Ústava zabezpečuje právo všech občanů na vzdělání uzákoněním bezplatného povinného základního školního vzdělání mládeže do patnácti let i soustavou bezplatných škol, které poskytují úplné střední a vysokoškolské vzdělání. K dalšímu prohloubení vzdělání pracujících bude organizováno studium po zaměstnání a bezplatné odborné školení v závodech a v jednotných zemědělských družstvech.

Ústava zavazuje stát a celou společnost, aby chránily mateřství, manželství a rodinu, které musí být zdravým základem rozvoje mládeže a aby rodinám s více dětmi poskytoval stát zvláštní úlevy a podporu. Rodina, stát a společenské organizace budou v duchu nové ústavy zabezpečovat všem dětem a mládeži veškeré možnosti k všestrannému rozvoji jejich tělesných i duševních schopností.

Otázky, které se dotýkají našich dětí a mládeže, zvláště vyzdvihuji proto, že v novém mladém pokolení, v tom, jak bude prospívat, vidíme záruku rozvoje naší společnosti v budoucnosti. Již dnes můžeme být na naši mládež hrdi. Je to pokolení zdravé, průbojné a uvědomělé. Znovu jsme se o tom nedávno přesvědčili na II. celostátní spartakiádě, kdy naše mládež doslova rozzářila Prahu. Do budoucna chceme mládeži dát vše, co potřebuje, ale současně budeme dbát, aby se odpovědně připravovala k velkým úkolům, jež ji čekají, aby po všech stránkách byla skutečnou mládeží komunismu.

V duchu leninské národnostní politiky řeší nová ústava vztahy národů a národností naší země. Vychází ze tří hlavních principů: Z toho, že všichni občané, ať jsou jakékoli národnosti, jsou jako jednotlivci rovnoprávní. Občané maďarské, polské a ukrajinské národnosti požívají ještě dalších práv jako etnické celky. Přitom platí základní princip, že Československá socialistická republika je jednotným státem dvou národů - Čechů a Slováků.

Závěrem k této kapitole považuji za nutné zdůraznit, že zakotvujíce v nové ústavě socialistické vymoženosti našeho lidu a jeho světlé perspektivy, nezapomínáme ani na jejich účinné zabezpečení před případným útokem ze strany imperialismu. Budeme zdokonalovat naši lidovou armádu, aby byla v případě potřeby kdykoli s to bránit mír. Proto naše socialistická ústava prohlašuje obranu vlasti a jejího socialistického zřízení za nejvyšší povinnost a věc cti každého občana. (Potlesk.)

Třetí až jedenáctá hlava předloženého návrhu ústavy se zabývá organizací státu a činností státních orgánů. Tyto části ústavy vycházejí z ustanovení, pojednávajících o společenském zřízení republiky. Základem, o který se opírá celá organizace státu, je zásada, že veškerá moc v republice patří pracujícímu lidu, který ji vykonává svými zastupitelskými sbory. Od pravomoci zastupitelských sborů, jimiž jsou Národní shromáždění, Slovenská národní rada a národní výbory, je odvozena pravomoc všech ostatních orgánů státu.

Vycházejíc z dnešních úkolů státních orgánů, překonává nová ústava některé formální prvky, které souvisely s dosavadní ústavní úpravou. Řada ustanovení o vzájemných vztazích státních orgánů se podstatně zjednodušuje a tím výrazněji vystupují jejich funkce i nový socialistický charakter. Zdůrazňují se nové socialistické úkoly státních orgánů a jejich styk s masami pracujících.

V ustanoveních nové ústavy o státních orgánech vystupuje do popředí především úloha, pravomoc a odpovědnost lidových zastupitelských sborů, zvláště národních výborů i Národního shromáždění, jimiž jsou ostatní orgány kontrolovány a jimž jsou odpovědny. Všechny dohromady pak tvoří jednotnou soustavu lidové moci v naší vlasti, vedenou společnou vůlí, jednotně směřující k našim velikým cílům. Nová ústava vyzvedává význam široké účasti pracujících a jejich organizací na práci státních orgánů a kontrole jejich práce, především formou komisí a výborů zastupitelských sborů.

