Místopředseda dr Markovič (zvoní): Udeľujem slovo ďalšiemu rečníkovi, ktorým je ppán posl. Kliment.

Posl. Kliment: Ctěná sněmovno!

Svoboda tisku a svobodná volná kolportáž byla jedním z předních požadavků dělnických a všeho pokrokového hnutí. Za svobodu tisku bojovala nejenom dělnická třída, nýbrž stáli za tímto požadavkem všichni pokrokoví lidé světa. Mnoho obětí přineseno bylo v boji za tiskovou svobodu. Svoboda tisku, zrušení censury, to byla i součást velikého boje za národní osvobození Čechů a Slováků. Proto také Washingtonskou deklarací byla svoboda tisku, svědomí atd. zaručena a také vtělena v ústavní zákon. V úplném rozporu s těmito slavnostními zárukami deklarace, v úplném rozporu s ústavním zákonem byla svoboda tisku okleštěna. Stalo se tak jedině v zájmu bohatých a kapitalismu. Svoboda tisku ztěžovala vykořisťování, korupce, zlodějny, bez kterých kapitalismus se neobejde. Proto v zájmu bohatých, v zájmu bankovních pirátů byla svoboda tisku vždy oklešťována.

Nezůstalo však jenom u zostření censury, pronásledování redaktorů, nýbrž šlo se až k úplnému zákazu a umlčení revolučního dělnického tisku, k zákazu kolportáže. Zvláště zostření tiskových zákonů spojené se zákazem kolportáže, prodeje revolučního dělnického tisku v trafikách, v nádražních prodejnách, bylo provedeno v těch dobách r. 1933, kdy se rozlila Evropou vlna hitlerovského fašismu, v té době, kdy všichni reakcionáři, českou a slovenskou buržoasii nevyjímaje, se domnívali, že přišla jejich doba. Duch této doby naplnil mnoho zákonů, i zákon, o jehož prodloužení se jedná. Reakce v Československu, česká i nečeská, se domnívala, že přišla doba pro provedení jejich arcireakčních fašistických plánů. V té době dokonce i mnozí socialisté hledali ve fašismu prvky socialismu. Hledali je u Mussoliniho, hledali je u Hitlera a prorokovali, že svět se točí k fašismu. Byli jsme to jediné my, komunisté, kteří jsme drželi vysoko prapor socialismu. Předvídali jsme a také dokázali, že se nebude tančiti podle píšťaly Hitlera, že svět a lidstvo nepůjde podle jeho komanda a že pracující lid se ze zkušeností poučí a odvodí z těchto zkušeností také důsledky. A dnes je prokázáno: komunisté měli pravdu. Světem jde nový duch. Veliké události dávají světu a všemu lidstvu nový směr. Vítězství lidové fronty ve Španělsku, vítězství lidové fronty ve Francii a z něho vyšlá levicová vláda ukazuje, že pracující lid našel cestu, jak spojiti svoje síly přes stranické, názorové a programové rozdíly a jak spojenými silami zatarasiti cestu fašismu a přitlačiti reakci ke zdi. Dnes po vítězných a slavných stávkách, které přinesly francouzskému, belgickému a španělskému lidu zvýšení mezd a francouzskému lidu zkrácení pracovní doby na 40 hodin bez zkrácení mezd, 15denní placenou dovolenou pro všechny dělníky i zemědělce, pro pomocnice v domácnosti a řadu jiných a jiných požadavků, je jasné, že tyto události a tento duch bude ještě více působiti na sjednocení pracujícího lidu proti fašismu, proti reakci po příkladu Francie.

