílkovinných krmiv, růst zemědělské výroby se bude dále dynamizovat a stabilizovat a zaměřovat na plnou racionalizaci výroby potravin.

Rovněž poznání míry soběstačnosti v potravinách je mimořádně důležité, zejména při dlouhodobém prognózování národního hospodářství. V této souvislosti klade XV. sjezd Komunistické strany Československa zvláštní důraz na postupné zvyšování soběstačnosti v základních potravinách našeho klimatického pásma, což samozřejmě může být chápáno  jako ekonomický princip vyrobit si všechno sami za každou cenu. To by při současném charakteru mezinárodní dělby práce a rozvoje mezinárodní socialistické integrace zemí RVHP nebylo v souladu s dlouhodobým rozvojem československé ekonomiky v této oblasti společenské výroby.

Ale ani v případě dovozů výrobků, které lze v našich přírodně klimatických podmínkách vyrábět, by neměl vzniknout paušální požadavek na likvidaci dovozů za každou cenu, protože naším cílem by měl být další rozvoj mezinárodní dělby práce při maximálním a efektivním využívání ekonomických výhod, které národnímu hospodářství poskytuje.

Řešení soběstačnosti v zemědělsko-potravinářských výrobcích nelze rozhodnout jen v zemědělství nebo potravinářském průmyslu. Moderní československé zemědělství a potravinářství je integrováno s řadou odvětví průmyslu. Na jejich spolupráci a kvalitě dodavatelských vztahů závisí dnes již rozhodující měrou výsledky zemědělství a potravinářské výroby.

Význam zvyšování národní soběstačnosti v potravinách vychází jak z vnitřních, tak i z vnějších příčin. Hlavním vnějším stimulem v současné době jsou nejistoty budoucích zdrojů na světových trzích. Zásoby, ze kterých lze čerpat pro mezinárodní obchod, zůstávají nízké. Obecně se očekává, že úroveň cen potravin dále poroste, nebo přinejmenším bude vysoká a tak dovozní státy musí často čelit obtížím v důsledku kolísání importních cen potravin a krmiv. Pro většinu zemí nedávné zvýšení světových cen potravin a krmiv představovalo dodatečné, nečekané a výrazné nároky na devizy.

V současné etapě se předpokládá, že se po roce 1984 v ČSR upustí od dovozu masa vůbec a dovoz obilí se sníží o 70 %, že se do roku 1990 dovoz zvýší pouze o 4,6 % a omezí se v podstatě na suroviny a výrobky, které se u nás neprodukují vůbec nebo jen v omezené míře. Jejich dovoz poroste jen úměrně s výrobně provozní potřebou. Rozvíjení vlastní krmivové základny umožní, aby dovoz pokrutin a živočišných mouček stagnoval. Rovněž dovoz výrobků, v nichž se ČSR stává soběstačnou, klesne na minimum. Obdobně je tomu i u tukových surovin, jejichž dovoz se do roku 1990 sníží na 63 % roku 1980.

Uvažovaný vývoj salda československého zemědělsko-potravinářského komplexu do roku 1985 a 1990 v sobě zahrnuje již výsledky připravované výstavby závodu na výrobu pektinů ve Smiřicích, jako významného antiimportního opatření na využití domácí suroviny, a to padaných jablek. Další možností je případná záměna dovozu sojových olejů za dovoz sojových bobů v závislosti na vývoji cen na zahraničních trzích, dále snižování dovozní náročnosti především v těch případech, kde je v zásadě možné dosavadní dovozy vedené v globální položce ostatního neinvestičního dovozu, jako např. révové víno, osivo, chmel, luštěniny, ovoce atd. nahrazovat tuzemskou výrobou a v neposlední řadě využívat všech možností antiimportních opatření v rámci činnosti oborových komisí pro vnější vztahy.

Shrneme-li hlavní úkoly, které nás v procesu soběstačnosti čekají, vyplývá z toho jasně, že jde o úkoly velmi náročné, protože je stále obtížnější nacházet vhodné způsoby jejich řešení.

