Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Dávam slovo k doslovu zpravodajcovi výboru branného, p. posl. Vaverkovi.

Zpravodaj posl. Vaverka: Vážená sněmovno!

Moje úloha v doslovu bude lehká. Pokud zde mluvili jednotliví pánové o osnově po té stránce, kde má sloužiti zájmům obrany státu, vyslovovali se k ní skoro všichni kladně a dokonce nalezli pro ni slova příznivého ocenění, které jsme zde slyšeli o málokterých osnovách jiných. Byl to jedině opět pan kolega Suroviak, který vyslovil určité obavy, a to z důsledků ustanovení odst. 3 §u 119. Považuji proto za nutné říci, že tyto obavy spočívají na omylu. Otázka ponechání osob povinných činnou vojenskou službou a tedy samozřejmě i železničářů na místech jejich občanského povoláni za branné pohotovosti státu nemohla býti ani v projednávané osnově řešena, poněvadž byla již vyřešena branným zákonem, jakož i brannými předpisy podle něho vydanými. Podle branných předpisů může býti zproštění povoleno v míru nebo až za branné pohotovosti státu. Při zproštění v míru se postupuje opět podle platných předpisů, a to tím způsobem, že žádosti o zproštění svých zaměstnanců podávají přímo vojenské správě jednak provozní správy soukromých drah, za druhé jednotlivá ředitelství státních drah a za třetí ministerstvo železnic, pokud jde o zproštění zaměstnanců, přidělených ústřednímu úřadu.

Z toho, co jsem zde uvedl, je tedy zřejmo, že zprošťování železničních zaměstnanců se děje podle zásady decentralisace. A když přihlížíme k této skutečnosti, pokládáme obavu pana kolegy Suroviaka tím spíše za neodůvodněnou, poněvadž zde již bylo konstatováno, že obě ředitelství státních drah na Slovensku jsou vedena Slováky.

Vážená sněmovno! Jiných připomínek nemám a znovu se připojuji k doporučení předcházejících pánů kolegů zpravodajů, aby osnova byla přijata v předloženém znění, schváleném čtyřmi výbory. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Hlasovanie o tomto bode odložíme na dobu pozdejšiu a pristúpime k prejednávaniu odstavca ďalšieho. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Pristúpime k prejednávaniu ďalšieho odstavca, ktorým je:

2. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 695) o vládním návrhu zákona (tisky sen. 273 a 303), jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 11. prosince 1934, č. 251 Sb. z. a n., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákonů o občanském řízení soudním, o řízení exekučním a o řízení nesporném tisk 707).

Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem, aby rokovanie o tejto osnove slúčené bolo s rokovaním o osnove, ktorá je na poriadku ako ďalší odst. 3, to je:

3. Zpráva výboru ústavně-právního podle § 35 jedn. řádu o usnesení senátu (tisk 714) k vládnímu návrhu zákona (tisky sen. 324 a 341), kterým se prodlužuje účinnost některých zákonných ustanovení v oboru trestního soudnictví a některých ustanovení zákona ze dne 23. května 1922, č. 168 Sb. z. a n. (tisk 716).

Dôvodom pre navrhované slúčenie je, že v oboch osnovách ide o záležitosti súdne.

Sú snáď nejaké námietky proti návrhu na slúčené prejednávanie týchto dvoch odstavcov? (Námitek nebylo.)

Niet ich. Prejednávanie bude teda podľa návrhu slúčené.

Zpravodajcom pri oboch týchto zprávach je pán posl. F. Richter. Dávam mu slovo.

Zpravodaj posl. F. Richter: Slavná sněmovno!

Předložená osnova jenom prodlužuje účinnost t. zv. odlehčovací novely pro nejvyšší soud (zákon č. 251/1934) neměníc nic podstatného na jejím obsahu. Ustanovení citovaného zákona se osvědčila, avšak ve lhůtě do konce r. 1936 se nemohla plně projevit a uvésti chod věcí u nejvyššího soudu do normálních kolejí.