Vedle těchto událostí se řadí veliká světodějná událost, kterou dosud historie lidstva nezná. Nová ústava Sovětského svazu, která představuje daleko víc, nežli co si kdy představovali všichni socialističtí myslitelé, pracovníci, spisovatelé a reformátoři, víc nežli co bylo v jejich snech, stává se skutečností. Socialistická beztřídní společnost, složená bez výjimky z pracujících, z dělníků, rolníků a intelektuálů, má svoje základy položeny. Po prvé v dějinách lidstva se stalo zákonem právo na práci odpovídající schopnostem jednotlivce a také právo na odměnu odpovídající jeho výkonu. Ústava Sovětského svazu proklamuje právo všech na zotavenou, zajištění všech v stáří, na bezplatné vzdělání. Ať zkoumáme ústavu Sovětského svazu s kteréhokoliv stanoviska, ať už jde o svobodu slova, tisku, shromažďovací, demonstrační, pokud jde o rovnoprávnost ženy, o rovnoprávnost národů atd. atd., vychází s železnou logikou najevo, že svoboda 170 mil. národů Sovětského svazu se stává v dějinách lidstva bezpříkladným činem. Nová ústava Sovětského svazu usvědčuje také všechny lháře, pokrytce a farizeje, kteří se leta pokoušeli stavěti do jedné řady země fašismu a slavnou zemi Sovětů. Ať se podívají dnes a zkoumají u sebe, která to byla cesta, která vedla k vítězství fašismu. Ať zkoumají a podívají se, kam vedou fašistické diktatury lid a národy svých zemí, a ať se naproti tomu podívají, kam vede sovětský lid diktatura proletariátu, kam vede sovětský lid vláda sovětů. Vede k uskutečnění velikých ideálů revolucí minulého i tohoto století, k absolutní svobodě lidu. A to samo o sobě je také důkazem, že nepřítel lidu je vždy jen na straně reakce, že nepřítel lidu je vždy napravo. Měli by si to zvláště uvědomiti mnozí demokraté a socialisté, měli by pochopiti, že každá rána, každý boj nalevo proti komunismu je bojem pro reakci, je otvírání cesty fašismu.

To je nutno si uvědomiti především nyní, kdy světem jde duch slavné ústavy Sovětského svazu, kdy světem jdou veliké události vyplývající z lidové fronty Španělska a Francie, vítězných stávek v Belgii, velikého hnutí míru v čele se Sovětským svazem, za nímž se řadí bezesporně 90% lidstva na světě. A vy se v této veliké slavné době, která se rodí, připravujete prodloužiti arcireakční tiskový zákon znovu a ještě k tomu o dva roky. To ukazuje, jaký duch vládne mezi vládní většinou této sněmovny, která zavírá oči před velikými událostmi, které mění a také změní tvářnost světa, které dávají vývoji lidstva nový směr nové světlé budoucnosti. Jak jinak mohl by býti prodlužován tento reakční tiskový zákon! Kdybyste šli s duchem doby, nemohl by se mezi vámi, kteří se připravujete ke schválení této osnovy, najíti ani jeden, zvláště na socialistických lavicích, aby dal souhlas s navrhovanou osnovou zákona. Vzdyť, co je nejdůležitější, proti komu je tento zákon vydáván? Proti nám komunistům, a konec konců ve prospěch reakce. Vždyť, když se jednalo o původní zákon, s tohoto místa na naše námitky se odpovídalo, že to není proti nám. Byl to právě zpravodaj opět pan dr Stránský, který měl tehdy velikou řeč proti šejdristickému, stříbrňáckému a pornografickému tisku. A proti komu bylo tohoto reakčního zákona používáno? Proti nám, proti našemu tisku. Vedle několikerého zastavení všech listů strany byl zakázán prodej všeho revolučního tisku v trafikách a nádražních prodejnách a pornografický tisk, pane dr Stránský, prodává se tam dále.

Protestujeme proto s tohoto místa proti tomu co nejrozhodněji, žádáme okamžité odvolání tohoto zákazu. Vždyť je to neslýchané, když po všech zkušenostech a uvážení celkové situace skutečně protifašistický, protihitlerovský tisk nemá práva volného prodeje v trafikách a nádražních prodejnách. Hotový skandál je to, pokud jde o "Rote Fahne", jediný list schopný bojovat proti Henleinovi, proti hitlerovskému fašismu v severočeských územích. Tomuto listu je nejen ztěžována kolportáž, ale je zakázán i jeho prodej v trafikách a prodejnách. Neváhám říci, že tento zákaz je přímo pomocí vládě Hitlerově. Jak vypadá potom váš boj a všechna opatření proti Henleinovi, když je postavíme do tohoto světla. Celé kroniky daly by se napsati o persekuci revolučního tisku. Každý z kolportérů ostravského dělnického deníku by mohl vykládat, kolikrát byl zatčen, kolikrát byl odveden, kolikrát byl pokutován a zavřen, kolikrát mu byly časopisy zabaveny a odebrány kde jakým fašistou skrytým za policejní nebo jinou uniformu. Na důkaz toho, jak se vedle vydávání podobných zákonů zvrhla prakse se strany reakčních a fašistických úředníků, z nichž každý se chtěl vytáhnout a ukázat, co dovede, uvedu příklad, který si zaslouží pozornosti celé veřejnosti i sněmovny a vlády.