Mám konkrétní otázku na místopředsedu vlády soudruha Horníka: Jaký je současný stav zabezpečování jednoho ze základních úkolů XV. sjezdu KSČ - dosáhnout postupně soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále posílit naši celkovou soběstačnost ve výrobě potravin? S tím souvisí také otázka, jak je zajištěno racionální využití letošní úrody, zejména produkce zrnin, zeleniny a ovoce.

Vážení soudruzi poslanci, v pracovní skupině předsednictva ČNR pro zahraniční vztahy jsme se zabývali ještě řadou dalších otázek, týkajících se dovozu a vývozu zemědělských a potravinářských výrobků a problémem obalů, který zasluhuje zvýšenou pozornost zejména proto, že naše obaly často neodpovídají představám zahraničních zákazníků. Je přece všeobecně známo, že efektivnost exportu i cena výrobků je přímo závislá na obalech, na kvalitní obalové technice. Ukazuje se to zřetelně i na dovozu některého zboží nižší kvality, po kterém je přesto velká poptávka, protože právě obaly je dělají zajímavým a lákavým.

Dále se skupina zabývala otázkou dovozu některých výrobků, které vyrobit umíme, máme pro to podmínky, ale chybí dobrá organizátorská práce. Rovněž nám nemůže být lhostejné, že vyvážíme některé naše výrobky levně, ačkoliv bychom je u nás mohli zhodnotit mnohem efektivněji. Tyto problémy chci pouze připomenout. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Cyrilu Kuklínkovi, hovoří poslankyně Marie Šmotková. Připraví se poslanec Alois Král.

Poslankyně Marie Šmotková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, při naplňování komplexního programu péče o pracující v zemědělství a potravinářském průmyslu má důležitý společenský význam spotřební družstevnictví, které se v převážné míre uskutečňuje na vesnici. Spotřební družstva zajišťují v tomto směru v ČSR zásobování potravinami všeho druhu, průmyslovým zbožím a veřejným stravováním přibližně pro 4,5 miliónu obyvatel žijících ve venkovském prostoru.

Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že dnešní družstevní nákupní střediska, budované ve venkovských spádových obcích, jsou činitelé, které představují novou kvalitu v soustavě zásobování venkovských obcí.

Trvale dobrých a úspěšných výsledků v přestavbě venkovské obchodní sítě, odpovídající úrovni rozvíjející se socialistické společnosti, dociluje i spotřební družstvo Jednota v našem gottwaldovském okrese. Ještě v prvním roce 5. pětiletky, při naprostém nedostatku dodavatelské stavební kapacity, bylo možno vybudovat pouze jedinou novou prodejnu, zatímco občané, spotřebitelé i funkcionáři družstva upozorňovali na neudržitelný stav materiálně technické základny družstevního obchodu v mnoha obcích. Za vysoké iniciativy funkcionářů ONV, MNV a pracovního úsilí obyvatel venkova, členů spotřebního družstva i pracovníků v zemědělství, podařilo se to, co nikdy v historii předtím, to, co nikdo nečekal. V průběhu zbývajících let 5. pětiletky bylo svépomocí v akci "Z" vybudováno 51 nových, moderních převážně smíšených prodejen a nákupních středisek s 3514 m² prodejní plochy a 2 provozovny závodů veřejného stravování se 154 místy u stolu. Celková hodnota realizované výstavby činila 35 miliónů Kčs.

Dosažené úspěchy v obcích, kde občané si vyřešili řadu problémů sami, podnítily a vyvolaly další iniciativu k obnově a rozvoji venkovské obchodní sítě. Tak v období 6. pětiletky bylo již v akci "Z" vybudováno 41 prodejních jednotek s prodejní plochou 3250 m² a 5 závodů veřejného stravování s 360 místy u stolu, což v úhrnu představuje hodnotu díla více jak 33 miliónů Kčs.

Ještě v této pětiletce bude zahájena výstavba nákupních středisek v posledních dvou střediskových obcích, kde dosud pro naléhavost jiné výstavby ke koncentraci obchodní sítě nedošlo. Realizací všech připravených staveb v letech 6. pětiletky bude v okrese Gottwaldov venkovská sít prodejen zmodernizována již z 90 % a v další 7. pětiletce bude zcela dobudována.

