Předmětem této práce jsou opravy a obnovování gumových obručí. Gumová obruč, plněná vzduchem, anebo jak říkáme krátce pneumatika, je vynález lidského ducha, který především získal vítězství jak jízdnímu kolu, tak motocyklu i automobilu. Tyto dopravní prostředky byly totiž zprvu opatřeny železnými obručemi. Dovedeme si představiti, jaká to byla jízda, řízení, rychlost, bezpečnost atd.

Vynález pneumatiky je spojen se jmény Angličanů Thompsona a Dunlopa, k nimž se druží řada dalších, jako Michelin, Firestone a jiní. Ti všichni položili základ k výrobě pneumatik, které v oblasti silniční dopravy dobyly světa a dosáhly dnešní dokonalosti. Tento opravdu bouřlivý vývoj byl uskutečněn během posledního půlstoletí, neboť ještě v r. 1894 po nezdaru Michelina v závodě na trati Paříž-Rouen a zpět se všeobecně myslilo, že guma nesnese velkou rychlost. Dnes bychom si asi nedovedli představit automobil, jedoucí 100 km i vyšší rychlostí, bez gumové obruče plněné vzduchem. Pneumatika dochází však uplatnění téměř na všech vozidlech, zejména též v zemědělství. Uvádím traktory, potahové vozy, ruční vozíky atd. Všude přináší pružnou, bezhlučnou jízdu, šetří zdraví člověka, šetří vozidlo a vozovku, znamená podstatnou úsporu síly, uveze se mnohem více, nežli na voze s obručemi železnými. Při své neobyčejné trvanlivosti znamená i zlevnění provozu.

Představíme-li si stále rostoucí počet jízdních kol, motorových a potahových vozidel, pochopíme, jak obrovského počtu pneumatik je zapotřebí. Podle dvouletého plánu vyrobí se u nás v roce 1947 2 mil. obručí pro jízdní kola, 205.000 pro motocykly, 501.550 pro osobní a nákladní automobily a traktory, což je značně více, nežli se vyrobilo v roce 1937. V roce 1948 bude výroba dále stupňována. Přesto však nestačí rostoucí spotřebě a tak jako na celém světě, jeví se též u nás nedostatek pneumatik. Růst výroby je dobře patrný na spotřebě surového kaučuku v nejdůležitějších zemích, která v roce 1910 činila asi 90 tisíc tun, v roce 1938 skoro 1 mil. tun. My pak nesmíme přehlížet, že nejdůležitější dvě suroviny k výrobě pneumatik, přírodní kaučuk a bavlnu, musíme dovážet za hodnotné devisy.

Z těchto skutečností plyne pro nás kategorický příkaz, aby vyrobených pneumatik bylo využito co nejhospodárněji a do krajnosti. A tu je veliký a důležitý úkol, který v zájmu národního hospodářství plní naši vulkaniséři. Jim je vlastně svěřena péče o pneumatiky na vozidlech zákazníků. Oni vychovávají a učí své zákazníky - automobilisty - slovem, obrazem i tiskem, jak mají pneumatiky ošetřovat, aby dlouho vydržely. Společenstvo vulkanisérů vydalo na příklad letos značným nákladem příručku pod názvem "Jak prodloužit život pneumatiky". Tuto propagační brožurku, doporučenou úřadem předsedy vlády - gen. sekretariátem Hospodářské rady, možno dostat buď u společenstva v Praze XII., nebo u kteréhokoliv vulkaniséra. Výsledky této cílevědomé dlouholeté práce se projevují. Dnes už se na příklad chápe heslo, že vzduch je život pneumatiky, a není už takové procento poškozených nebo zničených pneumatik následkem nedostatečného huštění. Dojde-li k poškození obruče, tu nastává vlastní práce vulkaniséra: provésti pečlivě, svědomitě a odborně opravu, aby pneumatika mohla býti dále používána. To je velmi odpovědný technický proces, zahrnující v sobě přípravu opravy, vyříznutí poškozeného místa, drsnění, nátěry pryžovým roztokem, vyložení vhodným materiálem a vulkanisaci, kteroužto se plastický opravný materiál spojí s poškozenou pneumatikou v jednu hmotu. Předpokládá to znalost různých druhů materiálů a hmot, zručnost v zacházení s řadou strojů a nástrojů, znalost druhů a únosnosti pneumatik atd. Sjede-li se na plášti vzorovaný gumový hřbet, provádí vulkanisér t. zv. obnovení neboli protektorování pláště, t. j. opatří jej novým vzorovaným hřbetem, takže pneumatika je zase jako nová, ba od nové často k nerozeznání. Všechny tyto práce jsou natolik odpovědné, že mohou být svěřeny jen do rukou odborníka-vulkaniséra, který je dobře zařízen a má za sebou náležitou průpravu.