Ve schůzi ústavně-právního výboru 13. února t. r. uvedl soudr. posl. dr Jar. Dolanský za přítomnosti ministra vnitra dr Černého řadu křikavých případů zabavení týdeníku "Rudé Slovácko", vycházejícího v Hodoníně. Censuru tohoto listu provádí okr. komisař dr Kožina. Tento pán šel tak daleko, že zkonfiskoval i sněmovní řeč posl. Krosnáře. Den po řeči posl. dr Jar. Dolanského v ústavně-právním výboru konfiskoval i citát řeči sen. Nedvěda. Když byl dotázán, jakým právem konfiskuje imunisované řeči členů Národního shromáždění, odpověděl: "Já mohu konfiskovat, co chci, a mohu konfiskovat i rozhodnutí nejvyššího správního soudu." O tomto případu, který přímo řval, psala řada listů. Velmi ostře byl odsouzen v "Národním osvobození", ale nic se nezměnilo.

O celé této censurní praksi dr Kožiny podal 14. března t. r. v senátě interpelaci sen. Mikulíček. Tato interpelace byla 28. dubna, jak je vidět z tisku, v senátě rozdána tiskem, senátní tiskárnou byl také tento tisk vysázen, ale když měl vyjíti v "Rudém Slovácku", byla tato interpelace, která mluvila o činnosti p. dr Kožiny, konfiskována. (Výkřiky posl. dr Jar. Dolanského.) Očekávali jsme, že ministerstvo vnitra zjedná v této věci nápravu, že znemožní tento protizákonný postup dr Kožiny, ale co se stalo? Dr Kožina byl sice odvolán od censury listů, ale byl povýšen na vrchního okr. komisaře u téhož okr. úřadu v Hodoníně a stará prakse jde dále. Přišel nový censor, ale p. dr Kožina bezesporně působí a vykonává vliv dále na provádění censury u okr. úřadu v Hodoníně, poněvadž stará prakse, která se tam prováděla, trvá dále. Dokazuje to "Rudé Slovácko" z 23. května t. r., kde na první straně (ukazuje časopis) uveřejněn byl článek o Fénixu, v jehož záhlaví bylo uvedeno: Ke krachu pojišťovny Fénix legionářské "Národní osvobození" psalo. V záhlaví bylo tedy označeno, odkud je tato zpráva přetištěna, ale přes to byla celá zpráva od prvního do posledního písmene zkonfiskována. V čísle, které vyšlo 20. června, zkonfiskován byl dokonce na první straně nadpis článku: V Sovětském svazu nejširší demokracie (ukazuje noviny). Dala by se uvádět ještě řada podobných nehorázností, ale tyto konfiskace ukazují, kdo se za uniformou okresního komisaře dr Kožiny skrývá. Buď je to gajdovský nebo stříbrňácký fašita. A jestli své doby p. dr Stránský razil heslo, že pod soudcovskými taláry se černé košile nositi nebudou, je nejvyšší čas, aby to bylo rozšířeno a také v praxi provedeno u všech uniforem, žádnou nevyjímaje.

My s tohoto místa obviňujeme dr Kožinu, dnes vrch. komisaře okr. úřadu v Hodoníně, že vědomě porušuje zákon a že tento zákon vědomě porušuje i jeho zástupce. (Výkřiky posl. dr Jar. Dolanského.) Tážeme se, jaké může býti jeho úřadování a jak plní v jiném směru zákony a nařízení republiky tento úředník, jak jedná tento úředník s občany... (Posl. dr Jar. Dolanský: To je gauner!)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Volám pána posl. dr Jar. Dolanského pre tento výrok k poriadku.

Posl. Kliment (pokračuje): ... když vědomě porušuje zákon a dělá si co chce. To, čeho se dopouští, je porušování ústavy: .. (Posl. Šverma: Úředník, který porušuje zákony, je gauner!)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Volám pána posl. Švermu za tento výrok k poriadku.