Ústava počítá s tím, že v práci státních orgánů dnes převládají hospodářsko-organizátorské a kulturně výchovné úkoly a zvláště podtrhuje úlohu státního plánu rozvoje národního hospodářství a kultury. Ve vzájemných vztazích orgánů je uplatněn leninský princip jednoty usnášení a provádění, jednoty státní moci a správy. Pravomoc lidových zastupitelských sborů se neomezuje jen na usnášení, ale bude se stále více projevovat v jejich aktivní práci při uskutečňování úkolů.

Návrh ústavy dává právní základ ke stále širší účasti pracujících v řízení společenského života nejen prostřednictvím státních orgánů, ale také prostřednictvím společenských organizací.

Nejvyššími státními orgány naší socialistické republiky budou podle návrhu ústavy nadále Národní shromáždění, president republiky a vláda. Ze vzájemných vztahů těchto orgánů odstraňuje nová ústava formální pozůstatky někdejší dělby moci. Vychází z toho, že v socialistickém státě jsou to orgány jedné nedílné moci pracujícího lidu. (Potlesk.) Proto také jejich vztahy se zakládají na dělbě práce a odpovědnosti, na stálé součinnosti při plnění společenských úkolů, při čemž ústava stanoví zásadu odpovědnosti presidenta republiky a vlády Národnímu shromáždění, jakožto nejvyššímu zastupitelskému sboru.

Úloha Národního shromáždění se proti dosavadnímu stavu zvyšuje. Především se výrazněji vyjadřuje pracovní ráz činnosti Národního shromáždění, zvláště činnosti jeho výborů a poslanců.

Zvyšuje se jejich aktivní účast a pomoc při provádění státních úkolů. Důležitou formou této činnosti bude spolupráce poslanců s národními výbory. Nová ústava klade dále větší důraz na kontrolní činnost Národního shromáždění a jeho orgánů a vyzvedá odpovědnost státních orgánů vůči Národnímu shromáždění. Přitom i nadále stanoví, že národní výbory řídí a kontroluje vláda.

Nová ústava zdůrazňuje, že Národní shromáždění není jen zákonodárným orgánem, jako parlamenty buržoazního typu. Tento zásadní rozdíl se projevuje především v tom, že se Národní shromáždění netoliko usnáší, ale také - zejména svými výbory a prostřednictvím poslanců - spolupůsobí při provádění zákonů a svých usnesení.

V návrhu ústavy je věnována šestá hlava novému uspořádání slovenských národních orgánů. Vytvoření jednotného slovenského orgánu zákonodárné i výkonné moci vychází z potřeby rozšířené pravomoci národních výborů a prohloubení jednoty řízení národního hospodářství celé republiky. Tento krok plně odpovídá zájmům slovenského lidu a přispívá k úplnému překonání rozdílů v hospodářské vyspělosti mezi českými a slovenskými kraji. Přinese nepochybně další prohloubení jednoty našich národů a semknutosti naší celé společnosti.

Návrh ústavy dále vytyčuje zásady výstavby a pravomoci našich soudů a prokuratur. Vyzvedá zejména jejich poslání chránit socialistický stát, jeho společenské zřízení a práva občanů. Zdůrazňuje výchovnou stránku jejich činnosti a zabezpečuje další zlidovění našeho soudnictví.

Jako zcela nový článek v systému soudů uzákoňuje nová ústava místní lidové soudy, které budou pracující volit v místech a na pracovištích. Jejich hlavním posláním bude přispívat k upevňování socialistické zákonnosti, k zajišťování společenského pořádku a pravidel socialistického soužití. Podrobnosti v tomto směru stanoví zákon, který bude Národnímu shromáždění předložen po projednání otázek našeho soudnictví ústředním výborem Komunistické strany Československa.

Soudruzi poslanci!

Vysoká politická a pracovní aktivita našeho lidu, jak se projevila v období před letošními volbami a před celostátní konferencí strany, je přesvědčivým výrazem pevného odhodlání našeho lidu uvést novou ústavu do života.