V rámci této průpravy je především postaráno o náležité školení učňů, pro jichž nábor vydalo společenstvo vhodný a přesvědčivý letáček. Od 1. dubna 1947 je otevřen první ročník tříměsíční základní odborné školy v Čáslavi pro 88 učňů z českých zemí. Postupně se budou zařazovati další ročníky. Škola je spojena s internátem, kde jsou učňové ubytováni a stravováni. Bude tam vybudována vzorná školní dílna. Místní národní výbor v Čáslavi dal ředitelství školy za tím účelem k disposici budovu na dvoře školy. Budovu tuto upraví svým nákladem. Je mou radostnou povinností s tohoto místa upřímně poděkovat místnímu národnímu výboru v Čáslavi za tuto péči.

Z USA došlo v rámci UNRRA úplné vzorné dílenské zařízení, které by se nejlépe uplatnilo v této školní dílně. Věříme, že ministerstva průmyslu a vnitřního obchodu jako v jiných případech vyhoví i tentokráte žádosti společenstva vulkanisérů a došlé zařízení pro školní dílnu uvolní. Nepřetržité tříměsíční vyučování, spojené s ubytováním v internátě, se ukázalo nejlepším řešením pro tento řídce zastoupený obor, ve kterém připadají průměrně dvě dílny na správní okres. Ke chvále vulkanisérů sluší ještě dodati, že se jednomyslně uvolili platit 30 % přirážku k členským příspěvkům na úhradu zvýšených výloh na odborné vzdělání učňů.

O prohloubení odborných znalostí vulkanisérů pečuje společenstvo v poslední době zvláštními pětidenními kursy v národním podniku Baťa ve Zlíně. První kurs byl uskutečněn v době od 14. do 18. dubna 1947. Zúčastnilo se 32 vulkanisérů. Tyto kursy jsou jak po stránce odborné, tak organisační plně na výši. Mimo to přispívají k prohloubení spolupráce a porozumění mezi znárodněným průmyslem gumárenským a sektorem soukromým, který z největší části tvoří právě vulkaniséři.

Spolupráce obou těchto složek se rozvíjí opravdu slibně, a to zejména po založení Družstva československých vulkanisérů dnem 1. června 1946. Gumárenský průmysl, zvláště národní podnik Baťa, je dodavatelem materiálu a různých potřeb pro vulkaniséry. Družstvo, pověřené sběrem, tříděním a zužitkováním staré odpadové gumy, dodává zase národnímu podniku Baťa odpad na regenerát. Dochází bez obtíží k dohodě o výrobním programu, rep. rozdělení úkolů. Tak Družstvo v dohodě se znárodněným gumárenským průmyslem objednalo z USA za 1 mil. Kčs úplné zařízení na výrobu vložek ze starých plášťů, kterýžto úkol může dobře plnit vzhledem ke svém u pověření sběrem staré gumy. Tyto vložky jsou nezbytný opravný materiál pro vulkaniséry.