Tento prudký rozvoj materiálně technické základny odpovídá přáním a požadavkům venkovských spotřebitelů a je nutným řešením při vytváření venkovského obchodu. Koncentrace sítě pak poskytuje široký výběr zboží a umožňuje tak venkovským obyvatelům účelný nákup bez cestování do často vzdálených sídelních středisek městského typu. Přispívá také k zabezpečování růstu tržní osobní spotřeby a rychlejší dynamice v realizaci maloobchodního obratu.

Prvořadým úkolem letošního roku všech obchodních organizací je odpovědné zabezpečování tržních fondů v rámci i nad rámec sjednaných dodavatelsko-odběratelských smluv, zejména pokud jde o dodávky nedostatkových druhů zboží, či zboží, po němž se projevuje zvýšená spotřebitelská poptávka a které pozvedá nabídku mezi kupujícími. V této oblasti je jistě celá řada vhodných forem a mám za to, že i nevyužitých možností. Pracovníci Jednoty v Gottwaldově navázali užší styky s výrobci některých druhů průmyslového zboží a dohodli se na společných akcích, které se ukázaly prospěšné nejen pro oba partnery, ale zejména pro spotřebitelskou veřejnost. Členové Svazu socialistické mládeže - zaměstnanci Jednoty - přišli s návrhem pomoci výrobním závodům a také na brigády a ke strojům v závodech nastoupili. Tak došlo k dohodám o uspořádání společných akcí s národními podniky Romo Fulnek a Rakona v Rakovníku s Jednotou v Gottwaldově, kde za účasti obou výrobců byly předváděny a prodávány jejich výrobky formou poradenských dnů. Při neobyčejném a vysokém zájmu se tu spotřebitelé mohli seznámit s vyráběnými druhy pracích prostředků, typy praček, jejich plným využitím i obsluhou v domácnosti. Pracovníci Jednoty kooperují také s jinými výrobci, jako je Jihomoravský průmysl masný, závod Sloko ve Vizovicích a s dalšími. Jsou to nové a dobré formy přímé spolupráce obchodu s výrobou, které přispívají vedle kvantitativního zajištění dodávek i ke zvýšení kvality zboží na vnitřním trhu.

Soudružky a soudruzi, s životem venkovských obyvatel i s potřebami turistů a rekreantů jsou spjaty i služby družstevního pohostinství, kde paleta jejich služeb je velmi rozmanitá. Družstevní pohostinskou sít tvoří nejen venkovské hostince, do kterých se soustřeďuje poptávka místních obyvatel venkovských obcí, ale je řada objektů, které slouží cestovnímu a rekreačnímu ruchu - sem náleží venkovské ubytovací hostince, restaurace, hotely všech kategorií spolu s chatovými tábory a ostatními rekreačními zařízeními.

Zde bych chtěla připomenout, že využívání závodů restauračního stravování pro stravování družstevních rolníků závisí na úrovni spolupráce mezi spotřebními družstvy a zemědělskými organizacemi a dalšími příslušnými orgány v okrese.

Plně lze souhlasit se stanoviskem, které bylo proneseno při jednání ve výboru ČNR pro obchod, služby a dopravu, že další zajišťování služeb ve vesnickém prostoru vyžaduje komplexní řešení všech forem společného stravování - spotřebních družstev, jednotných zemědělských družstev, školního stravování, jako základní východisko pro další rozvoj a efektivní hospodaření se společenskými prostředky.

Vážené soudružky a soudruzi, na závěr bych chtěla ještě uvést, že spotřební družstva nejsou jen sítí venkovského obchodu a pohostinství, jsou i společenskou organizací s téměř 1,5 miliónu členů. Činnost členské základny a dobrovolných funkcionářských sborů - dohlížecích výborů - se soustřeďuje nejen na ochranu zájmů spotřebitelů, na problémy pořádku a čistoty v prodejnách, ale také se podílejí na řadě akcí pořádaných společenskými organizacemi a národními výbory v obcích.

Z dosažených výsledků spotřebního družstevnictví i z jeho úkolů a cílů nadcházejícího období je zřejmé úsilí spotřebních družstev vytvářet postupně v návaznosti na rozvoj zemědělské a potravinářské výroby odpovídající obchodní služby jako jednu z významných součástí komplexního programu péče o pracující venkova. Děkuji za pozornost. /Potlesk./