Projednávání návrhu ústavy bylo hlavním obsahem předvolební kampaně. Proto můžeme letošní volby nazvat všelidovým hlasováním o socialistické ústavě naší republiky, v němž náš lid s manifestační jednotou přijal ústavu cele za svou. Tím se nám, jeho poslancům, dostalo mandátu nejvyššího: svým souhlasem s návrhem ústavy naplnit jednomyslnou vůli našeho lidu (Potlesk).

Dočasný výbor pro projednání návrhu ústavy mě proto pověřil, abych v souladu s touto lidovou vůlí doporučil Národnímu shromáždění schválit předloženou Ústavu Československé socialistické republiky. (Potlesk.)

Předseda: Děkuji poslanci Hendrychovi za jeho projev.

Jako první se do rozpravy přihlásil posl. Zupka. Dávám mu slovo.

Posl. Zupka: Vážené Národné zhromaždenie, vážený súdruh prezident, súdružky a súdruhovia!

Prerokovanie a schválenie novej ústavy Československej socialistickej republiky Národným zhromaždením vojde do dejín našich národov ako jedna z najvýznamnejších udalostí roku 15. výročia oslobodenia našej vlasti hrdinskou Sovietskou armádou. Nová ústava potvrdzuje dovŕšenie historicky rozhodujúceho obdobia v socialistickom budovaní a zakotvuje veľké víťazstvo, za ktoré naša robotnícka trieda pod vedením Komunistickej strany Československa bojovala - zakotvuje víťazstvo socializmu v našej vlasti. Nová ústava súčasne rysuje ďalšie radostné perspektívy našej spoločnosti, ktorá teraz vstupuje do novej etapy - do etapy vyspelej socialistickej spoločnosti, v ktorej sa budú vytvárať ekonomické, politické a kultúrne podmienky pre postupný prechod ku komunizmu.

Jedným zo základných predpokladov budovania vyspelej socialistickej spoločnosti je, že v správe všetkých záležitostí spoločnosti, v riadení hospodárskej a kultúrnej výstavby, bude sa stále viac posilňovať a prehlbovať účasť pracujúcich. Tento predpoklad plne zodpovedá marxisticko-leninskému poňatiu vývoja socialistickej spoločnosti, že čím väčšie a hlbšie sú spoločenské a revolučné premeny, tým masovejšia je účasť ľudí, ktorí sú jej aktívnymi uskutočňovateľmi a tvorcami.

S ďalším rozvíjaním socialistickej demokracie rastie vplyv pracujúcich a význam úlohy spoločenských organizácií. V súlade s tým preto ústava v 5. článku zakotvuje právo pracujúcich združovať sa k rozvíjaniu spoločnej činnosti, k všestrannej a aktívnej účasti na živote spoločnosti a štátu a k uskutočňovaniu ich práv v spoločenských organizáciách. Medzi spoločenskými organizáciami ústava menovite uvádza Revolučné odborové hnutie. Je to tak najmä preto, že sa predovšetkým prostredníctvom odborových organizácií prehlbuje stále širšia účasť pracujúcich na riadení národného hospodárstva i na správe štátu.

"Odbory" - zdôrazňoval V. I. Lenin - "musia byť najbližším a nenahraditeľným spolupracovníkom štátnej moci, ktorú v celej jej politickej a hospodárskej činnosti riadi uvedomelý predvoj robotníckej triedy - komunistická strana. Odbory, ktoré sú školou komunizmu vôbec, musia byť najmä školou riadenia socialistického priemyslu (a potom postupne i poľnohospodárstva) pre celú masu robotníkov a potom aj pre všetkých pracujúcich." (V. I. Lenin - Spisy zväzok 33, str. 186, 187.)

Návrh novej ústavy ako základný zákon celej našej spoločnosti zakotvuje toto významné postavenie odborových organizácií, zaručuje im všetky práva a vyjadruje ich hlavné poslanie. Robotnícka trieda si tak sama stanoví tie najlepšie podmienky pre činnosť svojich organizácií, poslaním ktorých je získavať široké masy pracujúcich k aktívnej účasti na hospodárskej a kultúrnej výstavbe, rozvíjať ich tvorivú iniciatívu a zameriavať ju na riešenie hlavných úloh nášho budovania. Odbory tak priamo v procese výroby, na pracoviskách, v závodoch, vychovávajú pod vedením strany skutočných socialistických hospodárov, nových ľudí, ľudí socializmu a komunizmu.