Podle zprávy k vládnímu návrhu, předloženému v senátě, trvalo vyřízení věci u nejvyššího soudu, do účinnosti zákona č. 251/1934, pravidelně přes 2 roky. V r. 1935 po účinnosti zákona klesl proti r. 1934 počet nově přibylých věcí civilně-právních v obvodu vrchního soudu pražského a brněnského o 14 %. Stav agendy byl ke konci r. 1935 takový, že ve skupině slovenské byly přiděleny k rozhodnutí věci asi po 6-7 měsících, ve skupině českomoravské ještě po 20 měsících. Podle názoru presidia nejvyššího soudu dá se však očekávati, že do konce r. 1936 zbudou ve skupině slovenské k vyřízení věci asi do 3-6 měsíců a že ve skupině českomoravské budou věci přidělovány asi po 15 měsících, takže tu k vyřízení dojde asi po 1 1/2 roce. Z toho je patrno, třebaže je to doba sama o sobě dlouhá, že přeci jen účinek novely č. 251/34 se již příznivě projevuje a také prodloužení zákona je tím odůvodněno. Nemohu ovšem pominout, že zásluhu má také rozšíření počtu členů senátu nejvyššího soudu. obsazení všech systemisovaných míst, jakož i úporná a pilná práce všech členů gremia nejvyššího soudu.

Původní vládní osnova počítala s účinností zákona do 30. června 1938. Senát změnil osnovu v tom bodě, že účinnost zákona není vůbec terminována. Předpokládá se, že v dohledné době bude ústavně projednán zákon o civilním a exekučním řádu, do něhož některá ustanovení tohoto zákona mají býti recipována, čímž skončí účinnost odlehčovací novely a vyloučí se možnost zákonného vacua. I s tímto názorem senátu nutno souhlasit.

Změna ve čl. II jen přesně formuluje. co se v zákoně č. 251/34 Sb. z. a n. předpokládalo jako samozřejmé. Navrhuji tedy jménem výboru ústavně-právního, aby osnova tato byla schválena i s nadpisem a úvodní formulí v tom znění, jako byla přijata senátem.

Nyní dovoluji si podat zprávu jménem ústavně-právního výboru k druhé osnově k třetímu bodu dnešního pořadu. Touto druhou osnovou, která senátem byla rovněž přijata, a to úplně podle znění vládního návrhu, se prodlužují na 3 léta, do konce r. 1939, některá zákonná ustanovení různé povahy.

Především se prodlužují předpisy. které mají za účel odlehčiti zvýšené agendě trestních soudů. Je to zejména snížení počtu senátních členů v trestních senátech ze 4 na 3 a snížení počtu členů trestních senátů u vrch. soudů v zemi České a Moravskoslezské z pěti na tři. Dále se prodlužují předpisy o přesunutí příslušnosti se soudu porotního na trestní senát krajského soudu, navrhuje-li veřejný žalobce potrestání podle snížené trestní sazby, potom instituce samosoudců, předpisy, jimiž se prodlužuje lhůta k sepsání rozsudku ze tří na osm dnů, a zjednodušuje sepisování důvodů trestních rozsudků soudů okresních a brigádních.

Všecky tyto předpisy, z nichž některé jsou v účinnosti už 15 let, se osvědčily a mají býti převzaty do chystaných trestních zákonů a trestních řádů jakožto ustanovení trvalá. Předpisů těchto je také potřebí z toho důvodu, že trestní agenda v uplynulých letech neklesla a za dřívějších předpisů by byla nezdolatelná.

Obligatorní ustanovení obhájce pro případ, že se navrhuje veřejným žalobcem snížená sazba trestní pro delikt jinak náležející před senát a že věc se proto projednává před samosoudcem, se zachovává. Ústavně-právní výbor došel k tomu názoru, že v příštích definitivních zákonech toto ustanovení jako zbytečné možno vypustiti nebo nahraditi jen ustanovením obhajoby fakultativní.

Druhá skupina zákonných ustanovení prodlužuje účinnost provisorní úpravy řízení tiskového v zemi Slovenské a Podkarpatoruské, které bylo konformováno s řízením ve věcech tiskových, platným na ostatních územích republiky, a úpravou řízení stanného.