Posl. Kliment (pokračuje): Nebylo by to vůbec možné, kdyby ministerstvo a vláda k tomu nemlčela. Vláda k tomu však dále mlčet nemůže a nesmí. Konfiskace nadpisu "V Sovětském svazu nejširší demokracie" je přímá urážka spojenecké země, urážka Sovětského svazu. Ptáme se, jak dlouho chce vláda k tomuto řádění svého úředníka přihlížeti a jak dlouho chce je trpěti. Ptáme se předsednictva sněmovny, co chce dělati na ochranu imunisovaných řečí a jednání sněmovny, které prošly již censurou předsednictva sněmovny a které se opováží úředník svévolně konfiskovati. Ptáme se, jestli předsednictvo sněmovny a sněmovna sama chce vzíti v ochranu svá ústavou zaručená nezadatelná práva. Ptáme se také, co chce v této věci udělati ministr vnitra. Navrhujeme a žádáme, aby tento člověk, který se proviňuje proti zákonu, jako dr Kožina, který dělá ostudu všem úředníkům ostatním a hanbu republice, byl zbaven svého úřadu beze všech nároků. Z jeho činu je jasno, v čí službách stojí. Buďto je to člověk ve službách židenického hrdiny anebo stříbrňáckého šejdristy. Jsme toho názoru, že ministr vnitra dr Černý, který je zároveň poslancem, nemůže dále k tomu mlčeti a musí zlomiti tuto zlovůli byrokratismu. Vždyť ani to nechvalně známé, proklaté staré Rakousko nesneslo by takového jednání a takového postupu svého úředníka.

Mohli bychom uváděti řadu případů a míst a také z Mor. Ostravy, kde sice oficielně jako censurní úřad stojí nebo vystupuje státní zastupitelství, ale censuru provádějí úředníci policejního ředitelství, často lidé úplně nekvalifikovaní k této funkci, kteří zatrhují červenou tužkou, co má býti konfiskováno a co ne, a státní zastupitelství k tomu shání pouze odůvodnění. Některé censurní příklady na Ostravsku ukazují, že censuru určitých článků provádí vyložený fašista, poněvadž každé slovo anebo kritika národního sdružení a národního sjednocení jako kapitalistické organisace je konfiskována. Zprávy o Národní gardě, v jakých rukou Národní garda je, jaký je duch v Národních gardách proti vnitřnímu nepříteli, proti socialistům a komunistům všechny tyto zprávy jsou konfiskovány. Zle by na tom byla republika, kdyby měla býti odkázána na ochranu těchto zfašisovaných a fašisticky vedených Národních gard!

Censura týdeníku "Jednotná fronta havířů" je nezvratným svědectvím, že v mnoha případech censuru "Havíře" provádějí lidé, kteří mají nesporný zájem na tom, aby proti ostravským miliardářským těžařům psáno nebylo. A prodloužení nynějšího zákona bude vyloženo jako pokyn k pokračování v této praxi, a to za situace, jak jsem již uvedl, kdy celý svět jde do leva, kdy ve Francii fašistický tisk je zastavován, zakazován, kde se proti fašistickému tisku postupuje a reakce je tlačena ke zdi. My komunisté uvádíme tyto příklady a důvody, abychom vás varovali před pokračováním po této cestě, kterou jste šli a kterou chcete jíti, varujeme hlavně socialistické strany, aby si uvědomily, km vede, kam vedla a kam povede další pokračování po této cestě, zvláště když ještě se přichází s tím, aby tento zákon byl prodloužen o plné 2 roky.