Zdôraznenie významného postavenia odborových organizácií je vysokým ocenením ich práce, je však zároveň veľkým záväzkom. Odbory musia ešte účinnejšie rozvíjať svoju organizátorskú a výchovnú prácu v širokých masách pracujúcich, každodennou prácou zabezpečovať naplnenie všetkých zásad novej ústavy, ktorými sa ako červená niť prelína bezprostredná a aktívna účasť pracujúcich na riešení všetkých dôležitých otázok nášho života.

Preto odborové organizácie urobia všetko, aby sa čo najúčinnejšie uviedli do života predovšetkým tie ustanovenia ústavy, ktoré hovoria o zabezpečení štátneho plánu rozvoja národného hospodárstva, o všestrannom rozvoji výroby na základe ustavičného pokroku vedy a techniky a zvyšovania spoločenskej produktivity práce. Veď sme sa všetci na vlastných skúsenostiach posledných pätnástich rokov presvedčili, že uspokojovanie stále rastúcich potrieb pracujúcich i všetkých členov našej spoločnosti je závislé predovšetkým na tom, ako vieme rozvíjať výrobu v priemysle i v poľnohospodárstve. Toto poznanie účinne povzbudzuje tvorivú iniciatívu ľudí.

V práci i súkromnom konaní našich pracujúcich sa z roka na rok výraznejšie prejavujú črty socialistických ľudí. Z dobrovoľných brigád, ktoré po oslobodení odstraňovali škody spôsobené vojnou, aby sa výroba mohla plne rozvinúť, rozrastá sa z roka na rok mohutný prúd socialistického súťaženia, do ktorého sa koncom roku 1959 vo výrobných odvetviach zapojilo už vyše tri milióny pracujúcich. Výsledkom tejto iniciatívy je, že sa v roku 1959 vyrobilo oproti plánu viac, ako za tri miliardy korún výrobkov a náklady na výrobu sa znížili o 520 miliónov korún.

Z iniciatívy baníkov z Kladna, ktorí sa ujali príkladu sovietskych brigád komunistickej práce, vzniklo a rozšírilo sa súťaženie o titul brigáda socialistickej práce. K 9000 súťažiacim kolektívom, ustavených do konca lanského roku, pribudlo za šesť mesiacov tohoto roku ďalších 13 000 brigád. V súčasnej dobe súťaží o hrdý titul brigáda socialistickej práce už 22 000 kolektívov s 230 000 členmi. Uvedomelý pomer k práci významne prispieva k výchove nového človeka v procese výroby a súťažiace kolektívy sú tak vzorom všetkým pracujúcim zapojeným do socialistického súťaženia. Široký rozvoj súťaženia o titul brigáda socialistickej práce pomáha získavať pracujúcich pre ďalšie nové formy vnútrozávodného súťaženia, akými sú súťaženie o dosiahnutie najvyšších technických parametrov, súťaženie podľa vzoru pracovníkov Vladimírskej oblasti, súťaženie za dosiahnutie najvyšších úspor materiálu a farebných kovov, ako aj rozvíjanie hnutia "Každý po novátorsky".

Výrazom iniciatívy pracujúcich a ich hlbokého pochopenia súčasných i perspektívnych úloh sú záväzky uzatvárané na počesť 15. výročia oslobodenia našej vlasti a na počesť celoštátnej konferencie Komunistickej strany Československa. Záväzky sa neobmedzujú len na včasné splnenie výrobných úloh, na kvalitu a množstvo, ale zameriavajú sa aj na vytváranie predpokladov pre úspešný nástup do tretej päťročnice, zvýšenie produktivity práce, rozšírenie smennosti a široké zavádzanie pokrokovej techniky, mechanizácie a automatizácie. V súhrne sa k 30. júnu pracujúci zaviazali vyrobiť navyše tovar v hodnote viac ako za jednu miliardu 300 miliónov korún a znížiť náklady o pol miliardy korún oproti plánu. Hodnota záväzkov každým dňom ďalej rastie.