Konečně ve třetí skupině se prodlužují předpisy, kterými bylo uloženo vládě, aby odvolala nařízení, vydaná podle zák. čl. LXIII/ 1912, dále podle zákona č. 307/1917 ř. z., jakož i nařízení ministerstva s plnou mocí pro správu Slovenska, pokud není již příčin, pro které byla vydána. Tato do jisté míry depurační práce je v ministerstvu pro sjednocení už takřka hotova a bude pravděpodobně provedena v roce příštím. Z opatrnosti se však tyto předpisy prodlužují na další tři roky.

I k této osnově navrhuji jménem ústavněprávního výboru posl. sněmovny, aby osnova s nadpisem a uvozovací formulí byla schválena ve znění, jak se na něm usnesl senát Národního shromáždění. (Souhlas.)

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): K slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Ak nebude námietok, odložím hlasovanie o týchto dvoch odstavcoch na dobu pozdejšiu a pristúpime k prejednávaniu odstavcov ďalších. (Námitky nebyly.)

Námietok niet.

Budeme tedy prejednávať 4. odstavec poriadku, ktorým je:

4. Zpráva výborů živn.-obchodného a zahraničného o vládnom návrhu (tisk 583), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu k prejavu súhlasu dodatková dohoda k obchodnej úmluve medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským zo dňa 14. júna 1935, podpísaná v Prahe dňa 15. júna 1936 a uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 19. júna 1936, č. 162 Sb. z. a n. (tisky 659).

Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem, aby pojednávanie o tejto veci bolo slúčené s pojednávaním o predlohách, ktoré sú na poriadku ako ďalšie odstavce 5 až 8, to je:

5. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 604), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková dohoda k dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a královstvím Jugoslavií ze dne 30. března 1931 k československo-jihoslovanské obchodní a plavební smlouvě ze dne 14. listopadu 1928, sjednaná výměnou not ze dne 16. července 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 24. července 1936, č. 234 Sb. z. a n. (tisk 660).

6. Zpráva výborů živn.-obchodního a zahraničního o vládním návrhu (tisk 610), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva k československo-německé hospodářské dohodě ze dne 29. června 1920, sjednaná dne 10. července 1936 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. srpna 1936, č. 244 Sb. z. a n. (tisk 662).

7. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 605), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatková úmluva k obchodní dohodě mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921, č. 14 Sb. z. a n., podepsaná dne 2. dubna 1936, se závěrečným protokolem z téhož dne a s dodatkovým protokolem ze dne 9. července 1936, jež byly uvedeny v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 9. července 1936, č. 233 Sb. z. a n. (tisk 666).

8. Zpráva výborů zahraničního a živn.-obchodního o vládním návrhu (tisk 656), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dohoda sjednaná výměnou not ze dne 29. června 1936 a ze dne 7. července 1936, kterou se mění ustanovení přílohy III. závěrečného protokolu k obchodní smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou ze dne 28. prosince 1925 č. 262 Sb. z. a n. (tisk 681).

Dôvodom pre navrhované slúčenie je, že ide o predlohy upravujúce naše medzinárodné pomery a styky.

Sú snáď nejaké námietky proti návrhu na slúčené prejednávanie týchto päti odstavcov? (Námitky nebyly.)

Niet ich.

Prejednávanie bude tedy podľa návrhu slúčené.

Zpravodajci o odst. 4 poriadku sú: za výbor živn.-obchodný p. posl. Benda, za výbor zahraničný za omluveného posl. Světlíka p. posl. Stunda.

Dávam slovo zpravodajcovi za výbor živn.-obchodný, pánu posl. Bendovi.

Zpravodaj posl. Benda: Vážená snemovňa!

Vláda republiky Československej predkladá vládny návrh č. 583, ktorý sa týka schválenia dohody k obchodnej dohode medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským zo dňa 14. júna 1935, ktorá bola podpísaná v Prahe dňa 15. júna 1936 a uvedená v prezatýmnu platnosť vládnou vyhláškou zo dňa 19. júna, č. 162 Sb. z. a n.

Pri periodickej revizii obchodnej dohody medzi republikou Československou a kráľovstvom Maďarským, ktorá sa konala vo dňoch 16. až 30. apríla 1936, skúmali dve delegácie tiež chod vzájomnej výmeny tovaru, ktorá bola upravená podľa ustanovení tejto dohody pre r. 1936 obchodne-politickými jednaniami, skončenými v Budapešti dňa 22. decembra 1935.