Sběr staré gumy a vůbec odpadových hmot má pro naše národní hospodářství nemalý význam. Představuje veliké množství surovin pro mnohá naše průmyslová odvětví a znamená veliké úspory cenných devis. Tyto okolnosti nutno stále zdůrazňovat a činit všechna opatření pro zdokonalení sběru. Za rok 1946 bylo soustředěno 2,238.551 kg staré gumy, což se rovná asi 300 vagonům tohoto materiálu, potřebného jak pro továrny, tak pro vulkaniséry. Při větším pochopení naší veřejnosti by mohl býti výsledek lepší. Vedle této činnosti snaží se Družstvo obstarat a dodat za levné ceny členstvu vše, čeho k provozování živnosti potřebuje, a tím je uvolnit k produktivní práci v dílně. Nákupní obrat za deset měsíců činnosti činí 9,634.683 Kčs.

Obdobnou službu mimo zmíněnou již činnost zvelebovací přináší členstvu i zájmová organisace hospodářská společenstvo vulkanisérů. Informuje členy o všech vyhláškách daňových, cenových, mzdových a jiných, týkajících se oboru, zavádí jednotné knihy, stará se o úpravu poměrů v živnosti atd. Přes to, že činnost společenstva se vztahuje na celé území českých zemí, plní dobře své úkoly a je tak důkazem toho, že je zbytečné, ba nezdravé tříštit hospodářskou samosprávu do malých a početně slabých územních celků. Podle stavu k 1. lednu 1947 čítá celý obor 329 členských závodů a 1642 zaměstnanců. Převážně jsou to malé podniky s jedním až dvěma zaměstnanci, které se musejí snažit uhájit své zájmy ve společenstvu i v družstvu. Tyto složky musejí se stát jejich oporou i s hlediska plánování a budoucího vývoje v tomto oboru.

Přes svou malou početnost jsou vulkaniséři platně zapojení do dvouletého plánu. Ve svém 55. zasedání uložila vláda vulkanisérským závodům obnoviti, t. j. protektorovati v roce 1947 nejméně 100.000 plášťů mimo běžné opravy. Vulkaniséři tento úkol úspěšně plní. V prvním čtvrtletí 1947 obnovili 27.455 plášťů, což představuje splnění plánu na 109.5 %. Mimo to opravili 82.515 plášťů a 162.220 duší pro osobní a nákladní automobily. Kromě toho opravili ještě množství plášťů a duší pro jízdní kola dělnictva, aby mohlo dojížděti do zaměstnání.

Důležitou součástí živnosti vulkanisérské je obchod obručemi. Vulkanisér jako nejpovolanější odborník se právem dovolává toho, aby směl prodávat též nové obruče. Podle předpisů z dob protektorátu je k tomu však třeba zvláštního živnostenského listu, jichž vydávání je nyní omezeno. Kdo si za okupace nedal svůj živnostenský list rozšířiti, pociťuje nyní toto opatření právem jako křivdu.

Vedle toho mají vulkaniséři i jiné potíže. Tak četné podniky trpí nevhodnými provozovnami. V mnohých je zapotřebí racionalisace výroby a práce pomoci dokonalého strojního zařízení co možná jednoho typu. To vše vyžaduje značného nákladu i doby. Nicméně naši vulkaniséři sami i ve své organisaci - společenstvu a družstvu - mají předpoklady k tomu, aby všechny nesnáze překonali a aby tento mladý obor pozvedli na takovou úroveň, aby se stal vzorem pro jiná řemeslná odvětví. Jedním krokem k tomu je i zřemeslnění vulkanisérské živnosti. Navrhuji proto, aby plénum ústavodárného Národního shromáždění přijalo vládní návrh tisk 474 ve znění, přijatém výborem živnostensko-obchodním. (Potlesk.)