My stavíme tyto své argumenty proti prodloužení tohoto zákona proto, že nám není lhostejno, jakou cestou půjdou naše země, jakou cestou půjde lid této republiky! Vždyť je dnes už rozhodnuto, není na vybranou. Jsou jenom dvě cesty, cesta hitlerovského fašismu, fašistického pořádku, barbarství a války, cesta fašistického středověkého barbarství, anebo cesta, kterou ukazuje lidová francouzská fronta, cesta svobody, míru, cesta šťastné lidské budoucnosti. Prodloužením tohoto zákona říkáte, že chcete jíti tou starou reakční cestou, a jestli dnes zde vystupují henleinovci a některé reakční strany jako odpůrci tohoto zákona, pak to dělají z demagogických důvodů. Vystupují proti tomuto zákonu proto, že není dostatečně ostrý proti socialistům a proti komunistům, nikoliv tedy z důvodů pokroku, poněvadž je velmi dobře známo, jaký pokrok a jaké svobody dali jak fašističtí, hitlerovští a jaké by dali gajdovští obránci a všechno ostatní reakční hnutí. A proto je třeba, abyste si přece jenom uvědomili, že prodlužování a vydávání podobných zákonů je historická ostuda národa. K prodloužení tohoto reakčního zákona hotovíte se v předvečer výročí slavné táborské minulosti. Odhlasovati tento zákon znamená pošpiniti tuto slavnou minulost českých dějin, zároveň však také znamená zpronevěřiti se spojeneckým svazkům spřátelené Francie. Vždyť je to několik dnů, co s této tribuny řeční i všech koaličních stran, zvláště socialisté, pozdravovali Francii, francouzský lid, jeho levicovou vládu. Zapřísahali jste se věrností k dnešní Francii! V jakém rozporu je tato prohlašovaná vaše věrnost s tím, co děláte a čím je naplněna vaše práce! Věrnost Francii a jejímu dnešnímu duchu můžete prokázat jediné odmítnutím tohoto zákona a změnou celé své činnosti. Je na socialistických stranách, aby pochopily, že od jejich postupu a jejich poměru k jednotné frontě s námi komunisty a od jejich poměru k jednotě odborových organisací a k lidové frontě závisí, jak dlouho bude tato sněmovna vydávat reakční zákony, jak dlouho budete vy socialisté zvedat ruce a dávat souhlas k zákonům, které otvírají cestu reakci a fašismu.

Proto i při příležitosti projednávání tohoto zákona vás voláme na cestu jednotné fronty, kterou kráčí lid Francie a která umožní, abyste společně s námi, opřeni o široké masy pracujícího lidu, se mohli vzepřít proti podobným zákonům, jako je tento, které socialismus poškozují. Je to také jediná možná a schůdná cesta, aby se pracující lid všech národů Československa dostal definitivně na cestu, kterou by se zařadil do velkého společenství svobodného lidu Sovětského svazu, lidové fronty Španělska a Francie a splnil svoji velikou historickou úlohu, která je mu dána naším strategickým položením a kterou v důsledku toho položení může hrát; aby lid naší země sehrál tu velikou pokrokovou úlohu v boji za mír a socialismus, která je mu určena a kterou již kdysi v minulosti hrál.

Tohoto poslání může se zhostit jen svobodný lid, nespoutaný zákony toho druhu, o jehož prodloužení se jedná. Proto my odmítáme tuto osnovu zákona v přesvědčení, že pracující lid pod dojmem velkého, slavného nástupu lidové fronty ve Španělsku, Francii a jiných zemích se sjednotí, rozrazí kruh reakčních opatření, jimiž se jej snažíte sevřít, a nastoupí přes to i v této zemi vítěznou cestu k svobodě a socialismu. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda dr Markovič (zvoní): Prerušujem pojednavanie tohoto odstavca ako aj poriadku tejto schôdze.

podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu obdržel na dnešní den posl. dr Holota.

nemocí posl. Szentiványi.

přikázána k podání písemné zprávy podle §u 51, odst. 2 jedn. řádu došlá písemná žádost posl. Zischky, aby proti posl. dr Zippeliusovi zakročeno bylo podle §u 51 jedn. řádu pro urážlivý výkřik, kterého použil za řeči posl. Němce v dnešní schůzi proti posl. Zischkovi.

posl. Mlčocha ministru nár. obrany v záležitosti arendačních dodávek (č. D 155-IV),

posl. Klímy ministru soc. péče ve věci zadávání pečení chleba v rámci akce péče o nezaměstnané v Hodoníně (č. D 156-IV),

posl. Slavíčka ministru financí o vymáhání daní na 77letém živnostníku Hubertu Tomasko (č. D 157-IV).

mezi schůzí: Zpráva tisk 567.

Místopředseda dr Markovič oznámil, že se předsednictvo usneslo, aby se příští schůze konala v sobotu dne 27. června 1936 v 9 hod. dopol s

1. a 2. Nevyřízené odst. 6 a 7 pořadu 58. schůze.

3. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 561) zákona, kterým se mění finanční zákon na r. 1936 (tisk 567).

4 až 6. Nevyřízené odst. 9 až 11 pořadu 58. schůze.

Schůze skončena v 6 hod. 24 min. večer.