Výsledky revízneho jednania pozostávajú jednak v rade zlepšení a zjednodušení postupu pri prevádzaní úpravy vymeny tovaru pre r. 1936, v ďalšom usnadnení cudzineckého ruchu, v úprave niektorých otázok rázu finančného a pod., ktoré podľa svojho obsahu nevyžadujú ústavného schválenia vo smysle ústavnej listiny.

Pri dnešnom stave obchodne-politických stykov s Maďarskom je vývoz čsl. tovarov do Maďarska podmienený vývozom maďarského tovaru k nám, lebo Maďarsko by nemohlo platiť tovar od nás dovezený, keby zároveň k nám nevyviezlo svoje výrobky a ich predajom nezískalo u nás pohľadávky, ktorými sa potom kompenzačnou cestou platí náš vývoz do Maďarska. Rozsah tejto vzájomnej výmeny tovarov pre r. 1936 bol, jako už bolo podotknuté, upravený obchodne politickými jednaniami, ktoré boly skončené v Budapešti 22. decembra 1935.

Poneváč sa pri jednaniach ukázalo, že niektoré kontingenty by zostaly z dôvodov colnetechnických nevyčerpané, takže by bol tým zároveň i brzdený čsl. vývoz do Maďarska, a preto, aby tiež bolo zabránené vzniku zamrzlých pohľadávok, bolo treba umožniť vyčerpanie týchto zmienených kontingentov zjednaním predkladanej colne-tarifnej dodatkovej dohody k obchodnej dohode zo dňa 14. júna 1935.

Z dôvodov shora uvedených poskytuje Československo Maďarsku colné sľavy na višne, maďarské šumivé vína, speciálne maďarské syry a sušenú cibuľu a česnek.

Tieto Maďarsku poskytnuté colné výhody boly kompenzované radom colných výhod, ktoré sme obdržali od Maďarska, a to:

Sľavu na prírodnú žriedelnú Karlovarskú soľ a prírodnú žriedelnú soľ z Mariánskych Lázní, sľavu colnej sadzby na sklenené gombíky, ďalej sme obdržali viazanie bezcolnosti telegrafných tyčí (neimpregnovaných) a viazanie bezcolnosti banských krajín, ktoré vyvážame do Maďarska zo Slovenska a Podkarpatskej Rusi. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Konečne bolo ešte dosiahnuté viazanie cla na automobilové chassis a rady colných prirážok na automobilové karoserie. Tieto colné sľavy na automobilové chassis a karoserie boly poskytnuté Maďarskom smluvne Francúzsku a viazaním si tieto zaisťujeme i pre prípad, keby došlo medzi Maďarskom a Francúskom k zrušeniu týchto výhod.

Československý obchod s Maďarskom sa vyvíjal v posledných rokoch takto: R. 1932 vyviezli sme viac o 80.597, r. 1933 o 23.585, r. 1934 o 25.542, r. 1935 o 5.824.

Zo štatistík je patrné, že sa javí tendencia k vyrovnaniu obchodnej bilancie. Tým sa zamedzuje tvorenie sa zamrzlých pohľadávok, ktoré možno pri terajšom viazanom hospodárstve v Maďarsku ťažko likvidovať.

Končím ešte pripomienkou, aby pre budúcnosť pamätovalo ministerstvo obchodu a ministerstvo zahraničia tiež na iné tovary, ktoré by sme mohli vymeniť, ako na pr. umelý hodváb. Čsl. republika stavia pod Tatrami novú továreň, tých tovarov bude mať spústu, a myslím, že nebude možné, aby potom Maďarsko nám ešte dovážalo umelý hodváb. To tiež sa týka dovozu maďarského uhlia k nám.

Vieme, že tieto obchody sa kompenzujú vývozom koksu z Mor. Ostravy do Budapešti atď., ale preca len treba uvažovať, či by sa snáď nenašiel vhodnejší tovar, ktorý by umožnil, aby československým baniam maďarské uhlie nekonkurovalo v takom smysle, ako je tomu dosiaľ.

Odporúčam Národnému shromaždeniu, aby vyslovilo súhlas s dodatkovou dohodou k obchodnej smluve medzi republikou Československou a kráľ. Maďarským. (Souhlas.)