Předseda: Zpravodajem za výbor právní je p. posl. Štěpán. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Štěpán: Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Za dnešního právního stavu je možno, aby živnost vulkanisérskou provozovala i osoba bez odborných znalostí a praktických zkušeností, poněvadž živnost vulkanisérská je živností svobodnou. A přece provoz této živnosti vyžaduje jak znalostí theoretických, jako na př. znalosti materiálů, látek pomocných, zacházení s nimi, znalosti nauky o obručích a pod., tak i zvláštní zručnosti a dovednosti při zpracování plátna a gumy, navalování gumy do vykrojeného defektu pláště nebo duše, vytápění připravených oprav gumových obručí a duší a j. Nedostatek odborných znalostí a praktických zkušeností při provozu živnosti vulkanisérské je příčinou nadměrného znehodnocování materiálu, což je dvojnásob povážlivé proto, že jde o gumu, tedy o materiál, který dovážíme z ciziny. Aby se tyto velké národohospodářské ztráty předešly, je nutno, aby práce vulkanisérské byly svěřeny jen rukám odborníků, které lze získati jen tím, že živnost vulkanisérská bude prohlášena za živnost řemeslnou. Odpomůže se tak i dnešnímu citelnému nedostatku učňů, kteří se z obavy, že jejich budoucnost není zajištěna, dokud živnost vulkanisérská je živnosti svobodnou, tomuto pracovnímu oboru vyhýbají.

Pro osoby, které živnost vulkanisérskou již samostatně provozují nebo jsou v ní, po případě při výrobě pneumatik delší dobu zaměstnány, jsou, pokud jde o průkaz způsobilosti pro živnosti řemeslné jinak předepsaný, stanoveny úlevy, a to v rozsahu při zřemeslňování živnosti obvyklém.

Navrhuji slavnému ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby osnovu přijalo tak, jak ji navrhl výbor živnostensko-obchodní a jak se na ní usnesl výbor právní. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Osnova má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.

Z usnesení předsednictva podle § 54, odst. 1 jedn. řádu vykonáme ihned druhé čtení.

Ad. 2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se živnost vulkanisérská prohlašuje za řemeslnou (tisk 604).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Vlach: Nejsou.

Zpravodaj posl. Štěpán: Není změn.

Předseda: Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji ústavodárné Národní shromáždění přijalo ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen 2. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího odstavce pořadu, jímž je

3. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Poláka. (Přestupek podle §§ 1-3 zák. č. 108/1933 Sb. (tisk 609).

Zpravodajem je p. posl. Štěpán. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Štěpán: Slavné ústavodárné Národní shromáždění!

Imunitní výbor pojednal o žádosti okr. soudu v Bratislavě za souhlas k trest. stíhání posl. Poláka pro přestupek podle § 1 až 3 zákona č. 108/1933 Sb. a jednomyslně se usnesl doporučiti ústavodárnému Národnímu shromáždění, aby posl. Polák k trestnímu stíhání vydán nebyl, poněvadž veřejný zájem na projednání tohoto případu nepřevyšuje zájmy nerušeného výkonu poslaneckého mandátu posl. Poláka. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme k hlasování.

Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního, aby ústavodárné Národní shromáždění nedalo souhlas k trestnímu stíhání posl. Poláka.

Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím ústavodárné Národní shromáždění usneslo se nedati souhlas k trestnímu stíhání posl. Poláka.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu.

Přistoupíme k projednávání čtvrtého odstavce pořadu, jímž je

4. Rozprava o prohlášení ministra spravedlnosti dr Drtiny o činnosti a výsledcích retribučního soudnictví, učiněném v 55. schůzi dne 29. května 1947.

Přihlášeni jsou tito řečníci: pp. posl. Langr, dr Rozehnal, dr Gregor, dr Jelínek, Bacílek, dr Bunža, dr Hobza, dr Kokeš, V. Beneš, Uhlířová, dr Steiner, Štekl, Hora, dr Kočvara, Pašek, Syrovátková.

Uděluji slovo prvnímu přihlášenému řečníku, jímž je p. posl. Langr.